Začátek schůze ve 3 hod. odpol.

Přítomni:

Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

195 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři dr Dérer, inž. Dostálek, dr Matoušek, dr Meissner, dr Spina, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 248. schůzi poslanecké sněmovny.

Posl. Bródy, nastoupivší za zemřelého posl. Kurťaka, dostavil se do této schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, a slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Bródyho, aby přistoupil ke mně vykonat slib (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tlumočník Volf (čte):

Posl. Bródy (podávaje předsedovi ruku): (Poslanci usedají).

Sdělení předsednictva.

Dovolené a omluvy

z 247. schůze platí též pro 248. schůzi.

Dále dal předseda dovolenou na dnešní schůze posl. Gläselovi pro neodkladné zaměstnání.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu dala sněmovna hlasováním žádanou dovolenou posl. Hellerovi do polovice dubna t. r. z naléhavých důvodů.

Změny ve výborech.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Stejskala za posl. Hynka; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. inž. dr Touška; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Jelinka za posl. dr Bachera.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru iniciativního dne 10. února t. r. posl. Stejskala a Hrušovského za posl. Solfronka a Pechmanovou, na další posl. Pechmanovou a Solfronka za posl. Stejskala a Hrušovského; do výboru rozpočtového posl. Slavíčka za posl. Tykala.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru branného posl. Zierhuta za posl. dr Hodinu; do výboru rozpočtového posl. dr Rosche za posl. dr. Bachera.

Přikázáno výborům se lhůtou.

Předseda přikázal výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu vládní návrh tisk 2154 a k jeho návrhu byla jmenovaným výborům k podání zprávy o tomto vládním návrhu určena lhůta do čtvrtka dne 16. února 1933 do 12. hod. pol.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání 1. odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodního a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 2143) zákona o dani z elektrických zdrojů záření (tisk 2155) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní posl. Netolický, za výbor rozpočtový posl. dr Nosek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Zákon o dani z elektrických zdrojů záření je součástkou celého finančního plánu, kterým státní rozpočet na rok 1933 má býti přiveden do rovnováhy. Podle tohoto zákona mají býti zdaněny především žárovky, dále pak ostatní zdroje elektrického záření, jako jsou lampy neonové, hořáky uhličité a jiná zařízení elektrická, která používají elektrické energie. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Naproti zákonu o podobné dani v Německu a Italii má býti u nás zdanění kombinované, a to tak, že žárovky mají býti zdaněny pevnou sazbou stupnicovou, kdežto ostatní předměty 25% z celkové ceny. Náš zákon je také mnohem širší nežli v Německu a Italii, poněvadž jsou tam zdaněny pouze žárovky a nikoliv ostatní předměty, které souvisí s používáním elektrické energie.

Spotřeba žárovek u nás v Československu byla r. 1931 asi 7 milionů kusů. Loňského roku se počítalo se ztrátou asi 30%, a na základě tohoto ono zdanění je také vypočítáno. Při žárovkách půjde hlavně o žárovky menšího typu do 40 W, jichž je v používání 4,300.000, to jest asi 57% z celkové spotřeby, 30% je žárovek malých do 5 W, dále je 6% žárovek od 40 W do 60 W, 2.4% žárovek od 60 do 75 W a zbytek 4.6% jsou žárovky od 75 W výše.

Proti zdanění elektrických zdrojů záření byla pronesena z naší veřejnosti řada námitek. V původní vládní osnově bylo navrhováno, aby Röntgenovy lampy byly zdraženy. Proti tomu postavila se ovšem především Ústřední jednota československých lékařů a Ústřední svaz nemocenských pojišťoven. A proto, poněvadž šlo celkem asi o 1.300 Röntgenových lamp, ze kterých snad 1000 je v upotřebení veřejných, humánních ústavů a jen asi 300 potřebují soukromí lékaři ke své soukromé praksi, podařilo se zdanění Röntgenových lamp zabrániti a tím návrh tohoto zákona zlepšiti.

Vedle toho podařilo se též proti původnímu návrhu snížiti zdanění právě těch nejpoužívanějších typů žárovek, a to do 40 W z 1.50 Kč na 1.20 Kč. Výrobci neonových reklam vyslovovali obavy, aby při zdanění těchto reklam neoctli se v nebezpečí, že by musela býti placena 25% ní daň z celého účtu i s instalací, v kterémžto případě neonové lampy tvoří z celkového účtu nepatrnou část. Výbor živn.-obchodní to vyjádřil tím, že upravil v §u 2 odst. 4. tak, že zdanění týká se jen předmětů osvětlovacích.

Žárovkáren, tedy továren na žárovky, je u nás v Československé republice 15, z nichž 5 je v kartelu, 10 je mimo kartel. Žárovkárny tyto zaměstnávají celkový počet 5.700 dělníků. Předpokládáme, že zdanění toto, které je, jak jsem již vypočetl ve své zprávě, minimální, nebude přeneseno na konsumenty, k čemuž oporou je cenová klausule §u 16. Touto cenovou klausulí je zplnomocněna vláda, aby v případě neshody ustanovovala - po vyslyšení ústředních obchodních a živnostenských komor a zájmových organisací - směrné ceny. Do průvodního vládního nařízení má býti vsunuto ustanovení, že těmito zájmovými organisacemi jsou nejen výrobci, nýbrž i obchod a konsumenti, aby tak zájem všech těchto činitelů při ustanovování cen byl chráněn.

Daň mají platiti výrobci. Je zde ustanovení, které chrání výrobce, aby nemusil platiti daň ze všech vyrobených žárovek, poněvadž by to mohlo býti pro něho enormním zatížením. Ono ustanovení je v §u 3, odst. 2, kde se mluví o tom, že daň se platí až před vypravením předmětu z výrobního podniku, ne z provozoven, to znamená ze skladiště a že výrobce zaplatí tu daň, až oznámí úřadu, že objednávka tomu a onomu podniku je vypravena. Pak nastává povinnost placení daně, která ovšem průměrně je odsunuta na 6 neděl.

Aby byli chráněni také ti, kdož budou míti určité zásoby žárovek, je pamatováno v §u 17, že tam při prohlášení účinnosti zákona platnost těchto daní u obchodníka se odsunuje nebo prodlužuje na dobu tříměsíční.

Tím snažil se výbor živn.-obchodní jaksi usnadniti a přenésti tuto daň tak, aby byla snesitelnější.

Chci se zmíniti ještě o jednom předmětu výroby, který nepodléhá přímo tomuto zdanění. Mám na zřeteli výrobu radiových přístrojů. V našem území stěžují si výrobci, že patentní úřad je neobyčejným způsobem zatěžuje a tím jim znemožňuje, aby mohli držeti krok v cenách s výrobky cizími, ježto za patenty, častokráte již dlouholeté, jsou patentním úřadem žádány takové enormní ceny, že znemožňují, aby tuzemští výrobci mohli náležitým způsobem soutěžiti s výrobky dováženými k nám z ciziny, kde licenční poplatky jsou menší. Je potřeba, aby k ochraně a podpoře domácího průmyslu radiových přístrojů postaralo se ministerstvo obchodu, aby patentní úřad domácím výrobcům vycházel vstříc.

Projednávaný zákon o dani z elektrických zdrojů záření má vynésti celkovou částku 10 milionů Kč. (Výkřiky.) V rozpočtu, který se zabývá cifrou 16 miliard, je to ovšem nepatrná částka. Snahou naší i snahou vlády bude - odvolávajíce se na cenovou klausuli v §u 16 - aby tato daň byla upravena způsobem co nejsnesitelnějším. Nemůžeme přesunouti tuto daň jen na výrobce a obchodníky, musíme jí postihnouti i konsumenty, ale tak, aby to bylo pro ně upraveno snesitelně.

Proto jménem výboru živn.-obchodního doporučuji, aby takto upravenému zákonu o dani z elektrických zdrojů záření dala slavná sněmovna své schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo má zpravodaj za výbor rozpočtový, pan posl. dr Nosek.

Zpravodaj posl. dr Nosek: Slavná sněmovno! Je nesporno, kdyby nebyla doba hospodářsky tak mimořádná a kdyby nebylo potřeba opatřovati za všech okolností pro vyrovnání státního rozpočtu nezbytné prostředky, že bychom se osnovami takovými, jako je právě tato daň, poměrně málo výnosná, pravděpodobně nezabývali. Konstatuji to, jak jsem si to již dovolil konstatovati v rozpočtovém výboru, a konečně každý, kdo situaci zná a také má odvahu reálně se snažiti o její vyřešení, musí si říci, že je to právě nezbytnost hospodářské situace, která nás vede k tomu, abychom k podobnému zavedení daně z elektrických zdrojů záření sahali.

Dovoluji si upozorniti, že to manko, které při projednávání výborem živn.-obchodním bylo způsobeno tím, že sazba při nejužívanějších typech byla snížena z 1.50 Kč na 1.20 Kč, čímž byl by úbytek na této dani o 1,290.000, na druhé straně bylo vyrovnáno tím, že lampy elektronové byly místo 5 Kč zatíženy 10 Kč, takže je to zase vykompensováno, ovšem v tom smyslu, že předměty, kterých je užíváno více právě v nejširších vrstvách, jsou méně zatíženy proti lampám neonovým, které toto zatížení spíše snesou. Pokud se týče posuzování této daně, jest posuzována administrativně jako daň nepřímá a kompetence finančních úřadů stanovena je v ten smysl, že daň tuto budou administrovat okr. finanční ředitelství jakožto úřady spravující nepřímé daně v první instanci a pak ovšem v II. instanci finanční úřady zemské.

Jinak doporučuji jménem rozpočtového výboru, který se připojil svým usnesením k návrhu výboru živn.-obchodního, aby tato osnova byla plenem posl. sněmovny ústavně schválena. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut.

Jsou proti tomu námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není.

K této věci jsou přihlášeni řečníci: na straně "pro" p. posl. Tykal; na straně "proti" pp. posl. Ostrý, Krosnář a Pechman.

Uděluji slovo prvému řečníku ze zapsaných na straně "proti", p. posl. Ostrému.

Posl. Ostrý: Slavná sněmovno! Pan poslanec dr Nosek jako referent rozpočtového výboru zde řekl, že kdybychom nežili v tak mimořádných státně-hospodářských poměrech, že bychom se asi předlohou o dani ze žárovek nezabývali. Měl tím na mysli, že výnos této daně je proti administrativnímu zatížení příliš nízký, že administrativa, bude-li postupovati přesně podle zákona, pohltí skoro celý výnos, vyplývající z této daně. Chtěl bych u příležitosti tohoto návrhu zákona zmíniti se vůbec o některých zajímavostech v Československé republice, pokud se obchodu a výroby žárovek týče.

V debatě o zvýšení daně obratové měl jsem příležitost poukázati, že řada předmětů zdaněných zvýšenou daní bude jako zdaněný předmět a objekt uvalena na obchodníky a živnostníky. Tehdy se mi dostalo odpovědi, že tomu tak není, že obchodník má možnost započítati si do ceny zvýšenou jakož i dosavadní daň, že ji může připočísti k účtu a pod. Dokazoval jsem marně, že tomu tak není. Dneska po zkušenostech, kterých jsme nabyli, chci opětně dokázati co jsem tehdá řekl, a vyvrátiti tak ono tvrzení, že je možno takovou zvýšenou daň připočítati do ceny. Co se na př. stalo při žárovkách? Kartel žárovkový určuje prodejní cenu pro obchodníky. Tehdy byla prodejní cena 8 Kč, od 1. září na nejlevnější druhy 7 Kč, a to prodejní cena, kterou obchodník nemůže překročiti, poněvadž občanstvo všeobecně ví, že ta žárovka stojí 8 Kč.

Kartel po zvýšení daně obratové při dodání žárovky obchodníkovi si toto zvýšené procento daně obratové započítal, takže obchodník platí dodavateli, továrníkovi, 3% daně obratové a když tu žárovku prodá, platí opětně 3% daně z obratu (Výkřiky poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské.), aniž by mohl tato nová 2% do ceny zakalkulovati, nebo si je mohl dáti zaplatiti. Je to naprosto vyloučená věc, poněvadž kartel stanoví prodejní cenu a každý ví, že tato žárovka stojí 8 Kč.

Proto jsme se tehdy dovolávali spravedlnosti, do volávali jsme se zdemokratisování daňové geometrie v tom, že měla býti daň obratová paušalovaná a paušál měl se objeviti již v prodejní ceně výrobce obchodníkovi. Pak by byl býval postižen tou zvýšenou daní každý ve stejné míře, prostě byla by zde daňová demokratická geometrie, jak to demokratický základ této republiky vyžaduje.

Já jsem tehdy dokazoval, že u nás takovéto daňové demokratické geometrie není. Velké obchody si továrny se žárovkami obstarávají samy. Prodávají žárovky přímo odběrateli, spotřebiteli, drahám, Škodovým závodům, Vítkovickým závodům, všem velkým a větším podnikům. Stát při tom, poněvadž tento obchod nejde přes obchodníka, ztrácí při nejmenším jednou daň obratovou. Počítáme-li s tím, že takový velký podnik má mnohem větší nákupní rabat, než jaký se poskytuje obchodníkovi, tedy vidíme, že malý spotřebitel, malý člověk, obchodník, úředník, hostinský, klempíř, zámečník, zřízenec, přispívá na stát mnohem více než velký průmyslový podnik s ohromnou výrobní podnikatelskou kapacitou. Toto naše volání bylo voláním na poušti, nikdo tomu nevěnoval pozornosti, nikdo se na to neohlížel. Zde byl vládní návrh, sněmovna musela jej aportovati a obchodníci a živnostníci platí za ty, kteří se zásadně a ostentativně placení daní demokratickým způsobem vyhýbají a vymykají.

Podívejme se na jiný způsob. Tento zákon je dokonalý k tomu, aby vrazil hřeb do rakve tuzemskému žárovkovému podnikatelství. Bylo zde řečeno panem zpravodajem, že máme v Československé republice 15 žárovkáren. Z toho prý je 5 žárovkáren kartelovaných a ostatní jsou nekartelované, menší žárovkárny, poněvadž je kartel nepustí, aby se mohly vyvinouti. Máme prý 15 žárovkáren. Podívejte se na Osramku, co je to za žárovkárnu? Je to žárovkárna s cizím kapitálem, jsou to cizí podnikatelé, je to koncern Siemensův. Kdo je Philips? Toho známe. Tungsram je maďarská továrna. Je zde pak Mazda - stará továrna. Je to však cizí výrobek. Je zde pak česká továrna Elektra, která je více méně fusována s Osramkou. To jsou cizí podniky, cizí kapitál, který však v Československé republice určuje směr obchodu a výroby se žárovkami. Poněvadž jsou to žárovkárny kartelované, stanoví cenu a zajímají se jenom o cenovou politiku. Vedle kartelovaných továren-žárovkáren vyvstala domácí výroba, sestávající z menších či větších podniků, které vsak za krátko zanikly, poněvadž nemohly vydržeti kartelový tlak. Kartel ovládá všechny suroviny jako vlákno žárovkové a jiné a dělá potíže nově vzniklé domácí žárovkárně.

Vedle toho si však kartel drží jednu tuzemskou továrnu, kterou koupil a v níž vede obhospodařování kartel z Curychu, jsou zde páni revidenti z Curychu, kteří podnik vedou, ale je to nekartelovaný podnik, který si kartel vydržuje jedině k tomu účelu, aby, vyskytne-li se nějaká nová tuzemská žárovkárna, konkurenčně se pustil do oné oblasti nové žárovkárny, podbízel za každou cenu a tím každý nový podnik znemožnil a zabil. Takovou žárovkárnou je bývalá samostatná továrna Lux. Kdyby pánové chtěli s těmito fakty polemisovat, tedy se jim to nepodaří, poněvadž je to skutečnost tak jasná, jako jedna plus jedna jsou dvě.

Kdybych měl zvednouti ruku pro tento návrh zákona, tak bych se z duše styděl, poněvadž bych si musil uvědomiti, že tím vlastně znemožňuji do budoucna vývin a vývoj vlastní domácí žárovkové produkce, a to proto, poněvadž tímto zákonem dáváme možnost mezinárodnímu evropskému světovému kartelu, aby zasadil poslední ránu těm nekartelovaným žárovkárnám.

Když nepomohla konkurenční továrna proti nekartelovaným žárovkárnám, poněvadž ty vyráběly zboží dobré jakosti, tedy kartel prostě od 1. října snížil cenu kartelových žárovek z 8 na 7 Kč, ne snad z nějaké lásky ke konsumentu, ne z těch důvodů, že by to výrobní náklady dovolovaly, poněvadž, kdyby byl chtěl v tomto směru něco udělati, pak by se byl nehandrkoval s obchodníky o zvýšené procento daně obratové a řekl by: Dobře, zde se vloudila 2%ní daň obratová, tedy jednou u nás, jednou u vás, vy obchodníci si ponesete své zvýšení a my si poneseme také své. Nikoli, to kartel neudělal, nýbrž chamtivě vymáhá toto 3. procento od obchodníků, ač kartel ví, že je obchodník nemůže započítati. Stát dostává tyto peníze, ale račte vzít na vědomí, že je dostává z kapes poplatníků, a to jenom poplatníků-obchodníků. Upozornil jsem na to, pánové tomu nevěřili a dnes to skutečnost dokazuje.

Kartel šel na daň ze žárovek ještě jiným způsobem. Když nepomohly ceny, když nepomohl ten štěkavý konkurenční pes, šel na to ještě jiným, rafinovaným způsobem, příčícím se zákonu o nekalé soutěži. Kdo však může zahájiti zápas a boj s mocným kartelem nad tak rozsáhlým výrobním odvětvím? Nikdo. Kartel se usnesl, že půjde po všech odběratelích a bude měřiti svítivost žárovek a kartelové žárovky Philipps a spotřebu proudu, a dokázal tímto měřením, že svítivost kartelové žárovky je větší, spotřeba proudu menší, čímž zasadil smrtelnou ránu domácím žárovkárnám. Jak je to možné? Odborník vám to řekne. Na př. továrna Tatra vyrábí žárovky, které mají životnost 1.500 až 2.000 hodin. Je tedy samozřejmo, že vnitřní vlákno je poněkud silnější a vyžaduje tedy větší spotřeby proudu, a tím má o něco zmenšenou svítivost a světlo je červené. Toho použil kartel, poněvadž má prostředky k tomu, aby ty lidi vyslal, a dokázal lidem, že dostanou sice nekartelovanou žárovku laciněji, ale ježto nekartelovaná žárovka má větší spotřebu i když má delší životnost, že tím vlastně konsument je na tom hůře přes to, že kupuje žárovky laciněji. Tím přivodil mezi občanstvem, řekl bych, takovou revoluci, a opravdu docílil, že domácí výroba žárovek je v pravém slova smyslu ohrožena. V předložené osnově zákona se jeví zvýšení, podle vládního návrhu by to bývalo u těch nejmenších druhů žárovek 30%, pak se to ovšem opravilo a zdražení je o 24.5% v prodejní ceně žárovkáren na odběratele, to jest obchodníka. Větší žárovky jsou zatíženy novou daní 27.3%. Připočítáme-li k tomu 7.3% daně obratové, nejde-li zde ještě o grosistu, tedy vidíme, že stát se zúčastňuje po odhlasování tohoto zákona na hrubém zisku tržby ze žárovek skoro 35%.

Minule jsme měli debatu o stát. rozpočtu. A jako červená nit se vlekla celým rozpočtem otázka meziobchodu, zdražení, otázka, jaké účinné prostředky zahájiti, aby produkty byly lacinější a aby meziobchod nevydělával tak značné částky atd. Tedy, když pánové s tohoto místa - a to vyvolalo onu bouři tehdy také proti řeči p. posl. dr Černého, poněvadž i on si posloužil tímto argumentem meziobchodu - s této tribuny zákonodárného sboru veřejnosti řeknou, že meziobchod anebo obchod je vinen na tom velkém rozpětí cen mezi producentem a konsumentem, neinformovaná veřejnost lehko těmto řečem uvěří, poněvadž si řekne: Kdyby to nebyla pravda, tedy by to tam v parlamentě ten člověk nemohl říci. Vždyť je to poslanec, na jehož slovo se musí přece dáti! A ovšem, pánové zde neuvedli ve svých řečech jedním jediným slovem, kolik daně, kolik dávek, kolik poplatků se vmísí do ceny zboží mezi konsumentem a producentem.

Chtěl bych jenom, a budu míti příležitost o té věci mluviti při jiné příležitosti, říci, kdo způsobuje u nás na př. drahotu benzinu. Když 1 q benzinu stojí loco Děčín nebo loco Praha - nákupní cena 50 Kč a stát na tom participuje dávkami a daněmi: 33 Kč cla, 75 Kč spotřební daň, 40 Kč surtaxy, 20 Kč paušalované daně z obratu, 20 Kč dopravného a nyní posledně 25 Kč daně z pohonných látek, zvýšené o 25 haléřů na jednom litru, když tedy stát při nákupní ceně 50 Kč béře pro sebe 213 Kč, musí býti ten předmět, který se prodává, pro Krista pána, drahý! (Výkřiky.) Co chcete dělat, když na příklad v olomoucké posádce dodává řezník hovězí maso za 5.60 Kč, na to je 1.60 Kč až 1.80 Kč dávek a poplatků, když si dále uvědomíte, že kráva v jakosti, kdy se může dávati maso za 5.60 Kč, není masovou kravou, že váží jen 500 kg a masa z ní dostanete jen 190 kg? Co může ten řezník rolníkovi za živou váhu dát? Co se stane? Přijde sem řečník a řekne: Sedlák prodává živou váhu za 1.50 Kč a v Praze se prodává kg masa za 10, 12, 14 Kč za 1 kg. To je tak. Tam se vezme ten nejhorší brak, u řezníka se zatím vezme prima jakost masa z tučného vola. A takhle se informuje veřejnost z této sněmovny. (Posl. Mikuláš: Pro nás jsou směrodatné ceny na pražských jatkách!) Já zde uvádím fakta, která existují. Toho se zneužívá. Mluvím o tom proto, abych vyvrátil všechno, co bylo zde mluveno o přílišném rozpětí cen mezi producentem a obchodníkem respektive konsumentem, co bylo házeno na bedra obchodníků jako odpovědných činitelů, že oni zavádějí drahotu, a abych dokázal, že obchodník dnes nevydělává, nýbrž žije ze substance. On může sice ještě daně platiti a může žít, ale žije a platí z přebytků nebo proto, že neplatí účty svým dodavatelům. Tak daleko se dnes řítíme a já bych varoval před řečmi, které jsou neodpovědné, které mohou sice vyvolat mnoho hořkosti, ale postrádají jakéhokoliv opodstatnění, jsou s to vyvolávat hořkost mezi venkovem a městem, ale nezakládají se na skutečnostech, a není pravda to, co se s tohoto místa tak často mluví.

A teď mi dovolte, abych jen tak stručně se zmínil: máme na př. zde odst. 4 a 5 v §u 2. Prosím vás, co to má znamenati? Podle odst. 4 činí u ostatních předmětů daň 25%. Cenou se rozumí: "Cenou, ze které se daň platí, je zpravidla cena, účtovaná výrobcem odběrateli." Prosím vás, jaký je to zákon, do kterého se může vlouditi slovo "zpravidla"? (Posl. Netolický: Ve zprávě výboru je slovo "zpravidla" vyškrtnuto!) Tedy děkuji. - Máme zde však další § 6: "Za podmínek stanovených vládním nařízením může finanční úřad I. stolice..." (Posl. Netolický: Slovo "může" je také škrtnuto!) Jaké jsou to návrhy, které se takto předkládají sněmovně?

Máme zde § 9: "Výrobce je povinen vydati každému odběrateli předmětů podrobených daní stvrzenku o jejich zdanění". Čeho tím chce zákon docíliti? Nějakou revisi? Domnívám se, že tu stvrzenku může dát. Je to však ledabylý zákon, který nemůže podle mého soudu vystihnouti nebo podchytiti, co zákonodárce nebo autor tohoto zákona myslel.

V §u 14 objevuje se opět důchodkový trestní zákon z r. 1835. Již minule jsem se o tomto zákonu vyjádřil. Je to zákon, řekl bych, inkvisiční, podle kterého, když někdo má na někoho zlost, má možnost uvaliti na něj kolusní vazbu. Podle tohoto zákona může postačiti docela obyčejné, neopodstatněné udání, aby ten, na nějž bylo oznámení učiněno, byl vzat do kolusní vazby. Je to zákon z doby pověstného Metternicha, který zneužíval podpisů tehdejšího císaře Ferdinanda, člověka absolutně nemocného. Uvažte, kdo dával podpis na zákon, kdo jej schválil, uvažte dobu před 100 lety a dobu dnešní... (Posl. dr Goldstein: Ten zákon vznikl ještě dříve, za Marie Terezie, ne za Ferdinanda!) Nemohu jinak než konstatovat, že ten zákon je z r. 1835. (Posl. dr Goldstein: To je novela!) Samozřejmě, že co převzal starého z doby tereziánské, vleče s sebou, poněvadž je to buď doplněný zákon z r. 1835 anebo to, co již dříve v tereziánských zákonech bylo. (Výkřiky poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské a posl. dr Goldsteina.) Pan doktor neměl nic zlého na mysli. On chtěl jen říci, že zákon z r. 1835 má starší ustanovení ze zákonů tereziánských. Uvědomíme-li si dnešní dobu, jaký pokrok se zde stal? Cožpak se někomu v době před 100 lety zdálo o všech těchto daních a dávkách, které máme dnes? A my systematicky do všech nových zákonů vkládáme tento pasus trestního důchodkového zákona z roku 1835.

Dovolte mi, abych přešel k §u 16. Řekl jsem, že 1. října továrny snížily cenu žárovek s 8 na 7 Kč. Nyní se dává na nejmenší druh podle opravy vládního návrhu živnostenským výborem 1.20 Kč daně, na větší žárovky zůstala sazba, jak byla vládou navržena, zůstalo se tedy při těch 25 až 27%; zavede se tedy daň, touto daní se zvýší cena zboží o 20 až 27%, a při tom se dá ustanovení, že nejvyšší prodejní ceny předmětů budou stanoveny vládním nařízením. Pánové říkají dále v §u 17: "Zásoby předmětů podrobené dani" atd., to jest to, co je u obchodníka, nebo ty předměty, které jsou právě v den účinnosti tohoto zákona na cestě, musí býti zvláště přihlášeny, zvláště zdaněny a daň z nich zaplatí ten, kdo je přijme nebo kdo je má na skladě.

Představte si nyní obchodníka v městě jako je na př. M. Ostrava. V M. Ostravě máme napětí 120 V i 220 V a Slezská Ostrava má napětí 150 V. Tamější obchodník musí tedy míti všechny druhy žárovek těchto různých napětí. Není to proto žádné přeplněné skladiště, když má 5 nebo 6 nebo 7 tisíc žárovek na skladě. Prodejní cenu pro ně mu určí vládní nařízení. Obchodník musí daň zaplatit. Nikdo se nepostará o to, kde vezme náhradu za toto zdanění.

Jest to něco nemožného, co se loudí do našeho zákonodárství. Nár. demokraté podle soukromých doslechů přicházejí již k poznání; nevěřili prý tomu, že máme rudozelenou koalici, avšak dnes přicházejí k trvale a trvale pevnějšímu poznání, že tuto rudozelenou koalici zde fakticky máme a oni že jsou jenom takovým přívěskem, který dělá prostě s sebou všecko proto, aby nebyl z té vlády vyhozen. (Výkřiky.)