Pátek 10. února 1933

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr Slávik. Dávám mu slovo.

Posl. dr Slávik: Slávna snemovňa! V zastoupení slovenských poslanců koalovaných stran mám čest vyhlásiti k reči p. posl. Šaláta toto:

Lutujeme že jediný přítomný zástupca Hlinkovy slovenskej ľudovej strany zneužil príležitosti k uctení památky nám všem drahého Milana Rastislava Štefánika k zvednutým straníckym a osobným útokům (Hanba!) a tým poškodil památku velkého Slováka práve pri projednávaní zákona, ktorým maly byť celým národom svorne a pietne ucteny jeho večné zásluhy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Pekárek. Dávám mu slovo.

Posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Vláda předkládá návrh zákona o postavení pomníku dvěma mužům, již oba patří k zakladatelům tohoto našeho obnoveného státu. Pravím otevřeně, že vláda i zákonodárné sbory potřebovaly dlouhou dobu k rozpoznání, že v daném případě jde skutečně o zásluhy, které mají dojíti veřejného, celostátního uznání. Zdůrazňuji, že po našem soudu nebylo potřebí ani konstatování fakta, že oba mužové položili svoje životy, aby zákonodárné sbory měly důvod k ocenění památek obou těchto mužů formou specielních zákonů. Zásluhy obou mužů jsou takového rázu, že samy o sobě jsou dostatečným důvodem k poctě, kterou spravedlivý, uznalý a sebevědomý národ svým nejzasloužilejším mužům poskytuje.

Francie, republikánská země, s klidem v rozhodování, vypěstovaným dlouholetou tradicí, u níž by spíše bylo lze očekávati dlouhého rozvažování o dosahu zásluh, dala nám v uplynulých letech několik příkladů, jak vděčný národ má jednati tam, kde jde o zásluhy nad veškerou pochybnost uznané nejen oficielními kruhy, nýbrž i smýšlením a přesvědčením celého národa. Třebaže jsme oposiční stranou, neradi bychom stáli vedle tohoto, třebas opožděného uznání zásluh Rašínových a Štefánikových. Činím tedy tento stručný projev, doprovázeje jej prohlášením, že pro tento návrh zákona budeme hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Daňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Až na p. posl. Hrušku všichni pp. řečníci vyslovili se pro návrh zákona jako vysoce odůvodněný pro zásluhy, které si získali dva mužové, o které v tomto návrhu zákona jde. Těmito jejich vývody se nechci zabývati, zabýval bych se jen stručně některými vývody p. kol. Hrušky, na které chci jen krátce reagovati. Myslím, že tvrzení p. posl. Hrušky neodpovídá skutečnosti, pokud jde o otázku, že jde snad o představitele pouze nějaké buržoasní skupiny. Musím konstatovati, že jde o představitele celého státu, celého národa, a že právě k tomu, aby jejich památku československý stát tímto zákonem uctil a jejich význam zvěčnil, musí cítit všichni svoji celostátní, celonárodní povinnost. Není to pouze povinnost jedné vrstvy národa, nýbrž všech skupin i dělnictva československého. (Výkřiky komunistických poslanců: Za co?) - snad ne komunistů, ale jistě československého dělnictva.

Myslím, že stanovisko, které zde pronesl pan posl. Hruška, pokud jde zejména o poměr vůči útočníku na dr Rašína, je přece jen velmi podivné. Šoupal provedl útok na dr Rašína a tento útok má býti považován za čin politický, poněvadž prý byl nějak politicky motivován. Velmi rád bych se dověděl z úst, která pronesla tento návrh, jak by byl posuzován takový čin, který by byl spáchán v Rusku na některém představiteli dnešního ruského režimu. Myslím, že přes nedostatečný věk, ve kterém v době spáchání činu Šoupal byl, docela jinak by s ním bylo nakládáno, než se nakládá se Šoupalem jako útočníkem u nás v Československé republice.

Soudím, že všechny výpady, které byly činěny jak proti dr Rašínovi, pokud se týká jeho politiky, tak proti Štefánikovi, pokud jde o různé episody, které byly zde líčeny z dob ještě před převratem, nejsou naprosto s to v žádném případě a žádným způsobem, poněvadž neodpovídají ani skutečnosti, zvrátiti přesvědčení československého národa, že československý stát má uznati zásluhy mužů, kteří za svou službu národu a státu ztratili svůj život. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení vykonáme ještě v této schůzi, bude-li osnově přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o zřízení pomníků dr Aloisu Rašínovi a dr Milánu Rostislavu Štefánikovi (tisk 2156).

Zkrácené jednání navrhuji proto, aby zkrácením lhůty mezi prvým a druhým čtením

bylo umožněno urychlené doručení sněmovního usnesení senátu.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenované osnově přiznáno bylo jednání zkrácené podle §u 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj jest přijat.

Přistoupíme tudíž ihned ke druhému čtení.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona o zřízení pomníků dr Aloisu Rašínovi a dr Milánu Rostislavu Štefánikovi (tisk 2156).

Zpravodajem jest posl. dr Daněk.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Daněk: Nikoli.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Potlesk.)

Nyní vykonáme odložené hlasování o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu (tisk 2148).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní posl. inž. Novák, za výbor zahraniční posl. inž. Nečas, za výbor rozpočtový posl. dr Patejdl.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o samostatné osnově zákona, jak ji navrhují posl. Krosnář a soudr.

Nebude-li přijata, o §u 1 podle zprávy výborové.

Pak o §u 2 v úpravě návrhu posl. dr Černého, Tomáška, Zeminové, dr Noska, Pohla, Windirsche, Ježka a druhů; nebude-li přijata, budeme hlasovati o §u 2, o nadpisu zákona a úvodní jeho formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování?

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí se samostatnou osnovou zákona, jak ji navrhují posl. Krosnář a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s §em 1 podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

§ 1 jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 2 v úpravě návrhu posl. dr Černého, Tomáška, Zeminové, dr Noska, Pohla, Windirsche, Ježka a druhů, jehož přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

§ 2 jest přijat v úpravě návrhu posl. dr Černého a druhů.

Tím odpadlo hlasování o něm podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Nadpis a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy výborové.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení vykonáme ještě v této schůzi, bude-li osnově této přiznáno jednání zkrácené podle §u 55 jedn. řádu.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu (tisk 2148).

Návrh tento odůvodňuji tím, že jde o osnovu naléhavou, jejíž projednání se urychlí

zkrácením lhůty, která jinak by měla uplynouti mezi prvým a druhým čtením osnovy.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenované osnově zákona přiznáno bylo jednání zkrácené podle § 55 jednacího řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Návrh můj jest přijata přistoupíme ihned ke druhému čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se určuje pro další léta výše státních záruk za vývozní úvěry, které smějí poskytnuty býti podle II. hlavy zákona ze dne 16. července 1931, č. 121 Sb. z. a n., o podpoře zahraničního obchodu (tisk 2148).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní posl. inž. Novák, za výbor zahraniční posl. inž. Nečas, za výbor rozpočtový posl. dr Patejdl.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Novák: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Nikoliv.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Není změn.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

K této věci byl podán resoluční návrh posl. Krosnáře a soudr. za uznání Svazu Sovětských Socialistických republik de jure.

Předsednictvo posl. sněmovny se usneslo, že návrh tento věcně nesouvisí s osnovou, ke které byl podán a že nelze tedy dáti o něm při ní hlasovati. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohl býti přikázán výboru vládní návrh dnes tiskem rozdaný, jest potřebí konati dnes ještě jednu schůzi.

Žádám paní a pány poslance, aby neodcházeli, poněvadž hned na začátku příští schůze bude hlasování.

Před ukončením této schůze ještě sděluji:

Mezi schůzí byl rozdán tištěný vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

2154. Vládní návrh zákona, kterým se vydávají zvláštní předpisy o soutěži ve věcech peněžnictví a o úpravě úrokové úrovně.

Předseda (zvoní): Mezi schůzí byly rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

2157. Návrh posl. Grebáče-Orlova a druhov na poskytnutie podpory pohorelcom v Krivej nad Oravou.

2158. Návrh posl. Grebáče-Orlova a druhov na poskytnutie podpory pohorelcom v Sedliackej Dubovej na Orave.

2159. Návrh posl. Hlinku, dr Ravasza a druhov na výmenu rolníckych dlhov.

Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, t. j. ve 3 hod. odpol. s

pořadem:

Nevyřízené odstavce pořadu 247. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 2 hod. 55 min. odpol.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP