Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

198 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bechyně, dr Czech, dr Dérer, dr Matoušek, dr Meissner, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 238. schůzi poslanecké sněmovny.

Opět mně připadá smutná povinnost (Poslanci povstávají.) vzpomenouti zesnulého člena poslanecké sněmovny: Poslanec Kurťak zemřel dne 2. ledna tohoto roku cestou ze svého domova v Chustu do nemocnice v Sevľuši, prve než započíti mohlo jeho léčení, pro které tam byl vezen.

Po všechna tři volební období vysílán byl do posl. sněmovny jako zástupce autonomního zemědělského svazu podkarpatoruského a tedy již více než 12 let byl poslancem.

Jeho pravé působiště bylo ve drobné lidové práci. Jako neúnavný řečník, propagátor a podněcovatel a jako horlivý zakročovatel v každém případu lidského utrpení byl znám po celé Podkarpatské Rusi. Sty dotazů podle §u 67 jedn. řádu hledal pomoc u státních úřadů a institucí. Dbal však více o jiné než o sebe, a když počal dbáti o sebe a o své zdraví, bylo již pozdě. Ztratil svůj život v poměrně mladém věku 45 let následkem intensivní činnosti v těžkých poměrech Podkarpatské Rusi a nedoživ se úplného povznesení Podkarpatské Rusi z dřívějšího stavu, ke kterémuž povznesení všichni - třebaže ovšem jinými cestami - směřujeme.

Děkuji Vám, že povstáním uctili jste památku života předčasně skončeného. (Poslanci usedají.)

Na novoroční blahopřání, které předseda sněmovny písemně zaslal presidentu republiky jménem sněmovny, odpověděl pan president tímto dopisem:

Pane předsedo poslanecké sněmovny, děkuji za novoroční přání. Přeji navzájem Vám, předsednictvu i celé sněmovně mnoho zdaru v práci na prospěch republiky a k utvrzení důvěry lidu v demokracii a parlamentarism.

dal předseda na tento týden posl. Petrovičovi, Stundovi pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Zierhut, dr Mederlý.

Rozpočtový výbor zvolil ve schůzi dne 9. ledna 1933 zapisovateli posl. Adámka a Teplanského.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 11. ledna 1933 posl. Stivína za posl. Fr. Svobodu, dne 13. ledna 1933 posl. Srbu za posl. dr Macka a posl. Hummelhanse za posl. Chalupu, dne 14. ledna 1933 posl. Chalupu za posl. Hummelhanse, posl. Fr. Svobodu za posl. Stivína a posl. dr Macka za posl. Srbu, dne 16. ledna 1933 posl. V. Beneše za posl. Fr. Svobodu; klub poslanců komunistické strany Československa dne 4. ledna 1933 posl. Hadka za posl. Zápotockého, dne 9. ledna 1933 posl. dr Sterna za posl. Hadka, dne 11. ledna 1933 posl. Dvořáka za posl. dr Sterna, dne 12. ledna 1933 posl. Hrubého za posl. Dvořáka a posl. dr Sterna za posl. Kopeckého, dne 17. ledna 1933 posl. J. Svobodu za posl. Hrubého; klub poslancov slovenskej ľudovej strany dne 9. ledna 1933 posl. Šaláta za posl. Mojto, dne 10. ledna 1933 posl. Mojto za posl. Šaláta; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 3. ledna 1933 posl. dr Rosche za posl. dr Bachera, dne 11. ledna 1933 posl. dr Bacher a za posl. dr Rosche, dne 12. ledna 1933 posl. dr Peterse za posl. dr Bachera, dne 13. ledna 1933 posl. dr Bachera za posl. dr Peterse; klub poslanců čsl. národní demokracie posl. dr Hodáče za posl. inž. dr Touška; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Hokkyho za posl. Dobránskyho a posl. dr Törköly za posl. Nitsche; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" dne 30. prosince 1932 posl. inž. Junga za posl. Krebse, dne 11. ledna 1933 posl. Knirsche za posl. inž. Junga, dne 14. ledna 1933 posl. Krebse za posl. Knirsche; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" dne 3. ledna 1933 posl. inž. Kallinu za posl. Horpynku, dne 14. ledna 1933 posl. dr Keibla za posl. inž. Kallinu, dne 17. ledna 1933 posl. dr Schollicha za posl. dr Keibla.

Klub poslanců čsl. živnost.-obchod. strany středostavovské vyslal do výboru imunitního posl. Kejmara za posl. Pekárka; do výboru zahraničního posl. Mlčocha za posl. Najmana.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 22. prosince 1932, č. j. 5476/1076 S-32 m. r., přehled o vzájemném zastupování členů vlády při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., dále v případě nepřítomnosti v ministerské radě, ve vedení resortní agendy a pod.: pana ministra dr Beneše zastupuje pan předseda vlády, pana ministra Černého zastupuje pan ministr Bradáč, pana ministra dr Trapla zastupuje pan ministr dr Matoušek, pana ministra dr Dérera zastupuje pan ministr dr Meissner, pana ministra dr Meissnera zastupuje pan ministr dr Dérer, pana ministra dr Matouška zastupuje pan ministr dr Trapl, pana ministra Bechyně zastupuje pan ministr dr Franke, pana ministra inž. Dostálka zastupuje pan ministr dr Šrámek, pana ministra dr Hodžu zastupuje pan ministr dr Spina, pana ministra Bradáče zastupuje pan ministr Černý, pana ministra dr Czecha zastupuje pan ministr dr Meissner, pana ministra dr Spinu zastupuje pan ministr dr Hodža, pana ministra dr Franke zastupuje pan ministr Bechyně, pana ministra dr Šrámka zastupuje pan ministr inž. Dostálek, pana předsedu vlády jako správce ministerstva pro zásobování lidu zastupuje pan ministr Bechyně.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 6. ledna 1933, č. j. 138/1933 m. r., vládní nařízení ze dne 23. prosince 1932, čís. 191 Sb. z. a n., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních - přikázáno výboru rozpočtovému.

Předseda senátu NSRČ. sdělil:

přípisy ze dne 19. prosince 1932, že senát NSRČ. ve 179. a 181. schůzi dne 15. a 19. prosince 1932 projednal a přijal osnovy:

zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (tisk 949 sen.),

zákona o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků (tisk 950 sen.) - a to ve znění usneseném posl. sněmovnou;

přípisy ze dne 20. prosince 1932, že senát NSRČ ve 181. a 183. schůzi dne 19. a 20. prosince 1932

projednal a schválil dodatkovou úpravu k prozatímní úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským ze dne 18. dubna 1925, sjednanou dne 4. července 1932 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. července 1932, č. 119 Sb. z. a n. (tisk 925 sen.),

projednal a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovy:

zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o ochraně známek (tisk 944 sen.),

zákona, kterým se mění a zrušují některé předpisy o ochraně vzorků a modelů (tisk 945 sen.),

zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o ochraně vynálezů (tisk 946 sen.);

přípisy ze dne 21. prosince 1932, že senát NSRČ projednal a přijal:

ve 183. a 184. schůzi dne 20. a 21. prosince 1932 osnovu zákona o báňských dávkách z kutišť a z měr (tisk 956 sen.),

ve 184. schůzi dne 21. prosince 1932 zkráceným jednáním podle §u 55 jedn. řádu osnovu zákona o změně a doplnění některých předpisů o exekučním řízení a o trestním stíhání pletich při dražbách (tisk 961 sen.) - a to ve znění usneseném posl. sněmovnou;

přípisem ze dne 22. prosince 1932, že ve schůzích 184. a 186. dne 21. a 22. prosince 1932 senát NSRČ projednal a schválil II. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. června 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. července 1932 (tisk 924 sen.);

přípisem ze dne 28. prosince 1932, že ve schůzích 187. a 188. dne 27. a 28. prosince 1932 senát NSRČ projednal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovy:

zákona o úsporných opatřeních personálních (tisk 966 sen.),

zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise (tisk 967 sen.),

zákona o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1933 (tisk 968 sen.).

Dotazy:

posl. Köhlera ministru železnic o snížení hranice důchodu pro dělnické týdenní jízdenky (č. D 1021-III);

posl. inž. Kalliny ministru zemědělství o poskytnutí subvence na regulaci potoka Hahnbachu v Rotavě, v okrese kraslickém (č. D 1022-III);

posl. dr Keibla ministru železnic o vylepování vyhlášek na veřejných vývěsních tabulích na děčínském nádraží (č. D 1023-III);

posl. Fedora ministru železnic:

vo veci Štefana Bratinka, býv. strojového topiča, obyvatela v Filakove (č. D 1025-III),

vo veci penzijnej Jozefa Rakottyaiho, býv. topiča Máv, obyv. v obci Rapovce (č. D 1026-III).

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. Husnaje a soudr. o zřízení nové rusínské menšinové školy v kolonii Stará Botraď na Podkarpatské Rusi (č. D 697-III),

posl. Adámka a druhů o nezakročení školních úřadů proti řídícímu učiteli Karlu Paukrtovi v Hartmanicích, okres Polička, který se dopustil činu proti mravopočestnosti na školních dětech (č. D 928-III);

min. vnitra na dotazy:

posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov vo veci notára Pavla Hronca z Velkej Polomy v okrese Rožňava (č. D 936-III),

posl. Polívky vo veci notára Artura Uškertha z Piargu (č. D 922-III),

posl. Hatiny o liknavém vyřizování stížností ve věcech obecních okresním úřadem v Lounech (č. D 946-III),

posl. inž. Junga o zdlouhavém úřadování bruntálského okresního úřadu (č. D 953-III),

posl. Windirsche o zúčtování poplatků vybraných při vydávání výletních osvědčení (č. D 910-III a 963-III),

min. věcí zahraničních na dotaz posl. dr Goldsteina o antisemitském zpravodajství vyslanectví Československé republiky ve Washingtoně (č. D 949-III);

min. železnic na dotaz posl. Sladkého o soustavném překládání průvodčích a strojních vlakových čet z Krnova i o neustálém zmenšování provozu železničních dílen a výtopny v Krnově (č. D 735-III);

vlády na dotaz posl. inž. Kalliny o naléhavé žádosti zástupců všech obcí kraslického okresu a o nutných opatřeních ke zdolání stále více vzrůstající nezaměstnanosti (č. D 877-III);

min. spravedlnosti na dotazy:

posl. Windirsche o neudržitelných všeobecně nebezpečných právních poměrech (č. D 944-III),

posl. Štětky:

o zabavení brožury "Baťa-Bankrot" (č. D 888-III),

o zadržení majetku Aloise Pertlíčka v Písku (č. D 913-III);

min. financí na dotazy:

posl. Kaňourka a druhů o drakonickém postupu finančních úřadů proti Janu Černému, malorolníku v Trhových Dušníkách č. 10 (č. D 947-III),

posl. inž. Kalliny:

o postupu karlovarského berního úřadu, který, kdyby se v něm pokračovalo, by musil vésti ke zničení dalších hospodářských existencí (č. D 875-III),

že se nevyřizuje rekurs firmy Dutz a spol. ze Staré Role, podaný dne 19. února 1932 (č. D 927-III),

posl. Sladkého o přenesení nebo zřízení větší státní tabákové továrny ve Vsetíně na Moravě (č. D 862-III);

min. zemědělství na dotaz posl. Koudelky o poškozování drobných zemědělců Okresním úřadem v Kolíně a o odpovědi ministra zemědělství na dotaz tohoto poslance ve stejné záležitosti, ze dne 9. července 1932 (č. D 896-III);

min. veř. prací na dotazy:

posl. Polívky vo veci vdovskej penzie Em. Földešiovej z Hornej Rovne (č. D 920-III),

posl. Štětky o poměrech nájemníků ve státních domech v Turč. Sv. Martině (č. D 847-III).

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 2129.

Zpráva tisk 2138.

Interpelace tisk 2116 (I až XXII).

Odpovědi tisk 2098 (I až XIV).

Zápisy o 229. až 237. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 222., 224. až 232. a 236. schůzi posl. sněmovny

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2128, 2133, 2134, 2137.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Liberci ze dne 12. prosince 1932, č. Nt IX 64/32, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Keibla pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. J 509-III),

kraj. soudu v Košicích ze dne 23. prosince 1932, č. Nt V 255/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 30. prosince 1932, č. 11.226/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Vallo pro zločin výzvy k trestným činům podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 510-III),

kraj. soudu v Chebu ze dne 24. prosince 1932, č. Nt VIII 141/32, za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Kalliny pro přečiny podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 511-III),

kraj. soudu v Trenčíně ze dne 19. prosince 1932, č. Tk VI 400/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 3. ledna 1933, č. 11.642/32, za udělení souhlasu k výkonu trestu na posl. Bazalovi (č. J 512-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1951), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení II. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 28. června 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. července 1932 (tisk 2028).

Zpravodajem jest za výbor hraniční posl. Richter, za výbor živn.-obchodní posl. inž. dr Toušek.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. Richterovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Republika Švýcarská, která pociťuje stejně jako všechny ostatní státy velkou tíseň, vyplývající z hospodářské krise rázu světového, za tím účelem, aby chránila svou obchodní a platební bilanci proti dalšímu zhoršování, rozhodla se sáhnouti k postupnému omezování importu. Výsledkem těchto snah projevených republikou Švýcarskou je právě předložený dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem uzavřené dne 16. února 1927. Jádro této dohody, kterou se částečně mění naše obchodní smlouva se Švýcarskem, spočívá v části B dodatkové úmluvy.

V této části B se zavádějí pro některé položky celního sazebníku švýcarského kontingenty. V dodatečné úmluvě se totiž stanoví, že celní smluvní sazby, platné nyní neomezeně pro položky 237 - je to dříví ze stromů jehličnatých, tedy důležitý náš exportní artikl - dále pol. 307 lit. c) - papír pergamenový a jeho napodobeniny - dále pro položku č. 378, - to jsou některé pokrývky z bavlny na postele a stoly, tedy vývozní artikl našeho průmyslu textilního - dále pro pol. 482 lit. b) (koberce) a pol. 1155 lit. b) - tužky černé a barevné zasazené do dřeva nebo papíru, kreslicí křídy, - budou napříště závazny jenom pro dohodnuté kontingenty. Tedy pro zboží vyvezené nad kontingent budou platiti autonomní sazby celního tarifu republiky Švýcarské. Konkretní výše kontingentu ve smlouvě uvedena není, to jest ponecháno na dohodu vlád. Tato část dodatkové dohody nesporně znamená pro náš vývoz určitou újmu.

Kromě toho však ještě se Československo zavazuje, že bude na některé položky celního tarifu svého, a to na exhaustory, dále na spouštěče pro motorová vozidla a letadla a na pouzdra k reflektorům pro motorová vozidla používati nižších smluvních sazeb nebo sazeb, které budou mezi oběma státy nově ujednány.

Ovšem v této smlouvě získáváme také určité výhody, které spočívají v tom, že se Švýcarsko vzdává smluvních sazeb celních na tenisové rakety, dále na spalovací a výbušné motory, čímž v důsledku klausule o nejvyšších výhodách tyto předměty všeobecně spadají pod zvýšenou ochranu našich autonomních tarifů. Tím je určitý úsek naší průmyslové výroby chráněn před cizí konkurencí.

Slavná sněmovno! Vývoj československo-švýcarských styků obchodních v uplynulých letech byl pro nás příznivý a značí se zejména v aktivním saldu zahraničního obchodu československo-švýcarského. Za r. 1930 činilo aktivní saldo pro nás 86 mil. Kč, za r. 1931 114 mil. Kč. R. 1932, přes to, že vzájemný obrat mezi nimi a Švýcarskem vlivem světové krise hospodářské poklesl, vykazujeme za prvních 9 měsíců tohoto roku, podle vyjádření p. ministra obchodu nedávno uveřejněného v denním tisku, 65 mil. Kč. Naše republika má tudíž zájem, aby si nadále udržela nynější posici na švýcarském trhu, poněvadž tento stát zůstává stále slušným odběratelem našich výrobků, a je, což zvláště podtrhuji, zejména dobrým plátcem za vyvezené zboží, a toto zboží, což nutno ještě zvláště podtrhnouti, spočívá v hodnotných výrodcích našeho průmyslu. Musím ještě podotknouti, že ve smlouvě se výslovně uvádí, že kontingentace se zavádí a připouští se zřetelem na mimořádné dnešní hospodářské poměry a na dobu jejich trvání. Z důvodů, které jsem právě uvedl, výbor zahraniční doporučuje tuto dodatkovou smlouvu k schválení.

Mimo to musím uvésti, že dodatkový protokol obsahuje ještě změnu v tom, že dosavadní výpovědní lhůta se zkracuje ze 3 měsíců na 1 měsíc. A je to odůvodněno tím, že dnešní poměry hospodářské na obou stranách jsou nejisté, a je možno očekávati, že někdy bude nutno upraviti poměry radikálně v celém obsahu. A z toho důvodu oba státy si vyhrazují tuto jednoměsíční lhůtu výpovědi obchodní smlouvy.

Dodatkový protokol byl uveden v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. července 1932, podle §u 1 zákona 305/24, prolongovaného zákonem 109/26 čl. VII, a také podmínkám tohoto zákona vyhovuje.

Zahraniční výbor posl. sněmovny proto navrhuje, aby plenum sněmovny schválilo toto schvalovací usnesení (čte):

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje 11. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. června 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. července 1932. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - p. inž. dr Touškovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Slavná sněmovno! Živn.-obchodní výbor posl. sněmovny projednal předložený vládní návrh. K odůvodnění, které přednesl p. zpravodaj výboru zahraničního, není třeba nic dodati a navrhuji proto jménem živn.-obchodního výboru sněmovního, aby sněmovna přijala osnovu ve znění, jak byla předložena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání o této předloze s jednáním o předloze, která je na pořadu jako další odst. 2:

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2048), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. října 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n. (tisk 2077).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že v obou případech jde o dodatkové protokoly k téže smlouvě.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o odst. 2 jsou: Za výbor zahraniční p. posl. Myslivec, za výbor živn.-obchodní p. posl. inž. dr Toušek.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. Myslivcovi.

Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená posl. sněmovno! Mám podati zprávu výboru zahraničního o předloze č. 2048, která se týká III. dodatkového protokolu k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaného dne 27. října 1932 a uvedeného v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n.

Jen stručně: Obchodní smlouvy a dodatky k obchodním smlouvám jsou barometrem stability hospodářské a mezinárodního uklidnění. Časté naléhání na změny uzavřených již obchodních smluv a naléhání na vydání nových dodatků je obrazem dnešní hospodářské a finanční nejistoty. Je to mezi státy skoro boj o každou korunu. Jsou to, bohužel, již zjevy, které by sváděly k tomu, že také u států vyskytují se tak zvané velké oči, že se žaluje na to, jestliže jeden stát poněkud příznivěji je postaven než druhý. My jsme nedávno v zahraničním výboru, a potom ovšem v plenu, projednávali dodatkovou smlouvu s Německem, kde při uzavřené již smlouvě opětovně přišlo Německo a žádalo, aby v jeho prospěch pozměněna byla ona obchodní smlouva. Od té doby a také již před tím i jiné státy v tomtéž smyslu u našeho zahraničního ministerstva intervenovaly, aby si vymohly změny uzavřených již smluv vydáním nových dodatků.

Dnes jednáme o předloze, která týká se stejného kroku se strany Švýcarska. Jako jiné státy přikročilo letošního roku i Švýcarsko k omezování dovozu některých i pro československý vývoz důležitých druhů zboží. V jednání, jehož výsledkem jest dnes zde předložený III. dodatkový protokol, poskytlo Československo celní slevu na kloboukové úplety, pol. 260 čsl. celního sazebníku, za čež se mu dostalo slibu (Slyšte!) blahovolného postupu pro dovoz některých našich standard) vývozních artiklů. My jsme tedy učinili slevu a reciprocitně jsme za to od Švýcarska dostali slib, že vůči některým našim artiklům bude postupováno s větší blahovůlí: Dovoz kloboukových úpletů ze Švýcarska obnáší přibližně polovinu veškerého našeho dovozu R. 1931 byla hodnota úpletů dovezených ze Švýcarska 1,200.000 Kč. Náš zahraniční obchod se Švýcarskem se vyvíjel za 9 měsíců r. 1932 takto: vývoz 221.7 mil. Kč, dovoz 157.5 mil. Kč, tedy naše bilance obchodních styků se Švýcarskem byla za 9 měsíců roku právě uplynulého aktivní 64.2 mil. Kč. Toto patrně způsobilo, že Švýcarsko hledalo si předměty, při kterých by docílilo slevy se strany československého státu. My jsme to vzhledem ke slibům blahovolného postupu Švýcarska učinili a já jménem zahraničního výboru dovolím si přečísti formuli, kterou navrhuji váženému plenu této sněmovny ke schválení.

Podotýkám jen ještě předem, že pro Švýcarsko s ochotou řekli jsme své ano, protože je to země, k níž toužebně upírají se dnes zraky milionů ve všech státech a ve všech národech vzhledem ke Společnosti Národů a jejímu velikému poslání, které poslední dobou poněkud bylo ohroženo událostmi na východě a již dříve událostmi jinde a také vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku zasedá odzbrojovací konference, jejímuž jednání každý lidumil a každý šlechetný člověk přeje všeho zdaru. Vzhledem k tomu bylo pro nás snadnější dáti tento souhlas k III. dodatkovému protokolu a proto navrhuji, aby usnesení znělo (čte):

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. října 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, čís. 168 Sb. z. a n.

Končím. (Souhlas.)