Rád bych ovšem také řekl, že se nedomnívám, že by státní zaměstnanci byli hledali za všech okolností správnou cestu, aby se bránili proti snižování svých platů. Spáchali především ohromnou chybu, že navrhli zatížení jiných vrstev, místo aby hledali tam, kde se podle mého mínění mohou dělati úspory, které by byly úředníkům tak dalece prospěly, že by úspory ve správě byly umožnily zříci se snižování úřednických platů. (Posl. Horpynka [německy]: Jsou rozpočtové položky, jimiž se nesmí otřásati!) Ano

Kdyby bylo úřednictvo spolu provedlo očistu - jak se stále říká - správy, kdyby bylo hledalo úspory v nesprávné organisaci, v rozličných tajných remuneracích, kdyby bylo zlomilo své poslušenství, své mlčení a s konkretními návrhy přikročilo k reformě správy, bylo by bývalo možno prokázati službu nejen úřednictvu, nýbrž i státu, který přece zdánlivým pokusem o tak zvanou úspornou a kontrolní komisi dokazuje, že nemíní vážně ani šetřiti ani kontrolovati. (Posl. dr Schollich [německy]: Na tyto návrhy by byli také nepřistoupili!) Ano, ale situace pro úřednictvo byla by přece bývala jiná a rád bych zde řekl, že se domnívám, že úřednictvo nemůže kráčeti jinou cestou, jednak aby se chránilo před novými škrty, jednak, aby po těchto dvou letech, uvedených v návrhu, dosáhlo opět toho mála, co mělo dříve - než se vážně zabývati otázkou reformy správy a při tom zmužile, poctivě a upřímně odhalovati četné nesrovnalosti naší správy a tím umožniti, aby se konečně přistoupilo k otázce naší drahé správy.

Považuji za hlavní vadu návrhu, že naprosto nedbal všech stavovských pojmů úřednictva. Vždyť není nic trpělivějšího a snášenlivějšího než úřednictvo - všeobecně to sice nebude platiti, ale většinou jest přece úřednictvo ve své ohromné většině pilným a při tom naprosto klidným živlem v každé státní společnosti a během desítiletí si osvojilo takové pojmy o životě, cti a povolání, jimiž otřásati jest přímo zločinné, chce-li se dosíci toho, aby správa a úřednictvo prokazovalo státu ty služby, které se od něho očekávají.

Zvláště pokud jde o pense a nové uspořádání otázky pensí, zlomil se prostě vaz zakořeněným pojmům úřednictva. Neboť úřednictvo nepovažuje pensi snad za nějaký dar státu jeho úředníkům, nýbrž jistota výslužného byla vždy považována za část platu během činné služby. Poněvadž se tento pojem zakořenil v nejširších vrstvách, nemůže ovšem úřednictvo dnes vůbec pochopiti, že výslužné není již něčím, nač ani stát nemůže sáhnouti, co nemůže zkrátiti nebo libovolně změniti. Proto se domnívám, že právě otázka nejistoty výplaty pensí - jak pokud jde o jejich výši, tak i vůbec o jejich stálost - úřednictvo právě nejsilněji pobouřila. Neboť za starého Rakouska se říkalo: Ve státní službě dostává člověk příliš málo, aby byl z toho živ, ale příliš málo, aby zemřel. Ale každý si říkal, že bude míti zajištěno stáří aspoň poněkud bezstarostné. Domnívám se však, že dnes věci mají tak, že úřednictvo nemá již vůbec pocitu této jistoty, co ovšem musí míti nejnepříznivější účinek na jeho výkonnost v úřadě. Myslím, že celá situace nyní vytvořená ještě více odejme úřednictvu radost z práce, než to mohlo dosud učiniti celé velké protekční hospodářství (Předsednictví převzal místopředseda Taub.), a že neobyčejně poklesne vůle poskytnouti všechny své schopnosti práci v úřadě.

Dlouho, dlouho se o tomto návrhu mluvilo a nyní se v jednom týdnu stane zákonem, ještě mimo to s účinností, která nastane již ode dneška za 14 dní. Důchod státních zaměstnanců se tedy sníží takřka ode dneška na zítřek, ačkoliv mnozí zaměstnanci mají celou řadu soukromých právních závazků, jichž v tak krátké době nemohou vůbec změniti. Pomyslete si, že úřednictvo jest také silně zadluženo, nikoliv každý svou vlastní vinou, nýbrž neblahými poměry. Připomínám vám zcela mimořádné nájemné v nových domech, četné hypoteční dluhy, které povstaly tím, že si jednotlivci postavili svůj vlastní dům. Připomínám, že přece mnohý úředník, který nepůsobí právě ve městě s vysokými nebo středními školami, vypočítá podrobně na haléř, kolik může a musí vydati, aby jeho dítě mohlo studovati. Tyto závazky trvají dne 1. ledna dále, a jak bude moci nyní ten, kdo byl oloupen o částku dobrovolného výchovného příspěvku na své dítě, uhraditi tyto výdaje, nebude-li chtíti zase zabřísti do nových dluhů? Snad by to nebylo bývalo vůbec jinak možné, než úředníkům jejich platy poněkud snížiti; ale přece bylo by to dopadlo docela jinak, kdyby se bylo toto snížení provedlo v dohodě s velkými organisacemi a bylo ustanoveno tak včas, aby každý mohl aspoň nějak upraviti své nejnaléhavější závazky v soukromém životě.

Ocitáme se ve zmatených soukromohospodářských poměrech, ale i ve zmatených právních pojmech, poněvadž toto náhlé zasáhnutí do soukromohospodářského života jednotlivých úředníků musí míti přirozeně pro každého nejzhoubnější následky. Nevím, zdali za poměrů nyní tímto zákonem vytvořených a při tomto zklamání úřednictva budou se moci vůbec udržeti dnešní organisační formy úřednictva. Úředníci mají podle ústavy právo spolčovací, a to jim přece nemůže býti vzato. Snad jste přece viděli, že formy organisací, které dnes mají, nemohly je ochrániti před tím, aby podrželi to, co jim bylo zákonem přiřčeno, a bylo by docela nasnadě, kdyby úředníci, dovolávajíce se spolčovacího práva a neúspěchu nynější akce, hledali jiné formy organisací než jsou spolky a odborové organisace. Asi jste všichni cítili, že je pro ně zapotřebí nějaké ochrany a že konečně nemohou nic jiného, než chrániti se sami silou své organisace a masou, kterou představují.

Rád bych ovšem jako nestranný člověk uznal, že předložený zde návrh zákona ve srovnání s návrhem, jejž vypracovalo ministerstvo financí, vykazuje četná zlepšení, která sice stále ještě působí, že zákon jest krutý a sociálně skoro nesnesitelný, ale přece přinesla jisté úlevy. Nekonstatuji toho, abych usnadnil odpovědnost vlády a většiny za zákon, který má býti přijat, nýbrž poněvadž se mi zdá, že návrh ministerstva financí v původní formě jest důkazem názorů a ducha v ministerstvu financí, který se neprojevuje jen při tomto návrhu, nýbrž vůbec v celém vývoji naší finanční politiky v poslední době, a jejž nemohu jinak nazvati, než policejním duchem. Co všechno zamýšlela finanční správa ve svém návrhu proti úřednictvu, to hluboce zasahuje do ústavních práv úřednictva a s druhé strany na př. tak daleko sahající zákaz vedlejšího zaměstnání atd. jistě se hodil k tomu, aby ministerstvu financí poskytl funkci, která mu vůbec nepřísluší, totiž policejními prostředky zneklidňovati všechny úředníky a vštěpovati jim ještě v silnější míře než dosud pocit bezprávnosti. Ani nynější ustanovení nejsou ovšem taková, aby způsobila uklidnění: Víme, jak se zákony úzkoprse vykládají a vůbec bychom se nedivili, kdyby se náhle i podle nynějších ustanovení zakazovala pensistům jakákoliv praktická činnost. Pánové, podle restrikčního zákona máme ve výslužbě 40leté a 45leté lidi. Můžete vůbec očekávati od muže v těchto letech, aby nečinně žil se skrovnou pensí, lépe řečeno živořil? 60letí pensisté pociťují ovšem přirozenou touhu po klidu a pohodlném životě. Ale 40letý muž nemůže se smířiti s osudem pensisty, a právě tací lidé byli restrikcí vyšinuti ze své životní dráhy, restrikcí, která přece ve svém celku byla chybným opatřením, poněvadž bylo přijato více lidí než propuštěno, o čemž rozhodovala národní hlediska. Tak byli tito lidé nuceni najíti si vedlejší zaměstnání, nejen z důvodů hmotných, nýbrž i z ideálních. A nyní přicházíte s novým zákonem a pravíte, že se případně, je-li to "proti zájmům státu" - jaký to pružný pojem! - zakazuje, aby pensista vykonával takovou činnost. Toto ustanovení, nehledě k jeho krutosti, není ani chytré, poněvadž lidé postavení takto před volbu: podržeti pensi nebo vedlejší zaměstnání, spíše se vzdají výslužného, čímž se tedy nedosáhne toho co se v důvodové zprávě uvádí, totiž ulehčení na pracovním trhu.

Vůbec jest celá důvodová zpráva důkazem takové slabosti, důkazem takové chudoby myšlenek ministerstva financí, poněvadž se k nejdůležitějším ustanovením dělají čistě formální po známky, zatím co by návrh takového sociálního významu byl samozřejmě vyžadoval, aby se důvodová zpráva pokusila aspoň vysvětliti těm, kdož budou těmito opatřeními postiženi, proč musejí tyto oběti přinésti! Ale to nenajdou v celé důvodové z právě, bohužel ani ve zprávě soc.-politického výboru slavné sněmovny.

Učiním-li nyní několik poznámek k jednotlivým ustanovením, pak především neobyčejně lituji, že § 12 byl usnesen ve svém dnešním znění, poněvadž tímto paragrafem bude postiženo mnoho zvlášť věrných státních služebníků, totiž ti, kteří sloužili státu dvojí činností a dostávali tedy i dvojí výslužné a kteří se nyní budou musiti jednoho vdáti. Ještě k tomu se jim vezme jedno výslužné a druhé bude podrobeno srážkám v zákoně uvedeným. Tím povstane skupina pensistů, kteří budou přes patřičnou míru postiženi tímto zákonem a budou zaujímati výjimečné stanovisko potud, že se jim odejme nikoliv 5 až 15%, nýbrž nejméně 35% jejich požitků.

Pokud jde o vedlejší zaměstnání podle § 14, konstatovali jsme již, že podle celého stavu národnostně politických otázek se musíme obávati, a to právem, že těmito ustanoveními bude se překážeti činnosti pensistů jak pokud jde o výdělek, tak i pokud jde o jejich činnost v rozličných národních organisacích. V sociálně politickém výboru jste sice ujišťovali, že nemáte takových úmyslů. My však stali jsme se trochu pesimističtí, pokud jde o takové sliby. Musili jsme se vždy přesvědčiti, že se to u nás se sliby nebere tak vážně.

Že jste se znovu přidrželi zahraničních pensistů a hůře s nimi naložili než se žijícími doma, není jistě odůvodněno měnovými důvody, jak se praví v důvodové právě, neboť těch 10 až 15%, o které se jim více béře než jiným, nemůže býti pro měnu tak rozhodující. I zde spočívá neobyčejná krutost vůči stáří. Jde zde o staré lidi, kteří nějakými rodinnými poměry byli nuceni odstěhovati se ke svým dětem - nezapomínejte, jak revoluce před 14 lety všechno zpřeházela! Postihnete tím třesoucí se starce a lidi nervově vyčerpané a tím jistě nezachráníte československou finanční politiku.

Neuvěřitelný - a myslili jsme, že se tomu přece bude moci zabrániti - jest odklad čtvrté etapy pensistů. Domnívám se, že mnoho přespočetné práce v jednotlivých likvidaturách zrušením způsobu výplaty pro 1. leden již připraveného většinou již kompensovalo úsporu, stejně jako vedení v patrnosti této čtvrté etapy, která má nyní čekati dva roky. To jsou ztížení a vytváří se znovu nová skupina pensistů, t. j. zhoršuje se ještě více než dosud celý správní aparát.

Víme, že na př. při rozličných zákonech finanční správa vůbec nebyla s to, aby nám podala konkretní číslice o výplatě pensistům podle jednotlivých druhů; prohlížíte-li si číslice důvodové zprávy, můžete také konstatovati, že jsou uvedena čísla docela úhrnem a naprosto nikterak podrobně, ačkoliv se ministerstvo financí mělo podrobiti tomu, aby nám řeklo, jaký účinek budou míti jednotlivá opatření podle jednotlivých paragrafů tohoto zákona. Ostatně se v soc.-politickém výboru silně pochybovalo o správnosti a oprávněnosti těchto úhrnných a paušálních čísel, a to nejen se strany oposice.

Velmi silné zneklidnění způsobil mezi úředníky i § 25, podle něhož se vláda zmocňuje, aby otřásla lhůtami výplaty. Toho, co státní úředníci dostávali, nebylo přece nikdy mnoho, ale přicházelo to jistě a přicházelo to přesně. Budou-li nyní tímto nařízením tyto lhůty přesunuty, nastane znovu ohromně zneklidnění a snad by bylo spíše již více vyhovovalo bezohlednosti jinak užívané, kdyby se bylo hned v zákoně řeklo: Dostaneš v lednu nejen méně, nýbrž i později. (Posl. dr Luschka [německy]: To může způsobiti i velké rozpaky při čtvrtletním nájemném!) Soukromo hospodářské zpětné účinky jsem již naznačil a jistě nastanou i zde, změní-li se způsob výplaty.

Mám pocit, že právě mlčení vládních kruhů - přenecháváte zde oposici, aby mluvila, proč, nenahlížím - způsobí velmi silný zpětný účinek i na náladu úřednictva a domnívám se, že případné horší doby, které nastanou, dají snad podnět ke zvláštní lítosti, že jste si nezískali úřednictvo jako spojence na cestu, která bude snad ještě vážnější než ta, kterou nyní podle vašeho domnění musíte kráčeti. A tu již musím říci: V politice - ve státní politice - má psychologie velkou úlohu. Snad jste se již mnoho naučili; ale správné psychologii se tato vláda a tato většina nenaučila. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

obdržel na tento týden posl. Jaksch pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Viereckel a Vetterová-Bečvářová.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen
Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru rozpočtového posl. Windirsche za posl. Platzera a posl. dr Bachera za posl. dr Peterse; do výboru ústavně-právního posl. dr Bachera za posl. dr Hodinu; do výboru zemědělského posl. Gläsela za posl. Windirsche a posl. Halkeho za posl. Böhma.

Místopředseda Taub oznámil, že po dnešní plenární schůzí konají schůze výbory rozpočtový a zemědělský.

Podle usnesení předsednictva navrhl místopředseda Taub, aby se příští schůze konala v úterý dne 20. prosince 1932 v 9 hod. dopol. s

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2099) zákona o úsporných opatřeních personálních (tisk 2113) [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 2101) zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise (tisk 2111).

3. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:

a) zákona o úsporných opatřeních personálních (tisk 2113),

b) zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise (tisk 2111).

4. Zpráva výborů zahraničního a ústavněprávního o vládním návrhu (tisk 1691) ústavního zákona o úpravě státních hranic s Rumunskem (tisk 1731).

5. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova ústavního zákona o úpravě státních hranic s Rumunskem (tisk 1731).

6. Zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk sněm. 2108) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 93,7 a 947), kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné (tisk 2114).

7. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1951), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení II. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 28. června 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. července 1932 (tisk 2028).

8. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2048), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke sválení III. dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 16. února 1927, sjednaný dne 27. října 1932 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. listopadu 1932, č. 168 Sb. z. a n. (tisk 2077).

9. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1973), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o prodloužení platnosti dodatkové úmluvy ze dne 12. listopadu 1931 k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 27. srpna 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. září 1932, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 2029).

10. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 2020), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 6. října 1932 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. října 1932, č. 159 Sb. z. a n. (tisk 2076).

11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trestnej veci posl. Vallo (tisk 2090).

12. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. Töröka (tisk 2091).

13. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. Vallo (tisk 2092).

14. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích v trest. věci posl. dr Sterna (tisk 2093).

15. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. úřadu v Hlohovci v trest. věci posl. Hrubého (tisk 2094).

16. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Neumeistra (tisk 1909).

Tento návrh byl přijat a schůze skončena v 6 hod. 22 min. večer.