Jsou to tyto nové nebo zvýšené příjmy: výnos daně z dopravy osob a nákladu motorovými vozidly, vyšší výnos ze zvýšené daně lihobenzinové směsi, výnos z výrobní dávky rafinerií minerálních olejů, zvýšení cel u některých celních položek, vyšší výnos poplatků, výnos z nově zaváděné vojenské taxy a žárovkové daně, vyšší výnos na dani obratové důsledkem opatření výše již uvedených, vyšší výnos daně důchodové důsledkem zostřeného provádění trestních předpisů zákona o přímých daních a výnos přechodné nouzové dávky výše již zmíněné, zvýšený výnos všeobecné daně nápojové a dávky za úřední úkony u zbrojních lístků a konečně výnos plynoucí z uplatnění postihového práva státu u staveb státem podporovaných a některé drobné příjmy.

Tyto příjmy jsou zařazeny u příslušných položek státního rozpočtu a výnos jejich se odhaduje na 704,800.000 Kč.

Na druhé straně musila býti opět řada položek veřejnohospodářských příjmů proti rozpočtu na r. 1932 snížena vzhledem ke skutečným nepříznivějším výsledkům v tomto roce důsledkem nynějších poměrů.

Tak u cel, ačkoliv je zde počítáno se zvýšením některých celních položek, snižuje se preliminář výnosu cel proti r. 1932 o 220,000.000 Kč. (Výkřiky posl. Horpynky. - Předseda zvoní.) Dále se snižuje preliminář příjmů u všeobecné a i zvláštní daně výdělkové, u daně z cukru, z lihu (přes to, že dřívější příjem z účasti státu na prodeji zdaněného lihu, která byla posud u všeobecné pokladní správy preliminována částkou 207,500.000 Kč se nyní jako součást daně zahrnuje do výnosu této daně), z piva, z dopravních daní železničních atd.

Příjem ve výši 704,800.000 Kč, kterým odhaduje se výnos nových příjmových zdrojů, nelze však považovati za zatížení národního hospodářství novými břemeny. Nejméně 150 mil. těchto zvýšených příjmů připadá na novou úpravu vybírání stávajících již daní a dávek nebo zostřené jejich vymáhání (zvýšený příjem na poplatcích, vyšší příjem na důchodové dani), jakož částečně i na zvýšení dosavadních příjmů vzhledem k příznivějším výsledkům v tomto roce.

Pokud pak ve výpočtu výše uvedeném přicházejí příjmy, které znamenají skutečně zvýšení daňového zatížení, jde o daně a dávky, které nemohou se vážně dotýkati ani zájmů výrobních ani spotřebních. Pokud však toto zatížení přece nastává, jde jako u daní z osobní a nákladní dopravy motorickými vozidly o vyrovnání diskrepance, která byla mezi daňovým zatížením dopravy železniční a motorové dopravy po silnicích. Zrušení hranice obratu 150.000 Kč osvobozeného posud od 3% dani obratové, jakož i zamýšlená nouzová dávka právnických osob obchodních, průmyslových a peněžních má za účel provésti vyrovnání v obětech, jež důsledkem těžké hospodářské krise musily býti rovnoměrně rozloženy na důchody a výnosy hospodářské činnosti všech vrstev obyvatelstva. Mezi ně náležejí i státní a veřejní zaměstnanci. Oběti tyto jsou dočasné. Vypočetl jsem výše rozsah snížení státních vydání v rozpočtu na rok 1933. V rozpočtu byly ponechány skutečně jen potřeby nejnutnější a bude třeba v příštím roce velmi svědomitě a odpovědně hospodařiti, aby výdaje nepřekročily povolených kreditů.

Toho si musí býti vědomi všichni, kdož zvýšenou měrou musí nyní přispívati na úhradu potřeb státu a zvláště na vydání mimořádná, jež vzešla nám v této těžké době. Občané státu musí si v této vážné době býti vědomi, že přinášejíce dočasné zvýšené oběti ve prospěch státu i celého národního hospodářství, pomáhají nejen státu, nýbrž spolupracují i v hospodářském zájmu svých spoluobčanů, tedy i ve svém vlastním zájmu.

Schválení rozpočtu, jehož uvedení do rovnováhy vyžadovalo tak ohromného úsilí vládních i parlamentních činitelů, nebude však pouze ukončením tohoto období zápasu o rovnováhu státního hospodářství, nýbrž musí býti současně i počátkem vážného a odpovědného úkolu, aby tento program státního hospodaření byl v budoucnosti také splněn. Je-li dosažení předpokládaných příjmů jen částečně v možnostech státní správy, které mohou býti uskutečněny především v řádné organisaci plného uplatnění příslušných příjmových zdrojů státu ať veřejnohospodářských (daní, dávek a poplatků), tak i soukromohospodářských (státních podniků), kdežto na druhé straně závisí jejich výše z velké části na dalším vývoji hospodářských poměrů, jest výdajová stránka rozpočtu vesměs v dosahu záměrného působení vlády i všech orgánů státní správy.

Výše výdajů státního rozpočtu jest maximální hranicí státních výdajů. Je-li v normálních dobách povinností každého pečlivého hospodáře, aby výdaje byly v hospodářství činěny jen s největší úsporností, stává se tak v těžkých dobách absolutní nutností a v hospodářství státu tím naléhavější, musí-li činitelé odpovědní za hospodářství státu míti na zřeteli, že od rovnováhy státního hospodářství jest odvislý osud všech občanů státu, který se jen tehdy v této těžké době může příznivě utvářeti, bude-li se celé národní hospodářství moci opírati současně o spořádané veřejné hospodářství i o pevnou měnu. Jen z těchto základů může vycházeti další úsilí o zmírnění krise, které musí býti prvním programem pro další budoucnost, pokud prostředky pro to jsou v dosahu našich sil. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný. - Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Proto bude povinností všech hospodařících orgánů státu, aby úvěry povolené pro jednotlivé služby státního hospodářství nejen nebyly vyčerpány, nýbrž za všech okolností pokud možno sníženy. Musí tak postupovati u vědomí, že rozpočtová rovnováha mohla býti dosažena jen za cenu obětí, které musili na svých platech přinésti nejen vlastní zaměstnanci státu, nýbrž i ostatní jeho občané v břemenech, které jim v době hospodářské tísně musela býti uložena. Musí míti na zřeteli, že snížení rozpočtových vydání mohlo se státi jen tím, že stát musil pro budoucnost obmeziti hmotnou pomoc i institucím, které dříve požívaly jeho podpory, jichž poskytování náleželo k veřejnému zájmu, a že stát musil odložiti splnění řady hospodářských úkolů, které již od let čekaly na své provedení.

Finanční zákon také již příslušnými normami stanoví pravidla pro hospodaření co nejúspornější.

Nejistota vývoje hospodářských poměrů v příštím roce bude naléhati, aby státní výdaje byly ještě dále snižovány. Bude nutno r. 1933 zejména přikročiti energicky k přebudování státního aparátu tam, kde jeho rozsah překročil meze hospodářské oprávněnosti nebo účelnosti, nebo kde zařízení státu potřebuje lepší organisace a zdokonalení, aby lépe a s menším nákladem plnila své úkoly. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Komise pro zhospodárnění správy podejme se za spolupráce odborníků úkolů, aby zařízení sloužící státnímu hospodářství a pracovní metody orgánů, jimž správa těchto zařízení jest svěřena, byly systematicky uspořádány tak, aby sloužily svému úkolu co nejlépe i za cenu největší úspornosti. (Výkřiky posl. Štětky). Splnění tohoto úkolu bude vyžadovati oddané spolupráce všech zaměstnanců státu, kteří si musí býti vědomi, že v zjednodušení státní správy jest v budoucnosti především také možnost zlepšení jejich hmotných poměrů. Nutnost, aby zařízením státu dostalo se forem odpovídajících vědeckým poznatkům v oboru veřejných hospodářství, netýká se jen vlastní státní administrativy, nýbrž ve zvýšené ještě míře státních podniků, kde osobní iniciativa technická i komerční zdatnost po osobní stránce a vědecká organisace technického zařízení po věcné stránce pro státní podnikání vystupuje ještě více do popředí a jest podmínkou příznivého hospodářského výsledku.

Udržení státního hospodářství v rovnováze v příštím hospodářském období jest zájmem celého hospodářství, neboť jen za této záruky bude moci býti pokračováno v hospodářských opatřeních, jichž cílem musí býti především zmírnění krise a postupné její řešení, pokud řešení to není odvislo od úpravy mezinárodních hospodářských poměrů. (Výkřiky posl. Horpynky a Štětky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Dosavadní úsilí, jež záleželo v zadržení náporu krise na stát a celé jeho hospodářství, můžeme charakterisovati jako lokalisování požáru, který zasáhl náš dům. Musíme však požár uhasiti a dům znovu zříditi, abychom v něm opět všichni mohli klidně přebývati. Naším úkolem v příštím roce musí býti nejúsilovnější snaha, abychom odolavše náporu krise mohli opět napraviti škody, jež hospodářskou krisí byly způsobeny našim občanům a jejich hospodářským zájmům.

Uvádějíce státní hospodářství do rovnováhy, kterou musíme skutečným hospodařením v příštím roce také reelně zaručiti, překročujeme bariéru, která nám bránila v dalším úsilí zajistiti, aby naše národní hospodářství přetrvalo nejtěžší dobu krise a zůstalo nedotčeno ve svých základech pro doby nového jeho rozmachu.

Skutečná rovnováha státního hospodářství dosažená nikoliv jen zvýšením příjmů, nýbrž z největší části snížením vydání jako nutný důsledek snížení úrovně celého hospodářského života a z toho resultujícího poklesu národního důchodu umožňuje, aby peněžní trh mohl nabýti poznenáhlu normálních forem. Jeho otřesení v minulém roce destrukcí úvěrovou spolu s tím souvisící nedůvěrou mohlo býti velmi těžko sanováno za rostoucího tlaku úvěrových potřeb státního hospodářství důsledkem vzrůstajících schodků pokladních. Peněžní trh musí se poznenáhlu vrátiti svému poslání jako reservoir peněžní a úvěrové potřeby soukromého podnikání, jehož regulátorem musí býti cedulový ústav reagující citlivě na pohyby na něm se odehrávající. Funkce peněžního trhu nebyla posud normální. Pořádek ve státních financích jest další etapou jeho regenerace.

Přes ohromné obtíže, s nimiž hospodářství našeho státu jako státu exportního se složitou soustavou obchodní, průmyslové a peněžní organisace musilo zápasiti, projevilo obdivuhodnou odolnost, která jest bohdá také příznivým aspektem do další budoucnosti. (Posl. Horpynka píská. - Místopředseda Špatný zvoní.) Nemá to snad býti projevem růžového optimismu, ale na trnité cestě našeho úporného boje s obtížemi hospodářskými, v němž hodláme i nadále pevně setrvati, jest vhodno konstatovati si i fakta, která nám mohou býti posilou. Od počátku krise musilo naše hospodářství splatiti zahraniční úvěry jistě ve výši nejméně 3.000 milionů Kč, nehledíc k pohledávkám z našeho exportu, jež zamrzly v cizině. Rozsah dovozu a vývozu se oboustranně snížil. Vyšší pokles na straně vývozu přeměnil dosavád silně aktivní obchodní bilanci v pasivní, což opět znamená snížení kapitálové potence domácího trhu. Ačkoli naše peněžnictví bylo stejně jako v jiných státech těžce postiženo zmíněnou retrakcí úvěrovou na jedné straně a ztrátami domácího průmyslu a poklesem jeho platební schopnosti jako dlužníka na druhé straně, nevyžadovalo ani v jednom případě moratorního opatření a plnilo i v nejhorší době plně své závazky. Dostalo-li se mu pomoci zásahem státu, jejíž forma a rozsah jest celé veřejnosti zřejmý z ustanovení t. zv. zákona bankovního, byla tato pomoc jistě minimem zásahu státu v porovnání s řadou států jiných a minimem zatížení státního hospodářství ve srovnání s dosahem krise zasáhnuvší peněžnictví, jak číslicemi výše byl naznačen.

Rovnováha státních financí jest další etapou v konsolidaci peněžního trhu. Byť za sníženého rozsahu celé hospodářské soustavy, který jest na druhé straně zase kompensován poklesem úvěrové potřeby soukromého hospodářství, zjednává se tím další předpoklad pro odčinění poruchových znaků, jež vtiskl mu krisový stav v minulém roce. Jejich výrazem jest úroková míra.

Pan min. předseda již ve svém prohlášení dne 3. listopadu vyslovil očekávání, že přirozeným následkem pořádku ve státních financích bude zvýšený ruch na peněžním trhu, jeho větší plynulost a velmi podstatné zlevnění úvěru jak pro podnikání veřejné, tak zemědělské, průmyslové a živnostenské. Snížení úrokové míry, které před časem předcházelo, neprojevilo své účinky v žádoucí míře hlavně tím, že se neprojevilo plně ve svých důsledcích pro hospodářský život především směrodatných, t. j. v úrokových sazbách úvěrových. Přes to je tento proces za všech okolností nutný. Stal-li se v soustavě nepružných čísel hospodářských bolestný zvrat na straně platů a mezd včetně veřejné správy a podnikání nyní téměř již všeobecným, musí i zlevnění úvěru se pohybovati souměrně s tímto zpětným pohybem jako jediná cesta k zmírnění zhodnoceného břemene dlužníkova. Zlevnění úvěru jest posledním důsledkem procesu, který v cenách byl prvním symptomem nadcházejícího přehodnocení v hospodářství, o němž celý svět byl přesvědčen, že se stabilisovalo na změněných základech poválečného stavu. Snížení úroku jest jedním z nejzávaznějších prostředků, aby pomoženo bylo zadluženému zemědělci, počítajícímu již léta s cenami produkce své práce, stojícími hluboko pod výrobními náklady. To platí v nemenší míře i pro průmyslovou výrobu, jejíž soutěživost s cizinou jest beztoho zmenšena již na minimum autarktickými snahami všech států krisí postižených. Umožnění výrobního procesu důsledkem jeho zlevnění znamená zlepšení zaměstnanosti a současně i úlevu pro peněžní ústavy jako věřitele důsledkem zlepšení stavu jejich dlužníků.

Zmenšení kupní síly zemědělcovy důsledkem hluboce sníženého výnosu zemědělské výroby, téměř již všeobecně provedené snížení platů a mezd ne vždy úměrné poklesu indexu životních nákladů příslušného mzdového i platového odvětví soukromých i veřejných zaměstnanců, předpokládá důsledný zásah do cenových poměrů, jak na to již pan min. předseda ve svém prohlášení poukazoval. Pokles cen byl dosud velice nejednotný. Zemědělcova ztrátová cena byla skonsumována namnoze v ziscích sprostředkovatelských, aniž by význačněji přišla k dobru konsumentu, žijícímu již z důchodu přizpůsobeného snížené hospodářské úrovni. Také maloobchodní ceny průmyslových výrobků neprodělaly ještě důsledně s hlubokým poklesem výrobních cen vývoj k úměrně nižší úrovni. Tomu jsou u četných výrobních odvětví na překážku dohody o prodejních cenách na výši, které nejsou srovnatelny s nižšími výrobními náklady. Tento stav jest pak již nejen problémem konsumentským, nýbrž i výrobním, pokud příslušné suroviny i průmyslové výrobky stávají se zase součástí výrobního procesu (Výkřiky posl. Hadka.) další výroby (uhlí, cement, papír, železo, měď atd.).

Hospodářský vývoj, pokud se v nynější době jeví jako nutné přizpůsobení změněnému hospodářskému hodnocení, musí i zde jíti do důsledků, má-li se celé hospodářství souběžně s finalisováním tohoto procesu dostati do rovnováhy, aby bylo počátkem nového vzestupu.

Absolvování tohoto vývoje domácího hospodářství jest také nezbytnou součástí všeho úsilí o obnovení nebo o rozšíření mezinárodních styků obchodních, což jest již pro nás jako exportní stát předpokladem pro rekonstrukci celého hospodářství.

Také náš stát jest v zajetí ochranné politiky v mezinárodních stycích obchodních. Obrana proti restrikčním opatřením vývozu dovozních států byla nám jako exportnímu státu vnucena. Našemu státu nebylo omezování dovozu účelem. Vyplynulo z přirozeného zájmu na ochraně vlastní měny, zasažené důsledkem nedodržování platebních závazků se strany od nás dovážejících států. Náš stát v době krise, ať se poměry utvářely sebe beznadějněji, vždy a za všech okolností plnil své závazky ať vůči svým domácím, ať vůči zahraničním věřitelům. Musil-li na jedné straně strpěti omezování svého vývozu do země, jejíž dlužníci byli na druhé straně v prodlení v plnění svých závazků, musil i on sáhnouti k obraně svých hospodářských zájmů, když musil spoléhati jen na svoje síly. Rovnováha obchodní bilance jako předpoklad i součást rovnováhy platební bilance musela být pro Československo samozřejmým požadavkem, chtělo-li jako doposud vyhověti vždy svým závazkům vůči cizině. Na naše obchodní styky nezůstala bez vlivu i okolnost, že naše obchodní styky a pohledávky z nich resultující byly postiženy poklesem měn zemí od nás dovážejících. Jest tedy zřejmo, že počin k omezujícím opatřením, hlavně pokud se týče volného obchodu devisami, nevycházel od nás, nýbrž způsoben byl hospodářskými poměry v zemích sousedních, s nimiž naše hospodářské styky ode vždy byly nejživější a jež jako středoevropské byly světovou krisí zasaženy nejsilněji.

Naše hospodářství jest založeno na zdravých základech. Opírajíce se o zdravou, přes všechny otřesy v celém světě konsolidovanou měnu jsme odhodláni čeliti i na dále nepřízni doby, která přicházela až posud vždy zvenčí a pro kterou nebylo podnětů v domácích poměrech.

Jako exportní stát produkující výrobky v celém světě ceněné jsme odhodláni se přičiniti se své strany o znovuvybudování styků mezi ostatními státy, vycházejíce z přesvědčení, že uvolnění obchodních styků jest jedinou cestou k nápravě. Jsme ochotni spolupracovati o postupné uvolňování dnešních

omezujících opatření a celních přehrad za předpokladu, že bude lze dojíti k porozumění pro vzájemné exportní potřeby. Jako příprava k této nutné cestě, již státy hospodářsky na sebe odkázané při zlepšování hospodářské situace budou musiti nastoupiti, bude nutno reorganisovati náš devisový a povolovací režim spolu s řízením kompensačním tak, aby poskytuje nám dostatečnou ochranu pro naše měnové a obchodní zájmy nebyl na překážku stejným zájmům druhých států více, než jest k splnění těchto zájmů zapotřebí. Touto reorganisací musíme také zajistiti, aby zájmy naší zemědělské i průmyslové výroby byly za všech okolností v rámci naší obchodní politiky uvedeny v soulad. Organisační úprava ochrany našeho zemědělství v oboru obilní i živočišné výroby zajišťuje záměrný postup v zájmu této výroby, aby na druhé straně také exportním zájmům naší průmyslové výroby mohlo býti učiněno zadost.

Naznačený postup musí býti ovládán úsilím, aby statisíce občanů vyřazených z pracovního procesu důsledkem výrobní krise mohlo se vrátiti ke svému bývalému zaměstnání. Rozpočet ve svých mimořádných přechodných opatřeních pamatuje svých trpících spoluobčanů, aby se jim dostalo aspoň částečné podpory v době pro ně nejtíživější. Tím však povinnost státu nemůže býti konsumována. Stát musí míti zájem na tom, aby se těmto spoluobčanům dostalo možnosti práce, jejíž mzda jest jedině zdůvodněným hospodářským a mravním předpokladem jejich obživy.

Další postup v hospodářské naší politice, o kterém jsem promluvil v souvislosti a jako o důsledku rovnováhy státního hospodářství (Výkřiky komunistických poslanců.), jsou první předpoklady, za kterých se můžeme dopracovati oživení našeho hospodářství a tím lepší zaměstnanosti.

Stát bude se tak moci v příštím roce postarati aspoň částečně o zmírnění nezaměstnanosti investičními pracemi. U státních podniků počítá se s investicemi ve výši 514,324.000 Kč. V rozpočtu na r. 1932 jest u státních podniků z tohoto titulu sice zařaděno 1.032,827.000 Kč, z toho však podle čl. XV fin. zákona na rok 1932 určeno jest 250,000.000 Kč na zaplacení nemovitého majetku převzatého podnikem Státních lesů a statků, takže vlastní náklad na investice podnikové činil podle rozpočtu na rok 1932 782,827.000 Kč, tedy o 268,503.000 Kč více než v rozpočtu na r. 1933. Kromě toho jsou investiční práce zajištěny v rozpočtech státního fondu silničního, pro vodohospodářské meliorace a státního vodohospodářského fondu. Uvádím jen, že u silničního fondu se počítá s nákladem na zlepšení státních silnic ve výši 384,000.000 Kč a u nestátních silnic ve výši 120,000.000 Kč. Vláda učiní dále opatření, aby se umožnila také účelná investiční činnost samosprávných svazků.

Většina státních investic musí býti ovšem opatřena úvěrem a stát bude moci tyto práce podniknouti, podaří-li se mu opatřiti si potřebný úvěr na peněžním trhu. Opatření úvěru jest samozřejmě vždy podmíněno důvěrou ve stát a jeho dosažení jest také jejím projevem.

Na této cestě byl učiněn rozhodný krok předložením rozpočtu na příští rok, který přináší, jak jsem již doložil, zřejmý výsledek pevného odhodlání uvésti státní hospodářství v soulad (Výkřiky posl. Štětky. - Místopředseda Špatný zvoní.) s pokleslým stavem celého národního hospodářství.

Cílem této cesty jest společná vůle, abychom překonali těžkou dnešní dobu, a zajistili si vlastními silami opět lepší budoucnost. Soustředěním všech národních sil ovládaných stejnou myšlenkou spolupracovati ku blahu vlasti tohoto cíle také dosáhneme. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Byl mi podán návrh posl. Mašaty, Tomáška, Zeminové, dr Dolanského, Ježka, Pohla, dr Hodiny a druhů, aby o prohlášení pana ministra financí dr Trapla provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním rozpočtu a finančního zákona v sněmovním plenu.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Mašaty, Tomáška, Zeminové, dr Dolanského, Ježka, Pohla, dr Hodiny a druhů, aby o prohlášení p. ministra financí dr Trapla provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním rozpočtu a finančního zákona v sněmovním plenu, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat. (Výkřiky posl. Štětky.)

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest: