Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Zierhut, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

182 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Černý, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Hodža, dr Meissner, dr Spina, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi ve 3 hod. 20 min. odpol.

dal předseda na dnešní schůzi posl. dr Polyákovi, Mojtovi, dr Fritzovi, Gläselovi, Platzerovi, Vierecklovi - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Onderčo, Šalát, Sivák.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Simma za posl. Kaspera.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. dr Ivanku.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Peterse za posl. dr Rosche.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 13. prosince 1932, č. j. 16.785/32 m. r., že vláda odvolává svůj návrh zákona o zřízení parlamentní úsporné a kontrolní komise, tisk 1923-III, který byl posl. sněmovně předložen přípisem předsedy vlády ze dne 12. července 1932, č. j. 10.319/32 m. r.

Před počátkem této schůze:

2100. Vládní návrh finančního zákona republiky Československé pro rok 1933.

Počátkem schůze:

Vládní návrhy tisky 2099, 2101, 2102.

Odpovědi tisky 1967, 1987, 2034, 2059, 2063, 2064, 2085.

Zápisy o 224. a 225. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecká zpráva o 221. schůzi posl. sněmovny.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 226. schůzi sněmovny projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Dvořáka.

Předseda (zvoní): Přikazuji výboru rozpočtovému:

2100. Vládní návrh finančního zákona republiky Československé pro rok 1933.

Slovo vyžádal si pan ministr financí dr Trapl k výkladu o vládním návrhu finančního zákona a rozpočtu pro rok 1933. Dávám mu slovo.

Ministr financí dr Trapl: Slavná sněmovno! (Výkřiky komunistických poslanců.) Státní rozpočet na rok 1933 předkládá se tentokráte Národnímu shromáždění se značným opožděním. Příčinu toho nesluší jistě hledati v průtahu příslušných administrativních prací v přípravě státního rozpočtu, nýbrž ve faktu, že tentokráte byla sestavení rozpočtu věnována mimořádná péče, která vycházela z úsilí, aby státní hospodářství postaveno bylo na pevný základ odpovídající krisovému stavu celého hospodářství.

Průtah tímto úsilím způsobený, za kterého celá veřejnost sledovala obtíže, které s tím byly spojeny, by tedy nevyžadoval vysvětlení nebo dokonce omluvy, přes to je snad na místě při této příležitosti pojednati o stejných obtížích, se kterými je i v jiných státech spojena snaha o rovnováhu státního hospodářství. (Výkřiky komunistických poslanců.) Nejsme tedy v této příčině jediní a poslední a mohli bychom dokonce se odvážiti konstatovati, že obtíže tyto jsou tím větší, čím složitější jsou hospodářské poměry toho neb onoho státu, čím rozvinutější jest obchodní a peněžní styk dotčeného státu v poměru k ostatnímu světu a čím úzkostlivěji ten neb onen stát v minulosti dbal o to, aby základy jeho hospodářství byly co nejsilnější.

Ve svém výkladu k rozpočtu na rok 1932 jsem ve vysvětlení o strukturální povaze této hospodářské krise právem dovozoval, že Československo poměrně málo bylo zatíženo hospodářskými proměnami a převraty, kterým byla vystavena většina států světa důsledkem války a s ní souvisících hospodářských přeměn. Československo také první vyšlo z rozvratu všech středoevropských měn a stabilisovalo svoji vlastní měnu jako první předpoklad konsolidace hospodářských poměrů rozvrácených válkou. Další svůj osud opíralo od počátku o své vlastní síly. Vděčilo za pomoc, které se jeho revoluční akci dostalo za války a výživě obyvatelstva vysíleného dlouholetou válečnou blokádou středoevropských států, uznalo plně závazky z toho plynoucí a také je vždy úzkostlivě plnilo. Apelovalo-li na mezinárodní úvěr, tedy se to stalo na normálním podkladě takovýchto mezinárodních transakcí a za podmínek pro takové úvěrové transakce v příslušném časovém období obvyklé. Zadlužení Československa z tohoto titulu je ostatně v nynější době minimální, poněvadž Československo jest nyní zavázáno již jen za jedinou zápůjčku tohoto druhu (anglo-americkou). Také konsolidace vlastní měny stala se bez apelu na mezinárodní trh. Občanstvo bylo tím uchráněno ztrát a nesmírných obětí, kterým vystaveno bylo obyvatelstvo zemí, prodělavších prudká inflační období. Československý stát převzal také dluhy bývalého rakousko-uherského státu, jak mu bylo mírovými smlouvami uloženo, neznehodnotil tyto dluhy věřitelům svými měnovými opatřeními a šel v této příčině ještě dále, honoruje v zájmu obyvatelstva nového státu částečně i půjčky válečné, k jichž převzetí neměl závazků. Důsledkem tohoto postupu našeho státu, který byl diktován jistě především ohledem na hospodářské zájmy vlastního obyvatelstva a vůči mezinárodnímu foru, v přesvědčení, že jen věrným plněním svých závazků může mladý stát oprávněně vstoupiti před tvář celého světa, bylo trvalé zatížení státního budgetu státním dluhem, jehož úroková a umořovací služba trvale zatěžuje jeho vydání v míře vyšší než u jiných států středoevropských, které tyto hospodářské zřetele nesledovaly. Nechci tím ovšem vyloučiti, že část státního dluhu vzešla také ze snahy o rychlé vybudování obnoveného státu.

Je-li nynější hospodářská krise charakterisována deflačními momenty, které znamenají zhodnocení dluhů, jsme si vědomi, že toto dobrovolně státem na se vzaté břemeno státního dluhu, ať jde o zahraniční politické dluhy z doby válečné i poválečné nebo dluhy domácí, je nyní tím tíživější.

Důsledky krise, jakmile se u našeho státu - později než u států jiných - začly projevovati, zasahovaly do struktury našeho hospodářství pak také tím silněji, čím větší byl obrat našeho mezinárodního obchodu plynoucí rozvinutého průmyslového podnikání našeho státu, které se mohlo udržovati na své výši jen posavadními exportními možnostmi. Je známo, že některá odvětví našeho průmyslu byla z převážné své části odkázána na odbytové možnosti za hranicemi.

Úsilí o rovnováhu rozpočtovou možno tudíž srovnávati spíše s obdobnou snahou i obdobnými potížemi ve státech západních i v některých státech zámořských. Obtíže z toho vznikající byly u nás snad ještě zesíleny tím, že náš stát kapitálově ještě poměrně s neznačnými reservami byl v této příčině v nevýhodě u srovnání se státy výše jmenovanými, poněvadž u nich domácí kapitálový trh poskytoval pro stát daleko větší úvěrové možnosti nežli u nás. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Hospodářská krise, jakmile se v naší zemi počala citelněji projevovati, znamenala tudíž i pro nás naléhavost snahy o snížení státních vydání a o udržení rovnováhy státního hospodářství. Dosáhnuvše r. 1931 v rozpočtu maxima státních vydání za poslední hospodářská období, počali jsme, tísněni prvními důsledky dostavující se krise, již v tomto roce se snižováním státních vydání provádějíce škrty především na těch výdajových položkách, jež resultovaly z příznivějšího vývoje příjmů v letech předchozích. Úvěrová operace, kterou jsme v tomto roce podnikli na domácím trhu, sloužila cele investičním účelům a byla použita jen z malé části k nápravě poměrů, jež utvářily se v důsledku postupující krise (podpory v nezaměstnanosti). Snažili jsme se sice, abychom opatřili si v tomto roce úvěr zahraniční (Výkřiky. - Předseda zvoní.), tento úvěr však neměl sloužiti k účelům budžetním, měl býti určen k přeměně dluhu dřívějšího a býti dočasně reservou pro nejbližší dobu. Ke kontrahování tohoto úvěru, který ovšem měl býti povahy transakce bankovní, však již následkem rychlého spádu hospodářsky nepříznivých událostí ve světě nedošlo. V průběhu dalších měsíců krise se pak ukázalo, že tento úvěr by byl pro náš stát velké hospodářské důležitosti, poněvadž by byl usnadnil naše styky obchodně-politické, které právě ve všech státech byly tísněny zřeteli měnovými, vyžadujícími, aby pohledávky na cizí měny, sloužící právě k plnění závazků obchodně-politických, byly udrženy na výši, zaručující stabilitu měny v souhlasu s příslušnými normami měnovými. Tato odpovědnost za stabilitu měnovou byla tím spíše na místě, že právě v této době byly likvidovány všechny soukromověřitelské pohledávky krátkodobé povahy ze států, jichž hospodářské zájmy by byly právě vyžadovaly, aby pohledávky tyto právě v této těžké době zůstaly v hospodářském oběhu dlužnické země.

V rozpočtu na rok 1932, který byl sděláván na podzim r. 1931, tedy v době, kdy se vliv krise počal u nás již projevovati zhoršováním hospodářských poměrů, musil býti vzat zřetel na zhoršující se stav hospodářství. Byla zvláště věnována pozornost výdajové stránce rozpočtu, který byl ve vydáních jak státní správy, tak i státních podniků celkem snížen o 654,497.000 Kč.

Již ve výkladu k rozpočtu na rok 1932 jsem prohlásil, že přes snížení výdajů jest břemeno jejich vzhledem k nepříznivému hospodářskému stavu stále ještě značně vysoké a že bude nutno ve snižování státních výdajů dále ještě pokračovati. Úměrně se snížením výdajů byl snížen samozřejmě také preliminář příjmů, a to zvláště u příjmů veřejnohospodářských, u nichž především bylo nutno počítati s klesajícími výnosy.

K vysvětlení dalších mých vývodů, pokud se týče rozpočtu na r. 1933, nutno uvésti, že se zřetelem na stav nezaměstnanosti r. 1931 a na výdaje na podpory v nezaměstnanosti v tomto roce bylo na úhradu podpor v nezaměstnanosti r. 1932 počítáno vedle řádné výdajové položky ministerstva soc. péče ve výši 72,000.000 Kč s dalším nákladem 300,000.000 Kč, pro jehož opatření dostalo se ministru financí příslušného úvěrového zmocnění článkem XIV finančního zákona pro rok 1932.

Prudký vzrůst nezaměstnanosti v zimních měsících roku 1932 však ukázal, že náklad na nezaměstnanost r. 1932 bude značně vyšší a že bude nutno postarati se v tomto roce o úhradu tohoto zvýšeného vydání. Bylo proto již od počátku roku 1932 věnováno největší úsilí tomu, aby státní vydání dostala se na základnu co nejnižší. Poněvadž ani toto snižování vydání by nebylo postačitelným, musely býti hledány i nové příjmy, které občanstvu ukládaly zvýšené oběti, aby opatřeny byly prostředky nutné k zmírnění následků krise. Řádné výdajové hospodářství státní by bylo došlo ještě úhrady z řádných příjmů, nebýti těchto mimořádných výdajů, vyplývajících ze stavu krise a nebýti zhoršování hospodářské posice státních podniků, zvláště podniku železničního následkem klesající dopravy. Vláda již počátkem roku 1932 snížila vydání rozpočtu právě schváleného o dalších více než 100,000.000 Kč. Dalšího snížení vydání bylo docíleno úsporami ve státním dluhu a zvláště pokud se týče dluhu státovkového, pro nějž podle zákona o oběhu drobných platidel odpadla rozpočtová úplata, rozvržená pro rok 1932. Z nově opatřených příjmů dlužno zvláště uvésti zdražení kuřiva, daň ze zapalovadel a zvýšení daně obratové, která, pokud se týče 2% daně obratové, byla při obratech převyšujících 150.000 Kč u jednotlivého poplatníka zvýšena na 3%, a zákon o přirážce k dani důchodové, který byv uveden v platnost již r. 1931 zvýšil přirážku pro berní léta 1931 a 1932, postihuje značnou progresí zvláště vyšší důchod.

Ať již je národohospodářská odůvodněnost nových příjmů jakkoli posuzována, dlužno na druhé straně poukázati na důvody, které nepřipouštěly, aby platy státních zaměstnanců jako nejtíživější výdajová součást státního rozpočtu byly zasahovány srážkami dříve, než by byly vyčerpány jiné možnosti úhradové státního schodku. Bylo-li možno již r. 1931 restringovati vánoční příspěvek, dalo se to odůvodniti ještě poukazem, že k povolení tohoto vánočního příspěvku došlo v době (1930), kdy již, jak se ovšem teprve dodatečně z účetních uzávěrek za r. 1930 a 1931 prokázalo, nebylo pro jeho zavedení hospodářských předpokladů. Výše platů státních zaměstnanců u srovnání s předválečnými poměry i s výměrou jejich v sousedních státech nebyla přes úpravy v dřívějších letech provedené v takové míře, aby se stalo očividnou nutností provésti na nich restrikci v důsledku rozsahu tlaku hospodářské deflace, jako se stalo ve státech sousedních již namnoze r. 1930.

Již ve výkladu k rozpočtu na rok 1932 vyslovil jsem však pochybnost o únosnosti výdajového břemene pro stát, který mu vzniká stále rostoucími rozměry státního aparátu a s tím souvisícím rozmnožováním státních zaměstnanců. Přednesl jsem tam číslice stavu státních zaměstnanců státní správy i státních podniků v jednotlivých organisačních periodách naší státně-zaměstnanecké politiky. Vyslovil jsem přesvědčení, které sdíleli se mnou všichni, kdo s obavami spolu sledovali rostoucí dimense našich státních zařízení a tím hlavně personálního nákladu, že, bylo-li v dobách nejvyšší hospodářské prosperity možno udržeti rovnováhu hospodářství státu, musí nastati v dobách krise obtíže, které jsou důsledkem předimensování celého veřejného hospodářství. Proto vláda právě nyní v plném přesvědčení tohoto stavu věci přikročuje k zřízení reorganisační komise a předkládá Národnímu shromáždění návrh zákona o komisi úsporné a kontrolní, kterýmžto komisím na jedné straně cestou správní revise dosavadních zařízení, na druhé straně vyšší parlamentní kontrolou státního aparátu připadne úkol zjednati nápravu tam, kde jest toho potřebí.

Nepříznivý vývoj státního hospodářství r.1932 potvrzoval smutnou skutečnost, že zmenšený národní důchod již nepostačí na udržování hospodářství státu v tom rozsahu, jakého dospěl v minulých příznivých letech. Ačkoliv všechno úsilí v tomto roce bylo soustředěno na to, aby opatřena byla úhrada pro výdaje státu při stále klesajících příjmech, nebylo možno zastaviti vzrůst pokladního schodku, symptom to nerovnováhy státního hospodářství. Československu podařilo se v jarních měsících opatřiti na francouzském trhu za záruky francouzského státu půjčku ve výši 600,000.000 franků, která byla příslušným československým zmocňovacím zákonem přímo určena k překonání obtíží způsobených nynějšími hospodářskými poměry. Dlužno na tomto místě vřele oceniti porozumění francouzského státu pro obtíže mladého státu. Půjčka tato přispěla zvláště k posílení devisové zásoby našeho cedulového ústavu, jež v minulém roce značně byla zeslabena oddisponováním krátkodobých pohledávek z ciziny u našich peněžních ústavů. Národní banka československá pak záměrnou organisací své devisové politiky a opatrnou úvěrovou politikou, odůvodněnou nynějším hospodářským stavem, upevnila trvale svůj stav, jakmile postupně snižovaly se úvěrové nároky, které na ni byly činěny se strany peněžnictví v době znepokojení, způsobeného v minulém roce velkými krisemi bankovními v zahraničí a krisí úvěrovou je provázející. Státní hospodářství mohlo výnosu francouzské půjčky a krátkodobých úvěrových operací na domácím úvěrovém trhu jen v malém rozsahu použíti k úhradě státních investic provedených v tomto roce, ježto muselo plniti ještě závazky z roku minulého, které se přesunuly na rok 1932.

Příprava rozpočtová na rok 1933 byla pod vlivem nepříznivého vývoje státního hospodářství v tomto roce a když vývoj příjmů v době podzimní ukazoval, že přes restrikci výdajů hospodářství státu dále prováděnou a přes opatření nových příjmů nebude moci býti dosaženo rovnováhy státního hospodářství, stalo se všem odpovědným činitelům zřejmým, že rovnováha rozpočtu na rok 1933 musí býti za všech okolností dosažena hlubokým zásahem do rozsahu státních potřeb, tudíž do výdajové stránky státního rozpočtu.

Vyčerpávající revise všech složek státního hospodářství stala se tím naléhavější, mělo-li se sáhnouti k opatření postihujícímu těžce státní zaměstnance v jejich nárocích na služebních a odpočivných platech.

Úkolu tohoto podjala se nová vláda s vážnou odpovědností vzhledem k nepříznivému stavu státního hospodářství a v této její snaze dostalo se jí plného porozumění a přímé podpory i parlamentních činitelů. V souhlase s vládním prohlášením, v kterém za nejpřednější povinnost vlády prohlásil pan min. předseda uvésti do rovnováhy finanční hospodářství státní, bylo přikročeno především k podstatnému, často i tvrdému snížení státních vydání. Do rozpočtových prací zasáhli koaliční členové rozpočtového výboru posl. sněmovny, kteří ministra financí účinně podporovali v těžkém úkolu omeziti státní vydání na krytí potřeb nejnutnějších. O opatření nových příjmů bylo uvažováno teprve tehdy, když úhrada rozpočtového schodku i vydání mimorozpočtová nemohla býti zajištěna i přes navrhovaná úsporná opatření personální dalším snížením vydání. Že k opatření nových příjmů jako rozpočtové úhrady bylo sáhnuto až v řadě poslední, prokazují číslice, které dále uvedu, Že vláda plně chápala, co je odpovědnost za spořádané státní hospodářství, dokumentuje fakt, že nespokojila se rovnováhou státního rozpočtu, nýbrž že chtěla za všech podmínek zajistiti úhradu také pro platy mimorozpočtové, které v dobách příznivějších byly hrazeny z pokladních hotovostí. To bylo tím nutnější, že mimořádné nároky na státní pokladnu v rozpočtu nezařazené, zvláště mimořádné podpory v nezaměstnanosti dostoupily takové výše, že nemohla již býti úhrada jejich přenechána ani úhradě příslušným úvěrem, jako se to stalo r. 1932. Do řádného rozpočtu pak tyto mimořádné přechodné výdaje zařazovati se nedoporučovalo, poněvadž by tím porušena byla konstrukce rozpočtová, počítající s normálním rozsahem státních výdajů a příjmů tak, jak jest dán v souvislosti s vývojem dřívějších let dosavadními běžnými potřebami státní správy a státních podniků. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Trapl (pokračuje): Výdaje pro rok 1933 činí podle tohoto rozpočtu 8.632,537.770 Kč a příjmy 8.634,170.060 Kč, takže rozpočet vykazuje přebytek ve výši 1,632.290 Kč. Proti roku 1932 snižují se vydání v rozpočtu státní správy o 686,170.800 Kč, u státních podniků pak o 1.062,578.670 Kč, takže proti roku 1932 činí výše snížených vydání u státní správy a u státních podniků 1.748,749.500 Kč.

Na tomto snížení státních výdajů participuje podle celkových přehledů ke státnímu rozpočtu snížení platů a mezd státních zaměstnanců důsledkem předlohy zákona o úsporných opatřeních ve státní správě (tedy včetně vánočního příspěvku) částkou 633,692.960 Kč, z čehož připadá na vlastní státní správu 204,641.200 Kč a na ostatní podniky 429,051.760 Kč.

Abychom mohli posouditi, jak veliký zásah se stal při sdělávání rozpočtu na rok 1933 do výdajové stránky rozpočtu, srovnejme snížení vydání, jehož bylo dosaženo v rozpočtu na rok 1932 proti rozpočtu na rok 1931. Snížení toto činí u státní správy 519,813.400 Kč a u státních podniků 134,684.340 Kč, tedy celkem 654,497.740 Kč.

Jak hlubokým vlivem působila hospodářská krise na státní hospodářství od roku 1931, který ve svém rozpočtu ještě nebral zřetel na zhoršení hospodářského stavu, a v jakém rozsahu muselo se státní hospodářství tlaku krise přizpůsobiti, prokáže nám nejlépe srovnání číslic rozpočtových r. 1931 a r. 1933. Výdaje státní správy činily podle rozpočtu na rok 1931 9.838,525.200 Kč, snižují se r. 1933 na 8.632,537.770 Kč; snižují se tedy u státní správy o 1.205,987.430 Kč. Výdaje státních podniků r. 1931 činily 9.064,319.300 Kč a snižují se r. 1933 na 7.867,056.290 Kč, tedy celkem o 1.197,263.010 Kč. Činí tudíž celkové snížení výdajů státního hospodářství r. 1933 proti roku 1931 2.403,250.440 Kč. (Výkřiky.)

Také příjmová stránka rozpočtu na rok 1933 vykazuje podstatné změny. Příjmy státní správy se r. 1933 snižují proti rozpočtu 1932 celkem o 689,206.940 Kč. Snížení příjmů odpovídá asi rozsahu snížení vydání u státní správy. Poněvadž však v příjmech státní správy přichází k výrazu saldo státních podniků jen konečnou aktivní číslicí, která proti roku 1932 vykazuje snížení jen o 59,552.090 Kč, nejsou v rozpočtu příjmů státní správy zřejmý přesuny, které v příjmech jednotlivých státních podniků proti r. 1932 nastaly. Příjmy státních podniků činily podle rozpočtu

Toto podstatné snížení příjmů státních podniků, které je zvláště význačné u pošt, železnic (méně o 1.061,396.400 Kč) a u státních lesů a statků, vyjádřeno je v rozpočtu státní správy na straně příjmů snížením aktivního salda jen o výše uvedenou částku, poněvadž větší pokles příjmů než výdajů jest v rozpočtu podnikovém kompensován jednak vyšším aktivním saldem druhých podniků, jednak částečnou úhradou schodku státních drah v celkové výši 492,624.600 Kč z vlastních prostředků železnic, takže státní pokladnou jest hraditi schodek jen ve výši 239,009.900 Kč.

Také příjmy veřejnohospodářské vykazují v rozpočtu 1933 pokles proti roku 1932.

tudíž podle rozpočtu 1933 méně o 624,882.050 Kč.

Snížení to však můžeme posuzovati jen v souvislosti s příjmy, které se přikazují podle článku IV finančního zákona pro rok 1933 na úhradu výdajů, jež dosud byly vedeny mimo rozpočet a jež jsou však nyní nově vykázány ve skupině III státního rozpočtu "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích" odst. D této skupiny. Tyto výdaje označené ve skupině III., odst. D jako Mimořádná přechodná opatření činí:

Kromě toho se podle téhož článku finančního zákona pro rok 1933 ve skupině III., odst. A "Podíl samosprávných svazků a fondů na státních daních, dávkách a poplatcích" u položky 3/II, Učitelské platy, zvyšuje dosavadní příděl 800,000.000 Kč (čl. V, odst. 2 finančního zákona na r. 1932) o 125,000.000 Kč na 925,000.000 Kč, čímž se platy tyto plně uhrazují, takže se podle finančního zákona na rok 1933 kromě mimorozpočtových platů již v dřívějších hospodářských obdobích uhrazovaných (učitelské platy do výše 800,000.000 Kč), nově uhrazují dosud mimorozpočtová vydání celkem ve výši 950,000.000 Kč.

K úhradě těchto mimorozpočtových přechodných vydání jsou určeny vesměs příjmy povahy přechodné. Jest to především vyšší příjem daně z obratu a daně přepychové z výnosu přirážky k těmto daním a nových zdrojů, jež zvyšují příjmy na této dani důsledkem nové úpravy (Výkřiky posl. Štětky.) paušálu daně obratové z lihu a benzinu, piva a masa, dále zvýšený příjem na dani obratové a přepychové vzhledem k předloze zákona Národnímu shromáždění právě předkládané o zrušení dosavadního osvobození obratu do 150.000 Kč u jednotlivých poplatníků od zvýšené přirážky.

U daně důchodové jest to vyšší příjem z výnosu přechodné přirážky k této dani a očekávaný vyšší příjem ze zostřeného provádění trestních předpisů zákona o přímých daních (Výkřiky posl. Štětky.) podle zákona, jehož osnova současně se Národnímu shromáždění předkládá.

Konečně sem náleží příjem z mírné a přechodné nouzové dávky, jež má podle zákona, který bude Nár. shromáždění předložen k schválení, býti uložena právnickým osobám obchodním, průmyslovým a peněžním.

Proti poklesu veřejnohospodářských příjmů v rozpočtu na rok 1933 u srovnání s rozpočtem na r. 1932 vykázaném výše částkou 624,882.050 Kč stojí zvýšení na mimořádných veřejnohospodářských příjmech, které se, jak výše jsem uvedl, podle čl. IV fin. zák. ve výši 950,000.000 Kč přikazují k úhradě tam uvedených mimořádných přechodných výdajů.

Se zřetelem na to se tudíž veřejnohospodářské příjmy per saldo preliminují vlastně o 325,000.000 Kč výše. V tomto zvýšení jsou však zahrnuty veškeré vyšší příjmy, které k docílení rovnováhy státního hospodářství bylo letos nutno opatřiti a jichž výnos nemohl se ještě projeviti v rozpočtu na r. 1932. Tyto příjmy jsou zvláště: zvýšený výnos z daně obratové, důchodové a částečně daně ze zapalovadel.

Při uvedeném vyšším výnosu veřejnohospodářských příjmů dlužno dále ještě vzíti v počet zvýšené příjmy, které resultovati budou z nových příjmových zdrojů nebo ze zvýšení dosavadních příjmových zdrojů, jež přes provedené snížení státních výdajů státní správy i státních podniků budou nutny k docílení rozpočtové rovnováhy a k úplné úhradě dosavadních mimorozpočtových vydání.