Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

185 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, Bradáč, dr Czech, Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Matoušek, dr Meissner, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 219. schůzi posl. sněmovny.

Slavná sněmovno! (Poslanci vstávají.)

Dnešní schůzi sněmovny zahajuji se smutkem v duši.

Je na nás všech, abychom věnovali posmrtnou vzpomínku jednomu z našich kolegů, který předčasně opustil své místo v Národním shromáždění.

Posl. dr Karla Viškovského není více. Padl jeden z vojáků československé revoluce, pravím voják revoluce, protože pozemková reforma, jejímž byl spolutvůrcem, byla jedním z nejrevolučnějších činů národa. Voják, který stavěl tuto velikou revoluční barikádu, který ji hájil a který na ní také slavně zvítězil.

Dr Karel Viškovský vstoupil do politické aktivity zvolen byv dne 29. dubna 1902 poslancem království Českého za volební skupinu strakonickou, načež r. 1908 zvolen byl za volební skupinu táborskou. Na půdu vídeňského parlamentu vstupuje r. 1911 a ihned ujímá se iniciativy v otázkách hospodářských, sociálních, politických i kulturních.

Za světové války zasedá ve státním obilním úřadě, aby vedle toho na radě říšské neochvějně hájil nezadatelná práva svého národa na samostatný svébytný život.

V den převratu, dne 28. října 1918, postaven jest v čelo československého obilního ústavu. Jemu dostalo se cti, že jako první funkcionář skládal slib věrnosti mladému státu.

Je vyslán do revolučního Národního shromáždění, kde věnuje se cele velikému dílu pozemkové reformy. Bylo štěstím československého národa, že ve veliké době našel pro toto veliké dílo vynikajícího odborníka, dr Karla Viškovského. Dr Viškovský byl předurčen k této veliké úloze jednak svou mnoholetou vůdčí činností úřednickou v Zemědělské radě království Českého, jednak svou obsáhlou literární činností v oboru agrární politiky.

Na půdě revolučního Národního shromáždění položil prvé legislativní základy k tomuto velikému dílu naší národní revoluce, které potom, jako prvý president Státního pozemkového úřadu, prováděl a z veliké části dokončil.

Nikdo nemohl lépe oceniti činnost dr Karla Viškovského při pozemkové reformě, než učinil president Československé republiky, Tomáš Garique Masaryk, který v roce 1926 ve vlastnoručním listě napsal zesnulému: "Vaše součinnost při řešení důležitého národohospodářského a sociálně-politického problému pozemkové reformy zabezpečuje Vašemu jménu trvalou památku v dějinách konsolidace republiky." Nemůžeme jinak, nežli před celou československou veřejností osvědčiti toto prohlášení našeho pana presidenta.

R. 1925 vrací se dr Viškovský k parlamentní činnosti zvolen byv do posl. sněmovny a také ve volbách r. 1929 jest znovu zvolen poslancem. Ale hned po zvolení r. 1925 stává se ministrem spravedlnosti republiky Československé, takže až teprve po nastolení úřednické vlády koncem března 1926 ujímá se činnosti poslanecké, a již opět v září r. 1929 povolán jest za ministra národní obrany, a to jak do prvé, tak i do druhé vlády Udržalovy.

V krátké době 3 a půl let, kdy nebyl ministrem, věnoval se jako poslanec pracím ve výboru rozpočtovém, podílel se na díle sociálního pojištění, na otázce problému bytového, atd. a často vystupoval jako přesvědčivý řečník neb zpravodaj nebo iniciativní navrhovatel a vždy prokázal svoji všestrannost, seriosnost, píli a zdatnost.

Letos těsně před 28. říjnem lehce ochuravěl a již v neděli dne 20. listopadu v pozdních hodinách nočních navždy přerušil svoji cestu vezdejším světem.

Stojíme tváří v tvář drsné skutečnosti, že neúprosná Morana vyrvala z našeho středu vynikajícího politika, národohospodáře a sociologa, kolegu poslance, člověka nadevše po vzneseného, společenského vystupování, který nikdy nikoho neurazil a který měl pochopení pro bolesti všech tříd a všech stavů.

Naše myšlenky zalétají do neznáma a v našich duševních představách vyvstává obraz otevřeného, neohroženého a poctivého bojovníka za věc. Tak jsme jej znali všichni a tak jej také zachováme ve svých vzpomínkách.

Slavná sněmovno, vzdali jste poslední čest památce zesnulého kolegy dr Karla Viškovského povstáním. Děkuji vám a prosím, aby tento akt piety zaznamenán byl v zápisu o dnešní schůzi. (Poslanci usedají.).

nemocí posl. Höhnel a Fedor.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Chloupka za posl. dr Suchého a posl. Doriče za posl. Stundu; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Stejskala za posl. dr Stránského; klub poslanců komunistické strany Československa dne 21. listopadu 1932 posl. Dvořáka za posl. Štětku, dne 23. listopadu 1932 posl. Štětku za posl. Dvořáka.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Fr. Svobodu za posl. Biňovce; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Babela za posl. dr Sterna; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte u. der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Rosche za posl. dr Peterse.

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Hadka za posl. Jurana.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisy ze dne 17. listopadu 1932, že senát NSRČ ve 172. a 173. schůzi dne 16. a 17. listopadu 1932,

projednal a přijal osnovu zákona, kterým se rozšiřuje působnost zákona ze dne 25. února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při báňském průmyslu na území Podkarpatské Rusi (tisk 907 sen.) ve znění usneseném posl. sněmovnou,

projednal a schválil Smlouvu o úpravě otázek, vyplývajících ze stanovení hranice mezi republikou Československou a republikou Polskou (hraniční statut), podepsanou v Gdyni dne 24. září 1931, se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 909 sen.);

přípisem ze dne 17. listopadu 1932, k tisku 3/III sen., že senát NSRČ usnesl se ve 173. schůzi 17. listopadu 1932 navrhnouti posl. sněmovně, aby lhůta daná § em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny o osnově zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy, byla prodloužena o dalších 6 měsíců.

Dotazy:

posl. dr Daňka, Sedláčka a druhů ministru vnitra o nesprávnostech při sdělávání seznamů voličských v obci Milonicích, pol. okres Vyškov (č. D 966-III),

posl. inž. Kalliny ministru financí o poškození válečné vdovy Matyldy Kraftové z Karlových Varů, dům "Derby", tím, že nebyl proveden výnos zemského finančního ředitelství v Praze ze dne 18. července 1932, č. XVIIb 1/1835 (č. D 965-III).

Odpovědi:

min. zemědělství na dotaz posl. Sladkého, proč dosud nedošlo k rozšíření obecních vodovodů v městě Štramberku a v městysi Kopřivnici na Příborsku (č. D 858-III),

min. financí na dotaz posl. Lišky o vyberanie dlažobného a mostného na dunajskom moste v Bratislave (č. D 763-III).

počátkem schůze:

Vládní návrh tisk 2060.

Zprávy tisky 2052 až 2058, 2061.

Odpovědi tisk 2031 (I až XVI).

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2043 a 2050.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 7. listopadu 1932, č. Nt X 21/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 12. listopadu 1932, č. 9696/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Töröka pro přečiny podle §§ 1, 2 zák. čl. XLI/1914 (č. J 494-III),

kraj soudu v Plzni ze dne 12. listopadu 1932, Nt X 4/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §u 81 a přestupek podle §u 312 tr. z. (č. J 495-III).

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jednacího řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 217. schůzi sněmovny dne 18. listopadu 1932 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řečí posl. Zápotockého a Dvořáka a projev ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Kopeckého.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1966), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Řeckou, sjednaná dne 30. července 1932 v Athénách a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. srpna 1932, č. 135 Sb. z. a n. (tisk 2025).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl. Hrušovský, zpravodajem výboru živn.-obchodního p. posl. Netolický.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Ťažkosti hospodárskeho života v dnešnej krize sa javia i pri zjednávaní obchodných smlúv. Tieto ťažkosti sú pri dohadovaní nielen medzi štátmi neinteresovanými politicky na sebe, ale aj medzi spojencami. Dokladom týchto ťažkostí je aj prezatýmna obchodná dohoda medzi námi a republikou Gréckou. Mali sme dosiaľ nie definitívnu obchodnú smluvu, ale len prezatýmnu dohodu, ale i táto prezatýmna dohoda bola vypovedená gréckou vládou k 11. augustu 1932. Grécka vláda bola vedená k tejto výpovedi následkom tých okolností, že nepočítajúc so zmenenou hospodárskou situáciou žiadala i naďalej, abysme odoberali od Grécka ten kontingent tabáku, ktorý sme odoberali predtým. Následkom výpovedi tejto smluvy bolo zahájené jednanie medzi obidvoma vládami, ktoré ale nemohlo byť dokončené, na zjednaní definitivnej smluvy, a preto bola zjednaná prezatýmna dohoda, ktorá bola uzavretá na dobu 6 mesiacov, ovšem s tým, že môže byť mlčky predĺžená o 3 mesiace pri 2 mesačnej výpovedi. (Hluk. - Předseda zvoní.) Je jasné, že v tejto prezatýmnej obchodnej dohode sme Grécku nemohli vyhoveť, nakoľko sa týče kontingentu tabáku. Toho dôvodom je medzi iným i to, že sami produkujeme dnes viac tabáku ako predtým, takže nemusíme nahradzovať dovozom spotrebu, ktorá sa na tabáku dosiaľ u nás javila. Kontingent tabáku bol tedy z tejto dohody vypustený a tak môže naša tabáková režia bez ohľadu na Grécko nakupovať potrebné kvantá tabáku pre svoju potrebu.

Platebný styk so smluvnou stranou, s Gréckom, bol upravený speciálnou dohodou clearingovou, uzavretou medzi oboma cedulovými bankami, medzi našou Národnou bankou a cedulovou bankou Gréckou.

Nakoľko sa týče veľmi významného vývozného článku, gréckeho vína, je upravený dohodou v tom smysle, že budú v platnosti dosavádné ustanovenia, nakoľko sa týče dovozu gréckeho vína k nám. Vo smluve sú ináč aplikované klausule o najvyšších výhodách, ako to býva v obdobných prípadoch.

Je zaujímavé porovnávať stály pokles našich obchodných stykov s Gréckom. Je samozrejmé, že sa i Grécko bráni proti dovozu cudzích článkov. Videli sme v poslednej dobe, že Grécko obmezilo na pr. dovoz obilia a že teraz spotrebuje hrozienky na prípravu chleba atď.

Náš zahraničný obchod s Gréckom klesol behom posledných 6 rokov o 50%.

Táto prezatýmna dohoda je tiež len obvyklým prostriedkom z núdze, vyhovuje našim okamžitým potrebám a preto menom zahraničného výboru navrhujem slávnej snemovni, aby tuto prezatýmnu obchodnú dohodu schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Netolickému.

Posl. Netolický: Vážená sněmovno! Prozatímní obchodní dohoda s Řeckem ze dne 8. dubna 1925 měla býti změněna ve smlouvu definitivní. Poměry, hospodářská tíseň nynější, však způsobily, že k definitivní smlouvě nemohlo dojíti a následkem toho byla uzavřena jen smlouva prozatímní na 6 měsíců, vypověditelná vždy po přestávce tříměsíční během dvou měsíců.

Tato obchodní smlouva se omezuje jen na 5 článků. V prvním a druhém zaručeny jsou nejvyšší výhody, které jsou poskytovány v obchodních smlouvách mezi státy jinými, ve čl. 3 řeší se otázka plateb clearingovým řízením, ve článku 4 se dává řeckému vínu (ex č. 109 českosl. sazebníku) určitá výhoda.

Vedle toho bylo dáno Československu ujištění, že bude dovoz československého cukru pokud možno blahovolně posuzován. Konečně článkem 5 se ustanovuje dohoda o výpovědi.

Obchod mezi Řeckem a Československem byl za posledních 6 roků pro Československo aktivní; aktivita dosáhla až 140 mil. Kč ročně.

Jen r. 1930 byl obchod pasivní 40 mil. Kč.

Vysloveno ovšem politování, že se nepodařilo dosíci obchodní smlouvy definitivní, která by měla býti základem obchodního spojení mezi Československem a Řeckem. Záleží nám jako státu průmyslovému mnoho na tom, abychom uzavírali pokud možno obchodní dohody se všemi státy, do kterých můžeme své průmyslové výrobky vyvážeti, a aby tyto dohody byly uzavírány na čas pokud možno delší. Potřebujeme to proto, aby náš vývoz do ciziny byl co možná zvýšen.

Musíme s politováním konstatovati, že naopak každý rok náš zahraniční obchod klesá.

Jeho aktivita se sotva udržuje, a tu je ovšem naléhavé, aby zejména se státy sousedními byly obchodní smlouvy a styky navázány.

Výbor živn.-obchodní projednal prozatímní dohodu Československa s Řeckem a navrhuje, aby návrh schvalovacího usnesení byl slavnou sněmovnou schválen. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jest přihlášen jeden řečník, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Přihlášen "proti" je pan posl. Vallo. Dávám mu slovo.

Posl. Vallo: Konečne zasa dostala sa otázka Slovenska do pražského parlamentu; je pravda, že za smutných, veľmi smutných událostí, ktoré sa odohraly na Slovensku v obci Polomke. Pred 4 mesiacmi bol tu podaný klubom komunistických poslancov návrh na pomoc pracujúcemu ľudu v Horehroní, ktorý sa nachádza v nebývalej biede. Tento návrh nebol dodnes československým parlamentom prejednávaný, dodnes československý parlament nevedel o tom, že na Horehroní, na tom krásnom Horehroní, ktoré sa opevovalo na Slovensku, je nebývalá bieda a hlad. Pánom došiel pracujúcí ľud na Horehronsku na um teprve teraz, keď tam bolo treba posielať hordy četníkov a trestné expedície.

Dnes je situácia po krvipreliatí a všetci režiséri tejto krvavej expedicie snažia sa svaliť vinu za krvipreliatie na komunistov.

Ako došlo k tomuto krvipreliatiu? Nielenže bol tu podaný návrh na pomoc pracujúcemu ľudu v Horehroní, ale ešte dňa 9. t. m. bol som s deputáciou na okresnom úrade v Brezne, kde som upozorňoval okresného náčelníka na biedu a utrpenie pracujúceho ľudu Horehroní, kde som hovoril: Zvýšte žobračenky, poneváč naprosto nestačí, jestli dostane ženatý muž, ktorý má 5 až 6členú rodinu, mesačne jednu alebo dve 10korunové žobračenky. Toto nemôže naprosto stačit vtedy, keď na celom Horehroní bol priemysel drevársky naprosto odbúraný a keď ešte aj tá práca, ktorá bola spojená so stavbou dráhy Červená Skala-Margecany, bola zastavená. Zároveň som upozorňoval pána okresného náčelníka, aby ľud nebol strpčovaný vedľa jeho ohromnej biedy a hladu ešte exekúciami. Vtedy bolo povedané, že okresný úrad nemá moci na to, aby zastavil exekúcie, on není výkonným orgánom, aby zakázal berným úradom poťažne súdnym exekutorom prevádzanie exekúcie. Na to mu bolo odpovedané z deputácie: Jestli nemáte na to pravomoci, požiadajťe berný úrad, alebo ho upozornite na situáciu, ktorá panuje na Horehroní, a hovorte mu, aby exekúcie neboly prevádzané, poneváč ľud nemá ani kus chleba, soľničky sa vyvárajú, aby aspoň zemiaky, ktoré sú jedinou stravou tohoto ubiedneného ľudu, mohly byť osolené.

Nič nebolo vykonané. Ale vedľa tej biedy dňa 12. t. m. keď sa sišli robotníci a zvlášť ženské na obecný úrad a žiadali notára, aby okamžite zakročil, aby mohli dostať stravné lístky, poneváč ich deti nemajú čo jesť... (Výkřiky posl. Bečko. - Předseda zvoní.) Pán Bečko, ja ešte na teba príjdem.

Vedľa toho prišiel exekutor, ktorý išiel zabaviť 2 rodinám posledný ich majetočok. Shromaždený ľud na obecnom úrade, ktorý sa dožadoval lístkov, protestoval proti tomu, aby bol rozhorčovaný ešte exekúciami, a žiadal, aby exekútor bol okamžite z obce odstranený. Vzdor tomu bolo bubnované, že sa bude predávať na verejnej dražbe jeden dom a ešte rôzne podrobnosti.

To sa stalo dvanásteho. Ľud rozbúrený týmto postupom úradu vynútil si, aby exekútor opustil obec. (Výkřiky. - Předseda zvoní.) Úradná zpráva hovorí, že ľud páchal násilnosti na exekútorovi. Keby bol chcel shromaždený ľud v počtu asi 80 osôb opravdu násilnosti páchať na exekútorovi, ktorý sa nachádzal medzi tým ľudom - bol prítomný ešte aj četník a nemusel zakročovať - tedy nepáchal ten ľud žiadné násilnosti a nie, Bečko, ako ty si hovoril, že som tam bol deň pred tým a mal som o tom vedomosť. (Předsednictví převzal místopředseda Roudnický.)

Bol som na Horehroní a chodil som tam, poneváč pracujúci ľud sa nachádza v takej biede. Je treba, aby sme tam išli, medzi tento ľud, aby sme sa dozvedeli, čo je príčinou tejto biedy. (Výkřiky posl. Bečko.) Ano, i ty, ty si lump! (Hluk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Volám p. řečníka za tato slova k pořádku.

Posl. Vallo (pokračuje): Je treba, aby sme išli medzi tento pracujúcí ľud a ukázali mu cestu, ktorá vedie k tomu, aby si mohol zadovážiť chlieb. Exekútor opustil bez najmenšieho obec, že by sa mu bol len vlas na hlave zkrivil.

Dňa 13. sa začalo sťahovať do obce četníctvo, ktoré v nedeľu odpoludnia v počte asi 30 prišlo do Polomky, ale nepodnikalo naprosto nič. Obyvateľstvo Polomky bolo tej domnienky, že četníctvo sa asnáď obáva, že by k voľačomu prišlo, že teda prišlo k udržaniu poriadku. V noci o 2 hodine prišiel veliteľ četníkov k strážcom, ktorí mali stráž v obci, a prehlásil im: Nemusíte strážiť. Už je beztak ráno. Môžete ísť a vesele spať. Strážnici opustili obec a išli spať.

A tu nastala razia četnícka. Četníci išli z domu do domu (Čujte!) a chytali v noci o 2 hod. obyvateľov, sväzovali ich do retiazkov a dopravovali ich na obecný úrad. (Hlasy: Jako nějaké lupiče!) Tu protestovaly rodiny a robotníctvo, ktoré sa zo spánku prebudilo na krik, hovorilo: Jestli máte niečo proti nám, tak, prosím, pošlite nám pozvánku a predvolajte si nás vo dne, ale dajte nám pokoj, keď my spíme v noci.

Četníctvo toto nebralo vraj naprosto na vedomie a tým sa stalo, že vybehol niektorý muž na kostolnú vež a začal biť na zvon (Posl. Gottwald: Úplně správně!), poneváč vedel: môžem len jednotným výstupom zabrániť tomu, čo majú za cieľ četníci, len jednotným výstupom je možné zabrániť ďaľšiemu zatýkaniu.

Na toto zvonenie sbehla sa celá obec, ktorá počíta asi 3.000 obyvateľov, ženy, muži i deti, poneváč boli domnienky, že sa stalo nejaké nešťastie.

Medzi tým išli četníci s poviazanými sedem zatknutými, medzi ktorými boly 4 ženské, jedna ženská, ktorá má 65 rokov. Jestli i táto ženská ohrožovala verejný kľud a poriadok, jestli táto ženská ohrožovala čsl. demokraciu, tak potom tá demokracia opravdu musí mizerne vypadať, môže-li 65 ročná ženská ju takto ohrožovať.

Ľud pustiaci sa za četníkmi, dožadoval sa prepustenia týchto. Četníci však vzali auto a dopravili zatknutých do okresného mesta Brezna. V okresnom meste Brezne na druhý deň, t. j. 16. shromaždilo sa niekoľko sto ľudí, ktorí išli pred okresný úrad a chceli ísť ako deputácia na okresný úrad, aby boli zatknutí prepustení, poneváč sa ničoho trestného nedopustili. Táto deputácia nebola pripustená k okresnému náčelníkovi, a dav, ktorý sa tam srotil, byl rozohnaný.

Dňa šestnásteho, zasa ráno o 3. hodine, počali četníci zatýkať. Rozbúrené robotníctvo a maloroľníctvo postavilo sa proti zatýkaniu, ale ani tam nedošlo k násilnostiam. Až o 1/2 11 hod., keď robotníci boli shromaždení na námestí, kde sa debatovalo o zatknutých, bol na nich podniknutý útok. Četníci, idúci od obecného úradu, podnikli na námestí útok a poneváč sa to odohrávalo na križovatke, rozdvojil sa dav na dve strany: Jedna polovica, asi 100 osôb na dolnej, druhá polovica, asi 120 osôb, na hornej časti. Četníci prišli na krajinskú hradskú. Je pravda, že četnícky veliteľ vyzval dav, aby sa rozišiel, ale dav, o ktorom sa píše, že bol ozbrojený motykami, kosami, cepy a neviem čím všetkym, nebol ozbrojený a keď došlo k tragickej udalosti, k streľbe, nachádzal sa robotník Ján Piljar, 18letý mladík, ktorý bol zastrelený, od četníků vo vzdálenosti 43 krokov. (Čujte!) Mohol zo vzdálenosti 43 krokov ohrožovať četníkov?

Druhý zastrelený, Ján Pohorenec, ktorý bol strelený zo zadu - čo nemohol poprieť ani major, ktorý viedol vyšetrovanie na mieste - nachádzal sa od četníkov na 51 krokov. Pýtal som sa, kde sa nachádzali četníci. Na hlavnej hradskej. Od miesta, kde sa nachádzala mrtvola, k miestu, kde boli četníci, bolo 51 krokov. Bol strelený zo zadu, keď išel so svojou manželkou.

Četnicý major, keď som prišiel na obecný úrad, nepoznajúc, kto som, pýtal sa veliaceho poručíka: "Pane poručíku, ako sa sbehla udalosť?" A poručík hovoril ako k svojmu nadriadenému: "Dav bol shromaždený na námestí - bolo to asi 250 osôb. Vyzval som ich, aby sa rozišli, ale oni sa rozdelili na dve strany a dav použil kamenia." Na to sa pýtal major: "A bol nekdo ranený?" "Ano, jeden pán četník bol ranený kameňom do boku." "A na to ste nechali strieľať, pre ten jedon kameň?" A poručík povedá: "Áno, pán major, na to som nechal strieľať." (Výkřiky komunistických poslanců.) To bol rozhovor medzi četnickým majorom a veliacim poručíkom četníctva. Sám poručík priznal pred svojim nadriadeným, že nechal strieľať pre jedon kameň, a ešte je tu veľká otázka, zda ten kameň opravdu spadol. Dajme tomu, že spadol, ale preto sa predsa nemuselo nechať strieľať, preto nemusely padnúť dva ľudské životy!

Tretí robotník, ktorý bol pred svojim domom ranený do nohy, Ján Kotrčka, nachádzal sa od četníctva na 250 krokov. (Čujte!) Ján Pohorenec má 5 drobných detí a je úplne nemajetný. Keď som sa pýtal jeho manželky z čoho boli živí, odpovedela: Boli sme živí z toho, čo nám dali dobrí ľudia. A hned prehlásila: Boli sme živi z toho, čo nám dali komunisti. Niektorí majú zemiaky, a tí boli tak dobrí a dali nám. K tomu sme dostali obyčajne mesačne 2, nejvíce 3 10-korunové lístky. Otec 5-člennej rodiny s manželkou dostane mesiačne 2, najviac 3 lístky! Nielen to. Jak si četníctvo počínalo pri zatýkaní, dokazujú i tieto prípady: Františka Balážová, ku ktorej prišli četníci o 1/2 3 v noci, bola v posteli. Bola násilím s postele stiahnutá, bola jej strhnutá nočná košeľa a násilím mala byť odvedená. Stála úplne nahá pred 8 četníkmi, ktorí na ňu dorážali. I dnes je možno videt, ako bola četníkmi ťahaná, ešte má rany na rukách.

Ku druhej, Molčánovej, ktorej je 58 rokov, vtrhli v noci četníci do bytu a všetko rozhádzali. Táto stará ženská je nábožensky založená, bola predsedkyňou ružencového spolku, tedy katolíckeho spolku, a mala u sebe 210 Kč tohoto spolku. Tie peniaze sa jej stratily, poneváč četníci previedli tam svoju prácu a nechali byt až do rána otvorený. Je otázka, kto tieto peniaze v čiastke 210 Kč vzal.

Tedy tak sa tá udalosť strhla. Páni sa dnes snažía svaliť túto vec na komunistov, hovoriac, že komunistický starosta spreneveril 200 lístkov. Dňa 7 t. m. bol som s deputáciou na okresnom úrade, kde mi bolo sdelené, že starosta má nejakú manipuláciu s lístkami. Okamžite sme žiadali okresného náčelníka, aby bol starosta ihneď suspendovaný, žiadali sme, aby bol odstranený, aby bolo vyšetrené, jestli sa tá vec zakladá na pravde. Okresný náčelník ani brvou nepohnul, aby bol išiel za touto vecou, aby bol vyšetril, jestli je to pravda, aby bol toho človeka, o ktorom hovoríte, že je komunistom, hneď odstránil, keď sme my sami žiadali, aby vec bola vyšetrená. Ale dnes to pánom sa hodí do koncertu a riekajú: Ajhľa, to je komunista! (Výkřiky.) Prosím, keď byste mali hľadať zlodeja tak byste ho mali hľadať vo svojích radoch. My sme riekli: Jestli použil týchto peňazí, ako sa odvolával na výplatu na núdzové práce, ako mu nariadil okresný náčelník, i vtedy musí byť z našich radov odstránený, poneváč nemôžeme súhlasiť s takýmto postupom.