Malypetrovi nemusí (Hluk. Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) nikdo jeho těžký úkol záviděti. Jeho odpovědnost je přímo osudová a historická jako všech jeho spolupracovníků ve vládě. Snad v té práci Malypetr nechá také své železné nervy, snad v nich po té kruté zimě může nechati také kus svého zdraví, ale ustoupiti se svého odpovědného místa Malypetr nyní nemůže, protože je potřebí, aby rozháraná mys, milionů obyvatel našeho státu viděla klidně, třeba těžce pracující vládu, která za každou cenu chce udržeti klid, pořádek a hospodářský rozvoj našeho státu. (Posl. Hlinka: Pán predsedatel, vyzvete ju k poriadku pre výraz, že som sprostý nactiutrhač!)

Jste "nóbl" katolický kněz, jste opravdu "nóbl" katolický kněz a já lituji, že slovenský národ se dočkal vůdcovství jedné z velikých stran také v Msgru Hlinkovi. Vám ti Češi byli také hodně dlouho dobří a vy jste se v dobách největší tísně života opíral právě o Čechy a ne o Maďarony, jako to děláte dnes. (Potlesk. - Výkřiky posl. Onderčo. - Místopředseda Stivín zvoní.) Žijeme již 3 roky v těžkých poměrech hospodářských, ale cítíme všichni, že hospodářská válka všech proti všem se vyvrcholuje, že všechny státy se otřásají v základech pod nárazy bídy, nesnází a krise, jakých dosud lidstvo nepoznalo. Doba dlouhých vyjednávání zmizela, dnes první povinností vlády a koalice je rychle jednat a energicky rozhodovati o všech potřebách obyvatelstva. S každým, kdo bude klásti v této době odpovědné vlády podkopy pod zásady republiky nebo proti demokracii, je třeba nakládati jako s velezrádcem ve válce. Kdo z velkých poplatníků se vědomě vyhne finančním povinnostem ke státu, trestejme ho stonásobnými pokutami a těžkým vězením, protože je z nejtěžších zločinců proti státnímu pořádku. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Malypetrova vláda musí býti vládou národní obrany a sociálního pořádku. Za vývoj poměrů není však odpověden jenom nový min. předseda Malypetra jeho kolegové, nýbrž všechny strany státu oddané, žurnalistika, svět zaměstnavatelský i zaměstnanecký, města i venkov a s námi všichni lidé dobré vůle. Jsem si vědoma velikých nesnází a těžkých rozhodování, do kterých nás poměry poženou. Nebude nám vždycky dobře u srdce, nebude nám vždycky veřejnost tleskat, protože bude třeba velikých obětí všech, ale není vyhnutí. (Výkřiky komunistických poslanců.) Vy v Rusku děláte také těžká rozhodování, při kterých pracující člověk sténá. (Výkřiky.) Musíme statečně skočiti do proudu těžké odpovědnosti, musíme bojovati za lid, za trpící vrstvy národa a pevnost republiky tak statečně a s takovou vervou, jako jsme činili v oněch sice těžkých, ale nezapomenutelných letech 1917 a 1918. Teprve po odstupu let, až se hospodářská bouře světová přežene, až si všechny státy budou moci oddychnouti od nejtěžších starostí a běd, pozná se, že pravda a statečnost jsou v politice nejkrásnější morální základnou veškeré práce ve veřejném životě. (Potlesk. - Posl. Gottwald: Morálka a Fráňa Zeminová! Morálka a čeští socialisté!) Vy byste za slova tato těžko odpovídal. (Hluk. - Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Sebe, svoji popularitu (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.), okamžitý úspěch strany, kterou zastupujeme, každý z nás může obětovati, ale šáliti vědomě lid, zastírati mu pravý stav věci, ubližovati trpícím nebo štváti neuvědomělé proti republice, která za nic nemůže, jsou zločiny, za které musí býti každý trestán, kdokoliv se jich v tomto státě bude dopouštěti. (Výborně!)

Mnozí lidé v politickém životě klopýtli. Někoho zmámila sláva, někoho moc, někoho peníze. My jsme podobné zrádce odstřelovali, veřejnost si však musí uvědomiti jednou pro vždy, že také mnozí nejschopnější nebo nejzasloužilejší lidé dláždili cestu veřejného života svými životy a svým zdravím. Rašín, Švehla, Udržal, Kramář, Klofáč, Lukavský, Buříval, Hnídek - kolik jich ještě bude, nežli dojdeme k lepšímu způsobu hospodářského a politického života?

Ale mluvím-li o těch nahoře, musím mluviti a chci vykřiknouti také do svědomí všech, kteří žijí, bydlí, pracují a mají život zabezpečený, aby nikdy nezapomněli na bídu a umírání také těch mas tam dole.

Právo lidského života je právo posvátné a před tím musí ustoupiti všechna privilegia a nároky mrtvého kapitálu. Pracující vrstvy v této zlé, dlouhé hospodářské vojně, která zachvátila svět, ztratily již namnoze všecko, co měly: Práci, chleba, štěstí, domov, spokojenost, klid. Nemají již co dáti, a proto musíme železnou rukou přitáhnouti k odpovědnosti ty, kteří mají ještě z čeho platiti a kteří ve své existenci nezakolísali.

V republice sociální péče státu a obcí na straně jedné a pochopení pro těžké poměry na straně druhé zachránily nás doposud přede všemi zjevnými sociálními bouřemi. Nezapomeňme, že v okolních státech se střílí na ulicích, že krev teče proudem. Četné státy prožily převraty, revoluce, vzpoury, krachy měn, které ožebračily národy, jinde nezaměstnaní táhnou na budovy úřadů nebo vytloukají soukromé obchody, vlády povstávají a padají jako v nějaké operetě a krvavé volby ženou třeba pětkrát za rok obyvatelstvo do těžkých zápasů. Svět je těžká houpačka, plná neklidu, nespokojenosti a nejistoty. Važme si proto plně velké mravní síly našeho národa a neposmívejme se hloupě zejména v kabaretech a tyátrech vedoucím politickým osobnostem u nás, nepapouškujme po jiných, že ten Udržal nestál za nic, ale uznejme, že v té době, kdy bylo všude všechno v krachu a v hotovém povstání sociálním, Udržal po celé 3 zlé roky krise poctivě pracoval za pomoci nás všech, že přece jen se klid a pořádek udržel a že byla poskytnuta, byť ne plná, aspoň částečná pomoc nezaměstnaným.

Jen jedno bychom rádi více viděli: Velký hospodářský plán, po jakém volá naše strana již od r. 1928.

Mezitím, co se naši odboráři potili krví, aby sehnali práci pro nezaměstnané a pomoc nezaměstnaným, štvali komunisté, štvali fašisté, štva, červený tisk i hakenkrajcleři volně všecky nespokojené vrstvy našeho národa do občanské války. A naše justiční úřady jako by neviděly a neslyšely, jako by se u nás odehrávala hotová idyla. Vy, páni komunisté, spatřujete svůj ráj v revoluci, naši fašisté ve vytvoření monarchie a hakenkrajcleři v rozbití našeho státu a vytvoření velkého Německa pod vládou Hohenzollernů. Jsou to však příliš nebezpečné a výbušné látky v rukou neodpovědných lidí kolem nás a proto se musíme před nimi ochrániti. 50 komunistických revolucí neotevře vrata ani jediné továrny (Výborně!) a nedá chleba ani jedinému dělníku. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) Našemu státu není třeba chaosu a revolucí ve světě, nám je třeba klidu, pořádku, míru a odzbrojení, aby od nás mohly jiné státy odebírati přebytky výrobků, které nám v masách leží ve skladištích, stejně jako bychom my činili od nich. Nár. socialisté zůstanou této mírové, poctivé politice Benešově věrni. (Výborně! - Potlesk.)

Naši monarchističtí fašisté s panem Gajdou v čele dovedou se snad oháněti boxerem na schůzích, dovedli by snad (Hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.) stříleti po svých odpůrcích, jako to děla, pan generál kdysi na Sibiři, ale chleba nedovedou opatřiti ani jedinému nezaměstnanému.

Právě proto československý národ právem vidí svého politického i mravního vůdce ve velkém presidentovi Masarykovi (Výborně! - Potlesk.) a jeho humanitě a nikoli v diktaturách neodpovědných lidí, kteří by snad dovedli zabíjet, ale nedovedou tvořit a budovat.

My ženy nár. socialistické jsme si v těchto těžkých dobách ne jednou, nýbrž stokrát ve svých schůzích a konferencích daly heslo: Člověk umírá, může umřít, toť těžký zákon železné přírody, ale lidskost nesmí umřít, protože je to první největší zákon lidského srdce a lidské povinnosti. (Souhlas.)

Na hranicích republiky, těžce bojující o svůj život a rozvoj, se zahnízdila velezrada. V úřadech, na vedoucích místech (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.), v továrnách i na dolech stejně jako v politickém hnutí stojí vůdcové hakenkrajclerů. Německý národ došel svého sebeurčení v rakouském státě i v Německé říši. Tyto státy respektujeme a chceme s nimi žíti v míru. Ale kdo nám zde v republice sáhne na naše právo a sebeurčení, toho železnou rukou budeme trestat. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Je čas dělati nejen důkladné daňové revise u bohatých neplatičů, nýbrž je čas projíti také úřady našeho státu a prosíti dobré a zlé, dělati pořádek tam, kde státní administrativa má chrániti zájem všeho obyvatelstva naší republiky. (Výborně. - Potlesk.) Zde by si ministerstvo vnitra mohlo vysloužiti vděk starostmi přetíženého státu.

Zároveň však se obracím veřejně s tribuny parlamentu s důtklivou žádostí na p. min. předsedu a p. ministra vnitra, jak jsme včera již také osobně učinili, aby policii a četnictvo posílala vláda na Larische (Výborně!), na Antoše, na Zajíčky, Šavrdy, ale aby z práce zlovolně vyloučenému dělnictvu daly státní orgány pokoj. (Výborně! - Výkřiky komunistických poslanců.) Dělnictvo má stejné právo na ochranu státní mocí jako p. Kumpera nebo jiný fabrikant. Žijeme v demokracii a ne pod vrchnostenskou mocí naší policie a četnictva.

Upozorňuji nového p. ministra vnitra, že na přechodech ulic je čím dále tím nejistěji, tepna dopravního života se žene prudce dopředu, denně jsou lidé zabíjeni, jdouce za svým povoláním. Voláme k p. ministru vnitra, aby dal pozor na periferii města i na centrum Prahy a jiných měst, kde se množí krádeže, podvody a jiné zločiny. Tam ať p. ministr vnitra pošle policii dělati pořádek, protože pro to ji tu také máme. (Výborně!) Proti moderně vyzbrojeným četám lupičů pokladen, lidí zvrhlých, kteří usilují o životy jiných, proti těm posílejte zesílené četnické hlídky také moderně vypravené, ale ne na ochranu p. Kumpery a jeho autíčka. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.) Ale aby několik set četníků a policistů chránilo jednoho fabrikanta po řadu týdnů a aby stát a poplatníci na tuto pohotovost zaplatili několik set tisíc, toho nestrpíme! Když šetřiti, tedy všude, a pánové Kumpera a Podhajský si musí svou policejní parádu sami také zaplatiti. (Výborně!) Potom přejde ostatním fabrikantům chuť vyvolávati zlé a dlouho trvající spory se svými zaměstnanci.

Zároveň ohlašujeme žádost, kterou naši zástupci u politických i hospodářských ministrů přednesou, aby státní dodávky se nezadávaly firmám, které by svévolně vyvolávaly sociální spory a rozmnožovaly tak řady nezaměstnaných a starosti státu o jejich výživu. U Waltrů slevili dělníci 17, 25 až 45% se svých mezd. Dali tak úžasný doklad, do jakých krajních obětí až chtějí jíti, aby se uvarovali mzdových sporů. Vláda proto nemůže se postaviti na ochranu zaměstnavatelů a musí dělati sociální pořádek, jak jsme si to také kategoricky od p. ministra soc. péče vyžádali.

Pan min. předseda ve svém programu zdůrazňuje právem nutnou šetrnost ve státní správě. Stalo se mnoho přehmatů, žilo se na velké noze, hospodařilo se špatně, ale fontány v ministerstvu železnic (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.), mramorové chodby v ministerstvu soc. péče, obrovské paláce ředitelství drah v Hradci Králové, přepychový palác malého ministerstva obchodu a jiné luxusnosti (Různé výkřiky.) se stavěly za měšťácké koalice a ne za spoluúčasti socialistů. (Výkřiky: Máte vyjmenovat všechno a ne jen něco!) Milí pánové strany živnostenské nenapraví pokřikováním chyby, kterých se jejich páni ministři v železnicích dopustili. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hlasy: Copak to mohli dělati bez vás?) Ano, vždyť jsme nebyli v koalici. Vždyť jste jako politické nemluvně, mluvíte do věcí, kterým nerozumíte. (Veselost.)

Ptáme se proto plným právem, proč zvolený pan předseda nesvolával úspornou a kontrolní komisi, když byla už před tím delší dobu ustavena? Ptáme se také p. předsedy vlády, jakou záruku dostane parlament a veřejnost, že nová úsporná a kontrolní komise stejně tak jako organisační komise pro reformu veřejné správy budou nejen fungovati, nýbrž že budou také obě komise vybaveny dostatečnou pravomocí a že bude parlament pravidelně zpravován o činnosti obou důležitých kontrolních institucí? (Hlas:Nechť čeští socialisté vrátí peníze státu!) Kdyby mě, někdo peníze vraceti, museli byste předně vraceti vy, poněvadž berete ty peníze úplně zadarmo! (Potlesk poslanců čsl. nár. socialistické strany.)

Ministr financí navrhl a prosadil již řadu důležitých úsporných opatření v užívání státních aut, omezení komisí, výplatě subvencí, zastavení luxusu v nutných stavbách, pensionování přestárlých, snížení pensí do ciziny atd. Organisace státně-zaměstnanecké, naše i Exekutiva, stejně tak jako koalované strany podaly spoustu důležitých návrhů úsporných. Je nezbytno, aby časem dostaly příslušné organisace a strany zprávy, jak bylo s jejich návrhy také u příslušných úřadů naloženo.

Reklamuji dále jednomyslný požadavek státních zaměstnanců, že letos nesmí státní a veřejná správa vypláceti nikomu tisícové až statisícové vánoční nebo jiné remunerace za tak zv. odměny za mimořádné výkony, jinak to prostě nesnesou všecky ty statisíce ostatních státních zaměstnanců, kterým se ukládají těžké oběti.

Při projednávání státního rozpočtu přednesou nár.-socialističtí poslanci ve výboru rozpočtovém i v plénu sněmovny podrobné návrhy změn, doplňků i úspor k rozpočtům všech ministerstev. Mluvíme-li o stáním rozpočtu, přicházíme mimoděk k vlastním příčinám, proč byla nová vláda Malypetrova nastolena.

Ministerský předseda Malypetr je nám poslancům do určité míry sympatický ze dvou důvodů:

1. Byl řadu let předsedou posl. sněmovny, zná naše stížnosti do přezírání parlamentu, sám častokráte reklamována, svolání posl. sněmovny a reklamoval také nutnou spolupráci parlamentu s vládou. Věříme, že nyní jako šéf vlády bude prostě plniti to, co jako předseda sněmovny sám požadoval. (Výborně!)

2. Mimo to v posledním 14denním jednání politickém projevil tolik energie a houževnatosti, jaké bylo nezbytně třeba a která, doufám, také v příští práci ho neopustí.

Úkol, který na sebe Malypetrova vláda a koaliční strany vzaly, byl přetěžký. Vždyť o jeho nesnadnost po dlouhém váhání ztroskotala vláda Udržalova. Urovnati neshody mezi stranami, dohodnouti se o vyrovnání hrozivého miliardového schodku ve státním rozpočtu, zachrániti tím státní pokladnu a její ohromné současné povinnosti, podepříti naši měnu a na konec dohodnouti se o nejnutnějším pracovním programu pro nastávající období, státním rozpočtem počínaje, to byla opravdu práce, která pro jednotlivce byla přímo vysilující.

Vláda, koalice a všechno obyvatelstvo vděčně proto vzpomínají dnes krásné spolupráce presidenta Masaryka na urovnání současných poměrů. (Výborně! - Potlesk.) President Masaryk znovu se zasloužil o stát, jako již tolikráte ve svém požehnaném životě. Jeho moudrosti, vlivu, domluvám i radám podařilo se zabrániti osudným chybám a politickému i finančnímu chaosu, do kterého jsme šli. Stroj se rozejel nyní jest odpovědnost na nás všech, aby se pracovalo v duchu demokracie a lidskosti. Nutno konstatovati, že socialistické strany postupovaly ve všech těžkých zápasech společně. Bylo té spolupráce absolutně potřebí. Nebyly v posledních měsících malé věci v sázce. V poslední době objevily se pokusy, rozšířiti nynější koalici vládní o nové pravicové strany nebo oslabiti na druhé straně spoluúčast socialistů na vlivu a vedení budoucích záležitostí. Odmítli jsme všechny tyto experimenty a zamezili jsme všechny pokusy o přesun napravo. (Výkřiky komunistických poslanců.) Za vaší pomoci, bohužel, ne! Vy nejste k ničemu v tomto státě!

Německá říše byla nám všem socialistům krutou výstrahou. Tam právě strana komunistická dělala, co dělá dnes zločinně tady, štvala přímo šíleně proti německé říšské soc. demokracii, až tito znervosněli, lekli se odpovědnosti, utekli z vlády a všechnu státní moc veliké Německé říše vydali do rukou Brüninga, Papena a generálské kamarily Vilémovy. Jaká to tragedie ve vlasti Marxově, Lassala a Rosy Luxemburgové! 60 let práce soc. demokracie je ztraceno, 14 let Německé republiky a demokracie se škrtá, sociální vymoženosti se hroutí jako domky z karet. Nad Marxovou vlastí r. 1932 vlají generálské a šlechtické prapory těch, kteří r. 1914 vypovídali válku celému světu, celé Evropě.

Dělníci českoslovenští, dejte pozor! (Hlasy: Na Fráňu Zeminovou!) Pane, mě znají déle než vás! Já je nezradila, ale u vás máte každých 14 dní jiné vedení, které, když se neosvědčí a neposlouchá, se vyhází, vezme se něco nového a nestojí to věcně ta nic. (Potlesk.) Nedejte se rozeštvávati štvanicemi ani komunistů, ani fašistů. Francie nás nazvala poslední stráží svobody a demokracie ve východní a střední Evropě. Z 5 slovanských států jsme jediní, kteří máme ještě spolupráci socialistů ve vládě a v parlamentě. V Německu, Rakousku, Maďarsku, Polsku, Italii, Rusku i na Balkáně, všude pracují a vládnou skrytě anebo otevřeně diktatury. I u nás pracovaly některé živly plnou parou k nastolení vlády úřednické. Nár. socialistická strana první řekla ke všem těmto zákulisním intrikám své kategorické ne! Vždyť by se historie z r. 1926 mohla opakovati. Vláda úřednická byla by připravovala jenom příchod vlády pravicové. Není naší vinou, že veliká část chudých pracujících vrstev z neuvědomělosti a setrvačnosti volí ještě strany měšťanské při volbách obecních, při volbách do závodních výborů i do parlamentu. Ve sněmovně máme jenom 96 socialistických poslanců ze 300. Proto nemohou socialisté vyhráti své požadavky na 100%, poněvadž nemají a nikdy dosud od převratu neměli majority v československém státě a jeho parlamentě. Jdeme do pracovních koalicí, do parlamentních vlád, abychom uhájili a vybojovali pro pracující vrstvy, co se vybojovati dá. Až obyvatelstvo našeho státu dá nám, socialistům, parlamentní většinu při volbách, budeme moci velkoryse a nekompromisně prosazovati názory nové doby a požadavky pracujících lidí.

Socialistické strany vybojovaly také pro státní zaměstnance značné zmírnění tvrdých požadavků ministerstva financí. Dožadovanými obětmi státních a veřejných zaměstnancům nebude zdaleka hrazen miliardový schodek státní pokladny, vláda, koalice a parlament budou míti přetěžkou práci, jak rozsáhlými úsporami ve státní správě, ale také případně novými daněmi uhraditi zbývající 2/3 deficitu státní pokladny. (Výkřiky komunistických poslanců.) Stát, ten dává těm, kteří nemají nic, ale od vás jsme ještě nikdy neslyšeli, že byste něco někomu dali, ani haléř!

Ovšem, že přihlédne se tu především také k způsobům úhrady, které navrhovaly organisace státně-zaměstnanecké i politické a odborové kruhy.

Dožadujeme se kategoricky, aby státně-zaměstnanecké kruhy byly náležitě zastoupeny v úsporné a kontrolní komisi, zrovna jako v reorganisační komisi pro reformu veřejné správy. Do této komise je nutno, aby vláda povolala také zástupkyně žen, protože se bude jednati o životních osudech desetitisíců státních a veřejných zaměstnankyň. (Výkřiky komunistických poslanců.) Vidíte, jak se chováte cynicky vůči ženám. Naše strana bude se poctivě starati, aby nevyšly žádné těžké výjimečné zákony proti ženám kterékoliv pracovní kategorie.

Vládu republiky upozorňuji také jménem naší strany na kritickou situaci mládeže v našem státě. Slyšeli jsme, že pan ministr financí má plán dožadovati se, aby po pět roků snad nebyla přijímána žádná nová síla do státní správy. Chci konstatovati, že i za cenu obětí musí býti uvolněn mladé inteligenci vstup do veřejné služby. (Posl. Dubický: Zrušit dvojí zaměstnání!) I za cenu obětí musí dojíti k snížení věkové hranice a k zlepšení renty starobní u dělnictva, aby bylo možno mladé vyučené síly po odstupu starších zařaditi do pracovního procesu. Není dnes státu na světě, který by netrpěl těžkými schodky státních rozpočtů. Spojené státy severoamerické vykazují schodek přes 60 miliard Kč Anglie, Italie, Německo, státy velké i malé vykazují také miliardové schodky, a zajímavý je případ Francie, která byla zvána nejbohatší zemí v současném světě. Když letos na jaře po svém vítězství Herriotova levicová vláda nastoupila ve Francii, zjistila k svému úžasu, že má v pokladně státní schodek 4 miliard, poněvadž se daně špatně scházely. Proto začala s úsporami ve veřejné správě, odhlasovala řadu nových daní. Nežli však sanační plán 4 miliard byl odhlasován a proveden, zjistila vláda, že deficit stoupl na podzim na 8 miliard a snad do Nového roku bude činiti 10 až 12 miliard franků. A proto i v této bohaté Francii zavádějí četné nepopulární daně, zavádějí veliké a těžké úspory ve veřejné správě. (Předsednictví se ujal předseda dr Staněk.) A i tato bohatá Francie musí sáhnouti na platy svých veřejných zaměstnanců.

Jistě poslanci všech parlamentů v celém světě nebudou hlasovati s lehkým srdcem pro úspory, nové daně anebo snižování, a my tak můžeme učiniti jediné s přesvědčením, až těžká doba našeho státu se přežene a až se zase republice povede lépe, že tuto dočasnou obět bude stát povinen svým státním a veřejným zaměstnancům nahraditi. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Kdyby se měli ruští státní zaměstnanci tak, jako se mají naši, třeba se mají špatně! (Výkřiky komunistických poslanců.) Proč tam nejdete vy, vždyť byste utekli za 24 hodin! (Hlas: Proč bychom tam chodili?) Vy tam nejraději posíláte někoho jiného (Předseda zvoní.)

Zlá a dlouhotrvající hospodářská krise postihla ovšem ve svých důsledcích těžce také státní pokladnu. Na jedné straně vydání rapidně rostla, na druhé straně příjmy klesají. Daně, cla a monopoly vynášejí nyní o 1 až 1 1/2 miliardy méně než v dobách normálních, ale deficity drah, státních statků, podpory v nezaměstnání a jiná zvláštní časová vydání vyžadují naproti tomu o 1 až 1 1/2 miliardy více vydání, než by bylo v normální době. Obyvatelstvo našeho státu si snad ani dosti neuvědomuje, že na státní pokladně závisí dnes vlastně téměř všechno: nejen platy státních zaměstnanců, nejen školství, obrana státu, nerušený chod státní administrativy, sociální a zdravotní péče, nýbrž také finanční příděly hroutící se samosprávě, hornické a invalidní renty, podpora celé armády nezaměstnaných, které zaměstnavatelé hodili prostě státu na starost, poslední větší objednávky v četných továrnách - prostě všechno, co dříve obstarával po staletí složitý, hospodářský řád a život.

Venkov i města volají: Státe, pomoz! Může-li ten stát všude pomoci, může-li převzíti na sebe všechny funkce výrobní, dozorčí a distribuční, je-li na to všechno zařízen a má-li v době světové tísně finanční na to všechno prostředky, málokdo uvažuje. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Vždyť v Rusku existuje státní kapitalismus 15 let, není tam těžkých bojů různých stran a stavů práce, jako u nás... (Výkřiky komunistických poslanců.) Tohle to vy neradi slyšíte o Rusku, to věřím. Jediná strana komunistická má tam v rukou všechnu moc, vládu, sověty, tisk, státní administrativu, hospodářství, finance, výrobu, dopravu, distribuci a přece tam není blahobyt, není tam ani dost chleba, oděvů a bytů pro všechny, o osobní svobodě a svobodě práce ani nemluvě. Z bouří a rozvratů světové války vojenské i současné války hospodářské nikde se nemohly zroditi zázraky a nemohly se z těch zázraků zroditi státy úplně spokojené a blahobytné ani u nás, ani v Rusku, ani v Italii. (Hlasy: To říkáte vy, poněvadž jste tam nebyli!) Našich lidí tam bylo dosti.

Nár.-socialistická strana, když viděla prvé zlé přízraky ženoucí se světové hospodářské deprese, již 20. července 1928 na velké manifestaci strany v Litomyšli alarmovala národ a volala k vládě, aby se připravovala na hospodářské nárazy a krisi, které případně stihnou také nás. Ale mluvili jsme tenkráte k hluchým uším měšťanské vlády. A přece by stačilo v té době uposlechnouti našeho varování a výzvy, uhoditi v době konjunktury na velké neplatiče daní, aby si stát uchoval tak reservy několika miliard na dobu blížící se zlé krise, kterou si náš stát neobjednal, kterou nezavinil a kterou trpí jako součást světového hospodářství. (Výborně!)

Když jsme v prosinci 1929 vstoupili do nové koaliční vlády, dali jsme si v čelo svého pracovního programu zásadu: Učme se všichni hospodářsky mysliti a pracovati. Doba všeobecné politiky zmizela, všechno se točí a musí točiti kolem hospodářských bolestí státu a jeho obyvatelstva, ať jsou to již dělníci, zemědělci, gážisté nebo živnostníci.

Hned na jaře 1930, když v okolních státech nezaměstnanost rapidně rostla a objevovaly se v cifrách prvé miliony nezaměstnaných v Evropě a také situace u nás začala se zhoršovati, obrátilo se vedení nár. socialistické strany na předsedu vlády se žádostí: Svolejme celostátní hospodářskou konferenci, která by se za účasti vlády, parlamentu, vědeckého světa, orgánů zaměstnavatelských i zaměstnaneckých, žurnalistiky, samosprávy atd. radila, jak se na zlé doby připraviti u nás, co podniknouti do budoucna na záchranu a vytvořiti prostě atmosféru spolupráce všech pro všechny na velkorysém podkladě.

Litujeme nesmírně, že jsme se marně několikráte dovolávali svolání této říšské, hospodářské konference, stejně jako jsme marně později doporučovali, aby se k bedlivé úvaze rozhodujících kruhů ve státě vzaly také za podklad vědecky propracované hospodářské plány Masarykovy akademie práce.

Když nedošlo k hospodářské konferenci, sešel se na popud Čsl. obce dělnické počátkem června 1930 výkonný výbor nár. socialistické strany a v dlouhých poradách za účasti odborářů i vědeckých spolupracovníků vypracováno bylo první hospodářské memorandum vládě republiky. V tomto memorandu dožadovali jsme se řady předůležitých opatření, kterými by se krise mírnila a učinila preventivní opatření do budoucna.

Ve vládě pro nával běžné práce a snad také pro rozpor stran nebylo dosti času, aby se našimi návrhy zabývali. Krise však rostla, celý stát se dostával do nesnází a proto v listopadu 1931 podala naše strana společně s Čsl. obcí dělnickou druhé hospodářské memorandum panu předsedovi vlády. Vyřízení tohoto memoranda reklamovali jsme několikráte deputacemi strany. V tomto kritickém období domáhala se strana energicky, aby se rychle vymáhaly daňové nedoplatky, jakož i aby vláda za pomoci vědeckých kruhů přistoupila k velkorysé hospodářské plánovitosti. V druhém memorandu navrhovali jsme na 30 různých důležitých podnětů, které byly s to, léčiti nezaměstnanost na širším a nejširším podkladě. V témže roce 1931, již na jaře, když jsme viděli rostoucí nezaměstnanost a když dělnictvo všude volalo po velkých investičních pracích a žádalo místo podpory práci, prosazovali jsme, aby se provedla rychle veliká a levná francouzská půjčka, která měla tou dobou činiti téměř 3 miliardy franků. Litujeme, že tento náš důležitý požadavek nebyl pro odpor dvou politických stran prosazen v pravý čas a že pozdější menší půjčka francouzská nemohla již zasáhnouti způsobem tak dalekosáhlým do hospodářských nesnází, jako by to bylo bývalo na jaře 1931.

Naši ministři dr Franke i dr Beneš ve smyslu našich porad a usnesení pracovali nepřetržitě ve vládě na řešení těžkých hospodářských úkolů, pro rozpor stran bylo však mnoho času promarněno a tak krise na venkově i ve městě zbytečně stoupala.