Předseda: dr Staněk.

Místopředsedové: Stivín, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

196 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, dr Czech, Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Matoušek, dr Meissner, dr Šrámek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda dr Staněk zahájil schůzi v 9 hod. 45 min. dopol.

dal předseda dodatečně na včerejší schůze posl. Halkemu pro neodkladné zaměstnání.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Wintra za posl. Bečko; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Ivanku za posl. inž. dr Touška.

posl. Kurťaka vládě o vyplacení Martinu Majerovi z Bohdanu-Luhů v okrese rachovském na Podkarpatské Rusi 83.200 Kč, které mu dluží lesní ředitelství v Rachovu (č. D 951-III).

Počátkem 211. schůze zpráva tisk 2024.

Počátkem 213. schůze zprávy tisky 2021 až 2023, 2025, 2026.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jest:

Rozprava o prohlášení předsedy vlády, učiněném ve 211. schůzi posl. sněmovny.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 45 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Návrh můj jest přijat.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Szüllő, Knirsch, Kurťak, Hlinka, Rázus, Kunz, Gottwald, dr Hassold, Kopecký, Čuřík; na straně "pro" pp. posl. dr Winter, Pohl, Zeminová, dr Schollich, Jelinek, dr Nosek, Eckert, dr Hodina.

Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti", p. posl. dr Szüllőmu.

Posl. dr Szüllö (maďarsky): Ctená posl. snemovňa! Po svoje dlhé parlamentné pôsobenie videl som už mnoho vlád predstavovať sa a počul som už mnoho vládnych programov, ale také bezbarevné predstavenie vlády, aké produkovala vláda Malypetrova, som ešte neskúsil. Znalci parlamentov povedajú, že najbezbarevnejším predstavením vlády bolo predstavenie vlády Károlyiovej v Budapešti, ale túto zďaleka predstihuje predstavenie včerajšie, lebo u nej schádzala tá subjektívna viera, ktorá bola vo vláde Károlyiovej. Dokonalou negáciou toho je vláda táto, ktorá vlastne nie je ničím iným, ako jej predchodca: láhev je rovnaká, len jej vigneta je iná, ale jej obsah je starý - nie je v nej nič.

Hlas vlády nejako skrotnul. Na pýchu posadila sa nejak pokora a dnes už pán minister Beneš neodvážil by sa predniesť reč, ktorú vytrúbil po celej Europe, že vraj Československo žije v pozícii splendid isolation, lebo je ono ostrovom, ktorého sa netýkajú rozčerené vlny svetovej krízy.

No ale sme to pekným ostrovom!

Pán predseda vlády uznal, že skomiera priemysel, umiera obchod a zomiera zemedelstvo. Uznal, že naproti tomu žije a rozkvetá kartel, lebo veď poukázal na to, aká disparita je medzi cenami obilia a uhlia následkom kartelu, uznal, že je tu bankokracia, že je tu drahý medziobchod, ale proti tomu nie je v stave doporučovať iného lieku, len to, aby sme vydávali menej, než koľko prijímame a vtedy budeme mať rezervu.

Ďaleko som toho, aby som sporivosť nepokladal za hodnotné hromadenie národohospodárskych síl, ale vo štáte nerozhoduje princip sporivosti, lež blahobyt národov v rámci štátu. V republike, kde sa hlása vláda demokracie, nie je ani toľko dôležitou nedotknuteľnosť valuty, ako viac spokojnosť národov.

Ohľadom toho však nenachádzame vo vládnom programe nič.

Vládny program mluví o nezamestnanosti, o nebezpečí inflácie, o všetkej hospodárskej biede, ktorou už všetky súsedné štáty prešly. Katastrofou tejto vlády nie je to, že kríza dostihla i tento štát, ale to, že v dobe, kedy štáty tie postižené boly krízou a boly tam páchané chyby, vláda z toho sa nepoučila ničomu a teraz ztratiac sebadôveru trpko si narieka a chce sporiť tak, že tým zabije najvitálnejšie záujmy štátu samého.

Keď vláda táto zasa chce zvyšovať dane, keď chce snižovať platy, keď chce zmenšovať kúpnu silu a pri tom príjmové zdroje pristrihuje, potom z toho nebude východiska! To bude mať len jediný následok, že totiž dostaví sa to najvážnejšie zlo.

My opozičníci vždy sme dôtklivo varovali vládu, aby neutrácala bezo smyslu, aby nemenovala každého legionára do vysokého úradu, aby nedávala absolventom ľudovej školy také platy, aké by mohli požadovať jednotlivci s vysokou univerzitnou kvalifikáciou - všetko to nič neplatilo. Vláda ubierala sa ďalej cestou, ktorej koniec je tento svah, na ktorom nieto zastavenia.

Nezabúdajme, že katastrofa v iných štátoch nastala následkom prehranej války. Avšak že Československo, ktoré síce nebojovalo a predsa bolo zaradené medzi štáty víťazné, ktoré dostalo štát s možnosťami každej prosperity a bez dlžôb - že i tento štát bol postihnutý nebezpečím na okraji úpadku ako štáty porazené, neukazuje na to, že kríze nemožno sa vyhnúť, ale na to, že vedúci tohoto štátu viedli tento štát naozaj plano. Vedúci tohoto štátu neboli na výške svojho poslania a nevedeli vládnuť. Boli ako parvenu, ktorí neznajúc hodnotu peňazí, rozhadzujú ich. Môže ich postihnúť rovnaký osud, ako novozbohatlíkov, ktorí sa chvastali tým, ako nádherne žijú, že majú lóžu v divadle, majú jachtu, bydlia vo skvelom paláci, majú auto, sbierajú umelecké predmety atď. zatým čo jeden z ich poslucháčov poznamenal, že vraj "aký z toho bude škandál!"

Nuž podívame-li sa na hospodárenie vládneho režimu československého, podívame-li sa, aké vojsko sa vydržovalo a vydržuje, aký diplomatický sbor sa platí, aké nádherné ministerské paláce sa budujú, aké luksusné investície sa dejú, aké sociálne inštitúcie sa zriaďujú, aké by nesnieslo ani bohatstvo Anglie, vtedy vidíme márnotratné rozhadzovanie peňazí, ktoré sa dostaly do vašich rúk v dôsledku zabavenia statkov a zo snadného dôchodkového zdroja dávky z majetku. Domnievali ste sa, že ten džbán s olejom budete mať pre vždy, a teraz bezradne chcete hospodáriť tak, že chcete odobrať groše úradníkom a sporiť na úkor ľudí malých.

Ráčte snížiť platy tým veľkým, ráčte zabrániť kumulácii funkcií, zachytiť kartely, zachytiť banky; avšak tento vládny režim nemá morálnej sily, aby siahnul po týchto, a jeho vnútorné slabiny mal som príležitosť pozorovať vo vyšetrovacom výbore Stříbrného, kde som videl tie ľahkomyseľnosti, akými boly verejné peniaze po dlhú dobu spravované. (Posl. dr Markovič: Ale tak predsa to nerobili, ako v Maďarsku!) Viem, čo sa tu stalo, ale čo sa tam stalo, to vy neviete.

Vláde pána min. predsedu Malypetra nemôžem predpovedať dlhé trvanie. Pán predseda vlády konštatoval len zlo, ale nepoukázal na cestu nápravy. A predsa lekára, ktorý iba konštatuje, že nemocný je nemocným, za krátko bude nemocný sýty a obráti sa na iného lekára.

Vedenie v tomto štáte je v rukách istej kliky, ktorá sa zove stranou agrárnou, ktorá svoju moc a svoje ciele ztotožnila s cieľami štátu. A predsa: jestliže je v strede Europy štát, ktorý je štátom priemyslovým, tak je to Československo, a jeho vedúci činitelia sledujú čiste politiku agrárnu, čím ľudu zeme nepomôžu, poškodzujú veľký priemysel, malý priemysel, malé eksistencie, avšak - pomáhajú sami sebe!

V odznelom programe vlády nespatrujeme nič po tej stránke, čo by nám vyložila terapia, aby sa chorý uzdravil. Nevidím v ňom, že by sa vláda snažila sanovať naše národné krivdy, nevidím v ňom, že by ste chápali to, že v tomto štáte sú územné rozdiely i geofyzicky opodstatnené, lebo iné sú geografické podmienky hospodárskeho rozmachu v zemiach historických a iné sú tieto podmienky na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Ani v ohľade zahranično-politickom nepovedá tento vládny program nič, len prezprílišne zdôrazňuje, že sotrváva na doterajšom smere. Nechcem použiť slovnej hríčky, že dnešný smer vydržuje dnešnú politiku zahraničnú - je však bez pochyby, že základná príčina dnešných ťažkých pomerov strednej Europy musí byť hľadaná v zahraničnej politike, ktorej podkladom sú mierové smluvy, ktoré narušily harmonické jednotky Europy. Že tieto mierové smluvy sú plané a minuly sa s účelom, to je už vo verejnom povedomí. Myšlienka revízie je vo svete už silnejšia nežli myšlienka - ona je už programom, ktorý nemožno už z verejného povedomia vybiť - a za takýchto okolností nie je radno, aby malý štát sotrvával na jednom smere, ktorý chce akúkoľvek zmenu vylúčiť, lebo to povedie ku konfliktom.

To sú tie kardinálne chyby vládneho programu, lebo neberie v úvahu, čo by mohol a čo by mal podniknúť, ale ako rozmazlené dieťa, ktorému sa dosiaľ zdarilo všetko, nedbajúc skúseností chce ďalej pokračovať na ceste, ktorú sleduje česká politika už od rokov a ktorej príkladom je staré Rakúsko.

V starom Rakúsku sa "fortvurštlovalo", v starom Rakúsku bolo okrýdleným slovom "kuhnandeln", keď za koaličnej vlády strany samy sa navzájom vydieraly ale veď staré Rakúsko na to i doplatilo! Z jeho príkladu by sa mala učiť tiež vláda republiky.

V tomto štáte nebude kľudu, dokiaľ povolaní k tomu činitelia neposkytnú Slovensku a Podkarpatskej Rusi autonomiu, ktorá je základom eksistencie republiky, nebude tu pokoja dotiaľ, dokiaľ duchovná a intelektuálna kultúra, prispôsobená kresťanskému citu tunajšieho obyvateľstva, nebude rozširovaná vo školách, nebude tu pokoja dotiaľ, kym nenahliadnete, že nie sme štátom národným, ale národnostným, nebude kľudu dotiaľ, dokiaľ v pestovaní špatných vzťahov k súsedom domnievate sa najsť základnu, ktorá má dopomôcť k prosperite štátu.

Keďže vládny program nemieni zmeniť nič na týchto pomeroch, a neudáva kazuálnu terapiu zla, preto prehlašujem v mene našich klubov, že chováme naprostú nedôveru voči vláde a vládny prejav neprijímame. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Knirsch. Dávám mu slovo.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! Než přikročím k pojednání o vládním prohlášení, které nám bylo včera předneseno, musím promluviti o jedné věci, která nás sudetské Němce hluboce rozčiluje. Jde o odpověď bývalého ministra vnitra dr Slávika na interpelaci Svazu zemědělců o krvavých událostech při duchcovské župní tělocvičné slavnosti. Tehdejší události jsou ještě plně v paměti, zde ve sněmovně mluvilo o nich několik řečníků a my němečtí poslanci žádali jsme od vlády, aby věc nestranně a jasně vyšetřila. Vláda vyslala také do Duchcova komisaře, který tam byl několik dní a konal šetření. Očekávali jsme tedy, že nám vláda podá zprávu o výsledku vyšetřování. Zpráva však podána nebyla a teprve v poslední chvíli, před demisí staré vlády, tedy těsně před odstoupením dřívějšího ministra vnitra z úřadu, odpověděl na interpelaci Svazu zemědělců.

Odpověď zní v tom smyslu, že vinu na událostech v Duchcově měla především okolnost, že slavnostní průvod nedodržel předepsanou cestu a že dále bezpečnostní opatření příslušejí hlavně policii, nikoliv státním úřadům. Toto vylíčení bývalého ministra vnitra jest nesprávné a neodpovědné. Kancelář německých samosprávných sborů poukázala již na to, že nejvyšší správní soud učinil rozhodnutí, které jasně ustanovuje, že bezpečnostní opatření při takovýchto podnětech nepříslušejí policii, nýbrž státním úřadům, v tomto případě četnictvu. Vylíčení pana ministra vnitra jest nesprávné a neodpovědné, poněvadž skutečnost, že slavnostní průvod učinil malou zacházku, nemá vůbec významu při posuzování duchcovských událostí. Příčinou této krátké odbočky bylo pouze to, že v jedné ulici, kterou se chtěl slavnostní průvod ubírati, nahromadilo se ohromné množství lidí, takže se touto ulicí nemohl prostě ubírati. Ale při posuzování událostí nemá to vůbec významu.

Pokud jde o chování městské policie, třeba konstatovati, že toto chování, přes to, že nebylo odpovědné, bylo úplně a naprosto korektní. Duchcovská městská policie při podobných příležitostech hleděla se vždy dohodnouti dříve s úřadem a konati vždy bezpečnostní službu v dohodě s četnictvem. Tak tomu bylo i tentokráte. Poněvadž se v obyvatelstvu začalo projevovati zneklidnění, svolal úřad také větší četnickou pohotovost. Četnictvo konalo službu od soboty dopoledne, ovšem službu, která způsobila více znepokojení, neboť spatřovalo svůj úkol v pátrání po každém praporu, který snad neodpovídal předpisům, ba byly zabaveny dokonce fantastické barvy praporů drobných zahradníků jen aby, jak již řečeno, byly zachovány předpisy. V sobotu večer ovšem četnictvo z ulice úplně zmizelo a zasáhlo opět teprve, když bylo k tomu vyzváno bezpečnostní stráží. Od neděle ráno podléhala bezpečnostní stráž z rozkazu úřadu přímo četnictvu, takže tedy bezpečnostní stráž, i kdyby jí byla připadla odpovědná péče, není vinna, poněvadž, jak již řečeno, byla podřízena úřadu, četnictvu. Jest to tedy nehorázné, když ministr vnitra líčí věci tak, jako kdyby městská duchcovská bezpečnostní stráž zanedbala své povinnosti, jako by tedy příčinou viny na těchto neslýchaných událostech byla okolnost, kterou uvádí. Pánové, uvádím zde tyto skutečnosti proti prohlášení bývalého ministra vnitra, jímž nemůžeme a nebudeme pokládati za vyřízenou tuto věc, dotýkající se tak hluboce nás, sudetských Němců. Mohu oznámiti, že se duchcovská městská rada zabývala ve své poslední schůzi odpovědí pana ministra vnitra na interpelaci a jednomyslně odmítla toto vylíčení bývalého pana ministra vnitra a proti němu se ohradila. (Posl. Simm [německy]: Jak jest složena tato městská rada?) Duchcovská městská rada i pan kol. Simm táže se po jejím složení - jest národně smíšená, vedle německého starosty sedí 6 českých a 5 německých městských radních a jest to zajisté nejlepším důkazem správnosti našeho vylíčení a našeho názoru, můžeme-li poukázati na takovéto chování městské rady. (Výkřiky.) Vyzýváme vládu naléhavě, aby nepřestala na odpovědi bývalého ministra vnitra na interpelaci. Žádáme naléhavě zvláště naše německé vládní strany, aby ve vládě trvaly na tom, aby tyto věci byly vylíčeny nestranně. V této věci žádáme jasno a pravdu. (Souhlas na levici.)

Pokud jde o naše stanovisko k nové vládě, konstatuji, že to vlastně není žádná nová vláda, nýbrž jen pokračování staré vlády. Bývalá vládní koalice jest přece opět pohromadě, a můžeme-li mluviti o nových mužích, týká se to nanejvýš změny v ministerstvu vnitra. (Posl. dr Schollich [německy]: To je ještě otázka, zda to znamená zlepšení!) Pravda! Jinak máme před sebou starou vládu, staré muže na vládních křeslech. (Posl. dr Schollich [německy]: To jest, nemáme je zde! Dosti smutné!) Na to jsme již zvyklí. (Různé výkřiky.) Když se bývalá vláda představila sněmovně a ohlásila svůj program, beze všeho jsme přiznali, že tehdejší program na rozdíl od dřívější občanské vládní koalice znamenal pokrok, a my, němečtí národní socialisté, zaujali jsme tenkráte proto také vůči vládě vyčkávací stanovisko a prohlásili jsme; že pro nás budou míti význam nikoliv slova, nýbrž skutky a že své chování zařídíme podle skutků.

Nuže, jak se shodují skutky s tehdejšími slovy? Odstupující vláda slíbila tenkráte ve svém programu především, že zavede ve vnitřní správě poměry, které zaručí všem státním občanům stejnou spravedlnost. Ve skutečnosti vývoj po této stránce bral se směrem úplně opačným. Odstupující vláda pokládala za svůj hlavní úkol konsolidaci finanční správy. Úhradu nových výdajů chtěla hledati v úsporách, aby mohla snížiti sociálně a hospodářsky tísnivé daně. Dnes místo před konsolidací stojíme před prázdnými pokladnami státní správy, před prázdnými pokladnami okresů a obcí. Saháte k novému snižování úřednických platů, které musí způsobiti další rdoušení ubitého hospodářství. (Posl. Hadek [německy]: Podle příkladu Geyerova v Karlových Varech!) To je docela jiná kapitola. (Posl. Hadek [německy]: Pak jste nesprávně informován!) Jsem velmi dobře informován; chcete-li býti poctivý a nedělati demagogii, potvrdíte to také sám.

V otázce škol měla se podle tehdejšího vládního programu provésti rovnoprávnost. Pro nás rovnoprávnost znamená vlastní správu školy. Právě v tomto oboru očekávali jsme vážný krok od slov k činu. Ale nestalo se nic. V sociální politice pokládala odstoupivší vláda podle svého programu za nejdůležitější úkol pomoci těm, kteří byli bez vlastního zavinění sociálně zeslabeni. Dnes ocitají se statisíce lidí před ničím a další statisíce nevydělávají ani tolik, aby se mohli třebas jen jednou týdně řádně do syta najísti. Polovice rolníků a řemeslníků byla zničena a stojí před úpadkem. Náš požadavek, aby bylo zavedeno pojištění pro případ nezaměstnanosti, zůstal nesplněn. Hospodářské krisi, která již při nastoupení dřívější Udržalovy vlády vrhala své stíny, chtěl se stanoviti cíl přípravou a prováděním vhodného dlouhodobého investičního programu. Také zde se nestalo vůbec nic pronikavého. Náš třímiliardový návrh, který opatřuje mnoho práce a byl by tím zmírnil mnoho nouze, zůstal bez povšimnutí, ba některé vládní strany pokoušely se jej dokonce zesměšniti. Tak jeví se činy vlády v porovnání s dřívějšími slovy, to jest výsledek 2 1/2leté politiky odstoupivší vlády.

Namítne se nám, že koncem roku 1929 nebylo možno předvídati, že hospodářská krise bude míti také u nás tak ohromné účinky, že všechna opatření a nařízení vlády musila zůstati nedostatečná. Do jisté míry tuto námitku uznáváme. Ale což naše vedení zahraniční politiky nepodporovalo vše, co ve francouzském zájmu směřovalo k zabránění hospodářské konsolidaci střední Evropy, na níž přece závisí náš hospodářský stav? (Souhlas na levici.) A naší vnitřní politice scházelo jakékoliv dalekosáhlé opatření, které by bylo odpovídalo vážnosti hospodářského stavu. Ve vládě nabyl převahy stranický zájem, který ubil každou iniciativní práci. Toto selhání dosavadní vlády přivedlo nás k nejostřejší oposici proti ní. Tato vláda ztroskotala na svých vnitřních rozporech, které vyvěraly z její bezprogramovosti a bezzásadovosti. Kdybychom u nás neměli parlamentní demokracii na papíře, měly by se po takovémto selhání rozepsati nové volby a musela by se vznésti otázka důvěry lidu. Bylo by to bývalo nutné již vzhledem k hrozícím pronikavě nesociálním opatřením, proti nimž se ještě před několika dny postavily téměř všechny strany, bez rozdílu národností.

My, němečtí nár. socialisté, nezneuznáváme velkých potíží vlády. Poněvadž je známe a poněvadž plně chápeme nouzi ve všech oborech a všechny její následky a tíhu, bojujeme tak vášnivě proti systému polovičatosti a nedostatečnosti. Nyní nám předkládá vláda stran program, který vzbudí v celé zemi bouři rozhořčení. Konkretně obsahuje jen dva body: jest to snížení úřednických platů a omezení podpory v nezaměstnanosti. Snížení úřednických platů: Vláda odůvodňuje nutnost snížení tím, že věcné výdaje snížiti nemůže. Osobní výdaje činí tak velké procento celkového rozpočtu, že jen zde je možno dosíci podstatných úspor.

Velectění! Vláda dopouští se především neupřímnosti, porovnávajíc číslice na osobní výdaje s věcnými výdaji, neboť neříká, že v těchto osobních výdajích jsou také obsaženy výdaje na vojenské gážisty. Tedy nikoliv jen státní správy... (Posl. Prause [německy]: To se přece předpokládá!) Porovnání jest takové, že navenek u každého, kdo nevidí do věci poněkud hlouběji, musí vzbuditi dojem, jako kdyby v tom vojenské výdaje zahrnuty nebyly a že se pak člověk zděsí, když porovná tyto dvě číslice věcných výdajů a osobních výdajů. Ale mluví-li se o výši osobních výdajů, musíme upozorniti, že tyto obrovské částky v osobních výdajích objevují se zde nikoliv z poslední příčiny proto, poněvadž dřívější vlády propustily desetitisíce německých úředníků a zaměstnanců ze státní služby jen proto, že to byli Němci, poněvadž za ně přijaly ještě také množství protekčních dětí stran a tímto způsobem ovšem obrovsky zvýšily osobní vydání. Počítáme-li tedy jen asi 40.000 - a jest to asi příliš málo - restringovaných německých zaměstnanců nebo úředníků a počítáme-li průměrně jen 1000 Kč měsíčně pense, docházíme jen zde k číslici 480 milionů, tedy téměř k celé částce, kterou chce nyní opatřiti ministr financí nebo vláda snížením platů. (Posl. Kasper [německy]: Třeba uvážiti, že za 40.000 propuštěných bylo přijato 80.000 nových lidí!) Zcela správně.

Kdyby byly státní správa a vláda měly rozumně a spravedlivě na mysli celkové zájmy obyvatelstva, kdyby byly tak hospodařily a vládly, nebyla by dnes stála finanční správa před touto katastrofální situací pouze již z titulu zvýšení obrovské částky pensí.

Dámy a pánové! Jakou částkou má vlastně přispěti snížení platů k hospodářské konsolidaci? Slyšeli jsme to před vládním prohlášením a před utvořením této nové vlády na četných schůzích i zástupců koalovaných stran, jak německých tak českých, národních socialistů a sociálních demokratů, že toto opatření s hospodářského stanoviska jest nesmysl. Nehledě k nespravedlnosti a nemravnosti, která v tom tkví, i podle mínění tehdejších pánů nemůže takovéto opatření nikdy přispěti ke konsolidaci našich financí a našich hospodářských poměrů, poněvadž každý, kdo jen poněkud zná, jak vypadají věci venku, ví, že každé snížení mezd a platů zeslabuje přece nákupní sílu, že si dnes již velká většina zaměstnanců a úředníků nemůže téměř nic koupiti, že to tedy zcela přirozeně a samozřejmě bude míti opět zpětný účinek na živnosti, obchod a výrobu a že se to samozřejmě opět projeví v dalším úbytku daní.

Jest to tedy úplně zvrácená politika a každý jen poněkud národohospodářsky vzdělaný člověk, který nemusí z nějakých stranických důvodů jinak mluviti a jinak mysliti, řekne, že nikoliv snížení mezd a platů může nás vyvésti z této hospodářské bídy, nýbrž právě naopak zvýšení kupní síly. Nelze pochopiti, jak mohou strany ve vládě dáti souhlas k takovémuto programu, vždyť přece vidí tyto skutečnosti před sebou právě tak jasně, jako my. Zemí projde bouře rozhořčení, úředníci a zaměstnanci ztratí z velké části poslední trochu radosti z práce a projeví se to také ve státní správě a v několika měsících... (Posl. Dietl [německy]: V Karlových Varech bylo provedeno snížení mnohem krutěji!) Promiňte, víte velmi dobře, co se děje v Karlových Varech. Dnes poukazujete na Karlovy Vary, ale počkejte několik měsíců a dojde k nejbližšímu zúčtování. Bude strašlivé proti vám. Právě na karlovarské půdě, poněvadž tam každý dělník a zaměstnanec říká... (Posl. Müller [německy]: Kdo restringoval v Karlových Varech, přece váš finanční referent posl. Geyer! - Výkřiky něm. soc. demokratických poslanců a něm. nár. socialistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Záměry vlády ještě nebyly uskutečněny, ale v poslední chvíli varujeme před jejich prováděním. V poslední chvíli! Jestliže provedete tyto záměry, octnete se v několika měsících přes toto nesociální opatření v téže situaci jako dnes.

Pokud jde o omezení podpor v nezaměstnanosti, ve vládním prohlášení se o něm přímo nemluví, ale na druhé straně nemluví se ani slovem o nutnosti, aby v této otázce byly zavedeny konečně jednou zdravé právní poměry. To jest možno jen zavedením podpory v nezaměstnanosti a jestliže upustíte od dosavadního systému. Vláda doporučuje nebo však také žádá nejpřísnější kontrolu při vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Prosím, také my jsme samozřejmě pro to, aby se čelilo každému nemravnému zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Ale my přece víme podle toho, jak to venku vypadá, že kontrola je již dnes tak daleko, že se odnímá podpora lidem, kteří se snaží opatřiti si nějaké malé vedlejší zaměstnání, poněvadž jim to nestačí na živobytí, na příklad u nás, v uhelné pánvi, hledají pár kousků uhlí anebo nakládají uhlí, zkrátka jednou týdně někde vypomohou a tu a tam si opatří malý vedlejší výdělek. Tato okolnost již postačí, aby se na to poukázalo, že onen člověk má výdělek a podpora se mu odejme.

Tak je to také v jiných oborech. Nemáme platů může nic proti kontrole, pokud pracuje proti skutečnému zneužití; ale zde jasně vidíme, že se kontrola má prováděti tak, že jak se praví, těchto podpor se má dostati jen těm, kteří toho potřebují nejnutněji. Kdo toho nejvíce potřebuje, o tom bude rozhodovati... (Posl. Kasper [německy]: To se ponechá jedině četníkům!) Zcela správně... Četník nebo nějaký jiný člověk, který nemá tušení, co to znamená, býti po měsíce nebo po léta bez práce, a jak jsem již řekl, nemoci se, byť i jen jednou za týden, najísti do syta. Jest to přímo ostudné, jestliže vládní prohlášení, místo aby si vláda a stát uvědomila nejplnější měrou svou sociální povinnost, pokouší se tuto povinnost přesunouti z části na soukromou, humánní podpůrnou činnost a jestliže pan předseda vlády ve vládním prohlášení apeluje jménem vlády na všechny, kteří mají ještě přebytek, aby ze svého přebytku dali něco nezaměstnaným. Zajisté, jest ještě mnoho lidí, kteří žijí v přebytku, ale táži se, není povinností vlády, aby stát učiní opatření, aby tento přebytek byl státem zachycen a aby stát splnil svou povinnost k těm, od nichž žádá plnění povinností? Jaké jsou poměry? Ještě loňské zimy mohli jsme v mnoha obcích a okresech zahájiti soukromou podpůrnou činnost. V blížící se zimě této možnosti mnohdy již nemáme. Uvedu jen jeden případ: V Duchcově vydržovali jsme minulé zimy několik měsíců pomocnou akci a mohli jsme alespoň ze soukromých sbírek a příspěvků této obce opatřiti tolik, že jsme každému nezaměstnanému a každému členu rodiny mohli poskytnouti jednou denně polévku a chléb. (Posl. Kasper [německy]: Bez příkazu vlády!) Bez příkazu vlády, ba částky, které máme dostati od úřadů, z části ještě nebyly vyplaceny. Dnes obec nemůže již přispěti ničím. Rozpočet jest úplně zeškrtán, vykazuje schodek, a jak jest tomu u nás, tak jest to také v nesčetných jiných obcích. Máme obce, jejichž obyvatelstvo jest ze 60% a 70% bez práce a odkázáno na podporu. Odkud si mají takovéto obce opatřiti peníze? Soukromá dobročinnost přestává, dělníci a zaměstnanci, rolníci a řemeslníci, kteří stále ještě přispívali nejvíce, již nemohou. Po snížení platů státních zaměstnanců přijde zcela určitě snížení platů soukromých zaměstnanců, neboť plat veřejných zaměstnanců s nimi souvisí. Z čeho budou ještě dobrovolně přispívati lidé, kteří přece vždy dávali? Řemeslníci ve městech jsou z 50 a 60% zničeni, dnes žijí již jen z ruky do úst. Kde se tedy má zahájiti soukromá podpůrná akce, která by měla jen sebemenší úspěch?

Toto vládní prohlášení, pokud jde o pojištění pro případ nezaměstnanosti, jest prohlášením sociálního úpadku. Můžeme jen varovati vládu, aby se touto cestou dále neubírala. Naše finanční a hospodářská krise jest z velké části, pokud není zaviněna světovou hospodářskou krisí, krisí důvěry ve stát. Vnitropolitické poměry ukázaly pocit nejistoty, což jest příčinou, že veškeré jmění jest uloženo v domněle bezpečné cizině, že jiné miliony jsou odňaty oběhu, neboť raději jsou schovány v punčoše nebo uchovávány v zásuvkách. Nechť tedy vláda zjedná všeobecnou důvěru a nechť zavede ve státě rovnoprávnost národů, které v něm bydlí, a učiní ze státu právní stát, tak aby občané dospěli k vědomí, že stát jest zde pro ně a nikoliv občané státu pro něj. Tím zjednáte předpoklad lepších časů. Pokud však budete pokračovati v dosavadním kursu, najdete v nás nejkrutější odpůrce a my budeme pokračovati v boji proti tomuto systému, pokud jej nesvrhneme. (Potlesk.)