Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

161 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Czech, dr Šrámek; za ministerstvo soc. péče odb. přednosta dr Kubišta.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Místopředseda Stivín zahájil schůzi ve 3 hod. 25 min. odpol.

obdrželi: na dnešní schůzi posl. Geyer, Stanislav; na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Dolanský, Šamalík, Sčerecký, Zajíc a Prokop - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. Teplanský.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru branného posl. inž. Záhorského za posl. dr Patejdla; do výboru soc.-politického posl. Hatinu za posl. Pechmanovou.

Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru soc.-politického dne 20. října posl. Petrovického za posl. inž. dr Touška, dne 21. října 1932 posl. inž. dr Touška za posl. Petrovického; do výboru ústavně-právního dne 21. října posl. dr Ivanku za posl. inž. dr Touška, na další posl. inž. dr Touška za posl. dr Ivanku.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zahraničního posl. dr Mareše za posl. Hummelhanse.

Súrna interpelacia posl. Hlinku a druhov ministrovi zahraničných vecí v otázke úpravy hraníc republiky Československej a Maďarska.

Dotazy:

posl. dr Luschky ministru vnitra o finanční bídě města Třince (č. D 929-III);

posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov ministru vnútra:

vo veci štátneho občanstva Martina Baláža a jeho zvolenia do obecného zastupitelstva v Záhorciach (č. D 934-III),

vo veci notára K. Sutorisa z Dobšinej (č. D 935-III),

vo veci notára Pavla Hronca z Velkej Polomy, okres Rožňava (č. D 936-III);

posl. Sedláčka a druhů ministru financí o paušalování daně obratové u zboží textilního (č. D 937-III);

posl. dr Bachera:

ministru soc. péče o výkladu §u 176 zákona o pensijním pojištění stran vojenské služby (č. D 932-III),

ministru financí o bezohledném a neúčelném vymáhání daňových nedoplatků (č. D 933-III);

posl. dr Pružinského ministru financií v daňovej záležitosti Ignáca Hlubka obyv. zo Starej Bystric (č. D 938-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. inž. Kalliny:

o osudných následcích, že Karlu Arnoldovi z Vildštejna nebyly odepsány daně (č. D 871-III),

o žádosti Karla Arnolda, majetníka mechanické výroby pleteného zboží ve Vildštejně č. 1222, o odpis daní (č. D 820-III),

posl. Richtra o postupu ředitelství tabákové továrny ve Svitavách proti legionářům a jich příslušníkům (č. D 773-III),

posl. Windirsche o nedůstojném zacházení úštěckého berního úřadu s poplatníkem (č. D 815-III);

min. financí a obchodu na dotaz posl. Jelinka o žádostech o příděl devis (č. D 767-III);

vlády na dotazy:

posl. inž. Kalliny o nástrojařském průmyslu města Schönbachu v politickém okrese chebském, těžce poškozeném nedostatečným vybudováním obchodních styků (č. D 834-III a 833-III),

posl. Sladkého o splnění národních, hospodářských a sociálních požadavků těšínského Bohumínska (č. D 806-III);

min. veř. prací na dotaz posl. Jaši o vypsání silničního mostu přes nové koryto řeky Moravy (č. D 791-III),

min. nár. obrany na dotaz posl. Richtra ve věci Adolfa Dvořáčka, kancelářského oficiála u zemského vojenského velitelství v Brně (č. D 869-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy posl. Simma:

o zamýšleném zabrání spolkového domu Německého školského a čtenářského spolku v Husovicích, aby v něm byla umístěna 3. třída českého reálného gymnasia (č. D 863-III),

o zamýšleném omezení práv místních školních rad "studií" k novému školnímu a vyučovacímu řádu (č. D 882-III);

ministra vnitra na dotaz posl. Krumpeho

o postupu četnictva na děčínské schůzi dne 12. července t. r. (č. D 890-III);

ministra pošt a telegrafů na dotaz posl. inž. Kalliny, že Marii Krautstengelové v Karlových Varech není vyplácena vdovská pense (č. D 152-III).

počátkem schůze:

Zpráva tisk 2001.

Interpelace tisk 1989 (I až XXII).

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 2002, 2004, 2007.

ve schůzi konané dne 20. října 1932 přikázány k řádnému projednání návrhy:

Výborům zemědělskému a rozpočtovému návrhy tisky 1885, 1908, 1917 až 1919, 1921, 1925, 1926, 1938 až 1946, 1949, 1952, 1955, 1958 až 1962, 1964, 1969, 1991, 1994, 1997, 1999.

Výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému návrh tisk 1914.

Výborům zdravotnickému, kulturnímu a rozpočtovému návrh tisk 1916.

Výborům soc.-politickému a ústavně-právnímu návrh tisk 1936.

Výborům soc.-politickému a živn. obchodnímu návrh tisk 1937.

Výborům soc.-politickému, technicko-dopravnímu a rozpočtovému návrh tisk 1954.

Výboru soc.-politickému návrhy tisky 1976, 1993, 1995.

Výborům kulturnímu a rozpočtovému návrh tisk 1950.

Výboru rozpočtovému návrh tisk 1996.

Výboru živn.-obchodnímu návrh tisk 1992.

Zamítnuty byly návrhy tisky 1915, 1970 a 1998.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupím k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 2000) zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 2001) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Langr. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno!

Když doporučoval jsem před 4 měsíci jménem soc. politického výboru slavné sněmovně, aby dala souhlas k bytovému provisoriu, věřil jsem, že při dobré vůli zúčastněných stran na poradách o definitivní předloze bytového zákona bude možno v tom krátkém čase předlohu dohodnouti a ve výboru soc. politickém projednati tak, aby slavná posl. sněmovna mohla již dnes jednati o definitivním řešení bytové otázky.

Bohužel, přímo pro nemožné stanovisko některých vlivných činitelů nebylo možno dospěti po dlouhých a úmorných jednáních o této věci k positivnímu výsledku. A dnes nejsme v poradách o nic dále, než jsme byli před 4 měsíci. Není mým úkolem jako zpravodaje soc. politického výboru, abych se zabýval příčinami tohoto našeho neúspěchu, pro kterýžto neúspěch byla vláda nucena předložiti novou osnovu zákona, jíž se prodlužují zákony o bytové péči o dalších 5 měsíců.

Účinnost zákonů bytových prodlužuje se do konce března 1933. Ustanovení čl. I, §u 5 zákona č. 166 Sb. z. a n. z r. 1930 o nezapočítávání 20%ního zvýšení nájemného do vyměřovacího základu daně činžovní prodlužuje se na rok 1932.

Ustanovení čl. I, §u 6 téhož zákona, že není přípustné zvýšení k dani činžovní nad 200%, prodlužuje se na r. 1933.

Dále prodlužují se ustanovení §§ 52 a 57 zákona č. 45 z r. 1930 o daňových a poplatkových úlevách pro stavby dokonané do konce r. 1934 a ustanovení §u 56, odst. 3 téhož zákona o osvobození od převodních poplatků do konce r. 1933.

Účinnost ustanovení hlavy druhé o rozhodčích soudech mzdových a hlavy sedmé o dočasné a dílčí bezúčinnosti stavebních řádů a statutů prodlužuje se do konce r. 1934.

Výbor soc. politický, pojednav o vládním návrhu zákona na prodloužení zákonů bytové péče, uznal, že za daných poměrů není jiného východiska, a usnesl se doporučiti slavné posl. sněmovně, aby dala této předloze ústavní schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická byla 40 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Návrh můj jest přijat.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. inž. Jung, Horpynka, Šalát, Štětka, Jos. Svoboda, dr Schollich, Török a Hodinová; na straně "pro" pp. posl. Biňovec a Petrovický.

Uděluji slovo prvnímu zapsanému řečníku "proti", p. posl. inž. Jungovi.

Posl. inž. Jung (německy): Dámy a pánové! Pokud jde o projednávaný návrh, mohu se zřetelem na to, že jde znovu jen o prodloužení platného provisoria, býti velmi stručný. Poukazuji na prohlášení, které učinil ve sněmovně kdysi kol. Simm jménem mé strany. Konstatujeme, že přes všechna velkolepá ohlášení nového obšírného bytového zákona znovu dochází jen ku prodloužení nynějšího stavu. Ve starém Rakousku byla provisoria trvalým stavem. Československo se ani po této stránce neodrakouštilo.

Nyní mi dovolte, abych se zabýval věcmi, které se dějí za kulisami. Tvoří se nová vláda. Nepřejímá nejlepšího dědictví ani po stránce hospodářské, ani po stránce politické. Zvláště německo-česká otázka jest dnes méně jasná než kdy jindy. Ve vládních kruzích měli by si konečně ujasniti, že při tom jde o hlavní otázku státu. V této chvíli jest jistě nejnaléhavější říci vážné slovo o německočeské otázce a vysvětlování její nepřenechávati jen policejním úřadům, státním zástupcům a krajským soudům. (Souhlas na levici. - Posl. Krebs [německy]: Tak se národnostní otázka nevyřeší!) Velmi správně.

Poněvadž ve schůzích a v tisku pro ohromnou nervosu vládních zástupců a tiskové censury nemůžeme k tomu zaujmouti stanovisko tak, jak by bylo zapotřebí a jak by mělo býti zvláště v demokratické republice, a poněvadž k tomu nepřijdeme ani v soudní s ni, poněvadž se svědecké výpovědi toho se týkající odmítají - (Posl. Krebs [německy]: Vždyť není zapotřebí svědků, jsou zde redakce!), velmi správně, i o tom promluvím - pak se domnívám, že jest to možno aspoň v parlamentě, a doufám, že při této příležitosti parlamentní censura nezahájí svou činnost. Promluvím dnes mezi jiným také o procesu svazu "Volkssport". Původně zamýšlely všechny německé strany, pokud patří k německému politickému pracovnímu sdružení, promluviti o tomto procesu, poněvadž zjevy a události v tomto procesu a brněnský rozsudek hluboce rozhořčily německé obyvatelstvo. Pro změnu vlády upustí ostatní německé strany dnes od zaujetí stanoviska a promluví k této věci teprve po přetvoření vlády a po vládním prohlášení. Ale již dnes musíme se tázati příští vlády, zamýšlí-li převzíti špatné národnostně politické dědictví své předchůdkyně, či hodlá-li je likvidovati. (Souhlas na levici.) Po měsíce vede se jeden velezrádný proces za druhým a ve všech těchto procesech jde o Němce. Budí to přímo dojem, jakoby se ve státě jen hemžilo německými velezrádci a špehouny.

A kdyby zahraniční politická situace nebyla nyní právě tak nevyjasněná jako vnitropolitická, pak byste si snad rozmyslili působiti tímto dojmem na světovou veřejnost. Obžalovávají se ještě nyní lidé, kteří před 6-7 lety se účastnili letního táboření na ostrově Rujaně (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!), letního táboření, jehož prý vojenský ráz byl nyní odhalen. Jedním z hlavních znamení tohoto vojenského rázu, jak jsem se dověděl od jistého advokáta, bylo prý vážně to, že se účastníci v 6 hodin ráno společně myli. (Smích na levici.) Proto byli lidé odsouzeni podle §u 2 zákona na ochranu republiky, jak se to stalo právě nedávno v případě Sedláčkově, který zatím sloužil a dotáhl to na podporučíka. Asi 30 mladých rodáků musí z tohoto důvodu očekávati ještě žalobu. Proti 14 mladíkům vede se právě v Brně proces pod titulem "Jungsturm". Jednání těchto mladíků nemá s politikou vůbec nic společného, nýbrž jest to mladistvá loupežná romantika. (Posl. Krebs [německy]: Dříve byl by musil býti takový proces zastaven!) Ano, chtěl jsem právě na to ukázati. (Posl. Krebs [německy]: Žádný stát, který dbá o svou pověst, nebyl by nic takového učinil!) Dříve se přes takové věci přecházelo s úsměvem k dennímu pořadu, dnes se z toho dělá velezrádná a státní akce a to - to se musí konstatovati - za soc. demokratického ministra spravedlnosti a po 6leté účasti německých stran ve vládě, účasti, která byla zahájena prohlášením předsedy vlády Švehly, že nyní rovní s rovnými budou vyjednávati o hlavní otázce tohoto státu, o otázce německo-české.

Zákona na ochranu republiky, tohoto vysloveně výjimečného zákona, jehož účinky jsme předvídali, užívá se stále ostřeji proti všem nepřátelům státu. A kdo všechno není již nepřítelem státu? Všechno, co se "Českému slovu", "Národní politice" a jiným chůvám republiky nehodí do krámu, patří pod tento hromadný pojem, který zahrnuje přímo všechny Němce v tomto státě, pokud vyrostli z kojeneckého věku; a i sami kojenci jsou již podezřelí, poněvadž jest možné, že s mateřským mlékem vssáli i všeobecný názor, že Němci mají býti rovnoprávní.

"Mluviti dnes o velezradě jest vlastně anachronismus. Za doby absolutismu nacházíte v zákonech hrdelní velezrádné paragrafy, ale nikoliv v době a v zemích, kde jest trochu svobody. Velezrádné procesy! Tento pojem již mezi moderními, ústavně a parlamentárně smýšlejícími politiky vůbec neexistuje." Kdyby byla tato slova otištěna v nějakém časopise a nebylo připojeno, kdo je napsal, byla by zabavena. Tato slova pocházejí od presidenta Masaryka, který je pronesl před 23 lety jako poslanec na říšské radě při rozpravě o záhřebském velezrádné procesu. A ve státě, v jehož čele stojí nyní prof. dr Masaryk, jsou velezrádné procesy již přímo moderním zjevem. K tomu můžeme jen říci: Jaký anachronismus! Nejvýznamnější ze všech takových procesů, jak svou souvislostí, tak i obsahem, byl nedávno v Brně prozatím ukončen, lépe řečeno jeho první období se ukončilo v první stolici, neboť kromě 7 hlavních obžalovaných čeká ještě 256 lidí na žalobu. To jest mnohem více, než kdysi v záhřebském velezrádném procesu, o němž se vyjádřil poslanec říšské rady prof. dr Masaryk, jak jsme již uvedli. Pravil o tom r. 1909 v rakouské říšské radě ještě toto: "53 obžalovaných, to dělá, připočteme-li rodiny, 200 až 300 lidí, s nimiž zase další sta lidí jsou úzce spjata, takže tímto procesem utrpí jistě tisíc lidí. Prosím, představte si jen hospodářské následky tohoto procesu. Většina obžalovaných jest již hospodářsky zničena, neboť jsou již přes 9 měsíců ve vyšetřovací vazbě." Dále praví: "Uvědomíme-li si jen fakty, musíme se tázati: Co se vlastně děje tam v Chorvatsku? My, kteří máme zde i Chorvaty a Srby, kteří jsme uprostřed národnostního boje a chceme míti klid, nebudeme takovým procesem naprosto uklidněni a budou jím rozpoutány vášně."

Dále praví: "Sám jsem ztrávil několik dní v Záhřebu a častěji jsem si poslechl i tento proces. Je mi těžko rozhodnouti: Je to opereta, je to komedie, je to inkvisice, je to tragikomedie, co se předvádí v záhřebské soudní síni? Jsou to nejneuvěřitelnější věci, které tam právnický laik musí viděti a slyšeti. Proto se nedivte, pánové, že skoro každý slušný evropský časopis o tomto procesu již pojednal a že jej také odsoudil."

A dále: "Zápisy jsou padělány. Skoro všichni svědkové dosud konstatovali, že tak nemluvili." (Posl. Horpynka [německy]: Takové výroky nazývá nyní státní národ "historickými povídačkami!") Velmi správně!

Zaměňme počet 53 počtem 263, Chorvaty Němci, Rakousko-Uhersko Československem a proces svazu "Volkssport", proces proti německým národním socialistům jest výstižně označen, označen slovy Masarykovými. (Souhlas na levici.) Koncem letošního roku úřady rozpustily národně socialistický svaz "Volkssport", schválený v dubnu 1929. Byl již v likvidaci, poněvadž se mu jeho hlavní úkol, propagační činnost, pronásledovací manií úřadů po měsíce znemožňoval. Za 4 neděle byla zastavena činnost národně socialistického svazu mládeže. Příslušný výměr opavského policejního ředitelství č. 114 ze dne 24. března t. r. pouze tvrdí, že byly překročeny povolené stanovy zřízením krajských svazů, na které se ve stanovách ze dne 12. prosince 1919 nepamatovalo, a zavedením pracovního řádu, ve kterém se dozorčí výbor podle stanov nazývá radou starších.

Jak vidíme, jde o docela nevinná překročení stanov, která se stávají v každém rostoucím svazu, nechce-li každoročně měniti své stanovy, což, jak známo, stojí také peníze. Národně socialistický svaz mládeže zažádal však již dříve o změnu svých stanov. Byl však odmítnut. O vojenské a státu nepřátelské činnosti, která se konstatovala v procesu svazu "Volkssport", není v opatření opavského policejního ředitelství, které zná tento spolek 10 let, ani slova.

Uvádím to předem, poněvadž to osvětluje podstatu tohoto procesu jako procesu vysloveně tendenčního. Rozpuštění a zastavení bylo provázeno sty domovních prohlídek u činovníků svazu "Volkssport" a svazu mládeže. Při tom v zemi Moravskoslezské a ve větší části Čech nebylo nalezeno nic, co by jen poněkud vypadalo jako přitěžující materiál. Konstatuji to ještě jednou, poněvadž později v rozporu s těmito fakty se to zevšeobecňovalo. Poněvadž domovní prohlídky neposkytly kořisti, která by stačila k řízení, dostal pražský policejní rada dr Preininger od zemského presidia pro Čechy rozkaz ještě jednou provésti domovní prohlídky, což jest postup, který se zřejmě příčí ustanovením ústavy, podle nichž jsou domovní prohlídky přípustny jen podle písemného a odůvodněného soudcovského rozkazu. Porušení práva bylo tedy počátkem a překrucování práva tvoří konec tohoto procesu, který byl proveden v demokratické republice, tedy ve státě, který by se nejen v theorii, nýbrž i v praxi ohromně měl lišiti od státu absolutistického. A ani celé týdny trvající výpravy pana dr Preiningera za dietami - tak je jistě smíme nazvati - neodhalily kromě dvou větrovek a starého bubínkového revolveru žádných zbraní, s nimiž by se byl mohl provésti útok proti jednotě státu, jejž redakce a redaktoři v nejbližší době očekávali, útok, k jehož odvrácení bylo by snad stačilo 127 generálů, několik set štábních důstojníků, několik tisíc důstojníků a poddůstojníků, 135.000 vojáků a asi 10.000 četníků, policistů atd. a to tím spíše, že většina obviněných a všichni již odsouzení vůbec nesloužili, tedy nemají vůbec vojenské průpravy. Konstatuji to, abych vylíčil, jak byly zveličeny tyto věci, které se kromě toho ještě děly před očima úřadů, které jim nepřekážely, poněvadž na ně pohlížely jako na směšné malichernosti, výplody mladistvé romantiky, mladistvého přepínání. Kdyby se měly tyto věci odsouditi, musily by se dříve zakázati i všechny filmy a divadelní kusy romantického obsahu, musily by se spáliti všechny knihy Karla Maye, indiánské povídky, všechny pohádky a pověsti, a ani to všechno by nic nepomohlo, neboť mládež zůstává mládeží a v jejím nitru vykvétá květ romantiky. Jistí policejní radové, státní zástupci, redaktoři a politikové asi zapomněli, že si ve svém mládí hráli na "loupežníky a vojáky", co se dnes jmenuje "hrami v přírodě" a co ve 14. roce demokratické republiky povýšilo na vojenskou válečnou hru.

Dne 18. dubna 1929 schválilo ministerstvo vnitra pod č. 12.771 stanovy svazu "Volkssport" nár. socialistického svazu pro turistiku, jízdu na kole, hry a sport všeho druhu. A v těchto stanovách i § 4, který zní: "Členem může se státi bez rozdílu pohlaví každý, kdo jest členem německé národně socialistické strany dělnické a překročil 18. rok svého věku. Do dorosteneckých oddílů mohou se přijímati i mladiství ve věku od 12 do 17 let, do dětských oddělení děti ve věku 5 až 12 let". Zakladatelé nepomýšleli, jak musím výslovně poznamenati, na oddíly pro děti a dorost, nýbrž vyžadovalo je ministerstvo vnitra. Výnosem brněnského zemského úřadu č. 7.250 ze dne 4. března 1930 a pražského zemského úřadu č. 258.330/19 a 3877/9-1929 ze dne 15. května 1930 bylo svazu povoleno nositi jednotný oděv, tedy uniformu. (Posl. Kasper [německy]: Potom to všechno bylo zločinem!) Budu ještě konstatovati, co se stalo dále. O něm nejdříve podalo posudek ministerstvo národní obrany a prohlásilo jej za sportovní oděv. Dnes se zdvihá velký pokřik proti prokletým hakenkrajcléřům, kteří zpolitisovali nepolitický spolek, dokonce děti svedli ke své hnusné činnosti a svými uniformami ohrozili stát.

Musíme si tyto věci uvědomiti, abychom pochopili podstatu procesu svazu "Volkssport". Jaká změna za 3/4 roku? Její příčiny ještě zjistím. To nejveselejší na věci ostatně tak vážné jest, že popud k založení svazu "Volkssport" nevyšel vůbec z našich řad, nýbrž od jisté úřední osoby, která nám to poradila, aby strana byla ušetřena potíží. A nemusím teprve zdůrazňovati, že se tato úřední osoba nejmenovala dr Preininger.

Nyní k procesu samému. Snad se mi bude namítati, že rozsudek není ještě pravoplatný. Ale rád bych zdůraznil, že konec konců byl již vynesen rozsudek a že všeobecný dojem sudetských Němců bez rozdílu strany byl, že byl neobyčejně krutý. To se projevilo v celém sudetskoněmeckém tisku. (Posl. Knirsch [německy]: Řekněme hned, že to byla justiční vražda!) Velmi správně, a ve všech časopisech v Rakousku a v Německé říši rovněž, dokonce jistý turecký časopis pojednal o tomto procesu. Byla to propaganda ohromných rozměrů, ovšem nikoliv pro tento stát, který před veřejností tak rád zdůrazňuje své vnitřní uklidnění, a ani pro jeho soudnictví.

Ze zástupu 263 obžalovaných bylo zcela libovolně vyňato 7. Obžalovací spis pražského státního zástupce tvrdí, že Alexandr Petr Michel, inž. Heider, Bedřich Palme, Petr Donnhäuser, Antonín Schwab, Petr Illing a Adolf Metzner se v letech 1930, 1931 a 1932 v Praze, Ústí n. Labem a jiných místech Čech spojili k útokům proti republice, že k témuž cíli navázali přímý nebo nepřímý styk s cizími činiteli, že dále shromažďovali, organisovali a cvičili ozbrojené síly, čímž spáchali zločin podle §u 2 zákona na ochranu republiky, a to podle jeho prvního trestního odstavce. Hlavní přelíčení má se konati u krajského trestního soudu v Praze a mají se k němu jako svědkové pozvati Artur Mandl a důstojníci zemského vojenského velitelství. Čísti se mají četná blíže označená trestní udání a policejní zápisy, jakož i materiál obžalovaným zabavený. Potud žaloba. Odůvodnění jest kabinetním kouskem. Vůbec se nemluví o věcech, které se 7 obžalovaným připisují za vinu, nýbrž šíří se ve všeobecných frázích o svazu "Volkssport", který jako nepolitický spolek pracoval společně s německou národně socialistickou stranou dělnickou a jehož členové musili býti členy této strany. Jak vidíte z ustanovení stanov, bylo právě to v povolených stanovách, a to v §u 4. Že toto ustanovení jest v §u 4 stanov, státní zástupce asi nevěděl nebo věděti nechtěl.

Nyní se obžalovací spis zabývá stranou a tvrdí, že ona jen předstírala svůj program směřující k autonomii, že však skutečným, konečným a hlavním cílem podle "Malého katechismu sudetských Němců a národních socialistů" mělo býti: "Včlenění Československé republiky do útvaru středoevropských států, ke kterému mělo patřiti Německo a Rakousko, s konečným zřízením národního a sociálního státu, t. zv. třetí říše."

Uvedl jsem toto místo doslova, abych dokázal, že jde o falešný citát. Neboť toto místo na stránce 12 letáku, jejž jsem sepsal, zní doslova: "Včlenění Československa do středoevropského útvaru států, aby žilo s Německou říší včetně Rakouska v míru a přátelství. Žádný imperialismus. Nepřejeme si panovati nad Čechy, oni nechť se mohou svobodně rozvíjeti podle svých schopností, ale my žádáme pro sebe totéž." (Výkřiky posl. Krebse.) To jest něco jiného, než co tvrdí pražský státní zástupce, který mimochodem řečeno chce velké duševní hnutí jako německý národní socialismus posuzovati podle jediného malého spisu, podle tohoto spisku (ukazuje spisek), a tomuto spisu, který byl ostatně předložen censuře, úmyslně nebo neúmyslně nerozumí. Neboť právě před tím na stránce 11 jest vylíčen vnitropolitický úkol národních socialistů a na tomto místě jest náš program národní samosprávy, skládající se ze 6 bodů. V bodu 1 jest obsaženo, což obžalovací spis líčí pouze jako cíl zdánlivý, "uznání sudetských Němců jako organické součásti státu (podle Masaryka), t. j. jako národa oprávněného stejně jako Češi a Slováci" - zase uvedeno doslova. Všeobecně se zdánlivé účely neuvádějí tak podrobně. Třetí říše, v obžalovacím spisu spletená se střední Evropou, nepřichází vůbec v této politické souvislosti. Jest spíše na stránce 10 "Malého katechismu" při pojednání o idei a má tam jméno "tak zvaná třetí říše". Z tohoto titulu a ze souvislosti beze všeho vyplývá, že jde o ideální státní útvar, podobný státu budoucnosti Marxistů, k němuž má dospěti dnešní Německá říše. Neboť někde se ovšem musí idea vyzkoušeti a prožíti. Zájezd pana státního zástupce do politiky podobá se tedy jízdě do romantické země. Na tak neurčitém předpokladu, jejž jsem právě vylíčil, jest vybudováno odůvodnění tak závažné obžaloby. Neboť nyní začíná pan státní zástupce vyvozovati další důsledky a básniti. Program německé národně socialistické strany dělnické v Československé republice kryje se podle něho úplně s programem říšskoněmecké národně socialistické strany dělnické, jejíž cíle jsou velkoněmecký a všeněmecký. To není asi v jeho očích totéž. Podle jeho mínění usiluje o uskutečnění svého cíle, o spojení všech Němců v třetí říši po etapách. Rád bych věděl, kde se to všechno může přečísti? Třetím a posledním jest utvoření velkoněmeckého státu. K tomu užívá všech prostředků, nevyjímajíc ani násilných - uvádím zase doslovně - a to zřízením útočných oddělení, která vojensky vycvičená a organisovaná jako tak zvaná úderná oddělení (Sturmabteilungen SA) dosáhla v Německu většího počtu mužstva než vlastní německé vojsko.... Chci to zvláště zdůrazniti, poněvadž účel toho se později projeví ještě jasněji. (Výkřiky.)