Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Stanislavovi.

Zpravodaj posl. Stanislav: Slavná sněmovno! Osnova zákona o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, ve kterých se provádí řízení zcelovací, schválená už senátem Národního Shromáždění a kterou má nyní ústavně schváliti i poslanecká sněmovna, týká se pouze pozemků přidělených Státním pozemkovým úřadem podle přídělového zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81, které při scelovacím řízení mají se záměnou dostati do vlastnictví jiného držitele a na nichž dosud trvá závazek, že bez svolení pozemkového úřadu státního nemohou býti zcizeny.

Zákon tento má umožniti záměnu půdy přidělené z pozemkové reformy za půdu vlastní. Parcely ty budou vyznačeny v pozemkové knize jako samostatné a vyznačeny budou novými parcelními čísly. Na tyto pozemky, směnou získané, přenesena budou práva a povinnosti, jež obsahují podmínky v odevzdacím protokolu Státního pozemkového úřadu přídělci stanovené a jím při převzetí přídělu uznané. Podmínky tyto oznámí Státní pozemkový úřad scelovacímu komisaři, který je dá na směněné pozemky zaknihovat.

Zákon obsahuje způsob provedení zaknihovacích opatření prozatímních i definitivních, jakož i lhůtu 4 let, ve které se má zaknihovací řízení definitivní skončiti. Lhůta je sice krátká, ale volena bylo proto, aby řízení se co nejrychleji provádělo. Bude nutno v prováděcím nařízení přesně stanoviti, který výkon scelovací považuje se za započetí scelovacích prací. Má to býti den, kdy se stane povolovací nález scelovací pravoplatným, nebo den, jímž začíná úřední činnost místního komisaře, či den, kdy se začne skutečně pracovati na scelování?

V zájmu zamezení možných zmatků bude nutno vyjasniti tento termín prováděcím nařízením tohoto zákona.

Zákon tento má platiti pouze pro zemi Moravskoslezskou, a to jen pro několik desítek obcí, kde se scelování provádí.

Senát Národního Shromáždění schválil resoluci, v níž se vládě ukládá předložení osnovy zákona o scelování pozemků pro celou republiku Československou.

Zemědělský výbor poslanecké sněmovny při jednání o této resoluci opakoval přání již dříve usnesené, aby úřad pro agrární operace na Moravě vybaven byl nutnými úředními silami a potřebami, neboť úřad pro agrární operace na Moravě při nejlepší vůli a snaze vyhověti žádostem obcí za provedení scelování nemůže vyhověti a scelovací práce a řízení trvají příliš dlouho.

Není to přece zdravým a správným zjevem, neprovedením těchto žádaných opatření v úřadě pro agrární operace na Moravě brzditi účelný hospodářský pokrok a zvelebování zemědělského podnikání.

Doporučuji za zemědělský výbor slavné poslanecké sněmovně, aby osnovu zákona o knihovním provedení přídělu a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení scelovací, schválila ve znění přijatém senátem Národního shromáždění a ústavněprávním výborem posl. sněmovny i s připojenou resolucí senátu N. S. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jest přihlášen řečník. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 30 minut. Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj je přijat.

Přihlášen je na straně "pro" p. posl. inž. Nečas. Dávám mu slovo.

Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Za stranu soc. demokratickou dovoluji si ohlásiti souhlas s předloženou osnovou zákona o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, ve kterých se provádí řízení scelovací.

Snažili jsme se v minulých letech velmi často, aby zaknihování přídělů, zejména pokud jde o drobné přídělce, bylo urychleno.

S tohoto místa je dlužno vzdáti dík především ministru spravedlnosti dr Meissnerovi, že se jak v dřívějších dobách, tak i nyní velmi této akce chápe a že hledí urychliti zaknihován přídělů zejména pro drobné přídělce.

Klademe zvláštní důraz na to, aby toto zaknihování bylo přiměřeným způsobem urychleně provedeno v oblastech, kde jde také o scelování a kde se obě tyto akce, přidělovací i scelovací, střetnou, neboť drobní přídělci v těch oblastech, které mají býti komasovány, scelovány, by byli vysazeni různým nebezpečím, volnost disponování s pozemky by byla u porovnání s ostatními přídělci značně omezena a jejich posice právní i hospodářská by byla těžší. Proto v zájmu spravedlnosti jest třeba, aby se tato věc provedla opravdu s urychlením.

Při projednávání předlohy projevil zemědělský výbor poslanecké sněmovny i národohospodářský výbor senátu naléhavé přání, aby bylo urychleně přikročeno k provádění scelování v naší republice. Budiž dovoleno zdůrazniti dnes naléhavě, že by se měla scelování věnovati u nás největší pozornost. Je zrovna národohospodářským hříchem, že se dnes při provádění prací melioračních, regulačních a katastrálních neprovádějí zároveň také práce scelovací.

Strana soc. demokratická podala v parlamentě interpelaci o scelování pozemků a její mluvčí nesčetněkráte zdůrazňovali v zemědělském, technicko-dopravním a rozpočtovém výboru i v plenu sněmovny, jak je neúčelné a jak veliké škody vznikají zemědělcům tím, že se provádějí práce katastrální, důležité zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi, regulační, meliorační a vodocestné, nepředchází-li těmto pracem nebo neprovádí-li se aspoň zároveň s nimi scelování pozemků. My, jako sociální demokraté, nevidíme ve scelování půdy ideální, konečný prostředek k odstranění všech nedostatků a závad dnešního nezdravého rozdělení půdy, neboť ve smyslu prvního, nejdůležitějšího bodu zemědělského programu naší strany vidíme hlavní příčiny nezdravého rozdělení půdy v nedokonalém provedení pozemkové reformy. Program strany dožaduje se tu kategoricky revise pozemkové reformy. Novodobá šlechta pozemková, ať se jakkoli jmenuje a do kteréhokoli tábora patří, přijde nezbytně dříve či později se svými zbyťáky a latifundiemi na denní pořad a půda bude muset přejíti do rukou těch, kdo na ní pracují nebo chtěli by pracovati vlastníma rukama.

V těchto dnech právě hovořil jeden náš ministr republiky na veřejné schůzi o druhé pozemkové reformě. Co myslel tou druhou pozemkovou reformou, kterou spínal snad s lesní reformou, není nám dostatečně jasno. My si představujeme, že druhá pozemková reforma bude muset vypadati tak, jak jsem se právě zmínil, avšak dokud nebude dosaženo druhé etapy, vidíme ve scelování pozemků opravdu veliký a důležitý prostředek k velikému zdokonalení dnešních poměrů a odstranění mnohých závad. Scelování by odstranilo především strašnou rozkouskovanost, kterou trpí hlavně malí a střední zemědělci.

Půda našeho státu o rozloze 14 mil. ha je rozkouskována na 39 mil. parcel, což značí, že jedna parcela měří průměrně dvě měřice. Scelováním by se odstranil špatný, pruhovitý a pentlovitý tvar pozemků. Zkušenost ukazuje, že nejužitečnějším tvarem jsou obdélníky, kde poměr šířky k délce je 1: 3 až 1: 9. Dnes však najdeme, především na Plzeňsku, pak na jižní Moravě a potom na Slovensku mnoho parcel, kde šířka činí několik metrů a poměr šířky k délce je až 1: 800.

V četných případech jsou pozemky klínovité, různě lámané, schodovité, vějířovité atd. Asi před 50 lety jeden vynikající národohospodář, profesor-odborník, byl to, zdá se mi, profesor Bodenkulturky ve Vídni, řekl, až jednou budou u nás letadla a bude možno přeletěti přes tehdejší Rakousko-Uhersko, že budeme moci viděti, jaké neštěstí spočívá v té rozkouskovanosti a jak je nutno potřebí scelování. Vy, pánové, kteří máte možnost dnes přeletěti z Prahy do Užhorodu a podívati se, jak to vypadá zejména na jižní Moravě a na Slovensku, uvidíte, o jaké zoufalé poměry jde, můžete se vlastníma očima názorně o tom přesvědčiti, a nebude potřebí tuto okolnost dokládati žádnými velkými čísly. Velikou vadou dnešního rozdělení půdy je nedostatečný přístup k rozkouskovaným pozemkům, často i přístup nemožný. Nepřístupnost pozemků vede pak zhusta k trojpolnímu hospodaření a ke smutnému faktu, že dnes proto leží na Slovensku - tak se odhaduje - přibližně 150.000 ha půdy ladem.

Velikou vadou dnešní rozdrobenosti půdy je značná vzdálenost pozemků od usedlosti a mezi jednotlivými pozemky, čímž nepoměrně stoupají výrobní náklady. Na každých 500 metrů, o které se zvyšuje vzdálenost pozemků od usedlosti, zvyšují se výrobní náklady při orání a ručních pracích o více než 5%, při vyvážení hnojiva o 20 až 35% a při svážení sklizně o 15 až 32%. Scelování umožnilo by též účelnější vedení cest a jejich zlepšení. Nejlépe provedeny jsou scelovací práce na Moravě, kde jde většinou o scelování dobrovolné. Bylo prováděno tak zv. úřadem pro agrární operace. Bylo by potřebí, aby byla věnována opravdová pozornost resoluci našeho zemědělského výboru a výboru ústavněprávního, ve které se žádá, aby úřad pro agrární operace byl všemožně podporován a vybaven náležitými silami. Co tento úřad dělá, bude pro nás vzorem a pro celou republiku. Ve scelené oblasti 27 obcí na Hané prodloužila se síť cest po provedeném scelení 3578 km na 3801 km a vyžádala si větší plochu o 164 ha, aniž se však touto plošnou ztrátou zmenšila výměra plodné půdy.

Řádné a spravedlivé scelení odstranilo by též veliký počet přespolních pozemků, t. j. těch, které jsou v cizích katastrech a jež jsou obyčejně špatněji obdělávány. Řádné scelení vyloučilo by také dosavadní klikaté a nepravidelné obecní hranice. Po scelení zmizely by se zbytečnými mezemi i spousty živočišných a rostlinných škůdců (myši, hmyz a plevel), a ušetřilo by se mnoho na osevu, neboť při ručním osévání ztrácí se 20 až 33% osiva, a dnešní malé a rozkouskované parcelky nedovolují přečasto setí strojem. Výborný odborník ve scelování inž. Öhm odhaduje zvýšení čistého výnosu pro 1 ha u podniku sceleného proti nescelenému podle provedených praktických řešení takto - berou se při tom průměrné ceny od r. 1925 až 1929: U pšenice z 1 ha v řepařské oblasti 329 Kč, v obilnářsko-bramborářské oblasti 551 Kč, u žita v řepařské oblasti 446 Kč, v obilnářsko-bramborářské oblasti 776 Kč, u ječmene 329 Kč a 405 Kč, u ovsa 437 Kč a 370 Kč, u brambor 556 Kč a 721 Kč. Počítá se, že provedením scelování dalo by se u nás získati nových 415.000 ha plodné půdy v celé republice.

Důležitý je tento problém především na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tam je tak důležitý, že docela právem zesnulý poslanec Blaho ze Skalice, jeden z buditelů slovenského lidu, říkával, že tento problém, dáti do pořádku katastr na Slovensku, dáti do pořádku pozemkové knihy a dáti do pořádku otázku scelování, považuje za jednu z nejdůležitějších otázek slovenských vůbec.

Představte si, pánové, jak dnes je možno pracovati s úvěrem na př. na Slovensku. U nás se hovoří v poslední době o úvěrové pomoci, o těch předlohách, kde by šlo o 2 až 3%. Co to však pomůže takovému zemědělci slovenskému anebo podkarpatoruskému, když nemá až na nepatrné případy možnosti zjednávati si tento úvěr, když nemá právě pozemkové knihy, které nejsou tam v takovém stavu, aby zajišťovaly možnost hypotekárního úvěru. Když musí platiti zemědělec 14, 16, 18% - a to nejsou výjimky, to je pravidlem tam na Slovensku v řadě případů - představte si, v jaké situaci jsou tam malí drobní zemědělci v dobách krise! To je velmi důležitá otázka, kterou by se měl celý parlament zabývati a obrátiti k ní zřetel.

Bylo by potřebí, aby se těmto otázkám, právě takovým, jako je souvislost těch prací katastrálních, melioračních, regulačních se scelovacími, věnovala největší pozornost. To patří právě do oboru těch prací, které by měly býti plánovitě prováděny jako nic jiného. My bezmála až do omrzení slyšíme o tom neustále hovořiti, a zde vidíme klasický případ u nás v zemědělství, že se provádějí čtyři práce veliké a důležité, které by měly býti prováděny plánovitě z jednoho centra v souvislosti, v naprosté odlišnosti od sebe, do jisté míry v anarchičnosti, takže se zde vyhazují opravdu hotové stamiliony.

Bylo by potřebí, aby také ministerstvo zemědělství, zemědělské rady a všichni ti, kdož u nás po léta politicky a mocensky rozhodují o zemědělství, neodvraceli pozornost zemědělství od těchto velikých a důležitých otázek, jež podceňují, nýbrž aby se právě obrátil zřetel k těmto otázkám, které by přinášely zisk zemědělcům a republice miliardový prospěch a aby se nesoustředila pozornost těchto instancí i celých politických stran na problémy, které jsou jednostranně řešeny a které zemědělství častokráte přinášejí ještě nenávist anebo nepřátelství druhých vrstev. Takovéto problémy, o nichž zde hovořím v dnešní své řeči, přinesly by prospěch všemu zemědělství, všem vrstvám obyvatelstva. Pro republiku by to znamenalo, až by tyto práce byly provedeny, ročně miliardové zisky, a proto naléhavě žádáme, aby tato věc byla řešena, a právě v souvislosti s dnešní předlohou, která se také této věci týká, po ní voláme.

Zcelování by znamenalo, kdyby bylo řádně provedeno, veliký pokrok. Strana soc. demokratická vždy šla a půjde za pokrokem a proto po realisaci této věci naléhavě voláme. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Štětka. Dávám mu slovo.

Posl. Štětka: Paní a pánové! Hlásím se ke slovu proto, abych za klub komunistických poslanců učinil toto prohlášení: Posl. Jiří Stříbrný měl nehoráznou troufalost, v dnešní chůzi posl. sněmovny prohlásiti, že prý vítá náš návrh na zřízení vyšetřovacího výboru proti sobě, protože jako ministr národní obrany nařídil zničení originálu rozkazu, který před tím dal Václav Klofáč jako ministr národní obrany k zapálení tiskárny "Lev" v Růžomberku, patřící slovenské ľudové straně, a protože jisté vysoké osobě v tomto státě vzkázal, že do určitého dne musí býti inž. Palounek propuštěn z 18timěsíční vazby, takže Palounek byl skutečně do 3 dnů propuštěn. Stříbrný se tedy veřejně přiznává, že se dopustil zneužití úřední moci, že se dopustil zahlazování stop zločinu, místo aby jako ministr byl splnil svou povinnost a podal trestní oznámení na zločince.

Jaké jsou příčiny neslýchané troufalosti Jiřího Stříbrného? Není to osobní jeho odvaha, není to hrdinství, kterého je naprosto dalek. Ví dobře, že se mu nic nestane. Ví, že proti němu trestní řízení zahájeno nebude, protože by vyšly najevo také trestní činy Václava Klofáče a oné vysoké osobnosti v tomto státě. Spoléhá na to, že v senátě byl zamítnut náš návrh proti Klofáčovi a že bude proto také zamítnut náš návrh ve sněmovně proti Stříbrnému. Ví ze zkušenosti, že fašističtí soudcové budou na jeho straně, jako tomu bylo dosud a tak jako jsou fašističtí soudcové v Německu na straně Hitlerově. Tento troufalý postup Stříbrného dokazuje, jak daleko dospěly poměry v tomto státě: fašistický předák může si dělati výsměch i z toho, že má býti stíhán pro zločin, ke kterému se sám přiznává. Může trumfovat tím, že se mu nic nestalo, protože druzí jsou stejní zločinci a protože ještě mnoho na ně ví. Avšak troufalost Jiřího Stříbrného narazí na své meze, na jediné meze, které jsou s to ho zkrotiti, na rozhořčení proletariátu, dělnictva komunistického, soc.-demokratického i národně sociálního. Dělnictvo se s ním vypořádá samo, stejně jako se důkladně vypořádá s Klofáčem a s jinými vysokými osobami. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Tyll. Dávám mu slovo.

Posl. Tyll: Vážená sněmovno! Používáme parlamentní tribuny, abych odhalil Baťu jako kapitalistu, abychom rozbili pozlátko humánních frází, síť legendy, jíž jsou opředeny zlínské závody, a ukázali pracující veřejnosti skutečnou, vykořisťovatelskou tvář velkokapitalistického piráta, který se neštítí žádných metod k potlačení odporu dělnictva proti šílenému tempu práce a proti hrozícímu hladu na Zlínsku. Ukazujeme zde batismus jako dítě a výtvor nejmodernějšího kapitalismu, naznačujeme cesty, jimiž jde a musí jíti k úplnému bankrotu.

Smečka prodejného tisku na pokyn Baťův, od Kramáře až k Soukupovi, od "Národních listů" až k "Právu lidu" vrhne se na nás, bude nám spílati zbabělců, kteří lžou, skrývajíce se za poslaneckou imunitu. Ne my, ale Baťa a jeho trabanti jsou zbabělci. Na straně Bati jako na straně každého velkokapitalisty jsou soudy, policie a četnictvo, kapitalistický tisk, vláda i poslanci. I když se dokáže, že všechna naše tvrzení jsou správná, i když můžeme na všechno to, co tato brožura obsahuje, předložiti doklady, nebude Baťa s námi polemisovati. Zbaběle zajde k měšťáckému soudu, dá vydati předběžný zákaz rozšiřování a potáhne proces 2 či 3 roky. Potom by vyšla věc úplně bezcenná. Proto používáme parlamentní tribuny pro zbabělost batistických pánů.

Tato zbabělost se ukáže i v tom, že stoka prodejného tisku nebude polemisovati a vyvraceti pravdy našich argumentů. Naše odhalení bude označováno jako útok zahraniční konkurence na naši práci. Prohlašujeme zde před tváří celé pracující veřejnosti, že vedeme mezinárodní boj proti česko-německo-židovské bandě kapitalistů, že vedeme boj proti každému vykořisťovateli. Rudé odbory a komunistická strana vedly úspěšně hrdinský boj severočeských havířů proti německo-židovským uhlobaronům, proti Weinmannům a Petschkům. Ukázalo se právě v tomto boji zcela jasně, že čeští páni, čeští kapitalisté spěchali na pomoc německým uhlobaronům, [ ]. Rudí odboráři v obuvnickém průmyslu vedou boj dělníků nejen proti Baťovi, nýbrž i proti všem menším obuvnickým fabrikantům, jimž je Baťa učitelem, kteří, kdyby mohli, dělali by totéž jako Baťa. Hrůzostrašné pohádky o útocích zahraniční konkurence jsou strašákem pro děti a pláštíkem, kterým má býti zastřeno a zakryto hanebné vykořisťování a všecky skutečnosti Zlína.

Jestliže však nazývá Baťa konkurencí ty tisíce zbídačených ševců, netajíme se sympatiemi k nim jako k ubohým a vykořisťovaným. Konečně můžeme očekávati podle dosavadních zkušeností, že se objeví záplava různých prohlášení, svědectví, přísah, jimiž bude dosvědčováno, že naše údaje nejsou pravdivé. Prohlášení budou podepsána Baťovými dělníky a živnostníky, nacházejícími se v okruhu Baťových chapadel. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Tento velmi pohodlný způsob vyvracení pravdy je přístupným každému kapitalistovi, který prohlásí: "Buďto to podepíšete, anebo ztratíte práci." Díky tomu, že v Baťovce není dosud organisovaného odporu dělníků, může pan Baťa vyráběti nejprolhanější prohlášení ve velkém. Cenu takových prohlášení ukázal charakteristický příklad z minulých dnů. Po 6měsíční přestávce vyšel časopis Baťovky "Baťovák", na první straně s prohlášením, že dělníci nejsou donucováni bydleti v internátu. Tentýž den bylo hlášeno 5 případů, kdy dělníci pod hrozbou vyhození byli donuceni bydleti v internátě. Baťovy opravy zapírají nos mezi očima. Podle nich se ve Zlíně nepropouští, dělníci jsou spokojeni a všecko je jako v ráji. Cenu prohlášení a svědectví dělníků ukáže konečně snad již nedaleká budoucnost, až Baťovi spolupracovníci v zápase za práci a kus života prolomí hradbu teroru a povědí sami pravdu o poměrech v Baťovce. Tato fakta nemají sloužiti jen k prosté informaci. Vyjadřují stanovisko dělnické třídy v Československu. Jsou bojovnou výzvou. Ukazují na výsledky, které přináší s sebou krach jednoho z největších podniků Československa, a ukazují jasně cestu proletářského východiska. Jestliže v hlavách a v srdcích dělníků a všech pracujících vzbudí vůli k jednotnému boji a pevné přesvědčení ve vítězství dělnické třídy, pak je účel této brožury splněn.

Tak dlouho popíraná krise propukla s veškerou ostrostí. Poslední kout čsl. prosperity, poslední výběžek potápějícího se ostrova klidu a pořádku se potápí.

Rozsah krise. Zásoba zboží páčí se na 25 mil. párů bot v ceně větší než jedna miliarda Kč. Nově vyrobené zboží zůstává z větší části na skladě, vagony přivážejí do Zlína spousty neprodaných bot. Oddělení, pracující na přejímání vrácené obuvi pracují s největší konjunkturou až pozdě do noci. Tržba poklesla z 56 mil. Kč týdně na 18 mil. Kč za stejnou dobu. Veškeré stavby byly zastaveny. Stavební dělníci v počtu 2.000 byli propuštěni. Nad Zlínem ční konstrukce 11patrového hotelu. Mrtvě hledí na odumírající Zlín. Železobetonové příčky ošlehávány větrem a deštěm se křiví a ssedávají. Mrtvý postoj jedenáctipatrového kolosa nemluvnou řečí tvoří výmluvný komentář k Baťovu heslu: Co stojí - hnije. Stavba, která nebude nikdy za kapitalismu snad již dostavěna, ukazuje hloubku krise u Bati, symbolisuje ji, neboť ukazuje také krach kapitalistického řádu. Také jiné budovy zůstávají nedostavěny. Ve Zlíně bylo propuštěno již 10.000 dělníků a další propouštění se očekává.

V Třebíči z 2.000 dělníků pracuje 250 a ještě se propouští. Koželužna v Nových Zámcích úplně zastavuje práci. Stroje se vyvážejí do Jugoslavie. Strojírenské dílny Baťovy ve Zlíně dříve zaměstnávaly 3.000 dělníků, dnes necelých 500. Zlín se rychle vylidňuje. Autobusová doprava klesá na polovinu, spousta Baťových domků zůstává neobydlena. Maloobchodníci, živnostníci, malorolníci zaznamenávají rychlý pokles tržby. Krise zasahuje citelně všecky pracující vrstvy širokého okolí. Nad celým krajem leží soumrak katastrofy.

Baťa řeší krisi. Krise u Bati řeší se tak, jako u všech ostatních kapitalistů. Je řešena výhradně na účet dělníků. Spadla maska s velikého Tomáše a dělnictvo vidí v plné nahotě kapitalistického vykořisťovatele. Baťa stává se příčinou katastrofy celého zlínského kraje. Pryč je doba slibů, tvrdá skutečnost poučuje dělníky o výhodách spolupráce proletáře a kapitalisty. Když hnal Baťa dělníky do vysokých výkonů, pronesl k nim mezi jiným i slova: "Nemějte strachu, že ztratíte snad svou práci, když stoupne výkonnost dělnictva! V našem programu je vyráběti 10krát tolik, nežli vyrobíme nyní." Tak sliboval dělníkům. Rychleji a rychleji pracujte a existenci máte zaručenou. A dnes - když dělníci dosáhli závratných výkonů? Jakmile přestávají vyráběti zisk pro Baťu, jsou po stovkách a tisících vyhazováni za vrata továrny. Ti, co zůstanou, musejí dělati dvojnásobné výkony. Včera Baťa ještě sliboval, že nebude dlouho trvati, kdy většina dospělých zaměstnanců bude tichými společníky závodů. Dnes, aby tito tiší společníci se chodili pásti okolo Zlína, neboť nemají chleba a často ani střechy nad hlavou. Včera mluvil Baťa důstojně o zásadách svého závodu: Je zásadou našeho závodu, aby sazby nebyly snižovány, když dělníci pozvednou svoji výkonnost. Je naší zásadou, aby zvýšený výkon přišel k dobru jen dělníka. (Pagač, str. 92.)

Ve světle dnešních událostí nemůže existovati větší demagogie. Dnes dělníci se přesvědčili, komu sloužili svými úžasnými výkony a jak byli oklamáni Baťovými frázemi. Dnes Baťa kašle na své včerejší zásady, jakmile by mohly ohroziti jeho zisky.

Mladým mužům, Baťovu základnímu kádru, vymaloval pan šéf skvělou budoucnost. Řekl jim: "... musíme se starati o to, aby si každý z nich (mladých mužů) nahospodařil do svého 24. roku 100.000 Kč."

Z každého se měl státi boháč. A skutečnost? V osobním oddělení, kde bylo jednoho dne propuštěno 150 mladých mužů z internátu, prohlásil jeden z nich: "Byl jsem tady 4 roky. První rok mne učili šetřiti, druhý rok jsem se učil lháti, třetí rok jsem se učil krásti, a teď, když umím" - nechci to tak sprostě říci, jak tento mladý muž se vyslovil - "tak mě vyhodili."

Tři mladí muži propuštění ze závodu octli se bez přístřeší a prostředků. Vyhledali si nocleh u Baťovy elektrárny. V noci přišli dva strážníci a hochy odvedli. To byli ti hoši, kteří měli míti 100.000 Kč.

Konečně uveřejňujeme dopis, který před několika dny došel na sekretariát Průmyslového svazu kožedělníků ve Zlíně:

"Kurovice 20. května 1931. P. T. Svaz odborového sekretariátu průmyslového svazu kožedělníků, Zlín. - Píše bývalý mladý muž Baťova internátu A. G. - Tak jsem to dopracoval. Neutekl ještě ani rok a byl jsem pro nic za nic od Baťů vyhozen. Co teď? Rok je pryč a já nic neumím a žádné vysvědčení ze závodní školy, kterou jsem navštěvoval, nemám. Jediné, čemu jsem se u Baťů naučil, je velké ho... Nemusím to ani psáti, on to každý dobře ví. Za tu dobu, co jsem tam byl, mohl jsem choditi dále do školy anebo mohl jsem se již rok učiti nějakému řemeslu. Když mne od Baťů vyhodili, co teď? Do školy se nehodím, poněvadž jsem mnoho zapomněl a do učení jsem již starý (17 let). V závodní škole u Baťů se nemůže nikdo nic naučiti. Páni vyučující mají placeno za hodinu a to si můžete představiti, jak padne, tak už se jde. Za druhé není knih a za třetí není času. Tak pan Baťa s těmi jeho ideály, kterými nás lakoval, to dopracoval už tak daleko, že nás bez příčiny vyhodil a zkazil mi tím a všem ostatním existenci.

V tak těžké době si nevím rady a proto se obracím na Vás, abyste mi poradili. Jsem sirotek. Otec mi padl ve světové válce, matka je chudobná a rovněž bez zaměstnání, starší bratr je také bez zaměstnání, jísti se chce a není co. Matka si myslila: A co, můj syn je u Baťů, ten má stálou existenci, tomu je dobře. A nyní pro nic za nic mne propustili. Teď jsme doma bez zaměstnání tři. V této nejtěžší situaci se obracím na Vás, poněvadž vím, že mne nezklamete, a prosím laskavě o nějakou radu a pomoc. S veškerou oddaností A. G."

Náš kamarád z Kurovic není sám. Vybíráme tento dopis jen proto, že je tak typický pro zklamání bývalých Baťových "spolupracovníků". A nemůžeme odpověděti než to, co říkáme všem dělníkům, z nichž desetitisíce jsou v podobné situaci: Dělníci se musejí spojiti, musejí společně bojovati a pak se stanou silou, kterou žádný nepřemůže, která dá chleba a práci.

Včera "spolupracovník", dnes otrok. Deset tisíc dělníků bylo již od Bati propuštěno. Baťa sliboval, že ve Zlíně nebude nezaměstnanosti, že z každého bude zámožný občan a zakázal svým dělníkům organisovati se v jakékoliv odborové organisaci. Baťa utvořil z pokut Podpůrný fond, do něhož dělníci přispívali ve statisících. V pravidlech "Podpůrného fondu" je také odstavec: "Mimo to vytkl si Baťův podpůrný fond za úkol poskytovati podpory propuštěným zaměstnancům, pokud nezískají nového zaměstnání." (Cekota str. 180.)

Podpůrný fond ke dni 31. prosince 1930 vlastnil 428 budov (kromě komplexu nemocničního) v hodnotě 10,485.780.30 Kč. Od té doby majetek Podpůrného fondu značně vzrostl. Je to majetek otevřeně získaný z dělnických peněz, vydřených na pokutách. Tisíce dělníků bylo vyhozeno z práce a nemohou najíti žádného zaměstnání. Když žádají, aby dostali podporu z Podpůrného fondu, jsou schůze nezaměstnaných Baťováků rozháněny Baťovou policií. Nejen to. Propuštěným "spolupracovníkům" nevyplatil závod zákonitou dovolenou a nedodržel zákonitou výpověď. Baťa ve veřejné řeči prohlašuje, že dělník, který by bral podporu z veřejných prostředků, nedostane se již zpátky do Baťovky. Existuje větší cynismus?

Jsou dělníci, kteří přes všechen teror byli odborově organisováni v Průmyslovém svazu kožedělníků. Měli by nárok na podporu podle gentského systému. Baťa však nikomu z nich nenapsal propouštěcí lístek pro nedostatek práce, každý má poznámku: "Propuštěn podle §u 82 - špatně pracoval - nespolehlivý" atd., jen proto, aby těmto dělníkům byl odepřen státní příspěvek. Tak se stará Baťa o své "spolupracovníky", aby mohl zakrývati, že propouští.