Slavná sněmovno, pokud se týče definitivního zákona, objevují se neustále v našem tisku zprávy, že prý my jenom jsme proti prvým třem kapitolám. Vytýkalo se nám, že prý nemáme porozumění pro definitivní zákon, že nemáme prý porozumění pro ohromnou práci, kterou si dal pan ministr soc. péče s předložením a vypracováním této osnovy. Zde jde především o dobu. Pan ministr soc. péče vypracoval zákon, jehož platnost má býti posunuta do r. 1946, právě v době tak mimořádné jako je dnešní; v době těžké hospodářské krise, kdy nevíme, jakým způsobem se utváří hospodářská situace našeho státu za 1/2 roku, přijde ministr soc. péče s osnovou, která má trvati 16 let a která je vypracována v těchto mimořádných poměrech. Myslím, vážení pánové, že toto nebyla vážná snaha rozřešiti celý bytový problém tak, jak by toho potřebovaly naše hospodářské poměry.

Pokud jde o stavební příspěvek, pan ministr navrhuje, aby majitelé starých domů, kteří mají podle zákona už od té doby, co stát trvá, právo vybírati průměrně dvakráte vyšší činži proti r. 1914, až docílí čtyřnásobku, odváděli příspěvek na bytový fond. Tedy osnova nemá snahu, aby majitelům domů za dobré služby, které státu svým majetkem 14 let dělali, nějakým způsobem pomohla, nýbrž má snahu, kdyby majitelé domů docílili nějakého výnosu, ještě jim to vzíti. Co pan ministr říká, že by osnova dávala na opravu starých bytů, myslím, že by to byl příliš velký danajský dar pro majitele domů, a kdyby to majitelé domů měli dostati v takovéto formě, myslím, že by se toho raději zřekli.

Padla zde poznámka o sociální spravedlnosti, kterou vytvářejí mimořádné poměry. Měl jsem čest několikráte ilustrovati tyto poměry s parlamentní tribuny. Bylo zde velké úsilí, aby do provisoria nepřišla vůbec žádná změna, ani nájemníci s 75.000 Kč ročního příjmu. Nikdo z pánů, kteří zastupují v tomto parlamentě sociálně slabé, neprojevil obavy o ty, kteří následkem mimořádných poměrů na bytovém trhu platí dnes vysoké činže jen proto, že tu není volné konkurence a že zde neplatí zákon nabídky a poptávky. Já přece myslím, že je také třeba zabývati se poměry těch, jichž je více, kteří v ochraně nejsou. Nám nemůže býti lhostejno, dáváme-li na jedné straně všechny výhody člověku s 75.000 Kč ročního příjmu a na druhé straně necháme člověka, který má 600 nebo 700 Kč měsíčně, aby zaplatil za jednu místnost tolik, co platí vysoký úředník z celého velkého bytu. (Tak jest!) Je to sociální spravedlnost? Je sociální spravedlností, aby živnostník, který vydělává podle dnešních valutárních poměrů, měl ochranu na plných 100%, zatím co živnostník v novostavbě, který zakládá si existenci a musí konkurovati týmiž cenami, musí platiti pětkráte tak vysokou činži, kolik platí živnostník ve starém domě?

Slavná sněmovno, je spravedlivé plýtvati dnes bytovým prostorem, když říkáme, že ho máme málo? Kolik lidí by se mohlo stěhovati na periferii do nových krásných domů a nemusilo by bydliti ve středu města! Vždyť majitelé domů to nechtějí pro sebe, ti to chtějí také pro celek, poněvadž, jak jsem zde již dříve vylíčil, jsou staré domy v poplatní síle a musejí také platiti, ne jen bráti. Bylo by v zájmu sociální spravedlnosti, aby všechny tyto věci byly ze zákona odstraněny.

Uvedu zde jeden případ k ilustraci poměrů: Ve Strašnicích je dělnický domek s 10ti byty. Z každého bytu béře majitel domu 1/4letní nájemné 48.50 Kč, t. j. 485 K čtvrtletně za 10 bytů, a obec pražská za vyčištění žumpy jednou za 1/4 roku žádá od tohoto majitele domu 532.80 Kč. Když na jedné straně nebere ani tolik, kolik ho stojí vyčištění žumpy, řekněte mi, z jakých prostředků má býti tento majetek udržován a zda je to v intencích finanční správy a státu, aby majetek, který byl našetřen, byl takovýmto způsobem přímo demolován?

Slavná sněmovno! Myslím, že všichni, kteří mají smysl pro právo a spravedlnost, musejí si jednou říci, že v Československé republice musí býti majitelům domů a domků jednou zjednáno právo. Přál bych si, až se bude projednávati ta předloha, aby všichni, kteří projevují tolik zájmu o sociální cítění a sociální spravedlnost, toto cítění projevili také vůči těmto chudákům, kteří svými mozoly tyto majetky našetřili a kteří svými majetky pomáhali budovati tento stát.

Tímto způsobem řešení celého důležitého bytového a stavebního problému nijak nepřispíváme k vážnosti našeho parlamentu. Šel bych velmi rád do nové práce a musím říci, že je to omyl, myslí-li se, že jsme proti definitivnímu zákonu. Jsme pro definitivní zákon, ale takový, který by odpovídal spravedlnosti všech složek občanstva a který by odpovídal také spravedlnosti ve prospěch majitelů domů. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Zajiček. Dávám mu slovo.

Posl. Zajiček (německy): Slavná sněmovno! Již několik let slýcháme vždy jednou v letě a jednou v zimě, jak zpravodaj soc. politického výboru zpívá touž písničku: "Koalice navrhuje tentokráte naposledy bytové provisorium, v půl roce dojde zcela určitě k definitivnímu bytovému zákonu." Tak tomu také bylo před půl rokem, když kol. Langr, zpravodaj soc. politického výboru, vyslovil své pevné přesvědčení, že již zcela určitě nebude předloženo žádné provisorium. Při tom se dovolával důvodové zprávy k tehdejšímu návrhu zákona, v níž se pravilo, že návrh je již hotov. Nebyl jsem takový optimista jako p. zpravodaj a ve své tehdejší řeči prohlásil jsem dne 18. prosince 1931: "Co se stane r. 1932? V lednu se sejde výbor, tam se dr Kalaš s kol. Langrem trochu poperou a řekne se, že to je důvod, aby se výbor odročil. Pak přijde masopust, pak přijde duben, pak budeme posíláni aprílem, pak přijde krásný měsíc lásky, máj, pak prázdniny a pak se řekne: "Nemáme čas", a dojde opět k provisoriu." Bohužel, stalo se to tak. Zkoumáme-li dnešní návrh zákona, máme právo býti právě tak skeptickými jako před půl rokem.

V dnešním návrhu se praví, že se zákon prodlužuje na dva měsíce. V republice jistě nikdo nevěří, že se tento zákon prodlouží jen na dva měsíce. Vláda dává si hned dáti zmocnění, aby, jestliže posl. sněmovna a senát nedostanou pod střechu definitivní zákon do konce srpna, směla toto provisorium prodloužiti ještě o dva měsíce. Slyšíme-li debatovati agrárníky a socialisty o otázce, kdo je vlastně vinen, že si z nás ze všech dělají opět blázny, svalují agrárníci vinu na socialisty a socialisté říkají, že je tím vinen jen dr Kalaš.

Dovolte mi, pánové, abych konstatoval toto: Loňského roku končil bytový zákon dne 31. prosince 1931. Naše frakce podala dne 20. března 1931 předsedovi vlády Udržalovi interpelaci, v níž jsme žádali, aby vláda podala návrh definitivního zákona před letními prázdninami a nikoli teprve na podzim, kdy se již rozdává rozpočet a kdy na takovýto zákon není již vůbec času. Ministři a ještě více také předseda vlády, jak se domníváme, jsou povinni podle jednacího řádu, aby odpověděli do třech měsíců. Ovšem pro p. předsedu vlády Udržala toto ustanovení neplatí. Zjistili jsme, že předsednictvo sněmovny třikráte mu připomínalo tuto interpelaci. Dodnes však na ni neodpověděl. Loňského roku byla by měla vláda dosti času, aby dostala pod střechu definitivní zákon. Nestalo se to vinou onoho předsedy vlády, který je přece vůdcem české agrární strany.

Velectění, letos na jaře opakovala se úplně táž hra. Nedělalo se nic a teprve v červnu, kdy zákon má již pozbýti platnosti, přichází se s touto věcí a nyní v několika dnech mělo se dostati pod střechu definitivum. Čeští agrárníci pokládají se za jediné zástupce majetníků domů. Tu si musíme přece dáti otázku: Co vlastně udělali čeští agrárníci pro majetníky domů? Jest jisto, že za jejich spoluvlády bylo půjčeno dvěma zbankrotovaným bankám 300 mil. Kč. Ale když jsme navrhli, aby se majetníkům malých domků poskytly úvěry na opravy, to se řeklo: "Na takovéto účely úvěrů nemáme". Nyní na podzim má býti podán návrh zákona, podle něhož má dostati peníze několik set zbytkových statkářů. Ale pro majetníky malých domků opět peníze nebudou. Tu musíme přece říci: Vždyť předseda vlády je příslušníkem strany, která vždy předstírá, že bojuje za majetníky domů. Jednu věc ovšem pozorujeme zřetelně, že zvláště ti ubožáci, kteří snad zdědili malý domek, nedostanou sice úvěry na opravy, za to však vyrozumění berního úřadu, že se jim dlužné daně vloží do knih na jejich rozpadávající se chaty.

Agrárníci v posledních letech junktimovali množství zákonů ve prospěch své strany. Slyšeli jste již, že byl junktimován také nějaký zákon ve prospěch majetníků domů, a to nikoli bohatých, nýbrž potřebných majetníků domů? Vidíme, že tato strana má pro majetníky domů krásná slova, ale velmi málo činů a že od té doby, co čeští majetníci domů uzavřeli smlouvu s českou stranou agrární, tito majetníci domů prostě již ničeho nedosahují. Majetníci domů touto svou nešťastnou taktikou byli posíláni z jedné porážky do druhé.

R. 1926 podal tehdejší ministr dr Schieszl návrh zákona, v němž se pravilo, že nájemné má se do 7 let, tedy do r. 1933, valorisovati 5- až 6násobně. Konstatuji, že tento návrh ztroskotal tenkráte především o odpor českých agrárníků, a dnes by byli majetníci domů rádi, kdyby bylo toto ustanovení návrhu zákona nabylo účinnosti.

Naše strana byla nedávno napadena Svazem zemědělců, že prý se o majetníky domů nestaráme. Je zajímavé, že v soc. politickém výboru při všech schůzích v poslední době nebyl přítomen ani jediný zástupce Svazu zemědělců.

To, co se stalo v poslední době, není nic jiného než napalování. Na poslední den svolá se anketa, a když jsme se tázali předsedy soc. politického výboru kol. dr Wintra, jak se to má vlastně s touto anketou, zvěděli jsme po dlouhém debatování že tato anketa s krásnou etiketou není nic jiného než soukromý podnik dr Kalaše a že jejími výsledky není soc. politický výbor vázán ani v nejmenším.

Pánové, má-li se tento návrh znovu projednávati na podzim, jsme přesvědčeni, že majetníci domů dosáhnou velmi málo, a to proto, poněvadž socialisté řeknou: Nezaměstnanost, nouze vzrůstá, v této době nemůžete ovšem žádati, abychom splnili vaše přání.

Provisorium bude ovšem míti mezi jiným za následek: Další nejistotu nájemníků a pronajimatelů, ale také nejistotu celé stavební živnosti. Stát se dává jako nájemník chrániti, neboť jako nájemník neplatí více než 340%. Ale lidé, kteří mají příjem 70.000 Kč, jsou také chráněni. Lidé, jak bylo zjištěno, kteří mají dva automobily, ale dovedou velmi dobře vésti své knihy, jsou rovněž chráněni, kdežto na druhé straně majetníci malých domků jsou vydáni kapesnímu zájmu. Jest jisto, že byly zvýšeny všechny daně, že byla škrtnuta spousta subvencí, ale že se na druhé straně dovoluje, aby také dnes ještě ministerstvo financí poskytovalo každoročně majetníkům velkých činžáků obrovské sumy. Ačkoli jsme již několikráte na to naléhali, aby stát v tomto případě použil svého regresního práva, dnešní vláda socialistů a agrárníků neuznala za nutné, aby čerpala z tohoto daňového zdroje.

Chybou provisoria také je, že se v mnoha obcích se staveništi provozuje lichva tak jako před tím a že agent některých stavebních spořitelen chodí po vesnicích, lidi tam podvádějí, a že není zákona, který by to těmto lidem zabránil. Za to za vše je plně odpovědna dnešní vláda.

Naše strana zaujímala k celému bytovému zákonu vždy jasné stanovisko. Řekli jsme: Slabí lidé musí býti chráněni a ochrana nájemníků pro slabé lidi musí trvati ještě několik roků. Ale jest dosti vrstev obyvatelstva, u nichž by valorisace nájmu mohla pokračovati rychlejším tempem než dosud. Máme chudé nájemníky, ale máme také chudé majetníky domů.

Naše strana i tehdy, když byla v oposici, zaujímala ke všem zákonům vždy positivní stanovisko. Buď jsme hlasovali "pro", nebo "proti", ale u dnešního návrhu musíme jednou učiniti výjimku a po prvé se před hlasováním vzdáliti s odůvodněním, že nemáme vůbec žádné chuti účastniti se zde této komedie. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Kopeckému.

Posl. Kopecký: V souvislosti s projednáváním této předlohy, která rozviřuje otázku nebezpečí nových útoků na existenční zájmy pracujících mas, pokládáme my komunisté za nutné, podrobiti kritice a ostré obžalobě postup vlády, který se projevuje právě tak v [ ] persekuci dělnického hnutí a jeho organisace.

Prožíváme v této době velký potlačovací nápor proti dělnictvu. Aby chránila rozvrácený kapitalistický řád proti rostoucí síle bojovného hnutí nespokojených pracujících mas, aby umlčela stále mocnější volání po chlebě a práci, aby mohla prováděti své nové zbídačovací plány, aby mohla zachraňovati státní pokladnu před bankrotem širokých pracujících mas, aby mohla zvyšovati daně, odbourávati dále platy státních zaměstnanců, sociální výdaje, [ ].

Vláda Udržalů, Bechyňů, Frankeů a Czechů uskutečňuje své hrozby silnou rukou. Touží ukázati, že dovede uplatniti tvrdou, ba i krvavou pěst. Avšak proti komu? To jest otázka. Vláda sice ukazuje silnou ruku, avšak ne vůči kapitalistickým vydřiduchům, kteří zastavují závody a vyhazují dělníky na dlažbu do hladu a bídy, neukazuje silnou ruku kapitalistickým lichvářům, defraudantům daní a kapitalistickým bankrotářům a spekulantům, kteří utíkají s kapitálem do ciziny, neukazuje silnou ruku kapitalistickým pirátům, kteří osnují inflační pikle - vůči těm všem vláda silnou ruku neukazuje, na to si ani netroufá pomysliti, nýbrž se kasá se silnou rukou pouze na dělnictvo, na vyhladovělé masy nezaměstnaných, na bezcitně vyssávané dělnictvo v závodech, na chudé rolnictvo a pracující inteligenci, prostě na zbídačený pracující lid. A nejbrutálněji dává vláda dopadati své silné ruce na pracující masy [ ]. Ministr vnitra dr Slávik, Slovák, vidí svou ctižádost v ukazování silné ruky zvláště pracujícímu lidu Slovenska.

Již v minulé schůzi posl. sněmovny činil náš soudr. Kliment trpké výčitky dr Slávikovi. Když Slovák dr. Juraj Slávik odjížděl před 3 roky ze Slovenska do Prahy, aby zasedl na křeslo ministerstva vnitra, slibovalo se, že zajistí svou ministerskou mocí Slovensku ochranu jeho zájmů, jeho práv, že přinese Slovensku zlepšení osudu, blahobyt a svobodu. Tři léta už je dr Slávik ministrem a po ta 3 léta přináší dr Slávik, ministr-Slovák, Slovensku jen neblahé věci [ ], jen násilné exekuce [ ], aby se tak i na něm potvrdilo, že poturčenec je horší Turka. Pan ministr dr Slávik má velikou zásluhu, že Slovensko dnes tak strašlivě trpí. Propůjčuje se české buržoasii k soužení nejvíce právě "svých rodných slovenských bratří", slovenského pracujícího lidu, jehož pouta pomáhá utužovat. Útlak slovenského pracujícího lidu vypadá dnes tak, [ ].

S tímto režimem krvavé Golgaty slovenského pracujícího lidu bude nesporně navždy spjato jméno dr Slávika jako odrodilce sociálních a národních snah slovenského pracujícího lidu a jako utlačovatele Slovenska. Ministru dr Slávikovi toho nikdy nezapomene slovenský pracující lid, a to nejen dělnictvo, nýbrž i slovenská inteligence. Dostali jsme právě zprávu, že proti střílení do slovenských dělníků vyslovil ostrý protest národní spolek slovenských studentů "Detvan", založený Vávro Šrobárem, spolek, v němž působil i Štefánik. Vedle "Detvana" vznesl protest i "Považan", spolek katolických slovenských akademiků. Vítáme tyto odvážné projevy slovenských studentů, které dokazují, že čestná slovenská inteligence se v těžkých dobách staví po bok slovenskému dělnictvu. My ovšem pokládáme za svou povinnost, abychom i s tohoto místa vyjádřili, zvláště jménem českého dělnictva, plnou bratrskou solidaritou s pracujícím lidem Slovenska, který v uplynulých dnech prožil opět okamžiky krvavých muk ve svém boji za chléb a práci, ve svém boji za uhájení své holé existence a svých práv. A mimo jiné také z vřelé solidarity s pracujícími masami slovenského národa slibujeme, že budeme bojovati za to, aby odstoupil ministr vnitra dr Slávik, Slovák, který se stal utlačovatelem Slovenska, a s námi i v tomto boji bude stát všechen proletariát československý. (Výkřiky. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Nechť se nikdo nemýlí! Dělnictvo je krajně pobouřeno třemi posledními případy střílení do dělníků. Vidí, jaké nebezpečí mu hrozí z tohoto postupu, který vede ke stavu úplné bezprávnosti dělnictva. Vždyť na př. v Telgartě šlo o spontánní stávku dělnictva, stávku nikým nepodněcovanou a nikým neorganisovanou. Vždyť v Telgartě byl i soc.-demokratický odborový tajemník četníky zatčen a železy spoután. Ano, i soc.-demokratické dělnictvo má stále více důvodů býti pobouřeno řáděním teroru. Klade si otázku, kterou po střílení na Slovensku vyslovil jeden soc. demokratický dělník, který se obracel na soc. demokratické ministry a volal: "Soudruhu Meissnere, to je ta spravedlnost pro dělníky? Soudruhu Bechyně, to je to zásobování dělníků? Soudruhu Czechu, to je ta sociální péče?" Ani soc.-demokratičtí dělníci již nevěří, že za používání střelné zbraně proti dělnictvu nesou odpovědnost jen podřízené orgány, jak se to vždycky tvrdí. Kolikráte se již střílelo do dělníků! [ ].

Stejně reformističtí dělníci nevěří, když sociálně-demokratičtí a národně socialističtí vůdcové na schůzích před dělníky prohlašují, že oni za střílení do dělníků nenesou odpovědnost, že odpověden je pouze pan ministr vnitra dr Slávika nikoliv vláda a sociálfašistické strany a že naopak reformistické strany už se staví proti kursu ministra dr Slávika. Je to pouze šalebná hra. Kdyby reformistické strany skutečně nesouhlasily se střílením do dělníků, kdyby se skutečně stavěly proti kursu ministra dr Slávika, mohly by si ihned vynutiti jeho demisi, jeho odstoupení a změnu kursu v ministerstvu vnitra. Reformistické strany toho však neučiní.

Nedávno se šli sociálně-demokratičtí vůdcové velmi poslušně omluviti ministru vnitra dr Slávikovi, že jeden soc.-demokratický poslanec v demagogické ráži naznačil, jako by soc.-demokracie s činností ministra dr Slávika nesouhlasila. Nikoliv. Soc. demokraté vyznávají Noskeovskou zásadu, že někdo tím krvavým utlačovatelem být musí, a počítají, že je pro ně lepší, když jest jím agrárník a když si sociálfašisté mohou při tom hráti na odsuzovatele násilí proti dělnictvu. My však prohlašujeme, že tento klam už nebude dlouho působiti. Dělnictvo také již v ostrých protestech vznáší i na sociálfašistické ministry a strany žalobu za to, co páše vláda, [ ].

Nesporně vláda Udržalova-Bechyňova zkouší uplatniti svou silnou ruku proti dělnictvu i rozpouštěním proletářských organisací a jejich orgánů a zákazem jejich další činnosti. V poslední době krátce po sobě byly rozpuštěny již tyto proletářské organisace: Byla rozpuštěna Rudá pomoc, byla rozpuštěna Dělnická pomoc, byly rozpuštěny výbory proletářské solidarity a vězeňské komise a minulý týden byl rozpuštěn Komunistický svaz mládeže. Při tom již ministerstvo vnitra vyhrožuje rozpuštěním dalším proletářským organisacím, mimo jiné také Svazu proletářských bezvěrců a sahá již i na odborové legální orgány, jak o tom svědčí rozpuštění odborové rady v Rokycanech.

Je zřejmo, že jde o persekuci proti dělnictvu, jeho hnutí a organisacím na širokém základě. Jde o persekuční akci, která je prováděna záměrně podle programu. Pan ministr vnitra dr Slávik již několikráte opakoval - a v "Prager Presse" tak učinil znovu před několika dny - že ministerstvo vnitra a vláda budou přísně stíhati a potírati činnost komunistů, při čemž s námi do jednoho pytle s průhledným úmyslem hodil i hakenkreuzlery a šejdristy.

Ministr vnitra dr Slávik si dovoluje neslýchaně zpátečnickou mluvu a hrozby. A my se ptáme s tohoto místa: Od kdy pak může ministr republiky děliti občany před zákonem a ústavou podle příslušnosti k politickým stranám? Od kdy pak může ministr republiky vyhrožovati, že bude přísně dbáti zákonů jen u příslušníků určitých politických stran? Od kdy pak může ministr republiky prohlašovati, že bude stíhati nezákonnosti jen u příslušníků určitých politických stran, jako by se na příslušníky jiných politických stran platnost zákonů nevztahovala?

Jestliže se takovýchto projevů a hrozeb odvažuje ministr vnitra dr Slávik, je to pouze dokladem, jak i u nás padá clona demokratičnosti a ústavnosti, kryjící buržoasní diktaturu, a jak československá vláda a její členové uplatňují při státní správě zcela otevřeně a bez ohledu na ústavu a výsostné zákony bezohledný postup proti svým politickým odpůrcům a otevřeně třídní reakční postup proti dělnictvu a pracujícímu lidu.

Budeme se starat ze všech sil, aby tento reakční vývoj pochopily nejširší masy dělnictva a pracujícího lidu a aby z toho vyvodily důsledky plnou podporou našich protestů, jež zde v parlamentě, před vládou vznášíme nejostřejší formou proti rozpuštění Rudé a Dělnické pomoci, proti rozpouštění výborů solidarity a vězeňských komisí a nyní zvláště proti rozpuštění Komunistického svazu mládeže. Protestujeme proti těmto útokům na legalitu dělnických organisací, prohlašujeme [ ], že všemi silami budeme hájiti možnost jejich legálního působení a že neustaneme v tomto protestním boji, dokud nebude opět legalita těchto dělnických organisací plně respektována a zajištěna. Hájíme tímto protestním bojem nejen práva a zájmy dělníků a dělnic, v těchto organisacích sdružených a činných, nýbrž i základní, elementární politická práva dělnické třídy, právo dělnictva na plnou volnost shromažďování, spolčování, organisování, a hájíme tato práva jako základní formu a podmínku jeho boje za dílčí zájmy i za konečnou emancipaci proletariátu z kapitalistického otroctví. Nikdy nedopustíme, aby vládnoucí třída mohla persekuci dělnického hnutí čímkoli zastírati, jak se o to pokouší dirigent této persekuce, ministr vnitra dr Slávik. Dr Slávik ujišťuje, že mu nejde o nic jiného než o přísné hájení zákonů. Tvrdí, že Rudá pomoc, Dělnická pomoc a i Komunistický svaz mládeže byly illegálními organisacemi a vyvíjely protizákonnou činnost. Odmítáme toto tvrzení. Prohlašujeme, že Rudá pomoc, Dělnická pomoc a stejně Komsomol byly organisacemi působícími na stejně legálním základě jako nesčetná řada jiných organisací, sdružení a svazů měšťáckých, reformistických a pod. Naprosto neutajovaly své činnosti, neutajovaly svých schůzí, naopak veřejně je oznamovaly, stejně jako byli veřejně známi jejich funkcionáři, všechny jejich podniky, akce, organisační útvary, majetek, hospodářství. Úřady měly vždycky možnost se o tom přesvědčiti - nehledě k tomu, že tak i činily. Úřady a docela i ministři neodmítali styk s těmito organisacemi, povolovali jim různé akce a častými policejními prohlídkami se úřady přesvědčovaly o jejich činnosti. A najednou tyto organisace prohlásí dr Slávik za nezákonné, rozpouští je a zakazuje jim činnost. Panu dr Slávikovi nezdály se tyto organisace dosti zákonné, a tak je jednoduše postavil vůbec mimo zákon. Pokud jde o rozpuštění Komunistického svazu mládeže, je jasno, že jde o útok, kterým dr Slávik přibližuje svoji [ ] akci až na bezprostřední okraj komunistické strany. Vyjádřili jsme již veřejným provoláním protest jménem strany proti rozpuštění Komsomolu. Spatřujeme v tomto [ ] útoku nejtroufalejší čin politické reakce, dílo fašistických snah o potlačení revolučního hnutí mládeže. Buržoasie se vrhá na Komsomol hlavně proto, že Komsomol svou činností paralysuje snahy o zmilitarisování mládeže, protože vychovává pracující mládež v duchu antimilitaristickém, v duchu internacionalismu, v duchu revolučního boje proti imperialistické válce. Nejvíce buržoasii rozzuřuje, že masy pracující mládeže jsou naplněny bezvýhradnými sympatiemi k Sovětskému svazu. Tak československá buržoasie vede boj o mládež a rozumí její svobodě. Když se pracující mládež vzpírá nacionalismu, militarismu, fašismu, klerikalismu a když se staví do řad revolučního třídního boje, buržoasie prostě spoutává mládež řetězy, má pro ni pouze káznici a rozpouští jako protizákonné její organisace, zatím co nacionalistickým, fašistickým, militaristickým a klerikálním organisacím mládeže poskytuje plnou volnost a naprosto nedbá u nich zákonných předpisů. Prohlašujeme však, že i za těchto těžkých podmínek chceme vésti a povedeme s vámi boj o mládež. Celé revoluční hnutí proletariátu Československa se v této době staví za komunistickou mládež. Protestujeme proti rozpuštění Komsomolu s prohlášením, že si nedáme bráti možnost legální činnosti komunistické mládeže a že v té míře, v jaké strana bude požívati a hájiti svoji legalitu, zajistíme ve stejné míře všemi prostředky tuto legalitu i činnost komunistické mládeže, hnutí mladých komunistických dělníků. (Výborně! - Potlesk.)

Z toho, co jsem uvedl, vyplývá, že při persekučním náporu rozpoutávaném proti revolučnímu hnutí nejde o otázku formální zákonitosti, jak se snaží dr Slávik ujišťovati, nýbrž o persekuci z jasných třídních politických důvodů, jde o persekuci, ke které je dr Slávik poháněn mimo jiné také touhou vykoupiti si přízeň a uznání u oposice v agrární straně, útočící na agrární ministry ve vládě, že jsou slabí. Persekuce revolučního hnutí má dr Slávikovi upevniti ministerské křeslo. Dr Slávik chce oposičníkům v agrární straně, chce velkostatkářským kruhům ukázati, že on nepěstuje kerenštinu, při čemž se kerenštinou u nás v Československu rozumí špetka respektu k právům zákony zaručeným. Dr. Slávik to ukazuje tím, že proti dělnickému hnutí pouští [ ] aparát policie, četnictva, byrokracie, [ ]. Máme možnost se o tom náležitě přesvědčiti. Při policejních prohlídkách a raziích, při rozpouštění dělnických organisací argumentují výkonné orgány státní moci, političtí úředníci, policejní a četničtí důstojníci proti protestům nás poslanců úplně fašisticky. [ ]. Ano, pan ministr dr Slávik sice ještě nezapaluje dělnické domy, nevypaluje střediska dělnických organisací, jako to dělal Mussolini, nedává házeti dělnické vůdce do vody, jako to dělal Horthy, nehrozí stínáním hlav dělnických vůdců, jako to dělá Hitler, ale p. dr Slávik s odvoláním na zákon rozhání dělnické organisace, zakazuje jim činnost, zabavuje jim majetek, zatýká jejich funkcionáře, prostě potlačuje dělnické hnutí se stejným efektem jako fašismus, ale dělá to na podkladě zákona. To jsou náběhy k československé brüningovštině, k provádění fašistického útlaku při zdůraznění legality a demokratické ústavnosti. To jsou náběhy k československé brüningovštině, kterou u nás reformistické strany nejen budou tolerovati, ale po jejímž plném uplatnění přímo volají v takových heslech, jako bylo Klofáčovo heslo o druhé republice. A k této brüningovštině patří i u nás buzení dojmu, jako by se přísně zakročovalo nejen doleva, nýbrž i doprava. Pan dr Slávik zahájil také své persekuční tažení proti dělnickému hnutí gestem zákroku proti Gajdovým junákům a proti pardubickým kverulantům. Pan dr Slávik chtěl také simulovati persekuci doprava. Dopadlo to však směšně přes to, že to bylo vypočteno na vážné oklamání. Vypočteno to bylo tak, že rozpuštění organisace 150 junáků Gajdových mělo na druhé straně sloužiti k odůvodnění rozpuštění Komunistického svazu mládeže, který ve svých řadách sdružuje desetitisíce mladých revolučních dělníků a který jako široká masová organisace ovlivňuje velké masy mladého proletariátu a působí svou ideou na celou mladou generaci dělnickou, na celé studentstvo a pracující mladou inteligenci.

Zákrok proti Gajdovým junákům měl býti lacinou omluvou pro útok na hnutí revoluční dělnické mládeže. A podobně jest to s pardubickými fašisty. Zákrokem proti fašistickým pučistům, hrajícím si na budoucí vládce tak směšně, že Radolu Gajdu korunovali na krále a sebe jmenovali budoucími královskými komořími, kancléři, ministry, při čemž chodili na Kunětickou horu strašiti v košilích, zákrokem proti takovýmto fašistickým tajtrlíkům, velikášům a omámencům chtíti si zjednati na druhé straně odůvodnění k rozsáhlé persekuci dělnického hnutí, které vede zápas celé dělnické třídy s otevřeným hledím na podkladě programu, opřeného o vědecké poznatky a zbraněmi odpovídajícími velikosti socialistické idee, je věru směšné. A dělnictvo a veřejnost také na tento manévr nenalítly. Dělnictvo má zkušenosti a ví, že doprava se persekuce jen předstírá, aby se mohlo plnou silou persekučně udeřiti do leva, proti dělnickému hnutí. A tak to dělá i dr Slávik a Udržalova vláda. Rozpuštěním Gajdových junáků počítá dr Slávik, že neublíží zájmům fašismu, jednak proto, že Gajdovým junákům bude dána tak jako tak možnost další existence, a jednak proto, že dr Slávik a s ním vláda pokládají Gajdovo junáctví za neužitečný romantismus, s poukazem na to, že je tu Sokol, skaut, dorost ozbrojených a střeleckých jednot, selská jízda, kde fašisováním lze zpracovati daleko širší masy mládeže, než jak toho může dosíci Gajda svým junáctvím. Nikoli! Zákrokem proti pardubickým fašistům nechce dr Slávik nikterak dokumentovati svoje "levičáctví". Dr Slávik se již dávno neohlíží jen do leva, již dávno se hledí zalíbiti i doprava, tam, kde stojí Hodža, Staněk, Kramář, tam, kde stojí kruhy československé papenovštiny, hýčkající československé hitleristy. Není na př. náhodou, že dr Slávik se vyhnul tomu, aby ve své kompetenci jako ministr vnitra rozhodl o neuznání státního občanství dr Perglera, není náhodou, že dr Slávik se tak angažuje v Čsl. obci sokolské a koketuje zde s Gajdovci, Kramarovci a ligisty, kteří v Sokole mají rozhodující vliv, není náhodou, že dr Slávik se tak živě angažuje v kruzích vysokého důstojnictva, kde jsou českoslovenští Schleicherové @a la generál Syrový, Žák a Kadlec (Místopředseda Špatný zvoní), a kde jsou i vyložení Gajdovci, stoupenci jeho pučismu. Dr Slávik nezapomíná nikterak podporovati reakční, socialistické, fašistické a militaristické snahy a [ ]. Dělníci soc. dem. a nár. soc. by měli pochopiti úlohu, kterou hraje ministr vnitra dr Slávik za podpory sociálfašistických vůdců, a poznati, že jest i jejich zájmem, aby podporovali požadavek, který klademe my, aby okamžitě odstoupil ministr vnitra dr Slávik.