Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

179 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Czech, dr Dérer.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 22 mil. odpol.

dal předseda: dodatečně na schůze dne 17. t. m. posl. dr Törkölymu, dodatečně na schůze dne 17. t. m., jakož i na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Holotovi; na dnešní schůzi posl. dr Reiszovi, Staškovi, Roudnickému, Mojtovi, Koškovi - pro neodkladné zaměstnání; na tento týden posl. Jelinkovi z rodinných důvodů.

nemocí posl. dr Labaj, Hokky.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Prause, Rázus a dodatečně posl. dr Keibl.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Špačka za posl. Ježka; klub čsl. poslanců živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Lišku za posl. Pekárka; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Dietla za posl. Kremsera; klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. Kunze za posl. Bobka; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Peterse za posl. dr Bachera a posl. Platzera za posl. Windirsche.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. K. Procházku za posl. Hodinovou.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kučeru za posl. Remeše.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub posl. čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Neumeistera za posl. Váchu.

Volební soud v Praze sdělil přípisem ze dne 11. června 1932, č. 43/32, že usnesl se ověřiti volbu posl. Zářeckého, nastoupivšího na místo zemřelého posl. dr Hnídka.

Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 17. června 1932, č. j. 8.937/32 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona o úpravě rybářství.

Dotazy:

posl. inž. Kalliny:

ministru vnitra o žádosti, kterou podalo předsednictvo "Československého automobilového svazu" ministerstvu vnitra pod č. 39.642, aby bylo pověřeno vydáváním mezinárodních osvědčení a povolení k řízení (č. D 850-III),

ministru železnic o úplně nedostatečných dopravních poměrech na železniční trati Aš-Adorf i. V. (č. D 854-III),

ministru nár. obrany o vojínovi Bedřichu Lammelovi, který nastoupil službu u dělostřeleckého pluku č. 9 v Žilině a v činné vojenské službě těžce onemocněl (č. D 853-III);

posl. Kaspera ministru nár. obrany o zamýšleném vyvlastnění pozemků v Trutnově na zřízení střelnice (č. D 852-III);

posl. Simma ministru pro věci zahraniční o jazykové praxi zahraničních zastupitelských úřadů Československé republiky (č. D 851-III);

posl. Polívky ministru soc. pečlivosti o invalidnej záležitosti Frant. Talapu z Vyhní (č. D 855-III).

Odpověď min. zemědělství na dotaz posl. inž. Kalliny o regulaci Svatavy a jejích přítoků, která se stala zvlášť naléhavou pro katastrofální záplavu dne 3. a 4. ledna 1932 (č. D 714-III).

počátkem schůze:

Zpráva tisk 1875.

Těsnopisecká zpráva o 192. schůzi posl. sněmovny.

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 1868.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 194. schůzi posl. sněmovny dne 17. června 1932 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Klimenta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 1871) zákona, kterým se prodlužují zákony týkající se bytové péče (tisk 1875) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Langr. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Výbor soc.-politický pojednal o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužují zákony o t. zv. bytové péči. Vládním návrhem zákona má se prodloužiti platnost zákonů o bytové péči pouze o 2 měsíce, jenom pro případ nevyhnutelné potřeby dává se jím vládě možnost, prodloužiti dosud platné zákony o bytové péči o další 2 měsíce, tedy do konce října t. r.

Provisorium zákona o bytové péči je voleno tak krátké zejména proto, že vláda trvá neochvějně na tom, aby se ústavodárnou cestou projednal definitivní návrh zákona, který řeší bytovou otázku definitivním způsobem.

Také soc. politický výbor je přesvědčen, že při dobré vůli bude možno i v tak krátkém čase, který se mu zde povoluje projednávanou předlohou, řádně projednati vládní návrh zákona, který svého času podala vláda parlamentu k projednání, a že je zde dána možnost, aby všechny diference v názorech na určitá ustanovení velké vládní předlohy mohly býti odstraněny, a že je možno na podkladě tohoto vládního návrhu zákona dojíti k usnesení, kterým by v rozháraných bytových poměrech byl učiněn již konečně pořádek.

Soc.-politický výbor doporučuje proto slavné sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se žádá dvouměsíční resp. 4 měsíční provisorium, byl slavnou poslaneckou sněmovnou přijat tak, jak byl vládou navržen. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 40 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Návrh můj jest přijat.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Hodinová, Schubert, Kopecký, Krebs, Russ; na straně "pro" pp. posl. Petrovický, dr Kalaš.

Dávám slovo pí posl. Hodinové.

Posl. Hodinová: Zákon o ochraně nájemníků jest jedním z těch sociálních vymožeností, kterých dosáhlo dělnictvo v době revolučního vření, kdy buržoasie v tomto státě se obávala, že jí bude zrevolucionovanou masou vyražena moc z rukou. Jako byly ostatní vymoženosti odbourávány postupně, jak se upevňovala moc buržoasie, byl i tento zákon poznenáhlu odbouráván a zhoršován, až z něho ve skutečnosti zůstalo jen velmi málo. Teď má býti i toto málo odbouráno.

V posledních letech projednávali jsme zde až dvakrát do roka bytové provisorium, aby při každém tomto projednávání stará ustanovení mohla býti zhoršena. Když zasedl na křeslo ministerstva soc. péče soc. demokrat dr Czech, byla dělnická veřejnost, která je nejvíce postižena bytovou mizerií v Československu, stále utěšována, že parlamentu bude předložen návrh bytového zákona, kterým definitivně bude vyřešena bytová otázka v Československu.

V minulých dnech se tento návrh objevil na stolech poslanecké sněmovny. Čeho jsme však byli svědky? V novém bytovém zákoně je hlavní podstatou 40% zvýšení činže každým rokem a zrušení ochrany nájemníků. V tom jsou zajedno všechny vládní strany. Reformisté, kteří si přivlastňují právo tvůrců předlohy, potřebují však nové břemeno, které připravují nájemníkům, nějak upraviti, aby bylo stravitelnější, a proto v návrhu bytového zákona octlo se také ustanovení o zjišťování bytové potřeby. Avšak toto ustanovení o zjišťování bytové potřeby nemůže a také nevyřeší bytovou otázku a tímto způsobem nebudou byty opatřeny. Má to však sloužiti k tomu, aby demagogií bylo zastřeno, že v rámci všech útoků, které jsou na dělnickou třídu zvláště v poslední době podnikány, v rámci rabování kapes dělnických, maloúřednických i zaměstnaneckých, má se také dostati určité části toho na domovní kapitál, na pány domácí.

Proti této předloze, která nezaručuje dělníkům ani dosti malé zlepšení jejich situace, ve které se v bytové otázce octli, vystoupili hlavně zástupcově domácích pánů a jednání o bytové otázce rozbili. Sociální demokraté a národní socialisté, kteří už léta těšili nájemníky, že bytový problém bude vyřešen novým zákonem, nezmohli se na nic více, nežli že apelovali na loyálnost zástupců domácích pánů.

Teď jsou svolávány nové ankety, na kterých mají zájem všechny zájmové strany, kde prý se odborníci mají vysloviti, že vskutku u nás v Československu je potřebí bytovou ochranu zrušiti, neboť podle vyjádření zástupce domácích pánů je bytů nadbytek i v hlavním městě. Vykořisťovatelé-kapitalisté, kteří zde představují domovní kapitál, mají strach, že tímto nadbytkem bytů by se připravili o své veliké zisky, které až doteď stále vyždímávali z pracujících lidí. Podle vyjádření zástupce domácích pánů i město Praha může se prý pochlubiti 9.000 prázdnými byty, Plzeň 3.000 prázdnými byty, a také venkovská města, z nichž se chudí obyvatelé stěhují proto, že nemají práci, mají prý dost a dost prázdných bytů.

Ale pro koho je dostatek bytů? Jest snad dostatek bytů pro ty, kteří bydlí dnes pod mosty, v cihelnách, ve sklepech nebo doupatech? Jest snad dostatek bytů pro dělníky, kteří si nesou v sobotu domů 35 až 50 Kč týdenní výplaty? Ne, pro ty zdravý slunný byt není dosažitelný, pro ty jest jen nesplnitelným snem, poněvadž nemají prostředků na to, aby si takové byty opatřili. Statisíce dětí nezaměstnaných dělníků umírá přímo ve vlhkých děrách podvýživou a následkem vlhka proto, že jejich rodičové nemají dostatek prostředků, aby si opatřili řádný byt. Jim je málo platno, že je v nových činžácích, moderně zařízených, plno prázdných bytů, když činže v nich je nedosažitelnou částkou pro ně. Vždyť v Praze stojí byt o pokoji a kuchyni 5.200 až 6.000 Kč ročně, částka to, kterou dělník nevydělá ani za celý rok, a jeho rodina nemá ani na opatření všech životních potřeb. Kde si mají opatřiti dělnické rodiny peníze na zdravý byt?

Krach celé kapitalistické bytové politiky se projevuje nejlépe na tom, že zatím co zdravé byty zůstávají prázdné anebo se z nich za 1/4 roku stěhuje nájemník jen proto, že nemůže zaplatiti činži, roste počet barákových kolonií, doupat ve skalách, v nichž bydlí lidé, ba i děr vyhrabaných přímo v polích, do kterých se zahrabávají lidé bez přístřeší.

Uvedu zde několik příkladů bytové kultury u nás v Československu, o které se už tolik namluvilo.

V Hradci Král., v jednom z měst, které má býti representativním městem Československé republiky, v městě krásných nových paláců a budov, zjistily členky rodičovského sdružení, že na Pražském předměstí bydlí vdova s dítětem ve dřevníku na dvoře, za který platí p. domácímu 80 Kč měsíčně činže. Dítě má ve všech kloubech reuma ze zimy a vlhka. Rodina Kňourkova bydlí ve dřevěné boudě, ve které je namačkáno 9 lidí, z nich jsou dvě malé děti. Invalida Němeček bydlí na Pražském předměstí na půdě v bytě, který je široký 2 metry; je to těžký invalida, který se nemůže hnouti z postele a bydlí zde s dvěma malými dětmi. Poněvadž je těžce nemocen, nemůže svou rodinu živiti, a maličké děti jsou nuceny tráviti celý den v bytě s ním, poněvadž žena je po celý den v práci, aby uživila rodinu. Následkem podvýživy a nedostatku vzduchu váží 2leté dítě 10 kg. V tak zv. šostenách udělal si válečný invalida v polích budku z prken a v tom bydlí. Nejkrásnějším protikladem vaší bytové politiky však je, že ve zbytku hradební zdi v Hradci Králové bydlí několik dělnických rodin i s dětmi přes to, že jsou to vlhké díry. Při tom se však ještě třesou strachy, aby je obec z nich nevystěhovala, neboť na jiný byt nemají peněz. Vedle těchto děr, v nichž bydlí lidé, stojí jako na výsměch sokolovna, která byla postavena nákladem 3 1/2 mil. Kč.

Vaše bytová péče a bytové zákony jsou hrobem pracujících, jsou součástkou vykořisťovacích plánů domovní buržoasie. Jsou nositelem bídy, hladu a zimy všech proletářů bez přístřeší, bez domova. Proti vašemu bytovému vykořisťovatelskému plánu má komunistická strana v rámci plánu na zaopatření chleba a práce také zaopatření zdravých a levných bytů. Vycházejíce z této zásady, navrhujeme taková opatření, aby ochrana nájemníků vztahovala se na všechny pracující bez rozdílu s ročním příjmem až do 60.000 Kč, aby za nezaměstnané platily nájemné obce pobytu, rovněž tak po dobu nemoci, stávky a výluky, aby nájemné nepřesahovalo nájemné z r. 1920, aby pronajímání bytů prováděla obec ve své vlastní režii a bezplatně, a to tím způsobem, aby napřed opatřila byty pro nebydlící a špatně bydlící, aby majitelé domů byli povinni hlásiti obci veškeré uprázdněné byty a jediná obec a její zastupitelstvo aby o bytech a jejich obsazení rozhodovalo. Náš návrh ukládá jako povinnost obcím opatřovati byty všem osobám, jejichž roční důchod nepřesahuje 30.000 Kč. Na stavbu nových bytů budiž uvolněna každým rokem 1 miliarda Kč.

Za tyto požadavky, které vyvěrají z potřeb a přání celé pracující třídy, povedou boj pod vedením komunistické strany nejen nájemníci, nezaměstnaní a špatně bydlící, nýbrž i celá pracující třída, neboť lidské bydlení jest otázkou celé pracující třídy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Petrovický. Dávám mu slovo.

Posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Provisorium bytového zákona je známkou dalšího udržování vázaného hospodářství domovního majetku. Vázané hospodářství ve válce i po válce způsobilo všude na celém světě, tedy i v našem nově zrozeném státě, velké hospodářské škody a některým stavům ještě k tomu hospodářské křivdy a potupení. Po delší době vymanili jsme se u nás z vázaného státního hospodářství. Z tehdejší doby jsou známy zásluhy jednotlivců i stran, které zasloužily se o likvidaci vázaného hospodářství státního. Všechny třídy v našem národě oddechly si, byvše zbaveny vázaného hospodářství. Nejvíce v něm trpěly podnikatelské třídy. Jenom jeden stav dosavad úpí pod nesnesitelným vázaným hospodářstvím a to je stav majitelů domovního majetku. Je to třída, která z převážné většiny získala svůj domovní majetek před válkou příkladnou šetrností, zříkáním se z převážné většiny osobního i rodinného pohodlí v pevném předpokladu, že uložením výsledků své práce, své šetrnosti v domovním majetku zachová si pro stáří i nepředvídané životní nesnáze třebas malou, avšak určitou doživotní rentu. Mluvilo-li se před válkou o vzmáhání se a získávání českého majetku v různých směrech, tu jistě k němu byl počítán domovní majetek, který získávali naši čeští lidé z důvodů dříve uvedených. Je nepatrná menšina těch majitelů domů, kteří ve válce nebo bezprostředně po válce na základě svých konjunkturálních zisků stali se majiteli domů. Nicméně i tu nejsou na místě paušální výtky získávání domovního majetku z důvodů, které by nesnesly denního světla. Avšak všichni majitelé starého domovního majetku zklamali se ve svých proposicích a ve svých předválečných oprávněných výpočtech. Majitelé domů prožívají ve svém vlastním státě do dnešního dne těžké útrapy hospodářské i stavovské. Hospodářské útrapy tkví v tom, že jejich majetek, třebaže v době poválečné hodnotně se zvýšil, nezvýšil se ve svém výnosu. Každý stav zlepšil si ve svých hospodářských poměrech průměrně šesteronásobně své příjmy, výsledky a zisky vzhledem k svým životním poměrům. Jenom stav majitelů domů nedosáhl oproti výnosu z domovního majetku ani 200%. Jsou to ohromné miliony, které ztratili majitelé domů vázaným hospodářstvím a dosud nerozřešeným bytovým zákonem. Majitelé domů přinesli velké oběti ze svého, aniž by tím bylo pomoženo veřejným zájmům státním. Po stránce stavovské trpí rovněž majitelé domů stupidním znakem vázaného hospodářství, jsouce zbaveni rozhodování o svém vlastním jmění tak těžce za života získaném. Je snad několik příčin, které nesmírně po stránce hospodářské ublížily majitelům domů. Hlavní příčinou, že domovní majetek je v zajetí vázaného hospodářství, je politika. Nebýti té a její stranickosti, byly by již bytové zákony, ne-li úplně zlikvidovány, tedy jistě u konce své likvidace. Kdyby politické strany uvážily, že domovní majetek je velkou částí našeho národního jmění poctivě nabytého dobře hospodařícími jednotlivci, musily by již dávno bytové zákony odkliditi a tím otevříti celou bránu zdravému stavebnímu podnikání. Nechci při této příležitosti ukazovati na jiné státy, kde již ochrana nájemníků byla zrušena, na př. v Jugoslavii, v Italii, ve Švýcarsku, v Lucembursku, Holandsku, Švédsku, Finsku, Bulharsku a Turecku, aneb kde již dospívá k úplné likvidaci. Tak rádi si béřeme příklady z ciziny, avšak v tomto směru jsme jako slepými a hluchými před oprávněným požadavkem domovního majetku u nás, který právem se domáhá již přes 10 roků osvobození a právní samostatnosti. Všechny ostatní třídy v národě, jak jsem řekl dříve, zbavily se vázanosti, a to i dělnictvo, které dříve bylo odkázáno na příděly denních potřeb v různých komisích, i stejně ostatní vrstvy, jež vázaností touto utrpěly. Bohužel, že nedívají se věcně a nestranně na hospodářské utrpení majitelů domů.

To, co dosavad bylo vykonáno u nás ve prospěch domovního majetku, je nepatrné. Je třeba však rozpomenouti se při úvaze o bytové otázce, kdo a které strany měly dobrou vůli a také ji prokázaly ve chvílích, kdy jednalo se o novelisování a prodlužování bytových zákonů. Byla u nás zmeškána důležitá chvíle, kdy mohlo se účinněji jednati o likvidaci zákona na ochranu nájemníků. Byla to doba inflace, kdy strana nár.-demokratická činila návrh ke zvyšování nájemného ve starých domech v každém čtvrtletí s propočítáním zvýšení nájemného do budoucna až do té výše, ke které pan ministr soc. péče chtěl přijíti snad až r. 1946. Tenkráte politická demagogie a stranictví znemožnily tento, tehdy jedině možný a proveditelný návrh strany, v jejímž programu hospodářském je soukromý majetek, jeho individualita a jeho chránění. Pozdější doba přinesla již vždy, kdykoliv šlo o prodlužování bytových zákonů, jenom překážky, které byly až nadbytečně zvětšovány. Byl jsem svědkem a také několikráte účastníkem podobného jednání a velmi dobře pamatuji se na r. 1928, kdy v tehdejší politické Osmičce jsem činil několik osvobozujících návrhů a byl jenom přijat ten, že ochrany nájemníků se zbavuje, kdo má ročního příjmu nad 100.000 Kč.

R. 1929 byl již dobou politických zápasů mezi vládní většinou a oposičními stranami, byla to doba úsilí projevovaného oposičními stranami ku povalení tehdejší vlády občanských stran. Po volbách r. 1929 dostavila se nepříznivá doba k ráznějšímu řešení bytové otázky. Socialistické strany postavily se zase na svůj dřívější čistě třídní princip v otázce bytové, kterou, jak viděti z poslední osnovy nového bytového zákona, předloženého ministerstvem soc. péče, chtějí řešiti čistě třídně, systémem, který není vhodným a nadále snesitelným v demokratickém státě, jakým se tak rádi chlubíme a honosíme. Je pravda, že ministerstvo soc. péče začalo se zabývati otázkou bytovou r. 1930. Zdali opravdu vážně a nestranně, lze pochybovati z tehdejšího jeho pracovního systému. Před prázdninami r. 1930 byla zřízena bytová Osmička. Jednotlivým členům byl rozeslán velmi rozsáhlý dotazník o bytové otázce a všech jejích náležitostech k odpovědění. Kdyby tento dotazník měl býti zodpověděn ve všech bodech, vyžadovalo by to nejenom delší doby, nýbrž i delšího předběžného studia bytové otázky v celém světě. Dotazník byl tak komplikovaný, v mnohých směrech těžkopádný, že odpovědi k němu pomalu se scházely. Pamatuji se, že jsem většinu své krátké letní dovolené ztrávil úvahou o tomto dotazníku, a že nakonec dospěl jsem k poznání, že ministerstvo soc. péče je neupřímné k řešení a likvidaci bytových zákonů, že již ve svém dotazníku skrývá své dalekosáhlé proposice, které nebudou nikdy příznivé likvidaci zákona na ochranu nájemníků. To jsem již tenkráte v první schůzi bytové Osmičky naznačil. A po prázdninách průběh dalších schůzí bytové Osmy dal mi úplně za pravdu. V každé schůzi žádal jsem, abychom přikročili ke dvěma nejvýznamnějším problémům bytové otázky, a to k likvidaci zákona na ochranu nájemníků a s ní úzce spjatým zákonem o stavebním ruchu. Také naznačil jsem celý postup práce a likvidace zákona na ochranu nájemníků. Prokázal jsem, že likvidace zákona na ochranu nájemníků mohla by býti provedena v době ne delší 5 roků a docela kratší a zároveň ukázal jsem na ohromné hospodářské výhody, které by se dostavily postupným vývinem soukromého stavebního podnikání, které by se stalo opětně spolehlivým regulativem tuzemských hospodářských poměrů a požehnáním pro pracující vrstvy jak zaměstnanecké, tak i zaměstnavatelské.

Tak věc se protáhla až do hodiny 12té před prodloužením zákona na ochranu nájemníků r. 1930, kdy pan ministr sociální péče na konec prohlásil, že má od vlády pouze ten mandát, aby s bytovou Osmičkou vypracoval velký likvidační zákon bytový, nikoliv snad jenom likvidační zákon na ochranu nájemníků.

Tak celá otázka zase byla odsunuta, až r. 1931 na podzim byla znovu ustavena bytová Osma a předložena jí osnova nového bytového zákona.

Asi 2 měsíce před koncem roku 1931 předložilo ministerstvo soc. péče osnovu nového bytového zákona. Velmi rozsáhlou, o 300 paragrafech a 15 dílech. Osnova byla předložena členům bytové Osmičky a pouze některým pánům ministrům tajuplným způsobem. Každý její majitel byl zavázán k mlčení. Bylo to skoro jakési vatikánské konklave, ve kterém měla býti osnova projednána a dohodnuta a potom měla nastoupiti cestu přes ministerskou radu k projednání sněmovnímu. Postup práce o této osnově pokračoval pomalu. Vlastně nepokračoval, neboť zástupci občanských stran nemohli při sebe lepší vůli o této osnově se dohodnouti, ježto již prvé tři oddíly byly pro ně naprosto nepřijatelné. Zavádějí: zjišťování bytové potřeby, obecní zprostředkovatelny bytů a dozor na byty. V těchto třech oddílech je útisk demokracie, politické a občanské svobody a sociální rovnocennosti. V těchto 3 oddílech je snaha ještě více snížiti stupidní postavení majitelů domů a vzíti jim vůbec nárok na disposiční právo s domovním majetkem. Tyto 3 oddíly ukládají majitelům domů velké povinnosti po stránce morální i hmotné. Diktují jim služebnosti vůči radničním vrchnostem a radničním většinám. Je v nich snaha po socialisaci domovního majetku, zejména ve III. oddílu dává se pociťovati vlastníkům domů i nájemníkům vrchnostenská moc radniční. Nařizuje se na příklad odklizování stavebních závad na účet majitelů domů, aniž by se uvažovalo o jejich majetkových poměrech a finanční možnosti.

Nemíním se nadále těmito 3 oddíly zabývati, rovněž tak ne jejich jednotlivostmi, nutno však z celkového posudku říci, že všechny tyto 3 oddíly nepatří vůbec do rámce bytového zákona, (Tak jest!) který má vlastně míti svatou povinnost rozřešiti otázku ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu, která nechává v nejistotě všechny tři zájemné kruhy, majitele domů, nájemníky i stavebníky, kteří musí míti zájem na tom, aby úprava zmíněných otázek byla řešena hospodářsky a ne politicky (Tak jest!), zvláště když tento postup ukázal již, že nepřivede zmíněné otázky k cílevědomému jich rozřešení.

Proto nelze se diviti, že zástupci občanských stran v bytové Osmě odmítali tyto tři první oddíly jako úplně zbytečné (Tak jest!) a pro dnešní dobu úplně nepotřebné a neužitečné.

Výsledek byl ten, že pan ministr soc. péče dr Czech předložil původní osnovu ministerské radě. Tato osnova ministerskou radou sice prošla, avšak ministerská rada předložila ji bez jakýchkoliv větších změn k dalšímu řešení sněmovně, předpokládajíc u této věci takový postup jednání, jako byl při bankovním zákoně, při zákoně o cukrovarech a při jiných podobných otázkách. Předložení stalo se již pozdě, teprve 1. června t. r., neboť 30. téhož

měsíce končí provisorium zákona na ochranu nájemníků. Na první pohled bylo jasno, že osnova nebude moci býti projednána ve lhůtě čtrnáctidenní, jak bylo naznačováno, pro její rozsáhlost, význam a dalekosáhlost. Jsou v ní obsaženy věci, které budou vyžadovati dlouhého řešení. Žádal jsem, aby bylo jednáno dříve o ochraně nájemníků a o stavebním ruchu vzhledem ke lhůtě nynějšího provisoria bytových zákonů. Stejně opakoval jsem svůj požadavek z r. 1931, aby dříve došlo k slyšení expertů z kruhů zájemnických, jako jsou organisace: měst, okresů, obchodních a živnostenských komor, majitelů domů, nájemníků, stavitelů, inženýrů, peněžních ústavů, obchodních senátů a zprostředkovatelů koupě a prodeje realit, stavebních družstev atd. Konečně k tomu došlo a zástupci vyjmenovaných zájmových skupin jsou slyšeni. Většina jich má tytéž názory a náměty, které jsem s ostatními zástupci občanských stran k vládní osnově již projevil. Za daných okolností nedalo se očekávati nic jiného než to, co učinila vláda v minulém týdnu. Předložila totiž svůj návrh čís. 1871, kterým se prodlužují zákony týkající se bytové péče a to úplně beze změny. Dřívější provisoria měla vždy delší dobu nežli poslední, které trvá do 30. srpna t. r. Článkem V se vláda zmocňuje, aby mohla provisorní lhůtu v případě nedojednání celé osnovy prodloužiti do 31. října 1932.

V každém prodloužení zákonů týkajících se bytové péče byly přijaty některé změny, kterými byla učiněna průrva do zákona na ochranu nájemníků. Sociálně politický výbor nepřipustil podobných změn vzhledem ke krátkosti provisoria. A je přece spravedlivý postup majitelů domů, že žádají, aby v provisoriích byla učiněna postupná likvidace zákona na ochranu nájemníků. V tomto směru žádají aspoň toto:

1. Aby majitel domu mohl se volně nastěhovati do svého domu bez povinnosti opatřiti náhradní místnosti vypovězenému a aby totéž platilo pro vdané a ženaté děti majitele domu.

Tento požadavek je jistě správný a je požadován nejenom majiteli domů, kteří se hlásí k občanským stranám, nýbrž i majiteli domů a domků, kteří jsou příslušníky stran socialistických.

2. Dále se žádá volnost výpovědi, jestliže majitel domu opatří nájemníkovi dostatečný náhradní byt. Byt je pokládán za dostatečný, je-li s to ukojiti nezbytnou potřebu bytovou nájemníka a členů jeho rodiny, kteří s ním v jeho bytě bydlí v den návrhu na výpověď, a nepřevyšuje-li nájemné z náhradního bytu 1/5 nájemníkových příjmů, čítaje v to i příjmy všech členů rodiny v jeho domácnosti bydlících.

3. O útratách výpovědi a soudního řízení včetně útrat právnického zastoupení platí zásady civilního soudního řádu.

4. Smrtí nájemníkovou ruší se poměr nájemní.

5. Od 1. července 1933 buďtež z ochrany vyloučeny 4pokojové byty mimo kuchyni a příslušenství.

6. Z ochrany nájemní buďtež vyloučeny smlouvy nájemní uzavřené na určitou dobu před vyhlášením nového zákona po projití smluvené nájemní doby.

Těchto požadavků je více a měly by býti aspoň při jednání o tomto provisoriu znovu uváženy. Zmínil jsem se o nich v páteční schůzi sociálně-politického výboru s prohlášením, že budou uvedeny znovu a ještě rozšířeny při budoucím jednání o konečném, likvidačním zákoně o otázkách bytových.

Na konec chci jenom tolik připomenouti, že zástupci všech politických stran, tvořících nynější koalici, musí při jednání o osnově likvidačních zákonů bytových zaujmouti spravedlivé stanovisko vůči majitelům domů, jimž dosavadní vázaností domovního majetku byla do dnešní doby činěna veliká křivda a škody jdoucí do milionů.

Na základě uvážení všech těchto dokladů prohlašuji, že naše strana bude hlasovati pro toto provisorium v pevné naději, že při jednání o osnově nových bytových zákonů dohodneme se na věcném a spravedlivém stanovisku, aby všechny zájmové kruhy byly uspokojeny, zejména v tom směru, že likvidace těchto zákonů bude provedena dříve než je ve zmíněném návrhu, poněvadž tím způsobem zároveň také podpoříme stavební ruch, který jistě zmenší dnešní velký počet nezaměstnaných, kteří potom najdou ve svobodném podnikání zaměstnání. (Výborně!)