Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

173 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Slávik a dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 11 hod. 24 minut dopol.

dal předseda na dnešní schůzi posl. inž. dr Touškovi, Hokkymu, Doričovi, Langrovi a Hrušovskému - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. dr Hodina a Šeba; dodatečně na schůze dne 1. až 3. t. m. posl. Mikuláš.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Mašata, Nitsch a Vaněk.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Geyera.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 3. června 1932 posl. dr Mareše za posl. Bečko, dne 11. června 1932 posl. Bečko za posl. dr Mareše; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Roudnického za posl. Bezděka; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hodáče za posl. Petrovického; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" dne 3. června 1932 posl. Kremsera za posl. Schäfera, dne 10. června 1932 posl. Schäfera za posl. Kremsera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Greifa za posl. Zajička; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Kaspera za posl. Schuberta.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. dr Suchého za posl. Mašatu; klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Patejdla za posl. Solfronka a posl. Jos. Tůmu za posl. Mikuláše; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Vetterovou-Bečvářovou za posl. dr Hodáče a posl. Špačka za posl. inž. dr Touška.

Do výboru živn.-obchodního klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Honzla za posl. dr Zadinu; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. inž. Nováka za posl. inž. dr Touška; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Gläsela za posl. Viereckla.

Předseda senátu N. S. R. Č. sdělil:

přípisy ze dne 7. června 1932, že senát ve 153. a 155. schůzi dne 3. a 7. června 1932 projednal a přijal osnovy:

zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami (tisk 788 sen.),

zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem (tisk 789 sen.), ve znění usneseném posl. sněmovnou;

přípisy ze dne 9. června 1932, že senát projednal a schválil:

ve 155. a 156. schůzi dne 7. a 9. června 1932 dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou dne 23. března 1932 v Paříži a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. dubna 1932, č. 45 Sb. z. a n. (tisk 735 sen.),

ve 156. schůzi dne 9. června 1932 projednal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu a přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou osnovu zákona o novej sústave drobných peňazí (tisk 813 sen.).

Dále sdělil předseda senátu N. S. R. Č., že senát projednal a přijal:

ve 150. a 151. schůzi dne 19. a 31. května 1932 osnovu zákona, jímž se obnovuje účinnost zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 47 Sb. z. a n., o odběru některých druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními, tisk 754 sen. (přípis ze dne 31. května 1932),

ve 151. a 153. schůzi dne 31. května a 3. června 1932 osnovu zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, tisk 779 sen. (přípis ze dne 3. června 1932),

ve 155. a 156. schůzi dne 9. června 1932 osnovu zákona, kterým se doplňují ustanovení exekučního řádu (zákona), tisk 790 sen. (přípis ze dne 9. června 1932),

ve 157. schůzi dne 14. června 1932 zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu osnovu zákona, jímž se mění některá ustanovení obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., tisk 821 sen. (přípis ze dne 15. června 1932).

Naléhavé interpelace:

posl. Hlinku, Siváka a druhov ministru školstva a nár. osvety pre sriadenie vysokej školy technickej na Slovensku;

posl. Kurťaka a druhů vládě:

o konečném účtu daní zaplacených na Podkarpatské Rusi,

o užívání ruštiny ve všech úřadech na Podkarpatské Rusi,

o propuštění 7 vagonů obilí jako sociální pomoci od řeckých katolíků z Maďarska bez cla pro hladovějící podkarpatské Rusíny řecko-katol. vyznání,

o úplném poukrajinštění našich obecných a středních škol s dovolením ministerstva školství a nár. osvěty.

Dotazy:

posl. Štětky:

ministru školství a nár. osvěty o platech

a pensích učitelek zestátněných mateřských škol na Slovensku (č. D 826-III),

ministru veř. prací o poměrech nájemníků ve státních domech v Turč. Sv. Martině (č. D 847-III);

posl. dr Mičury a druhů ministru školství a nár. osvěty o neobsazování řádných stolic na lékařské fakultě university Komenského v Bratislavě (č. D 845-III);

posl. Vallo ministru vnitra o případu Joz. Oselského z Bikavce (č. D 846-III);

posl. Horpynky ministru železnic, že se nedodržuje jízdní řád na trati Zábřeh na Moravě-Šumperk (č. D 825-III);

posl. inž. Kalliny:

ministru veř. prací o naléhavě nutné stavbě nového mostu v Lokti (č. D 827-III),

vládě nebo ministru průmyslu, obchodu a živností a ministru pro věci zahraniční o nástrojařském průmyslu města Schönbachu v politickém okrese chebském, těžce poškozeném nedostatečným vybudováním obchodních styků (č. D 833-III a 834-III);

posl. dr Luschky, Kunze, Zajička, Fritschera a druhů ministru vnitra o událostech při slavnosti založení křesťanského německého tělocvičného spolku v Šilheřovicích v okrese hlučínském (č. D 828-III);

posl. Simma a druhů ministru školství a nár. osvěty o omezování politické svobody učitelů (č. D 829-III);

posl. Kurťaka:

ministru soc. péče:

že Štěpánu Rozsochovi byla odepřena sociální výpomoc (č. D 836-III),

o podpoře od okr. nemoc. pojišťovny (č. D 838-III),

stran přiznání podpory okr. nemoc. pojišťovnou (č. D 840-III),

o žádosti Fedora Dublaka, válečného invalidy (č. D 843-III);

ministru železnic:

o jmenování Michala Popa výpomocným traťmistrem v Sevluši na Podkarpatské Rusi (č. D 841-III),

o žádosti Michala Hegedüša z Velkého Bočkova (č. D 842-III),

že Jiří Ivegeš byl ze železniční služby propuštěn bez jakéhokoliv důvodu (č. D 844-III),

ministru zemědělství, aby řádně byla určena pensijní základna Alexandra Kertveleša, lesníka v. v., Buština v okrese ťačovském (č. D 839-III),

ministru pošt a telegrafů o přijetí do služby (č. D 837-III),

vládě, aby vdově po Zoltánu Šipošovi byly nahrazeny škody způsobené Rumuny (č. D 835-III),

ministru vnitra, že se Alexandru Ladyžinskému, studujícímu práv v Praze, nevydává cestovní pas (č. D 849-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Solfronka o stabilisační bilanci Karla Přikryla, majitele cihelen v Předmostí u Přerova (č. D 701-III);

posl. inž. Kalliny:

aby okr. silnice Jáchymov-Český Mlýn (Gelsenhöhe) byla prohlášena za silnici celní (č. D 70 6-III),

že nebyla vyřízena žádost truhlářského mistra Osvalda Lugerta z Nového Sedla č. 318 o odpis daní (č. D 708-III);

posl. dr Rosche o nových nejvyšších cenách zápalek a jejich škodlivých následcích pro obchodníky (č. D 757-III);

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. inž. Kalliny, že poštovní správa zdlouhavě vyplácí peníze, které dluží drobným zemědělcům za vykonané práce (č. D 729-III);

min. soc. péče na dotazy:

posl. Kurťaka o podpoře, která patří jako odbytné vdově po Michalu Poppovi, rozené Pohanové, z obce Rokosova na Podkarp. Rusi (č. D 746-III);

posl. inž. Kalliny o překážkách, které se činí některým obecním správám, které se vážně snaží, aby prováděním nouzových prací čelily nezaměstnanosti, tím že se jim nepovoluje státní příspěvek podle vládního nařízení č. 79/30 Sb. z. a n. (č. D 790-III);

posl. Sladkého o kritické nezaměstnanosti v městě Karvinné na Těšínsku (č. D 758-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. V. Beneše o odškolení Květova ze školní obce Kučeře na okresu milevském (č. D 712-III);

posl. Kaňourka a druhů o odkládání komisielního šetření pro volbu místa stavebního pro učitelský ústav v Soběslavi (č. D 789-III);

vlády na dotaz posl. Hokkyho o zúfalej situácii gazdov v Podkarpatskej Rusi hlavne v dôsledku prekotného poklesu cien domácich zvierat a nedostatku krmiva (č. D 715-III);

min. spravedlnosti na dotaz posl. Polívku vo veci verejného notára dr Viktora Jadrníčka v Kežmarku (č. D 657-III);

min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. Hokkyho o preterovaní penzistov univerzitnej resp. býv. štátnej nemocnice v Bratislave (č. D 703-III).

Dne 13. června 1932 poštou zpráva tisk 1840.

Počátkem schůze:

Vládní návrhy tisky 1871 až 1873.

Usnesení senátu tisky 1863 až 1866.

Zprávy tisky 1830 až 1835.

Interpelace tisky 1841 (I až X), 1844 (I až VI).

Odpovědi tisky 1781 (I až XXV), 1813 (I až XXI).

Zápisy o 190. až 193. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 187. až 190. a 193. schůzi posl. sněmovny.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XIII, č. 5 a 6.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 1816 až 1820, 1822 až 1829, 1836 až 1838, 1847 až 1857, 1862, 1869, 1870.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Ružomberku ze dne 18. května 1932, č. Tl IX 3/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 29. května 1932, č. 4670/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 465-III),

kraj. soudu v Berehově ze dne 30. května 1932, č. Tk III 308/30, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 2. června 1932, č. 5105/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Töröka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 466-III),

okr. soudu v Trenčíně ze dne 19. května 1932, č. T 498/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 27. května 1932, č. 4780/32, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Ivanky pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 467-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 4. června 1932, č. Nt XIV 14/32, za souhlas ke stíhání posl. Horáka za účelem zjištění trest. činu podle skutkové podstaty vylíčené v oznámení Jos. Janečka, jednatele firmy Hlubodůl Svoboda, společnost s r. o. v Praze (č. J 468-III),

kraj. soudu v Opavě ze dne 31. května 1932, č. Nt VIII 12/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Babela pro přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 469-III).

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o 192. schůzi posl. sněmovny dne 3. června 1932 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Steinera.

Předseda sdělil, že posl. Štětka a soudr. podali návrhy podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu, aby se do dnešní schůze dostavili příslušní ministři a podali zprávy: jednak o střílení do stávkujících a nezaměstnaných slovenských dělníků v Holiči, jednak o rozpuštění Komsomolu.

Předseda konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Při hlasování byly oba návrhy najednou zamítnuty.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1710), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 23. března 1932 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. dubna 1932, č. 45 Sb. z. a n. (tisk 1730). (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Janček, za výbor živn.-obchodní místo omluveného p. posl. inž. dr Touška p. posl. Netolický.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Jančekovi. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček: Slávna snemovňa! Vláda predložila Národnému shromaždeniu ku schváleniu návrh o dodatkovej dohode k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou zo dňa 2. červenca 1928 (Výkřiky komunistických poslanců.).

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček (pokračuje): Táto dodatková dohoda bola zjednaná dňa 23. brezna 1932 v Paríži a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 6. dubna 1932, čís. 45 Sb. z. a n. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček (pokračuje): Tento návrh je jedným krokom k úprave obchodných stykov medzi Franciou a Československou republikou následkom zmenených hospodárskych pomerov.

Hospodárska kriza, ktorá v r. 1930 a zejmena 1931 zachvátila celú Europu a dostavila sa, trebárs snáď až najposlednejšie, i vo Francii, mala za následok, že... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček (pokračuje): ... štáty, ktoré stratily svoje odbytištia na Balkáne, v Maďarsku atď., začaly mnohdy za dumpingové ceny zaplavovať svojim zbožím Franciu, ktorá jediná snáď udržala svoju kupnú sílu. Tento hromadný dovoz... (Výkřiky komunistických a něm. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček (pokračuje): ... mal za ďaľší následok, že francúzska obchodná bilancia za posledné roky vykazovala stále stúpajúcu pasivitu, ktorá za r. 1931 presahuje 11 miliárd frankov a ohrožuje vážne celkové hospodárske a finančné postavenie zeme.

V snahe odvrátiť túto hroziacu katastrófu odhodlala sa Francia k určitým opatreniam, majúcim za účel regulovať tento neúmerný dovoz cudzieho zbožia. (Výkřiky komunistických a něm. soc. demokratických poslanců. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček (pokračuje): Tieto opatrenia spočívajú jednak v úprave colných sadzieb, jednak v kontingentovaní dovozu. Poneváč oboje tieto opatrenia sú však vo väčšine prípadov odvislé od súhlasu tretích štátov, obrátila sa Francia medzi inými i na Československú republiku so žiadosťou o dekonsolidáciu niektorých colných položiek, u ktorých dosavádna ich viazanosť jej obchod i hospodárstvo vážne ohrožovala.

Jedná sa o jačmeň, slad, hračky, čiastočne konfekciu atď. Československo uznávajúc ťažkú situáciu francúzskeho zahraničného obchodu, svolilo k žiadanej dekonsolidácii s podmienkou, že nová úprava cla na tieto produkty bude zjednaná v dohode s námi. Za to na druhej strane svolila Francia za stejných podmienok k vyviazaniu niektorých položiek, o ktoré požiadalo Československo, ktorému sa vedľa toho dostalo i ďaľších rôznych výhôd pre rôzné výrobky priemyslové a niektoré produkty jako rezbárske zbožie, rôzné náčinie, nožiarske zbožie a prístroje optické. (Stálé výkřiky komunistických a něm. soc.-demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček (pokračuje): Výsledok vzájomných porád a jednaní je uložený v prítomnej dodatkovej dohode k obchodnej úmluve československo-francúzskej, ktorá bola podpísaná v Paríži 23. brezna 1932 a ktorá sa predkladá k schváleniu.

Vedľa toho podarilo sa Československu v niekoľko preň zvlášť dôležitých prípadoch zjednať s Franciou priamej kontingentnej dohody medzi príslušnými interesenty oboch zemí prv, než Francia prikročila k zamýšľanej autonomnej kontingentácii. (Výkřiky trvají. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Janček (pokračuje): Hľadiac k tomu, že všetky dekonsolidácie, na jednej i na druhej strane sú viazané podmienkou, že nové clá nemôžu byť zavedené bez vzájomného súhlasu a bez predchodzej dohody, nelzä mať - za dnešnej kritickej situácie v celom svete - za to, že dodatková dohoda z 23. brezna 1932 zhoršuje zvlášte povážlive našu obchodnú úmluvu z 2. červenca 1928.

Výbor zahraničný navrhuje preto poslaneckej snemovni, aby prijala schvaľovacie usnesenie:

Národné shromaždenie republiky Československej súhlasí s dodatkovou dohodou k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou zo dňa 2. červenca 1928, zjednanou dňa 23. brezna 1932 v Paríži a uvedenou v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 6. dubna 1932, čís. 45 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor živnostensko-obchodní - p. posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! Dodatková dohoda k obchodní úmluvě československo-francouzské, kterou právě projednáváme, je důsledkem nynější tísnivé hospodářské situace. Mezinárodně-obchodní spojení se zhoršuje tím, že jednotlivé státy zvyšují celní přehrady, brání se dovozu cizích výrobků do svých oblastí a snaží se býti průmyslově pokud možno soběstačnými a následkem toho nastává určitý rozlom obchodních smluv a vzájemných obchodních styků.

Naše obchodní styky s Francií byly vykázány těmito ciframi: r. 1928 činil československý vývoz do Francie 284 mil. Kč a naopak Francie vyvezla k nám za 820 mil. Kč. R. 1931 změnil se tento poměr k našemu prospěchu do té míry, že náš vývoz do Francie převyšoval o 8 mil. Kč vývoz Francie k nám. Máme proto zájem, jako na všech obchodních smlouvách, zvláště na smlouvě s Francií, aby naše obchodní styky s ní byly upraveny pro náš obchod i průmysl co nejpřijatelněji.

V této dodatkové dohodě vycházíme vstříc přáním republiky Francouzské a ovšem děje se tak i s opačné strany.

Výbor živn.-obchodní projednal tuto dodatkovou dohodu a navrhuje slavné posl. sněmovně, aby dohodě této dostalo se ústavního schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Návrh můj jest přijat.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Kliment, Krebs, Kopecký, Hrubý, Russ; na straně "pro" p. posl. Böhm.

Dávám slovo prvnímu řečníku přihlášenému na straně "proti", p. posl. Klimentovi.

Posl. Kliment: Od poslední schůze plena sněmovny uplynulo jenom několik dní. Během těch několika dní na 4 místech tekla dělnická krev a když měla býti vláda volána k odpovědnosti, bylo jí zásluhou reformistických a sociál-fašistických poslanců umožněno, aby se nemusela zodpovídati sněmovně.

Není jednoho dne, aby nedocházely do našich redakcí a sekretariátů zprávy o neslýchaných projevech [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 196. schůzi posl. sněmovny.] proti dělníkům a jejich organisacím, proti demonstracím, jež organisují hladovějící proti vašemu režimu bídy, hladu a násilí, které organisují hladovějící proti Rotschildům a Guttmannům a proti jejich zločinným útokům na dělnictvo. Nemine dne, aby nedocházeli do našich institucí ztýraní dělníci, krvavé dokumenty o vaší demokracii na své kůži. Ale často jsme svědky horších, řvavějších projevů demokracie [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] Kramářů, Hamplů, Preissů, často v poslední době, velmi často, dostáváme zprávy o krvavých dragonádách pořádaných buržoasií proti dělnickému lidu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] policie, batailony žandárů postupují proti každé stávce, proti každé demonstraci pracujícího lidu, proti každému dělnickému projevu.

V poslední době stalo se obvyklým zjevem, že buržoasie utápí každý dělnický boj v krvi. Před 9 dny znovu vaši zřízenci skropili dělnickou krví silnice, skropili dělnickou krví stavbu strategické válečné dráhy v Telgartu na Slovensku. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ale Janošíkovi následovníci jsou tvrdí, neústupní, neleknou se jedné četnické salvy, a proto jich bylo vypáleno více. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. června 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Slovák s akademickým vzděláním na kresle ministra vnitra pomáhá svým bratrům Slovákům tím, že jim posílá stále nové a nové žandáry na to Slovensko, kde váš režim po válce odboural všechen průmysl, kde do konce r. 1931 184 velikých závodů bylo nejen zastaveno, nýbrž demontováno, odvezeno a prodáno do ciziny.