Předseda (zvoní): Dále je přihlášen ke slovu p. posl. Russ. Dávám mu slovo.

Posl. Russ [německy]: V souvislosti s rozličnými hospodářskými návrhy z poslední doby, které jsou v příkrém rozporu k životním nutnostem širokých vrstev pracujícího obyvatelstva, poněvadž zatížily životní existenci, mám zde z příkazu krušnohorského obyvatelstva znovu promluviti o nouzi tohoto území. Dne 18. března mluvil o tom zde ve sněmovně již soudr. Hadek a obšírně vylíčil do nebe volající poměry tohoto území, jak je zjistila delegace našeho klubu, Dělnické pomoci a zástupců tisku, kteří navštívili okresy kraslický, nejdecký, přísečnický a vejprtský a zjistili podle výpovědí lékařů již případy smrti z nedostatečné výživy, tedy smrti hladem. Ale přesto do dneška vláda neučinila ani toho nejmenšího, aby to napravila.

Ale nejen my jsme konstatovali nouzi v Rudohoří, i měšťácké časopisy líčily tyto poměry a poukazuji zde zvláště na článek pana dr Maxe Broda v časopise "Prager Tagblatt", který prohlásil, že jest nezbytně nutno poskytnouti Rudohoří naléhavou pomoc. Utvořil se již výbor lidí, kteří se pokoušejí soukromě pomoci hladovějícímu Rudohoří. Ale skutečná pomoc může býti poskytnuta jen tehdy, když opravdu pomohou i vláda a stát. Náš klub podal příslušné návrhy a žádal, aby se bez dalšího průtahu poskytlo 10 mil. Kč, jichž se má užíti pro nejpotřebnější z krušnohorského obyvatelstva. Dále jsme žádali četných nouzových prací, jichž jest naléhavě zapotřebí a které již dávno jsou projektovány, ale nemohou býti provedeny, poněvadž obce a okresy nemají peněz. Jen takto lze pracujícímu obyvatelstvu krušnohorskému do jisté míry opatřiti práci a chléb.

Sám jsem měl v posledních týdnech příležitost navštíviti zvláště území okresu nejdeckého a kraslického a mohl jsem z vlastního pozorování konstatovati, jak ohromná nouze tam je. Obyvatelstvo nic nemá, většina obyvatelstva jest bez zaměstnání. Zvláště od té doby, kdy se odtamtud vystěhovaly železárny nejdecko-rotavské a schindlwaldské. V textilním průmyslu jest tomu stejně, výroba jest ohromně omezena, dělníci se propouštějí, mzdy se snižují. Zvláště velký jest počet nezaměstnaných mladistvých dělníků, a když již naleznou práci, musejí se dáti odbýti týdenní mzdou 30 Kč. Vidíme tedy, že i tam, kde dělníci mají ještě nějakou práci, pracuje se s tak nízkými mzdami, že dělníci nemohou žíti jako lidé. Obyvatelstvo doufalo, že dostane práci, až nastane jaro a léto. Dělníci věřili, že návrhy naší frakce budou ve sněmovně projednány a přijaty, ale do dneška se nic nestalo a návrhy jsou pohřbeny někde v nějaké zásuvce a odpočívají tam, zatím co dělnictvo hyne hladem.

Rád bych zde uvedl jen příklad jisté paní Lehrerové. Jest 32letá, matka čtyř dětí a pro nedostatečnou výživu musila býti poslána do nejdecké nemocnice. V Přebuzi, kde již dříve lékař v jisté rodině konstatoval nedostatečnou výživu, zemřely tři děti za sebou z nedostatečné výživy.

Jest zřejmo, že při této nouzi i zdravotní poměry jsou ohromně špatné. Zvláště děti jimi trpí. Od zimních měsíců řádí v okrese kraslickém záškrt a nemocnice jsou tak přeplněny, že dvě děti musejí ležeti na jedné posteli. Přes to lze umístiti jen nepatrné procento nemocných, většina těchto dětí musí zůstati doma bez nutného ošetřování. V místě Neuhaus, v okrese nejdeckém, řádí chřipka. Obyvatelstvo musilo požádati okresní úřady o pomoc, poněvadž scházely peníze na zakoupení léků. Skutečně může pomoci, jak jsem již řekl, jen stát. Jest nezbytně nutno, aby se nyní prováděly projektované nouzové práce, jichž okresy a obce provésti nemohou. Cesty se musejí opravovati a nově stavěti. Jest zapotřebí nemocnic. Ale peníze obcí a okresů jsou vyčerpány. Příklad: Stavba okresní silnice z Rotavy do Hochgarthu byla již zahájena, ale musila býti zase zastavena, poněvadž na další stavbu nestačily peníze. Většině obcí, které ve svých rozpočtech chtěly na to opatřiti peníze, byly tyto částky škrtnuty, poněvadž by byly bývaly musily uzavírati půjčky. Obyvatelstvo má již jen potravinové poukázky. Ale jak to zde vypadá? Ženatí dostávají potravinových poukázek za 80 Kč, svobodní za 40 Kč. Táži se: Kdo může s touto nepatrnou částkou živořiti? Ale většina nezaměstnaných nedostává ani těchto potravinových poukázek, především mladiství do 17 let. Dále ti, kdož od r. 1929 nemohou prokázati, že byli zaměstnáni 3 měsíce, nedostávají potravinových poukázek, právě tak jako drobní důchodci. V městě Kraslicích jest 500 vyloučených, v okrese přes 2000 těch, kdož byli vyloučeni podle kontrolních opatření ministerstva soc. péče. Můžeme zde viděti, jak se o tyto lidi pečuje. Ale nejen dělníci trpí strašně touto nouzí, nýbrž kromě dělníků jsou to i drobní rolníci, kteří doslova hynou! Tito drobní rolníci mohou existovati jen tehdy, když v sezoně konají nějaké práce nebo mají příslušníky rodin, kteří mohou choditi do továrny. Ale to dnes minulo a jest vyloučeno. Dříve mohli tito lidé choditi na práci do Saska, ale nyní jsou hranice zavřeny a ten kousek půdy, kterou musejí velice těžce zdělávati, nemůže je udržeti nad vodou. Po drobných rolnících jsou to drobní živnostníci, kteří rovněž hynou a proč? Nemají-li široké vrstvy pracujícího obyvatelstva prostředků, pak jest i těmto drobným živnostníkům přeťat životní nerv. Obchodníci a kupci nechtějí dnes již na př. prodávati na potravinové lístky, poněvadž jim je stát nerefunduje, poněvadž musejí měsíce čekati na tuto refundaci, ale nemají již potřebných peněz, aby mohli kupovati zboží a vydávati nezaměstnaným potraviny na tyto potravinové poukázky. Tak vidíme, jak jeden stav za druhým propadá zkáze. Kdo si v posledních letech konjunktury mohl ještě něco ušetřiti a z toho postaviti domek, nemůže dnes již ani tento domek prodati, poněvadž se nenajde kupující. Následek jest, že se u těchto lidí prostě zabavuje. Vidíme, že v těchto okresích byl počet berních exekutorů zdvojnásoben a že oni bezohledně zacházejí s drobnými domkáři, drobnými živnostníky a drobnými rolníky. Zde se musí nezbytně pomoci, zde musí zasáhnouti stát. Okresy a obce jsou vyčerpány a nemohou pomoci. Zde lze pomoci jen tehdy, budou-li provedeny návrhy, které podal náš klub. Ale myslím, že toto obyvatelstvo může čekati ještě měsíce. Musíme je proto vyzvati: Chce-li skutečně, aby se něco udělalo, pak musí energicky bojovati proti tomuto vyhladovění a proti tomuto zbídačení. Jen tehdy bude možno opatřiti si pomoc, když všichni dělníci, drobní rolníci a drobní živnostníci jednotně budou bojovati o svou existenci, pak uvidí, že budou splněny požadavky, které jsme vytýčili. Komunistická strana se postará, aby tato bída a tento hlad nebyl znám jen v našem státě, nýbrž daleko za hranicemi Československa, právě tak jako tehdy na Podkarpatské Rusi. Postaráme se, aby se svět dověděl, že Československo není ostrovem blažených, nýbrž ostrovem, kde vládne nouze, bída a hlad, kde dělníci hromadně hynou.

Ale nezbývá-li naší vládě nic pro hladovějící a nuzné, aby jim zajistila jejich existenci, můžeme s druhé strany konstatovati, že se dělníci pronásledují, když se proti tomuto hladu brání. Persekuce a pronásledování dělníků jsou neobyčejně ostré a těžké. Poukazuji jen na případ Hittlův, který seděl 4 neděle v žaláři a nevěděl proč. Byl zatčen a odveden do okresního vězení v Kraslicích, tam zahájil hladovku, poněvadž věděl, že byl nevinně zavřen. Odtamtud byl převeden do vězení krajského soudu v Chebu. 11 dní provozoval hladovku. Devátého dne se pokusili násilně ho vyživovati a při tom mu vylomili zuby. Konečně byl po 4 týdnech propuštěn, musil býti propuštěn, poněvadž nebylo lze konstatovati přečinu, který by odůvodňoval jeho zadržení ve vězení. Jiným případem jest pronásledování v okrese chomutovském. V sobotu konalo se tam přes 50 domovních prohlídek, v neděli měla se tam konati schůze dorostu a chomútovský okresní hejtman se asi domníval, že se tam mají rozšiřovati nějaké podvratné myšlenky, a proto chtěl energicky zasáhnouti. Ostatně se tento okresní hejtman proslavil opatřeními, která učinil při poslední hornické stávce; těmito opatřeními chtěl přispěti k udržení klidu a pořádku, ale právě tím došlo k velmi těžkým výstřelkům četnictva a k velmi těžkým srážkám. Nyní se provedlo 50 domovních prohlídek u komunistické mládeže a v pionýrském hnutí, ale nebylo nic nalezeno. Ale proti čemu musíme velmi ostře protestovati, jest, že se i u komunistické poslankyně Kuhnové bezevšeho provedla domovní prohlídka. Pokoj soudr. Kuhnové jest na dveřích označen jejím jménem a když to bylo řečeno četníkům, prohlásili, že si vyžádají instrukce od okresního hejtmana. Zakrátko zase přišli a měli skutečně povolení, jímž jim okresní hejtman udělil právo provésti domovní prohlídku v bytě soudr. Kuhnové. Táži se: Měl tento okresní hejtman povolení od předsednictva této sněmovny, aby tam dal provésti domovní prohlídku? Domnívám se, že tomu tak není, nýbrž že svévolně, sám z vlastní vůle dal provésti tuto domovní prohlídku a tím velmi hrubě porušil poslaneckou imunitu. Žádáme, aby tento muž byl pohnán k odpovědnosti a potrestán, neboť nemůžeme trpěti a dáti si líbiti, aby se komunističtí poslanci stali nehájenou zvěří pro okresní hejtmany. Jsme zvyklí na mnoho pronásledování. (Posl. Horpynka [německy]: Chomútovský okresní hejtman jest organisovaný sociální demokrat!) To jest velmi příznačné, zvlášť příznačné pro stranu, která předstírá, že zastupuje pracující masy, a dnes, když s většinovými stranami sedí ve vládě, velice zatěžuje dělnictvo a pomáhá k tomu, aby dělnictvo, které se brání proti nouzi a bídě, bylo velmi těžce pronásledováno. Viděli jsme již častěji tuto stranu, kdy s obuškovou gardou a četníky šla na dělnictvo, a jest příznačné, je-li tento okresní hejtman skutečně členem sociálně demokratické strany. Pak se ovšem nedivíme, jsou-li tam opatření ostřejší než v jiných okresech. Nedáme si klidně líbiti, aby se bezevšeho překračovaly zákony a aby si někdo myslil, že může s námi dělati, co chce.

Musíme pracujícím masám říci, že musejí co nejostřeji bojovati proti tomuto pronásledování, proti nouzi a bídě, že musejí energicky bojovati proti těmto návrhům hospodářských zákonů, které stále více zatěžují dělnictvo, a chtějí-li se dostati z těchto bídných poměrů, mohou toho dosíci jen tak, že využijí vší síly, aby způsobily pád kapitalistického systému. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Slovo k odpovědi na dotaz posl. Štětky podle §u 70 jedn. řádu vyžádal si pan předseda výboru imunitního posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Posl. Ježek: Slavná sněmovno! Dne 8. května t. r. obdržel jsem jako předseda imunitního výboru dotaz posl. Štětky o porušení poslanecké imunity posl. dr Sterna v Ústí n. L. dne 1. května 1932, v němž se žádá, aby imunitní výbor o této věci pojednal a po případě zařídil příslušné kroky, by se takové případy v budoucnu neopakovaly.

Podle jed. řádu a trvající prakse imunitní výbor sněmovní jedná o případech, které předsednictvo posl. sněmovny mu k projednání přikáže.

O porušení posl. imunity jednávalo vždy předsednictvo posl. sněmovny samo a také i v této věci posl. Štětka sám se obrátil přímo na předsedu sněmovny, který na zmíněný dotaz odpoví v dnešní schůzi.

Předseda: Pan posl. Štětka obrátil se na mne s dotazem podle §u 70. jedn. řádu, jednajícím o porušení imunity posl. dr Sterna dne 1. května 1932 v Ústí n. L. jeho odvedením na policejní komisařství, uvalením vazby a odevzdáním soudu. Táže se mne, zda jsem ochoten se vším důrazem zakročiti proti hrubému porušení posl. imunity, domáhati se potrestání policejních orgánů a žádati záruky, že taková porušování imunity nebudou se opakovati.

K dotazu tomuto odpovídám:

Na došlý dotaz obrátil jsem se ihned na pana předsedu vlády, aby věc dal zevrubně vyšetřiti a podal vyjádření o tvrzeních a žádostech dotazu.

Podle sdělených výsledků šetření pan posl. dr Stern přistižen byl při trestném činu, kvalifikovaném podle §u 15, č. 3 a podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky. Byl zatčen podle §u 177 a §u 175, č. 1, 2 a 4 tr. ř. a podle §u 25 úst. listiny, a zatčení bylo podle §u 25 úst. listiny ihned oznámeno sněmovně. Po výslechu na policii a u soudu byl posl. dr Stern druhého dne dopoledne propuštěn na svobodu.

Podrobné znění přípisu pana předsedy vlády dostane se tázajícímu panu posl. Štětkovi na jeho podání v téže věci, které adresoval předsednictvu posl. sněmovny.

dal předseda na dnešní schůzi posl. Kleinovi pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. dr Hajn.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru soc.-politického posl. Pechmanovou za posl. Hatinu.

mezi schůzí:

Zprávy tisky 1785 a 1786.

Naléhavé interpelace 1605, 1615, 1626, 1627, 1635.

Zápis o 183. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecká zpráva o 182. schůzi posl. sněmovny.

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o dnešní schůzi projevy hrubě urážlivé a ohrožující bezpečnost státu z řeči posl. Štětky.

Podle usnesení předsednictva navrhl předseda, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 20. května 1932 o půl 11. hod. dopol. s

1. Zpráva výborů živn.-obchodního, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1347) zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami (tisk 1783).

2. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1683) zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem (tisk 1782).

3. Zpráva výboru živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 829) zákona o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy [podle §u 35 jedn. řádu].

4. Zpráva výborů zahraničního a živn. obchodního o vládním návrhu (tisk 1542), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, č. 193 Sb. z. a n. (tisk 1594).

5. Zpráva výborů zahraničního a živn. obchodního o vládním návrhu (tisk 1561), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n. (tisk 1593).

6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě a s Dodatkovým protokolem k čl. 2, sjednanou mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929 (tisk 1591).

7. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. (tisk 1582).

8. Zpráva výborů soc.-politického, zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1728), kterým se předkládá Národnímu shromáždění návrh úmluvy z roku 1925, týkající se odškodnění nemocí z povolání (tisk 1786).

9. Zpráva výboru soc.-politického o usnesení senátu (tisk 1770) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 737 a 748) o odškodnění nemocí z povolání (tisk 1785).

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach v trest. veci posl. Vallo (tisk 1735).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Ml. Boleslavi v trest. věci posl. Tylla (tisk 1736).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. úřadu ve Vráblech v trest. věci posl. Čižinské (tisk 1737).

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Podbořanech v trest. věci posl. Viereckla (tisk 1738).

14. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Liberci v trest. veci posl. Höhnela (tisk 1739).

Tento návrh byl přijat a schůze skončena v 7 hod. 1 min. večer.