Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

195 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Dérer, dr Meissner, dr Slávik, dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška, dr Záděra.

Místopředseda Stivín zahájil schůzi v 10 hod. 15 min. dopol.

obdrželi: dodatečně na 185. schůzi v úterý dne 17. května t. r. posl. Barša, Dvořák, Gottwald, Hadek, Juran, Kliment, Kubač, Novotný, Zápotocký; na dnešní schůzi posl. Heller; na tento týden posl. Suroviak - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. dr Reisz na tento týden.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal: do výboru soc.-politického posl. Hatinu za posl. Pechmanovou; do výboru zemědělského posl. Tykala za posl. dr Patejdla; do výboru živn.-obchodního posl. Richtra za posl. Vaňka.

posl. inž. Kalliny ministru vnitra, že chebská státní policie postupuje nespravedlivě proti obchodníku Arnoštu Bartlovi v Chebu, poněvadž zapomněl ve výkladu odznak skobového kříže (č. D 809-III),

posl. dr Keibla ministru financí o subvenci ze státního silničního fondu na vydláždění sonneberské okresní silnice v Kamenickém Šenově, okres děčínský (č. D 810-III),

posl. Krumpeho ministru pro zásobování lidu o nedostatečném zásobování okresů v severních a severozápadních Čechách máslem (č. D 813-III),

posl. Windirsche ministru financí o nedůstojném zacházení úštěckého berního úřadu s poplatníkem (č. D 815-III),

posl. Chobota a dr Buzka ministru železnic o nedodržování předpisu jazykového zákona na trati Košicko-bohumínské dráhy na území Těšínského Slezska (č. D 816-III).

počátkem schůze:

Zprávy tisky 1782 a 1783.

Těsnopisecké zprávy o 179. a 181. schůzi posl. sněmovny.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 6 a následující dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme nejprve k projednávání odst. 6, jímž jest:

6. Zpráva výborů živn.-obchodního, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1347) zákona o povinném mísení lihu s pohonnými látkami (tisk 1783) [podle §u 35 jedn. řádu].

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání o osnově této s osnovou, kteráž jest na pořadu jako další odstavec, to jest:

7. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1683) zákona, jímž se mění některá ustanovení o dani z lihu a upravuje hospodaření s lihem (tisk 1782) [podle §u 35 jedn. řádu].

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že obě osnovy, týkající se hospodaření s lihem, spolu souvisí.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Nebyly.) Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji odst. 6 jsou: za výbor živn.-obchodní a zemědělský posl. dr Zadina, za výbor rozpočtový posl. Adámek.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Předmětem jednání dnešní schůze jsou dva zákony, které upravují záležitosti lihovarské. Je to především zákon o povinném míchání lihu s pohonnými látkami a dále zákon o dani z lihu, který označuji jako malou novelu lihového zákona. Oba zákony souvisí obsahově. Musím vlastně konstatovati, že primérním zákonem je zákon o míchání lihu s pohonnými látkami a jako s tímto zákonem primérním souvisící se připojuje novela zákona lihového.

Zákon prvý, o povinném míchání lihu s pohonnými látkami, to znamená především míchání lihu s benzinem, má tento stručný obsah. V tomto zákoně vyslovuje se generální zásada, že minerální oleje s hutnotou pod 790°, ať už se vyrábějí doma nebo dovážejí z ciziny, musí býti míchány s lihem před použitím do motorů. Tato povinnost míchací může býti rozšířena nařízením vládním ještě na jiné minerální oleje nebo případně se může vládním nařízením učiniti výjimka pro některé kategorie motorů nebo pro některá odvětví. Také je pamatováno na to, pokud by se povinné míchání nerozšířilo na některé minerální látky povahy konkurenční, aby se mohla zavésti zvláštní dávka vyrovnávací, aby cenově jakákoliv škodlivá konkurence nové směsi lihobenzinové se vyloučila.

Dále obsahuje osnova ustanovení, že nařízením vládním se vláda zmocňuje, aby detailně vyřešila celou očekávanou rozsáhlou akci míchání lihu s benzinem, to znamená, aby udělala opatření ohledně odběru, cen, jakosti, denaturace, způsobu mísení lihu atd. Pro studium otázek souvisících s používáním lihu k účelům motorickým zřizuje se při ministerstvu financí zvláštní komise jako stálá instituce, složená z předních odborníků a zástupců výzkumných ústavů. Zákon má nabýti účinnosti dnem 1. září letošního roku.

A nyní po tomto stručném vylíčení obsahu zákona přistupuji, abych vyzvedl všechny momenty hospodářské a národohospodářské vůbec, momenty sociální a finanční, které nás vedou, abychom tuto velkorysou akci řešili legislativně.

Především konstatuji, že akce pro míchání lihu s benzinem má mimořádný význam národohospodářský. Má na ní především eminentní zájem stát sám s hlediska současné dané situace, kdy je přímo nutností, abychom omezovali dovoz z ciziny k nám a abychom tak zabezpečovali naši valutu. Mícháním lihu s benzinem zmenší se dovoz benzinu o 400.000 q a místo toho nastoupí náš domácí líh v kvantu 1/2 milionu hektolitrů. Dovoz benzinu k nám neobyčejně stoupá v tom poměru, jak se rozvíjí automobilismus a motorový pohon vůbec. Dovoz tento činil ještě r. 1920 asi 1,318.000 q v hodnotě asi 861 mil. Kč a již r. 1931 činil 4.2 mil. q, tedy se více než ztrojnásobil, v hodnotě přes půl miliardy. Dovoz tento v posledních minulých letech stoupal každoročně asi o 400.000 q. Jakmile nastoupí míchání lihu s benzinem, dovoz ten se zmenší o částku asi 50 až 60 mil. ročně. Tímto způsobem zmenší se naše závislost na cizině a místo pohonných látek, dovezených z ciziny, budeme moci tyto nahrazovati látkou domácí, lihem, kterého máme velkou domácí produkci a zároveň příznivé předpoklady pro její další zvýšení z pohotových domácích surovin.

Jde tu především o zpracování brambor, řepy, melasy, cukru a případně též jiných výrobků zemědělské nebo průmyslové výroby.

Dokonce nutno vyzvednouti také důležitý moment, že tato všechna odvětví výrobní octla se v posledních letech v těžké krisi odbytové a cenové, a proto zajisté je eminentním zájmem státu, aby tato akce míchání lihu s benzinem přispěla k podpoře těchto důležitých odvětví v zájmu posílení hospodářského i sociálního života ve státě.

Dále konstatuji, že při této akci míchací je pamatováno též na mísení methylalkoholu, a to v množství dosahujícím 1% objemového. Kdežto dříve bylo uvažováno o tom, že bychom mohli methylalkoholu používati jako látky denaturační, proniklo v poslední době poznání, že čištěný methylalkohol není vhodnou látkou denaturační, a proto zde vystupuje jako samostatná látka určená k míchání.

Touto zvýšenou výrobou lihu poslouží se všem složkám lihovarské výroby a různých odvětví výrobních. Zejména konstatuji s potěšením, že se tím značně prospěje domácímu zemědělství, jak blíže odůvodním při druhé osnově. Poslouží se produkci zemáků, poslouží se produkci řepy. Zvýšení výroby zemědělských lihovarů umožní zvýšení produkce zvířecí, zejména žíru a produkci mléka, což poslouží zase zásobování našeho obyvatelstva. Dostaví se také zvýšený odbyt domácího uhlí nejméně o 15 až 20 tisíc vagonů a zvýší se i doprava na dráze v počtu, jak já odhaduji, do 50 tisíc vagonů.

Celkové zvýšení národohospodářské hodnoty odhadovali referenti ministerstva financí na cifru velmi slušnou, na 400 mil. Kč. Zvláště je zajímavé, což konstatuji, že takto zvýšenou výrobou také se zvýší položka "Mzdy", a to, jak odhadovali odborníci, asi o 80 mil. ročně, takže se tou měrou též přispívá ke zmírnění nezaměstnanosti v našem státě.

Pokud se týče poměrů míchání lihu s benzinem, vyslovují se odborníci, že nejvhodnější poměr pro použití lihu je od 20 do 25%. Konstatuji dále, že v cizích státech, a to ve většině případů se použilo při míchání lihu s benzinem 25%, tedy té vyšší hranice. Náš zákon zaujímá stanovisko, aby se vycházelo v poměru 20:80 a v zákoně je připuštěno zvýšení do 25% po slyšení zájmových korporací, které jinak, jak mohu konstatovati, v zásadě proti tomuto opatření nečiní námitek.

Po stránce technické není proti mísení lihu s benzinem naprosto žádných námitek, poněvadž je jak teoreticky, tak i prakticky vyzkoušeno. V řadě států evropských byla tato akce již dříve zavedena a plně se osvědčila. Pohon směsí liho-benzinovou nevyžaduje zpravidla žádných změn, ani na motoru, ani na splynovači. Přísada lihu působí dokonce jako výborný prostředek antidetonační, takže ještě zlepšuje vlastnosti benzinu pro účely pohonné.

Ministerstvo financí provádělo některé pokusy a vyžádalo si též vyjádření vědeckých autorit, zejména též p. inž. dr Jaroslava Formánka, profesora na českém vysokém učení technickém v Praze, který na nejdůležitější otázky povahy technické dal své vyjádření velmi kladné, positivní a příznivé, kteréžto vyjádření jsem pojal též do tištěné zprávy výborové, a poukazuji na ně zejména ty interesenty, kteří mají zájem o větší podrobnost po této stránce.

O hlavních zásadách pro provádění zákona o míchání lihu s benzinem, s pohonnými látkami vůbec, podalo ministerstvo financí nám v poradách výborových podrobný elaborát, kde naznačuje, jak ten celý proces míchací akce, výroba lihu, rafinování, dehydrování, mísení v určitých mísírnách atd. se děje, kterýžto pochod jsem rovněž pojal do své zprávy, a odkazuji interesenty na text tištěný.

Dále konstatuji, že v celé řadě evropských států tuto akci, a sice již dávno, před 7 a 8 roky vyřešili, a odkazuji rovněž na svou zprávu výborovou, kde uvádím bližší podrobnosti, v jakých způsobech a v jakých formách tato akce byla v cizině řešena. Zde jen stručně konstatuji, že tato akce byla zavedena již ve Francii, v Německu, v Maďarsku, Švédsku, Lotyšsku, Italii, Rakousku, Polsku, Australii a v poslední době se řeší také i v Bulharsku.

Ve zvláštní části zprávy výborové přičiňuji určité stručné poznámky ke změnám, které provedl zemědělský výbor. Změny u tohoto zákona byly dosti detailní, účelné a přímo nutné a objasnění jich podávám v příslušné části důvodové zprávy.

Zemědělský výbor - konstatuji v závěru - jednal o tomto vládním návrhu na schůzích v době od 12. dubna do 17. května, a to v souvislosti s projednáváním osnovy druhé, t. zv. malé novely lihového zákona.

Zemědělský výbor přijal některé návrhy pozměňovací a doplňovací a usnesl se doporučiti posl. sněmovně schválení tohoto návrhu ve znění upraveném ve výboru zemědělském spolu se všemi resolucemi k tomuto textu připojenými.

Resoluce jsou dvě z výboru zemědělského a jedna z výboru rozpočtového. Doporučuji jakožto referent výboru zemědělského nejen resoluce zemědělského výboru, nýbrž i resoluci rozpočtového výboru ke schválení.

Jako referent výboru živnostensko-obchodního konstatuji, že výbor tento podrobil celou osnovu bedlivému projednání ve dvou schůzích dne 20. dubna a 17. května t. r., schválil osnovu ve znění upraveném výborem zemědělským spolu se všemi připojenými resolucemi a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby tento návrh vládní rovněž schválila. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Loňského roku předložila vláda parlamentu návrh zákona, kterým se má zavésti povinné míchání bezvodého lihu s benzinem pro pohon motorů. Předloha zákona sledovala účel prospěti zemědělství horskému, neboť pravidelně v krajinách horských byla vybudována řada lihovarů, zpracujících líh z bramborů. Podle výkazu bylo zpracováno v kampani 1929/1930 celkem 3,910.994 q bramborů na líh. Při povinném mísení bezvodého lihu do benzinu při směsi 19% lihu, 1% lihu dřevnatého, vyráběného hlavně na Podkarpatské Rusi, s 80% benzinu, bylo by možno vyrobiti cca o 410.000 hektolitrů lihu více, z čehož by připadalo na lihovary hospodářské 73%, t. j. cca 299.000 hl, což znamená zvýšenou produkci bramborů nejméně o 2 mil. q. Snaha zpracovati zvýšené množství bramborů na líh vycházela ze snahy udržeti životaschopnost, možno-li, zvýšiti rentabilitu horských hospodářství. Oves, hlavní horská plodina, ve svém odbytu klesá, není domácího konsumu v důsledku poklesu chovu koní a vývoz do zahraničí také nestoupá.

Množství výšené výroby lihu o 410.000 hl je počítáno podle statistiky dovozu minerálních olejů. Na konto tohoto cizího produktu má se konsumovati produkt domácí. Uvážíme-li hospodářské výhody při posuzování zvýšené zemědělské výroby rostlinné a vezmeme-li v úvahu možnost výkrmu dobytka zvýšeným množstvím výpalků, tedy i výroby živočišné, dále pak omezení dovozu cizího zboží a nahražení výrobkem domácím, musíme uznati, že míchání bezvodého lihu do benzinu přináší mnohé výhody hospodářské, národohospodářské i sociální; bude poskytnuto zaměstnání slušné řadě lidí.

Roku 1930 dovezlo se do naší republiky 4,037.000 q spalitelných minerálních olejů v ceně 525,115.000 Kč. Ušetří-li se 20% této částky, více než 100 mil. Kč zůstane v naší republice. Poněvadž rok jako rok dovoz benzinu stoupá, možno tvrditi, že loni i letos vývoz valut za cizí zboží stoupá, a tomu zabrániti sleduje zákon o povinném míchání pohonných látek.

Při jednání o tomto zákoně vynořila se řada otázek jiných, jako přijímání nových členů do stávajících lihovarů, zřizování nových lihovarů a také ve kterých oblastech. Tyto otázky zároveň řeší projednávaný zákon o výrobě, zdanění a hospodaření lihem.

Nové členy bude možno přijímati ve stávajících lihovarech, třebas stávající lihovarnický průmysl reklamoval celé zvýšené výrobní množství pro staré lihovary a staré členy lihovarů, odůvodňuje svůj požadavek sníženou cenou surového lihu. Prý kalkulovali se zvýšenou výrobou a v důsledku toho se snížením režie.

Pro nové družstevníky v malém lihovém zákoně je vyhrazeno 8000 hl ročně po 5 roků jako přínos - věno do družstevních podniků. Družstevních lihovarů pracovalo v kampani 1930/31 celkem 311 se 17.292 členy se započítanou výměrou pozemkovou 274.968 ha a vyrobily 238.274 hl lihu. Hospodářských lihovarů soukromých pracovalo 580 v téže kampani a měly započítanou výměru pozemkovou 206.607 ha. Vyrobily 216.464 hl lihu. Celkem hospodářské lihovary vyrobily 454.738 hl lihu. Celková výroba lihu v téže kampani činila 618.000 hl.

Je na snadě, že nebylo mnoho chuti dáti těmto výrobcům zvýšené výrobní množství bez určitých závazků. Řekl jsem, že otázky souvisící s těmito závazky řeší malý lihový zákon. Cena směsi, která byla velmi tvrdým oříškem při jednání, vyřešena je prohlášením pana ministra financí. Směs bude prodávána za 2.60 Kč, když se poměry na hospodářském trhu světovém nezmění. Při tom zůstávají zachovány dosavadní zvyklosti při stanovení cen na bloky.

Byl projevován také zájem, kdo bude líh odvodňovati, mísiti a na trh uváděti. Toto jest ponecháno vládnímu nařízení. Rovněž na obavy, že směs bude možno štěpiti a líh ze směsi pod rukou prodávati, je pamatováno v zákoně u odst. 2 §u 4: "Kdo by jakkoliv účel zákona mařil, bude trestán pokutou 20.000 Kč."

Po stránce finanční zákon státu břemen neukládá. Stát sice ztrácí něco na cle a surtaxe z dovozu minerálních olejů vybíraných, ale dostává náhradu zvýšeným kontrolním poplatkem, zvýšeným na 40 Kč z 1 hl lihu.

Proto rozpočtový výbor, projednav tuto předlohu zákona, doporučuje předloženou zprávu i s připojenými resolucemi výboru zemědělského a živnostenského a současně také s připojenou resolucí výboru rozpočtového ku přijetí. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Zpravodaji při odst. 7 jsou: za výbor zemědělský pan posl. dr Zadina, za rozpočtový pan posl. dr Hodáč.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor zemědělský - p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. Zadina: Slavná sněmovno! Mám přednésti referát za výbor zemědělský k druhé osnově lihovarské, totiž k novele lihového zákona. Novela lihového zákona upravuje, řekl bych, hlavně čtyři otázky: především otázku daně z lihu, pak úpravu poměru ovocných pálenic, dále stanoví rozdělování výroby lihové a otázku hospodaření s lihem. Hospodaření s lihem se upravuje ve dvou eventualitách, a to buď formou monopolu nebo formou společnosti lihové.

Otázka zdanění lihu je upravena tím způsobem, že dosavadní daň 15 Kč se zvyšuje na 23 Kč. Není to však nové zatížení konsumu, poněvadž tato diference 8 Kč se vlastně již nyní vybírala a odváděla státu společností lihovou. Kromě státní daně 23 Kč je ještě dávka zemská 2 Kč a daň z obratu 1˙80 Kč, takže celkové zatížení pitného lihu činí 26.80 Kč. Celkový výnos daně z lihu pro stát dosahuje výše asi 600 mil. Kč. Tato částka bude nyní zvýšena o kontrolní poplatek, který se má vybírati ve výši 40 h z veškerého kvanta lihu, určeného k míchání s benzinem, a který vynese státu asi 20 mil. Kč. U produkčních lihovarů nastává in puncto zdanění pronikavá změna potud, že se ruší dosavadní paušalování daně a provádí se plné zdanění lihu podle kontrolních měřidel.

V kapitole 2 upravuje novela lihového zákona důležité poměry všech skupin výrobců lihu, a to lihovarů zemědělských, průmyslových, drožďáren, ovocných pálenic a v souvislosti se zákonem o mísení lihu s benzinem umožňuje nový zákon lihový velký rozvoj těchto výrobních odvětví. Tak především bude zabezpečeno zemědělské lihovarnictví v jeho důležitém hospodářském poslání. Zemědělský lihovar představuje podnik, který jest spojen se zemědělskými podniky, ze kterých přijímá surovinu, hlavně brambory, zpracuje ji na líh a vrací hospodářství výpalky jako vydatné krmivo v době zimní, a tak umožňuje zvýšený stav dobytka. V ohledu hospodářském má tudíž zemědělský lihovar tu významnou funkci, že umožňuje intensivní produkci rostlinou i zvířecí, kterážto funkce jest tím důležitější, že slouží se tím k podpoře a rozvoji především horského zemědělství. Velký prospěch projevuje se i pro všeobecné zájmy spotřebitelů, poněvadž tímto způsobem umožňuje se zvýšená produkce masa, mléka a tuků. Toto důležité hospodářské poslání zemědělských lihovarů, prokázané dosavadní tradicí, jest významným důsledkem dosavadního lihového zákona, který postavil výrobu lihovou ze značné části do služeb domácího zemědělství.

Zvláštní samostatnou skupinou jsou lihovary družstevní, kterých v kampani 1931/32 bylo 328 a které soustřeďují asi 18.000 zemědělců s celkovou výměrou pozemkovou přes 305.000 hektarů, rozložených asi ve 2625 obcích. Pokud se týče rozvrstvení členů podle majetku pozemkového, připadá na členy obhospodařující výměru pozemkovou do 5 ha 22.2%, od 5 do 10 ha 27.3%, od 10 do 20 ha 30.5%, od 20 ha do 50 ha 17%, od 50 ha do 100 ha 2% a pres 100 ha 1%. Z celkového počtu vzniklo asi 75% těchto družstev při provádění pozemkové reformy, kdy združstevněním zemědělských lihovarů a zabezpečením účasti všem novým nabyvatelům půdy z pozemkové reformy byla zachována pro zemědělské lihovarství základna půdy a jeho hospodářská funkce byla rozšířena na široké vrstvy malých a středních zemědělců.

Další skupinou konsumních lihovarů jsou lihovary průmyslové, které vyrábí líh z melasy. Ze solí, obsažených v melase, jest získáván kyanid a sklářská potaš, z nichž první jest významným aktivem v bilanci našeho zahraničního obchodu a druhá pak jest důležitou surovinu pro náš průmysl sklářský. Zvláštní podskupinou průmyslových lihovarů jsou drožďárny, u kterých jest líh vedlejší výrobek při výrobě droždí.

Nová akce míchání lihu s benzinem má posloužiti, jak jsem již stručně uvedl ve svém dřívějším referátu, celé řadě výrobních odvětví a celkově přispěti vydatně ku posílení našeho národního hospodářství. Tak především má zjednati účinnou podporu našemu zemědělství, které se nachází v těžké krisi. Zvláštní zřetel jest při tom brán na naše bramborářství, které v důsledku různých nepříznivých vlivů nachází se ve vážné krisi cenové i odbytové. Především jest to neblahý účinek nadprodukce, která se dostavila rozšířením osázené plochy o 20% a zvýšením naturálního výnosu po 1 ha asi o 30%. Jestliže průměrná domácí spotřeba brambor se odhaduje odborníky asi na 78 mil. q a sklizeň roku loňského (a přibližně i v min. dvou letech) byla odhadována na 97 mil. q, jeví se přebytek asi 20 mil. q.

Vývoz zemáků do ciziny jest téměř úplně znemožněn různými opatřeními některých cizích států, zejména též nesprávným poukazem na několik málo míst v severních Čechách při hranicích, kde vyskytla se rakovina zemáků, zavlečená tam z Německa. Průmysl zpracující a konservující zemáky jest v těžké krisi. Průmysl škrobárenský, který před válkou byl zastoupen asi 140 závody, byl redukován asi na 70 podniků, jejichž výroba ještě klesla asi na jednu třetinu. Průmysl sušárenský téměř úplně vymizel. Zbývá tu jedině zemědělské lihovarství, jehož výrobní kapacita nebyla využívána dosavadní normovanou výrobou lihovou ani z polovice. Kromě toho projevují se z horských oblastí bramborářských stesky na to, že rozvoj automobilismu a motorického provozu poškozuje chov koní, jejichž pracovní výkon byl do velké míry nahrazen motorickou silou automobilů a traktorů, a zároveň tím utrpěla též produkce ovsa. Se zřetelem k tomu se vyslovuje požadavek, aby v náhradu za to bylo umožněno zvýšené zpracování zemáků na líh, používaný na míchání s benzinem. Z nové akce míchání lihu s benzinem mají bramborářské oblasti získati zvýšený odbyt průmyslových zemáků o 35.000 vagonů, určených k tomuto účelu.

Touto zvýšenou výrobou poslouží se ke zintensivnění všech hospodářství spojených s lihovarem, jak ve výrobě živočišné, tak i ve výrobě rostlinné.

Při projednávání novely lihového zákona byl brán zvláštní zřetel též na těžkou situaci čsl. řepařství. Naše řepařství prožívá těžkou krisi v důsledku mimořádné krise průmyslu cukrovarského. Při porovnávání situace našeho řepařství r. 1931, tedy v minulém roce, oproti situaci r. 1925, tedy před 6 lety, je možno konstatovati, že v důsledku hlubokého poklesu cen řepy a zmenšené výroby cukrovarské nastal pokles osevné plochy cukrovky v celém státě o 43% a pokles sklizně asi o 50%. Tento neblahý důsledek projevuje se nejtíživěji zejména na Slovensku, kde pokles osevné plochy přesahuje 60%. Jelikož krise na světovém trhu cukerním se ještě dále přiostřila a všechna pomocná opatření, podnikaná jak v tuzemsku, tak i mezinárodní akcí, ukázala se dosud nedostatečná, jest nutno počítati v letošním hospodářském období ještě s dalším zhoršením tohoto stavu.

Odůvodněným zájmům našeho řepařství vyhovuje se v novele lihového zákona v rozsáhlé míře. Tak především vyslovuje se zásada, aby nové průmyslové lihovary byly zřizovány přednostně pro zpracování cukrovky.

Tímto způsobem má býti umožněno, aby v těchto velkých průmyslových závodech byla zpracována velká kvanta řepy, zejména v těch oblastech, kde nenachází odbytu v průmyslu cukrovarském.

Kromě toho počítá se s možností zpracovati řepu též ve stávajících průmyslových lihovarech a drožďárnách, z nichž některé jsou již zařízeny na zpracování řepy, a proto vložilo se do osnovy zákona ustanovení, aby ministr financí v dohodě s ministry obchodu, zemědělství a pro zásobování lidu stanovil poměr pro použití hlavních surovin, kterými jsou v těchto podnicích melasa, řepa a cukr.

Se zřetelem na zájem domácího řepařství a cukrovarského průmyslu zavádí se nové důležité opatření, aby umožněno bylo používati surového řepového cukru nezdaněného k výrobě lihu za podmínek, stanovených ministrem financí.

Zájem řepařství vztahuje se částečně též k melase jako odpadku výroby cukrovarské, kterážto surovina nachází dobrý odbyt v průmyslových lihovarech.

Se zřetelem na zvláštní obtížnou situaci řepařství na Slovensku má býti uveden v činnost státní průmyslový lihovar v Leopoldově pro zpracování řepy v rámci zvláštního jemu přiděleného výrobního oprávnění.

Vládní osnova ve čl. IV proponovala zvláštní daň 50.- Kč z 1 hl lihu vyrobeného z řepy, avšak od jejího zavedení se upouští z důvodu neúčelnosti tohoto řešení.

Nový zákon upravuje též poměry produkčních lihovarů. Dle dosavadního stavu existovaly 3 druhy produkčních lihovarů čili pálenic. Jsou to jednak paušalované pálenice zemědělské, které zdaňují líh paušálem, dále paušalované pálenice živnostenské a průmyslové pálenice, zdaňující líh dle kontrolního měřidla. Dle statistiky provedené ve výrobním období 1929/30 bylo v činnosti asi 617 pálenic zemědělských, 218 paušalovaných pálenic živnostenských, tudíž celkem 835 paušalovaných pálenic s celkovou zdaněnou výrobou asi 1850 hl a 88 průmyslových pálenic s kontrolním měřidlem, vykazujících celkovou výrobu 2441 hl, takže celková výroba všech pálenic činila asi 4300 hl.

Výroba těchto produkčních lihovarů slouží především ke zpracování ovoce v odlehlých oblastech, zejména na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde odprodej ovoce jest nesnadný anebo přímo nemožný, a proto výroba slivovice jako kvalitního výrobku poskytuje jedinou možnost zhodnocení peckovitého ovoce a znamená tak důležité výrobní odvětví v těchto oblastech.