Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Šeba (pokračuje): Vážení pánové, podněty nebo poznámky, které by měly vztah ke smlouvě právě zde projednávané, nebyly učiněny. Dodal bych pouze, že je nutno starati se o naše letectví a zejména dávati pozor, aby naše letectví bylo vyzbrojeno tak, aby bylo v každém čase hotovo k obraně státu a aby bylo soběstačné ve všech směrech, to jest, aby materiál, se kterým letectví zachází, bylo možno vyráběti našimi vlastními prostředky. Týká se to nejen letadel, nýbrž i přístrojů, kterých letadla upotřebují, a zejména všech zařízení, kterých je třeba k provozování létání v obraně státu. Je to zejména průmysl filmový, fotografický a průmysl pomocných palubních přístrojů.

Ježto jiných návrhů, které by měnily vládní návrh, nebylo, nemám dalších poznámek. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaj za výbor technicko-dopravní p. posl. Srba vzdává se slova k doslovu.

Hlasování o tomto odstavci pořadu odložíme na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání odstavce dalšího. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Budeme tedy projednávati odst. 5, jímž jest:

5. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1525), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednaná dne 1. prosince 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. (tisk 1582).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní za p. posl. dr Zadinu p. posl. Chalupník, za výbor zahraniční p. posl. Myslivec.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Chalupníkovi.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Nizozemská vláda požádala skrze své vyslanectví v Praze československou vládu, aby dva druhy nizozemských sýrů, t. j. Edam a Gouda, které až dosud při dovozu do Československé republiky byly vyclívány podle autonomní sazby po 420 Kč za 100 kg, byly napříště vyclívány za smluvní sazbu jako podobné jemné stolní sýry italské, švýcarské a francouzské výslovně uvedené v příslušných smlouvách, t. j. za sazbu 294 Kč za 100 kg.

Pro vyhovění žádosti nizozemské vlády rozhodovaly dva momenty:

1. značné aktivní saldo naší obchodní bilance s Nizozemím, které z cifry 116 milionů Kč r. 1928 vzrostlo na 235 milionů Kč r. 1930, tvoříc přebytek vývozu našich průmyslových výrobků, hlavně textilií, obuvi, skla, porculánu a j.;

2. písemné ujištění holandské vlády, že při vývozu československých šunek do Nizozemí zachován bude dosavadní zjednodušený a blahovolný modus, dokud v Československu nebude vydán zákon o prohlídce jatečných zvířat a masa.

Dohoda o sýrech jako dodatek k naší obchodní úmluvě s Nizozemím z 20. ledna 1923 jest aktem legislativním, vyžadujícím schválení parlamentu, naproti tomu zajištění čsl. šunkám v Nizozemí dosavadního celního modu jest rázu administrativního.

Výbor živn.-obchodní projednal shora jmenovanou dodatkovou dohodu ve schůzi konané dne 15. prosince 1931 a usnesl se doporučiti posl. sněmovně ke schválení schvalovací návrh, obsahující obvyklé schvalovací usnesení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. Myslivcovi.

Zpravodaj posl. Myslivec: Vážená posl. sněmovno, chtěl bych stručně říci, že se plně a doslova připojuji k vývodům mého pana kolegy spolureferenta. Učinil bych ještě jenom malou poznámku: Když jedete krásnými krajinami Nizozemí, překvapí vás jedna zajímavost. Uvidíte na lukách a polích pásti se obrovská stáda krav. Holandský nebo nizozemský chov dobytka jest proslulý v celém světě. A také pánové z povolání, zemědělci, dosvědčí, že i naše zemědělství české, ačkoliv má starou tradici, mnohému z Holandska se naučilo. Přirozeně, že holandskému, nizozemskému státu záleží na tom, aby svoje zemědělství, svoji hlavní produkci národní zesílilo, pojistilo, aby sýry tam vyráběné, Edam a Gouda, těšily se zvláštní ochraně a aby celní procedury byly takovým způsobem jako u jiných jemných sýrů projednávány. Tento příklad musí sloužiti našemu státu za vzor, aby také náš stát svoje zemědělství, svoji domácí výrobu podle možnosti podporoval.

Můžeme k této smlouvě tím spíše dáti souhlas, poněvadž sýry toho druhu, jako je Edam a Gouda, které naše mlékárny u nás také vyrábějí, skvěle se osvědčily a plně snesou konkurenci (Výborně!) nizozemských sýrů. (Tak jest!) Můžeme to učiniti tím spíše, že naše šunky jsou světoznámým produktem, jdou do celého světa, kde pražskou šunku dobře znají, ačkoli o mnohém o nás nevědí. Tedy Holandsko, Nizozemí navzájem vyšlo nám vstříc tím, že zase dovozu našich šunek poskytlo jistou benevolenci, která by podle veterinářských zákonů nizozemských nebyla na místě.

Vzhledem k tomu, že je to předloha, která dokazuje benevolenci našeho státu pro vybudování dobrých styků se sousedními státy, pro dobré styky se státem, ve kterém odpočívá náš veliký pedagog Jan Amos Komenský, doporučuji, aby tato předloha byla schválena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je řečnická přihláška. Zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická byla 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Ke slovu je přihlášen na straně "proti" p. posl. Höhnel. Dávám mu slovo.

Posl. Höhnel (německy): Tento systém může se udržovati jen nezměrným potlačováním pracujícího lidu a bezmezným terorem. Jestliže zde vystoupil zástupce oposičních stran, které jsou však přes to stranami kapitalistickými, a bouří proti tomuto terorisování, musíme prohlásiti, že jest to jen demagogické naparování, aby se u mas venku vzbudila víra, že národní socialisté jsou skutečně ochotni bojovati proti tomuto potlačování. Ve skutečnosti jako vřelí obhájci této kapitalistické soustavy mají velký zájem, aby se těchto opatření užívalo také proti dělnické třídě, slouží-li jen k zachování kapitalistické soustavy.

Uvedl bych zde jen několik případů takového terorisování pracujícího obyvatelstva a několik zvlášť těžkých přehmatů, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 185. schůzi posl. sněmovny.] které byly spáchány policejními úřady za hornické stávky.

Téhož dne, kdy v Mostu a v Chomútově bylo stříleno do horníků, konal se projev v Ústí n. L. Ještě dopoledne byl jsem na ústeckém policejním ředitelství a zakročil jsem tam, aby se nám povolily aspoň schůze v místnostech a odůvodňoval jsem to tím, že máme projevy již připraveny a že demonstranti proudí již do Ústí se všech stran. Zaručili jsme se, že bude zachován pořádek. V rozmluvě, která trvala čtvrt hodiny, dostalo se mi odpovědi: Prosím, my nemáme vůbec žádný strach, nic se nestane. Odpověděl jsem: Lidé přijdou! Namítlo se mi opět: Nemáme strachu; poněkud horkokrevné hlavy již schladíme. Byla tedy přímo vykonána příprava, aby musilo dojíti ke srážkám tohoto 13. dubna. A vskutku, horké hlavy byly tam schlazeny způsobem volajícím do nebe. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Viděl jsem tam, jak dělník, který nespáchal nic jiného, než že utíkal před policií, byl pronásledován policisty a sražen k zemi. Ten člověk dostal takovou ránu do hlavy, že mu krev z hlavy vystříkla na několik metrů. Když však onen člověk opět povstal, policisté se na něho vrhli znovu a opět ho srazili k zemi. Jest to jakýsi Antonín Schneider z Chabařovic; když jsem tam byl zatčen a přiveden na policejní strážnici, protestoval jsem a žádal, aby tento člověk byl ihned obvázán a odvezen do nemocnice. Nebylo mi však vyhověno. Na strážnici cloumali se mnou ode zdi ke zdi, poněvadž jsem se odvážil protestovati proti tomu, že srazili k zemi člověka a téměř mu roztříštili lebku. Když jsem pak byl předveden k policejnímu řediteli, opět jsem ihned protestoval a žádal, aby Schneider byl lékařsky ošetřen. Později jsem zjistil, že Schneider byl vyšetřen lékařem teprve v 8 hodin večer. Musil tedy seděti na strážnici 3 1/2 hodiny a když prosil aspoň o doušek vody, i tento doušek vody byl mu odepřen. Táži se, jsou to ještě lidé, či máme vůbec v německé řeči nějaký název pro takové jednání? Pak tohoto člověka z policejní strážnice odvedli a víte kam? Na zamřížovanou postel ústecké nemocnice, ležel tam 8 dní, dostal 20 záchvatů zuřivosti jako následek nakládání ústecké policie, poněvadž se mu odepřela nejprostší lékařská pomoc. Zde mohou si dělníci učiniti jakýsi pojem o tom, jak to bude vypadati v příští válce, když se v této poměrně klidné době nakládá takto se zraněnými.

Uvedl bych ještě jeden přehmat státních úřadů za hornické stávky: V Chabařovicích u Ústí zastavili dělníci jednoho závodu při pochodu dne 13. dubna práci. Když pak 14. zvěděli, že se 13. střílelo v Mostu do dělníků, zahájili dělníci tohoto závodu protestní stávku. Ti lidé byli však tak slušní, že šli k podnikateli a tázali se ho, kolik dělníků má zůstati v závodu, aby firma neutrpěla škodu. Jako dík za tuto slušnost závodní rady a dělníků byla závodní rada propuštěna a nebyla již přijata ani na mé zakročení, ani na zakročení člena obecního zastupitelstva. Ještě téhož dne byla zatčena, poněvadž prý vyzvala dělníky ke stávce, což se ovšem zde v tomto státě nyní již nedovoluje pro svévoli okresních úřadů, ovšem v dohodě s vládou. Takto má se znemožniti právo dělníků na stávku a právo shromažďovací. Tu se dělníci usnesli, že vyšlou k šéfovi firmy deputaci, aby se dožadovala opětného zahájení práce a aby mu ohlásila ultimatum. Ale, co myslíte, že se stalo druhého dne? Do tohoto podniku se 70 dělníky přitáhlo druhého dne přes 20 četníků s gumovými obušky, rozdělili se v dílnách, zabránili, aby dělníci spolu při práci hovořili, každého dělníka, který šel na záchod, provázeli až na záchod, nestrpěli ani slova, nýbrž, jakmile některý dělník promluvil na druhého, řekli: "Za to nejste placen, pracujte." Tak veliké jsou přehmaty úřadů v tomto oboru. Táži se: Co nám ještě schází do nucené práce, jak dlouho to bude ještě trvati, že dělnictvo bude klidně přihlížeti k těmto poměrům, jak byly obvyklé v době nevolnictví nebo otroctví, a to vše se souhlasem stran sedících ve vládě?

Uvedl bych ještě jeden přehmat. Náš soudruh Hüttel byl bez důvodu zatčen v západních Čechách, mluvil prý na nějaké stávkové schůzi ve Falknově. Soudruh Hüttel seděl bez důvodu 11 dní ve vyšetřovací vazbě. Zahájil pak hladovku a byl násilně krmen, při čemž mu byly vylomeny 2 zuby. Pak musil býti propuštěn.

Zvláště chci zde však vylíčiti případ vrchního komisaře Vyskočila v Německém Jablonném. Tento okres německo-jablonský jest nouzový okres, který jde hned za nouzovými okresy rudohorskými. Je tam ohromná nezaměstnanost, která stále vzrůstá. V tomto okrese před válkou nacházelo tisíce dělníků zaměstnání ve cvikovském textilním průmyslu. Z těchto tisíců dělníků pracuje dnes již jen asi 300 dělníků. Ke všemu tomu přichází ještě do tohoto kraje, kde se usadila bída a nouze, na toto obyvatelstvo, které jest již tak jako tak dosti bito tím nejstrašlivějším hladem, člověk, pan vrchní komisař Vyskočil, který jest tam puštěn na pracující obyvatelstvo. Tento pan vrchní komisař Vyskočil jest vyloženou metlou pro tento okres. Z činů pana Vyskočila uvedl bych jen něco, vše nemohu, na to by mi nestačil čas. Vyvíjí nesmírnou činnost k potlačení dělnického hnutí, zotročuje nesmírně veškeré pracující obyvatelstvo, pátrá, kde by jen mohl najíti nějaký podnět, aby mohl pracující lid poškoditi. Z jeho hrdinských činů uvedu jen jeden: V tomto území, kde jest tolik tisíc nezaměstnaných, dosáhl pan vrchní komisař Vyskočil loňského roku na 100.000 Kč úspor na potravinových poukázkách, vydávaných ministerstvem soc. péče. Když pak byl volán za to k odpovědnosti, prohlásil: "Vždyť tyto obce poukázky vrátily." Usiluje, aby počet nezaměstnaných stále více snižoval. Dnes jsou poměry v tomto okrese již takové, že velká část nezaměstnaných říká: "Nemůžeme dostati žádných poukázek, nehlásíme se již jako nezaměstnaní." Tím počet nezaměstnaných stále klesá. Proto také příděly ministerstva soc. péče jsou stále menší a pan vrchní komisař Vyskočil dosáhl úspor ještě i na těchto poukázkách. Městské zastupitelstvo cvikovské zaslalo nyní při této příležitosti ministerstvu soc. péče memorandum, které se také zabývá [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] jednáním pana vrchního komisaře Vyskočila. Přečtu zde toto memorandum. Zní takto: "Dne 16. března t. r. pánové dr Brügel a dr Novák přijali v ministerstvu soc. péče delegaci cvikovské městské rady. Na přání obou těchto pánů líčíme dnes z usnesení městského zastupitelstva ještě jednou situaci města Cvikova a předkládáme stížnosti, pokud jde o vyživovací akci.

Poměry města Cvikova pro úpadek průmyslu a tím způsobený vzrůst nezaměstnanosti staly se nesnesitelnými. Počet nezaměstnaných i s dětmi a rovněž nezaměstnaných členů rodin dosáhl přes 2500 při téměř 5000 obyvatelů. K prvému zastavení závodů došlo ve Cvikově již r. 1922. V následujících letech zavíral brány jeden podnik za druhým, takže dnes z dřívějších desíti textilních závodů pracují ve Cvikově již jen dva, a to firma Löwinger & Glas a firma Josef Wenzl, zaměstnávající sotva 300 dělníků. Všechny ostatní podniky dělníky neustále dále propouštějí, takže, jak již rečeno, počet nezaměstnaných stále vzrůstá. O nějaké veřejné nebo soukromé stavební činnosti ve městě nebo v okrese nelze vůbec mluviti. Nouzové práce se v posledních letech ani ve městě, ani v okrese téměř vůbec neprovádějí. Okres musil dokonce nechati propadnouti subvenci půl milionu Kč, poněvadž mu nebyla povolena dodatková zápůjčka.

Stav pracovního trhu ve městě a v okrese zhoršil se ještě také tím, že velká část lidí, kteří chodili na práci do Saska, musila se vzdáti své dřívější práce v sousedním Sasku, poněvadž průmysl v tamějších krajích zaměstnává především domácí dělníky a rovněž také zastavil práci.

Strašlivá nouze nezaměstnaných v našem městě jest taková, že velké množství lidí nemůže již ani zaplatiti nájemné nebo opatřiti pro sebe a své děti nejnutnější oděv a výživu. Obec sama nemůže již, bohužel, poskytovati nezaměstnaným ze svého majetku nějaké podpory. Hospodářský stav ve Cvikově jest tak špatný, že již ani několik málo ještě vegetujících obchodníků a živnostníků nemůže poskytovati nižádné podpory, nýbrž sami by jí ještě potřebovali. Město pro tyto poměry, poněvadž nedostává přirážek, má stále méně a méně volných peněz. Pro tyto poměry zachází jeden živnostník za druhým. Město jest úplně vyčerpáno a nemá již peněz na veřejnou chudinskou péči, takže již nemůže pomáhati ani chudinskou péčí.

Okresní úřad v Německém Jablonném používá výnosu ministerstva sociální péče o státní vyživovací akci pro nezaměstnané a částečně zaměstnané osoby a tím dále utlačuje nezaměstnané a jejich příslušníky. Na základě neustálého škrtání a nových pokynů okresního úřadu, ztěžujících akci, nehlásilo se již při posledním hlášení přes 300 nezaměstnaných jako nezaměstnaní. Počet potravinových poukázek, poukazovaných městu, snižuje se při každém vydávání, takže k velké části hlášených nezaměstnaných přes jejich notorickou bídu nemůže sociální komise města přihlížeti. Okresní úřad dává úředníkem okresního úřadu bez výběru škrtati v předložených výkazech nezaměstnaných. Všichni stavební dělníci jsou zapsáni jako sezonní dělníci, kteří v tak zvané sezoně přes zkrácenou pracovní dobu vydělali si prý tolik, že mohou žíti po dobu, kdy nejsou zaměstnáni, a proto je okresní úřad škrtá. Domkáři jsou škrtnuti, poněvadž jejich domovní majetek není ještě úplně zadlužen, vdovy, přes to, že mají samostatnou domácnost, jsou vedeny jako svobodné, ženy nezaměstnaných, kdy muž jest také nezaměstnaný a dostává malou podporu podle gentské soustavy, okresní úřad rovněž neuznává. Chudí, ale práce ještě schopní lidé, kteří dostávají od obce chudinskou podporu přes 40 Kč nebo jiný důchod v této výši, jsou rovněž škrtnuti. Námitky proti takovýmto škrtům jsou odbývány výroky jako "takové lidi musí obec živiti úplně," aniž to však jest možno.

Při hlášení nezaměstnaných minulého měsíce hlásilo se ve Cvikově 618 osob o příděl potravinových poukázek. Úředník okresního úřadu snížil tento počet na 498. Při nové revisi výkazu, prováděné vrchním komisařem Vyskočilem, bylo toto číslo sníženo na 465 přednostů domácnosti. Rolníci, kteří dodávají dětem nezaměstnaných mléko na základě státní vyživovací akce, musí čekati 3 až 4 měsíce na vyúčtování odevzdaných poukázek na mléko. Touto praksí se uměle zvyšuje nouze drobných zemědělců, poněvadž v zimních měsících mají jen peníze z prodeje mléka.

Městské zastupitelstvo na základě těchto skutečností nabylo dojmu, jako kdyby okresní úřad chtěl dohnati nezaměstnané a jejich příslušníky k zoufalství. Vzrušení veškerého obyvatelstva tímto opatřením okresního úřadu nanejvýš vzrostlo. Tento dojem byl ještě posílen vývody pana vrchního komisaře Vyskočila k delegaci, která zakročila po intervenci v Praze dne 17. března u okresního úřadu. Městské zastupitelstvo žádá ministerstvo soc. péče, aby zvlášť přihlíželo k jeho těžkému stavu a aby toto memorandum projednalo jako naléhavé, aby se zabránilo porušení veřejného klidu a pořádku mezi vrstvami obyvatelstva trpícího nynější nouzí."

Na toto memorandum města Cvikova nedošla dodnes ještě žádná odpověď ministerstva soc. péče, ačkoliv toto memorandum bylo odesláno již 17. nebo 18. března a do dnes se také nic nezměnilo na tomto Vyskočilově systému v okresu německo-jabloneckém. Nezaměstnaní venku, obyvatelstvo, musí se tedy domnívati, že ministr Czech souhlasí s jednáním pana Vyskočila.

Nyní ještě promluvím o tom, jak mluví pan vrchní komisař Vyskočil s nezaměstnanými, když musí někdy přijíti k okresnímu úřadu. Sám jsem byl při tom, jak vrchní komisař Vyskočil jednal s vdovou, matkou 4 dětí, která jest již několik měsíců bez práce, která ho žádala, aby dostala více poukázek, poněvadž z tohoto nejmenšího přídělu nemůže naprosto žíti, a ukazovala na boty a řekla: "Nemám již ani boty, byla bych nemohla jíti do Německého Jablonného a podniknouti dalekou cestu, kdyby mi byl někdo boty nepůjčil." Vrchní komisař Vyskočil prohlásil: "A kdybyste běhala nahá, mně na tom vůbec nesejde." To byla odpověď tohoto člověka na nouzi pracujícího obyvatelstva. Ale pan vrchní komisař Vyskočil vyhazuje hromadně peníze při jiných příležitostech. Jakmile se u okresního úřadu nějak dovědí, že by se mohli někde dělníci sejíti snad k nějaké schůzi, nebo když dělníci ohlásí veřejnou schůzi, tu nastoupí ke každé takové veřejné schůzi pan vrchní komisař s 20 až 30 četníky. V tomto okrese není již téměř vůbec možno konati schůzi.

Zažili jsme již, že nám byly rozehnány komunální konference, kde se sešli členové obecního zastupitelstva, kteří byli svoláni podle §u 2, poněvadž pry nesplnili formu zákona. Byl jsem na jedné takové konferenci, kterou jsme svolali, a vrchní komisař Vyskočil prováděl tam kontrolu přítomných a při tom jednal tímto způsobem: Nejprve shledal závadnými listiny přítomných, že prý nejsou správně vedeny, poněvadž čísla jsou zpřeházena. Když však nenašel žádného důvodu k výtce, poněvadž všichni přišli s řádně vyhotovenými pozvánkami podle §u 2 a nikdo nebyl vpuštěn bez této pozvánky, přešel k tomuto postupu: Běhal kolem - bylo tam asi 60 účastníků - a tázal se asi 20 účastníků na jejich jména, až našel jednoho, jehož jméno jsem nemohl ihned říci, a tu řekl: "Tohoto člověka dobře neznáte, proto jest vaše schůze rozpuštěna a zakázána." Četníci se vřítili dovnitř a lidi rozehnali. Když tito lidé vyšli z místnosti, byli četníky na ulicích dále pronásledováni. Když ten či onen zahnul do některého hostince, vřítili se do tohoto hostince četníci a vyklidili v Německém Jablonném na cestě až do města všechny hostince; ze všech hostinců bylo vyhnáno i těch několik hostů, kteří neměli s tímto projevem vůbec nic společného.

Velmi čacky upozornil na sebe také 1. května. To je pro něj takový slavnostní den, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Již loňského roku měl spadeno na odznak k 1. květnu, který měli lidé. Již loňského roku snažil se jej zakázati. Letos v Německém Jablonném [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] aby došlo ke srážkám, a jen pro rozvahu dělníků a jejich pořadatelů nedošlo skutečně k vážným rozmíškám. Již ráno, když lidé nastoupili a průvod demonstrantů se sestavil, neměl Vyskočil nic jiného na práci, než vyjíti ven a naříditi, že každý květnový odznak, který si kdo připevnil, musí zmizeti, že se žádné odznaky nesmí již prodávati, a každá sovětská hvězda, kterou někdo byl ozdoben, musila býti sňata a zmizeti. Poněvadž však dělníci stále ještě [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] zachovali klid, splnili výzvu pořadatelů, aby vyhověli pokynům páně Vyskočilovým, přešel k hrubším opatřením. Prohlásil: "Tam je 7 lidí v černých košilích," - bylo to 7 mladých lidí ve stáří od 7 do 20 let, byli to tři chlapci a 4 děvčata - těchto 7 mladistvých dělníků dal zatknouti a teprve poté dovolil dělníkům, aby vtáhli do Německého Jablonného, kde se konal projev. Po projevu prohlásil, že program musí nyní býti skončen, jakmile domluví poslední řečník, musí lidé ihned s hudbou odejíti. Dělníci žádali, aby bylo propuštěno oněch 7 bezdůvodně zatčených lidí, deputace odebrala se k okresnímu úřadu, okresní hejtman ony lidi propustil. Ale zatím vyzval Vyskočil hudebníky dole na náměstí, aby šli dále, najednou si však vzpomněl na něco lepšího a zapískal na četníky; ihned přišlo 30 až 40 četníků a uspořádali v Německém Jablonném hotovou štvanici. Prvním bylo, že ztloukli hudebníky, kteří již odcházeli. Pak bylo celé Německé Jablonné soustavně vyklizeno, to jest všichni lidé, kteří byli na procházce anebo někam šli, byli ztlučeni, zbiti pažbami pušek a vyhnáni z náměstí. Jen pro rozvahu našich pořadatelů, to zdůrazňuji ještě jednou, nedošlo k nějakým vážnějším rozmíškám. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Proč se to vše stalo? Především pan vrchní komisař Vyskočil se v poslední době velmi hněval na veškeré pracující obyvatelstvo. Pan vrchní komisař Vyskočil potřebuje velmi mnoho peněz, potřebuje je, když si večer musí vyjeti s automobilem, kdy v průvodu 4 až 5 četníků jede několik hodin daleko a jde do každého hostince a pátrá, zda se tam snad ve 1/4 na jednu v noci nečepuje ještě sklenice piva. Musí kontrolovati vše a vynalézati nová trýznění. Ale sám si netroufá, a proto, kamkoliv jde, musí s ním vždy také jíti četníci, na to potřebuje automobil a ten stojí peníze. Peníze také stojí udržovati četníky v dobré náladě, proto musí také učiniti ten či onen výdaj. Proto si dal také zcela prostě vyplatiti 6000 Kč z pokladny okresního zastupitelstva, a to bylo odhaleno, a proto nyní ten veliký hněv. Či může vrchní komisař hospodařiti s penězi bez usnesení okresního zastupitelstva, jak chce a ještě k tomu při této nouzi v okrese, kdy není peněz na nejprostší sociální požadavky? Vrchní komisař Vyskočil béře z této okresní pokladny 6000 Kč a okresní hejtman Hittel to kryje a prohlašuje: "Není-li ve státní pokladně peněz a úřad potřebuje peněz, může je docela klidně vzíti z pokladny okresního zastupitelstva." Bylo to uveřejněno v novinách. Následek toho byl, že pan vrchní komisař Vyskočil poslal své četníky ke členům okresního výboru. Uspořádal honbu na členy okresního výboru, jen ještě scházelo, aby dal zatknouti celý okresní výbor, poněvadž se odvážil uveřejniti tyto věci vrchního komisare Vyskočila. To jsou hrdinské činy pana vrchního komisaře Vyskočila. Veškeré pracující obyvatelstvo trpí nesmírnou nouzí, trpí však také nesmírně útiskem a přijde jednou čas a nebude to již trvati dlouho, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Dělnická třída si to dobře zapamatuje, jak jednou musí zúčtovati s těmito lidmi, a byť útisk pracujícího obyvatelstva buržoasií, vládou nabyl ještě ostřejších forem... [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 12. května 1932 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živnostenského, p. posl. Chalupníkovi.

Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno! Poněvadž v debatě nebyly předneseny žádné námitky proti projednávané právě předloze a p. posl. Höhnel ve svých vývodech zabýval se jinými záležitostmi, které nemají s dovozem sýra nic společného, nemám ani já naprosto žádných příčin, abych se jeho vývody zabýval, a doporučuji slavné sněmovně, aby návrh schvalovací přijala tak, jak je uveden v předloze. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji - za výbor zahraniční - panu posl. Myslivcovi.

Zpravodaj posl. Myslivec: Slavná sněmovno, nemohu opět jinak, než připojiti se k návrhu svého pana kol. zpravodaje, aby sněmovna tuto předlohu schválila. Přiznávám se však, že jsem s neobyčejným zájmem naslouchal vývodům jediného řečníka, který k této předloze se přihlásil. Nemluvil k věci, ale to již jest, bohužel, zlozvykem v tomto parlamentě, že se mluví o všem jiném na světě, jen ne o předloze, která se projednává. A k těm, kdož tento způsob do této sněmovny zavedli, patří právě řečník, který k té předloze - pardon - při té předloze promluvil.

Vážení shromáždění! Já jsem ho poslouchal se zájmem. Není to jen tak, já jsem také synem chudého zemědělského dělníka a když se mluví, že ženě, matce 4 dětí, řekne politický úředník: Kdybyste nahá běhala, mně do toho nic není - přiznám se, že mi tento výrok není lhostejný. Pokládám to za zvůli byrokrata, který špatně pochopil své poslání. Ale, vážení pánové, kdo v této naší sněmovně podkopává význam parlamentu, kdo dosazuje takové Vyskočily do sedla, kdo jim pomáhá, aby mohli uplatniti svoji zvůli? Pardon, říkám to v předpokladu, že tyto vývody byly správné; mám totiž zkušenost, že i vývody řečníků z té strany i vývody jejich tisku nejsou vždy spolehlivé, ale kdyby 10% z toho byla pravda, doporučoval bych, aby tato záležitost byla vyšetřena, a pokud se stala chyba, aby byla pokárána. Moje stanovisko (obrácen ke komunistickým poslancům), poněvadž k předloze jste nemluvili, vy jste mluvili o něčem jiném a konec všech vašich řečí je Rusko, je toto: já bych žádného komunistu nefackoval, jako se stalo panu řečníkovi, že lítal se strany na stranu, já bych každého komunistu vyvezl na ruskou hranici a řekl bych: marš, jdi tam do toho ráje, který tak vychvaluješ. A kdyby se mu podařilo, za rok, za dvě léta dostati se nazpátek k nám, stal by se z něho největší apoštol toho shnilého řádu, o kterém jsem mluvil. (Veselost.) Jinak doporučuji slavné sněmovně, aby předlohu schválila. (Potlesk.)