Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

171 poslanec podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, inž. Hůla, dr Matoušek, dr Meissner, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 183. schůzi posl. sněmovny.

Slavná sněmovno! (Poslanci povstávají.)

V pátek dne 6. t. m. v Paříži zvedla se ruka zpola šíleného cizince k vražednému výstřelu na prvního občana francouzské republiky, presidenta Pavla Doumera.

Krátce před prvním výročím jeho zvolení ztratila v něm Francie vynikajícího politika a vlastence, který ve světové válce obětoval vlasti životy svých 4 synů. Národ francouzský projevil své uznání tomuto vzornému otci volbou na nejčestnější úřad svého státu.

Opustil jej, zahuben úkladným vrahem, v okamžiku, kdy měl zahájiti dílo dobročinnosti ve prospěch kulturních pracovníků svého národa, spisovatelů-vysloužilých vojáků.

Truchlíme hluboce s celým vzdělaným světem nad touto tragickou a hrůznou událostí a vyslovujeme tímto poslanecké sněmovně spřátelené Francie hlubokou a upřímnou soustrast. (Poslanci usedají.)

Zaslal jsem jménem předsednictva posl. sněmovny předsedovi posl. sněmovny francouzské tento soustrastný telegram:

"Přijměte projev hluboké soustrasti nad smrtí presidenta Doumera. Oddaný vyznavač míru utrpěl těžké ztráty světovou válkou a nyní padl zločinnou rukou vrahovou. Československo lká se všemi přáteli Francie nad jeho rakví."

Předseda posl. sněmovny francouzské odpověděl mi tímto telegramem:

"Mám čest vyjádřiti Vám své vřelé díky za telegram, kterým jste mi tlumočil city vzácné sympatie, kterou vzbuzuje smrt pana Pavla Doumera, presidenta republiky, v poslanecké sněmovně a v národě československém."

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Polachovi; na tento týden posl. Ščereckému, posl. dr Jabloniczkému - pro neodkladné zaměstnání.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Winter a dr Markovič.

Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do výboru kulturního posl. Roudnického za posl. Staška; do výboru technicko-dopravního posl. Janalíka za posl. Staška.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Schäfera za posl. Kremsera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Greifa za posl. Zajička.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Onderčo za posl. Šaláta.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. dr Hassolda za posl. Horpynku.

Naléhavé interpelace:

posl. Suroviaka a spol. vláde pre odstrkovanie železničných úradníkov-Slovákov z vedúcich miest v košickom riaditeľstve štát. železníc a pre dosadzovanie na ich miesta železničných úradníkov z Čiech a Moravy,

posl. dr Hahnreicha a druhů ministrovi spravedlnosti o neslýchaném provádění exekucí.

Dotazy:

posl. Sladkého předsedovi vlády o stížnostech a požadavcích českých hraničářů v Bruntálu (č. D 803-III),

posl. inž. Kalliny ministru financí o rozhodnutí zem. fin. ředitelství ze dne 13. dubna 1932, č. XVII-6/113 ai 1932, jímž by byl těžký válečný poškozenec Jos. Grund, trafikant v Karlových Varech, uvržen do velmi těžké bídy, kdyby nebylo ihned odvoláno (č. D 801-III).

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. Pika a soudr. o způsobu, jakým zem. fin. ředitelství v Praze koná vyšetřování o interpelaci týchž poslanců na p. ministra financí stran dnešní praxe doplňování katastrálních map a parcelních protokolů obcí (č. D 689-III),

min. zemědělství na dotaz posl. Kurťaka, že lesmistr Jan Samec v Bohdanu nad Tisou v okrese rachovském na Podkarpatské Rusi zničil přes 500 m³ smrkového dříví (č. D 747-III),

min. vnitra na dotaz posl. Kurťaka, že Vasil Krys, který 22 let byl obecním úředníkem, a to pokladníkem a exekutorem v obci Bohdanu, v okrese rachovském na Podkarpatské Rusi, byl nespravedlivě propuštěn ze služby (č. D 749-III).

počátkem schůze:

Zprávy tisky 1758 až 1764, 1767, 1769.

Odpovědi tisk 1721 (I až XIII).

Zápisy o 178. až 180. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecká zpráva o 177. schůzi posl. sněmovny.

přikázán počátkem schůze rozdaný návrh tisk 1766.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Chebu ze dne 2. května 1932, č. Nt VIII 76/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Eckerta pro zločin podle §u 81 tr. z. a přečin podle §u 279 tr. z. (č. J 454-III),

okr. soudu v Hor. Benešově ze dne 18. dubna 1932, č. Nt 36/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Halke pro přestupek podle §u 491 tr. z. (č. J 455-III),

presidia zem. úřadu v Brně ze dne 30. dubna 1932, č. 13.841/pres., za souhlas s disciplinárním stíháním posl. dr Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 488 tr. z. a čl. V. zákona č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. j. 456-III).

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o 182. schůzi sněmovny dne 4. května t. r. z řeči posl. Kubače projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu.

Nebude-li námitek, budeme projednávati nejprve odst. 4, na to 7 a následující dnešního pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme tudíž nejprve k projednávání odst. 4, jímž jest:

4. Zpráva výboru branného o usnesení senátu (tisk 1729) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 703 a 724) o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru (tisk 1751).

Zpravodajem jest p. posl. Machník. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Machník: Slavná sněmovno! Zákon, o jehož návrhu kladu si za čest referovati jménem branného výboru posl. sněmovny, má upraviti požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru. Hned na začátku pokládám za vhodné upozorniti, že máme již jeden zákon, který upravuje požadování dopravních prostředků, a to zákon ze dne 13. května 1924, č. 117 Sb. z. a n. Kdežto zákon tento má za účel opatřiti dopravní prostředky pro vojenské účely při mobilisaci a ve válce a při mimořádném povolání zálohy a náhradní zálohy podle §u 27 branného zákona, má osnova zákona, o níž podávám zprávu, za účel postarati se o opatření dopravních prostředků pro účely vojenské v míru v případech, kdy se tyto dopravní prostředky neopatří podle zmíněného zákona čís. 117 z r. 1924.

Zákon, který projednáváme, neupravuje materii novou, nýbrž upravuje to, co bylo až dosud v platném právním řádu známo pod jménem "vojenská přípřež".

Požadování vojenských přípřeží nebylo upraveno až dosud jednotně. Jiné jsou právní předpisy, které po té stránce platí v zemi České a Moravsko-slezské a jiné v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Kdežto pro Čechy, Moravu a Slezsko platí zákon čís. 86 z r. 1905, platí na Slovensku a Podkarpatské Rusi vedle stručného ustanovení §u 13 zák. čl. IX z r. 1844 ponejvíce jen staré zvyklosti, shrnuté do vyhlášky zmocněného civilního komisaře z 6. února 1850. Tato různost norem v našem státě platí až do dnešní doby, a jen v příčině sazeb náhrad za přípřež byly vydány předpisy pro celý stát jednotné, a to zákonem čís. 388 z r. 1922 a zákonem čís. 255 z r. 1923.

Tuto nejednotnost právních norem odkliditi a příslušné právní předpisy unifikovati má tato předloha.

Při tom však osnova nového zákona nepoužívá již dosavadního výrazu "přípřež", který jest ustálen pro použití hybné síly zvířecí - obyčejně se tím rozumí použití koňského (zvířecího) spřežení - nýbrž osnova nahrazuje tento výraz všeobecnějším pojmenováním "dopravní prostředky", a to zejména z toho důvodu, že právo požadovati nemá býti napříště omezováno jenom na zvířata a povozy pro zvířecí potahy, nýbrž má býti rozšířeno i na všechny jiné druhy dopravních prostředků, zejména též na motorová vozidla, jízdní kola a plavidla.

Řekl jsem, že osnova provádí unifikaci dosavadních předpisů. Tuto unifikaci však neprovádí snad prostým nekritickým převzetím předpisů pojatých do zákona č. 86 z r. 1905, nýbrž provádí při tom potřebnou reformu příslušných ustanovení. Tato reforma byla provedena vesměs ku prospěchu držitelů dopravních prostředků a změny, které osnova proti dosavadnímu právnímu stavu zavádí, znamenají po této stránce značné úlevy pro obyvatelstvo. Ukáži ihned, v čem tyto úlevy spatřuji.

Je to především rozšíření okruhu dopravních prostředků - zvířata a vozidla pro zvířecí potah - na jiné dopravní prostředky, zejména pak na motorová vozidla. Tím, že podle nového zákona bude možno požadovati k dopravním účelům vojenským i motorová vozidla, lze očekávati, že bude v praksi této

možnosti vzhledem k výhodnosti rychlé dopravy, jaká se dá motorovými vozidly uskutečniti, vydatnou měrou používáno, čímž se podstatně ulehčí držitelům koní a jiných zvířat a vozidel pro zvířecí potah určených, tedy zvláště zemědělcům. V tom spatřuji veliký pokrok proti dosavadnímu stavu a podstatné ulehčení břemen, která ve příčině vojenských přípřeží postihovala zvláště zemědělce, kteří byli povinni zvířata i s povozy dáti k dopravním účelům vojenským k disposici.

Tím, že osnova rozšířila požadovací okruh i na motorová vozidla, tedy na předměty, kterých nelze podle dosud platných právních ustanovení v míru k dopravním účelům vojenským požadovati, byla ovšem postavena před nutnost, pamatovati zvláštními ustanoveními na tento zvláštní druh dopravy, pokud se odchyluje od dopravy se zvířecím potahem. Proto má osnova též některá ustanovení, která se týkají jen motorových dopravních prostředků, na př. ustanovení §u 23, který upravuje odpovědnost za škody, způsobené jízdou motorového vozidla se zřetelem k zásadám zákona o povinném ručení za škody z provozování jízdních silostrojů (automobilů) č. 162 z r. 1908.

Tam pak, kde pro všechny druhy dopravních prostředků byly dány v zásadě předpisy jednotné, nepřevzala je osnova nezměněně ze zákona č. 86 z r. 1905, nýbrž provedla na nich v zájmu osob, jimž se závazek k poskytování dopravních prostředků ukládá, četné změny. Zmiňuji se tu na př. o tom, že nový zákon omezuje v §u 3 případy, v nichž lze dopravní prostředky požadovati, v zásadě jen na dopravu vojenských osob při vojenských cvičeních, vojenských asistencích a stěhování posádek, jakož i na dopravu nákladů a břemen vojenské správě patřících anebo pro ni určených. Dopravních prostředků nelze však požadovati pro obvyklou vojenskou místní dopravu, jíž osnova rozumí dopravu vojenských osob a materiálů v okrsku posádky, v níž je vojenský útvar, ústav nebo úřad trvale ubytován a dopravu do vzdálenosti 5 km mimo tento okres. Při tom poznamenávám, že okrskem posádky sluší rozuměti podle příslušného vojenského organisačního předpisu u pražské posádky hranice Velké Prahy a u ostatních míst hranice policejního obvodu dotčené posádky a kde policejního obvodu není, kruh, jehož středem je střed posádky a jehož poloměr měří 6 km. Při přechodném pobytu vojenského útvaru v některé obci třeba okrskem posádky tohoto útvaru rozuměti obvod příslušné obce. Po té stránce sluší v nově navrhovaných ustanoveních spatřovati proti dosavadnímu právnímu stavu účelnou novou úpravu, která znamená též zmírnění dosavadních závazků.

Osnova nového zákona rozhojňuje proti dosavadnímu stavu v §u 6 případy osvobození dopravních prostředků.

K tomu dodávám, že podle §u 6, odst. 2, písm. g) ve znění, jak je přijal senát, jsou osvobozena z požadování k vojenským dopravním účelům jízdní kola, kola s pomocným motorem a motocykly, jichž potřebují jejich držitelé nezbytně pro své povolání nebo k jízdě do práce. Naproti tomu zvířata a vozidla pro zvířecí potah, jichž držitel nezbytně potřebuje k výkonu svého povolání, nejsou vyňata z požadovacího práva. § 8, odst. 3 sice stanoví, že při určování dopravních prostředků má se co možná přihlédnouti k nutným zemědělským nebo jiným naprosto neodkladným pracím držitelů dopravních prostředků, avšak branný výbor měl za vhodné ve formě resoluce požádati vládu, aby při vydání prováděcího nařízení k citovanému zákonnému ustanovení bylo co nejvíce přihlédnuto k zájmům osob, které nemají více dopravních prostředků než jeden a pro něž by požadování přípřeže znamenalo ohrožení jejich existence. Příslušná resoluce je otištěna na konci zprávy branného výboru.

Při tom si dovoluji ještě dodati, že se branný výbor usnesl ještě na další resoluci, podle níž by se mělo osvobození dostati též motorovým vozidlům, používaným k provozu elektrických vedení vysokého napětí.

Další zlepšení proti dosavadnímu stavu spatřuji v části III, věnované náhradám za poskytnutí dopravních prostředků.

Je to především ustanovení, že za celodenní jízdu, za niž se platí plná náhrada podle §u 17, písm. a), se považuje již jízda převyšující 6 hodin, kdežto dosud se za celodenní jízdu považovala teprve jízda převyšující 8 hodin. Podle dosud platného právního řádu se platila tedy za jízdu 7- nebo 8hodinovou ještě poloviční náhrada jako za jízdu polodenní, kdežto podle nového zákona bude v takových případech příslušeti plná náhrada jako za jízdu celodenní.

Dále je lépe upravena otázka čekání. Podle §u 16, odst. 3 se mají sčítati všechna čekání dohromady jak před nastoupením jízdy, tak i za jízdy, stejně tak jako i čekání před nastoupením jízdy zpáteční, a jestliže všechna tato čekání dohromady přesahují 2 hodiny, přísluší za každou započatou další hodinu čekání náhrada jako za ujeté 2 km. Platný právní řád upravoval dosud tuto věc způsobem odchylným, a to pro držitele dopravních prostředků nevýhodněji.

Dále se tu sluší zmíniti též o ustanovení §u 16, odst. 2, podle něhož v případě, kdy se používá dopravních prostředků dodaných pro cílovou jízdu i k jízdě zpáteční, přísluší za ni poloviční náhrada za jízdu tam, kdežto podle dosud platných předpisů se v takových případech přiznávala pouze osmina náhrady, příslušející za jízdu tam.

Zvláště pak mám za vhodné poněkud se zmíniti o sazbách náhrad, kterých se má držitelům dopravních prostředků podle osnovy dostati, a porovnati je s dosud platnými právními ustanoveními.

Podle zákona č. 388 z r. 1922 přísluší za 1 km a za 1 jednoho koně, mezka nebo mula s postrojem nebo osedlaného 70 h, za jednoho vola nebo býka s postrojem 49 h, za jednu krávu s postrojem nebo jednoho osla s postrojem nebo osedlaného 33 hal. a za vůz 10 hal.

Nový zákon sice výslovně nové sazby neuvádí, nýbrž odkazuje úpravu této věci do vládního nařízení, stanoví však, že se tyto sazby mají stanoviti s přihlédnutím k průměrným odměnám, které se za ten nebo onen dopravní prostředek všeobecně platí, a to pro každou zemi jednotně nebo stupňovitě upravené podle hospodářských poměrů jednotlivých okrsků těchto územních oblastí. Tyto sazby mají býti vždy po 5 letech přezkoušeny, neukáže-li se nutným přistoupiti k takové nové úpravě již dříve. Z důvodové zprávy připojené k vládnímu návrhu projednávaného zákona je zjevno, že osnova počítá s pravděpodobným zvýšením nákladů asi ve výši 1,320.000 Kč. Toto zvýšení přijde vesměs k dobru náhrad, za dopravní prostředky placených.

Ve vládním nařízení je zamýšleno stanoviti pro jednotlivé správní obvody zemských úřadů zvláštní sazby pro použití koní nebo mezků, volů nebo býků, krav nebo oslů, a to v každém případě různé, jde-li o dopravu osobní nebo nákladní a jde-li o zvíře jedno anebo o pár zvířat.

Výši sazeb, jaká bude tímto vládním nařízením stanovena, nelze zatím ještě uvésti, avšak podle předběžných přípravných prací lze informativně poznamenati, že se uvažuje na př. o kilometrové sazbě v Čechách za jednoho koně při dopravě osobní 1.30 Kč a při dopravě nákladní 1˙80 Kč, což by bylo proti dosavadní sazbě 70 hal. zvýšení více než 85%, pokud se týče 157%. Podobně i v jiných zemských oblastech a u ostatních zvířat má dojíti ke zvýšení sazeb tak, aby, jak důvodová zpráva k vládní předloze uvádí, byly náhrady za dodané dopravní prostředky postačitelné, aby - i kdyby snad nebyly zdrojem obzvláštního zisku - přece nevyžadovaly zvláštních obětí se strany majitele dopravních prostředků.

Pokud se týče povinnosti k řízení požadovaných dopravních prostředků, přináší osnova proti dosavadnímu stavu rovněž ulehčení. Není-li držiteli dopravního prostředku možno, aby jej řídil osobně nebo se postaralo vhodného svého zástupce, učiní o tom příslušné oznámení obci, která pak podle §u 8, odst. 5 určí potřebného průvodce dopravního prostředku (vozku, řidiče a pod.) z osoby obci bydlících a k tomu způsobilost majících. Ve prospěch osob použitých k řízení požadovaných dopravních prostředků stanoví pak § 20, odst. 4 nově, že stanou-li se tyto osoby vykonáním své povinnosti invalidními, má se dostati jim a jejich pozůstalým stejného invalidního zaopatření, jako kdyby se byly staly invalidními ve výkonu služby vojenské.

Rozdělování požadovaných dopravních prostředků na jednotlivé zavázané subjekty má se podle §u 8 prováděti stejnoměrně. Vládním nařízením bude stanoveno, podle jakých záznamů a soupisů bude obec určovati držitele, kteří jsou povinni dopravní prostředky poskytnouti. Je zamýšleno, aby obce použily k tomu soupisů dopravních prostředků, pořízených podle zákona čís. 117 z r. 1924. Dopravní prostředky pro zvířecí potah jsou podle tohoto zákona přihlašovány k soupisu u obcí, motorová vozidla u okr. úřadů. Prováděcím nařízením má býti stanoveno, že politické úřady I. stolice jsou povinny zaslati každé obci svého obvodu opis dílčího seznamu motorových vozidel, která jsou v obci, a zpravovati obce o změnách ve stavu těchto vozidel. Podle uvedených soupisů má obec určiti po řadě držitele, kteří mají v konkretním případě dopravní prostředek poskytnouti. Aby mohlo pak býti zájemníky kontrolováno, zda obec postupuje při určování subjektů k dodání dopravních prostředků správně, stanoví § 25, odst. 2, že obce jsou povinny vésti záznamy, jak rozvrhly požadování dopravních prostředků na jednotlivé jejich držitele, a na žádost povoliti, aby zájemci do těchto záznamů nahlédli.

Dovoluji si ještě dodati, že podle ustanovení §u 7 nového zákona nemají ani dopravní prostředky patřící státu býti vyňaty z použitelnosti k dopravním účelům vojenským, což má platiti zejména o soukromohospodářských podnicích státu, zejména pak o jeho státních lesích a statcích. Branný výbor měl za vhodné doporučiti posl. sněmovně po této stránce ještě zvláštní resoluci, v níž by tato věc byla zvláště zdůrazněna v tom smyslu, že takové státní statky a lesy mají býti k dodávání dopravních prostředků pro vojenské účely přidržovány nejméně v tom rozsahu jako jiní majitelé zemědělských podniků.

Z toho, co jsem uvedl, je zjevno, že osnova znamená podstatné zlepšení dosud platných právních ustanovení a zejména pak podstatné ulehčení přípřežního břemene, kterým dosud platné předpisy postihovaly zvláště stav zemědělský. V tom směru sluší se nový zákon zvláště přivítati.

Je přirozeno, že nový zákon se musil postarati též o příslušné sankce, aby byly požadované dopravní prostředky skutečně dodány tak, jak jsou požadovány. To je účelem ustanovení §u 21 a zejména pak §u 22, obsahujícího příslušná ustanovení trestní. Při tom ovšem, pokud jde o tato trestní ustanovení, poznamenávám, že za trestné lze míti jen takové dodání neúplného anebo k celé jízdě neschopného dopravního prostředku, při němž zavázaný subjekt stíhá nějaké zavinění. Nelze-li mu vinu přičísti, pak nelze mluviti o trestném činu. Rovněž když držitel dodá dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej sám měl a užíval, třeba to nebyl stav zvlášť dokonalý, nelze mluviti o zaviněném dodání neúplného dopravního prostředku.

Ze stručného rozboru základních ustanovení nového zákona je zjevno, že osnova vyhovuje svému účelu, a proto lze jen souhlasiti s tím, že ji senát schválil; navrhuji tudíž, aby ji i posl. sněmovna přijala ve znění senátem schváleném. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Dvořák a Kopecký.

Dávám slovo p. posl. Dvořákovi.

Posl. Dvořák: Vládní návrh zákona o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru jest návrhem krajně militarisačním. Stačí ocitovati několik odstavců z navrhovaného zákona a vidíme úplně jasně celou podstatu a zároveň i účel, ke kterému zákon směřuje.

Podle §u 2 navrhovaného zákona lze zabaviti z dopravních prostředků (čte):

"a) tažná zvířata s postroji nebo bez postrojů, b) osedlaná nebo neosedlaná jezdecká zvířata a soumary, c) vozidla pro zvířecí potahy (i saně), d) vozidla uváděná do pohybu motorickou silou, nepohybují-li se po kolejnicích, a to zejména automobily pro dopravu osob, materiálu a pro zvláštní účely, motorové vlaky, traktory, motocykly, kola s pomocným motorem, jakož i přívěsné vozy (u všech druhů vozidel s karoserií); vozidla třeba poskytnouti s potřebným množstvím pohonných látek, pryžového obručoví, s příslušným výstrojem, s nástroji, nářadím a s obvyklými náhradními součástkami, e) jízdní kola s potřebným výstrojem, s nástroji, nářadím a s obvyklými náhradními součástkami."

§ 4 stanoví, kdo je oprávněn požadovati dopravní prostředky (čte): "Požadovati dopravní prostředky, třeba-li, i s osobami potřebnými k jich řízení, stanoviti rozsah požadování a dobu dodání mohou jen velitelství vojenských útvarů, a je-li věc neodkladná, i jiné orgány vojenské správy; podrobnosti - prý - stanoví vládní nařízení.".

§ 22 tohoto zákona říká, že držitel dopravních prostředků, který byl podle §u 8 určen k jich dodání a je vlastní vinou nedodal včas anebo vůbec, anebo je dodal jen neúplné nebo k celé jízdě neschopné, bude potrestán pokutou do 5000 Kč, jde-li o motorová vozidla, a pokutou do 500 Kč, jde-li o ostatní dopravní prostředky uvedené v §u 2, neb vězením do 14 dní.

Dále okresní úřady mají právo požadovati na obcích, aby všechno to, co bude potřebí zařídit, obstaraly, neboť § 25 zní: "Obec, která byla požádána za poskytnutí dopravních prostředků nebo dostala po té stránce příslušný příkaz okresního úřadu, je povinna postarati se o to, aby dopravní prostředky byly dodány v stanovené lhůtě, v upotřebitelném stavu a v náležitém počtu."

V §u 28 velmi zastrčeně je ustanovení: "Platnost zákona pro účely četnictva. Ustanovení tohoto zákona platí obdobně též pro požadování dopravních prostředků pro účely četnictva při vykonávání bezpečnostní služby v míru."

Odůvodnění, které zde učinil agrární poslanec Machník, který je zpravodajem o této předloze, že vláda tímto zákonem sleduje cíl, aby všichni majitelé dopravních prostředků byli stejně zatíženi povinností při vojenských cvičeních, je jen pokusem, aby byla zakryta pravá podstata zákona. Všechny vojenské předlohy, které v poslední době byly projednány anebo se projednávají, směřují k tomu, aby splněny byly podmínky imperialistické politiky Francie, která je vedoucí v přípravách války proti Sovětskému svazu.

Hlavní a základní charakter celé předlohy jest, připraviti vše, aby armáda mohla nastoupiti do zákopů, až imperialisté a váleční štváči dají povel. Buržoasie dobře ví, že vyhlášením mobilisace narazila by na odpor pracujících vrstev, a proto přijetím tohoto zákona má se provésti mobilisace i v míru. Zahájí se válka, aniž bude potřebí válku oficielně vypověděti. Nejmladší a nejdravější imperialismus japonský dobře ukázal, jak se to má prováděti. V té době, co se v Ženevě žvanilo o tom, kdo je a kdo není vinníkem, válka na Dálném východě se vedla se všemi strašlivými důsledky. Tutéž cestu připravuje ve střední a západní Evropě francouzský imperialismus. Vidíme, že reorganisace armád se provádí ve všech nástupnických státech v sousedství Sovětského svazu. Koncem dubna, minulý měsíc, v Rumunsku na čajovém večírku, kde byla řada vojenských odborníků, také rumunský ministr vojenství vysvětloval význam vojenských zákonů přijatých v poslední době v Rumunsku. V tomto měsíci, v polovici května, má dojíti ke schůzce zástupců Malé dohody, na níž arci bude také zástupce Československa, aby se podrobně podala zpráva, co již je vykonáno. Všechno směřuje k tomu, aby buržoasie mohla nastoupiti cestu řešení hospodářské krise válkou proti Sovětskému svazu. Všechny výklady, že zde není úmyslu válku připravovati, nejsou nic jiného, než snaha, odvrátiti pozornost pracujícího lidu. Pracující lid má býti konejšen, aby buržoasie tím lépe mohla vykonati všechny přípravy k vedení války. Tato předloha zákona, která se dnes projednává, je největším a nejcharakterističtějším toho dokladem. Buržoasní východisko z krise nemůže a také není jiné nežli zesílený útok na široké vrstvy pracujícího lidu a válka. I tato předloha zákona o zabrání dopravních prostředků charakterisuje jenom tyto cesty: provésti všechny přípravy k válce, aniž se musila vyhlásiti mobilisace, a použíti všech prostředků k potlačení nespokojenosti pracujících vrstev. Jest vyloženou lží, tvrdí-li se, že má tento zákon jenom účel pro vojenské cvičení a jenom pro vojenské orgány. Citoval jsem již § 28 této předlohy, který říká - ovšem jenom zastrčeně - že ustanovení tohoto zákona platí obdobně také pro četníky ve vykonávání jejich služební povinnosti. Tato bezpečnostní služba četníků v Československu byla již několikráte pracujícímu lidu dokumentována. Stačí si připomenouti Košúty, Chust, Frývaldov a poslední severočeskou stávku horníků. To, myslím, je velmi pádným dokladem toho, k jaké službě budou tyto prostředky sloužiti.

Byli jsme svědky při stávce severočeských havířů, že v Chomútově okresní hejtman dal rozkaz, aby všem horníkům, kteří vlastní kola, bylo znemožňováno informovati a dorozumívati se s jejich kamarády. Četníkům bylo nařízeno, aby kola horníkům zabavili a aby v případě, kdyby horníci odmítli kola vydati, četníci prořízli obě duše, aby tak kol nebylo možno použíti. Když jsme intervenovali na ministerstvu vnitra, dostali jsme odpověď pana ministra na tento "kousek" chomútovského okr. hejtmana, že prý to bylo jenom veliké přepracování a nervosita okr. hejtmana. Dnes v této předloze je paragraf, který dává možnost každému četníku a policajtovi, aby mohli, kdykoli se jim zlíbí, všechny dopravní prostředky zabaviti. Jsou stanoveny vysoké tresty, jak jsem již četl 5000 Kč pokuty nebo 14 dní vězení - pro toho, kdo by odmítl anebo v nedostatečném stavu dodal dopravní prostředek, ale v celé předloze nenajdete ani jediný odstavec, jaká bude poskytnuta náhrada tomu, jehož dopravní prostředek se bude používati. To se ponechává podle znění odstavce této předlohy na libovůli okr. úřadů, aby ony prý samy náhradu stanovily. Za normální opotřebování se náhrada neposkytuje. Vojenská správa, četnictvo a policie může používati majetku občanů, kdykoliv toho bude buržoasie v tomto státě potřebovati, ale za to se žádná náhrada poskytovati nebude. Dopravní prostředky, vozy, auta, koně, šoféři i kočové, vše se dává tímto zákonem do rukou četníků a do rukou soldatesky. Kdykoliv se buržoasii v Československu zlíbí, může použíti všech prostředků pro své vlastní zájmy, to znamená pro vedení války, proti dělnickým demonstrantům a na zardoušení každého zápasu dělnické třídy. To je prvá a skutečná podstata tohoto zákona, která ukazuje úplně jasně tvář čsl. buržoasie soldatesky. Kdykoliv se buržoasii v Československa musí stupňovati svůj boj proti všem těmto plánům čsl. buržoasie. Pracující lid Československa nesmí odvrátiti pozornost od bezprostředních plánů, které se dnes intensivně připravují. Pracující lid Československa musí býti připraven, aby v každé době, v každém okamžiku byl schopen zkřížiti a znemožniti tyto plány čsl. imperialismu. (Potlesk komunistických poslanců.)