Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Roudnický, dr Lukavský, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

180 poslanců podle presenční listiny.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 20 min. odpol.

dal předseda: na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Mičurovi pro nemoc v rodině; na týden posl. Kaliňákovi z rodinných důvodů.

nemocí posl. dr Ivanka, Geyer, dr Schollich.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Mlčoch, Skopal-Procházka.

Do výboru branného vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Müllera za posl. Heegera.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Bečáka za posl. Bistřického; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" dne 29. dubna 1932 posl. Halkeho za posl. Windirsche, na další posl. Windirsche za posl. Halkeho, klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga za posl. Jaksche.

Do výboru živnostensko-obchodního klub poslanců čsl. živn.-obchodnické strany středostavovské posl. Jiráčka za posl. Kejmara; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Gläsela za posl. Platzera; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" posl. Horpynku za posl. dr Hassolda.

Předseda senátu NSRČ. sdělil přípisy ze dne 26. dubna 1932:

k tisku 707 sen., že senát NSRČ. projednal ve 141. a 142. schůzi dne 21. a 26. dubna 1932 a schválil dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n.,

k tisku 724 sen., že senát NSRČ. projednal ve 141. a 142. schůzi dne 21. a 26. dubna 1932 a přijal osnovu zákona o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely v míru.

Naléhavá interpelace posl. inž. Kalliny a druhů vládě o soustavném pronásledování příslušníků národních svazů a organisací mládeže bezdůvodným zatýkáním a vyšetřovacími vazbami.

Dotazy:

posl. Kurťaka vládě a jmenovitě ministru vnitra o provedení revise u obecního úřadu v Bohdaně pro zneužití úřední moci (č. D 797-III),

posl. Sladkého ministru železnic o úpravě poměrů železničních úrazových rentistů (č. D 800-III).

počátkem schůze:

zprávy tisky 1733 až 1746, 1748, 1749;

interpelace tisk 1724 (I až XIV).

Zápis o 177. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 176. a 180. schůzi posl. sněmovny.

přikázal předseda žádost kraj. soudu v Komárně ze dne 19. dubna 1932, č. Nt 217/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 12. dubna 1932, č. 3680/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Galoviče pro přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 9, čís. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 453-III).

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti ze zprávy těsnopisecké o 179. schůzi dne 28. dubna 1932 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Štětky.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1930 (tisk 1400) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1681).

Zpravodajem jest p. posl. Remeš.

Budeme pokračovati v rozpravě, započaté ve 179. schůzi sněmovny dne 28. dubna t. r.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" p. posl. Krosnář; na straně "pro" pp. posl. Jiráček, Bergmann.

Dávám slovo p. posl. Jiráčkovi.

Posl. Jiráček: Slavná sněmovno! Projednáváme dnes závěrečný účet státního rozpočtu na r. 1930. Tento závěrečný účet jest jasnou ukázkou, jak se hospodařilo r. 1930. Schodek tohoto státního rozpočtu činí 666 mil. Kč.

Nás zajímají dvě věci v tomto státním rozpočtu, a to: na nedoplatcích daňových je tam částka 4.714 mil. Kč, s přirážkami samosprávnými odhadují se nedoplatky na částku 7 miliard Kč.

Pouze na dani z obratu činí nedoplatky 1.413 mil. Kč. A právě při této položce nedoplatků daňových měli bychom se trochu pozastaviti zvláště my, zástupci v této slavné sněmovně, abychom si jasně a zřetelně řekli, kdo tyto daně dluhuje. Je to ohromná částka a státní pokladna nemá dnes finančních prostředků ani na nutné věci; podle této uzávěrky má za poplatníky skoro 5 miliard Kč! Tuto ohromnou částku nedluhují malí poplatníci tohoto státu, malí a střední živnostníci, obchodníci, ale dluhují ji velcí poplatníci. Je to úžasná věc a my přímo žalujeme; zde by měl býti hnán k odpovědnosti před veřejností pan ministr financí a celá finanční správa, která je za toto odpovědna.

Vzpomeňme si jedné věci: jestliže dluhuje malý živnostník a obchodník 100, 200 nebo 1.000 Kč, jest exekvován a šikanován. A velcí poplatníci dluhují tomuto státu na 5 miliard nedoplatků! Nedivme se, že mezi malým poplatnictvem je dnes rozkvašení. Vzpomeňme si na případy, které se staly v poslední době: na Smíchově Kohout, v Horažďovicích Fišer, co se v poslední době odehrává před soudem, t. zv. berní rada Antoš, a nejúžasnější věc je případ s p. Larischem, který dluhuje státu 56 milionů a na daních mu bylo 12 milionů Kč daní odepsáno. To nemůže zvýšiti berní morálku, o které se stále mluví.

V debatě o prohlášení pana ministra veř. prací mluvili zástupci stran dělnických o milionových ziscích silných těžařů a v tomto případě silný jedinec dluhuje státu 56 milionů Kč! Finanční správy, prosím, nemají tolik možnosti a odvahy, aby na velikém, silném jedinci daně vymáhaly. Na malém poplatníkovi se však daně vymáhají způsobem nejdrastičtějším. (Posl. Najman: Pan Larisch si může držeti takového Antoše!) Ano, tak je to.

A jakým způsobem se daně vymáhají v poslední době na našem českém venkově? Odpusťte pánové, to není již vymáhání, to je přímo konfiskace majetku! Nejenže se zabavuje, ale berní exekutoři vodí kupce, a když ani to nepomáhá, poslední majetek se nakládá na povozy, odváží se na radnici a přímo násilným způsobem se prodává. Tím chcete dosáhnouti, aby poplatnictvo mělo lásku k tomuto státu, když vidí, že na jedné straně silní jedinci jsou chráněni a podporováni, a na druhé straně malí poplatníci tohoto státu jsou ničeni? (Posl. Pechman: To je nová berní morálka!) Ano, to je nová berní morálka.

Slavná sněmovno, je-li pravda - jakože ano, když je to v uzávěrce státních účtů - že tak ohromné částky, zvláště u daně obratové, jsou na nedoplatcích, jak se mohla odhodlati vláda a pan ministr financí přijíti s návrhem zákona, který se stal skutkem, a zvýšiti daň z obratu? Když poplatníci nemohli zaplatiti 2%, jak to je možné, aby se zvyšovala daň z obratu a přepychová daň o 50 %?

Zde se chci pozastaviti u jedné věci: u té ohromné vymoženosti do 150.000. Slavná sněmovno, na začátku jsem řekl, že malý poplatník daně nedluhuje. Velcí poplatníci, průmyslové podniky a velkoobchodníci tuto daň malému poplatníku připočítají - a již se to stává - malý živnostník zvýšenou daň zaplatí, ale velký poplatník, podnikatel tohoto státu, daň státní pokladně nedá, bude tedy postižen malý poplatník a státní pokladna nebude míti žádného finančního efektu z tohoto zákona.

Slavná sněmovno! My jsme se postavili proti finančnímu plánu, který byl předložen nám jako straně, která byla ve vládě, ne, jak píšete pánové, že jsme opustili státní loď, když se státu začalo špatně vésti. Varovali jsme a upozorňovali a tvrdíme dodnes: jako selhaly všechny finanční plány pana ministra financí při státním monopolu na tabák, cigarety a doutníky, kde nevynese zdražení tolik, kolik se počítalo, tak selže tento zákon o dani z obratu, tak selžou všechny finanční předlohy, které se budou projednávati v této sněmovně.

Když jsme přišli se svými návrhy, vy jste je zamítli. My jsme chtěli tomuto státu pomoci finančně, chceme mu pomáhati, žádali jsme, aby daň z obratu byla provedena paušalisací a bylo by to ve prospěch státní pokladny a všech podnikatelských vrstev. (Výkřiky komunistických poslanců: A v neprospěch konsumentů!) I ve prospěch konsumentů, pane kolego. Vážené shromáždění, proč? Státní pokladna, tvrdíme ještě dnes, by přijala více, neušly by jí přímo ohromné miliony při dani z obratu, které jí dnes ucházejí, když není paušalisace provedena. Co by získal stát? Stát by zde měl pouze několik poplatníků, kteří by odváděli tuto daň. Získal by u zboží, které uniká zdanění, když není provedena paušalisace, u lidí, kteří dělají konkurenci neoprávněně našim živnostníkům a obchodníkům, a nejsou to mnohdy živnostníci, a stát by, prosím, ještě získal. Nemusilo by při této dani býti to, co se stalo skutkem, že vládní strany prováděly obchod s tímto zákonem, byly by také poctivě zdaněny, jako malý živnostník a obchodník, konsumní spolky a družstva, které tuto daň z obratu neplatí, čímž státní pokladně uniká ohromná suma peněz na dani z obratu.

Pan zpravodaj si zde stěžoval, že prý nemá stát takový počet úřednictva, které by vymáhalo daňové nedoplatky. Kdyby byla paušalisace, mohlo by úřednictva, které musí předpisovati daň z obratu drobnému živnostnictvu a obchodnictvu, a které musí vyřizovati odvolání proti nespravedlivým daňovým předpisům, býti použito na vymáhání daňových nedoplatků, zvláště kdyby byl přijat náš návrh, který jsme v této sněmovně podali, aby daňové nedoplatky, o kterých se stále mluví a píše, byly již také jedenkráte zlikvidovány ve prospěch státní pokladny.

Slavná sněmovno! Tyto finanční předlohy a celý tento finanční plán státu a státní pokladně nikterak nepomůže, bude to velké zklamání. Povážíme-li, že schodek na r. 1930 byl 66 mil. Kč, bude schodek na r. 1931 jistě větší. Stát potřebuje nutně peněz. Jestliže však zde s tohoto místa bylo dvěma vládními poslanci řečeno, že zvýšená daň z obratu má zachrániti naši korunu, finanční hospodářství tohoto státu, pak tvrdím, že to není pravda, že naopak tyto věci finanční hospodářství státu poškodí. Chceme-li pozvednouti naše finanční hospodářství a udržeti naši valutu, pak si nezapírejme - jestli to neuděláte dnes, budete to musit udělati později budou musit nastati úspory, to znamená především škrtati a šetřiti ve vedení státní administrativy, chtíc nebo nechtíc, protože výdaje, které máme dnes, poplatnictvo tohoto státu absolutně nemůže zaplatiti. (Posl. Vičánek: A dříve jste to nevěděli?) Věděli a my jsme na to, pane kolego, upozorňovali. Pamatujte se na ten boj, který jsme vedli proti nešťastnému 13. služnému? Tenkráte i neutrální "Národní politika" vedla boj proti nám a hlásala bojkot proti živnostníkům. My jsme včas varovali a nemusíme se proto báti odpovědnosti za to, kam jste se vy se svou nešťastnou politikou dostali.

Já jsem poukazoval, že tyto věci nezachrání státní pokladnu a naši valutu. Nenalhávejme si: když to budeme chtíti udržeti, budeme musiti šetřiti na vší zbytečné representaci, která je doma i za hranicemi, poněvadž je vyloučeno, abychom velké částky, které vydáváme na tuto representaci, do budoucna unesli. A myslím, slavná sněmovno, že v úsporách by se našla cesta k záchraně našich financí, ale je vyloučeno, že by se tak stalo zvyšováním daní a zaváděním nových daní.

Slavná sněmovno! Uvažujme dále! V době, kdy jsme předložili své návrhy a kdy naše návrhy byly zamítnuty, napsaly jednotlivé časopisy, jak prý to půjde krásně, až živnostenská strana bude z koaliční většiny pryč. A my jsme dnes svědky, jak pěkně to jde. O jediné věci se nemůžete dohodnouti. Je to přímo provokace tohoto parlamentu: svoláte výbory, ty nemohou nic projednávati, svoláte sněmovnu a máte ještě štěstí, že je možno projednávati uzávěrku státních účtů na r. 1930. Ale vzpomeňte si, co jste udělali: přímo násilným způsobem, zkráceným řízením v této sněmovně jste projednávali tak důležitý zákon, jako byl zákon o zvýšení daně z obratu. V senátě byl za 7 hodin tento zákon odhlasován! A prosím, vždyť to je tak důležitý zákon, který má státní pokladně vynésti 600 mil. Kč, a při tomto zákoně nebyl ani přítomen p. ministr financí, aby slyšel oprávněné stesky, které zde proti tomuto zákonu byly pronášeny. A dnes nemůžete přijíti s tou svou prací ke konci. Je viděti, že živnostenská strana nebyla vinna tím, že práce parlamentu se brzdila. Odpusťte mi, když řeknu, že tato vláda je slabá, že tato koalice je neschopna luštiti důležité otázky hospodářské a finanční pro své rozháranosti stranicko-politické. Nic jiného není toho příčina, kterou nutno hledati jako důvod toho, že se brzdí práce ve sněmovně a ve výborech.

Vážená sněmovno a pánové z vládní většiny, když jsme přišli se svým návrhem o paušalisaci daní, chápali bychom váš nesouhlas, kdybyste snad bývali pro náš návrh nemohli býti z důvodů politických, kdybyste pro paušalisaci nemohli se vysloviti snad proto, že by tím poškozeny byly zájmy dělníků, úřednictva a zemědělců. V takovém případě bych řekl: nemůžete to dělati. Ale ani tyto důvody zde nemáte. Pro několik sociálních jedinců jste obětovali celý živnostensko-obchodnický stav! Tak daleko šla vaše zášť proti našemu stavu, proti stavu živnostensko-obchodnímu! A přece, slavná sněmovno, každý měl by si býti vědom jednoho, že totiž základem každého státu je zdravý střední stav. Na zdravém středním stavu může každá vláda budovati nejzdravější základy své finanční a hospodářské politiky a každé sebe menší poškození středního stavu znamená poškození státu a státních financí. Vážené shromáždění! To zde již je. Kol. Najman napsal včera článek do "Národního středu" o debaklu, který se odehrává ve Zlíně. Tento silný jedinec zničil tisíce a tisíce malých, drobných živnostníků a poplatníků, kteří platili do státní pokladny. Malý poplatník platil, a co máte, prosím, z toho velkého, silného jedince, který byl podporován vládami, zákonodárnými sbory, politickými stranami i žurnalistikou? Dnes leží tento silný jedinec na lopatkách. Ale na tom, slavná sněmovno, by nám tolik mnoho nezáleželo. Bude tím však poškozeno dělnictvo, které bude propuštěno z práce a které bude žádati na státu podporu, bude tím poškozen stát; a velice se obávám, aby tato katastrofa nestrhla některý peněžní ústav a podnik, aby i ty nepřišly na stát: Státe dej, státe dávej!

Slavná sněmovno! Rádi bychom věděli, co bude, zklame-li tento finanční plán, který máte a který provádíte? My tvrdíme, že zklame, poněvadž schopnost poplatnictva tohoto státu je vyčerpána. To je fakt. Co pak? Pánové, béřete na sebe velikou odpovědnost, když to zklame. Budete musiti zaváděti nové daně, zvyšovati daně anebo si dlužiti. Francouzská půjčka měla by pro vás býti velikým otazníkem. Francie nám odpověděla velice pěkně. Nenalhávejme si, že nás ti pánové z ciziny, jak se o nich tvrdí, mají rádi, oni nás nijak zvláště rádi nemají. Francie, Anglie, Německo se nedívají, kdo tomuto státu vládne, ti pánové se dívají, jak je tento stát hospodářsky veden. Bude-li hospodářsky veden dobře, budeme míti v zahraničí přátele, ale budeme-li tento stát hospodářsky vésti špatně, pak se nespoléhejme na žádné přátelství.

Jak chcete do budoucna za těchto poměrů tento stát vésti? Obce jsou zadlužené, okresy předlužené, země mají dluhy, stát dělá nové dluhy a zvyšuje daně, průmyslové podniky nám stojí, dělnictvo máme nezaměstnané, zemědělství netrží a je dnes v úpadku, živnosti a obchody se zavírají. Je to důležitá věc, o které by se mělo mnoho a mnoho debatovati. Místo zvyšování daní by mělo nastati něco jiného, aby průmysl mohl pracovati, aby živnosti mohly pracovati, aby se obchodu a zemědělství ulevilo, totiž snižování daní, snižování sociálních břemen, která zatěžují každou výrobu, ať je to výroba zemědělská, průmyslová nebo živnostenská. (Výkřiky posl. Al. Beneše.)

Slavná sněmovno! Když jsme na toto vše poukazovali, když jsme varovali a varujeme, mají ještě někteří pánové odvahu tvrditi, že jsme v nejhorší době opustili státní loď. Chcete nás snad vy, pánové, učiti státotvornosti? To, prosím, ne. My jsme byli, jsme a zůstaneme státotvornými. Naše živnostnictvo a obchodnictvo nikdy nepřicházelo, nenatahovalo ruce a nekřičelo: Státe dej, státe dávej! My jsme sahali právě naopak do svých kapes a tomuto státu jsme dávali; a dávali jsme to rádi, protože je to náš stát, který si musíme za každou cenu udržeti. Odpusťte, že s vaším postupem proti nám jsme souhlasiti nemohli, nemůžeme a také nikdy nebudeme.

Vážená sněmovno! Zmínil jsem se o zadlužení státu. Stále tvrdíme, že přáním každého z nás je, abychom se z hospodářské krise dostali. Ale historie je spravedlivá a mnohdy také krutá a žádný z nás by si nepřál, aby jednou v historii bylo psáno: "Je pravda, že nám svobodu dali, ale zatížili nás tak, že na dlouhá desetiletí a staletí budou ti, kteří po nás přijdou, míti památku." Jak chceme odbourati krisi, když zatěžujeme každé podnikání v tomto státě nesmyslnými a nespravedlivými zákony, které v této slavné sněmovně jsou odhlasovávány?

My jsme si byli celé této věci vědomi. Než jsme udělali své rozhodnutí, včas jsme varovali, podávali své návrhy, ale byly zamítnuty. Byli jsme si také vědomi, když půjdeme do oposice, že budeme musiti jísti ten tvrdý oposiční chlebíček. Ale s tím, co se nám stalo při předposlední schůzi tohoto shromáždění, odpusťte, snad žádný nemohl souhlasiti. Víme, že jsme nemohli od levicových stran, jak napsalo "České slovo", očekávati nějakých zvláštních výhod. Víme, že levicové strany jsou a budou největšími nepřáteli našeho živnostenského hnutí, ba i největšími nepřáteli živnostnictva a obchodnictva vůbec podle svého programu, ale mohli jsme očekávati, že aspoň občanské strany nezapomenou, že k nám mají trochu politické povinnosti. Bohužel i v tom jsme se zklamali. A já bych s tohoto místa žaloval na stranu republikánskou a lidovou, aby si vzpomněly na r. 1926, kdy jsme my poctivě s těmito stranami v tomto Národním shromáždění postupovali proti ohromnému náporu stran levicových. Když jsme se však na ně obrátili my v největším boji za práva a spravedlnost stavu živnostenského a obchodnického, tu nás tito pánové opustili. Pánové, jen abyste je dnou nevzpomínali a zase nás tak nepotřebovali, jako to bylo r. 1926!

A to, co nám vyvedla strana nár. demokratická, zvláště její místopředseda této slavné sněmovny - ať jest tím jistá - si dobře zapamatujeme. Slavná sněmovno! Bylo mnoho psáno o tom, co se zde stalo. Nyní jsem také oposičním poslancem, ale musím prohlásiti, že kavalírsky k oposičnímu poslanci se zachoval pan předseda Malypetr, který v poslední schůzi upozornil, kdy mám mluviti, který i dnes mě vyzval, že budu mluviti první. Tak se chová předseda i k oposičnímu poslanci! Ale jak si počíná naproti tomu pan místopředseda dr Lukavský! Prosím, jestliže on prohlašuje, že nás žaluje, my se toho soudu nebojíme; pravý opak, my před soudem veřejnosti živnostenské poženeme k odpovědnosti nejen pana posl. Lukavského, nýbrž celou nár. demokratickou stranu pro tu zradu, kterou tato strana spáchala na živnostenském a obchodnickém stavu. (Smích.) Smějte se, pánové! Náš živnostník s obchodníkem na venkově ví a jest si vědom, že se zde spravedlnosti nedovolá, kdyby plakal, naříkal a sténal. Náš živnostník a obchodník ví, že jedinou jeho záchranou je, když se spojí v silnou mohutnou stranu politickou, aby se mohl brániti proti tomu, co vy v tomto zákonodárném sboru konáte. Náš boj je spravedlivý a jsme si vědomi, že tento boj vyhrajeme i proti těm, kteří vedou boj nejen proti straně, nýbrž i proti celému stavu. Zvítězíme, protože naše věc je spravedlivá. (Výborně! - Potlesk poslanců čsl. živn. obchodnické strany středostavovské.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo.

Posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Podle § u 53 úst. listiny má poslanecká sněmovna i senát právo kontroly státního finančního hospodářství i státního dluhu. Parlament tuto kontrolu provádí jednak dotazy, interpelacemi a projevy ve výborech, jednak zejména zevrubným projednáváním státního rozpočtu a také státního závěrečného účtu. V našem parlamentě vytvořila se tradice, že se státní rozpočet projednává v rozpočtovém výboru 6-8 neděl za účasti všech odpovědných ministrů i referentů jednotlivých resortů a stejně se také popřává času plénu sněmovnímu, kde se nejméně celý týden vede debata o státním rozpočtu. Avšak závěrečnému účtu, který je vlastně výsledkem státního hospodaření a který dává možnost nahlédnouti, jak bylo hospodařeno s prostředky, které parlament v státním rozpočtu vládě povolil, nevěnuje se již tolik pozornosti jako státnímu rozpočtu, který je jenom hospodářským plánem.

Jak ve výboru, tak i v plénu sněmovním absolvuje se projednávání státního závěrečného účtu za pouhý jeden den. Tato tradice se ovšem vytvořila proto, že v prvopočátcích našeho státu nepředkládal nám nejvyšší účetní kontrolní úřad státních závěrečných účtů včas, protože byl s nimi o několik roků pozadu. V posledních letech však dostáváme, dík nejvyššímu kontrolnímu úřadu, státní závěrečný účet za rok minulý zároveň s rozpočtem pro rok budoucí. V rozpočtovém výboru bylo už několikráte proneseno mínění, že by bylo zapotřebí věnovati více pozornosti státnímu závěrečnému účtu, a proto už loni na přání členů rozpočtového výboru zařídil pan předseda tohoto výboru, aby při projednávání státního závěrečného účtu byli přítomni aspoň odpovědní referenti jednotlivých resortů. Považuji tradici, kterou jsme tu vytvořili, za naprosto obrácenou, a proto i letos v rozpočtovém výboru věnovali jsme této věci pozornost; několik členů navrhovalo, abychom změnili praxi a abychom projednávali státní závěrečný účet zároveň se státním rozpočtem na rok budoucí. Doufám, že tomuto našemu přání bude vyhověno nejen presidiem rozpočtového výboru, nýbrž také presidiem poslanecké sněmovny, poněvadž bude jistě nejúčinnější a nejúčelnější kontrolou státního hospodářství, budeme-li zároveň se státním rozpočtem projednávati stejně důkladně a podrobně také účetní uzávěrku.

Na adresu sýčků, kteří lámou hůl nad naším parlamentem, bych jenom poukázal, že jsou zde přece jen určité positivní výsledky naší kontroly a kritiky státního hospodaření v tom, že rok od roku ubývá přesunů, virementů, že rok od roku ubývá překročení povolených úvěrů a že se také doplňuje konstrukce rozpočtu státního i státního závěrečného účtu, která umožňuje lepší přehlednost a snadnější vniknutí to této spleti čísel a cifer. Jest jistě potřebí, abychom měli ve státním závěrečném účtu podrobně rozvedeny všechny položky, zejména položky výdajů mimořádných, subvencí, podpor a příspěvků, neboť nestačí ke kontrole jenom sumární vyúčtování a preliminování.

Nenahlížím, proč by nemělo býti ve státním závěrečném účtu docela podrobně vykázáno, že na př. družstvo Lázně Bělohrad na koupi jalovic již po druhé obdrželo 10.000 Kč, že pastvinářské družstvo tamtéž obdrželo na vepřince 30.000 Kč, hospodářské družstvo tamtéž znovu 55.000 Kč a konečně stejné družstvo tamtéž na oplocení pastvin nový příspěvek 63.033 Kč; tak jako nenahlížím, proč bychom nemohli míti docela podrobně vykázáno, že na př. hospodářská správa Sobětice obdržela subvenci na dobytek 41.078 Kč, na vepřince po čtvrté 20.000 Kč, na práce ve školce 14.562 Kč, na úpravu hnojiště družstvo pětkrát po 25.000 Kč, jakož i ústřední kancelář arcibiskupských statků na hříbárny subvenci 87.200 Kč, na odchov býků a dopravu 21.813 Kč; nebo jednotlivci, jako Václav Bláha, Zvíkov, Josef Šeda z Dlouhé Vsi, Josef Strnad z Drahonic, Frant. Hlavín z Kozarovic po 1.100 Kč na úpravu hnojišť, abychom mohli také kritisovat a kontrolovat, zdali skutečně účelně a správně se tyto příspěvky ze státní pokladny rozdělují. Pod tlakem naší kritiky státního hospodářství dělá se konečně pořádek ve finanční správě. Některé resorty vydaly nařízení, že státním dodavatelům mají se z účtu za státní dodávky srážeti dlužné daně a nedoplatky. Pokládáme toto opatření za správné a mělo by býti učiněno celou vládou právě tak, jako by mělo býti celou vládou působeno k tomu, aby bez průkazu o zaplacených daních nezadávaly se vůbec státní dodávky. Jestliže vidíme, že státní finanční správa zabavila asi 21 soukromých autobusů podnikatelů, kteří jezdili bez koncese nebo se vzpírali platit nejen výdělkové daně, nýbrž i dávky z jízdného, považujeme toto opatření za správné, poněvadž jsme se na tuto anarchii, která pomáhala ubíti čsl. státní dráhy a byla po celých 6 let favorisována tímto resortem, již nemohli klidně dívat.

Jistě by bylo účelné, abychom mohli kontrolovat řádně celé dodávkové řízení veřejné a státní, abychom také ukládali všem těm, kteří dostávají státní dodávky, povinnost, aby dodržovali všechna ustanovení živnostenského řádu a všechny zákony na ochranu dělnické práce, zejména však aby také dodržovali kolektivní smlouvy a zadávací podmínky, poněvadž jsme toho svědky, že se na státních pracích regulačních, silničních atd. nejen nedodržují ustanovení živnostenského řádu, zákony na ochranu dělnické práce, nýbrž dokonce nedodržují se ani zadávací podmínky, obsažené v zadávacím konkursním řízení.

Budiž mně dovoleno, abych přešel ke kritice státní účetní uzávěrky.

Státní účetní uzávěrka vykazuje schodek na účtu pokladním 666,108.602 Kč, a to schodek na rozpočet ve výši 226,220.352 Kč a mimo rozpočet 439,888.250 Kč. Domnívám se, že tato výslednice není správná proto, poněvadž od tohoto vykázaného schodku nutno odpočítati nepreliminovaná vydání na str. 122, dále schodky soukromých drah ve výši téměř 182 mil. Kč a doplatky železničním zaměstnancům před zákonem č. 404, kdy železnice byla prohlášena za státní podnik podle tohoto zákona, ve výši téměř 22 mil. Kč, neboť tyto položky vlastně patří do podnikového schodku státních drah. Jevil by se tedy skutečný schodek pokladní jenom ve výši 22,563.579 Kč. Skutečný schodek v náležitosti činí 425,671.142 Kč, ježto u preliminovaných vydání jeví se přebytek 161,331.855 Kč a u nepreliminovaného hospodaření schodek 587,002.997 Kč. Odečteme-li však nepreliminovaná vydání patřící podniku státních drah, zůstane nám skutečný schodek náležitosti jenom ve výši 222,014.369 Kč. Státní rozpočet na r. 1930 předvídal přebytek 52,962.693 Kč, je tedy výsledek hospodaření horší o 274.977.062 Kč, než bylo předvídáno státním rozpočtem. Nutno také uvážiti, že v mimorozpočtovém hospodaření bylo vydáno 400 mil. Kč jako záloha železnicím, která byla vrácena teprve r. 1931, dále 40 mil. Kč na investice a stavby domů a vedle toho v účinech průběžných dáno na r. 1931 záloh ve výši 898,990.956 Kč, které se vrátí teprve r. 1931, dále splaceno na státní dluh 633,572.631 Kč, na pense v důsledku zákona č. 70 44,554.583 Kč, na vánoční příspěvek, na nějž nebylo v rozpočtu pamatováno, 106,453.835 Kč a konečně podle haagské úmluvy a na dluh italský 150,922.719 Kč. Nebyl by tedy výsledek našeho hospodaření tak katastrofální, jak se na pohled zdá. Tím ovšem nechci popírati, že je povážlivý a že nabádá k největší opatrnosti.