Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

195 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Czech, inž. Hůla, dr Meissner, dr Slávik, dr Trapl.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 22 min. odpol.

dal předseda na dnešní schůzi posl. dr Stránskému, Böhmovi, dr Buzkovi, Chobotovi, Pikovi, Husnajovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Geyerovi pro neodkladné zaměstnání, posl. Stivínovi pro neodkladný odjezd, posl. dr Reiszovi z rodinných důvodů.

nemocí posl. dr Schollich a V. Beneš.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Kramář, Blatná a dodatečně posl. inž. dr Toušek.

Výbor zemědělský zvolil ve schůzi dne 20. dubna t. r. zapisovatelem posl. inž. dr Touška místo posl. Špačka.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. dr Sterna za posl. Kopeckého.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Goldsteina za posl. Fr. Svobodu; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Ježka za posl. Petrovického; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Geyera; klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Pelíška za posl. Bečáka a posl. Blažka za posl. dr Hnídka.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Honzla za posl. Pozdílka;

klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Remeše za posl. Kučeru; klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 15. dubna t. r. posl. Špačka za posl. inž. Nováka, na další posl. inž. dr Touška za posl. Špačka.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- u Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Bachera za posl. Jelinka.

Předseda vlády sdělil přípisy ze dne 16. dubna 1932, č. j. 5405 a 5409/32 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních smluv o sociálním pojištění,

zákona o knihovním provedení přídělů a směn ze zabrané půdy v obvodech, v kterých se provádí řízení zcelovací.

Dotazy:

posl. inž. Kalliny:

ministru pro věci zahraniční, že nebyla vyřízena žádost Julia Wollnera stran majetkových hodnot, které ztratil v Rusku válečnými událostmi (č. D 784-III),

ministru soc. péče o překážkách, které se činí některým obecním správám, které se vážně snaží, aby prováděním nouzových prací čelily nezaměstnanosti, tím že se jim nepovoluje státní příspěvek podle vládního nařízení čís. 79/30 Sb. z. a n. (č. D 790-III);

posl. Sladkého:

ministru veř. prací o regulaci řeky Odry v úseku Bohumín-Pudlov (č. D 787-III),

ministru železnic, proč dosud není dokončena a dána do provozu rozestavěná trať Polanka nad Odrou-Kunčice na Ostravici (č. D 788-III);

Posl. Kaňourka a druhů ministru školství a nár. osvěty o odkládání komisionelního šetření pro volbu místa stavebního pro učitelský ústav v Soběslavi (č. D 789-III);

posl. Jaši ministru veř. prací o vypsání silničního mostu přes nové koryto řeky Moravy (č. D 791-III);

posl. Sedláčka a druhů ministru soc. péče o zařazení závodů dřevozpracujících do příslušných tříd nebezpečenských (č. D 792-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Polívky vo veci výmeny válečných požičiek Gab. Šimkovičovi, učitelovi z B. Štiavnice (č. D 640-III),

posl. inž. Kalliny, že Osvaldu Lugertovi, truhláři nábytku z Nového Sedla, čís. 318, okres loketský, nebyl povolen odklad v placení (č. D 663-III),

posl. Hokkyho, aby súrne nariadené bolo moratorium pre platenie daní gazdov v Podkarpatskej Rusi (č. D 716-III);

min. nár. obrany na dotaz posl. Polívky vo veci premiestnenia dôstojníkov z Lučenca (č. D 639-III);

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Polívky vo veci školských pomerov v Rozhanovciach, okres Košice (č. D 655-III);

min. soc. péče na dotaz posl. Kurťaka o podpoře z fondu "Zemědělská nemocenská pojišťovna" v Novém Městě na Moravě (č. D 678-III);

min. veř. prací na dotaz posl. Kurťaka o přenesení chalupy Michala Kekeněšdy dále od silnice státní, pro jejíž blízkost trpí velké škody a o náhradě za odňatý kus pozemku odděleného od chaty (Bílá Církev, okres Ťačovo na Podkarpatské Rusi) (č. D 667-III);

min. spravedlnosti na dotaz posl. inž. Junga, že opavský okresní soud nedbá ustanovení jazykového zákona (č. D 734-III);

min. vnitra na dotaz posl. Hokkyho o kandidácii člena okresného zastupitelského sboru na členstvo obecného zastupitelského sboru (č. D 761-III).

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 1714 a 1717.

počátkem schůze:

Vládní návrhy tisky 1710, 1716, 1719;

zprávy tisky 1720, 1722;

interpelace tisk 1693 (I až XIII);

odpovědi tisky 1692 (I až XVI), 1680, 1694.

Zápisy o 174. a 175. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 172. až 175. schůzi posl. sněmovny.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", ročník XIII, č. 3 a 4.

přikázal předseda žádost kraj. trest. soudu v Praze ze dne 21. března 1932, č. Nt XIX 5/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Roudnického pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný tiskem (č. J 449-III).

výborům ústavně-právnímu a zahraničnímu vládní návrh tisk 1691.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o 176. schůzi dne 14. dubna 1932 z řeči posl. K. Procházky projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, a to nejprve k odst. 1, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1684) o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové, o změně zákona o těchto daních a prodloužení jeho účinnosti (tisk 1720) (podle §u 35 jednacího řádu).

Zpravodajem je p. poslanec dr Patejdl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno! Zvýšení daně z obratu a daně přepychové bylo předmětem dlouhého studia ministerstva financí a dlouhého uvažování ve vládě. Rozhodla-li se vláda přes řadu námitek, přednesených jak z kruhů odborných, tak politických k předložení návrhu zákona, lze předpokládati (Výkřiky posl. Štětky.), že měla pro to vážné důvody a že váha důvodů pro byla pádnější, nežli důvodů a námitek proti.

V důvodové zprávě vládního návrhu se uvádí, "že současná hospodářská krise zasahuje velmi rušivě do finančního hospodářství státního... (Výkřiky posl. Jiráčka, Ostrého, Zeminové a Hampla.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky posl. Jiráčka a Ostrého. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Patejdl (pokračuje): ... působíc podstatný pokles státních příjmů při téměř neklesající výši státních výdajů a nutí tím stát ku hledání nových příjmů nebo k intensivnějšímu využití dosavadních příjmových zdrojů." (Výkřiky posl. Jiráčka, Ostrého, Hatiny, Zeminové a Hampla.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Patejdl (pokračuje): Z toho jest patrno, že osnova jest jedním z článků vládního programu, který směřuje k tomu, aby za každou cenu byla udržena rovnováha státního hospodářství. Rovnováha jeho jest ohrožována klesající tendencí státních příjmů a to jak veřejnohospodářských, daní, poplatků atd., tak soukromohospodářských, rostoucí pasivitou státních podniků, zejména železnic.

Jasným důkazem ohrožení rovnováhy státního hospodářství jest také prodloužení platnosti státních pokladničních poukázek s vyšším zúrokováním v sumě přes 1 miliardu Kč. (Výkřiky posl. Štětky a posl. Jiráčka.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Patejdl (pokračuje): Není o tom sporu jak mezi politiky, tak národohospodáři, že porušení rovnováhy státního rozpočtu, tedy deficitní státní hospodářství, má nejen rušivý vliv na řádný chod státní správy a státních podniků, že nejenom brání státní správě, aby plnila úkoly, zákonem jí v zájmu obecném uložené, nýbrž že porušení rovnováhy rozpočtové má nepříznivý vliv na měnu a tím na ceny ve smyslu jejich zvyšování, že může dovésti k inflaci se všemi jejími zhoubnými následky.

Udržení rovnováhy státního hospodářství jest tedy kategorickým imperativem pro každou odpovědnou vládu a pro každou odpovědnou politickou stranu, pro každý parlament. (Výborně!) Rozpočtový výbor zkoumaje vládní osnovu byl si ve své převážné většině vědom své povinnosti a odpovědnosti a souhlasil v tom, že rovnováhu státního hospodářství jest třeba udržeti za každou cenu. Předmětem debaty byla otázka, zdali přechodné zvýšení daně obratové a daně přepychové ve formě 50% přirážky jest opatřením vhodným a účelným a přinese-li očekávané výtěžky. (Výkřiky posl. Jiráčka.) Proti vhodnosti a účelnosti daně bylo namítáno se stran oposice, že daň z obratu jako daň obchodová ztěžuje vývoz a že snižuje obyvatelstvu, z valné většiny konsumentům, zkrátka těm, kdo zvýšení daně ponesou, jejich důchod. Obojím námitkám nelze upříti oprávněnosti. Je pravda, že daň z obratu zatěžuje výrobu a ztěžuje vývoz. Toho nedostatku byly si vědomy jak vláda, tak parlament od jejího zavedení, o čemž svědčí časové omezení platnosti zákona o této dani a úmysl, ohlášený dřívějším ministrem financí dr Englišem, pracovati k postupné její likvidaci.

Nelze také popírati, že daň obratová a přepychová působí na snížení důchodů osob, které ji nesou. Ve značné míře jsou to konsumenti, to jest příjemci zdaněných dodávek a výkonů. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Podle §u 12 zákona o dani z obratu se zákonem přímo předpokládá přesunutí daně: tak příjemce dodávky (výkonu) jest podle zákona oprávněn předpokládati, že v úplatě jednotně stanovené jest započtena daň. Při dodávkách nepodnikatelů nepodnikatelům jest poplatník dokonce povinen daň účtovati zvláště.

Jest sice pravda, že z důvodů technických nebo soutěžních nemají některé kategorie drobných živností a obchodů možnost přesunutí daně (holiči, cukráři atd.), ale v převážné většině, tedy zpravidla se daň přesune, takže skutečnými nositeli daně jsou zpravidla kupci zboží a výkonů, zkrátka spotřebitelé.

Daň, kterou při koupi zboží platí spotřebitelé, snižuje fakticky jejich důchod, tedy služné nebo mzdu. I námitka protisociálnosti jest do jisté míry oprávněna, neboť daň stoupá s výší konsumu. Ale také všechny spotřební daně jsou protisociální. Na námitku, že daň z obratu snižuje důchod, lze odpověděti, že každá daň znamená snížení důchodu u toho, kdo ji nese.

Hlavním důvodem pro zavedení přirážky k dani byl očekávaný výnos 600 milionů Kč ročně. Při své všeobecnosti stala se daň z obratu nejvýnosnější daní a tím bohatým zdrojem pro finance státní. Při nutnosti rychlého a vydatného zvýšení příjmů státních byla přirozeně první po ruce. Námitky proti zvýšení daně z obratu a daně přepychové měly by větší přesvědčivost, kdyby kromě kritiky nepříznivých vlastností a účinků daně byly tyto kritiky spojeny s konkrétním návrhem jiné, dokonalejší a aspoň stejně výnosné daně. Takové návrhy podány nebyly, při nejmenším ne takové, které by bylo lze rychle a bez obtíží provésti.

Vláda odůvodnila přirážku k dani obratové tím, že při snaze o zvýšení státních příjmů nelze ponechati stranou ani daň z obratu, která tvoří jednu z nejvýznačnějších složek státních příjmů a u níž lze si proto již od zvýšení daňové sazby slibovati značný finanční výsledek.

"Jde o zcela mimořádné a přechodné opatření, k němuž stát přikročuje jen pod tlakem nezbytnosti."

Důvody ty uznal rozpočtový výbor za přesvědčující a zaujmul proto k otázce přechodné přirážky k dani z obratu stanovisko kladné.

Osnova přináší však dvě meritorní změny v konstrukci daně, a sice: 1. zdanění dovozu, 2. zdanění prodejen téhož výrobního podnikatele.

Až dosud dovoz zásadně nepodléhal dani z obratu. Byla v tom nedůslednost, neboť podléhal-li veškeren tuzemský obrat zdanění, doporučovalo se, aby nebyl od ní osvobozen dovoz.

Při soutěži byl zahraniční podnikatel ve výhodě proti tuzemskému, jehož výrobky byly zatíženy nejen daní z obratu z dodávek tovarů, nýbrž i z dodávek surovin nebo polotovarů. Zavedením přirážky k dani by se daňová rovnost mezi domácími a cizími podnikateli bez změny zákona přirozeně ještě zvětšila.

Zdanění dovozu daní z obratu znamená tedy odstranění daňové nespravedlnosti, zavedení rovnosti mezi podnikatelem domácím a cizím a odstranění soutěžních privilegií pro cizí dodavatele.

Přes to je třeba při dovozu činiti rozdíl mezi hotovými tovary a mezi polotovary a surovinami. Zdanění dovážených surovin a polotovarů, zejména takových, které v tuzemsku nejsou vyráběny vůbec nebo v množství nedostatečném, znamenalo by zdražení výroby a další stížení vývozu. Osnova zákona jest si však vědoma tohoto rozdílu a připouští, aby nařízením byly suroviny a polotovary toho druhu z daně obratové vyjmuty. K surovinám a polotovarům, jejichž osvobození jeví se podle toho nutným, patří na př. suroviny pro textil, zejména bavlna, konopí, juta, hedvábí a částečně len.

Za platnosti zákona o dani z obratu vytvořila se určitá soutěžní nerovnost mezi podnikateli, kteří ve svých provozovnách prodávali zboží od jiného podnikatele vyrobené a jim dodané, a podnikateli, kteří výrobky vlastního podniku prodávali ve svých vlastních prodejnách.

Kdežto první museli odváděti daň jednak z nákupu zboží a daň z prodeje, byli druzí podrobeni zdanění jednomu.

Osnova sledovala zavedením zvláštní 70% přirážky na prodejny t. zv. výrobních podnikatelů cíl, aby odstranila jednak výhodu, kterou by jinak výrobní podnikatelé měli, a jednak opatřila státní pokladně další zdroj příjmu.

Proti této novotě byly uplatňovány námitky, že přirážka se neopírá o skutečný obrat, nýbrž o jeho fikci, že ztěžuje soutěž, překáží nutnému zjednodušení mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem a zasahuje citelně do podnikání svépomocných družstev spotřebních a výrobních. Nutno přiznati, že jde skutečně o fikci, ale s druhé strany nutno uznati, že taková fikce chce zjednati stejné soutěžní podmínky, čili že chce zabrániti výhodě t. zv. výrobních podnikatelů.

Že by si při zjednání stejných podmínek soutěžních soutěž škodlivě na úkor všeobecného prospěchu ztěžovala, nelze přesvědčivě tvrditi.

Zjednodušení mezičlánků se tím nepřekáží, ježto při platnosti této přirážky bude výrobní podnikatel vždy ještě ve výhodě proti druhému, neboť ušetří náklady dopravní, náklady a jinou režii. Osnova pak vychází těmto námitkám vstříc obmezením platnosti této přirážky na podnikatele hospodářsky silnější, jejichž roční obrat převyšuje 500.000 Kč.

Slavná sněmovno! Vláda vzala v osnově zřetel k situaci malých živnostníků, u nichž moment práce vystupuje zvláště do popředí a to tím, že osvobodila od 50% přirážky k obratové dani podle § 1 všechny podnikatele, u nichž celkový obrat v rozhodném daňovém období, to jest pravidelně v předešlém roce, nepřesahoval ročně obnos 100.000 Kč. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Uváží-li se, že podle statistických dat, uveřejněných Státním úřadem statistickým, jest všech podniků podrobených dani obratové v republice 667.000 a podniků s obratem do 100.000 - 604.000, jest patrno, že sociální zřetel na malé živnostníky a obchodníky byl osnovou vzat v úvahu poměrně za nynější doby v míře dostatečné.

Slušný zřetel byl vzat v osnově také na spotřebitele výrobků, jež tvoří předmět výživy širokých vrstev a jsou podmínkou jejich fysické existence; sem patří výrobky zemědělské jak rostlinné, tak živočišné výroby, výrobky masné a pekařské.

Výrobky ty byly již v zákoně o dani z obratu podrobeny snížené 1% dani a jsou podle osnovy z přirážky úplně vyjmuty. Úsilí podnikatelů zdaňovaných daní z obratu směřuje k paušalování daně. Osnova snaží se vyjíti vstříc volání po paušalisaci prohlášením v důvodové zprávě, že ministr financí v souhlase s ministrem obchodu a zemědělství zamýšlí zavésti v brzké době paušalování daně z obratu všude tam, kde je to možno, zejména u textilií.

Oproti požadavkům, aby přímo do textu zákona byla dána povinnost všeobecné paušalisace a termín, do kterého se tak má státi, poukazuje vláda na to, že všeobecná paušalisace je ztěží proveditelná a že může se provésti jen paušalisace postupná, pokud to technické přípravy a jiné slušné zřetele připouští. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Rozpočtový výbor projednávaje osnovu přiklonil se zásadně k vedoucím motivům osnovy a shledal nutným, aby rovnováha státního hospodářství byla sjednána i za cenu zvýšených obětí obyvatelstva. Vzal v úvahu také, že, když touto osnovou se ukládají spotřebitelům další oběti, budou jinými osnovami, zejména osnovou o fondu pro nezaměstnané, osnovou o zdanění konjunkturálních zisků, uloženy oběti podnikatelům k zmírnění bídy nezaměstnaných a k podnícení podnikavosti a k zvýšení produktivní péče o nezaměstnané.

Slavná sněmovno! Vládní návrh byl v rozpočtovém výboru podroben zevrubné kritice a podána byla k němu řada pozměňovacích a doplňovacích návrhů.

Návrhy ty týkaly se jednak vládního návrhu, jednak samého zákona o dani z obratu a dani přepychové.

Přijatými návrhy byly v osnově provedeny tyto podstatné změny:

Především v č. 1, odst. 2 §u 1 obsahoval vládní návrh ustanovení, že dovoz zásadně jest podroben 50% přirážce, nehledíc na to, jde-li o předměty podléhající 2% či jen 1% dani.

Rozpočtový výbor toto ustanovení škrtl, takže dovoz předmětů, jichž dodávky v tuzemsku podléhají jen 1% dani z obratu, a tudíž nepodléhají 50% přirážce, nebude rovněž podléhati přirážce.

V č. 2, odst. 2., byla vládním návrhem stanovená částka 100.000 Kč zvýšena výborem na 150.000 Kč a připojeno další ustanovení, podle něhož platí u výdělkových a hospodářských společenstev hranice 150.000 Kč pro každou provozovnu zvláště.

V §u 2 byly provedeny výborem četné změny.

Podle vládního návrhu podléhají zvláštní přirážce již ti výrobní podnikatelé, kteří měli jen 2 prodejny. Výbor zvýšil tento počet na 3.

Dále omezil výbor působnost této přirážky jen na dobu do 31. prosince 1933, kdežto vládní návrh neobsahoval takového časového omezení.

Dále zmírnil výbor podstatně výši přirážky snížením z původně navrhovaných 70% na 33%, to jest ze 2˙1% na 1%, takže výrobní podnikatelé, kteří mají 3 nebo více prodejen, budou, přihlíží-li se jak k přirážce podle § 1, tak k přirážce podle §u 2, úhrnem zatíženi 4% daní z obratu, tudíž o 1% více než jiní podnikatelé.

Aby nebyly zdraženy předměty nutné výživy lidu, omezil výbor působnost zvláštní přirážky jen na pravidelnou 2% daň z obratu. Aby ustanovením § 2 nebyla ohrožena důležitá funkce družstev, doplnil výbor odst. 4 tohoto paragrafu ustanovením, že působnost zvláštní přirážky se nevztahuje na výdělková a hospodářská společenstva, nehledíc na to, jaký měla roční obrat. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Do § 5 byl v zájmu daňové spravedlnosti vsunut nový odstavec o zdanění zásob zboží, které již bylo zdaněno paušalovanou daní (nahrazující 2% daň z obratu nebo daň přepychovou) a které se nalézá dne 1. května 1932 u obchodníků.

V §u 6 byly provedeny tyto změny:

Výbor vyhověl přání zemědělských kruhů a pozměnil ustanovení §u 10 zákona o dani z obratu v tom směru, že dodávky a dovoz plodin olejnatých, semen a chmele podléhají místo dosavadní 2% dani z obratu toliko 1 % dani z obratu. Důvodem tohoto opatření jest nynější značná zemědělská krise, která způsobila značné snížení cen uvedených výrobků.

K § 7: Aby vláda měla možnost důkladně přezkoumati seznam předmětů, jichž dovoz bude osvobozen od daně z obratu, odsunuta byla účinnost ustanovení týkajícího se dovozu k 1. červnu t. r., takže 1. červnem t. r. bude dovoz zásadně podroben dani z obratu.

Pro dobu od 1. května do 31. května t. r. bude nadále platiti pro dovoz vládní nařízení ze dne 27. března 1930, č. 33 Sb. z. a n.

Ve výboru byl tlumočen s několika stran požadavek, aby p. ministr financí sdělil, v kterých případech míní použíti zmocnění uvedeného v §u 1 odst. 3.

Přání tomu bylo vyhověno a rozpočtovému výboru sděleno, že zmíněného zmocnění bude použito u paušalované daně, týkající se cukru, lihu, zápalek, časopisů, stříbra a hladké lakované kůže.

Dále bylo požadováno, aby průmysl textilní a sklářský nebyl postižen přirážkou podle §u 1, ježto vláda sama přiznáním značných úlev tomuto průmyslu uznala, že jeho dnešní situace jest velmi neutěšená. Výbor vzal se souhlasem na vědomí prohlášení ministra financí, že dosavadní úlevy budou zmíněným průmyslům ponechány. Opatření to bude provedeno podle §u 4 č. 14 zákona o dani z obratu.

Z kruhů zemědělských bylo projeveno přání, aby příležitostné povoznické výkony zemědělců byly kryty paušálem u drobných zemědělců. Ministrem financí bylo konstatováno, že zmíněné výkony jsou podle vyhlášek o paušalování daně z obratu u drobných zemědělců kryty paušálem, pokud jde o pouhé příležitostné výkony, že však nelze paušálem krýti takové výkony, při nichž vzhledem k jejich rozsahu konkurují zemědělci s povozníky z povolání.

Opíraje se o důvodovou zprávu vládního návrhu, podle něhož vláda jest ochotna zavésti v brzké době paušalování daně z obratu všude tam, kde jest to možno, přijal výbor resoluci, kterou se vládě ukládá, aby provedla co nejdříve paušalování daně u všech druhů zboží.

Rovněž přijata byla resoluce, kterou se ministerstvo financí vyzývá, aby vyhlásilo, které paušály budou vyňaty ze zdanění přirážkou podle §u 1.

Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor navrhuje, aby vládní návrh byl přijat se změnami, na nichž se rozpočtový výbor usnesl, a s resolucemi tímto výborem přijatými. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická byla 40 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou na straně "proti" pp. posl. inž. Kallina, Simm, Jelinek, Dvořák, Stenzl, Pekárek, Kunz, Štětka, Ostrý, Najman.

Dávám slovo p. posl. inž. Kallinovi.

Posl. inž. Kallina [německy]: Dámy a pánové! Přes všechny sliby ministra dr Beneše, odpovědného za zahraniční a obchodní politiku a tím za veškerou hospodářskou politiku, který ještě před půl druhým rokem mluvil o Československu jako o ostrovu blažených, prožíváme nyní velmi těžkou hospodářskou krisi. Ještě sotva před pěti týdny měl dr Beneš odvahu za souhlasu odpovědných vládních stran prohlásiti ve svém výkladu v zahraničním výboru, že Československo více nebo méně nemá zájmu na pokroku vyjednávání o dohodu v Evropě, směřující k tomu, aby se dosáhlo utvoření větších hospodářských jednotek. Prohlásil, že Československo může čekati, zda se nyní vyjednávání bude vyvíjeti v tom či onom směru, že není Československu ani ku prospěchu, ani na škodu. S těmito výroky ministra odpovědného za hospodářství celého státu, podle mého mínění neodpovědnými, shoduje se bohužel také celá vnitřní a finanční politika tohoto státu.

Jak jsme již dlouho předvídali, ani Československo nezůstalo uchráněno následků světové hospodářské krise... (Hluk.) Pane předsedo, mám čas a je-li takovýto neklid, budu čekati.