Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

193 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Beneš, dr Czech, dr Dérer, dr Meissner, Mlčoch, dr Šrámek, dr Trapl, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 31 min. odpol.

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Tayerlovi, Polachovi, Koškovi, Chalupníkovi, Jurnečkové-Vorlové pro neodkladné zaměstnání; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Böhmovi z rodinných důvodů.

nemocí posl. Viereckel, V. Beneš, Brožík, Myslivec, Knotek.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Stanislav, Pohl.

Výbor zahraniční ve schůzi dne 31. března t. r. zvolil místopředsedou posl. Jančeka za zemřelého posl. dr Hnídka.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru imunitního posl. Štětku za posl. Hodinovou; do výboru iniciativního posl. Jos. Svobodu za posl. Kopeckého; do výboru kulturního posl. Hodinovou za posl. Jurana; do výboru rozpočtového posl. dr Sterna za posl. Jurana; do výboru soc.-politického posl. Čižinskou za posl. Kuhnovou; do výboru zahraničního posl. Štětku za posl. dr Sterna; do výboru zásobovacího posl. Hodinovou za posl. Čižinskou; do výboru zemědělského posl. Jos. Svobodu za posl. Jurana; do výboru živn.-obchodního posl. Steinera za posl. Dvořáka.

Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru zahraničního posl. Šaláta za posl. Onderčo.

Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. inž. Kallinu za posl. dr Keibla.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 30. března 1932, k tisku 686 sen. 1932, že senát projednal ve 136. a 138. schůzi dne 24. února a 30. března 1932 a schválil Úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě s Dodatkovým protokolem k čl. 2, sjednanou mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929.

Dotazy:

posl. Jelinka ministru financí a ministru obchodu, průmyslu a živností o žádostech o příděl devis (č. D 767-III);

posl. inž. Kalliny:

ministru pošt a telegrafů o platu listonošů poštoven, odporujícím každému sociálnímu citu (č. D 769-III),

ministru zemědělství o výslužném Marie Fisbachové, vdově po lesníku Oto Fisbachovi, zemřelém v roce 1928, ze zestátněného revíru silberbašského, patřícího k jindřichovické správě státních statků (č. D 770-III),

ministru nár. obrany ve věci vojína Ant. Seiferta, od div. prov. odd. 11 v Košicích, pomocná rota, který pro nemoc, kterou si způsobil při vykonávání vojenské služby, má dosluhovati 73 dny (č. D 777-III),

ministru soc. péče, že se zdlouhavě poukazují peníze, připadající na zaplacení lístků za potraviny pro nezaměstnané, a že se tím obchodníci těžce poškozují (č. D 778-III);

posl. dr Peterse ministru financí o nesociálním nakládání s prodavači tabáku (č. D 771-III);

posl. Sladkého:

ministru školství a nár. osvěty o urážlivém jednání inspektora řím.-katolického náboženství Jana Hilla proti církvi československé (č. D 774-III),

ministru zemědělství o volebním útisku proti nár.-socialistickému dělnictvu státních pil na Těšínsku (č. D 775-III);

posl. Špatného ministru vnitra o podaných námitkách proti volbě obecního zastupitelstva v Mníšku pod Brdy (č. D 779-III);

posl. Šamalíka a druhů ministrům zemědělství a obchodu o technické a finanční prosperitě t. zv. hospodářských cukrovarů (č. D 780-III).

Odpovědi:

min. vnitra na dotaz posl. Sladkého o urychlení likvidace polskotěšínské spořitelny (č. D 717-III),

min. soc. péče na dotaz posl. Richtra o dodržování minimálních mezd za vyhotovení vojenského prádla (č. D 725-III).

počátkem schůze:

vládní návrhy tisky 1682, 1684;

zpráva tisk 1675;

interpelace tisk 1672 (I až XVII);

odpověď tisk 1669 (I až XVII).

Zápisy o 170. až 172. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecká zpráva o 170. schůzi posl. sněmovny.

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 1674, 1677 až 1679.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o 173. schůzi posl. sněmovny dne 30. března 1932 projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé z řeči posl. Hrubého a projev hrubě urážlivý z řeči posl. dr Hassolda.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, a to nejprve ke sloučenému jednání o odst. 1 až 4 pořadu:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1409), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projednání a udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě, uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 1485).

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1408), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě, sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, č. 148 Sb. z. a n. (tisk 1486).

3. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1500), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n. (tisk 1581).

4. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1573), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n. (tisk 1592).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční při odst. 1 p. posl. Světlík, při odst. 2 až 4 p. posl. Janček; za výbor živn.-obchodní u všech 4 odstavců za omluveného posl. inž. dr Touška p. posl. Petrovický.

Ke slovu v rozpravě, započaté v minulé, 173. schůzi, není již nikdo přihlášen, rozprava je proto skončena.

Dávám slovo k doslovu nejprve p. zpravodaji výboru zahraničního k odst. 1, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! V debatě o thematu, o kterém jsem zde jako zpravodaj pojednal, nebylo nic zvláštního sděleno a proto nemohu jinak, než navrhnouti slavné sněmovně, aby hlasovala pro můj návrh tak, jak jsem jej přednesl slavné sněmovně při svém prvém referátu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru zahraničního k odst. 2 až 4, p. posl. Jančekovi.

Zpravodaj posl. Janček: Slávna snemovňa! Dodatkový protokol, ktorý sa predkladá poslaneckej snemovni k obchodnej úmluve zo dňa 23. septembra 1931, týka sa úpravy jednotlivých colných sadzebníkov na polohodvábné krajky a krajkové šiatky, jednak sa rieši otázka vyclievania niektorých semien, vynímajúc semená repy cukrovej a ihličnatých stromov.

Ohľadne dovozu obuvi do Francie, pri ktorom Československo požívalo minimálnych ciel, ktoré kolísaly podľa povahy a jakosti zbožia medzi 12 až 18% z ceny, podľa úmluvy našej republiky s Franciou zo dňa 2. júla 1928 bola uzavretá dohoda, podľa ktorej čsl. zástupci priemyslu obuvníckeho pristúpili na zmenu hodnotného cla na clo kusové, ktoré musí činiť 25 % z hodnoty.

Pokiaľ sa týka porcelánu, bol behom r. 1930, zvlášť 1931 francúzsky trh zaplavovaný cudzím porcelánom, čo zvlášť bolo umožnené dumpingovými cenami tretích štátov, vyvážajúcich do Francie menej kvalitné zbožie. Aby tomuto dumpingu bolo čelené, došlo k poradám zástupcov porcelánového priemyslu, ktoré skončily ujednaním cenovej dohody, na základe ktorej ujednaná bola dohoda medzi Franciou a Československou republikou o novej úprave colných sadzieb na porcelán.

Menom výboru zahraničného navrhujem, aby snemovňa schválila všetky tri dodatkové dohody k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a Franciou. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu o všech čtyřech osnovách zpravodaji výboru živn.-obchodního, jímž je za omluveného pana inž. dr Touška pan posl. Petrovický.

Zpravodaj posl. Petrovický: Vážená sněmovno! Za živnostenský výbor našeho Národního shromáždění připojuji se k prohlášení referenta zahraničního výboru a navrhuji, aby dodatkové protokoly o smlouvách mezi republikou Československou a Švýcarskem ze dne 3. září 1931, tisk 1485, dále mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, tisk 1486, dále dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, tisk 1581, a konečně dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, tisk 1592, byly sněmovnou dodatečně schváleny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Hlasování odložím na dobu pozdější a přistoupíme nyní k projednávání odst. 5, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž projednávati odst. 5 pořadu, jímž jest:

5. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk 1652) o usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 677 a 691) k vládnímu návrhu zákona (tisk sněm. 1540 a 1544), jímž se mění čl. 16, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 1675) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem jest p. posl. Chalupa. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona, jímž se mění čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, čís. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, byl projednán již posl. sněmovnou, a to pod tiskem 1540, ke kterému byla zpracována schvalovací důvodová zpráva tisk 1544.

Také senát tuto předlohu přijal, avšak se změnou v §u 2, kterým zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1932.

Rozpočtový výbor zabýval se touto změnou a přišel k názoru, že tato změna je nutna prostě proto, že zákon tento byl projednán opožděně. Důvodová zpráva byla podána teprve 26. ledna letošního roku a tím by, pokud by zákon nebyl v účinnosti, nastalo velmi citelné vacuum iuris, kterým by právě utrpěli ti zaměstnanci, v jichž prospěch tento zákon měl býti proveden.

Z uvedených důvodů dovoluji si jménem rozpočtového výboru slavné sněmovně doporučiti vládní návrh zákona ke schválení tak, jak se na něm usnesl senát. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava proto odpadá.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Provedeme nyní odložené hlasování o odst. 1 až 4 pořadu, a to odděleně o každé ze společně projednávaných předloh.

Budeme tedy hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projednání a udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě, uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 1485).

Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Světlík, zpravodajem výboru živn.-obchod. za omluveného p. posl. inž. dr Touška p. posl. Petrovický.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě, sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, č. 148 Sb. z. a n. (tisk 1486).

Zpravodajem výboru zahraničního je p. posl. Janček, zpravodajem výboru živn.-obchodního p. posl. Petrovický.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o odst. 3 pořadu:

Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n. (tisk 1581).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Janček, za výbor živn.-obchodní p. posl. Petrovický.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Konečně budeme hlasovati o odst. 4 pořadu:

Ad 4. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n. (tisk 1592).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. Janček, za výbor živn.-obchodní p. posl. Petrovický.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Rozprava o prohlášení ministra veř. prací učiněném ve 173. schůzi posl. sněmovny dne 30. března 1932.

Než přistoupíme k rozpravě, navrhuji podle usnesení předsednictva lhůtu řečnickou 45 minut.

Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Gottwald, inž. Jung, Chmelík, Hadek, K. Procházka, Kliment; na straně "pro" pp. posl. Hudec, Fritscher, Tučný.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", p. posl. Gottwaldovi.

Posl. Gottwald: V poslední schůzi před týdnem jsme navrhli, aby o prohlášení ministra Dostálka byla zahájena okamžitě debata. Vládní koalice, socialistické milionáře v to počítaje, tento návrh zamítla. Zamítajíce tento návrh kojili se páni blahou nadějí, že se jim podaří hornickému boji v týdnu zakroutiti krk. Považovali za vhodné mlčeti, zatím co budou mluviti jejich orgány, okresní náčelníci, četničtí velitelé. Považovali za nutné odpočívat, zatím co budou pracovati jejich sekretáři. Slavný úřad prohlásil severočeskou stávku za skončenou, pan ministr Dostálek řekl a "České slovo" z 31. března do světa rozhlašovalo, že tímto rozhodnutím upraveny byly poměry v severočeském revíru takovým způsobem, že není dalších důvodů pro trvání stávky.

Pánové si myslili, že tímto postupem se jim podaří horníky znovu nahnat do šachet a proto odmítli diskutovat o prohlášení ministra Dostálka. (Výkřiky posl. Štětky.) Ihned po prohlášení Dostálkově zahájili ve veškerém tisku velkou štvavou kampaň proti stávce, aby tak připravili půdu pro její trvalé zdolání, zdeptání. Největší basu při tom hráli ovšem tentokráte klerikálové, tito "křesťanští" přátelé chudého lidu. Jejich "Lidové listy" z 3. dubna psaly (čte): "Odborové svazy všechny se vyslovily proti stávce, pokládajíce ji dnes už právem za akci komunistů. Proto odborové svazy propagují mezi horníky, aby se v pondělí vrátili do práce." A na jiném místě praví "Lidové listy": "Jde nyní o to, bude-li míti státní moc dosti autority, aby vymohla platnost zákonů proti teroru, t. j., zda dovede chrániti horníky pracující proti násilí komunistických hloučků. Podle zpráv, které nás docházejí, plní okresní správa politická v Duchcově a Chomútově svou povinnost plně: v Chomútově se jí podařilo udržeti v plné činnosti provoz Ervěnické elektrárny. Bohužel, nelze totéž říci o okresní správě politické v Mostě, která komunistickým hloučkům ponechává příliš mnoho možnosti ke štvaní; snad proto, že nemá dosti jistoty a dostatečnosti vlastních prostředků k potlačení komunistické akce. Dnes je nutno říci, že všechny řádné odborové svazy jsou proti pokračování ve stávce a že jejich dělnictvo je ochotno práci nastoupiti. Stávka už není odůvodněna, když zákrokem ministerstva veř. prací byli těžaři donuceni k povolnosti. Pondělkem počínaje je tedy stávka výhradně podnikem komunistického politického rozvratnictví, odmítaného většinou dělnictva a řádnými svazy odborovými a podle toho je nutno k ní se zachovati."

Státní orgány ovšem těmto velmi jasným pokynům se snažily ze všech sil vyhověti. V pátek na příklad rozpustily na rozkaz vlády, t. j. také na rozkaz Meissnera, Frankeho, Beneše a Czecha ústřední stávkový výbor. Zahájily proti stávkujícím novou surovou teroristickou akci, aby jejich bojovnou odhodlanost zlomily. Zkrátka a dobře přičiňovaly se ze všech sil, aby přání vlády, přání socialistických pobíratelů uhelných provisí a přání těžařů, Weinmannů, Petschků a Rotschildů, vyhověly, to jest, aby stávku za každou cenu zlomily. Ale pánové míní a horníci mění. A tak se stalo, že dnes po týdnu je stávka na severu pevná, jednotná, pevnější a jednotnější než kdykoli jindy, a že páni zde volky nevolky musí znovu o ní jednati.

V čem spočívá tajemství úspěchu severočeských horníků? Spočívá hlavně a především v jejich jednotnosti. Co se namluvili dělníkům socialističtí vůdcové, že nelze se sjednotiti, že nelze bojovati. Horníci na severu ukázali velmi jasně, že je to možno. Sjednotili se všichni bez rozdílu, komunista i neorganisovaný, soc. demokrat i hakenkreuzler, český socialista i člen páně Hudcova Národního sdružení, všichni jsou v jednotné frontě. Co se dále těžaři a kapitalisty placení a ze zrady dělníků zbohatlí vůdcové našpinili na př. nezaměstnaných dělníků, vypravujíce, že v dnešní době nezaměstnanosti při každé stávce jsou prý to nezaměstnaní dělníci, kteří houfem se hlásí o práci, provádějí stávkokazectví a tím boj lámou. Na severu se ukázalo, že nezaměstnaný horník stejně tak jako jeho nezaměstnaní bratří stojí v jednotné frontě; nebylo jednoho nezaměstnaného, který by se propůjčil ke stávkokazectví. A v této jednotě všech horníků, v této jednotě zaměstnaných i nezaměstnaných, v této jednotě, v níž stojí ženy i děti, spočívá tajemství úspěchu severočeských horníků. Severočeští horníci ukázali celému světu, že když dělnická třída se sjednotí, je proti ní buržoasie, státní aparát a zrada sociálfašistů bezmocná. V tomto směru jest příklad severočeských horníků příkladem pro veškerý pracující lid, a my se již postaráme o to, aby z tohoto příkladu se pracující lid v ostatních částech republiky učil a vyvodil také příslušné důsledky. (Posl. Štětka: První začínají textiláci na Brněnsku!) A ostatní také půjdou.

Jak bylo docíleno této vzorné jednoty severočeských horníků? Především tím, že komunisté tam již po léta ze dne na den pro tuto jednotu pracovali a ji připravovali. Ale této jednoty bylo docíleno také zásluhou socialistických dělníků, zásluhou dělníků též ostatních stran, hakenkreuzlerských a organisovaných v Národním sdružení. Všichni tito dělníci reformistických, hakenkreuzlerských a nár. demokratických odborových organisací na severu se proti svým vůdcům prostě vzbouřili. Postavili se proti svým vlastním vůdcům, postavili se jejich rozbiječství, stávkokazectví a zrádcovství na odpor a přes jejich hlavy si podali ruce, sjednotili se. Socialističtí a ostatní horníci na severu neposlechli křečovitých, zoufalých stávkokazeckých a zrádcovských výzev svých vůdců, neposlechli příkazu, aby fárali, neposlechli příkazu, aby své kamarády zradili, nýbrž setrvali jako jeden muž po boku svých ostatních kamarádů. Tedy tím, že se tito dělníci postavili proti svým vůdcům, byla tam uskutečněna jednota, jednota proti vůli sociálfašistických vůdců, proti vůli agentů těžařů. A před touto jednotou, uskutečněnou proti vůli vůdců, museli pánové a musejí denně kapitulovati. Nouze, jak známo, naučila Dalibora housti a vzpoura socialistických a hakenkreuzlerských dělníků na severu naučila pány socialistické pobíratele uhelných provisí a pány hakenkreuzlerovské agenty Petschků tancovati.