Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

185 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, dr Beneš, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 26 min. odpol.

Předseda sdělil, že podle přípisů předsedy vlády ze dne 24. března 1932, č. j. 1256 a 1257/1096/S-32 m. r., president republiky rozhodnutím ze dne 24. března 1932 prohlásil zasedání obou sněmoven Národního shromáždění týmž dnem za ukončené a rozhodnutím z téhož dne svolal obě sněmovny Národního shromáždění k řádnému (jarnímu) zasedání do Prahy na den 30. března 1932.

dal předseda: na dnešní schůzi posl. dr Marešovi, na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Dolanskému, na schůze v tomto týdnu posl. Zajícovi, Jos. Tůmovi, dr Patejdlovi - pro neodkladné zaměstnání.

nemocí posl. inž. dr Toušek, dr Reisz, dr Hajn, dr Mičura, David, Šmejcová.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Oehlinger.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. dr Stránského za posl. inž. Záhorského; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna za posl. dr Kramáře.

Do výboru rozpočtového vyslal klub čsl. nár. demokracie posl. Ježka za posl. inž. Nováka.

Dotazy:

posl. Janalíka a druhů ministru železnic o snížení dopravního tarifu na čsl. státních drahách pro krmivo (č. D 762-III),

posl. Lišku ministru financií o vaberania dlažobného a mostného na dunajskom moste v Bratislave (č. D 763-III),

posl. dr Markoviča ministru ver. prác a ministru železníc o dodávania plynu štátnymi dolami v Gbeloch čsl. štátnym železniciam (č. D 764-III),

posl. Vičánka a druhů ministru nár. obrany o placení mzdy za den 6. července dělníkům zaměstnaným u vojenských podniků (č. D 765-III),

posl. Koška, Kaňourka a druhů ministru vnitra o zamýšleném zrušení četnické stanice v Červeném Poříčí (č. D 766-III.),

posl. Husnaje a soudr. ministru vnitra v záležitosti přiznání státního občanství Josefině Gyulayové, roz. Kantorové, z Berehova, Podkarpatská Rus (č. D 772-III),

posl. Richtra ministru financí o postupu ředitelství tabákové továrny ve Svitavách proti legionářům a jich příslušníkům (č. D 773-III),

posl. Babela ministru zemědělství o případu zemědělské dělnice Marie Wondrakové z Brunnersdorfu (č. D 759-III),

posl. Hokkyho ministru vnútra o kandidácii člena okr. zastupitelského sboru na členstvo obecného zastupitelského sboru (č. D 761-III).

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Polívku vo veci menovania úradníkov finančnej stráže na Slovensku (č. D 651-III),

posl. Sladkého o dalším ponechání expositury archivu katastrálních map v Opavě (č. D 718-III),

posl. Jaši, zda hodlá pan ministr co nejpřísněji zakročiti proti vývozcům naší valuty do Rakouska, zabrániti obchodům s naší měnou a pašování sacharinu ve velkém, a jaké kroky byly zahájeny proti zjištěným vinníkům (č. D 743-III);

min. financí a soc. péče na dotaz posl. Sladkého o sanaci a záchraně mezd 140 dělnických rodin, ohrožených konkursem firmy M. Schlesinger, továrna na klobouky ve Valašském Meziříčí (č. D 491-III);

min. železnic na dotaz posl. Šamalíka, Rýpara a druhů o zlevnění sazeb tarifů pro vývoz cukru z Moravy do Oderských překladišť Kozlí a Vratislavi (č. D 579-III);

min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotazy:
posl. Vallo o dr Segedim z obce Čuži (č. D 659-III).

posl. Sladkého o zřízení nového zdravotního obvodu v obci Soběšovice, okres Č. Těšín (č. D 738-III);

min. spravedlnosti na dotaz posl. inž. Kalliny o trest. věci proti panu důchodnímu Robertu Müllerovi z Hartenbergu (č. D 707-III);

ministra školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. Malého o neuvěřitelných poměrech existujících na škole ve Svobodě na Podkarpatské Rusi (č. D 609-III),

posl. Polívku vo veci súkromej školy YMCY v Bratislave (č. D 622-III).

počátkem schůze:

interpelace tisky 1646 (I až XV), 1668 (I až XVII);

odpovědi tisk 1645 (I až XVIII).

přikázány počátkem schůze rozdané návrhy tisky 1667, 1670, 1671.

přikázal předseda žádosti:

kraj. soudu v Košicích ze dne 3. března 1932, č. Tl 59/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 18. března 1932, č. 2650/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Vallo pro přečin podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI/1914 (č. J 445-III),

kraj. trest. soudu v Brně ze dne 17. března 1932, č. Nt XI 18/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro zločiny podle §§ 81, 87 tr. z. a přestupek podle §§ 3, 19 zákona shromažďovacího (č. J 447-III).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, a to ke společnému jednání o prvých 4 odstavcích, usnesenému ve 168. schůzi sněmovny dne 11. února 1932, to jest: (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1409), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projednání a udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 3. září 1931 k obchodní smlouvě uzavřené dne 16. února 1927 mezi republikou Československou a Švýcarskem, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. září 1931, č. 149 Sb. z. a n. (tisk 1485).

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1408), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k udělení souhlasu dodatkový protokol ze dne 23. září 1931 k obchodní úmluvě, sjednané mezi republikou Československou a Francií dne 2. července 1928, uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. září 1931, č. 148 Sb. z. a n. (tisk 1486).

3. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1500), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n. (tisk 1581).

4. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1573), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n. (tisk 1592). (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční při odstavci 1 p. posl. Světlík, při odstavcích 2 až 4 p. posl. Janček; za výbor živn.-obchodní u všech 4 odstavců p. posl. inž. dr Toušek.

Páni zpravodajové přednesli své zprávy již ve 168. schůzi sněmovny dne 11. února 1932.

Přistoupíme nyní ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 45 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není, navržená lhůta jest schválena. (Výkřiky posl. Dvořáka a jiných komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Pane posl. Dvořáku, volám vás k pořádku. (Hluk a výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. Knirsch, Gottwald, dr Törköly, dr Hassold, Krebs a Zápotocký; na straně "pro" p. posl. Biňovec. Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", p. posl. Knirschovi.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Knirsch (pokračuje): Zatím, co zde byl v sobotu vyhlášen velikonoční mír, došlo na severozápadu republiky k živelnému propuknutí stávky, která v dějinách dělnického hnutí jest snad ojedinělá. Očekávali jsme, že vzhledem k této události, která odsunuje všechny ostatní zájmy, dostaví se dnes do sněmovny ministr vnitra nebo min. veř. prací a jako prvé slovo vyloží stanovisko vlády k těmto událostem.

Pro nás jest samozřejmé, že se nezabýváme vedlejšími body pořadu, nýbrž, že veškerý svůj zájem a pozornost věnujeme událostem, které se odehrávají venku v uhelné oblasti. Celé naše vedení zaujalo dnes stanovisko k událostem v uhelné oblasti a vyjádřilo své stanovisko takto:

Na severozápadě Čech, v uhelné oblasti stávkuje 20.000 horníků. Tato stávka neprobíhá v obvyklých formách zápasu mezi dělníky a zaměstnavateli v otázkách mzdových, nýbrž má vesměs ráz živelného propuknutí zoufalství širokých vrstev. Hornictvo prožívá již několik let ohromnou nouzi a jest roztrpčeno. Všeobecné zoufalství vybíjí se hornickou stávkou, která se rozšířila přes hlavy vedení odborových organisací takřka rychlostí blesku. Toto hnutí v hornictvu není namířeno jen proti výpovědím a propuštěním, k nimž došlo v poslední době na různých dolech, nýbrž především také proti nečinnosti vlády v oboru hospodářské politiky a proti nedostatečné sociální péči o nezaměstnané. V uhelném revíru jest dnes mezi dělnictvem nálada, která se neleká žádného prostředku a kterou lze označiti přímo jako sociální vzpouru. (Souhlas na levici.) Německá nár. socialistická strana vzhledem k vážnosti tohoto stavu a vzhledem k nouzi dělnictva, hraničící se zoufalstvím, žádá naléhavě vládu, aby ihned provedla sociální opatření. Některé odborové organisace, mezi nimi německý socialistický svaz horníků, dodatečně převzaly vedení hnutí, aby neponechaly osud horníků neodpovědným živlům. Vyzýváme vládu, aby ihned zahájila jednání se stávkovým výborem a organisacemi a aby jednala o skončení stávky na základě požadavků dělnictva. Německá nár. socialistická strana dělnická ujišťuje horníky, prožívající nouzi a zachvácené zoufalstvím, svou plnou sympatií a na všech rozhodujících místech, především však v parlamentě, plně se postaví za požadavky hornictva. (Potlesk.) Němečtí nár. socialisté připomínají při této příležitosti výslovně požadavky přednesené několikráte v parlamentě, aby byla zavedena státní péče o nezaměstnané a opatřena práce, mezi jiným také rekultivací oblastí, zpustošených dolováním.

To jest stanovisko našeho vedení k událostem v hnědouhelné pánvi. Jak vláda naprosto nechápe tyto události, dokazuje skutečnost, že úřední činitelé konají šetření, zda tato stávková vlna není v nějaké souvislosti s jinými událostmi, zda snad nejde o pomstu komunistické nebo nár.-socialistické strany pro rozpuštění Mezinárodní dělnické pomoci nebo pro pronásledování, jemuž jest nyní vydána německá nár. socialistická strana. Úplné nepochopení situace! Neboť zde nejde o nijakou stranicko-politickou propagandu, ani o nijakou, řekněme, pomstu v tom smyslu, že by se nyní toho hnutí využívalo, aby se odpovědělo vládě na pronásledování, jímž jsou obě strany vydány.

Velectění! Jak praví projev mé strany, stojíme před propuknutím zoufalství hornických mas (Souhlas na levici.), které má svou příčinu v nesnesitelné nouzi, v níž tam žijí desetitisíce lidí, před propuknutím duševního zoufalství, poněvadž oni lidé již nevědí, budou-li zítra ještě míti pro sebe a své příslušníky kousek chleba nebo práce. (Souhlas na levici.) Propuknutí této stávkové vlny jest konec konců proto tak živelné, poněvadž již po léta marně žádají jak vládu, tak parlament, poněvadž masy jsou stále a stále klamány v tom, co se jim na jedné straně slíbí, ale na konec nesplní.

Dámy a panové! Nouze a strádání v hornické oblasti byly tam již tehdy, kdy všeobecná hospodářská krise nenabyla ještě onoho rozsahu, jaký vidíme dnes. V báňském revíru máme již několik let pro pochybenou obchodní politiku vlády - pro pochybenou tarifní politiku - jen částečnou zaměstnanost, prázdné směny a lidé tam již po léta přinášeli domů největší výdělek jen 150 Kč až 160 Kč. Nyní k tomu přistoupila všeobecná hospodářská krise, zastavení nesčetných továren, což mělo opět nepříznivý vliv na odbyt a nyní počet horníků v severo-západočeské uhelné pánvi činí již jen 25.000 mužů proti 31.000 ještě před rokem, tedy omezení zaměstnanectva o 6000 za rok, vzrůst armády nezaměstnaných o 6000 horníků. Dvě třetiny nyní zaměstnaných 25.000 horníků týden co týden vracely se domů s průměrnou mzdou jen 80 Kč, to jest měsíční výdělek asi 350 Kč. Každý si může přesně vypočítati, co při dnešních životních poměrech znamená 350 Kč pro živitele rodiny nebo i jen pro svobodného. Ale tak to jde stále nejen po týdny a měsíce, nýbrž již po léta a horníci musí z této měsíční mzdy 350 Kč odváděti ještě asi 50 Kč pojistného do provisního fondu a do nemocenské pojišťovny. O něco více vydělávají havíři, poměrně nepatrná vyšší třída, kteří si vydělávají týdně 160 až 180 Kč, kdežto dvě třetiny horníků, jak již řečeno, týden co týden vrací se domů s 80 Kč mzdy.

Pánové, následek těchto hospodářských poměrů v uhelné pánvi jest ovšem nedostatečná výživa dospělých i dětí a v uhelné oblasti máme dnes téměř tytéž poměry zbídačení mas jako v textilních průmyslových střediscích, jako v jablonecké sklářské oblasti, z nichž jsme právě dostali zprávy, že nedostatečná výživa a nemoci dětí jsou tam denním zjevem, asi tak jako v nejkrutší době nouze za války. Takové jsou poměry. Nastává úplné zchudnutí lidí, po léta nemůže již nikdo pomysliti na to, aby si něco koupil, poněvadž výdělek sotva stačí k uspokojení tělesných potřeb. To je asi obraz bídy, který se nám naskytá, a k tomu přičtěte ještě měsíc co měsíc nové výpovědi a propouštění.

A přes to bylo dělnictvo klidné, ku podivu klidné, a uvážíme-li všeobecnou hospodářskou situaci, nedošlo k žádnému spontánnímu výbuchu. Ale k těmto zjevům přidružilo se nyní důlní neštěstí na dole Koh-i-noor, při němž přišlo o život 8 horníků. Odpovědí na toto neštěstí byla výpověď 1250 horníkům tohoto dolu. Byla odvolána po propuknutí obranné vlny, ale příčinou roztrpčení a trpkosti bylo neuvěřitelné chování a neporozumění pro takovéto neštěstí, pro takovéto hospodářské poměry, že se přišlo ještě s takovými opatřeními. Pak došlo k dalším výpovědím, přes to, že již každý, kdo chtěl v báňském revíru viděti a slyšeti, mohl si říci, že to pod povrchem již kvasí a že stačí jen podnět, aby se vzpoura projevila otevřeně. Přes to docházelo k dalším výpovědím a teprve jako následek těchto dalších výpovědí došlo k spontánnímu výbuchu, a zde musíme konstatovati, že za tímto výbuchem zoufalství nebyla žádná politická strana, že příslušníci všech stran povstali jednomyslně a z vnitřní své nálady sáhli k obrannému prostředku stávky, která rostla od dolu k dolu, takže dnes stávkuje již 20.000 horníků. Taková jest skutečnost a znamenalo by to nerozuměti a nechápati události, kdyby úřady konaly ještě šetření, zda toto hnutí venku nebylo vyvoláno snad tou či onou politickou stranou z důvodů stranicko-politických.

Zastupitelstva horníků vytýčila řadu požadavků, kterých se mělo dosíci stávkou. Jsou to požadavky, které nepřekročují míru toho, co tito lidé jsou oprávněni žádati, a co by snad nebylo možno nesplniti. Ale střediskem všech požadavků jest jistě požadavek a o jeho dosažení jde hlavně, na jeho splnění bude podstatně záležeti, zda ve stávkové oblasti a dále dojde opět ke klidu: jest to požadavek, aby lidé byli zbaveni denní, zkrušující, trýznivé a zdeptávající starosti, zda budou míti zítra nebo pozítří ještě práci a chléb. To jest nejhlubší duševní deprese lidí a příčina jejich roztrpčení, že, ačkoliv jsou odkázáni na nejskrovnější mzdu, nemají naděje, že se z těchto neutěšených poměrů dostanou a že nikdo z těch, kdo dnes ještě pracují, neví, zda zítra nebo pozítří nebude také venku a nebude také bez práce jako statisíce jiných, zda nebude státi před ničím bez vyhlídky, že v dohledné době bude lépe, jen s nadějí na nedostatečnou, skrovnou podporu nebo na dobročinnost veřejnosti, pokud se jí dostává nezaměstnaným. Splnění tohoto požadavku spatřujeme v tom, aby se vláda konečně odhodlala odstraniti tento neblahý gentský systém (Potlesk.), aby zavedla všeobecné pojištění proti nezaměstnanosti a tím aby poskytla pracujícím lidem možnost a jistotu, že aspoň v době této krise budou míti pro sebe a pro své příslušníky existenční minimum, existenční minimum, které by stačilo aspoň aby živitel rodiny mohl sebe a svou rodinu skromně uživiti. To jest právo každého státního občana, každého pracujícího člověka, který se bez viny octne bez práce nebo v nouzi, a stát a společnost, které toto základní právo neuznávají a neprovádějí, nemají v očích těchto strádajících lidí práva na existenci. (Potlesk.)

Tolik o událostech v uhelné pánvi. Již na počátku jsem pravil, že bych byl očekával, že se vzhledem k těmto událostem dostaví do sněmovny ministr veřejných prací a ujme se slova, aby sněmovně a veřejnosti řekl, jak se vláda staví k těmto událostem. Smím prositi pana předsedu, aby vzhledem k ohromnému rozčilení a roztrpčení v uhelné pánvi, které se zmocnilo i celé veřejnosti, požádal ministra veřejných prací, aby se pokud možno ještě dnes dostavil do sněmovny a ohlásil stanovisko vlády k těmto událostem?

Promluvím ještě krátce o druhém zjevu, který jest rovněž tak příznačný pro nepochopení vlády a kterým se sněmovna zabývala již v poslední schůzi, to jest o pronásledování, jemuž jsou dnes již několik týdnů vydáni různé německé organisace a příslušníci organisace, zvláště také naši nár.-socialističtí stoupenci. Příslušník naší strany Jung v jedné z posledních schůzí vyložil podrobně a jasně naše stanovisko v těchto otázkách. Když se zde ujal slova, byla provedena teprve prvá opa tření vlády, prvá zatčení, tenkráte šlo o nár.-socialistický studentský svaz, o několik členů spolku "Jungsturm" a o příslušníky a členy našeho spolku "Volkssport". Podle novinářských zpráv Čechů, podle zpráv českých časopisů, které byly asi přece již poněkud inspirovány policií nebo úřady, mohli jsme se domnívati, že při těchto opatřeních úřadů skutečně šlo o to, přijíti na stopu nějakému spojení nebo že již mají nějaké stopy takovýchto spojení, na které se vztahuje § 2 proslaveného zákona na ochranu republiky a příslušné paragrafy o trestní sankci. (Výkřiky posl. dr Schollicha, Krebse a Geyera.) Ani v tomto státě, v němž jsme po této stránce zažili již leccos, přece se dosud nestalo, aby u celé spousty lidí byly konány domovní prohlídky a aby na základě nich byli lidé ihned odváženi do trestnic na Pankrác nebo do Brna na Špilberk. (Výkřiky posl. dr Schollicha, Krebse a inž. Junga.) Když již došlo k takovýmto zatčením, byla pro to přece již skutková podstata. Tentokráte nešlo však již o zatčení na základě skutkových podstat, nýbrž podezřelí byli dodáváni do trestnic již na základě dopisů, pro poznámky, které, jak dnes víme, jsou nevinného rázu.

Jméno Pankrác nebo Špilberk jest pro každého státního občana spojeno s představou, že tam sedí zločinci, ať již jde o politické zločince, usvědčené z činu, nebo jiné zločince. A musilo se státi již něco neslýchaného, byl-li státní občan vržen do těchto věznic. A když náš straník Jung s tohoto místa mluvil zde o těchto věcech, mohli jsme se domnívati nejen my, nýbrž i leckdo jiný, že snad ten či onen idealista z neznalosti kliček zákona na ochranu republiky nevědomky dal se snad svésti k nějakému činu, který nehraničil ani na velezradu, ani na bůh ví jaké státu nepřátelské záměry, nýbrž neměl na mysli prostě nic jiného, než svým způsobem sloužiti svému lidu a své ideji.

Velectění, od té doby uplynulo téměř 14 dní, ale co se od té doby, co s tohoto místa mluvil kol. Jung, přihodilo venku, to hraničí se směšností, (Souhlas na levici. - Hluk. - Různé výkřiky.) a bylo by to k smíchu, kdyby následky pro ty, jichž se to týká, nebyly tak neslýchané, že musí vzbuditi nejhlubší roztrpčení a rozhořčení. Následky pro ty, kteří jen pro pouhé podezření, že jsou členy spolku "Volkssport", nebo jen pro tuto pouhou skutečnost, záleží v tom, že se u nich konají prohlídky, že jsou z továrny, z bytu, ihned dodáváni na Pankrác, sedí tam týdny, aniž se jim oznámí byť i jen nejnepatrnější důvod, proč tam byli dodáni. Dějí se věci, které jsou po každé stránce výsměchem poměrů v tomto státě. Své pobouření neprojevuji zde jistě jako příslušník strany, proto, že jde o příslušníky naší strany, s hlediska strany mohli bychom pronásledováni jen vítati, poněvadž za každého takového mučedníka povstává tisíce jiných. (Potlesk.) Ale nejde o stanovisko strany, nýbrž jde o hájení zájmů všech státních občanů, kteří přece mají právo, aby s nimi zde v tomto státě nenakládal kterýkoliv četník nebo státní strážník nebo státní zástupce jako s psanci, jak se to děje ve skutečnosti. Nebo co říci tomu, když do kanceláře továrny vstoupí jeden nebo dva četníci, vyšetřují tam příslušného úředníka, (Výkřiky posl. Köhlera, dr Schollicha a Krebse.) prohledají pracovní místnosti v továrně a zatknou v továrně člověka, v jeho pracovním místě, člověka, o kterém všichni víme, že jinak nespáchal nic jiného, než že byl prostě členem spolku "Volkssport". Nebo co říci tomu, když horníky, prosté lidi, odvádějí z továrny, od jejich rodin v průvodu četníků a dopravují přímo na Pankrác? Co říci tomu, že dnes pracuje celá armáda četníků a u všech předsedů, jednatelů a pokladníků místních skupin svazu mládeže, jejichž činnost je zastavena, provádí domovní prohlídky? To, co se zde děje, není pro nás hanba, to je hanba pro tento stát, hanba pro celou republiku a my můžeme pánům na vládních lavicích jen říci: Přestaňte s touto ostudou, která na konec skončí ostudou pro vás samé! (Různé výkřiky.)

Náš svaz mládeže byl rozpuštěn, ačkoliv každý ví, že jest částí nár.-socialistického hnutí, tak asi jako soc.-demokratický svaz mládeže jest částí soc.-demokratického hnutí mládeže nebo asi jako Dělnická Jednota jest součástí soc.-demokratického hnutí mládeže. Svaz mládeže byl rozpuštěn s odůvodněním, že překročil svou činnost podle stanov tím, že své rozčlenění nezaložil na místních skupinách, nýbrž na okresech, krajích a župách. (Výkřiky posl. Krebse, Geyera, Köhlera a dr Schollicha.) A v odůvodnění se praví výslovně, že tímto způsobem organisace byl porušen veřejný pokoj a řád. Zakazuje se nošení skobového kříže, symbolu, který jest nejen pro nás nár.-socialisty znamením obnovy, nýbrž který mimo to nosí také jiné politické organisace a politické strany. Právě nedávno měl jsem příležitost mluviti na jedné schůzi s členem Svazu zemědělců, který se docela hrdě hlásil ke skobovému kříži jako symbolu obnovovacích snah našeho národa.

Dnes je nám jasno, co bylo účelem těchto pronásledování. Jsou namířena nejen proti jedné straně, která jest ovšem držitelům moci proto nepohodlná a nebezpečná, poněvadž v ní vidí nejsilnější aktivní politickou sílu sudetského Němectva. (Potlesk.) Proto jsou namířena především proti nám; ale dnes na základě toho, jak jsme do věci nahlédli, můžeme říci, že tato pronásledování konec konců jsou namířena proti všemu, co v sudetském Němectví jest ještě sebevědomé, aktivně politické a národně činné. (Souhlas na levici.) Dnes mně, zítra tobě! Konečným cílem jest, aby se každému člověku jen poněkud závislému na státu, znemožnila politická nebo národní činnost a vůbec přiznání k národu. (Výkřiky posl. inž. Junga a Krebse.) To jest nejhlubší smysl a nejdůležitější důvod a jestliže tato úsilí, jež dnes vláda vyvíjí, nabudou vrchu, musíme si jasně uvědomiti, že ani jediný německý ochranný spolek, ani Kulturverband, který není politickým sdružením, nebo svaz vysokoškoláků nebo jiné kulturní sdružení, (Posl. Geyer [německy]: Ani žádný abstinentní spolek!) ano, ani žádný abstinentní spolek, nebude si jist, že, jakmile naváže nějaké kulturní spojení s organisacemi v Německé říši nebo v Rakousku, které jsou téhož směru, nebude v té chvíli pronásledován jako státu nepřátelský nebo velezrádný, bude-li pánům na vládních lavicích nepohodlný.

Proto tato vlna pronásledování není věcí strany, nýbrž věcí všech sudetských Němců. S tohoto stanoviska musíme ji posuzovati, v tomto smyslu stavíme se proti ní do boje a zvítězíme, přes všechno násilí, přes všechna dnešní pronásledování úřadů nejaktivnějšího národního hnutí. (Různé výkřiky.) Ještě jedno: Neposuzujeme tyto věci se stranického hlediska, posuzujeme je s hlediska zájmu všech sudetských Němců a můžeme k pánům v českých lavicích zvolati, jak jsem již dříve řekl, aby uplatnili svůj vliv v tom směru, aby se učinil konec této ostudě a aby přece pomyslili, že v dohledné době bude se přece musiti provésti soudní líčení, které pro ně - to jest již dnes jasné - musí skončiti hanebnou ostudou. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. posl. Biňovec. Dávám mu slovo.

Posl. Biňovec: Slavná sněmovno! Jsem zmocněn poslaneckými kluby české a německé soc. dem. strany dělnické, abych přednesl toto prohlášení:

"V severočeském uhelném revíru došlo v posledních dnech k hromadnému propouštění horníků a dělníků a další propouštění správy dolů ohlásily. (Výkřiky komunistických poslanců.) Zastavování prací na dolech a propouštění horníků beztak omezeně a za nízkou mzdu pracujících (Hlas: Nemáte práva o tom hovořiti!) vyvoláno bylo bezohledností a hrabivostí těžařů a akciových společností. Ani tragická neštěstí.... (Výkřiky komunistických poslanců.)