Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru ústavně-právního, panu posl. dr Černému.

Zpravodaj posl. dr Černý: Slavná sněmovno! Zájem o vládní osnovu, který se projevil velkou debatou při jejím projednávání, je dalším dokladem jejího národohospodářského významu a hlubokého zásahu do jednoho z nejdůležitějších problémů našeho veřejného hospodářství. Osnova není ovšem dílem absolutní dokonalosti, je dílem kompromisu, bude však zákonem relativně dobrým, ve kterém budou cestou dohody honorovány potřeby všech politických složek, jakož i potřeby nejrůznějších hospodářských zájmů. V debatě byla projednávána takřka veškerá ustanovení zákona s opravdovou věcností a kritika zde pronesená byla většinou kritikou reelní a odpovědnou, která sleduje jen meritum zákona, neohlížejíc se na potřeby jakékoliv nevěcné politické licitace.

Předmětem hlavní pozornosti bylo arci zvýšení příspěvků, a to ať do Zvláštního fondu nebo do Všeobecného fondu, jmenovitě však zvýšení příspěvků se strany pokladny státní. Byla to dále otázka ručení členů představenstva, členů dozorčí rady, jakož i vedoucích ředitelů závodu za vklady, zvýšení jejich odpovědnosti za vedení bankovního hospodářství, jakož i přísné sankce civilně-právní a trestně-právní za nedodržení předpisů, stanovených zákonem, jednacími řády, stanovami a pod.

Rovněž ustanovení, dotýkající se otázek úřednických, zejména možného rozvázání dlouhodobých smluv, byly předmětem přirozeného zájmu téměř všech pánů řečníků. Jeden z nejdůležitějších problémů, který v zákoně bude řešen, totiž záruka státu za vklady, byl posuzován věcně s náležitým ohledem na těžkou situaci hospodářskou jak vnitřní, tak i mezinárodní.

Jak jsem si již dovolil poznamenati, byla v debatě přednesena řada význačných projevů, které svědčí o velké důležitosti a nutnosti projednávaného zákona.

Činím jménem ústavně-právního výboru návrh, aby slavná sněmovna přijala osnovu v pozměněném znění tak, jak přijata byla výborem ústavně-právním. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Chalupovi.

Zpravodaj posl. Chalupa: Slavná sněmovno! Debata, pokud směřovala ke skutečnému projednávání zákona, pohybovala se ve dvou extrémech: Jednak tento zákon je příliš slabý, ba nedostatečný, jednak je příliš krutým zásahem do dosavadních výhrad soukromého podnikání. Já jsem si toho také byl vědom a dovolil jsem si na věc poukázati ve své důvodové zprávě. Podle mého soudu bylo by také s podivem, kdyby strany oposiční nevyužívaly vítané příležitosti, aby podrobily předlohu zákonnou kritice.

Postavení jejich je ovšem zcela jiné než postavení naše. Postavení jejich je do jisté míry záviděníhodné, neboť jejich kritika nesměřuje k tomu, aby tento zákon znemožnila. Páni, kteří kritisovali, jsou si velmi dobře vědomi, že i když jsou proti zákonu, je zde majorita vládní, která skutečně zákon odhlasuje. A tak je zde práce krásně dělena: Na jedné straně jest sláva z radikální a nekompromisní kritiky a na druhé straně jest zde odpovědnost.

Z toho důvodu mohu se omeziti jen na nejnutnější. Navrhovalo se ručení celým jměním, jměním manželek a dětí, plnou konfiskací jmění za zaviněné ztráty. Nevím, zda navrhovatelé si uvědomili dosah tohoto ustanovení. Myslím, že zde nemůže býti řeči o naprosté úhradě. Kdyby tomu tak bylo, pak by skutečně odpovědní funkcionáři musili míti již napřed takové jmění, kterým by opravdu mohli ztráty ukrýti. A kdybychom počítali s těmi 50 miliardami vkladů, které jsou dnes v Československé republice, a kdybych chtěl vzíti v úvahu onu cifru, která zde byla vyslovena, těch 5 miliard, a kdybychom tuto desetinu měli nahraditi konfiskacemi jmění, myslím, že tím bychom daleko tuto ztrátu opravdu nahraditi nemohli.

Při návrzích strany komunistické byl především zdůrazňován požadavek ochrany malých vkladatelů. Zcela správně. I zákon k věci do jisté míry přihlíží, ale překvapuje do jisté míry definice malých vkladatelů v jejich návrhu.

To jsou ti, jichž roční příjem nepřesahuje 40.000 Kč ročně, dále ti, kteří nemají většího soukromého jmění než 80.000 Kč. Tato definice drobných vkladatelů je zajisté značně liberální. Roční příjem 40.000 Kč pohybuje se značně nad příjmy dosažitelnými pro 90 % lidí v tomto státě. Dělníci velmi těžko pochopí tuto bohatou ochranu, neboť zdrcující většina dosahuje sotva příjmu 10.000 Kč ročně, ovšem jsou-li celoročně zaměstnáni, a o jmění 80.000 Kč nemusím ani hovořiti. Máme dojem, že zde nejde o ochranu malých vkladatelů, nýbrž přímo o ochranu situovanější buržoasie.

Při starosti o vkladatele dotkl se také jeden z pánů kolegů návrhu soc.-demokratických poslanců na zdanění důchodů kapitálových a dividend z dílčích dlužních úpisů a nazval jej demagogickým a agitačním. Mohu tohoto pana kolegu ujistiti, že propadl značnému omylu. Návrh je míněn vážně a má toto odůvodnění: důchody kapitálové plynoucí ze vkladů a dále důchody z dílčích dlužních úpisů velmi lehce mohou býti zatajeny a také skutečně nejsou přiznávány k dani důchodové. Proto byl podán návrh soc. demokratických poslanců, aby anticipativně v tomto směru bylo zadrženo 10% těchto důchodů, které by byly potom odčítány z daně důchodové. Tedy to není nové zdanění, nýbrž prostředek k řádnému placení daně důchodové, po případě daně dědické. Považuje-li ovšem dotčený pan kolega řádné placení daně důchodové za demagogii, nemohu mu pomoci.

Přes sugestivní odůvodňování některých pánů kolegů a téměř úzkostlivé varování před uzákoněním předlohy uvědomujeme si my svoji povinnost. Pomoc státu nemůže zde býti bez záruk a pořádek nemůže býti zaveden bez trestních ustanovení. Je proto nutné, abychom pracovali k tomu, aby zákon byl skutečně odhlasován a tím se přispělo do jisté míry k uklidnění a možnosti spořádaného podnikání.

Dovoluji si proto doporučiti slavné sněmovně ke schválení předlohu zákona tak, jak byla projednána ústavně-právním výborem i s 10 přiloženými resolucemi, a nevyslovuji se pro žádný z pozměňovacích návrhů. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování. Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 54 římskými číslicemi označených článků, zařazených do 6 hlav, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formuli.

Vedle návrhu na přechod k pořadu byly podány návrhy pozměňovací a míním proto dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o návrhu posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu.

Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o nové osnově, kterou navrhují posl. Kopecký, dr Stern, Štětka, Juran a soudr.

Nebude-li přijata, budeme hlasovati o celkové úpravě výborové osnovy podle eventuálních návrhů posl. Kopeckého, dr Sterna, Štětky, Jurana a soudr.

Nebude-li tato úprava přijata, budeme hlasovati o znění osnovy podle zprávy výborové a o návrzích k jednotlivým jejím částem v tomto pořadí:

O hlavě první, obsahující články I až VI, v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů, ke čl. I; nebude-li přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O hlavě druhé, obsahující články VII až XII, nejprve v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů ke čl. IX; nebude-li přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O hlavě třetí, zahrnující články XIII až XXXIV, nejprve v úpravě návrhů posl. dr Keibla a druhů k čl. XVI, XVII a XXXIII; bude-li zamítnuta, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O hlavě čtvrté, s články XXXV až XLI, v úpravě návrhu posl. dr Bachera a druhů ke článku XXXV; nebude-li přijata, v úpravě návrhu posl. dr Jabloniczkého a druhů ke čl. XLI, nebude-li ani ta přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O hlavě páté, obsahující články XLII až XLVII, v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů ke článku XLVII; nebude-li přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O hlavě šesté, obsahující články XLVIII až LV, o nadpisu zákona a ostatních nadpisech v něm se vyskytujících, jakož i o úvodní formuli zákona nejprve v úpravě návrhů posl. dr Keibla a druhů ke článkům LI a LIII; nebude-li přijata, v úpravě návrhu posl. dr Jabloniczkého a druhů ke článku LIV; nebude-li ani tato úprava přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy hlasovati jak jsem uvedl.

Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr. na přechod k pořadu přes osnovu výborové zprávy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Nyní budeme tedy hlasovati meritorně.

Kdo souhlasí s celkovou novou osnovou, kterou navrhují posl. Kopecký, dr Stern, Štětka, Juran a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celkovou úpravou osnovy výborové podle eventuálních návrhů týchž poslanců Kopeckého, dr Sterna, Štětky, Jurana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.

Nyní budeme při hlasování postupovati podle jednotlivých hlav.

Kdo souhlasí s hlavou první, to jest se čl. I až VI, nejprve v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s touto hlavou podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím hlava prvá se čl. I až VI přijata byla ve znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí s hlavou druhou, to jest se čl. VII až XII, v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s hlavou druhou, t. j. s čl. VII až XII, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím hlava druhá se čl. VII až XII jest přijata podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s hlavou třetí, to jest se čl. XIII až XXXIV, v úpravě návrhů posl. dr Keibla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Navržená úprava jest zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s hlavou třetí, t. j. se čl. XIII až XXXIV, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Hlava třetí přijata jest podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s hlavou čtvrtou, to jest se čl. XXXV až XLI, v úpravě návrhu posl. dr Bachera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s hlavou čtvrtou v úpravě návrhu posl. dr Jabloniczkého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s hlavou čtvrtou, t. j. se čl. XXXV až XLI, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím hlava čtvrtá je přijata podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s hlavou pátou, to jest se čl. XLII až XLVII, v úpravě návrhu posl. dr Keibla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s touto hlavou pátou ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Hlava pátá je přijata podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s hlavou šestou, to jest se čl. XLVIII až LV, s nadpisem zákona a ostatními nadpisy v něm se vyskytujícími, a s úvodní formulí zákona v úpravě návrhů posl. dr Keibla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tyto úpravy jsou zamítnuty.

Kdo souhlasí s touto částí osnovy v úpravě návrhu posl. dr Jabloniczkého a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s touto hlavou šestou, s nadpisem zákona a ostatními nadpisy v něm se vyskytujícími, a s úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím hlava šestá, nadpis zákona a ostatní nadpisy, jakož i úvodní formule zákona přijaty jsou podle zprávy výborové a celá osnova přijata jest ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Čtení druhé vykonáme při vyřizování příštího odstavce pořadu, bude-li přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jednacího řádu projednána byla osnova zákona, kterým jednak doplňují se a mění zákony: ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, a ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a jiných peněžních podniků a akciových společností (tisk 1647).

Zkrácené jednání navrhuje se pouze pro druhé čtení, aby normální lhůta mezi prvým a druhým čtením byla zkrácena a aby takto senát mohl dříve projednati tuto naléhavou osnovu.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenované osnově přiznáno bylo zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Návrh můj jest přijat.

Přistoupíme tudíž ihned ke druhému čtení uvedené osnovy.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým jednak doplňují se a mění zákony: ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, a ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, jednak upravují se některé poměry peněžních ústavů a jiných peněžních podniků a akciových společností (tisk 1647).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. dr Černý, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Chalupa.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Černý: Pouze opravy interpunkční, které jsou uvedeny ve výtisku výborové zprávy, který jsem si dovolil předložiti předsednictvu.

Zpravodaj posl. Chalupa: Nemám oprav.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravami podle čtení druhého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě rozhodnouti hlasováním o návrzích resolučních.

Jsou to resoluce otištěné ve zprávě výborové a resoluční návrhy posl. dr Keibla a druhů a posl. dr Ravasze, Šaláta a druhů.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

41. Resoluční návrh posl. dr Keibla a druhů:

1. Vláda se vybízí, aby se jmenujíc členy do kuratorií fondů uvedených v čl. I a VIII postarala, aby se v nich spořitelnám dostalo přiměřeného zastoupení.

2. Vláda se vybízí, aby se nařízením postarala, aby vyšší platy spořitelen do všeobecného fondu přišly opět k dobru především spořitelnám.

3. Vláda se vybízí, aby co nejdříve podala návrh zákona, jímž se průmyslu a živnostenskému stavu umožňuje, aby na své provozovny uzavíraly dlouhodobé, klidné a levné hypotekární úvěry.

42. Rezolučný návrh posl. dr Ravasza, Šaláta a druhov:

Vo výnimočných prípadoch, menovite, keď niektoré kraje republiky Československej sú postihnuté živelnými pohromami, vláda sa zmocňuje vydať nariadenie, že v krajoch postihnutých banky a úverné ústavy vôbec po dobu trvania hospodárskej krízy, nastalej následkom týchto živelných pohrom, nemôžu vypovedať úvery maloroľníkom a remeselníkom.

Předseda (zvoní): Žádám pány zpravodaje, aby se vyslovili o těchto resolucích.

Zpravodaj posl. dr Černý: Vyslovuji se proti přijetí přečtených resolucí.

Zpravodaj posl. Chalupa: Připojuji se k návrhu pana zpravodaje výboru ústavně-právního.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s deseti resolucemi otištěnými ve zprávě výborové a doporučenými pp. zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. dr Keibla a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce jest zamítnuta.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. dr Ravasze, Šaláta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Jest zamítnut.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme odstavec 11 dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme k projednávání odstavce 11 pořadu, jímž jest:

11. Volba výboru inkompatibilitního.

Podle §u 11 zákona o inkompatibilitě č. 144 Sb. z. a n. z r. 1924 volí se inkompatibilitní výbor na dvě léta. Od poslední volby a od ustavení výboru uplynula dvě léta a jest tedy vykonati volbu novou podle předpisů §u 11 zmíněného zákona.

Podle těchto předpisů určí sněmovna sama počet členů a za každého člena volí se zároveň prvý a druhý náhradník.

Došel mne návrh pp. posl. Berana, Remeše, Špatného, dr Dolanského, Ježka, Najmana, Tauba, dr Hodiny a druhů, aby výbor inkompatibilitní měl 24 členů.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijata přikročíme tedy k volbě.

Žádám, aby byla přečtena kandidátní listina členů a náhradníků, sestavená podle zásad poměrného zastoupení, obsažených v §u 63 jedn. řádu.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Členové (I. náhradník, II. náhradník):

1. dr Černý (Machník, Zajíc), 2. Křemen (Beran, Bistřický), 3. Nejezchleb-Marcha (Haupt, Pozdílek), 4. Zeman (Dorič, Prokop), 5. Remeš (Chobot, Husnaj), 6. Polach (Seidl, Vácha), 7. dr Markovič (Chalupa, Hummelhans), 8. Richter (Hatina, David), 9. dr Moudrý (Šmejcová, Tykal), 10. Polívka (Šeba, Fiala), 11. dr Dolanský (Rýpar, Adámek), 12. dr Nosek (dr Novák, Knotek), 13. inž. dr Toušek (Petrovický, Vetterová-Bečvářová), 14. Horák (Hýbner, Al. Beneš), 15. Kaufmann (Hackenberg, Müller), 16. Pohl (Kremser, Häusler), 17. Viereckel (Platzer, dr Bacher), 18. Juran (Höhnel, Steiner), 19. Kliment (Vallo, Hadek), 20. dr Fritz (dr Gažík, dr Labaj), 21. dr Luschka (dr Mayr-Harting, dr Petersilka), 22. Knirsch (Simm, Schubert), 23. dr Keibl (Horpynka, dr Hassold), 24. dr Jabloniczky (dr Holota, Stenzl).

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní listinou členů a náhradníků výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Všichni navržení jsou zvoleni.

Tím jest vyřízen poslední odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Slovo k odpovědi na dotaz posl. Štětky podle §u 70 jedn. řádu adresovaný předsedovi výboru soc. politického vyžádal si p. posl. dr Winter, předseda výboru.

Dávám mu slovo.

Posl. dr Winter: Pan posl. Štětka ptá se předsedy soc. politického výboru po osudu návrhu posl. Bergmanna a druhů, tisk 154-III, jednajícího o úpravě služebních poměrů okresních cestářů.

K dotazu tomuto sděluji, že zpravodaj o tomto návrhu, posl. Langer, jedná s ministerstvem vnitra o způsobu této úpravy. Jakmile toto jednání bude skončeno, podá užšímu výboru zprávu.

Předseda (zvoní): Slovo k odpovědi na dotaz posl. Štětky podle §u 70 jedn. řádu vyžádal si předseda výboru živn.-obchodního, p. posl. Pechman.

Uděluji mu je.

Posl. Pechman: Slavná sněmovno! Pan posl. Štětka táže se mne jako předsedy výboru živn.-obchodního dotazem podle §u 70 jedn. řádu, co hodlám podniknouti, aby návrh zákona o úpravě podomního obchodu tisk 1430, podaný posl. Netolickým a druhy, byl projednán urychleně.

Návrh tento přišel do výboru živn.-obchodního počátkem prosince 1931 a zpravodajem ustanoven byl sám navrhovatel, jenž právě tuto dobu jest delší dobu nemocen.

K projednání věcnému nemohlo dojíti jednak z tohoto důvodu, jednak proto, že dosud nebyla zabezpečena dohoda pro uzákonění tohoto návrhu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Naléhavým interpelacím tisky 1433, 1434, 1444, 1449, 1475 až 1477, 1490, 1499, 1526, 1560, 1586 nebyla při jednotlivém hlasování přiznána rozprava.

výboru rozpočtovému k podání zprávy o usnesení senátu tisk 1652 do 31. března 1932.

K návrhu předsedovu dala sněmovna hlasováním posl. dr Goldsteinovi žádanou dovolenou na jeden měsíc ode dne 20. března 1932 na studijní cestu do ciziny.

Předseda dal dovolené na dnešní schůzi posl. Chobotovi, Koudelkovi, Biňovcovi, Polachovi - pro neodkladné zaměstnání.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte u. der deutschen Arbeitsu. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Wagnera za posl. Halkeho.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser Deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Szentiványiho za posl. Hokkyho; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Kramáře za posl. dr Hajna.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi z řečí posl. Babela a Vallo projevy ohrožující bezpečnost státu a z řeči posl. Hadka projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

přikázány mezi schůzí rozdané návrhy tisky 1665 a 1666.

přikázány ve schůzi dne 18. března 1932 k řádnému projednání návrhy:

Výboru zemědělskému návrh tisk 1633.

Výborům zemědělskému a rozpočtovému návrhy tisky 1606, 1634, 1649.

Výboru rozpočtovému návrhy tisky 1616, 1632, 1639, 1661.

Výborům soc. politickému a rozpočtovému návrhy tisky 1614, 1657 až 1659, 1663.

Výborům soc. politickému, ústavně-právnímu a kulturnímu návrh tisk 1624.

Výboru soc. politickému návrhy tisky 1623, 1640, 1660.

Výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému návrh tisk 1638.

Výborům kulturnímu a rozpočtovému návrh tisk 1662.

přikázal předseda žádost okr. soudu v Březně n. Hr. ze dne 4. března 1932, č. Nt 105/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 15. března 1932, č. 2372/32, za souhlas s trestním stíháním posl. Mravce pro přečin lehkého ublížení na těle podle §u 301 tr. z. (č. J 444-III).

Předseda (zvoní): Před ukončením schůze sděluji:

Na Bílou sobotu dne 26. t. m. bude v naší zasedací síni opětně mírová slavnost Červeného kříže, kterou Červený kříž propaguje ozdravění života duševního i tělesného, sblížení mezi jednotlivci i celky, mír mezi lidmi i národy.

Myšlenky tyto jistě dojdou podpory i mezi vámi a upozorňuji proto na toto chystané shromáždění.

Přeji všem paním a pánům poslancům, jakož i všem našim spolupracovníkům příjemné velikonoční svátky.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který podle §u 40 a §u 9, lit. d) jedn. řádu určí předsednictvo.

Jsou proti tomuto návrhu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.