Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

203 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády ministr Mlčoch.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 167. schůzi poslanecké sněmovny.

Pan posl. Jan Mravec, nástupce za zemřelého poslance Rjevaje, dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Mravec ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "sľubujem".

Žádám o přečtení slibovací formule, a pana posl. Mravce žádám, aby ke mně přistoupil vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněmovní tajemník dr Říha (čte):

Sľubujem, že budem verný Československej republike a že budem zachovávať zákony a svoj mandát zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia.

Posl. Mravec (podávaje předsedovi ruku): Sľubujem. (Poslanci usedají.)

dal předseda: na dnešní schůzi posl. Dobránskymu pro neodkladné zaměstnání; na tento týden posl. dr Viškovskému pro odjezd do ciziny, posl. Suroviakovi pro neodkladné zaměstnání.

Lékařská vysvědčení předložili posl. dr Hnídek, Fedor.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Štětku a posl. Hodinovou za posl. dr Sterna.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisy ze dne 25. ledna 1932, že senát usnesl se ve 133. schůzi dne 25. ledna 1932 k návrhu posl. sněmovny ze dne 18. prosince 1931, aby o další 3 měsíce prodlouženy byly lhůty dané §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o osnovách:

zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (k tisku 2016-I. sen.),

zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (k tisku 2245-I. sen.),

zákona o veřejné stráži zemědělské (k tisku 699-II sen.),

zákona o ochraně polního majetku (k tisku 702-II sen.);

přípisy ze dne 26. ledna 1932:

že senát projednal a schválil ve 133. a 135. schůzi dne 25. a 26. ledna 1932:

dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou dne 25. listopadu 1931 v Paříži a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. prosince 1931, č. 178 Sb. z. a n. (k tisku 684 sen.),

dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Nizozemím ze dne 20. ledna 1923, sjednanou dne 1. prosince 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 5. prosince 1931, č. 188 Sb. z. a n. (k tisku 685 sen.);

že senát projednal zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu ve 135. schůzi dne 26. ledna 1932 a přijal osnovu zákona, kterým se ministr financí zmocňuje k úvěrním operacím až do výše 1.000,000.000 Kč (k tisku 690 sen.), ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Naléhavé interpelace:

posl. Barši, Štětky, Hadka, Kubače, Töröka a soudr. vládě o chystaném zvýšení daně z obratu,

posl. Hlinku a druhov vláde vo veci slovenskej univerzity Komenského v Bratislave,

posl. Suroviaka a druhov vláde o neobstojnej odpovedi vlády (tisk 1414) na súrnu interpeláciu (tisk 1181) o vytískaní slovenčiny zo železničných úradov českými tlačivami a o odobieraní slovenskému živnosťníctvu zárobku,

posl. dr Polyáka a druhov:

ministrovi zemedelstva o mimoriadnu núdzovú akciu na za dovažanie krmiva pre roľníctvo na Slovensku,

ministrovi zemedelstva a ministrovi soc. pečlivosti vo veci mimoriadneho núdzového podporovania polnohospodárskeho sezonného robotníctva na Slovensku.

Dotazy posl. Petrovického a druhů:

min. vnitra:

o úpravě uzavírací hodiny v živnostech hostinských v Čechách (č. D 722-III),

o úpravě zákonných předpisů o zákazu čepování a prodávání alkoholických nápojů o volbách (č. D 723-III);

min. školství a nár. osvěty o úpravě živnostenského pokračovacího školství (č. D 721-III),

Odpovědi:

min. vnitra na dotaz posl. Špatného o neodůvodněném zatčení Josefa Havlůje při schůzi volební na Žižkově (č. D 648-III),

min. vnitra a financí na dotaz posl. Čuříka o poplašných zprávách šířených mezi lidem o poklesu čsl. měny v důsledku dnešních hospodářských poměrů (č. D 658-III),

min. obchodu na dotaz posl. Polívky vo veci zrušeného výnosu zemského úradu v Bratislave č. 19.820/30-15, ktorým bola udelená V. Čundrlíkovi v Liptovskej Osade hostinská koncesia (č. D 660-III),

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. inž. Kalliny o nevysvětlitelném odkladu naléhavě nutné novostavby poštovní budovy v Kraslicích (č. D 670-III),

min. soc. péče na dotaz posl. Kurťaka o přiznání sirotčího důchodu sirotkům po Vasilu Muržovi z obce Vonihova v okrese Ťačovském na Podkarpatské Rusi (č. D 671-III).

počátkem schůze:

1591. Zpráva výborů zahraničního a technicko-dopravního o vládním návrhu (tisk 1528), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě s Dodatkovým protokolem k čl. 2, sjednaná mezi 23 státy ve Varšavě dne 12. října 1929.

1592. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 1573), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná dne 1. prosince 1931 v Paříži a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. ledna 1932, č. 6 Sb. z. a n.

1593. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 1561), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Spojených Států Brazilských, sjednaná výměnou not v Rio de Janeiro dne 27. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. prosince 1931, č. 215 Sb. z. a n.

1594. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 1542), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 12. listopadu 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 11. prosince 1931, č. 193 Sb. z. a n.

1598. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela (přečiny podle §u 14, č. 1 a §u 16, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1599. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jihlavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna (zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky).

1579. Interpelace:

I. posl. Malého, B. Procházky a druhů min. železnic o přiznání podkarpatoruské výhody staničnímu pomocníku Ladislavu Mihokovi od dopravního úřadu v Užhorodě,

II. posl. Bergmanna, Davida, dr Patejdla a druhů min. nár. obrany a vnitra o zrušení míst exponovaných vojenských evidenčních orgánů okresních úřadů,

III. posl. Hokkyho a druhov min. vnútra vo veci štátneho občianstva,

IV. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. soc. péče o protizákonných manipulacích starosty obce Studnice Rýdla při udělování a výplatě státních starobních podpor,

V. posl. Hummelhanse, Neumeistra, Koudelky a soudr. min. nár. obrany o množících se sebevraždách vojínů,

VI. posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky, Fialy, Malého a druhů vládě o vánočních remuneracích ve státních úřadech,

VII. posl. Hummelhanse a soudr. min. nár. obrany o návrhu generálů inž. Škvora, Kadlece, Žáka a Kroutila na rozpuštění Svazu československého důstojnictva a Svazu československých rotmistrů,

VIII. posl. Štětky a soudr. min. pošt a telegrafů dr Frankemu o zákazu telegrafického časového turnaje Dělnického klubu šachistů v Lomu se sovětskými šachisty,

IX. posl. Geyera a druhů min. vnitra dr Slávikovi o zabavení čísla 48 časopisu "Elbogner Zeitung" ze dne 28. listopadu 1931,

X. posl. inž. Junga, Krebse a druhů min. vnitra dr Slávikovi o nezákonném postupu četníků proti místní skupině něm. strany nár. socialistické a jejím funkcionářům v Tasovicích, v pol. okrese znojemském,

XI. posl. Šaláta a druhov min. železnic v záležitosti ukrivdenia smluvných železničných robotníkov v kruhu zvolenského odboru pracovavších,

XII. posl. Šaláta a druhov min. financií v záležitosti sníženia základu poz nkovej dane v obci Horný Badín (okres Krupina, Slovensko),

XIII. posl. Davida, Tykala, Pechmanové-Klosové a druhů min. obchodu a min. soc. péče o hromadné výpovědi dělnictva z naturálních bytů firmy Josef Riedel v Röhrsdorfě,

XIV. posl. Vallo, Kubače, Steinera, Štětky a súdr. min. vnútra o persekucii robotníkov v Tekovskej Breznici,

XV. posl. dr Keibla a druhů min. pošt a telegrafů, že československé pojízdné poštovní ambulance používají v čistě německých oblastech jen jednojazyčných českých razítek pro znehodnocení známek.

1600. Odpovědi:

I. min. zemědělství na interp. posl. Śliwky a soudr. o povodních na slezských řekách a jejich regulacích (tisk 1422/XVIII),

II. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr Schollicha a druhů o složení zkušební komise na slovenském ústavu pro vzdělání učitelů v Bratislavě (tisk 893/XVIII) a na interp. posl. Simma a druhů v téže věci (tisk 893/XVII),

III. min. železnic na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů ve věci zrušení místní elektrické dráhy Teplá-Trenčianské Teplice (tisk 1422/V),

IV. min. zahraničních věcí na interp. posl. Seidla a soudr. o snížení zahraničních přídavků a překládání zaměstnanců (tisk 1407/XI),

V. vlády na interp. posl. Lišky, Bendy, Stundy, dr Ivanky, dr Mičury, Teplanského, dr Polyáka a druhů ve věci evidence státních dodávek (tisk 1379/IX),

VI. min. školství a nár. osvěty a min. veř. prací na interp. posl. Stejskala, Šeby a druhů o vhodném a důstojném umístění české státní menšinové školy v Meziměstí u Broumova (tisk 1035/XII),

VII. min. soc. péče na interp. posl. Hadka a soudr., že vítkovický pensijní ústav neuznal pensijního nároku Josefa Niesnera ze Starého Města u Bruntálu (tisk 1422/VIII).

Zápis o 166. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Těsnopisecké zprávy o 163. až 165. schůzi posl. sněmovny.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XIII., č. 1 a 2.

přikázány počátkem schůze rozdané tištěné návrhy:

1587. Návrh posl. dr Keibla a druhů na vydání zákona, jímž se zaručuje československým pensistům veřejného práva volné stěhování.

1588. Návrh posl. inž. Kalliny a druhů na zařazení města Aše do skupiny míst B činovného.

1589. Návrh posl. Eckerta, Stenzla, Prause a druhů na vydání zákona o úlevách při placení nedoplatků přímých daní jakož i daně obratové a přepychové.

1590. Návrh posl. Polívku, Hrušovského, Bergmanna a druhov na vydanie zákona o likvidovaní mestských municipálnych správ na Slovensku.

přikázány žádosti:

kraj. soudu v Mostě ze dne 27. ledna 1932, č. Nt XIII 114/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Knirsche pro přečiny podle §u 14, č. 1 a §u 17, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 428-III),

kraj. soudu v Berehově ze dne 14. srpna 1931, č. Tl 41/29, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 25. ledna 1932, č. 907/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Husnaje pro přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI/1914 (č. J 429-III),

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 22. ledna 1932, č. Nt XVII 361/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 26. ledna 1932, č. 733/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Šaláta pro přečin pomluvy tiskem podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1, 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI/1914 (č. J 430-III),

okr. úřadu ve Vráblech ze dne 30. prosince 1931, č. 1159/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Čižinské pro přestupek nařízení o právu shromažďovacím (č. J 431-III),

okr. soudu ve Vyšnom Svidníku ze dne 25. ledna 1932, č. Nt 51/32, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 29. ledna 1932, č. 1047/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Kaliňáka pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. článku XLI/1914 (č. J 432-III),

kraj. soudu v Prešově ze dne 15. ledna 1932, č. Tl 32/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 30. ledna 1932, č. 1124/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Vančo pro přečin utrhání na cti podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 zák. čl. XLI/1914 (č. J 433-III).

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti ze zprávy těsnopisecké o 166. schůzi sněmovny v řeči posl. Geyera výroky hrubě urážlivé.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu.

Prvým odstavcem jest:

1. Zpráva výborov zahraničného a živn.-obchodného o vládnom návrhu (tisk 1385), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu ku schváleniu dohoda o ďaľšom predĺžení dodatkovej úmluvy zo dňa 21. červenca 1927 k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou, sjednaná dňa 17. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 20. červenca 1931, č. 119 Sb. z. a n. (tisk 1470).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání o předloze této s jednáním o předlohách, které jsou na pořadu jako další 2 odstavce, to jest:

2. Zpráva výborov zahraničného a živn.-obchodného o vládnom návrhu (tisk 1380), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu ku schváleniu dohoda o predĺžení dodatkovej úmluvy k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 21. červenca 1927, sjednaná dňa 11. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 14. červenca 1931, č. 112 Sb. z. a n. (tisk 1471).

3. Zpráva výborov zahraničného a živn.-obchodného o vládnom návrhu (tisk 1392), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k schváleniu dodatková úmluva k obchodnej dohode medzi republikou Československou a republikou Rakúskou zo dňa 4. kvetňa 1921, sjednaná dňa 22. červenca 1931 a uvedená v prozatímnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 27. červenca 1931, č. 126 Sb. z. a n. (tisk 1472).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že tyto tři předlohy mají za předmět jednání o obchodní dohodu s týmž státním územím.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto 3 odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční u všech 3 odstavců posl. Hrušovský, za výbor živnostensko-obchodní rovněž u všech 3 odstavců posl. dr Zadina.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - jímž je p. posl. Hrušovský.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Ctená snemovňa! Základná úprava obchodne politického styku nášho s Rakúskom bola prevedená obchodnou dohodou r. 1921, ktorá obom štátom zaručuje v obore colno-tarifnom nakladanie podľa najvyšších výhod.

Ale bolo skoro dosť potrebné - práve následkom veľmi čulých hospodárskych stykov medzi námi a republikou Rakúskou - aby boly prevedené určité úpravy na podklade colnotarifnom. To sa stalo niekoľko dodatkovými úmluvami. Pozdejšie behom času došlo k zvláštnym pomerom vo vývoji hospodárskom v Rakúsku, tak že tam začaly sa uplatňovať tendencie ochranárske, tendencie colno-ochranné. Rakúsko zdôrazňovalo, že potrebuje zvýšenie svojej sebestačnosti, a poukazovalo pri tom na svoje finančné nesnádze, na chronickú nezamestnanosť a na pasívnu obchodnú bilanciu. Toto pasívum činilo behom posledného roku okrúhle priemerne 1 miliardu šilinkov. Rakusko motivovalo túto novú cestu hospodárskej politiky tiež tým, že je treba zmierniť zemedelskú krízu a vôbec všeobecnú hospodársku depresiu tamojšiu. Je pravda, že pôvodne sme Rakúsku, menovite v prvých rokoch poválečných, hodne pomáhali, kedy ešte export náš obnášal blízko 10 miliard Kč, tedy skoro vyše 35 % celkového nášho vývozu. V tých časoch r. 1920 ovšem u nás sa často volalo, že prílišne sme altruistickými, že vyvážame i také články, ktoré sú potrebné pre domácu spotrebu. Tiež ale bolo poukazované na to, že je nútno mať porozumenie pre hospodárske a politické ozdravenie strednej Europy a že je nútno v tých časoch takéto obeti prinášať. Je prirodzené, že vôbec naše obchodné styky s Rakúskom boly pomerne čulejšie v prvých rokoch poválečných, než sú dnes. Tiež v dovoze Rakúsko participovalo celými 13 % na našom celkovom dovoze. Pri tom všetkom ochranárske tendencie spôsobily v Rakúsku to, že bola zredukovaná nielen absolutná, ale i percentná naša účasť na vývoze do Rakúska, vlastne náš vývoz do Rakúska, ktorý klesol behom 10 rokov z 35 % na 14 % r. 1930.

Zdálo by sa nasvedčovať, keď Rakúsko počalo pripravovať toto vypovedanie našej dodatkovej úmluvy, že snáď tu hraje tiež nejaké svoje zástoje zahranične-politické. Vtedy sa od r. 1930 veľmi živo debatovalo o colnej unii rakúsko-nemeckej a mnohí videli, že i tento krok Rakúska voči nám bol činený s hľadiska politického. Ale keď uvážíme, že Rakúsko vstúpilo vlastne do jednania o zmene svojich doterajších úprav obchodných nielen s nami, ale i s Maďarskom a Jugoslaviou, tak sa zdá, že takéto obavy, že by mal tento krok Rakúska mať nejaké politické pozadie, boly bezpodstatnými. Vývin naších obchodne-politických vzťahov k Rakúsku vychádzal z premeny niekdajšieho rakúsko-uhorského hospodárskeho celku v samostatné hospodárske územie následníckych štátov. S hľadiska exportného obchodným centrom nekdajšieho Rakúsko-Uhorska bola Viedeň. Tu maly sídla i predajné kancelárie tie mnohé priemyslové závody českých zemí a mnohé i zo Slovenska. A po našom štátnom osamostatnení sa neprestala hneď táto úloha Viedne, a tak v prvých rokoch nášho štátu vykazuje práve zahraničná štatistika obchodná to neprimerane vysoké participovanie Rakúska na našom dovoze a vývoze.

Je zrejmé, že túto čiastku, ktorú sme do Rakúska vyviezli, nekonzumovalo samo Rakúsko, ale že to sprostriedkovaly rakúske obchodné podniky na vývoz ďalej, menovite do štátov východných ako náš reexport. Toto bolo prirodzeným dôsledkom primátu Viedne v bývalej monarchie habsburskej a preto muselo byť v našom záujme a v záujme nášho hospodárskeho ozdravenia, aby sme sa osamostatneli od tohoto sprostredkovania Viedne a Rakúska vôbec na našom obchode. Vzdor všetkým počiatočným nesnádzam, ktoré jednak kotvily v starých vychodených cestách obchodných, v konzervatívnosti obchodných kruhov na Balkáne a potom i v počiatočnej, snáď nedostatočnej rutinovanosti našich exportérov, konečne predsa len sme vyviazli v tej miere, že už participovanie východných štátov na našom exporte je pomerne značnejšie než v prvých rokoch po prevrate. Je prirodzené, že už i z tohoto dôvodu sa hľadelo Rakúsko prispôsobiť novým pomerom a preto hľadelo to, čo mu odpadlo reexportom, nahradiť si z iných prameňov, a to hospodárskym osamostatnením sa po tejto stránke, ktoré je vyslovované v zásade sebestačnosti. Je isté, že jakokoľvek sa zariadí Rakúsko i na základe tejto zásady sebestačnosti, v budúcnosti predsa len zostanú veľmi čulými naše obchodné styky s Rakúskom, lebo po dlhé stá kilometrov hraníc je naším bezprostredným súsedom a tieto styky zostanú prirodzene stálymi a budú mať vliv na hospodársky pomer medzi oboma štátnymi celky.

V posledných rokoch ešte vždy reprezentoval náš vývoz do Rakúska 3 miliardy Kč ročne. Ba ešte i v r. 1930, kde už videť určitý pokles, obnáša 2 1/2 miliardy rakúskych korún. Bolo preto v obapolnom záujme oboch štátov, aby sa dohodly na novej úprave, aby nenastal bezosmluvný stav. Je pravda, že preto, že sme boli v obchode s Rakúskom aktívnymi, jednanie z našej strany muselo byť z tejto príčiny ťažšie. Dôvodová zpráva vládna otvorene priznáva, že terajšia úprava znamená proti minulosti zhoršenie. Treba ale uznať, že predsa len jednanie prinieslo určité pozitívné výsledky v náš prospech, lebo stav, aký by bol býval bez zjednania tejto úmluvy, by bol zapríčinil nepomerne väčšie hospodárske škody nám a nášmu verejnému životu, než keby bolo zostalo bez týchto úmluv. Musíme zdôrazniť menovite, ako stanovisko zahraničného výboru, že vidíme v tom aj určitý politický moment, a síce dôležitý politický moment zjednania úmluvy, ktorý spočíva v tom, že keď sa Československo rozhodlo zjednať túto smluvu bárs i na tomto zhoršenom základe, predsa len sa tým ukázalo, že naša republika chce sa pridržať tradíčnej politiky hospodárskeho dorozumenia s cudzinou, menovite s našimi najbližšími súsedy. Jednanie počalo sa na podzim r. 1930. Po krátkej prestávke bolo obnovené jednanie v únore 1931 a trvalo až do doby, keď rakúska vláda nám vypovedela dodatkovú úmluvu k 15. červencu. Jednanie nebolo hotové ani do tohoto termínu a preto musela byť notou predlžená stará úmluva na krátky čas pätidenný do 20. červenca. Predmetom tejto úmluvy je návrh na schválenie tohoto pätidenného predlženia, ako je uvedené v tisku 1470. Ďaľšie predlženie nastalo ďalšie dni, ako je to tiež uvedené v tisku 1471. Už táto okolnosť ukazuje na to, ako nesmierne obťažné bolo jednanie. Treba uznať našim vyjednávačom, že sa im predsa len podarilo behom jednaní docieliť značnejšieho zlepšenia rakúskych nabídok.

Referent výboru živn.-obchodného v svojej dôvodovej zpráve podáva tu obšírnejšie jednotlivé artikle, ako sú dotknuté touto dodatočnou úmluvou, a preto ja ako referent zahraničného výboru po tejto stránke nechcem sa veci dotýkať. Doporučujem veľactenej snemovni, aby túto úmluvu ako predcházejúce dve kratšie úmluvy schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor živn.-obchodní - p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Předmětem našeho jednání ve sněmovně jsou tři obchodní úmluvy s Rakouskem. První dvě úmluvy mají toliko význam prolongační, poněvadž Rakousko nám vypovědělo naši obchodní smlouvu ke dni 15. července minulého roku. Jednání o novou obchodní smlouvu nebylo ještě skončeno. Naše vláda uzavřela dvě prolongační úmluvy, které prodlužovaly platnost první obchodní smlouvy, a to podle první prolongační dohody o 5 dní a podle druhé o dalších 7 dní. A také skutečně v tomto krátkém období se podařilo naší delegaci, že sjednala třetí úmluvu definitivní, celně-tarifní. Tato definitivní celně-tarifní nová úmluva znamená zhoršení naší celní úpravy s Rakouskem, a to jako důsledek silné ochranářské politiky rakouské, kterou Rakousko dělalo v posledních dvou letech.

Vývoj naší smluvní úpravy vzájemných obchodních styků mezi Československem a Rakouskem je dán řadou obchodních úmluv. První základní obchodní smlouva je z r. 1921, která měla rámec všeobecné obchodní smlouvy, basírující toliko na klausuli nejvyšších výhod. Potom následovala skupina dodatkových úmluv celně-tarifních, kterýžto vývoj byl ukončen v posledních letech, jakmile Rakousko nastoupilo ochranářskou politiku, politiku pro zvýšení ochrany rakouského průmyslu a zemědělství.

Rakousko vydalo řadu celních novel, celkem asi snad 5 a aby zjednalo účinnost svým zvýšeným celním sazbám, přikročilo loňského roku k revisi svých obchodních smluv, a to jak s Československem, tak i s Maďarskem a Jihoslavií. Naše smlouva byla vypovězena Rakouskem ke dni 15. července m. r. Nová smlouva, třebaže znamená určité zhoršení, přece jen má svoji velikou důležitost pro udržení a usnadnění normálních obchodních styků mezi oběma státy navzájem sousedícími.

Tato důležitost se může posouditi také z dat, která zde uvedl kolega referent zahraničního výboru, a já vyzvedám další momenty potud, že Rakousko vykazuje tento poměr k nám: Dovoz Rakouska od nás činí 18% veškerého dovozu, vývoz k nám činí 12% veškerého vývozu. A nyní data ohledně Československa: Náš dovoz z Rakouska činí 7% a náš vývoz do Rakouska činí 15% veškerého vývozu. Z toho je zřejmo, že oba státy jsou odkázány v zahraničním obchodu vzájemně na sebe. Náš vývoz, jak uvedl referent kol. Hrušovský, přesahoval svou hodnotou namnoze hodnoty přes 3 miliardy Kč.

V našem vývozu do Rakouska vidíme zejména velké skupiny zboží, jako zboží textilní, zboží ze železa, stroje a přístroje, sklo, zboží hliněné, cukr, uhlí a ze zemědělských výrobků ječmen a slad.

Naše aktivum v obchodním styku s Rakouskem přesahuje v posledních letech zpravidla 1 miliardu Kč, je tedy velmi značné. Těžiště nové obchodní smlouvy spočívá na kapitolách celně-tarifních, a to na přílohách A a B.

Původní protokol obsahuje také 3 zajímavé doložky, které jsou originelní v této obchodní smlouvě, a to jednak doložku proti poskytování exportních premií, dále doložku o možnosti revise této smlouvy, kdyby některý ze smluvních států udělal nějaká hospodářská ujednání se státy jinými, a dále zajímavou originelní doložku, týkající se systému dovozních listů.

Pokud jde o přílohu A, která obsahuje výhody poskytnuté Československu, mohl bych uvésti, že Rakousko poskytlo určité celní výhody na některé výrobky zemědělské. Uvádím je podle pořadí. U cukru řepového jsme si vázali v Rakousku rozpětí mezi surovinou a rafinadou, jako tomu bylo i dříve. Pro ječmen je vázána celní přirážka 4 rakouské zlaté koruny, a to pro určitý kontingent, vyjádřený 5 1/2 tisíci vagonů. Pro oves platí smluvní sazba 3 zlaté rakouské koruny. Zvláštní výhody jsou sjednány pro stolní zeleninu, pro okurky, náš chmel má dokonce bezcelnost při dovozu do Rakouska. Určité výhody jsou smluveny pro peří, pro pivo, šunky, masité droby, tvarůžky. Pro palivové dříví byla koncedována dosavadní sazba 0.50 zl. k. pro určitý náš kontigent.

Pokud se týče průmyslových artiklů, uhájila si velká skupina našich odvětví dosavadní smluvní sazby rakouské a dokonce u některých průmyslových artiklů jsme získali dosti pronikavé slevy; jsou to především: bavlněná tkaniva, aksamity, lepenky, obuv kožená, zboží plechové, zboží z kujného železa, určité druhy přístrojů a nástrojů atd. Naproti tomu jsme poskytli v příloze B a v závěrečném protokolu určité výhody Rakousku.

Je nápadné a stojí za zaznamenání, že Rakousko se vzdalo u velké skupiny zboží průmyslového celních výhod, které získalo u nás v obchodní smlouvě dřívější. Vedle toho získalo v nové obchodní smlouvě některé menší nové koncese pro určité skupiny zboží, jako pro štýrské lodeny, petrolejová kamna a vařiče, vypínače hnacích řemenů, řezačky na maso, válce z obecných kovů a některé jiné drobné zboží.

V závěru konstatuji: Tato obchodní úmluva československo-rakouská je uzavřena na dobu 1 roku s výpovědní lhůtou 3 měsíců. Kdyby však této výpovědi se nepoužilo, tedy kdyby výpověď se nedala před uplynutím 1 roku, prodlužuje se automaticky smlouva dále bez dalšího omezení, ale je dána možnost, aby kterákoliv smluvní strana, kterákoliv vláda mohla tuto smlouvu později na 3 měsíce vypověděti.

A dále konstatuji jako referent výboru živnostenského, že výbor živnostenský pojednal o všech těch 3 úmluvách československo-rakouských na své schůzi dne 24. listopadu 1931 a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby dala svůj souhlas ke všem těmto 3 dodatkovým úmluvám. (Souhlas.)