3. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu NSRČ. (tisk 1489) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 626 a 639), kterým se prodlužuje účinnost a mění některá zákonná ustanovení v oboru trestního soudnictví (tisk 1504).
Zpravodajem za omluveného posl.
dr Stránského je p. posl. Richter. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! V době popřevratové byly uzákoněny některé úlevy v oboru řízení trestního, které byly doplňovány a prodlužovány naposled zákonem čís. 31 z roku 1929. Tak byl snížen počet členů v senátech u soudů krajských ze 4 na 3 a u vrchních soudů z pěti rovněž na tři zákonem čís. 1 z roku 1920. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi tento stav platil už před tím.
Další úleva spočívala v tom, že u zločinů krádeže, zpronevěry a podvodů a u zločinů padělání kolků podle zákona čís. 84/1919 může býti věc souzena sborovým soudem I. stolice místo soudem porotním, jestliže státní zástupce pro čin jinak sankcionovaný vazbou přes 5 let navrhuje trest od 1 roku do 5 let a soud uzná tuto sazbu za dostatečnou (zákon čís. 471/1921 a 259/1923). Konečně při trestních činech přikázaných sborovému soudu I. stolice rozhoduje samosoudce, navrhl-li státní zástupce trest do 6 měsíců a nebyl-li podán odpor (§ 6 zákona 471 z roku 1921).
Účinnost těchto ustanovení končí se podle § 21 zákona čís. 31/29 dnem 31. prosince 1931.
Předložená osnova prodlužuje účinnost těchto ustanovení na další dvě léta a sice do 31. prosince 1933. Přes námitky proti těmto ustanovením, plynoucí ze zájmu o dokonalejší úpravu trestního soudnictví a přes mimořádnou povahu oněch ustanovení, nelze zatím s ohledem na řádný chod trestního soudnictví od oněch ustanovení upustiti. Soudy ještě zdaleka při velkém návalu práce nejsou vybaveny dostatečným soudcovským personálem.
Naproti tomu zrušuje předložená osnova dosavadní úlevy v řízení trestním, zejména úlevy ve vyhotovování rozsudků, pokud jde o řízení před soudy okresními. Zrušeny jsou t. zv. záznamy o rozsudku odsuzujícím podle §u 458, odst. 2 až 5 ve znění čl. I čís. 16 zákona čís. 1 z r. 1920 a čl. II čís. 24 téhož zákona, jenž zavedl stejnou úlevu pro území dřívějšího práva uherského.
Zrušení těchto úlev je plně zdůvodněno, poněvadž zkrácené vyhotovování rozsudků, resp. náhrada rozsudku t. zv. záznamy trpěla vážnými nedostatky věcnými, projevujícími se později na př. při obnovení řízení trestního, při mimořádných prostředcích opravných, při zahlazení odsouzení, podmíněném odsouzení, uplatňování soukromoprávních nároků atd. Podobnými vadami jest stižen i záznam nastupující na místo rozsudku osvobozujícího podle §u 15 čís. 3, zákona čís. 31/1929 a bylo toto ustanovení rovněž zrušeno a ostatní ustanovení citovaného paragrafu pozměněna (§ 1 osnovy). Při nové úpravě těchto předpisů padala také na váhu potřeba řádného výcviku soudcovského dorostu u okresních úřadů. Změny tyto tedy přes to, že znamenají zvýšenou práci u okresních soudů, nutno z důvodů věcných vítati.
Osnova zrušuje také § 18 zákona čís. 31/1929, který se týká používání předpisů o trestních příkazech před soudy vojenskými.
V §u 2 ustanovuje předložená osnova, že v případě, kdy v řízení trestním u krajského soudu rozhoduje samosoudce, náleží mu také naříditi výkon rozsudku a učiniti opatření porozsudečná, vyjímajíc rozhodnutí o obnově řízení a o zahlazení odsouzení na místě senátu a jeho předsedy. Ustanovení to jest účelné a logické a je nutné je schváliti. Vynáší-li soudce rozsudek jako samosoudce, není důvodu, aby nečinil sám další opatření významu rozhodně menšího, než je rozsudek sám.
Senát doplnil vládní osnovu dalšími §§ 4 a 5, jež znamenají určitou novou úlevu pro soudy. Upustí-li žalobce po zahájení hlavního přelíčení od obžaloby dříve, než se sborový soud odebral k usnášení o rozsudku, zastaví předseda trestní řízení usnesením. Dotud bylo vždy vynésti rozsudek. Příslušná opatření tohoto zákona byla podle toho změněna.
Ústavně-právní výbor posl. sněmovny navrhuje, aby posl. sněmovna zákon schválila s nadpisem a uvozovací formulí ve znění usneseném senátem. (Souhlas.)
K tomuto zákonu byly podány pozměňovací
návrhy se strany komunistické, které se týkají §u 1, a to odst.
2 a 3. Nedoporučuji posl. sněmovně schváliti tyto pozměňovací
návrhy, poněvadž by to mělo za následek, že by tento zákon terminovaný
31. prosincem 1931 nemohl býti v této době odhlasován, poněvadž
by bylo nutné, aby šel zpět do senátu, nehledě k tomu, že není
ani věcných důvodů pro tyto změny. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Prosím o přečtení pozměňovacích
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníku dr Mikyška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Štětky a soudr. k §u 1:
Odst. 2 budiž škrtnut.
V odst. 3 budiž škrtnuta poslední
věta od slov "při užití" až "peněz".
Místopředseda Stivín (zvoní): P. zpravodaj se již vyjádřil o pozměňovacích návrzích.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova zákona má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž byl podán pozměňovací návrh, míním dáti hlasovati takto:
Nejprve o celé osnově zákona v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr.; nebude-li přijata, o celé osnově podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s osnovou zákona v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava ta je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze, bude-li této osnově přiznána pilnost.
Vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme nyní k odloženému
hlasování o odst. 1 pořadu:
Ad 1. Hlasování o osnově zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1543).
Zpravodajem je p. posl. Langr.
Osnova zákona má 6 článků, nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž byly podány pozměňovací návrhy, míním dát hlasovati takto:
Nejprve o celé osnově, kterou navrhuje posl. Štětka a soudr.; nebude-li přijata, hlasovali bychom o osnově zprávy výborové v úpravě eventuálních návrhů posl. Štětky a soudr.; nebude-li osnova ani v této úpravě přijata, budeme hlasovati o osnově ve znění zprávy výborové.
Jsou proti tomuto pořadu hlasování nějaké námitky? (Námitek nebylo.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s osnovou navrženou posl. Štětkou a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí nyní s osnovou zprávy výborové v úpravě eventuálních návrhů posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Také tato úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 články, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Druhé čtení vykonáme ještě v této schůzi, bude-li osnově přiznáno jednání zkrácené podle §u 55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání odst.
4 pořadu, jímž jest:
4. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:
a) zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1543),
b) zákona, jímž se mění článek XVI, odstavec 1, písmeno b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (tisk 1544),
c) zákona, kterým se prodlužuje účinnost a mění některá zákonná ustanovení v oboru trestního soudnictví (tisk 1504).
Navrhuji zkrácené jednání o těchto třech osnovách, a to proto, aby se zkrátila 24hodinová lhůta mezi prvým a druhým čtením a aby osnova prvá s urychlením dostala se do senátu a ke konečnému projednání.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným osnovám přiznáno bylo zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat.
Přistoupíme tudíž ihned ke druhému
čtení osnov uvedených pod a) a c).
Ad 4a). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 1543).
Zpravodajem jest p. posl. Langr.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo
změn textových?
Zpravodaj posl. Langr: Nejsou
žádné.
Místopředseda Stivín: Opravných návrhů není.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Ad 4c). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje účinnost a mění některá zákonná ustanovení v oboru trestního soudnictví (tisk 1504).
Zpravodajem jest za omluveného p. posl. dr Stránského pan posl. Richter.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo
změn textových?
Zpravodaj posl. Richter: Nejsou.
Místopředseda Stivín: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Zbývá ještě hlasovati o resolučních návrzích.
Jest to jednak resoluce otištěná ve zprávě výborové, jednak resoluční návrh podaný posl. Štětkou a soudr.
Žádám o přečtení podaného resolučního
návrhu posl. Štětky a soudr.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):
Resoluční návrh posl. Štětky a soudr.:
Vládě se ukládá, aby zákon č.
123 Sb. z. a n. z r. 1931 o státním vězení byl novelisován, a
to zejména v tom směru, že odst. 3 §u 1 se škrtá a že výhod politických
vězňů dostává se všem osobám, které spáchaly trestní čin z pohnutky
politické. Určité činy, které musí být vždy považovány za činy
politické, buďtež výslovně uváděny, zejména §§ 14 a 15, 16, 17,
18 a jiné činy uvedené v zákoně na ochranu republiky a označené
starorakouským zákoníkem za činy politické.
Místopředseda Stivín (zvoní): Návrh tento vyhovuje jedn. řádu a jest předmětem jednání.
Žádám p. zpravodaje, aby se vyslovil
o přečteném resolučním návrhu.
Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Nemohu doporučiti resoluční návrh posl. Štětky a soudr. slavné sněmovně k přijetí. Především tento resoluční návrh nesouvisí s materií, kterou právě projednáváme, za druhé návrhy tuto uplatňované jsou takového dosahu, že je potřebí, aby prošly podrobným a důkladným projednáním ve výboru rozpočtovém, tím spíše, že zákon, jehož změna je zde navrhována v resoluci, byl teprve nedávno v této formě odhlasován, a otázky, které zde jsou, byly podrobeny podrobné debatě a zákon v té formě, jak vyšel, byl uznán za poměrně vyhovující.
Naproti tomu se přimlouvám, aby
byla přijata resoluce, která byla přijata ústavně-právním výborem
současně s osnovou zákona, podle zprávy výborové. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní): Slyšeli jste pana zpravodaje. Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato jest přijata.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
5. Návrh, aby posl. sněmovně prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o vládních návrzích zákonů:
a) o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 2),
b) o změně §§ 82 a 54 živn. řádu a §u 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 3),
c) o veřejné stráži zemědělské (tisk 4),
d) o ochraně polního majetku (tisk 5).
Osnovy tyto vyžadují zevrubného propracování, kterého nebylo docíleno v dosavadní lhůtě.
Navrhuji tudíž, aby pro osnovy svrchu jmenované navrženo bylo senátu prodloužiti lhůty dané poslanecké sněmovně o další tři měsíce.
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Poněvadž nebyl podán návrh ani na odklad hlasování, ani na přikázání výboru, budeme hlasovati o předneseném návrhu.
Kdo tedy souhlasí, aby pro osnovy svrchu jmenované navrženo bylo senátu prodloužiti lhůty dané posl. sněmovně o další tři měsíce, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Přerušuji projednávání pořadu
schůze.
Lékařské vysvědčení předložil
dodatečně posl. Suroviak.
Dotazy:
posl. inž. Kalliny:
ministru financí, že Osvaldu Lugertovi, truhláři nábytku z Nového Sedla, číslo 318, okres loketský, nebyl povolen odklad k placení (č. D 663-III),
ministru pošt a telegrafů o nevysvětlitelném odkladu naléhavě nutné novostavby poštovní budovy v Kraslicích (č. D 670-III);
posl. Kurťaka ministru soc. péče o dokončení sporu ve věci Jiřího Čepora, syna Jiřího z Volového na Podkarpatské Rusi, zabitého dřívím, po němž žena s rodinou dostává jen 100 Kč podpory (č. D 668 a 669-III);
posl. Husnaje a soudr. ministru školství a nár. osvěty o zřízení nové rusínské menšinové školy v kolonii Stará Botrad na Podkarpatské Rusi (č. D 697-III);
posl. Vičánka, Stanislava, Sedláčka
a druhů ministru železnic o dopravních nedostatcích na trati Přerov-Břeclav
a ve stanici Polešovice-Nedakonice (č. D 698-III).
mezi schůzí:
Zápis o 154. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.
Podle usnesení předsednictva navrhl místopředseda Stivín, aby se příští schůze konala v sobotu dne 19. prosince 1931 v 11 hod. dopol. s
Nevyřízené odstavce pořadu 161. schůze.