Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

180 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr inž. Dostálek.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Místopředseda Stivín zahájil schůzi v 10 hod. 6 min. dopol.

Dotazy posl. Sladkého:

ministru vnitra o podvodech při obecních volbách v Bartošovicích u N. Jičína (č. D 694-III);

ministru školství a nár. osvěty a ministru veř. prací:

o stavebních nepřístojnostech a závadách při státních školních novostavbách (č. D 695-III),

o desolátních poměrech a o stavebních poměrech v botanickém ústavu Karlovy university v Praze (č. D 696-III).

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, lit. m) jedn. řádu ze zprávy těsnopisecké o 157. schůzi v řečech posl. Kopeckého, Krosnáře a Kuhnové výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Nebude-li námitek, projednáme napřed odst. 2 a pak odst. 6 a 7 pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 2, jímž jest:

2. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 1092), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi i Československem a Tureckem, podepsaná v Ankaře dne 17. ledna 1931 (tisk 1276).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního je pan posl. inž. dr Toušek, zpravodajem výboru zahraničního pan posl. Světlík.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor živnostensko-obchodní - panu posl. inž. dr Touškovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Toušek: Slavná sněmovno! Projednáváme úmluvu obchodní mezi Československem a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 17. ledna 1931. Tato úmluva nahrazuje nám úmluvu provisorní, která obsahovala pouze ustanovení o nejvyšších výhodách vedle tabákového kontingentu dovozního. Vedle všeobecných ustanovení, obvyklých v obchodních smlouvách, je třeba snad jen uvésti, že úmluva je uzavřena na dva roky s automatickým prodloužením při 6měsíční výpovědní lhůtě.

Pokud se jednotlivostí týče, poskytuje Československo nové slevy pouze na turecké hrozinky, jež jsou postaveny na roveň řeckým korintkám, na pistacie a tak zv. lesknici kanárskou.

Pokud se Turecka týče, váže některé důležité celní slevy a poskytuje nové a sice zvláště na perleťové knoflíky, obuv, chmel, celuloidové výrobky atd. pod. Slevy pohybují se mezi 10 až 25% základního tarifu tureckého, který může býti zvýšen při zachování těchto percentuelních slev. V takovém případě zůstaly by dosavadní sazby v platnosti ještě po dobu 9 měsíců po zvýšení, takže by bylo dosti času k novému jednání.

Je třeba při této příležitosti se zmíniti, o kontigentu tabákovém, který se obnovuje podle provisorní úmluvy a stanoví se na 2 mil. kg ročně - v provisorní úmluvě 1 mil. kg na půl roku - při čemž se zavazuje Turecko, že vláda jeho bude blahovolně posuzovati při státních dodávkách nabídky čsl. firem. Toto ustanovení je novum a dosud je nemá žádná obchodní smlouva, kterou by bylo Československo uzavřelo.

Pokud se týče poměrů dovozu a vývozu, tedy celkem jsme prozatím v poměru vůči Turecku aktivním a domnívám se, že smlouva tato je dobrým základem pro další rozvoj obchodně-politických styků s Tureckem.

Živnostensko-obchodní výbor doporučuje slavné sněmovně, aby přijala schvalovací usnesení podle návrhu vládního. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor zahraniční - panu posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! S Tureckem jsme obchodní smlouvu měli, a to obchodní smlouvu ze dne 31. května 1927. Ale Turecko nám tuto obchodní smlouvu vypovědělo s platností od 1. října 1929, poněvadž 6. srpna 1929 skončila platnost Lausanské smlouvy a Turecko použilo své opětně nabyté svobody k nové úpravě celního režimu vůči cizině. Poněvadž Turecko nám obchodní smlouvu vypovědělo, bylo nutno jednati o novou smlouvu a sjednání této nové smlouvy, podepsané v Ankaře dne 17. ledna 1931, dalo dosti jednání a smlouvání, ale konečně přece jenom se podařilo smlouvu dojednati. Smlouva tato, jak právě řekl referent výboru obchodního, obsahuje pro nás větší výhody, než jsme měli ve smlouvě staré.

Proto také zahraniční výbor, který o této věci pojednal, připojil se k výboru živnostensko-obchodnímu a navrhuje, aby slavná sněmovna tuto předlohu o obchodní smlouvě mezi Československem a Tureckem přijala v tom znění, jak byla schválena výborem živnostensko-obchodním i výborem zahraničním. (Souhlas.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.

Nebude-li námitek, odložím hlasování o tomto bodě programu a přistoupíme zatím k projednávání odst. 6 a 7. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy nejprve projednávati odst. 6, jímž jest:

6. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1523), jímž se mění daň ze zapalovadel (tisk 1530) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. Adámek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Naše vláda předložila nám v tomto předvánočním zasedání zase kytičku návrhů zákonů, které máme projednati a o nichž se máme usnášeti. Mezi jiným předložila nám také návrh zákona, kterým se mění bývalé císařské nařízení z roku 1916, opravené a doplněné zákonem, který se vztahuje také na Slovensko, č. 550 z r. 1919 a zákonem č. 316 z roku letošního pro Podkarpatskou Rus. Jde o zvýšení daně ze zapalovadel. Navrhovaným zákonem má se zvýšiti daň ze zápalek dřevěných ze 2 na 12 haléřů na jedné krabičce, ve které se průměrně počítá 55 zápalek.

U zápalek parafinových se zvyšuje daň na 60 hal. za každých 60, byť i jen načatých svíčiček. U zápalek sířených, vyráběných v továrně Reitterově ve Velké Bytči, bude daň 12 haléřů za krabičku, v níž bude nejvýše 90 zápalek.

K této dani nutno připočísti podíl na zisku, který má stát, to jsou 2 haléře na jedné krabičce, a daň z obratu, která byla doposud 1 hal., bude zvýšena u zápalek na 2 hal. Tím bude podíl státu na ceně zápalek 16 haléřů, dosud to bylo 5 haléřů. Dříve to byla čtvrtina, dnes to bude více než polovina ceny zápalek pro stát. Předpokládá se, že cena 20 haléřů, která doposud byla stanovena r. 1923, bude zvýšena ministerstvem obchodu, financí a zásobování na 30 hal. za jednu krabičku. Podíl průmyslu, obchodu, surovin, mezd a dopravného na ceně 20 haléřů byl doposud 15 haléřů, nyní se restringuje na 14 haléřů, tedy ubírá se průmyslu jeden haléř na jedné krabičce zápalek v předpokladu, že cena surovin poklesla. Tento předpoklad znamená pro státní pokladnu cca 7 mil. Kč. Uvážíme-li totiž, že se průměrem zkonsumuje v naší Československé republice určité kvantum zápalek, tedy podle důvodové zprávy se to dá přesně vykalkulovati, prodají se veškeré zápalky v drobném za 140 mil. Kč, tedy jeden hal. na jedné krabičce resultuje 7 mil. Kč pro stát.

Ze zapalovačů obyčejných má býti zvýšena daň alespoň na 5 Kč, u těžších 25 gr. na 10 Kč, u stříbrných trojnásobně a u zlatých nebo těch, které mají alespoň nějakou součástku zlatou, desateronásobně, u zapalovačů stolních a nástěnných na 30 Kč. Podotýkám, že se zapalovačů vyrábí v naší republice průměrně velmi málo, asi 6.000 kusů. Vláda předpokládá, že zvýšenou daní ze zapalovadel, ať již zápalek nebo zapalovačů, získá státní pokladna cca 80 mil. Kč. Počítá se s průměrným konsumem zápalek, který není každý rok stejný, a podle toho se kalkuluje, že na zápalkách bude možno vybrati 84 mil. Kč. Doposud stát dostával cca 14 mil. Kč, zvýší se tedy tato daň o 70 mil. Kč. Při tom zvýší se také daň z obratu asi o 7 mil. Kč, a poněvadž se zvýší také daň ze zapalovačů stolních i kapesních asi o 2,200.000 Kč, může stát počítati s novým příjmem 80 mil. Kč.

Jako referent rozpočtového výboru vyjádřil jsem se v tom smyslu, že bych toto očekávání vlády a ministerstva financí plně nepodepsal, poněvadž je mi velmi dobře známo, že se o této zvýšené dani ze zápalek a ze zapalovačů mluví a píše již velmi dlouho v novinách, čímž se docílilo, že konsumenti zásobili se dostatečným množstvím zápalek na dlouhou dobu, a je tedy docela možno s určitostí tvrdit, že konsum zápalek po vejíti v platnost tohoto zákona dnem vyhlášení velmi podstatně poklesne. Některé továrny prodaly až trojnásobné množství zápalek proti normálním dobám. Z toho se dá souditi, že odběr podstatně poklesne.

Zdanění. Dnes bylo možno čísti v novinách (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.), že budeme kupovat zápalky pod vignetou. Zdanění provede se tak, že pokud je v obchodě v zásobě celá bedna zápalek, bude zdaněna, co bude přes jednu bednu, nebude zdaněno, to musí každý obchodník přihlásit podle vládního nařízení, které bude vydáno k zvýšenému zdanění. Rovněž tak se musí přihlásiti k vyššímu zdanění zásoby, které bude mít výrobce. U zapalovačů se vyšší zdanění zásob neprovede v obchodě. Nebylo by také rozumné zapalovače zdaňovat vyšším obnosem. Ten, kdo bude prodávat zapalovače za vyšší ceny a bude přikalkulovávat zvýšenou daň a nebude ji mít zaplacenu, dopustí se docela obyčejné lichvy a může být podle toho také stíhán.

Rozpočtový výbor v uvážení toho, že stát tuto zvýšenou daň potřebuje, a že my jsme povinni tomu státu dáti všechno, co k své existenci potřebuje, usnesl se - a já jako referent to zde tlumočím - doporučiti slavné posl. sněmovně, aby návrh, který nám byl tiskem 1523 předložen, schválila tak, jak se na něm rozpočtový výbor usnesl. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jest přihlášen řečník zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není, navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Juran. Dávám mu slovo.

Posl. Juran: Slavná sněmovno! My komunističtí zástupci můžeme těžko nalézti slov, abychom dali výraz pobouření a protestu, s nímž pracující lid tuto předlohu přijímá. Jsme přesvědčeni, že vy sami jste si vědomi, že děláte něco, co v dnešní době všeobecné bídy musí pracující masy pobouřiti. Veliké zdražení zápalek je tu přímým a tak nezahaleným útokem na kapsy konsumentů, na kapsy chudých pracujících, že vám je těžko vykonstruovati odůvodnění, které by zakrylo třídní, zdražovatelský, zbídačovací ráz tohoto opatření, a že nám, komunistům, není těžké dokumentovati tentokráte na této předloze, jak celá vaše politika za hospodářské krise nese se jen ve směru převalování břemen na pracující lid, ve směru ochrany profitových zájmů kapitalistů, jak ani jinak nemůžete dělat, stojíce všichni svorně na půdě kapitalismu a společných s ním státních zájmů.

Při kritice vycházíme z konstatování, že přistupujete ke zvýšení zápalkové daně, spotřební daně, z toho důvodu, abyste sehnali peníze do státní pokladny a kryli tímto způsobem částku 90 mil. Kč, deficit státního finančního hospodářství. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 159. schůzi posl. sněmovny.] Jestliže k předložení této daňové osnovy dochází bezprostředně po schválení rozpočtu v posl. sněmovně a ještě v době jeho projednávání v druhé komoře, v senátě, je to dokladem krajně kritické vratkosti, chabosti rozpočtové finanční konstrukce, stejně jako dokladem toho už bylo, že po schválení rozpočtu jste přistoupili dodatečně k odbourání vánočního přídavku státním zaměstnancům, abyste uspořili 200 mil., a stejně jako dokladem toho jest vyjednávání o výpůjčku ve Francii. Vy ovšem tato svá opatření eufemisticky nazýváte preventivními opatřeními, říkáte, že není zle, ale že činíte opatření, aby nebylo hůře. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Daňová stránka věci. Jako druhou příznačnou stránku předlohy zdůrazňujeme, že pro krytí deficitu nevolíte cesty, které jsme navrhovali v zájmu ochrany pracujícího lidu. Nevolíte cestu, abyste sehnali do státní pokladny peníze vymáháním dlužných daní na kapitalistech, které činí 5 miliard Kč, ač i vy, socialistické strany, a váš tisk přiznává, že skutečně kapitalisté jsou dlužni tak obrovské sumy, a ačkoliv také píšete, že by se měly vymáhat. Nikoliv! Kapitalistům dovolíte, aby zůstali daně dlužni. Nezvolíte ani cestu požadování 300 mil. bezúročného vkladu zpět od bank, jimž jste pomohli. Zisky akcionářů Anglobanky jsou pro vás také svatými. Nevolíte posléze ani tu cestu, abyste uvalili přímou daň, která by postihla kapitalisty, kterou jsme navrhli, daň ze jmění vyššího půl mil. Kč, ačkoliv i soc. dem. vůdcové, ku př. pan Bechyně před časem dělali humbug z uvalení daně na boháče. Nikoliv, jdete v situaci hrozícího finančního bankrotu po staré linii daňového systému a zvyšujete nepřímou spotřební daň, zvyšujete daň postihující široké konsumentské vrstvy, jejíž zvýšení zaplatí široké vrstvy pracujících.

Dokumentujete tak nejjasněji, že řešíte krisi na účet pracujících, že převalujete pohromy krise na jejich bedra, ale kapitalistům nechcete vzíti nic. Usvědčujete se sami z klamu, který provozujete, když obzvláště socialistické strany dokazují, že jsou ve vládě, aby chránily za hospodářské krise zájmy pracujících. Touto předlohou dokazujete, jakou neupřímností jest, když ku př. "České slovo" a "Právo lidu" stejně jako "Lidové noviny" stále píší o tom, jak je prý potřeba, aby také boháči přinášeli oběti, jak je třeba, aby břemena krise byla spravedlivě rozvržena a podobně, nehledě k tomu, že také líčíte živobytí lidu jako bídné, jež nesnese dalšího zhoršení. Dosvědčujete také, jakou demagogií je, když soc. demokratická "Nová Svoboda" vytýká, že rozpočet byl projednán, 299 pozměn. návrhů při tom pohřbeno a dodatečně, t. j. když je rozpočet již schválen, rozvijí se debata o škrtech v rozpočtech, ku př. ve vojenském rozpočtu. S takovými škrty však nepřicházíte, přicházíte se zvýšením spotřební daně, se zdaněním nutného konsumního předmětu mas. Zvýšením zápalkové daně provádíte čin, jehož přípravu jste před volbami zapírali, stejně jako jste zapírali odbourání vánočního přídavku. Útočíte na kapsy chudých, pracujících, ve kterých je čím dále tím méně, vybrali jste si zdražení zápalek, nejjistější příjem spotřební daně, protože víte, že zápalky jsou konsumním předmětem nejnutněji potřebným a že vám konsumenti těch 90 mil. Kč, které chcete sehnati, dáti musí na úkor jiné, méně nutnější potřeby. Útočíte na kapsy konsumentů zajisté tak rozmyslně, abyste chudé pracující masy mohly ždímati. Proč nezvýšíte spotřební daň na šampaňské, na přepychové potřeby bohatých? Luxusní daň jste snížili. O 90 mil. se zdraží živobytí lidu. Životní úrovni pracujících zasazujete tak další ránu. Pokračujete ve zbídačení pracujícího lidu.

V důvodové zprávě se uvádí, že zvýšení zápalkové daně na 12 haléřů je pozdním, ale jaksi přirozeným valorisováním zápalkové daně, jež zůstala prý v nepoměrně nízké výši proti jiným již valorisovaným daním. Je to podařené odůvodnění k zdražování zápalek. Pro konsumenty je směrodatná cena zápalek. Před válkou stála krabička sirek dva haléře, dnes stojí 20 hal., to je desetinásobně valorisovanou cenu. Jestli při tak nadprůměrné valorisaci cen si stát v ceně nezajistil při jednání s výrobci větší daň nebo větší zisk, je to jen dokladem, jak stát daroval monopolistovi Kreugerovi obrovské zisky i na svůj vlastní účet. Je jistě neslýchaným, když nyní chce stát valorisovati zápalkovou daň na účet konsumentů místo na účet zisků monopolisty, který za tak dlouhá léta měl obrovské zisky. Nehledě ovšem k tomu, že se stát vůbec neohlíží, že valorisace cenová je v rozporu s valorisací mzdovou, že živobytí se stále zdražuje pod záminkou valorisace, zatím co naopak důchody pracujících, které nebyly valorisovány úměrně s někdejší životní úrovní, klesají. Národohospodářské zdůvodnění tohoto zdražování je dnes vskutku výsměchem. Slovy předstírá vláda snahu o zlevnění, ve skutečnosti stát přispívá k zdražování nejnutnějších konsumních potřeb nejširších pracujících vrstev. Učinil to i zdražením zápalek. Jako důkazy, že i zápalková daň je třídní konsumní daní, že těch 90 milionů Kč, které se mají sehnati, zaplatí převážně chudý pracující lid, uvádím: Sirky jsou všeobecným zapalovadlem chudých na venkově i ve městech. Chudí rozdělávají oheň, zapalují petrolejky a pod. Bohatí mají elektrické světlo, elektrické vařiče, ústřední topení, zapalovače atd. Socialisté říkají, že je nutné zvýšení kupní schopnosti širokých vrstev, ale ve skutečnosti se starají o její ustavičný pokles zvyšováním cen i snižováním důchodů, platů a mezd. Jestliže se však ve zvýšené kupní schopnosti širokých vrstev spatřuje cesta k řešení krise, k vyprázdnění skladů a zásob a k roztočení výrobní mašinerie, podává se zdražováním cen a snižováním důchodů jen důkaz toho, co my tvrdíme, že svými opatřeními vlastně neřešíte krisi, nýbrž zostřujete ji převalováním těchto břemen na bedra pracujících, snižováním jich životní úrovně.

Jinou cestou s jiné strany provádíte totéž, co Brüning, ačkoliv by se zdálo rozporem, že on diktuje všeobecné snížení cen, zatím co vy diktujete zvýšení cen konsumních předmětů. Fakticky v Německu snížení cen nenastane, nýbrž nastane všeobecné snížení důchodů; reální mzda a životní úroveň klesne.

Zápalková daň a zápalkový Kreugerův monopol. Důvodová zpráva se o mnohém zmiňuje, ale jedno pečlivě tají, a to, že při zápalkách jde o Kreugerův monopol a že zde máme co dělati s velikými zisky monopolistického výrobce, které zůstávají nedotčeny, zatím co cena zápalek se zvyšuje zvýšením zápalkové daně. Je celkem málo známo, že Kreuger, švédský vládce výroky sirek, který ovládá zápalkovou výrobu a trh zápalek na celém světě, zajistil si monopolní postavení i v Československu za pomoci československého státu.

Kreuger, který se stal obrovsky bohatým kapitalistickým vládcem, docílil monopolu v řadě států a vedle toho zápůjčkami státům si zajistil možnost diktování vysokých cen zápalek. Ovládá světovou výrobu. Jeho monopolu je nebezpečna jen sovětská výroba zápalek, jak se ukázalo při střetnutí se Kreugera se sovětskou sirkovou produkcí v Německu. Kapitalistické státy chrání však Kreugerův monopol za bakšiš poskytnutých půjček, za bakšiš levnějšího úvěru. Kreuger po dlouhá léta obrovsky vydělával na cenách, monopolně diktovaných. A vydělával obrovsky i v Československu za pomoci státu. A je zajímavé i důležité posouditi předloženou osnovu s hlediska monopolních zájmů Kreugera, výrobce zápalek.

Pracující lid bude klásti otázku: Proč musí býti zvýšena zápalková daň, proč nechce se ze zápalek více těžiti v té formě, že by se žádaly na výrobcích větší podíly na zisku? To však neučiníte! Zisky zápalkového monopolisty Kreugera necháte neztenčeny, ačkoliv tyto zisky jsou obrovské, vezmeme-li v úvahu, jak hluboce právě u nás klesla cena dříví, nehledě ani k tomu, že racionalisačním zvýšením výkonnosti v sirkárnách se obrovsky zvětšila výroba a tím samozřejmě i zisky. Tyto zisky byly Kreugerovi po dlouhá léta ponechány, takže by bylo krajně oprávněno, kdybyste mu na ně nyní sáhli. Zájmy Kreugera, mocného kapitalistického diktátora světového formátu, jsou však pro vás svaté. Ani se neodvážíte pomysliti na to, abyste zmenšily Kreugerovy výdělky. Je známo, že Kreugerovo bohatství dostalo již za hospodářské krise mocné rány, a proto vy se staráte, abyste mu nepřitížili požadováním většího podílu na zisku. Na tento váš poměr ke Kreugerovi budeme poukazovati, až pracujícímu lidu budeme vysvětlovati podstatu předložené osnovy. Prokážeme, že raději zvyšujete spotřební daně, než byste ztenčili Kreugerovy výdělky a ohrozili jeho obrovské monopolní zisky.

V důvodové zprávě se operuje také tím, že v druhých státech jsou sirky dražší. Tento argument selhává na celých 100% a nijak zdražování u nás neodůvodňuje. Jsou-li sirky v druhých státech dražší, není to důkazem, že by cenová úroveň konsumních předmětů u nás byla nižší než v druhých státech a že by se proto mohla zvyšovati. Všechny konsumní předměty jsou u nás dražší než jinde. Poukazuje se stále, že je Československá republika drahou zemí a že se jí budou cizinci proto stále více vyhýbati, že tedy ceny musí dolů, ale zatím je zvyšujete. Nemluvím ani o tom, že úroveň důchodu u nás je daleko za ostatními státy, které důvodová zpráva uvádí, takže každé další zdražování u nás je stlačováním standardu na ještě nižší úroveň proti druhým státům. Cena zápalek však - a to je to hlavní - není výrazem volného vývoje trhu, nemá jednotnou světovou mez, poněvadž zápalky jsou artiklem světového monopolu a jejich cenu v jednotlivých státech, která se při monopolu diktuje, určují zcela jiné příčiny, než u jiného zboží.

Rozhodujícím je poměr státu ke Kreugerovu koncernu, totiž, jak dalece je v tomto poměru silný Kreuger a jak stát. O vyšší ceně zápalek ve Francii na př. rozhodlo, že Kreuger půjčil svého času Francii peníze a že mu francouzský stát musel dovoliti zvýšení cen zápalek. Totéž platí o Německu, když se rozhodlo pro Kreugera a pro potlačování sovětské levnější konkurence. Vidíme, že cena zápalek v uvedeném výpočtu důvodové zprávy stoupá podle finanční potence státu. V Jugoslavii, v Rumunsku jsou sirky nejdražší, poněvadž oběma těmto státům Kreuger půjčil hodně peněz a zavázal si je tak, že mohl v nich ceny zápalek diktovati nejvýše, nehledě k tomu, že stanovení cen při monopolu je výsledkem boje, odporu mas proti zdražování. Důležité by bylo věděti jaké závazky má stát československý ke Kreugerovi, že na jeho zisky se ani nesáhne.

Cena zápalek je také u nás výrazem toho, jak si monopolní diktování státem dá lid líbiti. Jestliže snesl dosud drahé zisky, ujišťujeme vás, že nesnese a nepřijme klidně další, tak vysoké zdražení zápalek, i když jde o zdražení ve prospěch státní pokladny - při nezkrácených ziscích monopolistů: Ohlašujeme tento vycházející odpor. Budeme pracovati do krajnosti proti zdražování, při čemž budeme poukazovati i na to, jak se v případě zápalek ukazuje bankrot teorie o státním kapitalismu.

Zvýšení ceny zápalek - ukázka státního kapitalismu, ukázka, jak socialisté vidí pokrok a dobrodiní ve státním kapitalismu.

Zápalková výroba představuje téměř úplně soustředěnou výrobu, dokonalý monopol. Při tom má stát právo stanovit maximální ceny. Tento vliv státu při rozhodování o cenách při monopolní výrobě představuje určitou formu státního kapitalismu. Vidíme, komu ten státní kapitalismus, socialisty vychvalovaný, prospívá. Ceny stanoví stát tak, že zdražuje nejnutnější potřebu širokých mas, zisků kapitalistického monopolisty se nedotýká, zachovává je v obrovské výši, nechává monopolistu vydělávat na úkor konsumentů [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] To je ten státní kapitalismus, [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] forma [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy] chráněná celou autoritou státu, při čemž soukromý kapitalistický zisk dostává morální posvěcení výsostných státních zájmů. Za tímto příkladem se zápalkovým monopolem [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 16. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] postaráme se, aby poznání jeho prospělo k brzkému zúčtování se sociálfašismem. (Potlesk poslanců komunistických.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru rozpočtového, posl. Adámkovi.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Řeč, kterou poslanecká sněmovna teď vyslechla, vyslechli jsme včera také v rozpočtovém výboru. Byla předmětem jednání; jako referent reagoval jsem na některé výtky věcně přednesené. Zdůraznil jsem totéž, co jsem zdůraznil již zde ve svém referátě, že prodejní cena v drobném všech zápalek v Československé republice zkonsumovaných je cca 140 mil. Kč, na kteréžto ceně participuje stát doposud jednou čtvrtinou, participuje na ní průmysl svými zisky, velkoobchod a maloobchod a jsou v tom také započítány dovozné, suroviny a mzdy. A řekl jsem, že 7 mil. Kč z těchto 140 mil. Kč inkasuje opětně tímto novým navrhovaným zákonem stát, že tedy ty zisky nejsou tak horentní, jak se to líčí, stát skutečně na ně sahá v předpokladu, že suroviny jsou ve snížené ceně, že výrobní cena je nižší, než byla doposud. Při 140 mil. Kč nemohou kapitalisté vydělávat miliardy.

Protože tato řeč byla již předmětem jednání ve výboru a žádné pozměňovací návrhy ani zde, ani ve výboru podány nebyly, znovu prosím slavnou posl. sněmovnu, aby vládní návrh zákona přijala tak, jak jej rozpočtový výbor doporučuje. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Hlasování o tomto odstavci pořadu odložíme na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Přistoupíme nyní k projednávání odst. 7 pořadu, jímž jest:

7. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 1522), jímž se prohlašují dočasně neúčinnými ustanovení zákona o výrobě chleba (tisk 1532) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem za výbor zemědělský je pan posl. Kejmar, za výbor zásobovací pan posl. Křemen.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji - za výbor zemědělský - panu posl. Kejmarovi.

Zpravodaj posl. Kejmar: Slavná sněmovno! Maje jako zpravodaj výboru zemědělského doporučiti slavné sněmovně vládní návrh tisk č. 1522, dovoluji si podotknouti: Zákonem č. 46 ze dne 10. dubna 1930 stanoven byl poměr mísení a vymílání žitné mouky k výrobě chleba. Zákon sledoval tehdy účel, zabezpečiti zemědělcům pěstujícím žito odbyt jejich produktů a ulehčení těžké zemědělské krise. V těchto dobách splnily se plně naděje od tohoto zákona očekávané, podpořen byl konsum a zvýšen byl odbyt žitné mouky.

Letošní rok byl však pro sklizeň žita na mnoha místech přímo katastrofální. Osení z části vymrzlo, z části bylo zničeno krupobitím, takže celková sklizeň značně utrpěla. Z těchto důvodů podán byl vládní návrh zákona o výrobě chleba, který dočasně na příští rok suspenduje nynější zákon na opatření, zajištující domácí spotřebu, ježto vzhledem k neúrodě žita nejsou nutna.

Zemědělský výbor projednal tento návrh, přijal jej ve znění navrženém a usnesl se na dvou příslušných resolucích. Předkládaje slavné sněmovně zprávu k vládnímu návrhu tisk 1532, prosím ji, aby návrh zemědělského výboru schválila. (Souhlas.)