Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Roudnický, dr Lukavský, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Marek, Petrovič.

191 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Czech, inž. Dostálek, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Místopředseda Stivín zahájil schůzi ve 3 hod. 12 min. odpol.

obdrželi: dodatečně na včerejší, jakož i na dnešní a zítřejší schůzi posl. Haupt a dr Reisz pro neodkladné zaměstnání; dodatečně na včerejší schůze posl. Vencl z téhož důvodu.

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické posl. Mikuláše za posl. Stejskala; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Vaculíka za posl. Staška.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Zajička za posl. Greifa.

Dotaz posl. Pika ministru financí o způsobu, jakým zemské finanční ředitelství v Praze koná vyšetřování o interpelaci týchž poslanců na p. ministra financí stran dnešní praxe doplňování katastrálních map a parcelních protokolů obcí (č. D 689-III).

počátkem schůze:

1531. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

1514. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Stříbrného (přečin proti bezpečnosti cti).

1515. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mostě za souhlas s trest. stíháním posl. Knirsche (přečin podle §u 17, č. 1, odst. 2 zákona na ochranu republiky).

1516. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. trest. soudu v Brně za souhlas s trest. stíháním posl. Barši (přestupek urážky na cti podle §u 491 tr. z.).

1517. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně za souhlas s trest. stíháním posl. dr Hassolda (přečin podle §u 14, č. 1 a 5 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1518. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. K. Procházky (přečin proti cti spáchaný tiskem).

1519. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním posl. Hrubého (zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1520. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka (přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 488 a 491 tr. zák. a §u 1 zákona č. 124/24 Sb. z. a n.).

1521. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha (přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 tr. z. a §u 1 zákona č. 124/1924 Sb. z. a n.).

1524. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušovského (trojnásobný přečin pomluvy podle §u 1, § 3, odst. II, č. 1, 2 zák. čl. XLI z r. 1914).

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti ze zprávy těsnopisecké o 156. schůzi sněmovny v řeči posl. Kubače výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k usnesení senátu NSRČ (tisk 1457) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 619 a 628), jímž se mění zákon o státní pomoci při živelních pohromách roku 1931 (tisk 1508) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem výboru zemědělského jest p. posl. Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.

Budeme pokračovati v rozpravě, započaté ve včerejší 156. schůzi sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" p. posl. Krosnář; na straně "pro" pp. posl. Leibl, Knotek, Windirsch, Solfronk, Benda.

Uděluji slovo prvnímu zapsanému řečníku, panu posl. Leiblovi.

Posl. Leibl (německy): Slavná sněmovno! Zákon o státní pomoci při živelních pohromách mění se tímto návrhem tak, že se podpora zvyšuje z 95 mil. Kč na 172 mil. Kč. Tyto peníze sice ani zdaleka nepostačují, aby uhradily škody způsobené živelními pohromami, ale se zřetelem na všeobecnou nouzi pracujících vrstev obyvatelstva přece zasluhují pozornosti a může jimi býti zmírněna aspoň ta největší nouze, budou-li - výslovně to zdůrazňuji - podporováni lidé skutečně potřební a neštěstím nejvíce postižení. Otázka: "Kteří zemědělci jsou nejtíže postiženi?" musí se velmi svědomitě a přísně zkoumati. Především musí se konstatovati, který zemědělec jest ve své existenci nejvíce ohrožen; a zde jde především o zemědělce bydlící ve vyšších horských krajinách. Největší škoda, kterou letos utrpěla zemědělská výroba, vznikla mokrem, zvláště tam, kde obilí dozrává teprve koncem srpna a v září. Sám jsem se přesvědčil a viděl jsem, že letošní sklizeň obilí v četných horských krajinách byla jen hromádka shnilé slámy. V těchto výše položených krajinách jsou skoro jen drobní zemědělci a chalupníci, kteří nepěstují ani tolik obilí, aby pro svou rodinu opatřili chléb. Tito drobní zemědělci a chalupníci nemohou ani v normálních dobách své rodiny byť i jen částečně uživiti z výtěžku zemědělství, všichni jsou nuceni, nechtějí-li snášeti nejtrpčí nouzi nebe dokonce hlad, hledati práci a výdělek jinde. Ale v poslední době jest čím dále tím méně možno opatřiti si výdělek. Dříve bylo jim otevřeno Rakousko, zvláště město Vídeň, a Německo. Tito drobní sedláci a rolníci byli vlastně kočovnými dělníky. Dnes to přestalo pro překotnou racionalisaci a pro hospodářství bez plánu a bez cíle. Jelikož státy usilují o soběstačnost, země a zemičky se mezi sebou uzavírají. Lidé, kteří v cizině pracovali dokonce desítky let, jsou vykazováni a vracejí se na místo své bídy. Tato nelidská vypovídání ze států zakládají se ovšem na vzájemnosti. Již minulé zimy byly rodiny, které se musily živiti vodou, chlebem a brambory, a když si mohly výjimečně koupiti kilogram mouky nebo něco tuku, byl to pro ně již svátek. S velkou starostí očekávají tito lidé příští dny. "Jak to bude letos v zimě?" táží se úzkostlivě. Sklizeň bramborů v těchto drsných horských krajinách částečně shnila, obilí stačí většině až do ledna, února nebo března, mnozí nemají ani obilí na setí, berní exekutor je zde častým hostem a pro poměrně malé daňové dluhy se jim zabavuje dobytek, pokud jej mají. Dojde-li však ke dražbě a prodá-li se zabavený dobytek za babku, jest jejich existence navždy zničena.

Tito horští sedláci vzdělávají s největší pílí a s nejskromnějšími nároky na život tato hubená pole a pastviny a při tom velice strádají. Stát měl by vlastně býti rád, že má takový druh lidí, z něhož města a průmyslová místa čerpají nové síly a novou krev. Jest to neštěstí pro stát, který nemá takového zázemí. Nemohu dosti často poukazovati na to, že tento druh lidí musí býti chráněn před největší nouzí. Vždyť jest to i v zájmu samého státu. Jejich domek a jejich parcela již je nechrání před nouzí a strádáním. Dlužno poznamenati, že lepší půdu a lesy drží velkostatkáři a částečně stát.

Jediným světlým okamžikem v jejich těžkém postavení jsou nouzové stavby, prováděné za pomoci produktivní podpory nezaměstnaných. Bohužel většina obcí nemůže poskytovati příspěvku k tomu potřebného. Ale tito lidé jsou ve své nouzi ochotni a také šťastni, že mohou pracovati za 8 Kč. Zde dlužno před veškerou veřejností prohlásiti a konstatovati, že ministerstvo soc. péče uznávajíc velkou bídu těchto chudých pohraničních území, která jsou nyní tak těžce postižena neúrodou, poukázalo jim přiměřené částky na produktivní podporu nezaměstnaných.

Páni agrárníci nechť tedy uváží, že z peněz, které poukazuje ministerstvo soc. péče, značnou část dostávají drobní zemědělci. Tento zákon byl vypracován s odůvodněním a slibem agrárníků a zvláště českých agrárníků, že mají býti podporováni hlavně hospodářsky slabí, tedy drobní zemědělci. Míní-li se to vážně, pak nechť se 50% peněz, které jsou po ruce, poukáže nejchudším a nejvíce postiženým venkovským obcím na produktivní podporu nezaměstnaných a buďtež vybudovány cesty a silnice, které mají velký význam pro zemědělství. Pánům agrárníkům bude se to sice zdáti poněkud podivné, ale podle mého úsudku, jest to jediná schůdná cesta.

Dosáhlo by se tím tohoto: 1. možnosti výdělku pro drobné zemědělce, 2. možnosti výdělku pro větší sedláky - s koňskou přípřeží a povozy, 3. výhody pro veškeré obyvatelstvo a zvláště pro zemědělství, neboť by se zřídily nové silnice a cesty. Nelze si představiti, že by se lépe mohlo užíti těchto peněz. Jen by se musila částka ustanovená zákonem zvýšiti nejméně na 500 mil. Kč. Úhrada ještě potřebných peněz měla by se nalézti přísným vymáháním daní u těch bohatých daňových dlužníků, kteří z vypočítavosti neplatí daně a úmyslně je chtějí zadržeti. Drobným chalupníkům se zabavuje poslední kráva a bohatým podnikatelům se slevují miliony. Tyto manipulace nejvíce zaviňuje korupční ziskuchtivé hospodářství, intervence prováděné vysokými osobnostmi. Z 5 miliard nezaplacených daní připadá na drobné zemědělce asi 100 milionů, na docela drobné živnostníky asi 250 mil. Kč. Chudí drobní poplatníci dluhují tedy 350 mil. Kč, velcí více než třináctkrát tolik, to jest 4.650 mil. Kč. Nemělo by se zde uvažovati o tom, aby se drobným, chudým, hospodářsky slabým poplatníkům daně odepsaly a aby se vážně přikročilo k vymáhání daní od bohatých dlužníků, kteří mohou platiti? Ale berní úřady zabývají se hlavně drobnými dlužníky a daňové rekursy osob daně zadržujících nechávají ležeti a jim se pak většinou daně odpisují. Tento systém jest většinou vinen dnešní krisí a konec konců zkázou každého národního hospodářství.

Dále upozorňuji, že by bylo naléhavě nutno zachovati jistou částku pro jarní osev v nouzových krajinách, poněvadž velmi četní zemědělci nebudou si moci sami opatřiti osivo. Rozhodně také odmítáme, aby nám osivo bylo přidělováno ze skladišť, poněvadž ze zkušenosti víme, že se za hotové peníze dostane dobré, vhodné osivo, které se hodí pro podnebí a polohu krajiny a často jest mnohem levnější než osivo odebírané od družstev. Drobný zemědělec má také pochybnosti o hypotečních půjčkách, které se zapisují do pozemkové knihy. Výměr škody u drobných zemědělců jest totiž zpravidla tak malý, že odmítají zaknihování. Komise, které byly jmenovány k vyměření škody, skládají se skoro veskrze z velkých sedláků a politických odpůrců drobných rolníků. Proto drobný zemědělec a chalupník nemá k nim ani náležitou důvěru. Větší a velcí držitelé přihlásili také své škody většinou o 50% vyšší, než skutečně utrpěli. Kolik pak má připadnouti na drobné zemědělce? Pro to a poněvadž se k drobným zemědělcům nepřihlíželo při dřívějších nouzových akcích... (Posl. dr Stern [německy]: Budete tedy nyní hlasovati pro naše návrhy, podle nichž se má přihlížeti výlučně k drobným zemědělcům!) Na vaše návrhy, pane Stern, musí se člověk velmi dobře podívati, neboť pro demagogické návrhy nemůžeme ovšem hlasovati. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Leibl (pokračuje): Opakuji, proto, poněvadž se u dřívějších nouzových akcí nepřihlíželo k drobným zemědělcům.... (Výkřiky posl. dr Sterna.) Vy jste venku nevykonal žádnou praktickou práci. Vy jste jen vyšel, lidi jste venku poštval a pak jste je nechal sedět. To jest čistá pravda.

I nyní již přihlásila se malá část drobných zemědělců jako poškození. Ještě jednou se pokusíme, abychom přiměli drobné zemědělce, aby se hlásili. Jen naléhavě žádáme ministerstvo zemědělství, aby přihláškovou lhůtu prodloužilo až do 15. ledna. Návrhy, které jsem učinil, jistě poskytují drobným zemědělcům mnohou výhodu. Obávám se jen, že ministerstvo zemědělství nebude dostatečně přihlížeti k těmto přáním a požadavkům. Přiznávám, že pánové mají úmysl vyhověti několika požadavkům, ale ti, kdož jsou kolem pana ministra, jsou lidé ztrnulí, konservativní, nepřístupní pokrokové myšlence. Žijí ve svém sobectví. Zemědělská družstva slouží hlavně velkoagrárnickým zájmům. Nespolupracují se spotřebitelem, nýbrž jejich heslem jest zisk a obchod. (Výkřiky posl. dr Sterna, Gottwalda, Hodinové, Schweichharta. - Místopředseda Stivín zvoní.) Dnes strhla na sebe agrární družstva velkou část obilního obchodu, zvláště pokud jde o dovoz a vývoz. Nic bychom proti tomu nenamítali, kdyby se to dělo v opravdu družstevním smyslu. Jejich družstva nejsou však nic jiného než obchodní společenstvo vedené podle kapitalistických zásad. (Hluk na levici. Různé výkřiky.)

Čas od času stěžujete si na zaplavení trhu cizozemským obilím a jste to sami, kdo dovážíte. Neblahá dovozní povolení, která stát stojí ročně několik milionů Kč, prospívají hlavně vývozním družstvům. (Hluk trvá.) Podle dovozních povolení dováží se také mnoho hovězího dobytka a vepřů z Polska, Rumunska a Jugoslavie, což stlačuje ceny dobytka pod výrobní náklady. Těmito manipulacemi jsou nejvíce poškozováni právě drobní zemědělci, chovající dobytek. A agrární tisk znovu demagogicky volá: Vinni jsou soc. demokrati! Chceme jednou vážně připomenouti agrárníkům, že jsme vždy, pokud to bylo snesitelné, hlasovali pro jejich návrhy, když směřovaly k tomu, aby prospěly zemědělství, a jsme i příště ochotni pro takové návrhy hlasovati. Osočování, že sociální demokrati jsou nepřáteli zemědělství, musí přestati. Ve všech státech, kde má vliv soc. demokracie, jsou ceny obilí nad světovými tržními cenami. Naše ceny obilí pohybují se ve výši 60, 70, 80% nad cenami na světovém trhu. Přejí-li si páni agrárníci, může se to změniti. Mínění agrárníků si v docela krátkých přestávkách odporují. Vždyť to není ještě tak dávno, že tito pánové zde ve sněmovně prohlásili: Chceme cenu na světovém trhu. Nuže, toto přání se může splniti. (Hluk a různé výkřiky. Místopředseda Stivín zvoní.) Agrárníci jsou z pochopitelných důvodů proti státnímu obilnímu monopolu. Jim jest mnohem milejší povolovací řízení, i když do toho mluví pan ministr pro zahraniční věci dr Beneš, a jest jim milejší proto, poněvadž jejich družstva vedená podle kapitalistických zásad mohou dělati dobré obchody. Zavedením povolovacího řízení a jeho nynějším praktickým prováděním získali jsme kromě škody přece aspoň dobré poučení. Víme nyní, jak musí vypadati i monopol, aby nás agrárníci nenapálili. Nynější povolovací řízení, které má mnoho věcí společných s monopolem, jest výlučným prostředkem agrárních obchodních společností, zvaných agrárními družstvy. Jak to, že v popředí stojí sobecké obchodní a ziskuchtivé zájmy a že zahraniční

politika, jak známo, neodpovídá vždy hospodářským poměrům v této zemi? Páni agrárníci navrhují m. j. pololetní daňové moratorium. S daňovým moratoriem, jak je navrhují agrárníci, nesouhlasíme. (Hluk. Různé výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Žádají, aby daně byly poshověny drobným a středním zemědělcům. Nejdříve by se musila vyřešiti otázka: Kdo jest drobný zemědělec a kdo střední. Tuto otázku také již agrárníci vyložili takto: Zemědělci, mající až 50 ha pozemků, jsou drobní zemědělci a majetníci pozemků do 150 ha jsou střední zemědělci. (Hluk. Různé výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Při tomto výkladu dostalo by se jako při všech akcích zemědělcům od 10 ha výše (Hluk. Různé výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) jako až dosud vždy daňových odpisů a u drobných zemědělců by se po uplynutí daňového moratoria dále zabavovalo. (Hluk. Různé výkřiky.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Leibl (pokračuje): Žádáme, aby daně byly odepsány a úplně sleveny lidem skutečně hospodářsky slabým. Letošní špatná žeň totiž dovedla k zoufalství nejen horské sedláky, nýbrž došlo k pohromě i u drobných zemědělců, zvláště ve chmelařském kraji. Pokles ceny chmele ze 4000 Kč na 150 až 200 Kč nenapravitelně ničí drobné zemědělce, poněvadž oni jsou většinou nájemci půdy. Pachtovné činí ještě dnes průměrně 3000 Kč z korce, jest to ovšem ohromná pozemková lichva. Hrají-li si agrárníci na přátele drobných sedláků, bylo by zde především na místě tuto pozemkovou lichvu odstraniti. (Hluk. Různé výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní. Výnos chmele nehradí ani režii a dostáváme mnoho dopisů o nouzi v tamější krajině. Chci vám přečísti jeden takový dopis, který zní: "Chceme vám zde vylíčiti nouzi drobných pachtýřů, neboť v naší chmelařské krajině jest postavení drobných pachtýřů jistě nejhorší. Pachtovné z jednoho korce pole osázeného chmelem činí 3000 Kč. Jeden korec pole vynese 30 kop chmele, letos při této hromadné sklizni bylo sebráno 6 q. Dosáhli jsme ceny 150 Kč, hrubý příjem činí tedy 900 Kč. Česání a sušení stojí za 1 q 200 Kč, takže nejsou uhrazeny ani tyto výdaje. Z čeho máme nyní zaplatiti nájemné? Již 4 léta na to doplácíme. Což se skutečně nenajde žádná strana, která by se energicky ujala drobných pachtýřů? Mělo by se přihlížeti nejen k hospodářstvím do 8 ha, nýbrž i k větším, která jsou zatížena dluhy a výměnkem. V návrhu zákona, jejž podal náš svaz, pomýšlí se na nájemné, s nímž by mohli obstáti nájemci i pronajimatelé. Ale za dnešních cen jsou u nájemců zabavování a prodeje na denním pořádku. Nemáme-li ztratiti víru v hnutí a stranu, ujměte se v posl. sněmovně našeho spravedlivého požadavku a zachraňte tisíce drobných sedláků, zápasících o svou existenci, před úplnou zkázou." Takových dopisů dostáváme na tucty. (Posl. Windirsch [německy]: Z které krajiny?) Z žateckého kroje, z Podbořan. Z těchto řádek vyčte člověk zoufalství. Při každé příležitosti poukazovali jsme na povážlivou situaci drobných zemědělců, obrátili jsme se přímo na pronajimatele, aby snížili nájemné, ale marně. Tito nám vzkázali po p. sen. Stöhrovi, že nemůže býti řeči o snížení nájemného. Žádáme tedy velmi důtklivě zákona o ochraně nájemců a žádáme, aby ceny nájemného byly upraveny. Žádáme také, aby se při nynějších nouzových akcích určitě přihlíželo k těmto drobným nájemcům a drobným zemědělcům. I k jiným větším sedlákům, kteří bez své viny upadli v nouzi příliš vysokými investicemi a jinými nehodami, má se především přihlížeti. Ještě jednou naléhavě vybízíme pana ministra zemědělství, aby nedal těmto lidem zahynouti. Pana ministra financí žádáme, aby dal nejkratší cestou prozkoumati nouzový stav drobných zemědělců a nájemců a aby nařídil berním správám, aby ihned odepsaly daně, prokáže-li se neschopnost platiti a je-li zápisem daní do knih ohrožena jejich existence. Odepsáním těchto peněz nenastane porucha ve státním hospodářství, poněvadž nejde poměrně o velké částky. Na druhé straně ulevilo by se berním úředníkům a mohli by se více věnovati velkým daňovým defraudantům a peníze odepsané drobným lidem, mohly by se tedy včas mnohonásobně nahraditi od daňových defraudantů. Drobní zemědělci platí nejen poměrně vyšší daně než velcí sedláci a velcí agrárníci, což jsme již častěji číselně prokázali, nýbrž platí daně, které velcí majetníci nemusejí vůbec platiti. Nemíním zde výpočet důchodové daně, kde jest velkým majetníkům vyhrazeno právo odečísti si výdaje na užité cizí pracovní síly, což se drobnému zemědělci ovšem zabraňuje učiniti, nýbrž míním daň z obratu u mletí. Za tuto daň máme co děkovati pánům agrárníkům jak německým, tak i českým. Ale i oběma zemědělským radám a stálým delegacím obou zemědělských rad. Ale aby naši páni agrárníci, počítaje v to členy německého svazu zemědělců, nemohli to popírati, přečtu výnos pana ministra financí. Tento výnos dostali jsme na několikerou žádost, aby byla zrušena daň z obratu u mletí. Zní: "Ministerstvo financí oznamuje, že nepomýšlí na zrušení paušalované daně z obratu u mouky, mlýnských výrobků a otrub, poněvadž se zúčastněné vrstvy prostřednictvím svých zájmových sborů až na český odbor zemědělské rady v zastoupení stálé delegace zemědělských rad výslovně vyslovily pro to, aby tento paušál byl zachován." Nuže, tento výnos zcela jasně dokazuje, že se agrárníci prostřednictvím svých sborů dožadovali, aby paušalovaná daň z obratu byla zachována. Oni sami se svým koňským spřežením mohou své obilí dovážeti do mlýna a jsou osvobozeni od paušalované daně. Drobný zemědělec se svým kravským spřežením - mnozí mají jen jednu jedinou krávu - nemůže pro dalekou cestu často sám jeti, což se stává zvláště v horských krajinách, a v zimě, když cesty zamrznou, pak nemůže jeti vůbec; tu musí si najmouti cizí povoz - a to každý zvlášť, dohromady naložiti není dovoleno - a tak musí drobný zemědělec platiti povoz a daň z obratu. Že však zemědělské rady mohly podati takový nespravedlivý posudek, tím jest vinen nedemokratický starý volební řád, který skoro úplně vylučuje drobné zemědělce. Agrárníci mistrně dovedli hájiti si své výhody a svůj výlučný vliv a udržeti tento zpátečnický zákon. Dokud drobní zemědělci ve svých zákonitých sborech nebudou míti všeobecného, rovného a přímého volebního práva a nebudou tam zastoupeni, dotud nedosáhnou ani svého práva. Žádáme tedy ministra zemědělství, aby co nejdříve předložil demokratické volební právo do zemědělské rady, aby tato škoda v naší republice byla napravena. Teprve pak se přestane páchati křivda na drobných zemědělcích a pachtýřích a domkářích. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Knotek. (Výkřiky posl. Gottwalda. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Posl. Knotek: Slavná sněmovno! Když jsme v létě projednávali zákon č. 122 Sb. z. a n., věděli jsme, že peníz k tomuto účelu věnovaný nestačí ani k částečnému zhojení ran, způsobených živelní pohromou v tomto roce. Byly tu nejen veliké škody způsobené krupobitím, nýbrž byla tu i zlá neúroda žita a ozimů, vůbec způsobená špatným přezimováním, a vedle toho veliká neúroda píce i obilí následkem katastrofálního sucha, zejména na Slovensku a v některých částech Moravy. (Výkřiky posl. Gottwalda.)

Místopředseda Stivín (zvoní: Prosím o klid.

Posl. Knotek (pokračuje): Za tohoto stavu věcí ovšem nestačila normální péče o kraje postižené živelními pohromami, prováděná k tomu zřízenými fondy, na záchranu ohrožených zemědělských existencí a bylo tedy nutno pomáhati ještě umožňováním úvěru a úrokovým příspěvkem. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.) Bezpečně víme, že ani tato dodatečná podpora nestačí k postačitelné pomoci v enormních škodách, jakými i letos zemědělství československé bylo postiženo. Na to nestačí žádná přímá státní pomoc.

Naše zákonodárné sbory snaží se aspoň tímto způsobem podepříti zemědělské existence aspoň tam, kde živelní pohromy nadělaly škody největší. Kromě normální podpory u příslušných fondů, z titulů zákona zřízených, prováděny byly dvě akce jiné a to úvěrová péče stejného charakteru, jako byla prováděna r. 1929 a jíž teď ještě zlepšujeme, a mimo to byla prováděna tak zv. osivová akce, jíž se mělo pomoci zejména nejhůře postiženému zemědělství slovenskému a moravskému.

Tato akce osivová měla převážně ráz volební agitace hlavně v Čechách, místo co hlavním vodítkem měla býti snaha poctivě a nestranně pomoci těm, kdož toho nejvíce potřebovali. Víme, že žádnou takovouto akci nelze provésti tak, aby se tu a tam někdo necítil poškozeným, ale v této akci přímo dominovala snaha politicky agitovati.

Náš klub podává panu ministru zemědělství dvě interpelace: jednu o provádění tak zv. akce osivové v Čechách, druhou pak o provádění nouzové akce podpůrné a uvádí konkretně řadu křiklavých nesprávností, které ani organisaci těchto akcí, ani orgánům ji provádějícím nejsou ke cti. Formálně byly prováděním akce osivové pověřeny zemské a okresní úřady, fakticky však ji prováděla v Čechách i na Slovensku republikánská družstevní nákupna s republikánskými družstvy skladištními. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Tak zv. úřední akce přišla vlastně k hotovému a neměla již co prováděti. Dostala se, jak říkáme, ke snědenému krámu.

Úřední soupis uchazečů o seťové obilí v Čechách prováděn byl teprve za soukromou akcí republikánských družstev, která o úřední akci věděla dříve než okresní úřady. K dodávkám obilí nebyla připuštěna žádná jiná družstva kromě družstev republikánské strany. Nebylo šetřeno ani nejnutnějšího nabídkového řízení, aby dodávka seťového žita dostala se také za přiměřenou cenu. Ani nebylo postaráno o to, aby byly opatřeny drobné seťové druhy, a tak žito, které družstva nakoupila za 140 Kč 1 q, bylo prodáváno resp. přidělováno v ceně 180 Kč 1 q. K jakým výsledkům se při této nekontrolované akci dospělo, je vidno ze seťové akce, provedené v obvodu republikánského družstva v Počátkách. Do Horní Cerekve, kde má zmíněné družstvo filiálku, přijel správce Vitšel a na schůzi zájemců filiálkou svolaných vykládal, že okresu počáteckému přiděleno bylo 205 q žita, z čehož připadá na Cerekev Horní 90 q. Žito vám dávati nebudeme, pravil výslovně, opatřili jste si je od sousedů neb od družstva. Jde jen o to, že dva vagony žita jest asi 36.000 Kč, kteroužto částku mohou míti zemědělci po 2 roky bez úroků. Proto v každé obci podepište, že jste na vás připadající množství odebrali. Částku tu pak můžete u našeho družstva vybrati buď ve zboží nebo si ji vyzvednout a splatiti za 2 roky bez úroků. Pro okres počátecký byla akce svěřena pouze našemu družstvu, u nás si tedy musí každý tu částku proúčtovati. Lidová družstva byla z toho vyřazena a lidovci musí tedy proto k agrárnímu družstvu.

V Pelhřimově na př. rozeslal okr. úřad dne 19. září 1931 příslušný oběžník obecním úřadům, v němž starosty živelní pohromou postižených obcí informoval o zamýšlené nouzové akci seťové a vyzýval je, aby provedli soupis uchazečů i potřebného osiva. V době, kdy ještě starostové úřední oběžník v ruce neměli, to je v neděli dne 20. září, konalo se již důvěrné jednání funkcionářů republ. strany s republ. starosty obcí a hned na to 23. a 24. září 1931, tedy v době, kdy ještě okr. úřad ani přihlášky neměl, odváželi stoupenci strany republ. z republikánských družstev v Pelhřimově a Pacově "přidělené" seťové obilí.

U okr. úřadu v Benešově sjednána byla do jisté míry dohoda, že rozdělování osivového obilí zúčastní se také lidové družstvo, avšak na základě zakročení zem. úřadu a Kooperativy bylo ujednání zrušeno a rozdělování svěřeno výhradně republikánským družstvům v obvodu jmenovaného úřadu. Na vesnice v obvodu okr. úřadu v Příbrami, pokud byly postiženy živelní pohromou, se vůbec nic nedostalo a tamní rolníci vyšli úplně na prázdno.