Takéto sú pomery v Podkarpatskej Rusi. Takéto udalosti charakterizujú Podkarpatskú Rus a napriek tomu, že v Chuste v Podkarpatskej Rusi neprávom bolo strieľané na pracovníkov, nebolo zavedené pokračovanie proti pravým vrahom, ale vydaný bol súdr. sen. Lokota napriek protestom 10.000 pracovníkov.

To najlepšie charakterizuje, že spoločnosť kapitalistická stojí na veľmi vratkých základoch, keď už i pri takomto hnutí, pri zápase o mzdu musí sa chopiť zbraní, ako sa to stalo v Košútoch, vo Frývaldove, kde pracujúci chceli len demonštrovať proti smrti hladom. Ihneď a ukrutne strieľali medzi ních.

Preto sa šikujú v jednom rade pracovníci Podkarpatskej Rusi, priemyselní, zemedelskí i lesní pracovníci spolu s ubohými malými a strednými sedliakmi a zahajujú boj proti berným exekúciam, za prácu, chlieb, pôdu a za úplné sociálne i národnostné oslobodenie Podkarpatskej Rusi. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Křemen.

Posl. Křemen: Pane předsedo vlády, slavná sněmovno! Projednávání rozpočtu nikdy ještě nedělo se za tak těžkých poměrů ve státě a zejména v našem zemědělství jako právě letošního roku. Bude jistě uměním státnickým udržeti fakticky tento rozpočet v rovnováze, neboť stále větší požadavky se kladou na stát, zatím co příjmů rapidně ubývá. Bude potřebí nejvyšší šetrnosti a opatrnosti při každém vydání, byť by již i svolení k tomu bylo dáno. Stát náš činil od převratu veliká vydání, která byla častokráte větší než vyžadoval pravidelný rozvoj. Zákony, které měly přispěti k vyřešení první krise v našem státě, a to krise bytové, prvně nás značně vyčerpaly. Náklad na stavební ruch, jímž vznikla téměř celá nová města, možno odhadnouti dnes cca na 10 miliard Kč, a ty nám v dnešní době chybějí. Mimo to byla dána krátká lhůta k provedení staveb, která nutila stavitele, aby přilákali mnoho dělníků z venkova, kteří zde v městech byli dobře placeni, zvykli na lehčí život, nežli byl na vesnici, nevrátili se již zpět na venkov, nýbrž zůstali v městech. Tím však se situace bytová mnoho nezlepšila. Postavili jsme celá nová města a uložili jsme zde mrtvý kapitál, který nám tu chybí, a který je těžko nahraditi, neboť prameny nových příjmů v našem státě jsou jen dva: zemědělství a průmysl. Výměnou zboží těchto dvou oborů zabývá se obchod a administrativní záležitosti obstarávají úřady. Každý podnik, který je veden tak, že je více lidí v kanceláři nežli v dílně anebo na poli, zajde na úbytě a tento nezdravý zjev se objevuje také v našem státě a v našem rozpočtu.

Polovinu vydání činí vydání osobní a druhou polovinu teprve vydání věcná. Děláme-li škrty v rozpočtu na věcné náklady, bude nutno přiměřeně a úměrně také škrtati v druhém oboru našeho státního rozpočtu, byť by to bylo nepopulární, ale v zájmu státním je nutné, t. j. i v oboru osobním. Slábne-li první pramen v našem státě, zemědělství, a nevrátí-li se mu za jeho produkty ani to, co za potřeby své musí vydávati, musí se zhroutiti i to vše ostatní, co ve státě na tomto zemědělství je závislé.

Bylo velkým omylem některých stran podceňovati domácí zemědělskou výrobu a spoléhati na státy zahraniční. Dnes vidíme, jak každý stát chrání svoje zemědělství. Příklad nám dává zejména průmyslové Německo. My jsme od začátku našeho státu spoléhali na cizinu, že bude od nás odebírati průmyslové výrobky, textilie atd. a proto otevřeli jsme jí dveře dokořán, aby mohla dovážeti k nám i zemědělskou produkci, která jí přebývala.

Náš průmysl se těšil větší přízni a proto jen on byl chráněn a jemu se pomáhalo. Jak mylný to byl názor, je možno viděti dnes: Jakmile zhroutilo se zemědělství, hlavní to domácí konsument, zhroutil se i průmysl. Proto naše republikánská strana správně vždy dokazovala, že je třeba chrániti každou domácí výrobu, především naše zemědělství. Byli jsme to my, republikáni, kteří jsme žádali již r. 1925 celní ochranu proti dovozu obilí, dobytka i masa z ciziny. Ale byl to celý blok socialistický, který přímo zuřil proti našim požadavkům a brzdil je takovým způsobem, že s tohoto místa se stydím líčiti ty výjevy, které se zde odehrály při hlasování. Pánové ze socialistických řad nám vytýkali, že chceme zdražiti chléb, ale politikou jich připravili jsme lid o zaměstnání. Našimi požadavky o celní ochranu chléb se nezdražil, naopak, jak vidíme, chléb je právě lacinější. Volali na nás: Ať sleví zemědělci, a sleví potom všichni ostatní. Nuže já se ptám: Kdo slevil tolik jako zemědělec? Nikdo. A nejsmutnějším jest ještě doklad, že ani konsument z té naší bídy zemědělské nic nemá. Konsum městského a průmyslového člověka by zde byl, ale chybí a klesá konsum našeho venkovského zemědělského lidu. Poklesl konsum cukru, kávy, masa, šatů, strojů na vesnici, poněvadž není peněz. Koruna československá má dnes na vesnici cenu desetkrát větší nežli ve městech. Na vesnici se musí šetřit, protože je tam hůře, nežli bylo před válkou. Šetří se na statku, šetří se na chalupě, v rodině i na dětech. Přes to, že se nic nedostává za prodaný produkt, ať je to dobytek nebo obilí, odprodává se co možno nejvíce, aby se sehnal nejnutnější haléř na neodkladné platy. Děti chodí nuzně oblečeny do školy, spatně se stravují a slabé podléhají různým nemocem. Zkřivení páteře, tuberkulosa plic, skrofule na krku jsou dnes u venkovského dítěte velmi častým zjevem. Do školy chodí často i 2 hodiny, ne po silnici, nýbrž po rozblácených cestách. Boty rozmočeny a kosti zachvácené reumatismem již z mládí. Dnes není těch zdravých lidí na venkově, ale předčasně zestárlí, zedření, umírají v nejlepších letech. Lékařská péče je naprosto nedostačující a úmrtí žen-matek je zdrcující. V zájmu národa by bylo nutno poskytnouti zdarma porady lékařské, jakož i léky matce venkovské, která vychovává naši budoucnost národa náš dorost.

Na venkově, zvláště na českém jihu, ubývá obyvatelstva, t. j. pracujícího lidu. Za posledních 10 roků to činí 10 až 15%. To pociťuje se strašně na hospodářství. Tam, kde měl hospodář 4 pomocníky, má dnes 1, nanejvýš 2; práce intensivním hospodařením přibylo, ač se méně trží, a tu práci musí zastávati hospodář sám se ženou a s malými dětmi. Žena rolníka je zedřena a malé děti od mládí zamořeny, že důsledky pak viděti jest u dnešních odvodů. Porovnejte ženu z města a ženu z vesnice! Ve městě je dnes přepych, na vesnici strádání. Nikde a v žádném povolání nezkusí tolik žena jako žena zemědělce. Její ustarané skráně a vrásčité ruce zasluhují úctu, obdiv a uznání.

My zemědělci vzdáleni větších měst a často i dráhv, jsme dnes v tak těžké situaci, že hospodářství naše stále zadlužujeme. Výnosy klesají, protože nelze již kupovati strojených hnojiv, na kterých kartely neslevují, režie se zvyšuje, ale toho berní správy nevidí a neuznávají. Způsobem téměř nezákonným nadiktují příjem zemědělci, který ve skutečnosti nemá, a měří daň výdělkovou stejně vysoko jako v letech předcházejících. Žiji a hospodařím na statku v horské poloze 600 m vysoko v kraji táborském a přede žněmi jsem projížděl ještě jiné takové obce a okresy ve vyšších polohách na Milevsku, Sedlčansku, Kamenicku a Počátecku a vida tam tu slabou úrodu, řekl jsem si: Zde aby stát odpustil všecky daně a ještě zemědělskému obyvatelstvu tam bydlícímu připlatil na to, že v takových končinách, vzdálených veškeré komunikace, mezi neúrodným kamenitým krajem žije a pracuje. Proto právem žádáme, aby berní správy upustily od předpisování důchodové daně u zemědělců v těchto vysokých polohách a ušetřily si práci.

Nesmírně zatěžují zemědělství premie sociálního pojištění. To je železná kráva, jako když pošlete na statek vojenskou exekuci, která bývala v dobách roboty. Začnou-li nemocenské pojišťovny exekvovati v dnešní těžké době zemědělce pro nezaplacení těchto premií, nechtěl bych bráti odpovědnost za pořádek.

Vážení pánové! K bídě venkova přispívají v neposlední řadě vysoké tarify na drahách, zvláště pro nákladní zboží. Žádáme propočítání tarifů na místních drahách a slevu na dovoz slámy a krmiv do krajin živelní pohromou postižených. Aby nevznikal ještě větší schodek na našich železnicích, možno zrušiti zvláštní dělnické vlaky, které jezdí v sobotu a v neděli. Řádné osobní vlaky nemají co voziti a v dělnických vlacích jezdí dělníci do Prahy snad pro podpory v nezaměstnanosti.

Pana ministra financí bych pěkně prosil, aby neposílal exekuce do našich horských zemědělských vesnic, ale aby se podíval tam, kde by mohl nalézti peníze z naší zemědělské bídy nahromaděné. Dnes prodáváme my zemědělci ječmen za 100 Kč 1 q, dříve stál 200 až 240 Kč, chmel malý cent za 120 Kč, dříve stál až 4000 Kč. Voda je přece stejně zadarmo, jako byla dříve, ale pivovary prodávají pivo stejně tak draho, jako před 5 lety, když tyto poměry byly tak zvýšeny. Uzenáři slevili na 1 kg svých výrobků v poslední době 1 Kč, ale my zemědělci slevili jsme na 1 kg živé váhy u dobytka až 5 Kč, u vepřů 6 až 8 Kč. Není divu, že tito uzenáři kupují si dnes v jižních Čechách celá panství za peníze z bídy selské vydělané. Majitelé sodovkáren prodávají sodovky a minerální vody litr za 1 až 3 Kč. Račte porovnati, kolik stojí proti tomu 1 l mléka a co dá práce jeho výroba proti 1 l vody nebo piva nebo v živočišné produkci 1 kg uzenin! A to pan ministr zásobování nevidí? Kdo je tím protektorem ve správní radě plzeňského pivovaru, že se tyto zisky přehlížejí? Ministerstvu zásobování působilo nedávno starost mléko, které je dnes prodáváno 1 l za 1 Kč mlékárnám do Prahy. Novým zákonem, jehož návrh toto ministerstvo připravovalo a který měl býti projednán, měla býti zavedena ještě kontrola stájí a šikanování zemědělců. Byl to návrh zbytečný, proti zemědělcům namířený, a nemá-li ministerstvo zásobování jiné práce, voláme: rozpustiti a nevydržovati nezaměstnané ministerstvo!

Letošního roku opětně řádilo krupobití v jižních Čechách. Na všech okresech kroupy rozbily naši polní úrodu. Nikdo nebyl pojištěn, protože premie jsou tak vysoké, ba skoro nemožné. Kartelované pojišťovny jako pijavice pijí krev z našeho těla a stálé oddalování veřejného pojištění proti živelním pohromám činí trapný dojem na naši zemědělskou veřejnost. Kartely musejí zmizeti z našeho veškerého života, neboť jsou jednou z vážných příčin dnešních kritických poměrů. Je smutno dnes na vesnici po krajně nepříznivém létě. Obilí se neurodilo a píce téměř žádná. Rolník vede hromadně dobytek na trh a prodává za každou cenu, neboť není čím krmiti a nemůže jej přes zimu udržeti. Tak při posledním trhu v Táboře prodávaly se krávy 1 kg živé váhy za 1 Kč, kráva za 300 Kč, kůň za 400 Kč. Nic se nestrží a bude vyprodáno. To je úplná zkáza zemědělství. Žijeme z posledního. Jak dlouho to může vydržeti zemědělec, nedojde-li brzo také i na stát? Zákonem z 13. června 1930, čís. 85 byla zavedena cla na dovoz cizího dobytka. V odstavci c) v poznámkách byly určeny také přirážky, které se mají k těmto clům zaváděti, jestliže cena dobytka klesne na 16%. Můj kolega klubovní posl. Bistřický ve své řeči sám dokazoval, že pokles je zde o 50%, ale my jsme ještě neviděli, že by byly tyto přirážky zavedeny. Voláme po okamžitém jich zavedení, aby se aspoň trochu vyrovnávala cena, která dnes neodpovídá výrobním nákladům a která dnes působí ztráty našemu zemědělství.

Včera přijel jeden cizinec z Vídně. Žasnul nad tím, jak Praha žije. Ulice plné aut, divadla plná, biografy, kavárny, zábavní místnosti všecky plné. Zde v Praze není ještě viděti krisi. Praha o tom neví, jak trpí venkov. Je zde nepoměrně veliká nespravedlnost vůči našemu venkovskému obyvatelstvu. Jeho šetrnost a jeho pracovitost byla tímto státem nedoceněna. To je základní chyba. Teorie lidí, kteří volají po 40hodinové době pracovní v týdnu, neudrží stabilitu žádného státu, ale utlouká lidi, kteří dovedou a chtějí pracovati a šetřiti. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Kdyby nebylo práce a šetrnosti, neudržela by se naše čsl. valuta v té hodnotě jako je dnes. Je to zájem státu, aby se naše valuta dnes nevyvážela za hranice, a co můžeme vyráběti doma, aby se nekupovalo za hranicemi. A já se táži slavné vlády, jaké překážky brzdí projednání zákona o povinném míchání lihu s benzinem? Proč vydáváme stále takové částky do Rumunska za benzin, když můžeme vyráběti v naší republice pohonnou látku motorickou a ušetřiti peníze doma v našem státě, které, kdyby zde kolovaly, přispěly by značně také k zmírnění krise v zemědělství i v jiných oborech? Měli jsme slib, že zákon ten bude první na programu ještě před rozpočtem a my jej ani do konce roku neprojednáme! Jakou důvěru v tyto sliby můžeme žádati od zemědělců, když všechny zemědělské předlohy, které prospívají více státu než zemědělství samému a které přinášejí státu příjmy, jsou takto některými stranami oddalovány? Žádáme a prosíme pana ministra zemědělství, aby trval na rychlém projednání této předlohy podle daného slibu. Jsme vděčni panu ministru zemědělství Bradáčovi za účinná opatření vlády při dovozu produkce rostlinné. Ale každé toto opatření, nežli se projedná ve vládě, přichází už hodně opožděně. My bychom si přáli rychlejší tempo v takovém zasahování, neboť takové opatření se činí vždy jen v době nutné a důležité.

Dnes, bohužel, nestačí při povolovacím řízení poměr, že na jeden vagon domácí pšenice zakoupí se 4 vagony pšenice cizí. Poslední úterní bursa zase vykázala značný spád cen na našem trhu a škodu v našem zemědělství. Je třeba, aby tento poměr byl co nejdříve upraven tak, aby na každý vagon domácí pšenice byly povolovány jen tři vagony cizího obilí.

Žádáme, aby podobné povolovací řízení bylo zavedeno též na produkci živočišnou, neboť i přes to, že doufáme, že zvýšená ochrana celními přirážkami přece bude 10. prosince uskutečněna, tato ochrana nestačí a je třeba dovoz cizího dobytka a zvláště masa z cizích států k nám regulovati, abychom nepřivedli do zoufalství zemědělce, kteří následkem neúrody píce a krmiva jsou nuceni vyprodávati své stáje. (Výkřiky posl. Kubače.)

Uzavírám: Je nutno v našem státě chrániti domácí výrobu, ať je druhu jakéhokoli, proti cizí konkurenci. Zemědělství dostalo se za poslední tři léta do takové katastrofy, že ani příští generace se z ní nevzpamatuje. (Výkřiky posl. Kubače. - Místopředseda Stivín zvoní.) Je nutno poskytnouti zemědělství levný úvěr a daňové úlevy, aby se mohlo opět vzpamatovati. Sociální břemena je třeba na čas úplně zastaviti, soukromému vlastnictví zvýšiti záruku státu, vyzvednouti morálku daňovou a zameziti anarchii, která se dnes vrhá na zemědělce. Není příjmů v zemědělství, proto nelze mu ukládati desatero druhů daní. Šetřiti na každé položce našeho rozpočtového vydání a opatrně vydávati, je povinností všech.

Žádáme na vládě v dnešní kritické době rychlá opatření pro zemědělce a dáváme jí možnost ku provedení těchto požadavků tím, že budeme hlasovati pro tento rozpočet. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): K této třetí, hospodářské a dopravní části podrobné rozpravy o státním rozpočtu a finančním zákoně není již nikdo přihlášen, listina řečnická jest vyčerpána a rozprava skončena.

Přistoupíme proto k poslední části podrobné rozpravy, to jest k části finanční, zahrnující tyto rozpočtové kapitoly: Ze skupiny I. (vlastní státní správa) oddíl D. Správa finanční: kap. 21. Ministerstvo financí, a E. Kontrola státní správy: kap. 22. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

Finanční zákon.

Ke slovu o této části rozpravy jsou přihlášeni řečníci: na straně "proti" pp. posl. Štětka a posl. dr Hassold; na straně "pro" pp. posl. dr Reisz a Bečák.

Uděluji slovo prvnímu zapsanému řečníku "proti", p. posl. Štětkovi.

Posl. Štětka: Pánové! Státní finance Československé republiky jsou zachváceny krisí zahnívajícího kapitalistického řádu. Celé hospodářství státních podniků je hospodářstvím schodkovým, úpadkovým, jak to potvrzuje skutečnost, že všechny státní podniky dohromady vykazují na konec neuhrazený schodek 23,591.960 Kč. Jaké budou konce vašeho hospodářství a finanční politiky, může si už dnes každý průměrný občan spočítati na prstech. Projednávaný státní rozpočet pro rok 1932 je výrazem finanční krise a nikdo nevyvrátí skutečnost, že jeho rovnováha končí miliardou neuhrazeného schodku. Nikdo nemůže popříti, že se přímo zuřivým způsobem seškrtaly všechny položky na sociální úkoly, na bytovou péči, péči o mládež, válečné poškozence, na léčebnou péči, léčení tuberkulosních, epidemie, stavbu nemocnic, na vzdělání lidu, živnostenské školy, péči o chudé studenty atd. Seškrtali jste i položky na stavby skol, na stavbu bytů pro státní zaměstnance, položky na regulace malých řek, strašně životně poškozujících domkáře a malé rolníky. Odbouráváním všech těchto položek ušetřili jste miliardy, ale tím jste rovnováhu rozpočtu nezachránili.

Snížili jste rozpočtovou položku na platy státních zaměstnanců nižších kategorií o 70 mil. Kč, pense o 55 mil. Kč. Odbourali jste mimo rozpočet vánoční výpomoc státním zaměstnancům o 200 mil. Kč ale přes to zůstává jedna miliarda rozpočtového schodku ničím neuhrazena. Ale chcete přece jen něco ušetřiti, a to na srovnání vašeho rozpočtu s rozpočtem SSSR, který byl každým rokem ke zprávě rozpočtového výboru přiložen a který by právě rozpočet pro rok 1932 postavil do takového světla, že by přímo pobuřoval, toto srovnání československého rozpočtu s rozpočtem státu dělníků a rolníků škrtáte a tím podle zprávy pana zpravodaje chcete ušetřiti ovšem ne na financích, nýbrž na pobuřování, krachu a drancování poslední koruny z kapes pracujícího lidu.

Zmocňovacím nařízením finančního zákona chcete mimo rozpočet na bankrotové hospodářství vypůjčiti si 1.222,912.500 Kč. Na práci a chléb nezaměstnaným peněz nemáte, ale jako výsměch vší bídě a hladu nezaměstnaných mimo rozpočet zmocněním z vydlužených peněz chcete dáti: 1) 100 mil. Kč pro potřeby t. zv. veřejného zájmu, to znamená, až vám bude hořet koudel, abyste je vrazili policajtům a četníkům, aby vás chránili. 2) 60 mil. Kč elektrárenským milionářským podnikatelům, aby mohli lépe vykořisťovati venkovskou chudinu zdražováním elektrického proudu. 3) 400 mil. Kč na hrazení schodků železnicím a při tom ministerstvu nár. obrany jsou promíjeny dopravní náklady po čsl. státních drahách. 4) 2 mil. Kč na továrnu vojenských letadel. 5) 50 mil. Kč na stavbu vojenských střelnic a skladů. 6) 14 mil. Kč na přepychové zařízení státních lázní pro vypasené, přežrané cizozemské i československé buržuje. 7) 250 mil. Kč jako náhradu za lesy Schwarzenbergům, Fürstenbergům a všem velkořezníkům ze světové války a při tom od drobných zemědělců, kteří za drahé peníze koupili korec pole, vymáháte na úrocích každou korunu exekučně.

Na přímou podporu finačního kapitálu podnikatelům a na podporování korupce zavedli jste pro r. 1932 fondové hospodářství bez kontroly, na které dáváte 800 mil. Kč, které na konec zmizejí ve vašich bezedných kapsách. R. 1932 chystáte ještě daleko větší a důkladnější drancování kapes pracujícího lidu snížením přímých daní fabrikantům, finančnímu kapitálu a zvýšením nepřímých daní, zejména dávky ze zápalek, zdražením tabáku atd.

Kde chcete bráti peníze, ukazuje váš rozpočet a jeho srovnání takto: Na daních přímých chcete vybrati 1.696,236.000 Kč, méně proti roku 1931 o 146,300.000 Kč, což činí z 11.145,322.000 Kč pouhých 15.25%. Na daních nepřímých, dávkách a poplatcích, postihujících širokou pracující třídu, postihujících každé sousto chleba nezaměstnaných, hladových rodin dělníků, chcete vybrat 7.383,242.000 Kč, což činí 66.25%. Na pokutách, účasti státu na lihu, na dávce ze zápalek, poplatcích a taxách za státní dozor chcete vybrati 306,765.000 Kč, což činí 2.75%. Státní správa na různých úkonech má vydělat r. 1932 297,383.900 Kč, což činí 2.65%. Monopol tabákové režie a prodej tabáku má vynésti r. 1932 1.441,187.000 Kč, tedy více o l57,319.700 Kč, což činí 13.10%.

Miliardové státní podniky, 124 dvorů, 11 pil a celé desítky jiných podniků, státní báňské a hutní závody, pošty, státní mincovna, školní závody, státní tiskárny, t. j. 6 státních miliardových podniků mají vynésti přímo směšnou částku 25,178.800 Kč, ale naproti tomu stojí tu schodek železnic, Úředních novin, schodek Tiskové kanceláře 48,770.760 Kč. To znamená, že u státních podniků je faktický schodek 23,591.690 Kč. Tento schodek je dokladem úžasného hospodářství ve státních podnicích, a to při mizerných mzdách; na př. na státních statcích a lesích se platí lesnímu dělníkovi 8 Kč denně, u železnic 350 Kč měsíčně, u státních báňských podniků dokonce 140 Kč měsíčně. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 101 této těsnopisecké zprávy.] má býti hrazeno podle rozpočtu výnosem státní loterie, která je nejaktivnějším státním podnikem a vynáší státu 20,508.200 Kč. Je pravda, že lidská hloupost tu zachraňuje státní podniky před bankrotem.

Celkové srovnání státního rozpočtu ukazuje, že na pracujících bude vydřeno pomocí nepřímých daní, dávek a poplatků k úhradě všech státních potřeb 84.75% rozpočtu, z příjmů třídy majetné pouhých 15.25%.

Nač chcete dát peníze vydřené z pracujícího lidu, ukazují podle vašeho rozpočtu tato čísla: Na vládu a její aparát, na militaristický aparát, na přípravu k válce, na potlačovací aparát, policajty, četníky a soudy chcete dát 2.922,275.400 Kč, na aparát kulturní a sociální reakce, kontroly exekuční a finanční 2.212,310.600 Kč, na přímou podporu finančního kapitálu a bank 1.746,708.000 Kč, tedy na vládní potlačovací aparát a podporu finančního kapitálu z celkového vydání 11.140.656.600 Kč úhrnem 6.881,293.000 Kč, tedy plných 60.69% všech státních vydání. Je přímo strašné, co požere aparát a finanční kapitál z prostředků vydřených na pracující třídě.

Ale naproti tomu na vzdělání lidu včetně učitelských platů, na sociální a zdravotní úkoly státu, o nichž se při rozpočtu tak žvanilo zejména z řad sociálfašistických vůdců, přichází z celkového rozpočtového vydání pouze 2.534,891.300 Kč, čili 22.55%. Na hospodářský rozvoj státu, zemi, obcí, zemědělství a živností povolujete. 1.724,472.300 Kč čili 15.34% (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Tak tedy vypadá vaše starost o pracující lid, o drobné zemědělce a živnostníky. Proti vašemu rozpočtu jako plánu hladu, bídy a třídního útlaku, chystanému pro r. 1932, stojí tu návrhy komunistických poslanců na zaopatření chleba a práce pracující třídě. Vy chcete z peněz vydřených na pracujících použíti 9.318,708.600 Kč k ochraně bohatých proti pracujícím chudým, jak jsem již zde dokázal. My naproti tomu navrhujeme snížení rozpočtu o 5.325 mil. Kč a z toho navrhujeme na nezaměstnané 2 miliardy Kč, na stavby bytů, škol a nemocnic, na zaopatření práce a chleba nezaměstnaným 1.820 mil. Kč, 80 mil. Kč na přímou podporu domkářům a drobným zemědělcům a vesnické chudině, 104 mil. Kč místo [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 2. prosince 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.] kněžím, na podporování chudých studentů a stravování školních dětí.

Vystěhovalcům, dělníkům v zahraničí bez práce a příslušníkům Československa, kterých se odhaduje v bídě a hladu na 200 tisíc, navrhujeme 50 mil. Kč z rozpočtu ministerstva zahraničí na místo vydání zbytečných a luxusních. Pro ty, kteří celý svůj život dřeli, pro přestárlé a ku práci neschopné dělníky, pro něž máte jen obecní pastušky, navrhujeme 10 mil. Kč jako zimní výpomoc vedle jiného zaopatření pro celý zbytek jejich života.

Vedle toho doplňujícími návrhy navrhujeme zvýšení podpor válečných poškozenců, zimní výpomoc státních zaměstnanců, zvýšené položky na bytovou péči, na vyživování nezaměstnaných a jejich dětí, přestárlých dělníků, na sanaci hornického pojištění, a to tak, aby pokud není úhrady z položek námi navrhovaného snížení rozpočtu, byla zbývající část k těmto účelům okamžitě vymáhána exekučně na dlužných daních milionářů a milionářských podniků.

Bankrot státního rozpočtu zakrýváte finančním zákonem. Na 2 miliardový schodek dáváte zmocnění ministru financí, aby zápůjčkou opatřil aspoň 1.222,912.500 Kč a zase ne k zaopatření chleba a práce nezaměstnaným, nýbrž na podporu krachujícího kapitalistického řádu. Navrhujeme proti vašemu zmocnění ministra financí a proti vašim zápůjčkám, aby ministr financí bezodkladně vymohl 5 miliard Kč dlužných daní na milionářích a milionářských podnicích. Navrhujeme, aby této částky použil na přímou podporu nezaměstnaných, na zaopatření chleba a práce. Proti vašemu návrhu zmocňujícímu navrhujeme, aby 2.160,722.094 Kč místo na úmor a úrok dluhů bylo použito v té době ohromné nezaměstnanosti, hladu a bídy na stavbu dělnických bytů, nemocnic, škol a k jiným účelům prospěšným dělníkům, drobným zemědělcům, malodomkářům a drobným živnostníkům.

Na místo 300 mil. Kč, které navrhujete pro ministerstvo soc. péče k čelení nezaměstnanosti a při tom ponecháváte úplnou volnost, aby této částky bylo použito proti nezaměstnaným, navrhujeme, aby ministr financí vymohl 300 mil. Kč na dlužných daních kapitalistických společností, bank a velkých průmyslových podniků, jakož i jednotlivců, kteří vlastní více než 1 mil. Kč a aby této částky bylo použito nejdéle 20. prosince 1931 k vyplacení zimní výpomoci pro nezaměstnané ve výši 300 Kč svobodným a 500 Kč ženatým a živitelům rodin podle návrhu komunistických poslanců tisk 1416.

Náš plán, strany komunistické a rudých odborů, jediného to vůdce pracujících, na zaopatření chleba a práce, stojí dnes na denním pořadu třídního revolučního boje ve všech fabrikách, dílnách, na polích a na všech shromážděních pracujícího lidu proti vašemu plánu bídy, hladu a vykořisťování nejširších vrstev vesnické i městské pracující chudiny. Oba plány jsou proveditelné - to zdůrazňuji napřed - avšak s tím rozdílem, že váš plán podle rozpočtu na r. 1932 budete prováděti a prosazovati třídním násilím za zvýšeného hladu a bídy nezaměstnaných a polozaměstnaných, zvýšeným vykořisťováním dosud pracujících, k záchraně hroutících se vašich kapitalistických řádů, za pomoci zvýšeného počtu četnických bajonetů, policejních pendreků, zvýšené persekuce, zvýšeného poctu exekutorů, zvýšeného počtu kriminálů a konečně zvýšeného vydání na militarismus a novou válku.

Naproti tomu náš plán na zaopatření chleba a práce a pomoci vesnické chudině stane se akčním plánem třídního boje celé pracující třídy. Je to jediná cesta vedoucí pracující z toho vašeho ostrova klidu, pořádku a hladu. Naše návrhy dávají pracující a vesnické chudině vše, co v této době potřebuje a znamenají ve své podstatě vzíti bohatým a dáti chudým. Toť heslo k prosazení těchto návrhů, toť heslo v boji za chléb, práci a moc pracujících v tomto státě! (Potlesk komunistických poslanců.)