Čtvrtek 26. listopadu 1931

Na druhé straně ta okolnost, že v takové těžké hospodářské době, kdy se každý snaží vyráběti a prodávati nejlevněji, je konkurence, řekl bych, přímo nekalá, působí arci, že při těchto nabídkách nezapočítá se do kalkulace všecko: 2% daň z obratu, 5% nemocenského, 2% úrazové pojišťovně. Toto všeobecně a pravidelně těm malým a středním živnostníkům uniká. Ten, který to počítá, je drahý, ten práci dostati nemůže. Kdybych měl rozhodovati o zadávání prací, měl bych na mysli národohospodářský vývoj, který by mi určoval: musím si uchovati jako stát a veřejná správa solidní podnikatelství a podnikatele, a mám-li si je uchovati, nesmím je a priori vyřazovati z dodávek. Dělal bych věc takto: Vyloučil bych nejlacinějšího a nejdražšího, vypočítal bych potom mezi zbylými střed. Ten střed je nejpravidelnější a nejpravděpodobnější správná kalkulace, tomu bych práci zadával. Udrželi bychom si určitou část lidí výdělečně schopných, a to, co se nekale do tohoto podnikání zapletlo, bychom tím vymýtili.

Míti silný podnikatelský stav, je národohospodářským i hospodářským úkolem státu a každého národa.

Chtěl bych kol. Patejdlovi říci, že to paušální nařknutí o defraudování daně z obratu, poněvadž ji poplatníci zaplatili, není správné, a on, kdyby nebyl státním úředníkem, kdyby byl jenom několik roků samostatně výdělečně činným, díval by se na tuto otázku docela jinak a nikdy by s tohoto místa takové paušální obvinění nepronesl. Tím méně bych to od něj očekával, když jest úředníkem kanceláře presidenta republiky. Musíme si již s tohoto místa vyžádati trochu více seriosnosti vůči poplatníkům.

Nemohu tedy k tomu nic jiného říci, než že to paušální obvinění se mi zdá přece jenom, mírně řečeno, přehnaným výkladem o daňových nedoplatcích.

My předlohy přijímáme a budeme pro ně hlasovati, poněvadž jsou to vládní předlohy (Výkřiky.) a protože to považujeme v přítomné době za nutné řešení zla, ve kterém žijeme. (Výkřiky komunistických poslanců.) Ale chtěl bych říci toto: (Posl. Kubač: Kritisujete základ celého rozpočtu a teď povedáte, že súhlasíte! - Místopředseda Stivín zvoní.) Tak tomu není. - O nás se velmi často píše jako o straně, která by byla nepřátelská úřednictvu, státním zaměstnancům a která by jim nepřála vyšších platů nebo slušnou, člověka důstojnou zajištěnou existenci. Tento výklad je podle mého soudu buď úmyslný nebo přehnaný. (Posl. Kubač: Až príliš pravdivý!) Řeknu vám tedy opak. Kdybychom my jako obchodníci a živnostníci měli s toho egoistického, vlastního stanoviska dáti průchod věci, musili bychom vás přesvědčiti, že je to klamné nazírání. Vždyť my máme zájem na tom, abychom měli co nejlépe existenčně zajištěné příslušníky tohoto státu, kteří by byli koupěschopni, poněvadž určitá část, a řekl bych, většina toho, co tito státní zaměstnanci nebo zaměstnanci soukromí dostávají, probíhá našima rukama směnou peněz za zboží. Tedy promiňte, domnívat se, že bychom byli proti 13. platu, je klam, poněvadž víme, že by část 13. platu v předvánočním týdnu proběhla našima rukama, že bychom na tom něco vydělali. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tedy to je samozřejmé a logické, není třeba velké duchapřítomnosti, aby se to poznalo. Ale my říkáme současně něco jiného. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) Poslechněte, s vámi se o té věci přít, je velmi těžko, a to z těchto důvodů: Vy byste rádi viděli, kdyby tento stát rozdával tolik, až by nastalo jeho hospodářské zhroucení, a na zříceninách tohoto státu chtěli byste vybudovat nový sovětský stát. Tedy to je velký rozdíl mezi vámi a námi. My zase stojíme na stanovisku: rozumnou politikou, šetřením, hospodařením v tomto státě zabezpečiti ten stát hospodářsky a finančně, abychom mohli těm státním zaměstnancům platiti aspoň zákonem stanovené platy bez vánočního přídavku. (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Budeme pro předlohu hlasovati prostě proto, poněvadž finanční stav státu toho opatření vyžaduje. Řeknu hned, proč. Objeví-li se deficit anebo rozdíl mezi předepsanými nebo preliminovanými a zaplacenými příjmy miliardovým schodkem, pak se ta miliarda někde musí vzít. Jest otázka, je-li možno uvaliti ještě nová břemena na poplatnictvo tohoto státu, či nikoli? Chci říci, že dalšího zatížení by výrobní složky a poplatné vrstvy v tomto státě nesnesly. Tedy mohla by následovat věc druhá, tu miliardu si prostě cestou inflace natisknout. To by byl hřeb do rakve hospodaření tohoto státu, a státní zaměstnanci by byli první, kteří by takovéto hospodaření pocítili na svých bedrech, poněvadž i kdyby dostali vánoční příspěvek, de facto inflací klesla by kupní schopnost čsl. koruny, což by eo ipso mělo za následek, aniž by se musily platy snižovat, že by byly de facto platy sníženy. Tedy všechny tyto důvody mluví pro to, aby se taková opatření děla, jaká se dělají. Dělají se ve prospěch státu a tyto oběti musí přinésti každý. Nebudu dělati advokáta našim rolníkům, ale, jestliže oni dostávali za pšenici, řekněme, 220-240 Kč, a dostávají nyní 120 nebo kolik korun, to je ztráta jedné poloviny. Což to není oběť? Což není obětí to, když někdo se celý rok dře a na konci roku při bilanci objeví 80 i více tisíc korun ztráty, při čemž musí zaplatiti ještě 20.000 Kč daně z obratu? Tak vypadá skutečnost. Tyto oběti v takové těžké době musí přinésti každý, komu záleží na existenci tohoto státu, a já se domnívám, že tímto opatřením jsme stát přece jen, pokud to bylo možno, zajistili. Přes to se domnívám, že všechna tato opatření ještě nepostačí, poněvadž hospodářské poměry budou se ještě zhoršovati. My krisi hospodářskou vyřešenu nemáme a dlouho míti nebudeme. Vykládalo se, že zrušení 13. platu navrhl kol. ministr Mlčoch. Chci s tohoto místa konstatovati, že to pravda není, že ti, již tuto zprávu přinesli, byli buď mylně informováni, nebo učinili tak s určitým úmyslem. Nenavrhli jsme zrušení 13. platu, nemáme též důvodu, abychom překáželi hospodářské konsolidaci tohoto státu.

Tím myslím, že jsem zhruba poukázal na ty nejdůležitější věci, které přímo nebo nepřímo s těmito předlohami souvisí. Budeme pro předlohy hlasovati.

Dříve však, než ukončím, chtěl bych říci své osobní dojmy o Frývaldově. Řeknu poctivě a otevřeně: Příkazem státu a státní správy je, aby za každou cenu zabezpečila klid a pořádek v tomto státě. To je její povinností a jejím úkolem. Mám však za to (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) že při 20 zraněných je 7 nebo 8 mrtvých příliš velké číslo a že budeme musiti po této stránce věnovati výchově našich četníků větší pozornost. Domnívám se, že buď bylo příliš mnoho shovívavosti a nechalo se dojíti, až se demonstranti přiblížili příliš blízko k četníkům, anebo že nebylo dostatečně přihlíženo, že demonstrující musím učiniti neschopnými při nejmenších obětech na životech. To je mé osobní stanovisko. (Obrácen ke komunistickým poslancům:) Vám bych chtěl říci: buďte aspoň na tolik rozumní a uvědomte si, že nemůžete Československou republiku znásilniti, že menšina v tomto státě nikdy rozhodovati nebude, hlavně pak, že nebudou připuštěny násilnické metody v tomto státě. (Hlasy: V tomto státě bude rozhodovati pracující lid!) V tomto státě bude trvale rozhodovati klid a pořádek a tento klid a pořádek si naše občanstvo, které miluje stát a je dbalé pořádku a klidu, také zabezpečí. A čím méně pokusů budete dělati, tím menší budete míti také odpovědnost za prolitou krev. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Hodina.

Posl. Hodina (německy): Slavná sněmovno! Němečtí zemědělci stojí pod zdrcujícím dojmem událostí ve frývaldovském okrese, zasluhujících mimořádného politování. Štvanice nesvědomitě vnášená mezi naše pracující lidi vyžádala si opět lidské životy. Vyčkáme výsledku zahájeného parlamentního šetření a se vším důrazem budeme trvati na tom, aby vinníci z té neb oné strany byli co nejenergičtěji stíháni. (Výkřiky posl. Höhnela.)

Varujeme německé venkovské obyvatelstvo, aby se v této strašlivé době nedávalo zneužívati nesvědomitými štváči k provádění jejich cílů, ohrožujících veškerý náš hospodářský život, poněvadž se jen sami svedení stanou obětí této agitace.

Neobyčejně těžký stav, jejž prožíváme, vyžaduje mimořádných opatření. Že v takovýchto dobách musí všichni něco obětovati, je samozřejmá věc. Dělníci, živnostníci i zemědělec přinášejí již strašlivé oběti. Není dosti na tom, že zemědělství bylo postiženo pohromou nejhůře, od většiny postižených zemědělců vymáhají se daňové nedoplatky, často velmi krutým a nelidským způsobem. My, zemědělci, nikdy jsme nezáviděli úředníkům odměnu za jejich práci, ale dnes musíte pochopiti, že počneme záviděti skupině lidí, která má aspoň něco jistého a může také spoléhati, že jí stát tyto peníze bude vypláceti, zatím co tisíce zemědělců bylo již zničeno a dalším desetitisícům zničení ještě hrozí, a různé politické strany nemají při tom pro tuto bídu sebe menšího pochopení.

Domnívám se tedy, že rozumná část státních úředníků bude pokládati snížení státních platů, nařízené přechodně na dobu nejkrutší nouze, za nutné zlo, k němuž se právě v této chvíli, musilo sáhnouti.

Postup by byl mohl býti zvolen šťastněji. Doufejme, že všichni, bez rozdílu stavu, zůstaneme uchráněni nových, snad ještě těžších obětí, abychom přetrvali tuto strašlivou krisi. My, němečtí zemědělci, přejeme si ovšem důkladnějších úsporných opatření tam, kde bylo by lze šetřiti lehčeji a více, jako v ministerstvu národní obrany.

Německé státní úředníky upozorňuji, že neprávem staví se do jedné fronty s českými státními úředníky. Vždyť čeští státní úředníci různých kategorií, sotva se po prvé začalo mluviti o úsporných opatřeních i ve vnitřní správě, ihned se dožadovali nových jazykových zkoušek. Pravda, v úřednickém statusu dalo by se ušetřiti restrikcí, ale nikoliv restrikcí německých úředníků, ochotných pracovati a pracujících s radostí, kteří služební jazyk neovládají snad dokonale, nýbrž restrikcí českých úředníků, štítících se práce, kteří se snaží dosíci kvalifikace jako čeští úředníci jen nejostřejším národním šovinismem.

Tito líní trubci v úle státních zaměstnanců jsou tak silní a v takovém množství, že i včely pracovnice mezi státními českými úředníky nejsou samy s to, vypuditi tyto trubce z velkého úlu státního úřednictva. Tito čeští, praví státní úředníci rádi užívají pomoci svých německých kolegů, i když snad nedovedou dokonale česky. Zde by mohl pan ministr financí šetřiti. Vše, co není způsobilé a nechce pracovati, zrestringovati a našly by se miliony, aby mohli býti za svou bezvadnou práci také náležitě placeni ti úředníci, kteří se jako za Rakouska pyšnili, že jsou státními úředníky a dokazovali to také svou nejlepší prací. Pak by také zavládl klid mezi úředníky, jeden by se mohl úplně spolehnouti na práci druhého a místo mnoha zlobení posloužilo by se úředníkům, žadatelům, státním občanům a nám poslancům, poněvadž by přestala honba za spisy a věčné zakročování stran vyřízení spisů a jejich popohánění. Svědomitý úředník měl by čas ku práci, poslanec by mohl konečně přestati běhati po tolika úřadech a občan by měl záruku, že ví, že také on bude slyšen a že jeho věci budou v dohledné době vyřízeny.

S dostiučiněn m vyslechl jsem letos počátkem podzimního zasedání vývody pana předsedy vlády, pana ministra financí a pana dr Kramáře na téma "Naši úředníci". Bylo to jen potvrzením mých někdejších vývodů na podzim 1930. Ovšem tenkráte byla moje slova Čechy nabubřele vylíčena jako neodůvodněný útok na české státní úředníky. Nyní na podzim 1931 potvrzují tato moje slova vynikající čeští státníci.

V tomto oboru lze mnoho ušetřiti, nikoliv však jazykovými zkouškami několika málo německých úředníků, kteří vzorně pracují a za nejhorších poměrů, nýbrž vytvořením pravého českého úřednického sboru. Oněch 25.000 úředníků, o které bylo po restrikci tisíců německých úředníků vykázáno náhle více, nám ukazuje, jak svévolně se kdysi nakládalo v tomto oboru s daněmi. A ještě jedno úsporné opatření bych doporučil panu ministrovi financí. Slyšíme o majetkových přesunech v Německu, Rakousku a jiných státech.

Což i v tomto oboru jsme ostrovem blažených? Pane ministře financí! Ministerstvo financí toto panstvo velni dobře zná. Zde se musí zavésti přísné vyšetřování a zkoumání do posledního haléře. Cesty a prostředky, aby státní pokladna dostala něco i z těchto peněz, uložených v cizině, nepotřebuji panu ministrovi financí jistě uváděti. Zde, na rozdíl k nynějším trýzněním drobného a středního poplatníka, mělo by se použíti neobyčejně mocných prostředků, a to nikoliv jen u státních občanů druhé třídy, Němců, Maďarů, Poláků atd., nýbrž i ve velmi mnoha případech - uvážíme-li, jak se tito páni jinak chovají k českému státu, sotva lze tomu věřiti i u státních občanů prvé třídy, u Čechů samotných. Pak se najde prostředek, aby nyní nutný zákon byl co nejdříve opět zrušen, aby poctivým státním úředníkům a státním zaměstnancům bylo lze opět dáti to a více, než jim béře právě projednávaný zákon. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Höhnel.

Posl. Höhnel (německy): Zatím co zde vláda předkládá prvá a připravuje nová nouzová nařízení, jimiž se teprve vlastně má řádně naříditi nouze, padají ve Slezsku rány proti demonstrujícím bezbranným dělníkům. Tyto vraždy dělníků jsou pokračujícím systémem za tohoto sociálfašistického vládního období. Nejprve Radotín - tam bylo stříleno do dětí - pak následoval Duchcov, Košúty a Chust a nyní Frývaldov. Že toto střílení je skutečně soustavné, dokazuje nám především jedna věc, že ke všem těmto střílením došlo většinou v krajích národně potlačovaných menšin Československa. Tyto rány mají zde určitý význam. Víme, že v tomto národnostním státě, v Československu, český národ jest v menšině a proto boj české buržoasie, českého finančního kapitálu jest namířen především proti křídlům, proti národním menšinám, aby pak s tím větší silou a ostrostí bylo lze zasáhnouti pracující české obyvatelstvo. Víme, že se zde v tomto státě provádí politika utlačování národních menšin úplně vědomě. Víme, že v německých krajích Československa jest největší nezaměstnanost.

Víme, že proto jest také bída v těchto krajích největší. Co však podnikla vláda až dosud ke zmírnění bídy, právě v německých krajích? Nejen že nepodnikla ke zmírnění bídy nic, nýbrž všechna opatření vlády bídu zhoršila. Zajděte si jen do německých hladových krajů Československa, do Rudohoří, k hladovějícím dělníkům a jmenovitě severočeským tkalcům. Tam nahoře zavírá se jeden závod za druhým, dělníci letí na ulici, ba závod častokráte není ani nutno zavříti, ale němečtí kapitalisté, němečtí podnikatelé hledí ještě zachrániti pro sebe a zabezpečiti si, co se dá zachrániti. Důkazem toho jest, že ve Vrchlabí byl Rotterův podnik uzavřen nikoliv z nedostatku práce, nýbrž že tato firma dostala od - jutařského kartelu odbytně 1 1/2 milionu Kč. Tento průmyslník dostane 1 1/2 milionu za to, že zavře svůj závod, ale dělníci nedostanou nic. Není to tedy nedostatek práce, nýbrž výroba má býti převedena do jiných závodů. Tak to chce jutový kartel. Tomuto podnikateli kartel závod jaksi odkoupil. Dělníci mohou zemříti hladem, zůstanou na ulici. Co dělá vláda proti takovýmto opatřením? Střílí se do pracujícího obyvatelstva. Vysílá své četníky na ulice, aby pracující dělníky, kteří velmi dobře vědí, že jim nemůže pomoci nic jiného než boj, odvrátila od boje jinými prostředky. Tím, že se lidem dává chléb, nelze zabrániti nástupu dělníků. Jest to systém neustálého národního potlačování. Také opatření pana ministra sociální péče dokazují úplně jasně, že i němečtí ministři spolupomáhají při tomto národním potlačování. (Posl. Grünzner [německy]: Tak proč k němu chodíte žebrat?) Vy jste odňali rudým odborovým organisacím podporu v nezaměstnanosti podle gentského systému, odmítáte jim státní příspěvek. (Posl. Grünzner [německy]: Poněvadž děláte podvody!) Takový podvod dělali jste také, právě totéž, co dělaly rudé odborové organisace, můžeme vám to prokázati v tisících případech. Ale v těchto organisacích jsou sdruženi především němečtí dělníci a ani zdaleka není tak nebezpečné bojovati proti německým potlačovaným lidem, neboť i to jest v zájmu české kapitalistické třídy. Nejprve chcete vyříditi dělníky potlačovaných národů, abyste se pak mohli vrhnouti na české dělníky. Proto vám pomáhají němečtí ministři zde ve vládě dělati tuto národní potlačovací politiku. Včera a dnes vystoupili zde zástupci německých občanských stran a prolévali zde krokodýlí slzy nad prolitou dělnickou krví. Chtěli pouze pracujícím masám venku něco namluviti, jako by byli skutečně bojovali, zde prolévali krokodýlí slzy, ale zároveň zuřivě štvali proti komunistické straně. Hledáte vinníky krveprolití ve Frývaldově. Budete se snažiti najíti dělníky, které byste obvinili, ale nemusíte dlouho hledati, stačí, půjdete-li mezi členy vládních stran, půjdete-li jen k ministerským křeslům. Tam je najdete. Ministr soc. péče omývá si ovšem ruce v nevinnosti. Tato vláda má práci krásně rozdělenu. Ministr Czech zastavuje německým dělníkům podporu podle gentské soustavy. Četnictvo jeho kolegy Slávika střílí do těchto demonstrujících dělníků, kteří si chtějí státní příspěvek vybojovati pokojnou demonstrací. Ministr Czech může si mýti ruce v nevinnosti, neboť vždy může prohlásiti, "Já nejsem vinen, já nedal stříleti". Ale on jest stejně odpovědný jako ostatní páni, kteří nyní ještě sedí na ministerských křeslech. Čteme-li dnešní časopisy, zabývající se událostmi ve Frývaldově, vidíme, že píší tónem, který musí vzbuditi pobouření každého dělníka, každého německého dělníka. Píší tónem, a je to zvláště "Sozialdemokrat", který kráčí v čele, tónem, který jsme již jednou slyšeli, v prosinci 1918, kdy v Německu berlínský časopis "Vorwärts" napsal: "Mnoho set mrtvých v jedné řadě leží, ani Karel, ani Rosa a spol. nejsou mezi nimi, proletáři, nejsou mezi nimi." Týž tón slyšíme nyní v časopise "Sozialdemokrat", jen jména jsou jiná, místo Karel Liebknecht a Rosa Luxemburgová vidíme v "Sozialdemokratu" jména Hadek a Langer. Vyzýváte četníky, aby vraždili funkcionáře dělnické třídy a krev funkcionářů dělnictva padne na vaši hlavu. Počet mrtvých a ostatních obětí stoupal případ od případu. Nyní jest jich již deset. Půjde-li podle vaší vůle, budou to brzo sta krvavých obětí, které jste ochotni obětovati molochu kapitalismu.

Ale není ještě všemu konec a proletáři v dohodě s pracujícími lidmi se postarají, aby vaše stromy nerostly do nebe. Čeští a němečtí dělníci budou společně bojovati proti národnímu a sociálnímu utlačování. Vědí, že jsou odkázáni na sebe. Jak si dělníci vzájemně rozumějí, vidíme na tom, že na jaře letošního roku zahájili silniční dělníci v Rumburku a Varnsdorfu společně boj. Zač bojovali? Vedle zvýšení mzdy žádali také, aby práce na silnicích byla vyhrazena německým nezaměstnaným. A víte, kdo podporoval německé nezaměstnané v jejich boji? Čeští dělníci, kteří s nimi pracovali na silnici, zahájili boj za tento požadavek svých německých kolegů a němečtí nezaměstnaní v příkladné solidaritě sbírali tam na své české soudruhy. Nezaměstnaní v kraji sebrali peníze, aby udrželi nad vodou své české druhy v práci po dobu boje.

Tak si rozumějí němečtí a čeští dělníci. Vědí, že jsou jedna třída, že je nemůže rozděliti žádná národnost, že patří k sobě vykořisťováním, jímž trpí obojí, vidí, že, podaří-li se české buržoasii uvrhnouti německou dělnickou třídu do bídy, budou následovati do této bídy německé dělníky. Také němečtí pracující lidé, řemeslníci, živnostníci a drobní rolníci chápou to čím dále více. U těchto lidí jest denním hostem soudní vykonavatel. Těmto drobným živnostníkům, těmto drobným krejčovským mistrům a obuvnickým mistrům, kteří nemají ani jediného učedníka, předpisuje se 7000 Kč až 10.000 Kč daní a tam dole na Podkarpatské Rusi a na Slovensku odvádějí drobným rolníkům bezohledně poslední krávu z chléva a prodávají ji a vydávají rolníka s rodinou na pospas smrti hladem. Jednou budou veškerá vaše opatření zničena. Dnes voláme ke všem německým dělníkům: Němečtí dělníci, spojte se proti českým utlačovatelům, proti kapitalistům, proti německým sociálně-demokratickým vůdcům a proti německým národním socialistům, kteří kapitalisty podporují! Voláme k německým domkářům a drobným rolníkům, k německým řemeslníkům a drobným živnostníkům: Podejte bratrskou ruku německému proletariátu ke společnému boji proti kapitálu, který vás rovněž vykořisťuje. Voláme k německým intelektuálům: Dejte se na stranu německých dělníků, tak jako to po krveprolití v Košútech učinili slovenští a čeští spisovatelé! Němečtí pracující lidé, buďte solidární v boji proti společným národním a sociálním utiskovatelům! Český revoluční proletariát stojí na vaší straně! Dnes voláme dále k vykořisťovaným davům: Žádejte, aby tato vláda, aby tato sociálfašistickofašistická vláda konečně odstoupila a aby tento krvavý kapitalistický systém byl odstraněn co možno nejdříve. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů pozměňovacích a doplňovacích.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

A. K osnově tisk 1473:

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky, Dvořáka, Babela a soudr.:

Nadpis zákona budiž doplněn slovy:

"O zvýšení daněprostého minima a zrušení ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., §§ 28 až 45".

§ 1 budiž nahrazen zněním:

Odst. 1: "Důchody do 16.000 Kč nepodléhají dani důchodové podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n."

Odst. 2: "Zvláštní ustanovení o důchodech ze služebních požitků zák. ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., §§ 28 až 45 se zrušují."

Odst. 3: "K dani důchodové (hlava I zák. ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních), vyměřené za berní léta 1930 až 1931 z důchodu nepřevyšujícího 50.000 Kč se vybere přirážka podle §u 2 tohoto zákona."

V §u 2 budiž odst. 1 nahrazen zněním:

"(1) Přirážka při zdaněném důchodu:

nad 50.000 Kč až do 60.000 Kč 13%,
nad 60.000 až do 80.000 Kč 25%,
nad 80.000 až do 100.000 Kč 50%,
nad 100.000 až do 1,000.000 Kč 100%,
nad 1 mil. Kč 200%

daně důchodové vyměřené podle ustanovení §§ 18 až 22, po příp. § č. 4 zákona o přímých daních."

V §u 4, odst. 4 budiž poslední věta doplněna takto:

"a bude jí v prvé řadě použito k úhradě vánočního příspěvku státním zaměstnancům a k účelům podpory v nezaměstnání".

V §u 7 budiž odst. 1 nahrazen zněním:

"K dani z tantiem, srážené v letech 1931 a 1932 podle ustanovení § 83 zák. o přímých daních při výplatě požitků, vybere se taková přirážka, aby aspoň 50% vyplacené tantiemy bylo touto daní odvedeno. Výnosu této přirážky bude použito k úhradě vánočního příspěvku státním zaměstnancům a k účelům podpory v nezaměstnání."

2. Pozměňovací návrh posl. Prause, Stenzla, Eckerta a druhů:

V §u 2 budiž připojeno jako odst. 4:

"Z těchto přirážek jest vyňat příjem do 50.000 Kč oněch poplatníků, kteří zároveň podléhají dani výdělkové."

B. K osnově tisk 1474:

3. Pozměňovací návrh posl. Babela, Štětky a soudr.:

§ 2 budiž nahrazen zněním:

"Z platu presidenta republiky, stanoveného zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 290 Sb. z. a n., na jeden milion Kč sráží se polovina a obnos určený na výdaje jeho úřadu obnosem 2,000.000 Kč snižuje se rovněž o polovinu."

§ 3 budiž nahrazen zněním:

"Z platů předsedů, místopředsedů a členů obou sněmoven N. S. podle §u 1 zák. ze dne 18. května 1921, č. 115 Sb. z. a n., sráží se 50% a z dalších platů předsedů obou sněmoven N. S. podle §u 3 zm. zák. 50%, z platů místopředsedů obou sněmoven N. S. podle §u 2 t. z. sráží se 50%."

§ 4 budiž nahrazen zněním:

"Z platu předsedy vlády, stanoveného zákonem ze dne 20. prosince 1918, č. 94 Sb. z. a n., sráží se polovina a z platů ostatních členů vlády stanovených tímže zákonem po 50%; z representačního přídavku předsedy vlády a ministra zahraničních věcí, stanoveného § 2 zák. ze dne 15. dubna 1920, č. 317 Sb. z. a n., sráží se po 50%.

Členům vlády, kteří jsou současně poslanci a senátory, nepřísluší po dobu jejich členství ve vládě plat poslance či senátora.

Členům vlády, poslancům a senátorům nepřísluší plat, který by jinak pobírali jako státní nebo veřejní zaměstnanci."

§ 5 budiž nahrazen zněním:

"U zaměstnanců, na které se vztahuje zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., (platový zákon) nebo předpisy na základě §u 210, odst. 1 téhož zákona vydané a jejichž pensijní základna převyšuje 54.000 Kč ročně., sráží se z platu částka, převyšující 54.000 Kč ročně."

§ 8 budiž nahrazen zněním:

"Zákonem ze dne 14. října 1930, č. 144 Sb. z. a n., stanovený vánoční příspěvek státním zaměstnancům a učitelům v činné službě budiž v roce 1931 vyplacen takto:"

§ 9 budiž nahrazen zněním:

"Všem osobám, jichž pensijní základna nepřesahuje 39.000 Kč ročně, vyplatí se vánoční příspěvek v plné výši, a to bez rozdílu, jsou-li smluvními nebo pragmatikálními zaměstnanci a beze zřetele na jejich služební dobu."

§ 10 budiž nahrazen zněním:

"Zaměstnancům veřejnoprávních korporací a ústavů, uvedených v §u 212, odst. 1 platového zákona bude vánoční příspěvek vyplacen podle ustanovení §§ 8 a 9".


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP