Co v oboru poškozování našeho obilnářství, dobytkářství, lnářství a chmelařství přinesl vývoj vnitropolitických poměrů, podporovaný obchodní politikou zemědělství nepříznivou, to doplňuje ministerstvo obchodu v ovocnářství. Několika vývozcům má býti dáno jediné povolení na vývoz ovoce. Tímto opatřením umožnilo by se 20 větším obchodníkům s ovocem, aby při určování cen s vyloučením výrobců mohli na ovocnářském trhu diktátorsky a libovolně panovati. Po delším jednání byl tento útok na naše ovocnářství odražen. Zůstalo však povolovací řízení pro vývoz ovoce a přineslo zcela zvláštní plody. Dne 24. července jednalo se za mé přítomnosti v ministerstvu obchodu o počátku vývozu ovoce. Aby se na cizí trh nedostalo nezralé ovoce, žádali jsme jako zástupci výrobců a v zájmu hodnotnosti našeho domácího ovoce na cizozemském trhu, aby 5. srpen byl prvním dnem dodávek. Čechofruct zasazoval se však o 1. srpen a ministerstvo obchodu, což jest podivné, prohlásilo s tím svůj souhlas. Když jsem opustil ministerstvo obchodu, byl znovu 5. srpen určen jako první den dodávek. To se však nestalo proto, aby se na cizozemský trh dostalo vyzrálé ovoce, nýbrž aby obchodníci s ovocem, vývozci a družstva ovocnářů, která nejsou připojena k Čechofructu, byla napálena. Nepřipojení obchodníci s ovocem a vývozci, jakož i družstva ovocnářů neměli ještě v rukou vývozních listů, zatím co Čechofruct již 2. srpna převezl přes hranice mnoho vagonů hrušek, které byly 4. srpna vyloženy v Berlíně a 5. srpna v Kodani. Na těchto příliš časně trhaných a dodaných hruškách prý Čechofruct vydělal mnoho peněz. Jak již 2. srpna dostal vývozní listy, budiž předmětem vyšetřování u ministerstva obchodu, v oddělení pro kontrolu dovozu a vývozu. Toto oddělení dělalo vývozcům a družstvům výrobců, nepřipojeným k Čechofructu, ohromné potíže při vydávání dovozních listů, takže jsem byl nucen ve žních o prázdninách každého týdne jezditi do Prahy, abych lámal odpor p. dr. Valy a aby odbyt ovoce neuvázl. Telegramy a dopisy z Berlína, Stockholmu, Göteborgu a jiných severních měst ze dne 7. a 8. srpna t. r., které mám po ruce, praví, že Čechofruct na cizozemském trhu prodával za nižší ceny v době, kdy to ještě vůbec nebylo nutné a tím přispěl k poškození zdejších cen. Čechofruct pokusil se o obchod s vývozními listy a nabízel obchodníku s ovocem Hellerovi v Nebočadech, v okrese děčínském, že mu odebéře jeho hrušky s podmínkou, když je na pohraniční stanici se ziskem 18 h na 1 kg zase převezme. To jest úplata za vývozní list, který Čechofruct stál asi 40 Kč, a tato úplata činí neméně než 900 Kč, tedy výdělek by činil 860 Kč bez zvláštní práce. Od jiného obchodníka s ovocem, který nebyl připojen k Čechofructu, žádalo se 20 h zisku z 1 kg, čili 1000 Kč za vývozní list. Zde jest jistě na místě otázka: Co by se bylo stalo, kdyby byl Čechofruct měl jediné právo vývozu podle úmyslu pana min. rady dr Kaufmanna z ministerstva obchodu? Na tuto otázku příležitostně obšírně odpovím. Povolovací řízení pro vývoz ovoce nesplnilo svého účelu povznésti hodnotu našeho ovoce v cizině, nýbrž vedlo k hrubému bezpráví na škodu ovocnářství a velmi četných živnostníků. Povolovací řízení musí padnouti. Vítáme opatření ovocnářského obchodu, zavedení zlepšení v obchodních zvycích, kterým však může býti jen vypracování a určení předpisů pro zlepšení jakosti, zavedení nových obchodních známek podle oblasti původu a utvoření vydatné kontroly v pohraničních stanicích.

Pana ministra obchodu dovoluji si ještě se tázati, jsou-li správné zprávy, které se tvrdošíjně udržují, že Čechofruct má dostati subvenci 1 mil. Kč z výnosu vývozních listů? Tato subvence neznamenala by nic jiného, než podporu několika soukromých obchodníků, kteří beze všeho důvodu a příčiny předčasně stlačili ceny zde i za hranicemi.

Několik slov k zadávání veřejných staveb a dodávek státem a zemí v německém území. Zde nemůže býti řeči o čistotě státní správy. Jsou jisté firmy, kterým ministerstvo veřejných prací a zemský úřad tak nadržují, že se nemohou vyhnouti tomu, aby jim přes četné špatné zkušenosti, učiněné při provádění staveb, znovu nesvěřovaly stavby. Stále musíme pozorovati odstrkování Němců při zadávání veřejných staveb a dodávek dokonce v německém území. V našem německém průmyslovém území jest nezaměstnanost ve větší míře, na kterou jsme stále upozorňovali ministerstvo veřejných prací a zemský úřad. Místní firmy, jejichž režie jest nižší pro blízkost prováděných staveb a které proto mohou podati příznivější nabídky, jsou co nejnespravedlivěji pomíjeny při zadávání veřejných staveb a dodávek jak státu, tak i země, a práce se zadávají protekčním dětem ministerstva veřejných prací a zemského úřadu z nejvzdálenějších českých měst. Zvláště dlužno zdůrazniti, že jednotliví zemští technikové, dokonce u okresních úřadů uplatňují svůj vliv pro určité firmy a často vracejí každou příznivou nabídku, aby vyhověli protekčnímu hospodářství, které nabylo velmi vážného rázu. Jakost a cena jest při zadávání často vedlejší věcí a nepřihlíží k zájmům státu a země. Často tací oblíbenci, aby dospěli k cíli, podávají při soutěži nízké nabídky, aby se pak dodatečně odškodnili účtem na větší výdaje. Tento nešvar způsobil zaplavení německých krajin, které těžce trpí nezaměstnaností, českými dělníky, které provádějící firmy najímají z českých území. Nynější systém při zadávání veřejných prací a dodávek musí konečně zmizeti. Přiměřené rozdělení staveb a dodávek státu a země mezi národnosti a zrušení protekčního hospodářství jest v zájmu státu, našich živností a německého pracovního místa. I v tomto směru musí se projeviti plná rovnoprávnost všech občanů tohoto státu.

Parlament nechť poskytne ministerstvu veřejných prací další prostředky na elektrisaci venkova, aby žádosti o podpory mohly býti vyřízeny. Dnes musejí zůstati nevyřízeny s odůvodněním, že prozatím není po ruce peněz.

Reforma horního zákona, ke které zájemci již oznámili své stanovisko, jest úkolem ministerstva veřejných prací. Nechť se této otázce nevyhýbá, poněvadž krutosti tohoto zastaralého zákona jsou nesnesitelné pro držitele domů a pozemků.

Ministerstvo soc. péče předložilo nám v poslední době dva návrhy zákonů. Návrh o 40hodinné pracovní době a o povinném zprostředkování práce. Ačkoliv chápeme, že v duši pracovitého člověka, když nemá zaměstnání, sídlí zoufalství nad nezaslouženým a nespravedlivým osudem a ačkoliv jest naším největším přáním, aby nezaměstnanost byla z velké části odstraněna vytvořením pracovních možností, přece pochybujeme, že 40-hodinný pracovní týden je prostředkem k potírání nezaměstnanosti. 40-hodinný pracovní týden nepřináší zvýšení kupní síly, o kterou hlavně jde, nýbrž jen její přesunutí, poněvadž za dnešních poměrů podnikatelé budou platiti jen tytéž mzdy. Zvýšenými sociálními břemeny, jakož i prací při výpočtu mezd a m. j. zvýší se výrobní náklady a nebude možnosti soutěžiti na cizozemském trhu, takže dojde k dalšímu zastavování provozu. Tím se sociálně-politický zisk - zmenšení nezaměstnanosti - stane bohužel ilusorním. Přirozené zákony národního hospodářství vyžadují od všech povolání, když se dostala do nouze, aby si pílí a prací znovu pomohla, a při opačných názorech bychom soukromníku nerozuměli. Sahá-li stát k jinému prostředku, pak se to jmenuje sociálně-politickou událostí. Sníženou prací nedostaneme se z nynější krise, tím spíše když jiné státy nebudou ochotny následovati nás v tomto zkrácení pracovní doby. Uskutečnění návrhu zákona o 40-hodinném pracovním týdnu jest novým omylem, zdánlivým prostředkem, který zní velmi populárně, ale při jehož užití naše národní hospodářství ještě více utrpí. Musíme se starati o chléb a práci pro tisíce lidí a Československo nesmí se státi dobročinným státem. Při této příležitosti poukazuji znovu na svůj návrh z ledna 1931, týkající se zákazu užívati mladistvých dělnic v továrnách, který kromě toho, že udržuje zdraví a podporuje tělesný vývoj v útlém věku a na čerstvém vzduchu, jest také prostředkem k potírání nezaměstnanosti. Výpomocné dělnice, které dnes odnímají práci mužům, najdou plno zaměstnání v zemědělství. Vyrovnání přebytku a potřeby pracovních sil v podobě katastrofální nezaměstnanosti jest při troše dobré vůle možné.

Novelisace sociálního a nemocenského pojištění dozrála. Přes stálé zvyšování nemocenských příspěvků dluhují nemocenské pojišťovny Ústřední sociální pojišťovně neméně než 60 milionů Kč, které místo aby byly podle povinnosti odvedeny, slouží k úhradě běžných výdajů. Mimo to prý jest zapotřebí aspoň 50 mil. Kč, aby nemocenské pojišťovny byly pro tu chvíli sanovány. Hlavní zlo záleží v nedostatku rovnováhy mezi příjmy a vydáními pokladen a v nedostatečné refundaci výdajů za vybírání příspěvků ze starobního a invalidního pojištění sociální pojišťovnou nemocenským pojišťovnám. Příjmy musejí býti, aby je hospodářství mohlo snésti, z dnešní nepřirozené výše od 6-7 1/2 % průměrné mzdy sníženy znovu na snesitelnou míru 4 1/2-5%.

Výdaje, zvláště ve správě, musejí býti jak u nemocenských pojišťoven, tak i u sociálního pojištění omezeny. Platy vedoucích úředníků v četných nemocenských pokladnách a sociálních pojišťovnách neodpovídají zásadám obchodního hospodaření v době, kdy zemědělství žije ze své podstaty a dělník, často otec rodiny, má průměrnou týdenní mzdu 120-180 Kč. Jest čas, aby se zde udělal pořádek, jinak se budova nemocenského pojištění musí zhroutiti. Jsme zásadními protivníky nuceného hospodářství, které obsahují bytové zákony a žádáme o rychlejší zrušení zákonů o ochraně nájemníků.

Velmi případně kol. Scholz prohlásil při loňské rozpravě o státním rozpočtu v senátě, že ministerstvo veř. zdravotnictví bylo nyní konečně probuzeno ze spánku šípkové Růženky. Zdraví je největším majetkem člověka a vyžaduje pečlivého ošetřování ministerstvem veřejného zdravotnictví. V posledních dvou letech se mnoho vykonalo pro blaho veřejného zdravotnictví a bylo by se vykonalo ještě více, kdyby byly bývaly po ruce nutné peníze.

A nyní na konec k naší nejdůležitější kapitole ve státním rozpočtu, k našim financím. Československá Národní banka mimořádnými opatřeními na peněžním a devisovém trhu zabránila odlivu peněz a kapitálů do ciziny a tím podepřela československou korunovou měnu. Toto opatření musilo býti učiněno, ale zvýšení diskontu o 1 1/2 % v době těžkých hospodářských otřesů jest nesnesitelným opatřením pro naše národní a soukromé hospodářství a dotýká se zvlášť vývozních zájmů našeho průmyslu. Volání po snížení úrokové míry, které se stalo všeobecným, jest plně oprávněno; zlevnění úvěru jest předpokladem pro nové oživení našeho hospodářství. Dále jest nutno, aby Národní banka neodmítala lombardovati státní papíry, poněvadž sama jediná nemůže býti považována za fasádu měny.

Při rozpočtu ministerstva financí nacházíme největší škrty. Zcela zvláště dlužno zdůrazniti jednu položku, poněvadž se podle ní musíme domnívati, že se rovnováha státního rozpočtu zakládá na příjmu, který dlužno označiti za opak často hlásané berní morálky. Pan ministr financí chce r. 1932 na účet poplatníků započítati 120 mil. Kč na exekučních poplatcích, pokutách a úrocích z prodlení, v době, kdy tvůrčím stavům hrozí zhroucení v kritické hospodářské situaci. Chápeme nyní slova pana ministra financí při ukončení rozpravy o státním rozpočtu v rozpočtovém výboru, že finanční správa nezná kompromisu při vymáhání daní. Přímé daně zatěžují se exekučními poplatky, pokutami a úroky z prodlení průměrně o 6% a daň z obratu o 4%. Pan ministr klade velké naděje ve své inspektory ustavené k vymáhání daní, kteří hledí z platební neschopnosti poplatníků vytlouci kapitál s pomocí exekučních poplatků, pokut a úroků z prodlení. Nedělá to zvláštní dojem v dnešní době, když se rovnováha státního hospodářství musí obnovovati takovými opatřeními? Není zde na místě, když za takových poměrů žádáme stále a stále o snížení neproduktivních výdajů?

Několikrát jsme prohlásili, že dáváme státu, což jeho jest, že však také žádáme, aby se zkoumala platební schopnost poplatníků a aby se zanechalo nepotřebných šikán a působení výdajů. Co se děje nyní ve vesnicích, kde jest berní exekutor stálým hostem, nemůže trvale pokračovati. Interpelace poslanců Svazu zemědělců ze dne 4. listopadu t. r., týkající se postupu jednotlivých berních úřadů, zdůraznila jen některé z těchto přehmatů. Mohli bychom je doplniti na sta, kde přes prokázanou dočasnou platební neschopnost byly vloženy hypotéky a vedeny exekuce. Musíme se postaviti zvláště proti tomu, aby se dobytek a jiné zemědělské výrobky za babku odnímaly zemědělcům neschopným platiti, aby jiní lidé mohli dělati dobré obchody. Tento způsob vymáhání daní připomíná vymáhání robotních dávek ve středověku; nelidský postup berních úřadů v době největší nouze podkopává jakoukoli berní morálku.

Ztratili jsme válečnou půjčku, zaplatili jsme dávku z majetku a tak dlouho jsme platili daně, jak nám to jen bylo možno. Není naší vinou, když pro nepříznivé poměry a nepatrné porozumění nezemědělských vrstev naše domácí zemědělství nejen ztratilo jakoukoliv kupní sílu, nýbrž zbaveno všech hotových peněz a záloh musí nyní živořiti z podstaty a hmoty. Zadlužení na 26 miliard Kč od r. 1920 jest důkazem úplného zchudnutí. Povinností ministerstva financí jest dáti berním úřadům pokyny, aby zkoumaly platební schopnost poplatníka, který se dostal do nesnází, a aby neponechávalo vymáhání daní libovůli nějakého úředníka.

Jen jeden příklad této libovůle berních úředníků. Pan berní ředitel Richter od berního úřadu v Benešově nad Ploučnicí zapsal zaplacené daně 1.200 Kč z r. 1928 na chybný účet. Poplatník přišel r. 1930 na tuto chybu a žádal, aby tato chyba zaviněná berním úřadem byla opravena. Po dlouhém jednání ráčil pan berní ředitel Richter zapsati těchto 1200 Kč na účet platitelův. Několikeré žádosti o odepsání úroků z prodlení, způsobených touto chybou, pan berní ředitel Richter vůbec nedbal. Jeho vyzývavé chování jde tak daleko, že v říjnu 1931 chtěl neprávem zabaviti.838 Kč nezaplacených daní z r. 1930, ačkoliv věděl, že tento nedoplatek povstal jen tím, že pro nesprávné zaúčtování napočítal úroky z prodlení. Pan berní ředitel Richter do dneška žádaného opravení stran výpočtu úroků z prodlení docela prostě neprovedl.

Dále dává týž pan berní ředitel Richter v četných obcích prováděti zabavení pro daně již zaplacené, dává poplatníkům předpisy o nedoplatcích, které často právem neexistují.

Upomínka byla vydána sotva před 8 dny a již se provádí zabavení nebo hypoteční zajištění u poplatníků, kde nehrozí nebezpečí, že by placení daní mohlo býti nějak ohroženo na škodu státní správy.

Proti takovému nelidskému vyzývavému chování v době těžké hospodářské nouze musím se postaviti a žádám zemské finanční ředitelství, aby poučilo pana berního ředitele Richtera z Benešova nad Ploučnicí, jak se má jako správce berního úřadu benešovského chovati k ochotným poplatníkům. Musí se dělati rozdíl mezi poplatníky, kteří platiti nemohou a poplatníky, kteří platiti nechtějí. Sedlák a drobný rolník může se dnes udržeti jen proto, poněvadž nemá nároků na život. Co pomohou sliby, že se zemědělství pomůže, když se z něho dokonce vypůjčené peníze ve formě daní bezohledně vymačkávají? Požadavkům nynější doby lze vyhověti jen tehdy, když se především u daní poskytnou úlevy. Způsob berních exekucí v době velké hospodářské nouze nemůže býti nikdy smyslem sociálně smýšlející vlády.

Uznáváme úsilí pana ministra financí, aby za nynějších nepříznivých poměrů udržel státní hospodářství v rovnováze, žádáme však také s druhé strany, aby se lidem na hroudě poskytla možnost žíti.

Bylo naším úkolem s hlediska hospodářského a národně politického, abychom při rozpravě ke státnímu rozpočtu pro r. 1932 obšírně osvětlili poměry ve vnitřní a zahraniční politice. Použili-li jsme této rozpravy k tomu, abychom podrobně přednesli četné stížnosti, děje se to v zájmu státu a jeho občanů. Třebaže pan ministr financí označil československou korunovou měnu jako pevnou a třebaže pan ministr zahraničních věcí označil státní hospodářství jako dobré a solventní, není Československo žádným ostrovem blažených, nýbrž situace jest trpce vážná. Jen chorobný optimismus mohl by tvrditi opak. Nejbližší doba bude velmi mnoho vyžadovati od státu a jeho národů. Národní a hospodářský mír, upřímná a přátelská spolupráce doma i v cizině, může nám v této těžké době pomoci. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu.

Před ukončením schůze ještě sděluji:

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru živnostensko-obchodního posl. Blažka za posl. Pelíška.

Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru zemědělského posl. Kejmara za posl. Hýbnera.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru soc.-politického posl. Bergmanna a B. Procházku za posl. Langra a Pechmanovou.

Klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. Simma za posl. Knirsche a do výboru soc.-politického posl. Simma za posl. Geyera.

Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" vyslal do výboru soc.-politického posl. dr Bachera za posl. dr Peterse.

Místopředseda Zierhut: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Vančo ohladom nesprávneho a nezákonného postupu berného úradu, ako aj výkonného orgánu proti p. Samuelu Wollerovi, rolníkovi a majitelovi hospodárskeho liehovaru v Šibe, okr. Bardejov (č. D 526-III),

posl. Koudelky o chystaném zvýšení cla na kávu a čaj (č. D 644-III);

min. zemědělství a soc. péče na dotaz posl. Hrušovského o katastrofalnom požiaru v obci Važci na Slovensku (č. D 590-III);

min. financí na dotaz posl. inž. Kalliny o vkladech ve starých korunách u vídeňské poštovní spořitelny (č. D 601-III);

min. železnic na dotaz posl. dr Hassolda o nezákonité diskvalifikaci železničních zřízenců Ondřeje Kuze a Josefa Bauera v Boru u Tachova (č. D 538-III).

Místopředseda Zierhut (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 25. listopadu 1931 o 9. hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 1410) štátneho rozpočtu republiky Československej a finančného zákona pre rok 1932 (tisk 1460) a rozprava o prehlasenie ministra financií, učinenom vo 142. schôdzi posl. snemovne dňa 14. ríjna 1931.

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:

a) zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem (tisk 1465),

b) zákona o úsporných opatřeních platových ve veřejné správě (tisk 1466).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.