Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Špatný, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

200 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři Bechyně, dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Matoušek, dr Meissner, Mlčoch, dr Slávik, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 144. schůzi poslanecké sněmovny.

Nemocí omluvil se na dnešní schůzi pan posl. dr Hnídek.

Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. Malého ministru školství a nár. osvěty o neuvěřitelných poměrech existujících na škole ve Svobodě na Podkarpatské Rusi (č. D 609-III),

posl. Polívku ministru vnútra o reaktivovaniu četnického strážmajstra J. Večeřu (č. D 610-III).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1245. Odpověď ministra vnitra na interp. posl. Zápotockého, dr Sterna a soudr. o rozpuštění sjezdu "Rudých odborů" v Praze (tisk 1203).

1383. Odpověď ministra vnitra na interp. posl. Kuhnové a soudr. o neschválení příspěvku pro okr. péči o mládež v rozpočtu okresu jáchymovského na rok 1930 (tisk 1183).

1397. Odpověď ministra veř. prací na interp. posl. Klimenta, dr Sterna a soudr., že správa mosteckých dolů porušuje zákonná ustanovení o dovolených a revírní úřad v Teplicích-Šanově odmítl stížnost do tohoto jednání (tisk 1225).

1399. Odpověď ministra veř. prací na interp. posl. dr Hassolda a druhů o domu "Buen Retiro" v Mar. Lázních (tisk 1204).

1402. Odpověď ministra železnic na interp. posl. Suroviaka a druhů o poškozování úřednictva centrál při povyšování (tisk 1214).

1403. Odpověď ministra železnic na interp. posl. Suroviaka a druhů o porušování úředního tajemství (tisk 1239).

1404. Odpověď ministra železnic na interp. posl. dr Hassolda a druhů o dopravování lázeňských hostů v dobytčích vozech (tisk 1280).

1411. Odpověď ministra železnic na interp. posl. Suroviaka a druhů o pronásledování přednosty stanice Šahy pro jeho slovenské přesvědčení (tisk 1271).

1413. Odpověď vlády na interp. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů o mimořádné nouzové výpomoci pro živnosti a obchod (tisk 1182).

1414. Odpověď vlády na interp. posl. Suroviaka a druhů o vytlačování slovenštiny z úřadů a ubírání výdělku slovenskému řemeslnictvu a obchodnictvu železniční správou (tisk 1181).

1415. Odpověď ministra školstva a nár. osvety na interp. posl. Siváka a druhov o štátnej meštianskej škole v Handlovej (tisk 1270).

1412. Odpovědi:

I. min. soc. péče na interp. posl. Tučného a druhů ve věci zaměstnavatelské prevence, aby zaměstnancům bylo znemožněno využití výhod pojistného zákonodárství (tisk 917/XIV),

II. min. železnic na interp. posl. Bečko, dr Markoviče, Bendy a soudr. ve věci postupného přenesení železničních dílen ve Zvolenu (tisk 1240/XIX),

III. min. nár. obrany na interp. posl. dr Sterna, Dvořáka a soudr., že jistá dělnice byla ihned propuštěna na rozkaz a z rozmaru paní podplukovníkové (tisk 1210/II),

IV. vlády na interp. posl. Geyera a druhů o přijímání dělnic u čsl. tabákové režie (tisk 1017/XV),

V. min. soc. péče na interp. posl. Jurana, Barši a soudr. o poměrech v ozdravovnách okr. nemocenské pojišťovny v Brně (tisk 1064/IX),

VI. min. soc. péče na interp. posl. Jurana, Barši a soudr. o zadání truhlářských prací na novostavbě okr. nemocenské pojišťovny v Brně a vyplácení zvláštních odměn za tuto práci (tisk 1174/XI),

VII. min. železnic na interp. posl. Novotného a soudr. o chování průvodčího vlaků č. 708 (tisk 893/V),

VIII. min. vnitra na interp. posl. Hrušovského, Polívky a druhů ve věci notáře v Trhové Hradské na Slovensku (tisk 1205/II),

IX. min. financí na interp. posl. Šmejcové a druhů o vánočním příspěvku zaměstnankyním stát. továren na tabák (tisk 1035/XIV),

X. vlády na interp. posl. Jaši a soudr. o zamítnutí žádosti okr. zastupitelstva v Kyjově státním pozemkovým úřadem o příděl lesů z velkostatku Buchlov na Moravě, majitel Berchtold, o vedení družstva obcí, jemuž lesy byly přiděleny (tisk 1097/IX),

XI. min. vnitra na interp. posl. Rjevaje, Vallo a soudr. o zakázaných veřejných a členských schůzích KSČ na Slovensku (tisk 1268/IV),

XII. min. vnitra na interp. posl. dr Hanreicha a druhů, že podbořanský okresní úřad (v Čechách) bez důvodů zakázal schůzi sudetsko-německého zemědělského svazu (tisk 1210/IX),

XIII. min. vnitra na interp. posl. Haiblicka, dr Sterna a soudr. o neslýchaném postupu podbořanského okresního hejtmana (tisk 1305/XIV),

XIV. min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o vyhoštění Juraje Lestyána, obyvatele v Nižních Remetách (tisk 1305/VII),

XV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Sterna a soudr. o bezdůvodné obžalobě 16 footbalových hráčů v Liberci (tisk 1082/I).

XVI. min. železnic na interp. posl. dr Hassolda a druhů o vyplácení remunerací (tisk 1017/V),

XVII. min. financí na interp. posl. dr Keibla a druhů o výnosu pražského zem. finančního ředitelství (tisk 1097/II),

XVIII. min. veřejných prací na interp. posl. Hokkyho a druhů o zajištění pastvinné potřeby pro dobytek dělníků stát. solných dolů v Slatinských Dolech (tisk 1268/X),

XIX. min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o pojetí obce Velká Sevljuš do pohraničního pásma (tisk 1108/VIII),

XX. min. nár. obrany a min. financí na interp. posl. dr Peterse a druhů o provádění zákona č. 70/30 a vládního nařízení č. 96/30 Sb. z. a n. (tisk 938/XXV).

Předseda (zvoní): Posl. dr Schollich ve své řeči ve včerejší 143. schůzi sněmovny pronesl výrok hrubě urážlivý, posl. Zápotocký výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé a posl. Kopecký výroky ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky ty ze zprávy těsnopisecké.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Rozprava o prohlášení předsedy vlády, učiněném ve 142. schůzi posl. sněmovny dne 14. října 1931.

Budeme pokračovati v rozpravě započaté ve včerejší 143. schůzi sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Eckert, Zajiček, dr Gažík, Hrubý a Barša; na straně "pro" pp. posl. Tučný, dr Staněk, dr Hodáč a Tayerle.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. Eckert.

Posl. Eckert (německy): Slavná sněmovno! Výklad pana předsedy vlády Udržala postrádá především přesného stanoviska k hospodářské krisi, která zachvátila i tento stát, a přesného vytýčení nejbližšího vládního programu. Pan předseda vlády tvrdí, že Československo nebylo postiženo hospodářskou krisí do té míry jako ostatní státy a že nehrozí přímé nebezpečí, že by naše měna mohla zakolísati. Upozorňuje, že zvláště sousední státy vedle hospodářské krise prožívají také krisi finanční, a z jeho slov můžeme viděti jakousi škodolibost, že se sousedním státům daří hůře než nám, kteří jsme zůstali uchráněni všech takových krisí "moudrou péčí" vlády. Tato zjištění nejsou však přece úplně přesvědčivá, poněvadž pan předseda vlády ohlašuje nové prostředky a cesty, aby se finanční poruchy v jiných zemích nepřenesly také k nám.

Posuzujeme-li výklad pana předsedy vlády kriticky a nestranně, docházíme bezděčně k mínění, že toto vládní prohlášení musíme hodnotiti právě tak, jako někdejší známou zprávu rakouského generálního štábu, která prohlašovala, že "Lvov jest dosud v našich rukou". Prozatím se tedy vláda domnívá, že hospodářské a finanční poruchy v tomto státě nejsou ještě takového rázu, že bychom se již dnes musili zabývati konkretními, obrannými opatřeními. Pan předseda vlády mluví o dobré vůli, jíž jsou prodchnuty koaliční strany a vláda, a že se učiní vše, nač jen síly stačí. Sama dobrá vůle nestačí, a mimo to pochybujeme, že zde tato dobrá vůle vůbec je. V prohlášení se sice praví, že se zamýšlí zavésti ve všech odvětvích státní správy příkladná šetrnost. Naše strana se při každé vhodné příležitosti dožadovala šetrnosti, než vždy jsme musili konstatovati, že se toto volání vždy rozbilo o odpor vládnoucích stranických klik.

Pan předseda vlády Udržal se domáhá tak jako pan ministr financí dr Trapl energického snížení počtu státních zaměstnanců, jelikož 38.000 státních úředníků je přebytečných. Toto poznání přichází hodně pozdě. Pro počešťování jste přeplnili úřady, zvláště v německých městech, státními zaměstnanci a nyní jest ovšem těžko pomýšleti na restrikci. Kdyby šlo o Němce, byla by otázka jistě rychle vyřešena. Jak se osvědčuje ohlášená šetrnost v praksi, o tom nás poučuje rozdaný státní rozpočet, a při jeho projednávání budeme míti příležitost zevrubně o tom promluviti. Dnes již mohu dosvědčiti, že slova obou pánů ministrů o příkladné šetrnosti jsou holá slova a že skutky svědčí o opaku. Tak na příklad také z úsporných důvodů zamýšlí opět ministerstvo vnitra vystavěti v Mariánských Lázních velký palác, v němž podle plánů mají býti zřízeny velké representační síně, přepychová zařízení a dokonce bar. (Posl. Zajiček [německy]: Je to "Buen Retiro"?) Nikoliv, to je něco jiného.

Proslavená koupě domu "Buen Retiro" ministerstvem veřejných prací, kterýžto dům s provedenými adaptacemi přišel na částku přesahující 20 milionů Kč, ovšem nestačí, má býti vystavěn ještě nový representační palác a takto nesvědomitě se vyhazují daně, jichž bylo by lze použíti na jiné, nutnější účely. Mimo to zamýšleným vystavěním dalšího hotelu a restauračního podniku povstává konkurence tamějším hotelovým a hostinským podnikům, a tak se zeslabují poplatné živnosti.

Mluví-li se neustále o potírání krise nebo o zamyšleném zmírnění krise v tomto státě, nesmí se zapomínati především také na celkové světové hospodářství. Zjištění, že se nám ještě zdaleka tak špatně nedaří jako ostatním, jest těžký sebeklam, poněvadž hospodářství se nedá ovládati cly a státními hranicemi. Československo a jeho hospodářství prožívá krisi právě tak, jako celé světové hospodářství a následky přes veškeré přibarvování vládních úřadů nelze dosud přehlédnouti. Velmi jasně se ukázalo, že veškeré prostředky a prostředečky navrhované na mezinárodních konferencích ke zmírnění světové hospodářské krise nepřivodily zlepšení. Vládě musilo by býti jasno, že odloučení anglické libry od zlaté měny a obranná opatření, která podnikají jednotlivé státy proti finančním poruchám, dále revise obchodních smluv, jak je zamýšlejí a provádějí některé státy, vnášejí stále větší a větší zmatek do mezinárodních vzájemných vztahů světového hospodářství.

Je-li však skutečně jednou přednesen rozumný návrh, který by zjednodušením obchodně-politických styků mohl pomoci i v hospodářské krisi, jakým mohla býti německorakouská celní unie, z čistě mocensko-politických a prestižních důvodů jsou takovéto plány všemi prostředky mařeny, aniž místo nich bylo navrženo něco rovnocenného. Také náš pan ministr pro věci zahraniční dr Beneš svým výkladem, který přednesl v dubnu tohoto roku v zahraničním výboru a svým stanoviskem v Ženevě ostře se postavil proti tomuto celnímu projektu z důvodů, s nimiž Němci tohoto státu nemohli souhlasiti. Tenkráte sice slíbil, že přinese opačný návrh, dodnes však positivního opačného návrhu nepodal. Poslední ženevská jednání a jejich žalostný výsledek ukázaly, že od mezinárodních konferencí nelze nic očekávati. Byla sice pronesena krásná slova, podobná jako přednesl pan předseda vlády ve svém vládním prohlášení, ale prakticky nebylo vykonáno nic.

Pan předseda vlády Udržal prohlašuje, že hlavním úkolem vlády je viděti do budoucnosti a připravovati předem cesty a prostředky vedoucí k odstranění nebezpečí. Této prozíravosti u naší obchodní politiky nevidíme. Celní válka s Maďarskem zasadila nám těžké rány, a i kdyby se nyní našim vyjednavačům podařilo sjednati novou smlouvu, stane se to jistě s našimi těžkými obětmi. Také Polsko zamýšlí zrevidovati své obchodní smlouvy s námi. Švýcarsko žádalo zrušení některých smluvních položek hrozíc vypovězením celé obchodní smlouvy a dokonce státy, s nimiž jsme prý ve zvlášť přátelském poměru - viz Francii - zvyšují cla na některé vývozní předměty, na příklad na chmel a obuv. Či to jsou opatření, která byla učiněna ke zmírnění krise?

Vedle přemrštěné celní ochrany těžkého průmyslu také nešťastná cenová politika Baťova spolupůsobí, že jsou prováděny revise našich obchodních smluv. Vždyť víme, že zahraniční obuvnický průmysl využil nekalých cen Baťových a žádá od svých vlád ochrany proti nekalé soutěži zahraničních továren na obuv. Tím trpí ovšem i drobní továrníci na obuv a obchodníci s obuví, kteří dříve dodávali do těchto zemí obuv za přiměřené ceny. Při takovýchto revisích obchodních smluv nepřestává se na změně jednoho vývozního předmětu, nýbrž při této příležitosti také jiné vývozní firmy přicházejí se svými požadavky na škodu našich vývozců.

Pokud jde o obchodní politiku, musí se již také jednou přestati s tajnůstkářstvím. Obchodní smlouvy, s nimiž nemohl počítati drobnější obchodník, který objednal zboží v cizině nic netuše a který kalkuloval s nižší celní sazbou, jsou uzavřeny do rána. Musí se tedy přestati s praksí, že obchodní smlouva, která byla podepsána již 3. září, byla uveřejněna teprve 30. září, jako se to stalo na příklad se švýcarskou obchodní smlouvou. Zájemci, nelze-li dosíci delších přechodných lhůt pro počátek účinnosti, musí býti včas upozorněni úředními vyhláškami nebo časopisy.

Zdrojem stálých stížností jest také způsob, jak se zadávají státní dodávky, neboť také to odporuje slibům vládního prohlášení, že se vláda snaží opatřiti práci všem lidem ochotným pracovati. Poškozování německých firem při státních, zemských a okresních stavbách jest zřejmé a příliš známé, než abych musil o něm ještě podrobněji mluviti. Vždyť v německém území vidíme na takovýchto stavbách jen české firmy stavitelů a rovněž tak vidíme, že jsou přiváženi téměř výhradně čeští dělníci a že se jich používá k pracím. Což by německé firmy skutečně nebyly s to, aby konkurovaly s českými firmami? Nabídky těchto podniků jsou sice častokráte nižší než řádných německých firem, než stavební podnikatelé dovedou později své pohledávky dostati jiným způsobem. (Posl. Prause [německy]: Poněvadž nedávají korupčních úplatků!) Zcela správně!

Zvlášť křiklavé poměry jsou při zadávání staveb silnic, což jest téměř výhradná doména českých firem pro stavby silnic. Také dodávky štěrku zadávají se z části velmi povážlivě. Ve stavebním okrese plánském podává již delší dobu firma "Technobasalta" z Malého Chvojna u Ústí a založená asi před 2 lety, daleko nižší nabídky než dřívější dodavatelé štěrku do tohoto okresu, přes to že tato firma musí počítati se značně vyšším dopravným z Malého Chvojna u Ústí do stanic plánského okresu. Na rok 1932 byly však podány takové oferty, že tato věc vyžaduje, aby byla veřejně projednána a vyšetřena. Pro cestářský úsek čís. 39, 40 a 41 na státní silnici Vodňany-Plzeň-Kraslice dodávala potřebný štěrk dosud firma, která mohla štěrk odvážeti povozem přímo ze štěrkovny na silnici. Tento podnik, aby při nepatrném zaměstnání mohl svým dělníkům opatřiti výdělek, na rok 1932 podstatně ceny snížil a nabízel dodati štěrk na trať čís. 39 za 86 Kč, čís. 40 za 82 Kč a 41 za 85 Kč. Jiná blízká firma, která však musila počítati s dopravou po dráze, nabízela pro touž trať štěrk za 87 a 88 Kč.

Třetí štěrkovna, která musila počítati ještě s větším dopravným, nabídla štěrk pro všechny 3 cestářské úseky za 96 Kč. Naproti tomu daleko ležící štěrkovna "Technobasalta" z Malého Chvojna u Ústí n. L. nabízí pro všechny 3 úseky štěrk za 74 Kč 1 m³, tedy za cenu, která jest daleko nižší než velmi snížené ceny sousedních štěrkoven, přes vyšší dopravné. Nyní dlužno uvážiti, že dopravné z Ústí do stanice Annenské údolí-Rotava nebo do Kraslic činí asi 40 Kč za 1 m³. K tomu nutno přičísti náklad za dopravu na silnici, což činí asi 25 až 30 Kč; dále nutno počítati asi 5 Kč na různé poplatky, takže tato firma s předběžnými výdaji, dopravným a vydáním musí počítati s částkou nejméně 70 Kč na 1 m³. Na materiál, který má býti dodán, zbývá tedy 4 Kč za 1 m³. Nelze jistě předpokládati, že tento podnik, který neustále podává nižší nabídky než podniky sousední - tyto pracují při ostré soutěži přece rovněž s nejnižšími cenami - může trvale obchodovati se ztrátou. Musí tedy býti nějaká možnost, aby firma přišla na své, a nutno tedy tyto dodávky co nejdůkladněji přezkoumati. (Posl. Krumpe [německy]: Tuto věc řídí pan ředitel Freund!) Jako soused této firmy jste informován. Bude tomu tak.

Tyto poměry ukazují, jak nutno jest zreformovati zadávací řád. Zásadně musily by se soustřediti všechny dodávky u jednoho úřadu - nejlépe by se k tomu hodilo ministerstvo obchodu. Musil by ovšem býti při tom zachován postup veřejného zadávání. (Posl. Krumpe [německy]: Ale komise by nesměly míti zetě u stavebních firem!) To jest kapitola sama pro sebe.

Je-li zadávající úřad jiný než odbor, pro nějž jsou dodávky určeny, onen odbor, pro který jsou tyto dodávky zadány, provádí ovšem ostřejší dohled. Tím byly by již napřed znemožněny dodávky, u nichž snad nižší ceny jsou nahrazovány horší jakostí dodaného zboží nebo jiným způsobem. Bude vděčným úkolem úsporné komise, o jejímž jednacím řádu se konají porady, aby se zabývala těmito věcmi. Musíme nazvati hrubým přehmatem, že se při rozpisu dodávek ponechává často jen několik dní k podání nabídek. Svědčí to o tom, že se německým firmám, které si musí opatřiti nejprve doklady z Prahy, nechce poskytnouti čas, aby mohly také soutěžiti; ale některé firmy, jimž má býti dodávka vyhrazena, vědí o tom jistě již dávno a dodávku skutečně také obdrží.

Nynějším způsobem zadávání trpí zvláště dodávky drobných živnostníků. Také zde jsou stejné nešvary, záležející v nadržování českým konkurentům. Naši řemeslníci, chtějí-li se ucházeti o veřejné dodávky, mají to však tím těžší, že soutěže státu a země se rozpisují výhradně česky, ale drobný živnostník není s to, aby si v příslušné době opatřil překlad soutěže, jejímuž znění většinou nerozumí. Dostane-li dodávku, dodávající firmy dopisují mu výhradně česky. (Posl. Krumpe [německy]: Doklady stojí 350 Kč!) Toho se ovšem nemůže odvážiti drobný živnostník, který se ani nevyzná v zadávání.

Touto okolností trpí zvláště zadávání dodávek vojenské obuvi obuvnickým družstvům a musíme tedy žádati, aby zadávající úřady, zvláště ministerstvo obchodu, oděvní skladiště atd. dopisovaly s živnostníky jejich jazykem, jak to jest v obchodním styku všeobecně zvykem. Trvá-li se na českém jazyku - uvážíme-li, že při překladu českých odborných výrazů může lehce dojíti k nedorozumění hrozí nebezpečí omylů, které mohou míti v zápětí vrácení jinak bezvadných dodávek jen na škodu živnostníků. V této věci jest tedy naléhavě třeba změny prakse. Zároveň musíme však také žádati, aby byl určen větší podíl dodávek než dosud.

Živnostenský a obchodní střední stav byl jistě nejvíce postižen hospodářskou krisí. Vedle toho právě přání a požadavky živností a obchodu byly přímo trestně zanedbávány. Již po léta jest nevyřízena neobyčejně naléhavá úvěrová pomoc pro živnosti a obchod a vláda nedopřává sluchu ani ostatním, velice nutným přáním a požadavkům výdělečného středního stavu.

Jak vysvítá z výkladu, nemůže se ani obchod ani průmysl těšiti na pomoc od úřadů. I když pan předseda vlády ve svém výkladu prohlašuje, že nejdůležitějším úkolem jest zmírniti a potírati nezaměstnanost a že vláda bude usilovati, aby opatřila práci všem, kdo jsou ochotni pracovati, domnívám se, že nejméně při tom myslil na nezaměstnané řemeslníky, kteří jsou zajisté ochotni pracovati, avšak práci nemají a mimo to musí ještě platiti dávky a daně. Neboť jinak nemohl by týmž dechem mluvě o připravovaných úsporných opatřeních říci, že, kdyby se ukázalo, že všechna opatření úsporného řízení státních věcí nepostačují, nebude se vláda zdráhati přijíti s novými návrhy a opatřeními.

Víme až příliš dobře, v čem záleží tato nová opatření a návrhy: v nových daních a dávkách, které musí opět zaplatiti výdělečný a pracující střední stav.

Vládní prohlášení, jehož bezprogramovost nemá příkladu, chová pro nás mimo to ještě novou pohrůžku, totiž nebezpečí nových břemen a proto výdělečný a pracující střední stav nemůže od této vlády očekávati nic dobrého. Bude záležeti jen na středním stavu samém, aby si vybudoval takovou mocenskou posici, která i jemu umožní, aby vlastními silami učinil vhodná obranná opatření. Pro toto prohlášení předsedy vlády nemáme příčiny, abychom my, příslušníci středního stavu, něco od vlády očekávali, a nemůžeme tedy míti ani k této vládě důvěru. Pozorujeme, že vládní většina nemá bohužel vážné vůle poskytnouti náležitou pomoc tvůrčímu střednímu stavu.

Proto prohlášení předsedy vlády nebereme na vědomí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Tučný. Dávám mu slovo.

Posl. Tučný: Slavná sněmovno! Dva roky už trvá u nás jako na celém světě mimořádná hospodářská krise. Dva roky už ji potíráme všemi prozatím za schopné uznanými prostředky. Nezdolali jsme ji. Kdybychom byli sebe přísnějšími autokritiky a položili si otázku, zdaliž to nedovedeme, nemůžeme se obviňovati, protože jsou vedle nás státy starší, silnější, snad také i pokrokovější, silnější a mocnější po každé stránce a je tam krise také, stejně stará, je větší, nezmenšuje se, roste, roste také nezaměstnanost a roste bez ohledu na to, že už byly vzaty v potaz všecky možné léky a že byli ku pomoci zavoláni všichni povolaní lékaři. Když se naproti tomu ještě ozývají velmi vážné obavy, jak bude vypadati situace v době zimní, a když se všechny tyto státy smiřují s prognosou, že v zimní době bude znovu nezaměstnanost ještě zvýšena, je to důkaz, že nejenom se nevystačilo s dosavadními léky a lékaři na vyřešení dosavadní krise, ale že ona ještě ani nedostoupila kulminačního bodu a že se prostě s dosavadním léčením nevystačí ani do budoucnosti. Proto je nepochopitelné rozčilení, jestliže někdo, kdo něco znamená, jako ministr zahraničních věcí pan dr Beneš, vysloví přesvědčení, že musí dojíti k nové hospodářské organisaci Evropy a k nové hospodářské organisaci celého světa. Beneš nebyl sám, který toto přesvědčení vyslovil. Byli to také jiní státníci, byly to autority národohospodářské, byla to také autorita sociálně-politická, Mezinárodní úřad práce, který velmi jasně toto přesvědčení vyslovil, a všichni za jediný možný lék uznávají vybudování nové hospodářské organisace nejenom Evropy, nýbrž celého světa. Je-li někomu úzko z pomýšlení, jak se hrne pohroma na ziskulačný svět, ať si pospíší velmi rychle uspořádati věci tak, aby krise nebylo, aby nebylo nezaměstnanosti, a jedině tím postaví nás před důkaz, že dosavadní soukromokapitalistický výrobní řád je udržitelný také do budoucnosti. (Výborně!) Právě v té bezradnosti, ve které se ocitli obhájci dosavadního výrobního řádu, slyšíme pořád ještě falešné these, že tato krise byla způsobena nadprodukcí. Nevím, jestli by se odvážil někdo takového tvrzení, že na př. u nás by nebylo možno najíti konsumenty pro těch 500 q zničených okurek, nevím, zdali by mohl někdo ve své odvaze jíti tak daleko, aby tvrdil, že svět nestačí zkonsumovati dobrou pšeničnou mouku uherskou, která dnes bude sloužiti k výrobě paliva, že by svět nestačil zkonsumovati ono obrovské množství kávy, která se hází do moře, že by nebylo dostatek konsumentů pro onu bavlnu, která místo, aby se z ní tkaly potřebné látky, hází se rovněž do moře jenom proto, aby se udržela cena. Je to strašné pomyšlení, že v zájmu zisku kapitalistický svět ničí nutné denní potřeby, kterých se nedostává milionům lidí a kteří následkem toho jsou odsouzeni k hladovému osudu. A právě proto, že dnešní společenský řád, kapitalistický výrobní řád, nedovede přebytečné produkty dáti těm, kteří jich postrádají, je neschopný, aby uspořádal pro všechno obyvatelstvo uspokojivě společenský řád, a musí přijíti nový, musí přijíti socialistický, ať se to komu líbí nebo nelíbí. (Výborně! - Potlesk.)

Stejně nouzovým argumentem je, že je tato krise také následkem poruch ze světové války. Jen něco je na tom tvrzení podstatného. Je pravda, že v době světové války jsme příliš dlouho viseli na Americe v každém ohledu, ale také jsme se velmi mnoho od Ameriky naučili. A snažili jsme se amerikanismus včleniti do veškerého našeho společenského vývoje. A zejména - což bylo pochopitelné, protože to bylo nejsvůdnější - naučili jsme se po amerikánsku rychle bohatnouti a intensivně bohatnouti. (Tak jest! Výborně!) A důsledek se dostavil, že na jedné straně vidíme přemíru poživačnosti, že vidíme opravdu oplývati statky, a na druhé straně vidíme hladověti miliony prácechtivých lidí. A právě tyto zjevy jsou, myslím, v dnešním hospodářském vývoji zjevy nejnebezpečnějšími, před kterými je neradno zavírati oči. A jestliže jsme slyšeli v prohlášení vládním, že si vláda ukládá za povinnost nabádati a sama také prováděti "příkladnou šetrnost", my tomu můžeme rozuměti jen tak, že je to apel na ty, kteří mají přemíru statků a přemíru prostředků, aby se vzdali nemravné hýřivosti, která je umožňována zase jenom nemravným vykořisťováním jiných (Výborně!), a zejména, že tento apel platí těm, kteří, aby dosáhli té nemravné hýřivosti, nezastaví se ani před těmi skrovnými dělnickými mzdami a úřednickými platy, ke kterým jsou pracovníci u nás odsouzeni. Konsumentovi se nic nesleví, ať vezmete sklářský výrobek, ať je to kilogram cukru, ať je to textilní výrobek, ať je to kterákoliv poživatina nebo kterýkoliv výrobek průmyslový, ale mzdy dělnictva a platy úřednictva snižují se systematicky. A když se ten výsledek nedává ku prospěchu konsumenta, je pro nás nasnadě, že se to dělá jenom v zájmu zvýšení podnikatelského zisku a tím k dosažení oněch prostředků, které umožňují hýřivý život. Nedodržují se ani podmínky zadávacího řádu při dodávkách státních anebo při státních pracích (Slyšte!) a dokonce jsme se shledali s takovým zjevem na Německobrodsku, že výdělek, který byl stanoven tak, aby nemohl býti zaměstnavatel hnán k odpovědnosti, a který byl založen na úkolové práci, nedosáhl ani takového obnosu, jaký činil příspěvek státu z titulu produktivní péče o nezaměstnané. (Posl. Sladký: To je skandál!) Když se o těchto zjevech v řadách zaměstnaneckého světa přemýšlí, je snadno pochopitelno, že citové založení jejich přichází do varu. Zejména když zaměstnanecký svět vidí, jak právě u nás zaměstnavatelský svět je nepřístupný rozumným radám, které vycházejí z jeho vlastních řad, ovšem nikoliv domácích, nýbrž zahraničních, že nedbá varovného volání jednoho z vynikajících průmyslníků amerických Filénea, který cestuje po Evropě, aby učil zaměstnavatele pokrokovému přemyšlení, že nedbá autorit národohospodářských, které odsuzují jako zhoubnou politiku zaměstnavatelskou právě snižování mezd a poukazují na to, že není myslitelno, aby konkurenční schopnosti se docílilo snižováním mezd - jestliže mzda ve výrobních nákladech participuje 7, 13 nebo 17%, je to pořád taková položka, při jejímž snižování o 5 nebo 10% není možno, aby zapůsobila na snížení cen takového produktu, kdyžtě ochuzováním nebo snižováním příjmů zaměstnaneckého světa ochuzuje se celý hospodářský život, čímž ubývá prostředků pro nákup a také pro odbyt produktů, při čemž se ochuzuje stát o nutné příjmy, které má z daní důchodových atd. - když tedy ten svět zaměstnanecký vidí, že žádný apel na zaměstnavatelský svět u nás neplatí, tož je potom pochopitelno, že apel, který slýchá při každé příležitosti a který zejména vyznívá z každého prohlášení vlády: Musíme zachovati klid a pořádek, mu zní v uších tak, jakoby se mu přikazovalo, aby se v klidu nechal dále vykořisťovati. A proto je potřebí, aby již v některém tom příštím prohlášení bylo velmi jasně pověděno, že ten apel o klidu a pořádku platí také na druhou stranu (Výborně!), a že především bylo míněno, aby se nechaly v klidu ty ubohé mzdy zaměstnaneckého světa, ježto stejně ve statistice mezd jsme až na 14. místě, což není ctí pro náš zaměstnavatelský svět, aby se v pořádku nechaly kolektivní smlouvy, které byly na určitou dobu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ujednány. Bude klid v zaměstnanectvu, přestanou-li provokace zaměstnavatelského světa. (Výborně! - Potlesk.) Myslím, že by ten klid byl porušen, kdyby tyto provokace nepřestaly. V demokratické republice, v demokratickém státě nelze vládnout podle zásady: Quod licet Jovi, non licet bovi! (Výborně!) A právě ta snaha po nejmožnějším vykořisťování práce v dnešní hospodářské krisi, kdy obrana zaměstnaneckého světa je ztížena tak, že se k ní odhodlává jen v krajním zoufalství, vede zaměstnavatelský svět také k těm činům, pro které není dosti příkrého slova k odsouzení, že se sahá k hromadnému a zbytečnému propouštění a že se sahá k úplnému zastavení provozu jednotlivých průmyslových podniků na 14 dní až 3 týdny. Po 3 týdnech se vyvěsí na vratech továrny vyhláška, že se znovu přijímá všechno dělnictvo a zaměstnanectvo do zaměstnání v továrně, ovšem nikoli za těch pracovních podmínek, o kterých mluví kolektivní smlouva, nýbrž za snížené mzdy. A pak tu stojíme před zjevem, před kterým nelze dosti výstražně varovati, poněvadž tuto politiku si nedá zaměstnanecký svět dlouho líbiti. Nedá si ji líbiti zejména proto, že se nebéře ohled ani na nemocné zaměstnané, kteří bezohledně se propouštějí podle §u 82 živn. řádu. Ani u těchto se nezastaví bezohlednost a bezcitnost zaměstnavatelského světa. Proto myslím, že jest na čase, aby už posl. sněmovna skončila jednání o změně §u 82 živn. řádu a aby ho upravila v tom smyslu, aby onemocnělý byl chráněn nejen před propuštěním, před rozvázáním pracovního poměru bez výpovědi, ale aby sáhla také na § 77 živn. řádu a tak nemocnému před rozvázáním pracovního poměru byla poskytnuta dokonalá ochrana. (Výborně! - Potlesk.)