Ano, když dělnictvo sáhne k masové stávce, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. října 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] popadá utlačovatele smrtelný strach, hroutí se fašistické plány a vládci dávají se na ústup, aby ústupem vykoupili svou záchranu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. října 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] aby nejen rozdrtil všechny choutky po fašistické diktatuře, všechny choutky pánů Stříbrných, Gajdů a Kramářů, aby se bránil stupňovanému útlaku vládnoucího režimu, aby se bránil proti bídě a hladu, ale aby také použitím hromadné politické stávky řešil jednou ranou splnění řady svých požadavků, aby si vydobyl chléb a práci, aby zahnal buržoasii na všeobecný ústup a mohl nastoupiti cestu k svému osvobození svržením buržoasní moci [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. října 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Ukazujíce proletariátu v boji proti fašismu, v boji za chléb, práci, půdu a svobodu zbraně, které rozhodnou vítězství dělnické třídy, voláme všechny dělníky i dělníky nár. sociální a soc. demokratické, aby v jednotné frontě [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. října 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] rozhodli tak, že dědicem bankrotujícího režimu měšťácko sociálfašistické vlády nebude již žádná vláda kapitalistického útlaku, žádná vláda fašistických katanů. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. října 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Od dělnické třídy, od sjednocení jejích bojovných sil pod revolučním praporem komunismu, záleží, zda nadcházející zima při postupujícím rozvratu kapitalistického hospodářství bude dobou krutého utrpení všeho pracujícího lidu, nebo zda nadcházející zima bude takovou zimou, jako byla zima 1917 pro ruský proletariát, když 7. listopadu 1917 zvítězil (Potlesk komunistických poslanců.), zimou, která se stala jarem, která se stala dobou historického zrodu nového společenského socialistického řádu na jedné šestině zeměkoule. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. října 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Jelinek. Uděluji mu slovo.

Posl. Jelinek (německy): Slavná sněmovno! V československém parlamentě stalo se v posledních letech zvykem, že se každé zasedání zahajuje vládními prohlášeními, po nichž následuje dlouhotrvající rozprava. Tak je tomu také tentokráte, a nyní obíráme se vládním prohlášením pana předsedy vlády. Ale věc není vyřízena pouhou rozpravou, rozprava bude trvati tento týden, příštího týdne se začíná generální rozprava v rozpočtovém výboru, rozprava o jednotlivých kapitolách rozpočtu vyžádá si rovněž delší doby, pak se bude konati generální rozprava ve sněmovně a pak opět rozprava o jednotlivých kapitolách. To je nejméně 8 týdnů úplně neproduktivní práce. Z jednoho výroku ve vládním prohlášení pana předsedy vlády mohli bychom sice souditi, že se k přáním a stížnostem poslanců bude přihlížeti při projednávání rozpočtu. Kdo však ví, jak se zde nakládá s návrhy při projednávání rozpočtu, přizná, že tomu tak není, neboť dosud se nepodařilo ještě žádnému poslanci, byť byl vládě sebe věrnější, proraziti se sebe menší změnou některé položky při projednávání rozpočtu. Není to práce produktivní, nýbrž nejpustší mrhání časem a musíme se diviti, že si veřejnost dá líbiti takovéto nakládání. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Vedle pana ministra financí, jehož výklad stane se předmětem jednání při rozpočtové rozpravě, učinil pan předseda vlády tentokráte dvojí prohlášení, pravděpodobně pro neobyčejně těžké poměry, v nichž žijeme. Tentokráte mluvil po prvé o den dříve k novinářům a pak učinil vládní prohlášení ve sněmovně. Nemohu prohlášení učiněné k novinářům odděliti od prohlášení ve sněmovně, naopak, domnívám se, že pan předseda vlády k novinářům mluvil otevřeněji a nepokrytěji. Ale i v prohlášeních učiněných k novinářům vidím velmi zajímavé poznámky. Pan předseda vlády řekl mezi jiným: "Po převratu nemyslili jsme dostatečně na budoucnost." A dále řekl: "Prováděli jsme reformy, neuvažujíce, dají-li se také v budoucnosti snésti." Tato slova jsou doznáním neúspěchu politiky velikášství a slavomamu, která tehdy byla zahájena. Páni se tenkráte nemohli dočkati, aby tento stát vybudovali a zdokonalili, pustili se do toho, ale nepočítali. Co by se bylo tenkráte mohlo ušetřiti a jak by dnes tyto úspory prospěly státu! Pan předseda vlády vyslovil ve svých vývodech velmi velkou chválu prvému ministrovi financí. Dnes ještě uplynula od činnosti pana dr Rašína příliš krátká doba, než abychom mohli již dnes pronésti konečný úsudek o jeho finanční činnosti a o účinku jeho rozhodnutí. Ale dr Rašín byl také členem oné prvé vlády, která dělala nešťastnou obchodní politiku. Z té doby pocházejí celní závory a potíže při vývozu, které zasadily smrtelnou ránu našemu průmyslu. I když prvý pan ministr financí vykonal v oboru financí velikou službu - jak prohlásil pan předseda vlády - spolupracoval také o neblahém oboru obchodní politiky a později bude ho snad nutno hodnotiti nejen jako velkého finančního politika, nýbrž i jako člena vlády, která zasadila smrtelnou ránu průmyslu.

Ukázal se však také jako špatný prorok. Neboť již v prvých dnech Národního shromáždění, když vyšly jeho první finanční zákony, zakročovala u něho deputace průmyslníků a již tenkráte vykládala mu potíže, vznikající z nového zákonodárství, načež prohlásil: "Je možno, že několik průmyslníků zajde, ale průmysl zůstane i nadále." Než vidíte, pánové, že se stalo něco jiného. Průmysl vázne. Jest možno, že si někteří průmyslníci žijí, jak se na člověka sluší - avšak průmysl skutečně uvázl. Nastal tedy opak, průmysl vázne a počet nezaměstnaných vzrůstá den ode dne.

A jaká opatření činí vláda? Již po léta se dožadujeme uzavření obchodních smluv. Avšak vláda přímo úmyslně ignoruje sousední země, obchodních smluv s přímými sousedy neuzavírá. Jak jsme dnes dopoledne obšírně slyšeli, uzavřeli jsme smlouvy s Rumunskem a Jugoslavií. Z jedné země odbíráme velké množství přebytečného dobytka, z druhé přebytečné obilí a z usnesení vysoké vlády děláme tím zemědělství velkou konkurenci. Uzavřeli jsme velkou obchodní smlouvu, kterou se ministr obchodu a ministr pro věci zahraniční snad velmi pyšní, totiž smlouvu s Chile. Velice bych litoval, kdyby některý československý obchodník nebo podnikatel sjednal vůbec nějakou kupní smlouvu s touto republikou, neboť víte, že se tento stát právě zhroutil a že mu nepomohlo, že uzavřel obchodní smlouvu s Československem.

Již několikráte bylo také řečeno, že uzavření obchodních smluv a způsob, jak se má pomoci našemu průmyslu a veřejnosti a vůbec poplatníkům, jest také věcí ministerstva pro věci zahraniční. Víte, a nepotřebujeme to podrobněji dokazovati, že jsme jen vasalským státem francouzské republiky a že musíme dělati vše, co se nám odtamtud nařídí.

Na jaře letošního roku vyřídila slavná sněmovna po dlouhém namáhání pojištění vývozních úvěrů. Tenkráte jsme upozornili na neobyčejnou důležitost tohoto pojištění, poněvadž po zkušenostech, jichž nabyly ostatní země s pojištěním vývozních úvěrů, které již zavedly, jsme toho mínění, že se při tom může pomoci také našemu průmyslu. Od té doby uplynulo již několik měsíců, ale prováděcí nařízení nebylo dodnes vydáno. Pátral jsem po té věci a bylo mi řečeno, že se o prováděcím nařízení pracuje, že jest již vše připraveno a konec konců musilo by přece vyjíti. (Výkřiky posl. Prause.) Uvážíme-li, že od té doby bylo by bývalo možno provésti velké obchody, musíme zajisté říci, že národní hospodářství přišlo zde opět o miliony a že to znovu způsobilo velmi značné stoupnutí nezaměstnanosti.

Když jsme na jaře mluvili o otázce nezaměstnanosti vůbec, když se slavná sněmovna zabývala touto otázkou, pokud se pamatuji, byla zvolena komise, která měla rozděliti 2 miliardy, vyhrazené v rozpočtu. Dosud nám nebylo oznámeno, zda se byť i jen části této částky použilo na veřejné práce. Zdá se však, že se to nestalo, neboť vláda byla by se jinak jistě již pochlubila nějakým velkolepým činem.

Také dnes ještě stojíme na stanovisku, že stát musí bojovati proti nezaměstnanosti tím, že zadá práce. Nemusejí se stavěti jen kasárna a menšinové školy, v mnoha okresech lze přece stavěti také silnice, kanalisaci atd. 2 miliardy obsažené ve státním rozpočtu na rok 1930 nemohly býti jistě ještě spotřebovány a jsem přesvědčen, že kdyby byla tato komise, která tenkráte byla zvolena, splnila svůj úkol, byla by nám zbyla ještě velká částka.

Pan předseda vlády a také pan ministr financí mluvili ve svých výkladech mnoho o šetření. Souhlasíme ovšem, aby se šetřilo co možná nejvíce, a nahlédneme-li do státního rozpočtu, ukáže se nám, kolik by bylo lze ušetřiti a kde. Až dosud zvěděli jsme však z denních časopisů jen zcela krátké zprávy a teprve při zkoumání předloženého rozpočtu budeme se moci přesvědčiti, že nechcete vždy šetřiti na pravém místě. Jestliže má býti na příklad znovu snížen rozpočet na školství, nebo jestliže se u kapitoly ministerstva obchodu, nejhůře dotované kapitoly rozpočtové - málem bych byl užil neparlamentního výrazu - částka 48 milionů má ještě snížiti, pak skutečně nevím, jak může ministerstvo obchodu splniti svůj úkol. V posledním rozpočtu bylo na podporu průmyslu zařazeno 3.8 milionů a na podporu živností 3.5 milionů. Za tyto částky není naprosto možno vykonati nějaký zvláštní čin. Mají-li býti tyto částky znovu sníženy, jest to nebezpečí pro tato důležitá stavovská odvětví, s nimiž by měl lépe nakládati jmenovitě ministr financí, jemuž přece platí největší daně.

Jak pan předseda vlády, tak také pan ministr financí mluvili o přebytku úředníků. Tu by se měli tito páni otázati, kdo jest vinen skutečným přebytkem úřednictva? Víte, že po převratu nebo v době převratu německý úředník byl v každém úřadu restringován, přeložen do výslužby nebo propuštěn a že na místo tohoto německého úředníka, který rozuměl své práci, látce, o které měl pracovati a který ji úplně ovládal, bylo přijato nejméně 5 nových, ovšem českých úředníků. To jest nejhlavnější příčina a také vysvětlení skutečného přebytku úřednictva. Zamýšlí-li vláda snížiti úřednické platy, nechť již dnes slyší naše prohlášení, že nejsme ochotni hlasovati pro snížení platů, poněvadž velmi dobře víme, jak žalostně jsou již dnes placeni úředníci všech vrstev a povolání.

Když jsem se již dotkl této věci, promluvím také o otázce národnostní, o které nynější pan předseda vlády neví právě tak jako jeho předchůdci. A přece jest nutno, abychom se touto důležitou otázkou konečně jednou vážně zabývali. Pan předseda vlády opětovně prohlašuje, že stát jest konsolidován. Já však prohlašuji, že stát bude konsolidován teprve tehdy, až dáte menšinám právo, až bude učiněna přítrž moci a vlivu národních jednot, až bude omezena jejich neblahá činnost, která působí v okresech jen spory a různice.

Se svého politického hlediska a rovněž i s hlediska národního i hospodářského musíme při každé příležitosti zdůrazňovati svou nespokojenost. Nemůžeme také pokládati vládní prohlášení přednesené panem předsedou vlády za uspokojivé a budeme tedy hlasovati proti němu. (Potlesk.)