A tu bych proti tomu, co neslýcháme sice v tomto sněmu, ale co velmi často čítáme v tisku, i našich občanských vládních stran, chtěl zdůrazniti, že pobírání podpory v nezaměstnanosti není žádnou hanbou, když jde o člověka, který k práci je ochoten a který práci nemůže najíti. My musíme k tomu opatřiti prostředky stůj co stůj. (Posl. Dvořák: Když ho dnešní hospodářská soustava nemůže uživiti!) Když ho dnešní pracovní soustava nemůže uživit, ano. K tomu musí býti opatřeny prostředky, a tu nebude možno vyhnouti se vydání, kterých bude nezbytně potřebí. Tyto prostředky chce pan ministr financí opatřiti především úsporami v rozpočtu. Já souhlasím s těmi projekty. (Posl. Hodinová: Předseda vlády to řekl trochu jinak, otevřeněji.) Tím se budu ještě zabývat.

Pan ministr financí ve svém exposé konstatoval, že náš rozpočet je snížen asi o jednu miliardu korun. (Výkřiky komunistických poslanců.) Mám za to, že náš rozpočet snese ještě další snížení a že k tomuto dalšímu snížení bude nutno se odhodlat. V době, kdy je třeba se starat o holý život každého jednotlivce, v té době musíme přestat s politikou subvencování. Nemůžeme zatěžovat rozpočet subvencemi, když musíme dbát toho, aby nám lidé neumírali hlady. Nemůžeme zatěžovat v takovéto době rozpočet vydáními representativními, nemůžeme v této době zatěžovat rozpočet vydáními, která nejsou nezbytně potřebná. (Výkřiky komunistických poslanců.) Musíme omezovat rozpočet na vydání opravdu nejnutnější, tak abychom měli prostředky, kterých je potřebí, abychom uživili hladové lidi. I naše soukromé hospodářství si musí uvědomiti, že nynější doba není k tomu, aby počítalo s nějakou rentabilitou, dokonce ne s rentabilitou, která by byla opřena o pomoc veřejných korporací ať se strany státu nebo obcí. (Výborně!,) V této době, kdy, jak pravím, jde o udržení života každého jednotlivce, je potřeba podle toho zaříditi i hospodářství soukromé. (Výborně!)

Já jsem přesvědčen, slavný sněme, že nevystačíme s úsporami, kterých pan ministr financí již docílil, a že nevystačíme ani s úsporami, kterých ještě pravděpodobně docílí, že budeme musit pro státní pokladnu právě pro tyto účely opatřiti prostředky nové. (Výkřiky komunistických poslanců.) A musíme si býti velmi dobře vědomi, že lidé, kteří mají příjmy, musí se tentokráte spokojiti s takovými příjmy, které stačí k jejich životu, že nemohou počítati s rozmnožením svého jmění a že tedy musí počítati s tím, že budou musit přinésti oběti ve prospěch státu a ve prospěch občanstva. My tedy musíme počítati s tím, že přímé daně a zejména daň důchodová, budou zvýšeny a nebudeme se směti proti tomu stavěti, protože snad zasáhne poněkud hlouběji tam, kde zasáhnouti je možno.

Pan ministerský předseda prohlásil ve svém včerejším projevu, že k tomu, abychom přečkali nynější dobu, je především zapotřebí rozvahy a klidu. Když klid, tedy si musí naše výrobní kruhy uvědomiti, že není možno v této době zavdávati podnět k sociálním zápasům a k sociálním bojům a že řešení nynějších hospodářských i sociálních obtíží nebude se směti díti na útraty dělnictva. Jsem si vědom toho, že po vzoru zahraničním, zejména po vzoru šarfmachrovské části průmyslu říšsko-německého, i u nás se již počítá s tím, že bude možno a že prý bude nutno snížiti mzdy, abychom se vyrovnali relativní úrovni mzdové hladiny zahraniční v Německu a Anglii. Takovéto myšlenky bude musit naše výroba pro tuto dobu pustiti z hlavy.

Ale my budeme musiti, slavný sněme, pracovati již také k nové úpravě hospodářské pro dobu pozdější. Že nelze již tak hospodařiti, jak se hospodařilo až dosud, to je dnes každému zřejmé. Ovšem, každá ze skupin posuzuje věc jinak. Jedni mají za to, že prožíváme přechodnou krisi kapitalistické soustavy, jiní mají zase za to, že je to již známka počátku pádu nynější soustavy. Fakt je, že již dnes se nikdo nedovolává podnikavosti jednotlivců, která byla až dosud základem soukromokapitalistického podnikání. Tato myšlenka už dnes nemůže býti propagována, když průmysl běhá na stát, aby mu bylo pomoženo, když zemědělství běhá na stát, aby mu bylo pomoženo, když obchod dožaduje se pomoci státu, když peněžnictví se domáhá pomoci veřejných korporací. V takové době není zajisté již možno mluviti o tom, že je to podnikavost a vědomí odpovědnosti každého jednotlivce, jež udržuje nadále výrobní řád a společenskou soustavu. Tyto zjevy jsou opravdu důkazem neschopnosti, která nastala ve volné soutěži. Jest jasno, že základy, na kterých naše hospodářství dosud spočívalo, jsou podvráceny, že tyto základy se hroutí a že je zapotřebí pracovati k novému uspořádání hospodářství, k plánovitému hospodářství budoucnosti. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tuto myšlenku a tuto potřebu vyvolaly hospodářské poměry samotné. Soukromokapitalistické podnikání bylo odůvodněno i morálně v době, kdy podnikatel nejenom měl zisk ze svého podnikání, nýbrž i nesl na vlastním hřbetě ztráty z podnikání, když zkrátka celé risiko bylo neseno jím. Ale tento způsob podnikání není již ani hospodářský, ani morálně zdůvodněn, když podnikatel sice v době konjunktury ponechává zisky pro sebe, ale v době krise přenáší risiko na veřejnoprávní korporace. Nemáme zájmu na tom aby hospodářství bylo zničeno a aby byla zničena práce celých předcházejících generací; nemáme také zájmu na tom, abychom přebírali konkursní podstatu soukromokapitalistického podnikání; nemáme zájmu na tom, abychom budovali teprve na troskách. My chceme využíti toho, co nám předcházející i nynější generace na hodnotách vytvořily a zachovaly. A v tom ohledu jsme ochotni pomoci. (Výkřiky komunistických poslanců.) Milí pánové a paní! Vy jenom křičíte, dosud jste nic neudělali a křikem se nic nedokáže.

My jsme ochotni pomoci, ale ovšem pouze ve veřejném zájmu. Tento veřejný zájem musí se uplatniti ve vlivu veřejnoprávním na hospodářství. Nemůže býti pomáháno výrobě, aniž si stát vyhradil vliv na organisaci výroby a na organisace výrobců. Nemůže býti vyžadována pomoc pro peněžnictví, aniž stát vyhradil si vliv na vnitřní organisaci i na způsob obchodování. V tomto směru promluvil ostatně již včera pan ministr financí.

My jsme si vědomi toho, - a to se ozývá z celého světa - že jenom mezinárodní organisací hospodářskou je možno uzdraviti svět. Ale víme, že je to cesta hodně dlouhá. Proto budeme museti pracovati ve svém úzkém okruhu k tomu, abychom zatím organisovali svoje hospodářství doma. Nebudeme moci zakládati nebo držeti hospodářství déle na zásadě, že každý jednotlivý podnikatel, ať velký nebo malý, je a musí zůstati pánem ve svém domě. Pro tuto zásadu ztratil i hospodářské i morální zdůvodnění. Nedovedl tento dům sám spravovati a musí si dáti líbiti, že do správy jeho domu bude mluviti veřejný zájem a ti, kteří veřejný zájem mají representovati. (Výborně! - Výkřiky komunistických poslanců.)

K tomu bude pravděpodobně zapotřebí zvláštního odborného orgánu, snad neoficielního, rozhodně však ne byrokratického orgánu, který by dával podněty a který by také prováděl dozor nad uskutečňováním.

Slavný sněme, jsem přesvědčen, že tuto těžkou dobu, kterou prožíváme, můžeme překonati, když se odvážně rozloučíme s hospodářskými představami, ve kterých jsme vyrostli, které jsou nynějšími poměry i událostmi již značně předstiženy a které se staly pouhými předsudky. Jsem přesvědčen, že se dostaneme přes tuto dobu, když doznáme a uvědomíme si, že jsme v období společenské revoluce, které musíme celou svoji hospodářskou činnosti přizpůsobiti. Čím dříve vyvodíme z tohoto poznání důsledky, tím menší budou ztráty, které utrpíme, a tím snáze se z nynější těžké hospodářské situace dostaneme. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má dále pan posl. Zápotocký.

Posl. Zápotocký: Prohlášení vládních zástupců, které jsme včera slyšeli, se chlubí, že v dnešní krisi, která zasáhla kapitalistický svět a kapitalistické hospodářství, vede se nám poměrně lépe než jiným zemím, protože jsme obezřetně a šetrně hospodařili. Jest otázka, v čem spočívalo to šetření a obezřetné hospodaření? Na kom se šetřilo? Šetřily snad vládní strany na sobě? Aféry Stříbrného, nedávno vyšetřované, o kterých se psalo, odhalily roušku s toho, kolik při "šetrné" politice může osobně vydělati aktivní ministr demokratické republiky, který dovede využíti konjunktury tak, jak ji dovedl využíti pan Stříbrný, a zajišťovati se na dobu krise. Tak jako on připravovalo se a zajišťovalo se na dobu krise mnoho z těch pánů, kteří vedou dnes politiku tohoto státu. Oni se prostě říditi starým heslem c. k. ministra Práška blahé paměti, který říkal: Byl bych blázen, abych nebral, když mohu. Právě proto nemluví o šetrnosti činy a život vládnoucích vrstev, nesvědčí o šetrnosti činy a život osob, které jsou dnes u kormidla tohoto státu. Směrnice jejich politiky určil pan ministr Bechyně svým vzdechem: Je blaze žíti! Za tuto zásluhu se stal také ministrem zásobování v kapitalistickém státě a zástupcem předsedy vlády, aby se před svojí vlastní ženou nemusil styděti, jak bylo řečeno. Proto šetření v tomto státě nedotýkalo se vládnoucích a majetných, ale dotýkalo s pracujících vrstev. Proti pracujícím vrstvám byla prováděna soustavně ona obezřetná šetrná politika. Tak se totiž delikátně vyjadřují distinguovaní representanti vlády a vládnoucích stran. My jsme hrubí, neotesaní, sprostí, jak pánové říkají, a my té dosavadní politice vlády, té šetrné a obezřetné politice říkáme jinak [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 15. října 1931 podle § 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 144. schůzi posl. sněmovny.] (Potlesk komunistických poslanců.), politika, která zbídačuje pracující a nadržuje majetným. Tato politika vykořisťování, plundrování a zbídačování širokých pracujících vrstev občanstva byla podporována a provozována všemi těmi, kteří stáli vždycky u vlády, a tuto politiku chystají se i nadále provozovati všecky buržoasní i socialistické vládní strany. Podporovali ji a budou ji dále podporovati všichni representanti vlády t. zv. demokratického, ve skutečnosti kapitalistického státu. Tuto vyděračskou politiku dělal i Stříbrný, když byl ještě socialistickým ministrem, a dělal by ji znovu, kdyby se opět do vlády dostal. Tak jako on bude ji dělati i včera se představivší nová osoba kapitalistické vlády, pan ministr dr Trapl. Smysl jeho řeči i smysl prohlášení ministerského předsedy byl: Ve vykořisťovatelské, lidu nepřátelské politice je nutno - vzhledem k rozšiřování se krise - dále bezohledně pokračovati. Pan min. předseda Udržal uvedl: Nehádejme se, zda jde vývoj doprava nebo doleva, nýbrž setrvejme na dosavadní střední cestě koaliční vlády, to je vlády sociálfašistů s buržoasií, aby tím jistěji mohl býti udržen klid, bezpečnost a pořádek a mohla býti dále provozována bezohledná politika bídy, vykořisťování a hladu. To je smysl jeho řeči. Více než bídu a hlad přednesené vládní prohlášení buržoasní sociálfašistické koalice dělnictvu neslibuje.

Pan min. předseda Udržal prohlásil: Bude proto - tedy vzhledem ke krisi - jako dosud naším programem, postarati se lidu o práci. Prosím, program vlády bude: Tak jako až dosud postarati se lidu o práci. Jak se starala vláda lidu o práci? Loňského roku v září měli jsme podle úředních statistických výkazů 104.543 nezaměstnaných, letos máme podle těchže výkazů v září 228.383 nezaměstnaných. Tedy vláda se stará celý rok o opatření práce, a nezaměstnanost při té starosti vlády stoupla o více než 100%. A pan min. předseda vystoupí sem na tribunu a prohlásí: My se budeme, tak jako až dosud jsme se starali, starati dále. Co to znamená? Kde budeme při této starosti vlády příští rok a kde budeme letošní zimu?

Pan min. předseda prohlásil: Posledně jsem tu pronesl názor, že pro stát je lépe míti raději méně úřednictva, ale dobře školeného a placeného. A pan ministr financí Trapl také potvrdil včera tento názor, že je třeba míti méně úřednictva a zřízenectva. Při tom vládní strany nadpisují ve svých orgánech tento pasus z řeči min. předsedy a ministra financí názvy: "Nebude se propouštěti. Ministři se prohlásili proti propouštění!"

Páni ministři tady prohlašují: Musíme dojíti k tomu, abychom měli méně úřednictva a méně zřízenectva, ale vládní strany ve svých orgánech píší: Páni ministři slíbili, že se nebude propouštěti. Jak je možné takovéto eskamotérství? Každý, kdo zde včera poslouchal řeči ministrů, musil nabýti přesvědčení, že páni ministři připravují se k omezování počtu zaměstnanců. To bylo docela jasně vyjádřeno a každý to musil pochopiti.

Pan min. předseda Udržal dále prohlásil: Musíme nejenom pracovati a šetřiti, nýbrž i svá vydání upravovati podle nosnosti svých příjmů, nesmíme žíti nad poměry.

Aby obyvatelstvo nežilo nad poměry, o to stará se nynější vláda; je to viděti z toho, že se nám stále tvrdí a je také faktem, že jsou veliké zásoby potravin i výrobků; index životních potřeb, tedy nákladů na existenci u obyvatelstva stoupá. V měsíci září stoupl zase index o 1% podle statistických údajů. Co to vyjadřuje? Že při všem tom nadbytku, který tu je, stále se provozuje lichvářská a zdražovací politika. Svědčí o tom nedávná událost na pražské burse. Bursiáni demonstrovali pro své vlastní vyděračské zájmy. Bylo by ohromným omylem domnívati se, že bursiánská demonstrace na pražské burse směřovala k tomu, aby široké vrstvy obyvatelstva byly opatřeny levnými potravinami. Tato demonstrace kapitalistických vydřiduchů směřovala k tomu, aby nebyly omezeny jejich zisky a jejich lichvářské výdělky. Ale pravda je, že opatření vlády, která tu byla učiněna, přivozují drahotu. Pravda je, že pod vlivem těchto opatření ceny obilí opět stoupají. Pravda je, že pod nátlakem vlády vydává pražská bursa vůbec falešné informace, že nezaznamenává tento vzestup, poněvadž tu jde o provádění obilních spekulací, na kterých jsou dnes zúčastněny všechny vládní strany jak socialistické, tak buržoasní vytvořeným monopolem a obilním zákonem, který tu byl přijat. Aby byly chráněny zájmy těchto nových spekulantů, proto jsou tu falešné záznamy, proto se vydávají nesprávné zprávy, proto se konfiskují časopisy, když o této podvodné lichvářské politice píší, a proto také pražští bursiáni demonstrují. Pražští bursiáni demonstrují proto, že jim tu vyvstává při jejich vykořisťovatelské a lichvářské politice konkurent ve vládních politických stranách socialistických i buržoasních. To je pozadí celé bursiánské demonstrace, která byla na pražské burse.

Jak se stará vláda, aby dělnické vrstvy opravdu nežily nad poměry, o tom uvedu příklad ze státních lomů v Požárech. V Požárech jsou státní lomy. Správa těchto státních lomů vyvěsila 2. května v závodě vyhlášky, ve kterých se oznamuje dělnictvu, že se mu snižuje mzda, a to pro dělníky zaměstnané ve mzdě denní o 20%, pro dělníky zaměstnané při úkolové práci o 10%, zrušuje se okamžitě jednotýdenní výpověď platná podle kolektivní smlouvy a zavádí se hodinová výpověď ze zaměstnání, že snižuje se příplatek za práci přes čas o 50%, a že toto snížení mezd a ostatní zhoršení kolektivní smlouvy vchází v platnost okamžitě dnem 2. května. V případě, že dělníci na toto snížení nepřistoupí, považuje se pracovní poměr za zrušený. A správa požárenských lomů státních, protože dělníci státního podniku nesouhlasili, vyloučila potom také všechny dělníky z práce. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Jaké jsou mzdy dělníků ve státních lomech? U kvalifikovaného dělnictva činí mzda 4.05 Kč za hodinu, u nekvalifikovaného dělnictva 2.95 Kč za hodinu. Při mzdě 2.95 Kč za hodinu musí se člověk jistě hodně ohlížeti, aby nežil nad poměry, jak tu radí pan min. předseda Udržal.

Ale věci v Požárech šly dále. Když dělníci vstoupili do boje proti tomuto snížení mezd, obrátila se státní správa a celý státní aparát docela bezohledně proti dělníkům. Dělníci jsou tam dnes už 5 měsíců ve stávkovém boji, hájíce své právo na život, na existenci a na mzdu. Celých těch 5 měsíců jest v Požárech udržována zesílená četnická asistence. Je tam několik desítek četníků a vydržování každého četníka stojí 25 Kč denně na dietách, které četníci dostávají. Prosím, státní správa jistě za souhlasu socialistických i buržoasních stran provádí bezohledný útok na dělnické mzdy, snižuje mzdu o 20% a okamžitě posílá tam četníky, aby proti stávkujícím toto snížení mezd prosazovali! (Výkřiky komunistických poslanců.)

V čele podniku je pan inž. Knie. Je to bývalý důstojník rakouské armády, který protekčně byl dosazen do závodu. Je agronomem, po stránce odborné vůbec nerozumí vedení kamenického závodu, poněvadž jeho odborné schopnosti se pro kamenodílné závody vůbec nehodí. Tento pán prokázal svoji odbornou zdatnost nesčetněkráte při kalkulování pro různá ofertní řízení. Jeho kalkulace pro veřejná ofertní řízení byly vždy daleko vyšší než kalkulace soukromých firem. Proto také nedostal státní podnik v mnohých případech pro tuto chybu v kalkulaci dodávky a dostali je soukromí podnikatelé, kteří pak odebírají výrobky ze státních kamenolomů v Požárech a platí za ně daleko nižší ceny. Když na příklad dodávají dlažební kámen do Prahy ze státních lomů, mají soukromí podnikatelé na tom veliký zisk, protože státní kamenolomy dodávku pro vysokou ofertu nedostaly, soukromí dodavatelé oferovali níže, dostali ji a odebírají teď kámen ze státních kamenolomů, který jest jim za nízké ceny prodáván. Je samozřejmo, že při takovémhle hospodářství musí se vésti potom útok na dělnické mzdy, musí býti dělnické mzdy o 20% snižovány. Během stávky vystupuje státní aparát proti stávkujícím se vší bezohledností. 27 stávkujících bylo již pokutováno 100 Kč, 12 dělníků bylo týdny vězněno, vedoucí stávky tajemník Šajna byl vězněn plné dva měsíce a nyní je vypovídán za hranice, protože prý nemá československou státní příslušnost. (Výkřiky komunistických poslanců.) Šajna se v Československu narodil, Šajna sloužil v čsl. armádě, celý svůj život nebyl mimo nynější hranice Československé republiky, jeho otec byl však Polákem, někde z Haliče, pracoval potom ve slezském kamenouhelném revíru, který dnes též patří k Československé republice, ale státního občanství prý nenabyl. Dva bratři Šajnovi mají státní příslušnost československou, Šajnovi byla státní příslušnost z Československa odepřena, a je nyní, protože vedl stávku kamenodělníků v Požárech, vypovídán za hranice.

Okresní úřad v Jílovém rozeslal 9. září t. r. vyhlášky do všech obcí a další vyhlášky 12. září t. r., ve kterých se oznamuje, že stávka v Požárech je skončena a že v důsledku toho se mají hlásiti dělníci do zaměstnání. Tedy okresní úřad dělá tu verbíře stávkokazům, ačkoli dobře ví, že stávka nebyla ukončena a že dělníci dále za své právo a požadavky bojují. Oč se opírá okresní úřad, když oznamuje ukončení stávky? Agrární strana organisovala tam stávkokazectví a agrární organisace uzavřela se státní správou kamenolomů v Požárech smlouvu, ve které se přistupuje na snížení mzdy. Tedy kolektivní smlouva je uzavírána mezi státním podnikem, státním kamenolomem v Požárech a agrární politickou organisací, a tato, která tam v Požárech nemá vůbec žádného člena - dělníci pracující v Požárech jsou ve velké většině organisováni v Průmyslovém svazu stavebního dělnictva, v Rudé odborové organisaci a částečně v soc. demokratické odborové organisaci - uzavírá kolektivní smlouvu se správou státních kamenolomů v Požárech!

Státní správa vedle toho komandovala do Požár dělníky ze státních lomů v Mrači a postavila otázku dělníkům v Mrači takto: Buďto budete dělat stávkokazeckou práci a půjdete do Požár anebo budete okamžitě z práce propuštěni a vypovězeni také z bytů. A ti dělníci, kteří odepřeli dělat stávkokazeckou práci, byli také skutečně v mračských státních kamenolomech z práce vyhozeni a vyházeni také z bytů. (Výkřiky komunistických poslanců.) Přes to, že stávkující dělníci žádali na okresním úřadě v Jílovém, na živnostenském inspektorátu v Praze, jakož i na ředitelství státních lesů a statků - to je kuriosita, státní lomy, tedy průmyslový podnik, patří pod správu státních lesů a statků, do kompetence ministerstva zemědělství, do kompetence p. ministra Bradáče - aby bylo zahájeno jednání, nestalo se tak a státní orgány za pomoci agrární strany chtějí tímto fašistickým postupem rozlomiti kádr stávkujících dělníků. - Dělníkům, kterým příslušely podle zákona dovolené, bylo ve státních lomech v Požárech poskytnutí dovolené odmítnuto. Tedy stát, který má především dodržovati státní zákony, ustanovení zákona o dělnické dovolené pro dělnictvo nedodržuje, ve státním podniku jsou státní zákony suspendovány a šlapány nohama. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Je pochopitelno, když takto státní podniky předcházejí příkladem vstříc a organisují útok na dělnické mzdy, používajíce k tomu státního aparátu, četníků, policie, soudců a kriminálu, že potom také všichni soukromí zaměstnavatelé, na př. Svaz zaměstnavatelů v kovoprůmyslu, ohlašuje 15%ní snížení mezd, útok na dělnickou existenci, že jde po té linii šetrné, opatrné politiky, aby dělníci a pracující masy nežili nad poměry, jak tady prohlásil p. min. předseda Udržal.

Proti kulatým, nejasným a neurčitým vládním prohlášením, za nimiž ve skutečnosti se skrývají nové útoky na existenci lidu vládou chystané, staví komunistická strana určité, jasné požadavky a návrhy, jak pomoci lidu.

Jsou to ovšem jen požadavky dílčí, které my tu předkládáme. Uskutečnění jejich neznamená zrušiti vykořisťování vůbec, toho lze dosíci jen odstraněním kapitalistického režimu, sociální revolucí. Jsme si toho vědomi, že v kapitalistickém státě a v kapitalistickém zřízení není možno dosíci opravdové svobody politické i hospodářské pro pracující vrstvy. Uskutečnění našich návrhů znamená jen skromnou podporu v nejnaléhavější nouzi pro ty, kteří toho nejvíce potřebují.

Především stojí tu otázka nezaměstnaných. Řady nezaměstnaných rostou. Ani v letních měsících po všech vládních akcích se zaopatřováním práce pro nezaměstnané, po investičních půjčkách, které dosáhly více než jedné miliardy korun, po všech těch opatřeních neklesla nezaměstnanost podle statistických výkazů pod 200.000. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.)

Dělníci jsou vyčerpáni. Je potřebí rychlé pomoci. Za tím účelem podal klub komunistických poslanců návrh, aby všem nezaměstnaným dělníkům, zřízencům a drobným zaměstnancům vůbec bez rozdílu, ať jsou odborově organisováni nebo ne, byla nejpozději 2 týdny po uvedení tohoto zákona v platnost poskytnuta zimní výpomoc v této výši: svobodným, kteří nikoho neživí, 300 Kč, ženatým, a všem, kdož živí osoby druhé, 500 Kč. To je návrh komunistického klubu. Včera zde bylo hlasováno o pilném a současném projednávání tohoto návrhu s vládním prohlášením. Proti současnému projednávání tohoto návrhu a ještě dvou dalších návrhů hlasovali společně buržoasní poslanci, hlasovali však také všichni poslanci soc. demokratičtí a všichni poslanci českosocialističtí.

"Večerník Práva lidu" v pondělí dne 12. října 1931 napsal: "Dělníci, dejte pozor na komunistické ruce! Zvednou komunističtí poslanci ruce, aby povolili 300 mil. Kč úvěru pro nezaměstnané?" To je nadpis "Večerníku Práva lidu" z pondělí dne 12. října. A prosím, ve středu se hlasuje o povolení 300 mil. Kč na nezaměstnané, hlasuje se o té věci, při které vybízel "Večerník Práva lidu" dělníky, aby kontrolovali komunistické poslance, zdvihnou-li ruce. Komunističtí poslanci ruce zdvihli, ale kdo je nezdvihl, kdo zradil dělníky, kdo společně s buržoasií podporuje útok na dělníky, jsou soc. demokratičtí a českosocialističtí poslanci. Ti včera zůstali klidně seděti ve svých lavicích a ruce nezdvihli.

"Večerník Práva lidu" praví dále: "V tomto rozpočtu jest ustanovení, že kdyby všechny povolené peníze na podporování nezaměstnaných nestačily, může ministr soc. péče dostati úvěr dalších 300 milionů Kč pro nezaměstnané." Je třeba promluviti o rozdílu mezi našimi návrhy a návrhy soc. demokratů. My podáváme určitý návrh, aby nezaměstnaní svobodní dostali 300 Kč a ženatí 500 Kč; soc. demokraté říkají: ať dostane ministerstvo soc. péče 300 mil. Kč. O tom, co mají dostati nezaměstnaní, nemluví. To je tatáž historie, která zde byla loni s těmi 150 miliony. Řeklo se: ať parlament povolí 150 mil. pro nezaměstnané. My jsme žádali, aby bylo určitě vyjádřeno, jak má býti těch 150 mil. Kč pro nezaměstnané použito. Soc. demokratičtí a českosocialističtí poslanci hlasovali proti tomu, aby se přesně vymezilo užití těch 150 mil Kč. Řekli: ať se dají k disposici vládě, aby jich použila proti nezaměstnanosti - a prosím, co se s těmi 150 mil. Kč stalo? Těch 150 mil Kč není dosud vyúčtováno. Celé tisíce a desetitisíce nezaměstnaných si podávaly k vládním úřadům žádosti, aby z těch 150 mil. Kč, které jsou určeny pro nezaměstnané, něco dostaly. Dodnes žádný z těch desetitisíců nezaměstnaných nedostal od vládních úřadů odpovědi. A když šli nezaměstnaní urgovati do ministerstva soc. péče, zbili je policajti pendreky, protože šli urgovati vyřízení žádostí, které si na ministerstvo soc. péče podali.

Bylo zde povoleno 1300 mil. Kč na investice. Také se říkalo, že 1300 milionů bude použito na investiční práce. Ať pánové řeknou, nač jich bylo použito, kolik dělníků dostalo na základě toho zaměstnání a kdo spotřeboval 1300 mil., které byly vypůjčeny a povoleny pod firmou odpomáhání nezaměstnanosti. (Výkřiky.) V návrzích, které zde podávají vládní strany, je právě skryta vždycky tahle tendence; neříci nikdy, nač má kdo nárok, nevyřknout a nevymezit nikomu nároky, aby se nikdo nemohl ničeho domáhat - každý musí jen žebrat a prosit. Korupčnictví a protekcionářství otevíráte tím plně dveře a kdo má nějakého strýčka, protekci, ten něco dostane, a kdo nemá, bude sušit hubu a hladovět. To je smysl všech návrhů, které jsou zde podávány, to je smysl toho, proč se zde v této sněmovně nechce vyjádřit, nač má býti těchto peněz použito. Vy dnes vedete útok proti Stříbrnému a proti jeho korupčnickému hospodářství. Říkáte a pan ministerský předseda s této tribuny prohlašoval, že korupčnickému hospodářství musí býti učiněn konec. Vy však sami to korupčnické hospodářství provozujete dále, váš rozpočet, který tu předkládáte, je sankcionováním korupčnického hospodářství, to jsou otevřené dveře dalšímu zlodějství a další korupci, které tu byly stejně za ministrování Stříbrného jako za ministrování druhých ministrů vždycky provozovány.

Nikdo u nás netají se tím, že pro zimu očekává se rapidní vzrůst nezaměstnanosti. Nezaměstnaní jsou takřka úplně bez podpory, poněvadž o tom, co dostávají dnes nezaměstnaní, resp. část nezaměstnaných na základě zákona o t. zv. gentském systému, dnes každý ví, že to není žádnou podporou, že se to týká jen nepatrného počtu nezaměstnaných. Když vezmete statistická data, vidíte, že nezaměstnanost měsíc od měsíce vzrůstá. Tady ve vládních prohlášeních je plno řečí o tom, že bude nutno starati se o nezaměstnané, ale jak starat, to nikdo určitě nevyjádří. Budou se páni o nezaměstnané starat tak, jako se o ně starali loňského roku, a proto klub komunistických poslanců podal druhý návrh a žádal, aby byl společně projednán s vládním prohlášením návrh o nároku na podporování nezaměstnaných a částečně zaměstnaných na účet státu a podnikatelů.

V tom návrhu se praví: Všichni, kdož se zdržují na půdě tohoto státu a jsou odkázáni svou výživou na mzdu nebo plat a pozbyli zaměstnání a do jiného zaměstnání nebyli přijati, mají nárok na podporu v nezaměstnání podle tohoto zákona. Nárok ten mají také českoslovenští občané, kteří pozbyli svého zaměstnání v zahraničí, a takoví zaměstnanci na území tohoto státu, kteří jsou pouze částečně zaměstnáni, t. j. kdož v důsledku omezení provozu podniku aspoň jeden den v týdnu nepracují. Dále se vymezuje v návrhu zákona, jak má vypadati podporování nezaměstnaných a žádá se, aby podporování bylo přizpůsobeno nemocenské podpoře a aby požitky nezaměstnaných činily nejméně 15 Kč denně.

To je znění komunistického návrhu. Stejně se zde navrhuje, jakým způsobem opatřiti prostředky na úhradu těchto výdajů.