Předseda (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. posl. Kopecký. Dávám mu slovo.

Posl. Kopecký: Já chci reagovat pouze několika slovy na projev zpravodaje p. Nečase, pokud se jeho projev týkal nás, komunistů. Posl. Nečas vytýkal nám, komunistům, že jsme nedbali otázky úvěrů exportních v zájmu navázání živějších hospodářských styků Československé republiky se Sovětským svazem a že soc. demokracie musila prý za nás tento úkol obstarati.

My toto napadení se vší rozhodností odmítáme. Všechno dělnictvo v Československé republice ví, že naše strana byla jako proletářská třídní strana jediná, která po celou dobu existence Československé republiky bojovala, aby Československá republika navázala řádné diplomatické a hospodářské styky se Sovětským svazem. Podporovali jsme tiskem a vším svým vlivem ve veřejnosti všechny snahy o rozšíření a upevnění obchodních styků Československé republiky se Sovětským svazem, poukazovali jsme také soustavně na příklad Německa a Rakouska v otázce záruky za dovoz do Sovětského svazu, a k předložené osnově zákona o exportních úvěrech zaujali jsme okamžitě jasné stanovisko. Byli bychom pro osnovu, kdyby se týkala pouze Sovětského svazu, kdyby jako v Německu a Rakousku byla řešena otázka záruky vývozu do Sovětského svazu samostatně a odděleně. Tak tomu však při této předloze není. Exportní úvěry podle předložené osnovy týkají se vývozu do všech států, zatím co, pokud jde o vývoz do Sovětského svazu, dělá se věc úvěru pochybnou a kladou se přísné podmínky. Na tom chceme demonstrovati demagogii, kterou dělají v otázce exportních úvěrů zvláště sociálfašistické strany. Exportní úvěry znamenají v podstatě obrovský present kapitalistickým podnikatelům a exportérům na účet státu. Aby tento present kapitalistům omluvili a dostali jej nenápadně pod střechu, zvedli sociálfašisté veliký humbug psaním, že jde při exportních úvěrech hlavně o podporu obchodních styků se Sovětským svazem. Sociálfašisté zřejmě počítají, že sympatie pro Sovětský svaz jsou v nejširších vrstvách obyvatelstva Československé republiky veliké a že se nikdo z ohledů, že jde o poměr k Sovětskému svazu, nepostaví proti předloze o exportních úvěrech.

Sociálfašisté nedělají v podstatě nic jiného, než že využívají všeobecných sympatií pro Sovětský svaz jako pláštíku, aby mohli dáti ve formě exportních úvěrů kapitalistům velký present. Dělníci to musí pochopiti a také to dobře chápou.

Jestliže v otázce exportních úvěrů předstírají soc. demokraté nějakou lásku a sympatie k Sovětskému svazu, je to pouze pokrytectví.

I v otázce exportních úvěrů sledují sociálfašisté pouze zájmy československých kapitalistů, a nikoliv zájmy Sovětského svazu a nikoliv ten zájem, aby Sovětský svaz, země diktatury proletariátu a bašta mezinárodní revoluce, hospodářsky sílil, aby se podporovalo uskutečnění pětiletky a výstavba socialismu. Nikoliv. Tohoto zájmu sociálfašisté nesledují, nýbrž tento zájem sledujeme pouze my komunisté při domáhání se řádných hospodářských styků se Sovětským svazem.

Soc. demokraté, v jichž jménu mluvil zpravodaj posl. Nečas, byli po celých 14 let existence Sovětského Ruska jeho úhlavními nepřáteli. Nikdy si soc. demokraté nepřáli hospodářského rozkvětu Sovětského svazu, nýbrž přáli si jeho hospodářský krach, který stále stejně jako dr Kramář prorokovali. Soc. demokraté nepřejí si stejně jako kapitalisté zdaru pětiletky, nýbrž přejí si jejího nezdaru, přejí si nezdaru výstavby socialistického Ruska. Takové stanovisko vůči Sovětskému svazu měli čsl. soc. demokraté po celých 13 let a takové stanovisko mají dosud.

Soc. demokraté jsou zavilými nepřáteli Sovětského svazu a vůdcové soc. demokratických stran se exponují všemi silami při štvanicích proti Sovětskému svazu a při strojení válečných piklů proti Sovětskému svazu podle pokynů II. internacionály, která se dala úplně do služeb přípravy imperialistické války proti Sovětskému svazu, jak bylo dokumentárně prokázáno při odhalení v Ramzinově procesu a procesu s menševiky. Na těchto kontrarevolučních piklech proti Sovětskému svazu se účastní čsl. soc. demokracie nejen štvavým psaním proti Sovětskému svazu v tisku a nejenom tím, že proti Sovětskému svazu otevřeně zavile štvou, nýbrž čsl. soc. demokracie se účastní i přímo podpory kontrarevolučních agentů. Chci zde o tom učiniti jedno odhalení. Mluvil jsem s jedním mužem, který má přístup do sekretariátu čsl. soc. dem. strany, a ten mně sdělil, že viděl na stole tajemníka soc. dem. strany seznam menševických důvěrníků, kteří jsou skryti jako kontrarevoluční agenti v Sovětském svazu, se kterými má čsl. soc. demokracie z pověření II. internacionály spojení a kterým zasílá různými tajnými cestami také peníze. Dotyčný muž chtěl tento seznam vzíti, aby mohl před veřejností odhaliti, jak čsl. soc. demokracie přímo podporuje a financuje kontrarevoluční pikle proti Sovětskému svazu. Budeme míti ostatně ještě příležitost i přes to dokumentovati tyto styky čsl. soc. demokracie s kontrarevolučními živly. Tak to vypadá s poměrem čsl. soc. demokracie k Sovětskému svazu.

Jestliže soc. demokraté vystupují zde tak okázale jako přátelé Sovětského svazu, pranýřujeme to právem jako farizejskou demagogii a pokrytectví. Mluví-li soc. demokraté pro styky se Sovětským svazem, činí tak proto, že pro čsl. kapitalisty stává se v době hospodářské krise dobrým i zisk z obchodu se Sovětským svazem. Toto stanovisko kapitalistů pro rozšíření hospodářských styků se Sovětským svazem ovšem nijak nevylučuje současné nepřátelské válečné choutky proti Sovětskému svazu. Obchodovati se Sovětským svazem a připravovati válku proti Sovětskému svazu, to jsou dvě stálé tendence snah kapitalistů v poměru k Sovětskému svazu, dvě tendence, které se vzájemně nevylučují, které se vzájemně kombinují. Podle situace v táboře kapitalistů vystupuje jednou do popředí tendence se Sovětským svazem obchodovati a po druhé tendence se Sovětským svazem vésti válku a Sovětský svaz povaliti. Oboje tendence odpovídají zájmům kapitalistů za hospodářské krise: obchodem se Sovětským svazem chtějí si kapitalisté dočasně z hospodářské krise pomoci, ale zároveň roste v novém táboře kapitalistů v důsledku postupující hospodářské krise myšlenka, pustiti se do války proti Sovětskému svazu a zničením Sovětského svazu, uchvácením tohoto obrovského trhu a vržením Ruska do stavu závislosti na mezinárodním finančním kapitálu řešiti radikálně obtíže mezinárodního kapitalismu. Jak oboje tyto tendence i v Československu se střídavě uplatňují, o tom máme již bohaté zkušenosti. Před půl rokem začalo se o rozšíření hospodářských styků se Sovětským svazem velmi hlučně mluviti i zde ve sněmovně. Mluvili pro navázání řádných hospodářských styků nár. socialisté Šeba a dr Stránský. Ale stačilo, aby do Československa přijel francouzský ministr obchodu Flandin a hned jsme viděli, jak tisk nár. socialistický a soc. demokratický utekl od psaní za řádné styky se Sovětským svazem a zahájil štvavou kampaň proti Sovětskému svazu pod heslem protidumpingové akce. Můžeme očekávati, že to tak dopadne i nyní. Nyní se dělá veliký křik s exportními úvěry pro Sovětský svaz, ale až budou exportní úvěry schváleny, měšťácký a socialistický tisk věc řádných styků se Sovětským svazem opět utlumí a zahájí nové štvanice proti Sovětskému svazu, poněvadž plán imperialistické války proti Sovětskému svazu se stále mezinárodním kapitalismem fedruje a mezinárodní kapitalismus snaží se, aby zostřující se rozpory mezi kapitalistickými státy svedl na koleje společného útoku proti Sovětskému svazu.

Naše stanovisko jest toto: Chceme při této příležitosti poukázati na skutečný poměr kapitalistického světa k Sovětskému svazu. Chceme poukázati, že tento poměr je nesený v duchu příprav imperialistické války proti SSSR. Stojíme na straně obrany Sovětského svazu a podporujeme všechny kroky, jež jsou s to prospěti Sovětskému svazu. Hájíme požadavek navázání řádných hospodářských styků se Sovětským svazem, poněvadž tyto styky jsou s to posíliti hospodářsky Sovětský svaz, uspíšiti provedení pětiletky, uspíšiti výstavbu socialismu v Sovětském svazu.

Posuzujeme otázku styků ČSR k Sovětskému svazu jedině s hlediska zájmů Sovětského svazu. S tohoto hlediska také žádáme právní uznání SSSR Československou republikou, aby tak hospodářské styky Československa se Sovětským svazem dostaly pevnější a normální právní podklad. Jsme při tom přesvědčeni, že při tom zároveň hájíme i zájmy čsl. dělnictva, poněvadž zájmy Sovětského svazu jsou plně se zájmy československého proletariátu totožny. Jestliže hospodářský rozkvět Sovětského svazu projevuje se i v tom, že zvýšenými sovětskými objednávkami zajišťuje se průmyslu v kapitalistických státech určitá zaměstnanost, je to pouze doklad, jak kapitalistické státy a i Československo má více důvodů se Sovětským svazem hledati hospodářské a obchodní spojení, než opačně, a je to zároveň dokladem toho, jak vítězící socialistický systém se dostává do převahy nad umírajícím kapitalistickým systémem.

My nechceme a nebudeme šířiti žádné iluse v poměru ČSR k Sovětskému Svazu. Budeme i v této otázce poukazovati, že osud pracujících v Československu nebude řešen tím, že Sovětský svaz bude obchodovati s Československem, s kapitalistickým Československem, nýbrž tím, že proletariát Československa svrhne třídní panství buržoasie, nahradí zkomírající kapitalistický řád vítězným systémem socialistickým [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 37 této těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Dvořáka, Hadka a soudr.:

Osnova zákona budiž nahrazena zněním:

Při všech dodávkách zboží československé produkce, které je vyváženo do SSSR, budiž poskytnuta státní garancie do výše 70% prodejní ceny na všechny úvěry do úhrnného peníze 1 miliardy Kč.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením pověřují se ministři financí a zahraničí."

2. Pozměňovací návrhy posl. dr Staňka, Tomáška, Zeminové, dr Dolanského, Tauba, Böllmanna, dr Lukavského, Najmana a druhů:

Podepsaní navrhují, aby v osnově zákona o podpoře zahraničního obchodu provedeny byly tyto změny:

1. V §u 8, odst. 5 budiž místo slov "může zříditi" dáno slovo "zřídí".

2. Místo dosavadního §u 9 budiž zařazen nový § 9 tohoto znění:

"Úhrn záruk poskytnutých podle § 8 nesmí v prvém roce počínajíc dnem účinnosti zákona přesahovati 600,000.000 Kč; do této částky se nevčítají záruky za pohledávky mezitím splacené. Výši záruk pro další léta určí zákon."

3. Jako nový § 13 budiž vložen tento paragraf:

"Kdo v žádosti o přiznání výhod státního spolupojišťování podle hlavy I nebo státních záruk podle hlavy II tohoto zákona anebo v jejich dokladech učiní vědomě nesprávné údaje, jež mohou býti rozhodné pro vyřízení věci, dopouští se, pokud by v tom nebyla skutková podstata přísněji trestného činu podle zákona trestního, přečinu, který se soudně trestá vězením od jednoho do šesti měsíců, a vedle toho mu může býti uložen trest peněžitý do 10.000 Kč.

Stíhání přečinu promlčuje se ve třech letech; v téže době promlčuje se výkon uloženého trestu".

4. Dosavadní § 13 budiž přečíslován na § 14 a v novém §u 14 budiž místo věty: "Kdy tento zákon nabude účinnosti, stanoví vládní nařízení" dána věta: "Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení".

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. inž. Nečasovi.

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Vážená sněmovno! Jelikož v řečech, které zde kolegové přede mnou měli, nebylo nic, co by nějak měnilo anebo mělo vliv na projednávanou osnovu, navrhuji jako zpravodaj zahraničního výboru, aby byla přijata osnova tak, jak byla námi odůvodňována a aby byla upravena podle podaného návrhu posl. dr Staňka a druhů. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, p. posl. dr Novákovi.

Zpravodaj posl. dr Novák: Slavná sněmovno! Připojuji se k vývodům p. zpravodaje výboru zahraničního.

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Pokud se týče vládní osnovy, připojuji se k vývodům pánů zpravodajů, kteří mluvili přede mnou, a navrhuji, aby sněmovna přijala vládní osnovu se změnami, které byly navrženy pozměňovacími návrhy pp. posl. dr Staňka a druhů.

Mimo to zde máme pozměňovací návrh komunistický, a to pp. posl. Dvořáka, Hadka a soudr. Navrhuji posl. sněmovně v souhlase s ostatními zpravodaji, aby byl tento pozměňovací návrh zamítnut z těchto důvodů: Především je to návrh zbytečný, poněvadž zákon, který právě odhlasujeme, zahrnuje v sobě i garancie vývozních úvěrů pro Rusko, a za druhé je to návrh příliš úzký, poněvadž se týká pouze sovětského Ruska, jako by ostatní cizina pro naši republiku neexistovala. Mluví se zde pouze o garančních úvěrech pro Rusko, kdežto my máme přece mnoho jiných států, na kterých nám stejně záleží jako na Rusku, a přejeme si, aby tato osnova platila také pro ně.

Ještě malou poznámku: Divím se, že mohl ze strany komunistické vyjíti návrh, aby exportní úvěry do Ruska byly garantovány pouze ze 70%. Byl bych očekával, že navrhnete alespoň 100% garancii pro vývozní úvěry do sovětského Ruska. (Výkřiky komunistických poslanců. - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 13 paragrafů, rozdělených na 3 hlavy, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých hlav a úvodní formuli.

Jelikož podány byly pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o samostatné osnově navržené posl. Dvořákem, Hadkem a soudr., bude-li zamítnuta, hlasovali bychom o osnově zprávy výborové v úpravě návrhu posl. dr Staňka, Tomáška, Zeminové, dr Dolanského, Tauba, Böllmanna, dr Lukavského, Najmana a druhů; kdyby i ta byla zamítnuta, hlasovali bychom o celé osnově ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí se samostatnou osnovou, kterou navrhují posl. Dvořák, Hadek a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato navržená samostatná úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zprávy výborové, a to v úpravě návrhu pp. posl. dr Staňka, Tomáška, Zeminové, dr Dolanského, Tauba, Böllmanna, dr Lukavského, Najmana a druhů, jejíž přijetí doporučili pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém, a to ve znění upraveném podle návrhů jmenovaných poslanců.

Druhé čtení vykonáme při dalším odstavci pořadu, jímž osnově této má býti přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o podpoře zahraničního obchodu (tisk 1346).

Poněvadž jde o osnovu, jejíž uzákonění jest časově naléhavé, navrhuji, aby přiznáním zkráceného jednání podle §u 55 jedn. řádu zkrácena byla pravidelná 24 hodinová lhůta mezi prvým a druhým čtením, čímž se urychlí projednání této věci také v senátě.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenované osnově přiznáno bylo zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj jest přijat.

Přistoupíme tudíž ihned ke druhému čtení.

Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona o podpoře zahraničního obchodu (tisk 1346).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. inž. Nečas, za výbor živnostensko-obchodní p. posl. dr Novák, za výbor rozpočtový p. posl. Richter.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. inž. Nečas: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Novák: Nikoli.

Zpravodaj posl. Richter: Není jich.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Rozhodneme ještě hlasováním o resolucích.

Jest to resoluce navržená výborem živnostensko-obchodním, otištěná ve výborové zprávě, jakož i resoluce navržené posl. Dvořákem o soudr.

Žádám o přečtení těchto resolučních návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrhy posl. Dvořáka, Hadka a soudr.:

1. Vláda se vyzývá, aby neprodleně uznala Svaz Sovětských socialistických republik de jure a uzavřela s ním řádné pravidelné obchodní styky.

2. Vláda se vybízí, aby bezodkladně zveřejnila a zrušila tajné smlouvy uzavřené mezi Československou republikou, Francií, Jugoslavií, Rumunskem a Polskem.

Předseda: Žádám pány zpravodaje, aby se o těchto resolucích vyjádřili.

Zpravodaj posl. Richter: K resolučnímu návrhu jménem pánů zpravodajů výboru zahraničního, živnostensko-obchodního výboru a jménem výboru rozpočtového dovoluji si poznamenati:

Podle našeho názoru nepatří vlastně tyto resoluce k této věci a mimo to je jisté, že pánům ze strany komunistické je známé zásadní stanovisko většiny koaličních stran k této věci. (Výkřiky komunistických poslanců.) Jistě záleží jim na tom, aby otázka tato byla řešena neprodleně. To je otázka čistě taktická, to je otázka vhodnosti okamžiku. My v důvěře ve vládní činitele ponecháváme jim, aby uznali, kdy řešení této otázky má býti provedeno. Proto navrhuji jménem ostatních zpravodajů i jménem vlastním, aby posl. sněmovna tyto resoluční návrhy nepřijala. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, p. posl. dr Novákovi.

Zpravodaj posl. dr Novák: Navrhuji, aby počáteční slova resoluce živnostensko-obchodního výboru, otištěné ve zprávě výborové, zněla:

"Vláda se vyzývá", místo "Živnostensko-obchodní výbor vyzývá vládu".

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem otištěným ve zprávě výborové a doporučeným ve znění právě panem zpravodajem předneseném, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím resoluce tato přijata jest ve znění opraveném panem zpravodajem.

Kdo nyní souhlasí s dvěma resolučními návrhy pp. posl. Dvořáka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Oba tyto resoluční návrhy jsou zamítnuty.

Tím vyřízen je odstavec 3 pořadu schůze.

Přerušuji další projednávání pořadu této schůze.

Posl. Čižinská, Krosnář a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do dnešní schůze posl. sněmovny dostavil ministr vnitra dr Slávika ministr spravedlnosti dr Meissnera podali zprávu o případu dělníka Vošousta ze Žižkova.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm hlasovati bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Čižinské, Krosnáře a soudr., aby pan ministr vnitra dr Slávika p. ministr spravedlnosti dr Meissner dostavili se do dnešní schůze sněmovny a podali žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Posl. Hrubý a soudr. podali podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu návrh, aby se do dnešní schůze posl. sněmovny dostavil ministr

nár. obrany a podal zprávu o zabití Karla Ježka a těžkém zranění dělníka Tausche na střelnici Škodových závodů v Plzni-Bolevci.

Návrh vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm hlasovati bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Hrubého a soudr., aby pan ministr nár. obrany dostavil se do dnešní schůze sněmovny a podal žádanou zprávu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Posl. Kopecký ve své dnešní řeči pronesl výrok ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti tento projev ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Před ukončením schůze ještě sděluji:

Dovolenou na dnešní schůzi dal jsem posl. Onderčovi pro neodkladné zaměstnání.

Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy posl. Šamalíka a druhů ministru financí:

o odvolání zemědělského družstev. lihovaru v Zábřeze proti schodku lihu vzniklého použitím průměrné stupňovitosti (č. D 586-III),

o neoprávněném vymáhání obratové daně na Janu Voráčovi č. 2 v Rozstání, okres Prostějov na Moravě (č. D 587-III).

Předseda: Mezi schůzí byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1269. Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. dr Sterna a soudr., že úřady pronásledují dělnický spolek zřejmě proto, aby jej oloupily o jeho majetek ve prospěch sociálfašistů (tisk 1029/XIV),

II. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr Schollicha a druhů o užívání jazyků v poštovní spořitelně (tisk 851/XVI),

III. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Schuberta a druhů o náhradě ošetřovacích nákladů, které nemocnice a epidemické nemocnice neprávem požadují za osoby podezřelé z epidemie (tisk 801/XIX),

IV. min. železnic na interp. posl. Windirsche a druhů o lanové dráze v Jánských Lázních (tisk 938/I),

V. min. železnic na interp. posl. Krebse a druhů o stavbě projektované železnice do Dubé (tisk 973/VII),

VI. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Schuberta a druhů o rozepsání místa obvodního lékaře v Mor. Radiměři (tisk 1029/VI),

VII. min. vnitra na interp. posl. Geyera a druhů o neslýchaném jednání četnického vrch. strážmistra (tisk 938/X),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zákazu přednášky generála Lettowa-Vorbecka (tisk 1029/V),

IX. min. železnic na interp. posl. Knejzlíka, B. Procházky, Malého, Fialy a druhů o změně dosavadní úpravy seřaďování vlaků na nádraží v Přerově (tisk 917/II),

X. min. vnitra na interp. posl. Barši, Jurana a soudr. o postupu četníků proti účastníkům schůze nezaměstnaných v Jedovnici u Brna (tisk 1007/III),

XI. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Jurana, Klimenta, Barši a soudr. o záhadném rozdělování podpor z akce pro postižené živelními pohromami v Brtnici na Moravě (tisk 973/III),

XII. min. vnitra a min. soc. péče na interp. posl. Štětky, Haiblicka, Majora, Sedorjaka a soudr. o protidělnické mstě na dělnickém starostovi v Lomu (tisk 1007/VI),

XIII. min. vnitra na interp. posl. dr Schollicha a druhů o vyhlášce podbořanského okr. hejtmana proti moderním kancelářským zařízením (tisk 1082/IX),

XIV. vlády na interp. posl. Nejezchleb-Marchy a druhů o dovozu rumunského a polského dobytka do republiky Československé (tisk 851/I),

XV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Sterna a soudr., že u brněnského kraj. soudu jsou svévolně drženi ve vazbě student Polgar, tajemník König a dělník Zadražil (tisk 1029/XVI),

XVI. min. obchodu na interp. posl. Köhlera a druhů o vyloučení prachatického politického okresu z obvodu plzeňské obchodní a živnostenské komory (tisk 1108/VII),

XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Geyera a druhů o neschopnosti ke službě poštovního revidenta Otakara Vrkoče u poštovního úřadu Karlovy Vary 1 (tisk 1029/IX),

XVIII. vlády na interp. posl. Kurťaka a druhů o soupisu lidu na území východního Slovenska (tisk 938/IX)