Těžko rozhodnouti, která z těchto dvou okolností je té pravdě nebezpečnější.

Nicméně ani jeden z těchto osvědčených prostředků nedovedl otřásti vylíčením pravdivé skutečnosti o Košútech. 15 svědků, z nichž si 7 vedl prokurátor, promluvilo takovou řečí o košútském Svatodušním pondělí, že bratislavští právníci, kteří své volné chvíle tráví na tomto sensačním procesu [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Tohle je ovšem úsudek právníků.

Leč Majorů v proces není od začátku věcí pouhého práva a kriminalistiky; je od svého vzniku eminentně politickou záležitostí. Dnešní její stadium a úsudek právníků jenom podtrhuje tento náš předpoklad. Oč šlo státní moci v tomto procesu? Zdeformovati postavu populárního dělnického a lidového vůdce a učiniti z něho karikaturu zbabělce.

Soudr. Major velmi dobře postřehl tuto tendenci, když ve svém prvním výslechu prohlásil: "Dvě věci chce mi přišít žaloba za krk: Především, že jsem stál a vedl dav svedených lidí jako středověký rytíř své žoldnéře, že jsem - když přišlo do tuhého - zbaběle utekl a "lehl na zem", simuluje těžké zranění", jako to dělají "novodobí generálové". Pan prokurátor se ušklíbl, když Major tato slova pronesl. A ušklebí se i nyní, když jim dodáváme důrazu. A měl-li by se o nich před soudem vysloviti, řekne s teatrálním gestem: "... jaká pak politická tendence, je to obyčejný kriminální případ..." Ale se zvláštním důrazem vymáhal na četnících výpověď o tom, že se Major vrhl zbaběle na zem, když zaslechl povel k salvě. A přece tato okolnost pro kriminalitu případu vůbec nic neznamená, pro soud je nerozhodující, a to dokonce i tehdy, kdyby se prokurátorovi podařilo prokázati, že se Major skutečně zbaběle choval. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Stivín (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Dvořák (pokračuje): ...."o zbabělém nieder-komunisty Majora". O tom, že ani jediný četník neviděl toto "nieder", o tom se soudní kronikáři nezmiňují. A kladou své pochybnosti za každou výpověď civilních svědků, kteří naopak tvrdí, že Major padl, až když byl zasažen úderem četnické pažby.

Tato okolnost mluví nejlépe o účelu procesu. Šlo o diskreditování dělníky oblíbeného komunistického vůdce, o diskreditování komunismu, a to tou jistou ranou, jíž měla býti zakryta tvář skutečných vinníků košútského krveprolití. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Taková je tvářnost tohoto historického procesu mezi čtyřmi zdmi bratislavské soudní síně. Těžko vylíčiti do podrobna onu ozvěnu, kterou vyvolala detonace proletářské houfnice na soudní síň mezi lidem. Věty, které by mluvily o širokých interesech, o hlubokých sympatiích, o velikém pobouření a o opravdovém lidském rozhořčení, vystihovaly by jen částečně a nedokonale ovzduší, jež bylo košútskou střelbou a Majorovým procesem vyvoláno.

Mzdové zápasy dělnictva, úsilí proletářů o lidské žití a celý třídní boj pracujícího lidu Slovenska byly po dlouhá léta považovány za věc, nezasluhující si veřejné pozornosti. Zjišťovat nesnesitelnou bídu lidu a drzé kořistnictví popřevratových nenažranců, poukazovat na souvislost křivd a bezohledné olupování lidu o existenci a nejprostší lidská práva, zůstávalo výhradní záležitostí komunistů. A s těmi se bavili policisté a četníci. Jak? [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Výkřiky a potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Návrh posl. Štětky, J. Svobody a soudr.:

Podepsaní navrhují, aby poslanecká sněmovna zamítla návrh imunitního výboru na stíhání poslance Č. Hrušky pro zločin podle §§ 81 a 82 tr. z. a přečiny podle §§ 283, 284 proto, že poslanec Hruška nekonal nic jiného, než svou povinnost proletářského, revolučního poslance, který věren svému poslání kráčel v čele dělníků demonstrujících za chléb a práci. Všechna ostatní udání jsou obvyklými policejními výmysly a není proto možno, aby byl poslanec Hruška pro ně zbaven imunity a vydán.

2. Eventuální návrh posl. Štětky a soudr.:

Bude-li zamítnut náš prvý návrh, aby nebyl vydán poslanec Hruška ke stíhání, navrhujeme, aby tisk č. 1234 byl vrácen imunitnímu výboru k novému projednání, protože zřejmě při prvém jednání nebyly známy imunitnímu výboru skutečné události, jelikož jinak by nemohl navrhnouti vydání poslance k trestnímu stíhání pro vyložené a jasné konání povinností uložených poslanci voličstvem. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Pekárkovi.

Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno! Neměl bych (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Stivín zvoní.) vlastně poznámek k vývodům obou pánů řečníků, ježto jejich řeči nevnesly do projednávaného případu nic nového, co by návrh imunitního výboru mohlo změniti. Ale musím se ohraditi proti obvinění imunitního výboru, že lehkomyslně jedná v případech, kdy jde o vydávání komunistických poslanců. (Výkřiky.)

Konstatuji opětovně, že tvrzení pánů řečníků je nepravdivé. Ve schůzi, o které zde bylo mluveno, bylo na konec usneseno vyžádati si spisy od krajského soudu, aby bylo zjištěno, na kterém místě k deliktu došlo a originál toho je zde (ukazuje) a je mnou podepsán. Věc je smutná do té míry, že p. posl. Hruška nedovedl ani uvésti, na kterém místě se dopustil trestního činu, totiž činu veřejného násilí proti stráži bezpečnosti. Každý člověk by z tohoto fakta musil dedukovat, že pan posl. Hruška se pere se strážníkem každého dne, nedovede-li si vzpomenout, kde se vlastně pral. Kdyby se kterýkoli jiný poslanec se strážníkem někde pral, velmi dobře by si to zapamatoval. (Výkřiky posl. Hrušky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Pane poslanče, o této věci nemohu ani já, ani sněmovna rozhodovat, já konám toliko svou povinnost jako zpravodaj imunitního výboru. (Posl. Hruška: Máme 10 svědků, že ten policejní strážník dopustil se....)

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám p. posl. Hrušku, aby nevyrušoval řečníka.

Zpravodaj posl. Pekárek (pokračuje): Pan posl. Hruška obviňoval členy imunitního výboru, že nemohli rozhodnouti o jeho vině nemajíce důkazů. Konstatuji, že imunitní výbor šel tak daleko, že si poznovu vyžádal spisy, aby mohlo býti zjištěno, zda p. posl. Hruškovi se neděje křivda. Pochybuji, že v kterémkoli státě a zejména ne v sovětském Rusku by si mohl kterýkoli sbor - a zejména zákonodárný sbor, je-li povolán k tomu, aby soudil o činech (Výkřiky. Místopředseda Stivín zvoní.), jež míří proti státu - dáti líbiti, aby bylo organisováno násilí proti strážci veřejného pořádku. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Slavná sněmovno! Ze slov p. posl. Dvořáka mohlo se také dedukovat, že snad i zpravodaj byl zaujat proti p. posl. Hruškovi. Celá moje, teprve 2letá, působnost v imunitním výboru svědčí, že se úzkostlivě vyhýbám tomu, aby se kdokoli mohl domnívati, že veden politickými motivy činím své návrhy. Prosím, v minulé plenární schůzi byl projednáván případ p. posl. Procházky, také poslance komunistického, který byl žalován pro zločin veřejného násilí podle téhož paragrafu, pro který je žalován p. posl. Hruška. Když bylo žádáno, aby si výbor opatřil další spisy, beze všeho jsem se k tomuto návrhu připojil, a jakmile jsem zjistil, že jediný účastník tohoto případu pronesl názor, že snad zbraň, která podle udání měla býti strážníku utržena, byla posl. Procházkou utržena při seskoku z auta, zkonstruoval jsem z toho možnost, že se to stalo náhodou, a ihned jsem učinil návrh, aby posl. Procházka vydán nebyl. To je nejlepší dokument mé nestrannosti. Ale v daném případě je násilí prokázáno, poněvadž tábor lidu byl zakázán a byla dosti dlouhá doba k tomu, aby si p. posl. Hruška rozmyslil, má-li tábor konati přes zákaz. On si to rozmyslil jinak, poněvadž dal rozhazovat letáky a štval ženy proti stráži. Kromě toho dokázáno nad veškeru pochybnost, že 10 účastníků průvodu, který šel za p. posl. Hruškou, vrhlo se na strážníka, který ještě k tomu byl nováčkem. Je-li to statečnost a odvaha, ponechávám soudu této slavné sněmovny. Já bych se s 10 lidmi na jednoho člověka nikdy nevrhl.

Konstatuji tedy, že z řeči obou pánů poslanců nevyšlo nic nového, co by mohlo změniti názor imunitního výboru a činím proto znovu návrh, aby p. posl. Hruška ve smyslu návrhu imunitního výboru k trest. stíhání byl vydán. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Poněvadž byly k této věci podány návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o návrhu posl. Štětky a soudr., aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušky; nebude-li tento návrh přijat, o eventuelním návrhu týchž pp. poslanců na vrácení výboru; nebude-li ani tento návrh přijat, o návrhu pana zpravodaje.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky a soudr., aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hrušky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s eventuelním návrhem posl. Štětky a soudr. na vrácení věci výboru imunitnímu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Hrušky pro zločin podle §§ 81 a 82 a přečin podle §§ 283 a 284 tr. z. a nesvolila k trest. stíhání téhož poslance pro přestupek podle §u 312 tr. z., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Hrušky pro zločin podle §§ 81 a 82 a přečin podle §§ 283 a 284 tr. z. a nesvoliti k trest. stíhání téhož poslance pro přestupek podle §u 312 tr. z.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu a přikročím k ukončení schůze.

Navrhuji, aby stanoveny byly lhůty výborům, a to:

Výboru rozpočtovému lhůta 24 hodin pro:

1275. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích.

Výborům ústavně-právnímu, technicko-dopravnímu a rozpočtovému lhůta 4 dnů pro:

1315. Vládní návrh zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala státní záruku za zápůjčky všeužitečných elektrických podniků v zemi Slovenské, a kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů na tyto zápůjčky vydaných k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Kdo s navrženými lhůtami souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržené lhůty jsou přijaty.

Přikazuji výboru imunitnímu žádost kraj. trest. soudu v Praze ze dne 8. července 1931, č. Nt XIV 31/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Stříbrného pro zločiny podle § § 101, 197, 199 a) tr. z. (č. J 381-III).

Navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání zprávy uložena lhůta 24 hodin.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata.

Před ukončením schůze ještě sděluji:

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze v minulém týdnu posl. dr Törkoymu; na dnešní schůzi posl. Pikovi - pro neodkladné zaměstnání; na tento týden posl. Polachovi, Husnayovi pro cestu do ciziny.

Posl. Chobot žádá o prodloužení další dovolené na tento týden pro odjezd do ciziny.

Posl. dr Witte žádá o udělení dovolené na schůze v měsíci červenci pro neodkladné zaměstnání.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

Nemocí omluvil se posl. dr Reisz.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Hampl a Suroviak.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické za posl. dr Stránského posl. Jos. Tůmu.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Váchu za posl. Bendu; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Solfronka za posl. Stejskala.

Do výboru soc. politického vyslal klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Langra za posl. Jos. Tůmu.

Místopředseda Stivín: Posl. Kubač ve své dnešní řeči pronesl výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky ty ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek dne 10. července 1931 v 10 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1275), kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích.

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. Stříbrného.

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Hrušky (tisk 1258).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze v trest věci posl. Hrušky (tisk 1312).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.