Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Hudec. Dávám mu slovo.

Posl. Hudec: Slavná sněmovno! Když jsme před několika dny v soc.-politickém výboru projednávali předlohu zákona o započítání nepojištěných let zaměstnancům ve vyšších službách, pravil kol. posl. Čuřík, že předloha ta nemá valného významu, že je to jen sociální příštipek, který prý má poněkud upraviti zákon stávající. Kol. Čuřík tehdy žádal, aby bylo podniknuto nějaké velké dílo sociální, ale zapomněl doložiti, v čem má pozůstávati, co to má býti velikého v ohledu sociálního zákonodárství, čím bychom snad zase jednou udivili Evropu a svět.

Tato projednávaná předloha náleží také do kategorie předloh, kterými se opravuje něco již stávajícího, něco, co kdysi tvořilo větší podstatu sociálního zákonodárství, než může býti nynější jeho reformování. Ovšem nelze každého dne nebo každého roku prováděti nějaké nové velké sociální zákony, nýbrž je nutno, když již byly postaveny určité hlavní pilíře, také je doplňovati, opravovati a, abych tak řekl, reformu reformovati. Do této kategorie náleží projednávaná předloha. Když nebylo všeobecné volební právo, nebyla osmihodinová doba pracovní a nebylo soc. pojištění, žádali jsme reformy, které hluboce přetvořovaly sociální strukturu a stavěly dělníka v této struktuře na daleko vyšší úroveň. Takováto díla však nelze v krátkých intervalech, každého snad 1/4 roku prováděti. Je nutno opravovati, doplňovati, přestavovati to, co již bylo vykonáno. V tomto smyslu má projednávaná předloha svůj určitý význam a jest možno ji vítati, již také vzhledem k tomu, že živnostenské soudy, které mají býti touto předlohou zreformovány a uvedeny v novou tvářnost, ztrácejí jaksi ze svého významu také tím, že volby do těchto soudů byly posledně provedeny již, tuším, r. 1912, tedy 18 roků nebylo již do nich voleno. Soudcové laikové pomalu vymírají a je tudíž nutno, aby nějakým jiným novým způsobem byl zde učiněn tomuto stavu konec.

Předloha jinak sama má tendenci unifikovati dělnické soudnictví a rozšířiti okruh těch, kteří jsou nuceni vyhledávati svého práva u takovýchto soudů, rozšířiti okruh těchto interesentů, rozšířiti je do různých pracovních oborů. V tomto ohledu byla vyplněna určitá mezera, ovšem také jisté mezery v předloze zákona zůstaly. Je to především okolnost, že vyňato bylo dělnictvo státních podniků, pokud je v poměru smluvním. Nejsou to ještě státní zaměstnanci v pravém slova smyslu, nýbrž smluvní dělníci, kteří mohou býti propuštěni kdykoliv a kteří mohou se dostati také do sporu se svým zaměstnavatelem, jímž je stát. Tito jsou z tohoto zákona vyňati. Může se to týkati řady železničních zaměstnanců, poštovních zaměstnanců a jiných ještě kategorií. Myslím, že zde mělo býti přihlíženo i k těmto zaměstnancům a jistě by bylo bývalo účelné, aby také do tohoto zákona byli pojati. Pokud se týče vynětí hornictva z těchto soudů, to bylo docela na místě, poněvadž hornické soudy mají svou tradici, zabírají veliký okruh osob, které pod toto soudnictví spadají a bylo by jistě jenom jistým rozrušením celé soustavy, kdyby i hornictvo mělo spadati pod nové reformované soudy živnostenské.

Druhý nedostatek resp. určitou závadu předlohy spatřoval bych v tom, že ve sporech do 300 Kč nemůže býti prováděno opravné řízení, tudíž nemůže býti prováděno odvolání. V judikatuře snad 300 Kč je nepatrný obnos, avšak v poměrech dělnictva je to obnos značný. Může tvořiti také 14denní, ba i 3nedělní, nebo snad i měsíční mzdu u řady dělnictva, zejména v nynější krisi a bylo by jistě daleko účelnější, kdyby snad při každé částce, o kterou se spor vede, bylo přípustno opravné řízení, odvolání. Odvolání sice není ještě zárukou výhry, ale přece jen je zde možnost korektur, když by I. instance snad nerozhodla tak, jak by toho vyžadovalo právo nebo nárok toho, kdo spor vede.

Odvolání jen ponecháno, jde-li o spor také jen do 300 korun, avšak jsou-li zde důvody zmateční nebo důvody zásadní.

Dvě věci však, myslím, nutno v předloze bezpodmínečně vítati. Je to především jmenování přísedících místo voleb. Pan kol. Tůma zde řekl, že jeho strana dala by raději přednost volbám než jmenování. Já se však domnívám, že justice, resp. sestavení jejích orgánů, nemá býti vydáváno politické agitaci a že je jistě v zájmu justice a v zájmu takovýchto institucí, aby přibrání soudců-laiků bylo prováděno jiným způsobem než volbami, kde všechny instinkty konkurenčních bojů přicházejí k platnosti, ač přece nemůže jíti o to, aby ta která strana více vyhrávala, měla větší podíl na této dělnické justici, nýbrž především o to, aby tam byli vysláni lidé věci znalí, s určitou soudností, dělníci s určitou inteligencí, objektivní, spravedliví na všechny strany, ať jde o kohokoli, o kteréhokoliv příslušníka. Myslím tedy, že více bude poslouženo tomuto zájmu jmenováním než volbami, které by při složení našeho veřejného života měly vždycky ráz politický a vždycky by byly do veliké míry volbami bojovnými.

Poněvadž jmenování má býti provedeno na návrh příslušných odborových organisací, resp. jejich ústředen a poněvadž to má býti zastoupení nebo jmenování poměrné podle sil organisací, tedy myslím, že jsou zde dány záruky, aby i po této stránce bylo vyhověno oprávněným požadavkům nebo návrhům všech, kteří na této instituci budou brát podíl svými návrhy na jmenování přísedících soudců-laiků.

Druhá věc, kterou se svého stanoviska rovněž cením, je, že těmto soudům bude přidělena funkce smírčí ve sporech zaměstnavatele nebo zaměstnavatelů s jednou nebo více organisacemi zaměstnanců, když jedna ze zúčastněných stran o to požádá. Pracovní soud je tedy povolán nejen vždy k úloze soudcovské, nýbrž také k úloze smírčí. Pan kol. Tůma zmínil se také o této funkci pracovních soudů a prohlásil: "Práva na boj se nevzdáme ani práva na stávku". Domnívám se, že zde nejde o vzdání se práva na boj, na stávku. To právo trvá a bude trvat i při této funkci pracovních soudů a nemůže tedy znamenat, když pracovním soudům je přidělena také role smírčího rozhodčího, že by tím bylo nějak zadáváno právo dělnictva na boj nebo právo na stávku. To právo trvá, to je jasné v našich poměrech, v našem zákonodárství, a není nijak těmito pracovními soudy bráněno ani nijak zmenšováno. Ovšem toto právo na boj a stávku nevede také vždycky ke kýženému cíli, jak vidíme zejména na methodách strany komunistické nebo jejich odborových organisací. Vidíme, že používání tohoto práva, lépe řečeno zneužívání tohoto práva, vede často ke katastrofám dělnictva, k velikým porážkám, které se nedají odčiniti nižádným způsobem. Tímto právem na boj musí také dělnictvo a jeho povolané organisace dovést manipulovat a nemůže býti hleděno na ně tak, že je to jediný spásný prostředek, který vždycky musí vésti ke kýženému cíli. Naopak. Budou-li míti pracovní soudy také roli rozhodčí, jistě může býti také urovnána řada sporů, k nimž dochází mezi kapitálem a prací, jak se říká, či mezi zaměstnavatelem a dělníkem, a mohou vykonat také i určité své sociální poslání v těchto mzdových nebo pracovních konfliktech. Takovéto smírčí soudy existují v jiných státech, jak zde bylo již řečeno, dělnictvo po nich také volalo a nyní, když něco podobného v jiné formě se u nás zavádí, nebylo by jistě záhodno, aby se hned proti tomu kladl snad odpor nebo aby v tom bylo viděna nějaká věc, která by měla sloužiti snad jenom zaměstnavatelům a nikoliv také dělnictvu.

Statistika mzdových sporů nám ukazuje, že nejvíce bojů a stávek končí kompromisem a dohodou. Vždyť na konec musí se obě strany nějakým způsobem dohodnout, každá kolektivní smlouva je výrazem dohody a kompromisů a proto i tyto zkušenosti z výsledků stávek a jiných bojů, které končívají zpravidla na střední cestě, domnívám se, opravňují k mínění, že pracovní soudy v úloze smírčího sudího mohou vykonati po této stránce velice mnoho a mohou snad i zmírniti onu stávkovou nepromyšlenou a mnohdy jedině na agitaci vypočtenou propagandu, kterou provádějí zejména odbory rudé.

To by byly asi tak moje připomínky k této předloze, poněvadž se chci držeti jedině projednávaného předmětu. Myslím, že předloha znamená, ač je jen opravou určitého již úseku našeho sociálního zákonodárství, určitý krok ku předu a jistější zabezpečení práva pracujících vrstev, které budou nuceny práva svého se dožadovat u těchto pracovních soudů.

Z důvodů těchto, poněvadž znamená určitý pokrok a reformu v našem sociálním dělnickém zákonodárství, budeme hlasovat pro tuto předlohu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrhy posl. Dvořáka a soudr.:

K §u 1:

V odst. 2 škrtá se část od slova "Nedotčena" až do slov "plavbě a".

Odst. 3 se škrtá.

K §u 2 připojuje se nový odstavec:

"Srážky se mzdy (se stanovených či smluvených odměn i dovolené) smějí se díti jen po rozhodnutí soudním."

K §u 4:

Odst. 1 nechť zní:

"Pracovní soud budiž zřízen v sídle okresních soudů."

Odst. 2 a 3 se škrtají.

Odst. 4 nechť zní:

"Náklady pracovního soudnictví, útraty soudního řízení i právního zastoupení zaměstnanců nese stát."

K §u 5:

Odst. 1 nechť zní:

"Pracovní soud skládá se z volených členů ze řad zaměstnanců a jednoho soudce z povolání jako referenta a poradce."

Odst. 2 budiž škrtnut.

§ 6 předlohy budiž nahrazen zněním:

"Členy pracovního soudu volí na jeden rok všichni zaměstnanci i toho času nezaměstnaní každého soudního okresu podle zásady všeobecného, rovného, tajného práva hlasovacího s poměrným zastoupením."

K §u 7:

Odst. 1 nechť zní:

"Členem pracovního soudu může být volen každý zaměstnanec bez rozdílu věku, pohlaví a státní příslušnosti, který jest v obvodu soudu zaměstnán. Nezaměstnaní volí v obvodu soudu svého bydliště."

Odst. 2 a 3 buďtež škrtnuty.

§§ 8 a 9 buďtež škrtnuty.

§ 10 budiž nahrazen zněním:

"Členové pracovního soudu volí ze svého středu předsedu a náměstka."

K §u 11:

Odst. 1 nechť zní:

"Volení členové pracovních soudů mají nárok na hrazení hotových výloh a ušlého výdělku ze státních prostředků."

Odst. 2 nechť zní:

"Členům pracovních soudů jsou zaměstnavatelé povinni poskytnouti potřebný čas k vykonávání jich funkce."

V odst. 3 budiž prvé slovo "Přísedící' zaměněno slovem "Členové'.

§ 13 budiž nahrazen zněním:

"Nedostaví-li se člen pracovního soudu bez důvodné omluvy třikrát k jednání, může být usnesením většiny členů soudu zbaven členství."

K §u 14:

V odst. 1 buďtež lit. a), b) a c) škrtnuty. Lit. d) nechť zní:

"Přestoupí-li člen pracovního soudu ze stavu zaměstnanců do stavu zaměstnavatelů, ztrácí automaticky členství."

Odst. 2 budiž škrtnut.

§ 15 budiž nahrazen zněním:

"Žádá-li toho alespoň třetina voličů, musí se konat nové volby pracovního soudu."

K §u 16:

Odst. 1 nechť zní:

"Členové pracovního soudu volí potřebný počet senátů, které jsou složeny ze tří členů a 1 soudce z povolání jako referenta s poradním hlasem."

Odst. 2 budiž nahrazen zněním:

"Členové senátu volí ze svého středu předsedu a náměstka."

§§ 18, 20, 23, 25 a 28 buďtež škrtnuty.

§ 30 nechť zní:

"O odvoláních z rozsudků pracovního soudu rozhodují odvolací senáty, zvolené dle stejných zásad jako pracovní soudy a zřízené při každém krajském soudě."

§ 31 budiž nahrazen zněním:

"O odvoláních rozhoduje odvolací soud v §u 30 uvedený v zasedání veřejném, ve tříčlenném senátu, složeném z volených členů a za účasti soudce z povolání s poradním hlasem na základě...." atd. podle vládní předlohy až do konce věty.

§§ 32 až 35 buďtež škrtnuty.

V §u 36 buďtež v odst. 2 slova "krajský soud" nahrazena slovy "odvolací senát".

§§ 38 až 42 buďtež škrtnuty.

V §u 43 budiž odst. 3 škrtnut.

V §u 44 budiž za slova "Zejména pozbudou platnosti" vloženo "všechny rozhodčí soudy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci; rovněž § 82 živn. řádu se zrušuje". Další znění §u 44 budiž škrtnuto.

2. Pozměňovací návrhy posl. Köhlera a druhů:

K §u 1:

V odst. 2 buďtež škrtnuta slova "dále spory ze služebních a pracovních poměrů zaměstnanců státu (státních podniků)." a místo toho budiž odst. 1 doplněn takto:

"I smluvní zaměstnanci státních podniků podléhají tomuto zákonu."

K §u 4, odst. 1:

Po první větě budiž do odst. 1 vloženo ještě ustanovení:

"Zásadně budiž v každém místě s okresním soudem zřízen také pracovní soud."

K §u 6:

Odst. 1 budiž až na první větu škrtnut a místo toho vloženo znění:

"Přísedící se volí, a to z polovice ze zaměstnavatelů a z polovice ze zaměstnanců."

Obdobně budiž v dalších paragrafech místo "jmenování" přísedících a "jmenovaných" přísedících užito slov "volba" přísedících a "volených" přísedících.

V §u 11 nechť odst. 3 zní:

"Přísedící mohou dostati výpověď jen se svolením pracovního soudu. Jest vyloučeno je propustiti proto, že zanedbávají své zaměstnání výkonem svého úřadu přísedícího nebo pro způsob, jak tento úřad vykonávají."

§ 17 má zníti:

"Každý pracovní soud zřídí vždy zvláštní stálý senát pro zaměstnance podle zákona o obchodních zaměstnancích, pro živnostenské dělníky a pro osoby zaměstnané v zemědělství, lesnictví a zahradnictví, podle potřeby i pro jiné skupiny povolání.

Volba přísedících má se prováděti odděleně podle senátů."

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce a zároveň tuto schůzi na dobu do 5 1/2 hod. odpol.

(Schůze přerušena ve 4 hod. 21 min. odpol. - opět zahájena o 6 hod. 13 min. večer.)

Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.
Budeme pokračovati v přerušeném projednávání pořadu, a to odst. 2, jímž jest:

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení senátu (tisk. sněm. 1216) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 352 a 473) o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech) (tisk 1279).

Rozprava byla skončena a návrhy přečteny.

Dám tedy slovo k doslovům pp. zpravodajům, jimiž jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Mareš, za výbor rozpočtový p. posl. Bergmann za omluveného posl. Fr. Svobodu.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Pokud se týče vývodů řečníků, kteří se tu ujali slova k osnově o pracovních soudech, poukázal bych, že již v ústavně-právním výboru k těmto námětům bylo zaujato stanovisko, a to pokud byly věcné. Dále bych poukázal hlavně na to, že určité změny ve věcném směru by přece jen vyžadovaly vrácení osnovy senátu, takže slavná sněmovna musela by se znovu zabývati touto předlohou. Tyto malé věcné změny by této oběti jaksi nevyžadovaly.

Pokud se týče námětů, vytýkal p. kol. posl. Köhler zejména jmenování přísedících a ne volbu. Sám se však dostává do rozporu s vlastním stanoviskem, když poukazuje, že odborové organisace zaměstnanecké budou museti přikládati zvláštní význam výběru osob. Sám tedy přiznává, že výběr osob organisacemi zaměstnaneckými skýtá lepší záruky pro kvalifikaci přísedících, než by byly nahodilé volby určitými zájmy jinými ovlivňované.

Pokud se týká obav, že osnova neskýtá dosti ochrany členům přísedícím, že nebudou šikanováni a zbavováni svého zaměstnání svými zaměstnavateli, měl by do určité míry pravdu, ale poukazoval jsem na to, že toto dílo je dílem kompromisním, a že přísedící nemůže najíti 100 %ní ochranu ve kterémkoli zaměstnání, poněvadž zaměstnavatel nesvědomitý najde si vždycky nějakou jinou příčinu, a nedá se tedy podle mého náhledu stoprocentní ochrana poskytnouti. Pokud tato ochrana je možná, zákon ji poskytuje, poněvadž výslovně praví, že z titulu členství přísedící nesmí býti vypovídán z práce a zbavován zaměstnání.

Pokud pan posl. Köhler poukazoval, že zastoupení advokáty není v této osnově vítáno, poukazuji znovu, že by to bylo privilegium odiosum pro zaměstnance, poněvadž zaměstnavatelé mají řadu možností dáti se zastupovati právníky i advokáty jako funkcionáři různých společností, správních rad atd., že tato privilej pro zaměstnance mnoho neznamená, naopak tím, že zastoupení advokátem je vyloučeno u sporu, kde jde o malé částky, tedy u malých hodnot, je dána záruka, že tu nebude průtahů procesních.

Pokud poukazoval, že by měly býti připuštěny prostředky opravné, zejména odvolání, revise k nejvyššímu soudu, při obnosech 1000 Kč, zase je v rozporu s vlastním názorem, že má býti řízení urychlené, protože přece jen hodnota 1000 Kč není takovou hodnotou, aby vyžadovala tak dlouhé instanční cesty, když zejména u malých hodnot jde právě o to urychlení. To málo, oč zaměstnanec žaluje, chce míti právě brzy a velmi rychle vyřízeno.

Pan kol. Tůma poukazoval, že tato osnova velmi slibně nám do určité míry unifikuje právo dělnické. Plně s ním souhlasím. Mám za to, že materie dělnického práva dosud velmi opomíjená, vědecky a unifikačně velmi málo zpracovaná, zasluhuje, aby jí byl věnován aspoň takový zřetel zákonodárnými sbory, jaký se věnuje řadě otázek jiných. Dělnické právo by si vyžadovalo, aby zde bylo jednotně sebráno, aby se zejména v něm vytvořila prakse, aby zejména právní prakse našla zde plnou svoji působnost.

Pan kol. Hudec vytýkal, že někteří státní zaměstnanci nepodléhají této osnově, vytýkal také jiné vady a nedostatky. Poukazuji znovu, že to bylo dílo kompromisu a že právě řada anket zaměstnavatelů a zaměstnanců vytýčila určité body, přes které nám bohužel v ústavně-právním a rozpočtovém výboru i dnes v plenárním sezení není možno dobře přejíti, poněvadž by to znamenalo nebezpečí vrácení osnovy.

Nebudu se zabývati vývody pana posl. Dvořáka ze strany komunistické, poněvadž jako minimum by se od řečníka mělo předpokládati, že si aspoň osnovu přečte, než ji kritisuje a o ní mluví. Velmi rád bych věcně polemisoval a vyvrátil námitky. Říká-li, že ministr obchodu, ministr zemědělství a veř. prací budou dosazovati přísedící, byl by si mohl přečísti v osnově, že je tam jasně řečeno, že presidentové vrchních soudů budou dosazovati přísedící. Není řeči o tom, že ministerská rada nebo tři jmenovaní ministři, jako není řečeno slova o tom a také je to vyloučeno, že by jiná instance rozhodovala. Vrchní president má právo jmenovati přísedící, a to nepodléhá žádné další revisi shora, jenom podle návrhů zaměstnaneckých a zaměstnavatelských organisací.

Dále poukazoval kol. Dvořák, že prý tím bude dán do určité míry náběh k snižování mezd, že se tím pracovní soudy mohou zabývat, že prý budou jaksi institucí pro stávkokazectví, že budou pak ti, kdož se nebudou chtíti podrobiti rozhodnutí pracovního soudu, vydáni trestu atd.

To je všechno naprosto fantastické, poněvadž o tom všem osnova v nižádném směru nemluví, a je to naprosto vyloučeno. Pracovní soudy budou rozhodovat: kdo se podrobí, podrobí, kdo se nepodrobí, bude prostě musit hledat právo jinou cestou, a bude míti k tomu zákonnou možnost.

Pokud se týká návrhů komunistických a kol. Köhlera, zdůrazňuji, že určité obavy v těchto návrzích jaksi se objevivší, jimž také návrhy chtějí předejíti, byly již ústavněprávním výborem vytčeny. Poukazuji znovu, že vyhovění těmto návrhům by znamenalo vrácení předlohy; tyto návrhy nejsou však zase tak věcně opodstatněny, aby toto risiko bylo oprávněné. Vyslovuji se tedy proti těmto návrhům, maje za to, že nejsou důležité. Těžisko bude ležet v otázce praxe, tradice, tedy právní praxe soudní, a při dobré vůli těchto pracovních soudů, při vzdělání soudců tato osnova znamená, jak již správně zde bylo řečeno kol. Hudcem a ostatními řečníky, velmi slibný a velmi zdárný pokrok v našem sociálním zákonodárství. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Dovoluji si za výbor rozpočtový přikloniti se k názoru a stanovisku referenta ústavně-právního výboru, a vzhledem k tomu, že by přijetí pozměňovacích návrhů znamenalo vrátiti osnovu senátu a tím event. ohroziti její uskutečnění, nebo značně prodloužiti její uzákonění, doporučuji, aby slavná sněmovna schválila tuto osnovu tak, jak doporučují ústavně-právní a rozpočtový výbor. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova má 45 paragrafů, nadpis zákona, dále nadpisy a číslování jednotlivých oddílů, jakož i úvodní formuli.

Byly podány pozměňovací návrhy a míním tedy provésti hlasování v tomto pořadí:

Nejprve bychom hlasovali o úpravě celé osnovy, jak ji navrhují posl. Dvořák a soudr.

Nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom o celé osnově v úpravě vzájemně souvislých návrhů posl. Köhlera a druhů.

Jestliže také tato úprava nebude přijata, budeme hlasovati o celé osnově zákona ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s úpravou celé osnovy podle návrhu posl. Dvořáka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhů posl. Köhlera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo konečně souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 45 paragrafy, nadpisem zákona, s nadpisy a číslováním jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí zákona, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém ve znění zprávy výborové, souhlasně s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení vykonáme při odstavci pořadu, kterým této osnově má býti přiznáno zkrácené projednávání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme odložené hlasování o odst. 1 pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 1317).

Zpravodajem výboru zemědělského je za omluveného p. posl. Dubického p. posl. Mašata a zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Rýpar.

Osnova má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Podány byly pozměňovací návrhy a hodlám tedy dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve o celé osnově v úpravě hlavního pozměňovacího návrhu posl. Novotného, Jurana a soudr.; nebude-li úprava tato přijata, dám hlasovati o celé osnově v úpravě eventuálního návrhu týchž poslanců.

Nebude-li ani tato úprava přijata, budeme hlasovati o celé osnově v úpravě návrhu posl. Mašaty a druhů.

Nebude-li ani tato úprava přijata, dám hlasovati o celé osnově najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomu způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich; budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě hlavního pozměňovacího návrhu posl. Novotného, Jurana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato navržená úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou v úpravě event. návrhu p. posl. Novotného, Jurana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Také tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě návrhu p. posl. Mašaty a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu podle úpravy návrhu p. posl. Mašaty a druhů, a to ve čtení prvém, a odpadá hlasování o ní podle zprávy výborové.

Přijetím této osnovy bylo zároveň vyřízeno 81 iniciativních návrhů, které jsou podrobně uvedeny na konci tištěné zprávy výboru zemědělského.

Druhé čtení této osnovy bude provedeno při odstavci pořadu, jímž se této osnově přiznati má zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme nyní - nebude-li proti tomu námitek - ihned k projednávání odst. 4. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati odst. 4, to jest: