Předpokladem pro nejdůležitější rozhodnutí, která musí býti provedena v nejbližší době v oboru zemědělství, jest spolupráce všech vrstev zemědělců. Proto žádáme demokratisaci zemědělských rad, aby se skutečně staly orgánem veškerého zemědělství, a nikoliv pouze zájmovým zastupitelstvím středních a velkých sedláků a velkostatkářů. Jest prostě nesnesitelné, aby zemědělské rady byly i nadále ještě voleny malou menšinou veškerého zemědělství a tak složeny. Ve znamení všeobecného rovného volebního práva musí zde co nejdříve nezbytně nastati náprava.

Bylo by také třeba reformy lesního zákona, aby pozemky zemědělců byly chráněny před přílišným vzrůstem nově vysazených stromů. Naléhavě potřebujeme také vydání demokratického honebního a rybářského zákona, dále zajištění práva, aby rolník mohl své výrobky zpeněžiti přímo, což se týká zvláště porážení dobytka. Při tom měly by býti také zrušeny poplatky z porážek.

Těžké stížnosti vznášíme také, že stará práva drobných rolníků odvážeti si z lesů velkostatkáře stelivo, pouštěti dobytek na pastvu a sbírati houby a maliny, byla krutě omezena, nikoliv na posledním místě v lesích státních. Mnoho tisíc ubohých lidí na Šumavě, v Rudohoří, v Krkonoších a jinde jest odkázáno přímo na výtěžek z těchto plodů. Jest to neobyčejně kruté, vybírají-li se od nich peníze a ztěžuje-li se jim sbírání jinak nebo úplně se jim znemožňuje. Státní správa statků získala by si velkou zásluhu, kdyby vydala přísný rozkaz, aby takovémuto šikanování ve státních lesích byla učiněna přítrž.

Vracím se nyní k návrhu samému a vyslovuji vřelé přání, aby při rozdělování subvencí, povolování úvěrů atd. přihlíželo se především k malozemědělcům jako k hospodářsky nejslabším. Se vší rozhodností musíme se ohraditi proti tomu, aby se při takovémto rozdělování postupovalo podle stranicko-politických důvodů. Již několikráte jsme zažili, že se nouze lidí využije pro účely stranicko-politické, neboť se na př. říkalo, že jen ten dostane podporu, kdo je organisován u agrárníků.

Jak jsem již zdůraznil, v tomto zákoně vidíme pouze pomocné opatření přechodného rázu. Pokud je na nás, aby se prostřednictvím velkorysé organisace zajistila existence zemědělců, vykonáme, co budeme moci. V tomto předpokladu pro zákon hlasujeme. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Novotného, Jurana a soudr.:

Zákon z nějž:

o státní pomoci drobným zemědělcům, domkářům a malým živnostníkům při živelních

pohromách a jiných škodách.

Všem drobným zemědělcům, domkářům a malým živnostníkům, poškozeným živelními pohromami a postiženým jinými škodami, jichž roční příjem nepřesahuje 30.000 Kč, bude státem poskytnuta peněžitá náhrada za všechny utrpěné škody.

Všem drobným zemědělcům, domkářům a malým živnostníkům, uvedeným v §u 1, budou odepsány všechny daně a dávky za rok, v němž byli pohromami či škodami postiženi a za dvě následující léta.

Po dobu uvedenou v §u 2 nesmí být proti poškozeným zemědělcům vedeny exekuce.

Pro malozemědělce, domkáře a malé živnostníky uvedené v §u 1 zavádí se sociální pojištění proti všem škodám v zemědělství a pro případ nemoci, úrazů, invalidity a stáří podle zásady úplné samosprávy, vykonávané drobnými pojištěnci samými, a s přenesením veškerých nákladů s pojištěním spojených na stát.

K podrobnému provedení §u 4 tohoto zákona bude vydán zvláštní zákon.

Úhrada výloh spojených s provedením tohoto zákona kryje se z výnosu silně vzestupné daně z příjmů osob (jak jednotlivců tak kapitalistických společností), jichž roční příjem přesahuje půl milionu Kč."

2. Eventuální návrh posl. Novotného, Jurana a soudr.:

Bude-li zamítnut náš hlavní pozměňovací návrh, navrhujeme:

§ 1 budiž nahrazen zněním:

"Pro zmírnění škod způsobených živelními pohromami v r. 1931 na majetku drobných zemědělců, domkářů a malých živnostníků, jichž roční příjem nepřesahuje 30.000 Kč, přispěje stát těm, kdož byli těmito pohromami postiženi, tím, že převezme závazek platiti všechny úroky ze zápůjček, jež jim poskytly nebo poskytnou peněžní ústavy na nápravu těchto škod."

§ 2 budiž nahrazen zněním:

"Ministerstvo zemědělství pokud se týče ministerstvo vnitra se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí převzalo státní záruku za zápůjčky pro drobné zemědělce, domkáře a malé živnostníky uvedené v §u 1."

§ 3 budiž škrtnut.

3. Pozměňovací návrh posl. Mašaty, Staška, Zeminové, Tomáška, Tauba, dr Lukavského, Böllmanna, Najmana a druhů:

Podepsaní navrhují, aby v §u 1 číslice 50 mil. Kč byla nahrazena číslicí 65 milionů Kč.

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zemědělského, p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Průběh celé debaty velmi jasně ukázal, že vládní návrh zákona o podpoře krajinám živelní katastrofou postiženým přijat byl s povděkem zástupci všech politických stran v tomto slavném shromáždění, jak se ostatně při tak vážných událostech dalo předpokládati.

Někteří pánové kritisovali v debatě způsob, jakým se vyřizují žádosti o podporu se strany správy fondů u zemědělských rad a na Podkarpatské Rusi u zemského úřadu. Také zemědělský výbor ve včerejší schůzi o některých stížnostech pojednával a konstatoval, že správy fondů činí vše, co jest v jejich moci. Bylo usneseno formou resoluce, aby správy těchto fondů snažily se vycházeti žádostem o podporu vstříc tím, že budou poskytovati úměrné zálohy z částky, která je jim zákonným opatřením zaručena.

Jinak bylo zde zdůrazněno, že je velmi třeba, aby byly učiněny všechny možné kroky ke zveřejnění krupobitního a dobytčího pojištění, o čemž jsem mluvil ve svém referátě. Podotýkám jen opětně, že předloha je vypracována, byla předložena v minulém zasedání Národnímu shromáždění a vyslovily se také o ní již odborné kruhy a lze tedy míti za to, že se v parlamentě najde dosti dobré vůle, aby tak důležitá předloha, hájící zájmy zemědělství a zabezpečující krytí risik, byla co nejdříve přijata.

K návrhům, které zde byly předneseny se strany pp. posl. Novotného, Jurana a soudr., chci říci: Návrhy tyto byly podány i ve schůzi zemědělského výboru, který je však nemohl schváliti, poněvadž většinové strany se musely říditi rámcem oněch finančních možností, které jsou ve vládní předloze určeny. Návrhy tyto jsou dalekosáhlé a k jejich krytí bylo by zapotřebí nových velkých finančních příjmů. Navrhovatelé ovšem neuvádějí, z jakých zdrojů tyto výdaje by mohly býti kryty. Proto musím i v plenu sněmovny jako zpravodaj osnovy nedoporučiti přijetí těchto návrhů a poprositi slavnou sněmovnu, aby vládní osnově tak, jak jsem ji zdůvodnil, dala své ústavní schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Všichni řečníci ve svých řečech uznávali totéž, co rozpočtový výbor, aby se totiž státní pomoci při živelních pohromách dostalo hlavně menším a středním rolníkům, postiženým živelními pohromami. To byl také tón celé rozpravy v rozpočtovém výboru, kde se zdůrazňovalo, že se má vzíti zřetel na menší a střední rolníky, kteří jsou více živelními pohromami ohroženi, nežli rolníci větší, po případě statkáři.

Jinak z ohledu rozpočtového nebylo v celé rozpravě nic uvedeno, na co bych měl odpovídati. Pokud se týče návrhů pozměňovacích pp. posl. Novotného, Jurana a soudr. k osnově, dovoluji si s rozpočtového hlediska podotknouti, že návrh první není možný, poněvadž požaduje, aby stát hradil všechny ztráty a všechny utrpěné škody a ještě po uhrazení všech ztrát a utrpěných škod odpustil postiženým na 3 roky daně, takže postižený nejen že by vyzískal, nýbrž ještě po 3 roky by byl sproštěn placení daní, což ovšem by stát nemohl snésti.

Dále je tento návrh s rozpočtového hlediska omezen na příliš úzký kruh těch, kterým má býti podle zákona o státní pomoci při živelních pohromách pomoženo tím, že povoluje podpory pouze těm, jichž jmění nepřesahuje 30.000 Kč. Z tohoto důvodu nemohu doporučiti tento návrh, stejně i druhý návrh pozměňovací, poněvadž ten jest již obsažen většinou v resolucích.

Dovoluji si slavné sněmovně doporučovati vládní návrh ve znění, jak jej přijaly zemědělský a rozpočtový výbor, k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Měli bychom přistoupiti nyní k hlasování. Nebude-li námitek, odložím hlasování o této osnově na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání dalšího odstavce. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Budeme tedy projednávati 2. odstavec pořadu, jímž jest: