Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o čl. I v úpravě návrhu posl. Štětky a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

Pak bychom hlasovali o souhlasných doplňovacích návrzích- posl. Greifa a druhů a Horpynky a druhů ke čl. I.

O článku II, nadpisu a úvodní formuli zákona míním dáti hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s čl. I v úpravě návrhu posl.

Štětky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s čl. I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Článek I jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí se shodnými doplňovacími návrhy posl. Greifa a druhů a posl. Horpynky a druhů k tomuto článku, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s čl. II, nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Článek II, nadpis a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy výborové.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, vyřídíme teď imunitní případy dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání odst. 3, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. trestního soudu v Brně v trestní věci posl. Barši (tisk 1169).

Zpravodajem jest p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Okr. soud v Brně žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro přestupek urážky na cti podle §u 491 tr. z.

Podle soukromé žaloby ministrů dr Alfréda Meissnera a Rudolfa Bechyně užil o nich posl. Barš a hrubě urážlivých výroků, a sice dne 23. ledna 1931 na veřejné schůzi v Brně.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby k trest. stíhání posl. Barši dala souhlas.

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahajuji proto rozpravu.

Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není, navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Tyll. Dávám mu slovo.

Posl. Tyll: Vážená sněmovno! Soustavné vydávání komunistických poslanců v československém parlamentě stalo se zvykem i v sebe malichernějších případech jako dnes, poněvadž tyto případy týkají se právě komunistických poslanců, týkají se těch, kteří nesouhlasí s tímto systémem. Aféra Stříbrného contra strana českých socialistů dokazuje, že je v tomto státě velký nepořádek a že fakticky dnes nacházíme se tam, kde jsme nechtěli býti. Soustavné vydávání komunistických poslanců má ten účel, aby byli všichni vrženi do kriminálu, aby tak bylo znemožněno odkrývání korupčních afér a všech těch zlodějen, které se dnes provalují, abychom byli umlčeni a nemohli říci pracujícím masám, jak fakticky hospodaří se v tomto státě.

Soudr. Barša je vydáván za výrok, který učinil na určité schůzi vůči ministru dr Meissnerovi a min. zásobování Bechyněmu. Obdobný případ byl se mnou, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 132. schůzi sněmovny.] poněvadž s dělnického stanoviska, když se dívám na tyto věci dělnickýma očima, nemohu jinak, než odsouditi ho slovem [Další slovo bylo usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.]

Předseda (zvoní): Pane řečníku, volám vás za tato urážlivá slova k pořádku.

Posl. Tyll (pokračuje): Jestliže věděl takový dr Meissner, ministr spravedlnosti, o tom, co se v Komerční bance děje, jestliže Komerční banka stála před krachem, jestli on seděl v té době v ministerské radě a ministerská rada se usnesla na tom, aby Komerční banka byla sanována, tedy, prosím, on o tom musil vědět a jako odpovědný činitel také má odpovědnost a má také chrániti stát, aby peníze poplatníků, které jsou mačkány z kapes všeho pracujícího lidu v Československu, byly užity při nejmenším tak, jak dělnická třída žádá. Vydávání komunistických poslanců děje se dnes namnoze za zvláštních okolností. Vždyť četníci a policajti jsou mnohdy tak hrubého zrna, jak jsem sdělil poslední případ ministru vnitra dr Slávikovi, že vrchní strážmistr v Bělé p. Bezdězem, člověk, který umí honit komunisty a hladové dělníky, kteří se hlásí o krajíc chleba, kterým tento stát nemůže dáti obživy, przní 11-12letá děvčata. A tento člověk sedí na odpovědném místě a honí hladové dělníky.

A běda komunistickému poslanci, který by se postavil v čelo těchto hladových dělníků, aby je hájil a ukázal politické správě a všem povolaným činitelům, že nelze dále trpěti, aby trpěla dělnická třída. Tento člověk napíše relaci, podle které "svědomitý prokurátor" p. dr Stránský soudí komunistické poslance, soudí je podle relace zvrhlého člověka.

U případu soudr. Barši je charakteristické, že právě soud v Nymburce musí konstatovati, že se mu nepodařilo provedení důkazu pravdy "aspoň v takové míře, jak by bylo potřeba". Ponechávám to k posouzení celé dělnické veřejnosti.

V tomto případě je tomu rovněž tak: Soudr. Barša bude vydán. My také nežádáme žádné milosti od měšťáckého parlamentu. My jsme si plně vědomi toho, co děláme, a jsme si také plně vědomi, že nás odsoudíte, a jsme si také vědomi slov, která svého času pronesl p. posl. Myslivec, že nás uděláte neviditelnými a neslyšitelnými. Ale co znamená, když 30 poslanců a se senátory 45 vsadíte do kriminálu, když na druhé straně vám vyrostou tisíce a miliony dělníků, kteří budou stejně své právo na život hájit s daleko větší průbojností, nežli těch 45 poslanců a senátorů!

Když neodstraníte hlad a bídu, neodstraníte také ty, kteří se budou stavěti v čelo dělnických mass. Proto nežádáme, třeba je na denním pořádku vydávání komunistických poslanců, žádných milostí, nýbrž žádáme soud, který může míti jediný výsledek: odsouzení a vsazení naše do kriminálu. Toho jsme si plně vědomi a také svoji politiku a počínání podle toho zařizujeme bez ohledu na to, zdali se vám to líbí nebo ne! (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji výboru imunitního posl. Richtrovi.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Aby se nezdálo, že komunističtí poslanci jsou vydáváni pro nic a za nic, konstatuji, že urážky, kterých se dopustil posl. Barša, byly sprosté nadávky. Mám za to, že na žádné řečnické tribuně se nepřipouštějí nadávky vůči spoluobčanům. Dále mám za to, že by měl posl. Barša souhlasiti s vydáním, aby, když užil veřejně těchto urážek, mohl se pokusiti o důkaz a odůvodniti je.

Navrhuji, aby posl. Barša ve smyslu návrhu imunitního výboru k trest. stíhání byl vydán.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Barši.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Barši.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Místku v trestní věci posl. Hrubého (tisk 1194).

Zpravodajem jest p. posl. dr Suchý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Suchý: Slavná sněmovno! Posl. Jos. Peter podal u okr. soudu v Místku r. 1929 žalobu pro urážku na cti na Jos. Hrubého, krajského tajemníka komunistické strany v Mor. Ostravě. Řízení trestní bylo proti Jos. Hrubému skončeno pravoplatným rozsudkem jmenovaného soudu ze dne 26. října 1929, kterým byl Jos. Hrubý uznán vinným, že dne 15. září 1929 v Palkovicích soukromému žalobci veřejně a před více lidmi nadával, s ním zle nakládal a vyhrožoval zlým nakládáním, čímž spáchal přestupky proti bezpečnosti cti podle § § 487, 488, 491 a 496 tr. z. a odsouzen bezpodmínečně do vězení na 7 dní zostřeného jedním postem a podle §u 389 tr. ř. k náhradě nákladů řízení trestního, zejména k zaplacení útrat právního zastupování soukromému žalobci. Tento rozsudek byl Jos. Hrubému doručen dne 7. prosince 1929 a stal se pravoplatným. Výkon trestu však nemohl býti proveden, protože odsouzený Josef Hrubý stal se poslancem.

Imunitní výbor dospěl k přesvědčení, že v daném případě nemá důvodů zabraňovati výkonu trestu, a navrhuje proto poslanecké sněmovně, aby dala souhlas k výkonu trestu na posl. Hrubém.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k výkonu trestu na posl. Hrubém.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k výkonu trestu na posl. Hrubém.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Plzni v trest. věci posl. Dvořáka (tisk 1197).

Zpravodajem jest p. posl. dr Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Posl. Dvořák súčastnil se nepovoleného táboru v Plzni dne 9. července r. 1930. Když byl vyzván, aby přestal mluviti, neuposlechl; byl tedy orgánem bezpečnosti, jemuž byl neznám, zatčen. Při předvádění dopustil prý se zločinu podle §u 81 tr. z. tím, že se zprotivil předvádějícím orgánům při výkonu jejich služby s úmyslem, aby jejich výkon mařil.

Imunitní výbor vyslovil opět zásadní názor, že nesmí býti poslanecké imunity zneužíváno k činům, jimiž se ruší právní řád, a navrhuje, aby posl. Dvořák byl vydán k trest. stíhání.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Dvořáka.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti krajského soudu v Liberci v trest. věci posl. dr Sterna a Höhnela (tisk 1198).

Zpravodajem jest p. posl. dr Moudrý. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Slavná sněmovno! Po skončeném shromáždění lidu v Liberci dne 12. dubna 1930, na němž mluvil posl. dr Stern, vnikli demonstranti, vedení posl. dr Sternem, do tiskárny fy Runge a spol., vynesli z tiskárny několik olověných desek a rozbili je o dlažbu. Posl. dr Stern je obviňován, že nabádal demonstranty k násilnostem před vniknutím do tiskárny, sám do tiskárny vnikl a rovněž uvnitř nabádal k násilnostem.

Poněvadž posl. dr Stern sám přiznal, že do tiskárny vnikl, navrhuje imunitní výbor, aby zmíněný poslanec byl vydán k trest. stíhání.

Pro účastenství na tomto činu jest současně žalován posl. Höhnel.

Imunitní výbor v souvislosti s hořejším usnesením navrhuje, aby také tento poslanec byl vydán.

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník. Zahájíme proto rozpravu.

Navrhuji lhůtu řečnickou 15 minutovou. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou. Navržená lhůta 15 minutová je přijata.

Ke slovu "proti" je přihlášen p. posl. Hadek. Dávám mu slovo.

Posl. Radek (německy): Zpravodaj dr Moudrý navrhuje, aby byli vydáni soudr. dr Stern a Höhnel, poněvadž dne 12. dubna m. r. s demonstranty vtrhli do cizího majetku a tam prý jej poškodili. Tento návrh a toto vydání imunitního výboru jsou příznačné pro celé provádění vydávací praxe vůči komunistickým poslancům. Musíme konstatovati, že se v době mezi podáním žaloby a schůzí imunitního výboru přihodily četné události, které tento případ ukazují ve zvláštním světle. V době mezi tímto případem a usnesením o vydání přešla tiskárna Runge a spol. v Liberci z rukou likvidátorů, kteří se pokoušeli vyrvati severočeským dělníkům jejich majetek, znovu do rukou komunistické strany. Některé živly, likvidátoři spojení se sociálními demokraty, se pokusily oloupiti dělníky o stranickou tiskárnu Runge a spol. Dělníci se proti tomu bránili, proti tomu protestovali a demonstrovali. Důsledkem toho bylo, že se likvidátoři dohodli s libereckým policejním ředitelstvím, které rozkázalo policistům, aby dělníky vyhodili z jejich majetku. Soudr. dr Stern se proti tomu postavil na odpor, také soudr. Höhnel proti tomu protestoval a liberecké policejní ředitelství nyní na příkaz likvidátorů podalo libereckému krajskému soudu trestní oznámení na soudr. Sterna a Höhnela. Mezitím musili liberečtí likvidátoři zahájiti ústup. Rozsudkem libereckého krajského soudu v I. stolici bylo vysloveno, že jsou v neprávu. I onen krajský soud a státní úřady, které si přály, aby liberecká tiskárna komunistické strany přešla do rukou likvidátorů a sociálních demokratů, musily podle jasných ustanovení zákona rozhodnouti, že tato tiskárna patří do rukou komunistické strany. Proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání. Ale mezitím likvidátoři a soc. demokrati v severních Čechách tak dohospodařili, že tato tiskárna musila býti zase vydána komunistické straně a revolučnímu proletariátu v severních Čechách. Dnes se vydávají soudr. Stern a Höhnel proto, že uvedli dělníky do jejich majetku. Jest příznačné pro ducha a praxi imunitního výboru při vydávání poslanců, že se vždy vydávají právě komunisté, a také tento případ zde zase dokazuje, jakými způsoby se pracuje, aby komunističtí poslanci byli odstraněni ze sněmovny [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 25. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 132. schůzi posl. sněmovny.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. dr Moudrému.

Zpravodaj posl. dr Moudrý: Vážená sněmovno! Poukazuji k tomu, že není účelem imunitního výboru, aby sledoval spory o vlastnictví jednotlivých skupin ve straně komunistické. Zpravodaj se držel prostě znění žaloby a poněvadž posl. dr Stern přiznal... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Moudrý (pokračuje): ... že do tiskárny vnikl, viděl v tom potvrzení žaloby a proto navrhl vydání.

Navrhuji, aby návrh výboru imunitního byl přijat.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. dr Sterna a Höhnela.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. dr Sterna a Höhnela.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. trest. súdu v Brne v trest. veci posl. Šamabíka (tisk 1199).

Zpravodajem jest za omluveného p. posl. dr Ravasze p. posl. Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno!

Posl. Šamalík uveřejnil v periodickém časopise "Selské Hlasy" ze dne 20. března 1929, č. 13, roč. XXXII, článek pod názvem "Prohlášení", ve kterém se ohrazuje silnými výrazy proti tvrzení časopisu "Rep. Svoboda", že by on byl na poradách řepařsko-cukrovarnických poškodil zájmy řepařův.

Imunitní výbor navrhuje, aby posl. Šamalík k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Šamalíka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Šamalíka.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitného o žiadostí hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave v trest. veci posl. Majora a Steinera (tisk 1200).

Zpravodajem jest za omluveného p. posl. dr Ravasze p. posl Richter. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za vydání k trest. stíhání posl. Majora a Steinera pro zločin podle §u 15, čís. 3 (§ 1, odst. I) a přečiny podle §u 14, č. 1, § 15, č. 2 (§ 17, č. 1) zák. na ochranu republiky. Posl. Major a Steiner objednali dne 10. května 1929 v Bratislavě v jisté tiskárně 70.000 kusů letáků ve kterých vyzývali k třídnímu boji své komunistické přívržence. Státní zástupce některé věty letáků inkriminuje a žádá vydání jmenovaných poslanců k trest. stíhání.

Imunitní výbor je toho názoru, že zájem na trest. stíhání obou poslanců není takový, aby musili býti vydáni, a proto navrhuje, aby posl. sněmovna souhlasu k trest. stíhání nedala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Majora a Steinera.

Kdo s tímto návrhem pan zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Majora a Steinera.

Tím vyřízen jest poslední odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Před ukončením schůze ještě sděluji:

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Chalupovi, Bečkovi, Kučerovi, Brodeckému, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Vancovi - pro neodkladné zaměstnání.

Po zahájení schůze byla rozdána tištěná zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1278. Zpráva výboru vyšetřovacího o návrhu posl. dr Staňka, Tomáška, Zeminové, Šamalíka, Tauba, Böllmanna, dr Lukavského, Najmana a druhů (tisk 967) na zřízení vyšetřovacího výboru.

Předseda (zvoní): Mezi schůzí byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1240. Interpelace:

I. posl. Zápotockého a soudr. min. železnic o šikanování a poškozování dělnictva jezdícího do práce,

II. posl. Jurana a soudr. min. pošt a telegrafů o neslýchaném vykořisťování a bezdůvodném propuštění poštovní poslice Ant. Juřicové z Rosic,

III. posl. Fialy, B. Procházky, Malého a druhů vládě o neustanovování smluvních zaměstnanců, kteří při provádění restrikčního zákona byli ze služeb dráhy vyřazeni proto, že neměli vyřízené žádosti o státní příslušnost,

IV. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. ver. prác vo veci zastavenia štátnej železolejárne v Tisovci,

V. posl. B. Procházky, Fialy, Malého a druhů min. železnic o pracovních poměrech v dílnách čsl. stát. drah,

VI. posl. Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů min. vnitra o systemisaci podúřednických a zřízeneckých míst u zemského úřadu v Praze,

VII. posl. dr Staňka, Pozdílka, dr Černého a druhů min. zemědělství o zrušení neodůvodněného zákazu vývozu bramborů z horských okresů Police n. M., Úpice, Náchod, Č. Skalice, N. Město n. Met., Opočno a Rychnov n. Kn.,

VIII. posl. Knotka, Myslivce a druhů min. nár. obrany o nedělním střílení ve vojenské střelnici v Kobylisích,

IX. posl. Greifa, Scharnagla a druhů min. financí o nezákonném působení národních bojovných spolků na obsazování míst v tabákových továrnách,

X. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o přidělování služebních bytů ředitelům odborných škol,

XI. posl. Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o úpravě právních a hmotných poměrů okr. školních inspektorů,

XII. posl. inž. Kalliny a druhů min. financí o nezákonitém chování orgánů finanční stráže v Horním Reuthu, které znemožnily německým turnérům s turnérskými odznaky přejíti přes hranice a s nasazenými bodly je odvedly zpět,

XIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o katastrofální nezaměstnanosti v okrese přísečnickém a o postupu zemského výboru, brzdícím nouzová opatření,

XIV. posl. dr Schollicha a druhů min. vnitra, že okr. úřady ve Frývaldově a Krnově svévolně zakázaly řečniti říšskému Němci Richardu Plewigovi z Nisy,

XV. posl. Hokkyho a druhov min. školstva a nár. osvety o dopoludňajšom vyučování maďarských žiakov občianskej školy v Mukačeve,

XVI. posl. Hokkyho a druhov min. spravedlnosti o prenesení pozemkových kníh V. Bočkova zo súsedného Rumunska,

XVII. posl. Hokkyho a druhov min. zemedelstva vo veci opravy kostola rím. kat. náboženskej obce v Dubovej,

XVIII. posl. Bečku, dr Markoviča, Bendu a súdr. vláde vo veci schvalovania mestských sporiteľní na Slovensku,

XIX. posl. Bečku, dr Markoviča, Bendu a súdr. min. železnic vo veci postupného prenesenia železničných dielní zo Zvolena.