Úterý 23. června 1931

Začátek schůze ve 3 hod. 27 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: inž. dr Toušek, de Witte.

171 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Dostálek, Mlčoch, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 130. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: dodatečně na 129. schůzi dne 19. června pp. poslancům Babelovi, Baršovi, Čižinské, Gottwaldovi, Haiblickovi, Höhnelovi, Hodinové, Klimentovi, Kubačovi, K. Procházkovi, Rjevajovi, Sedorjakovi, Śliwkovi, Tyllovi a Zápotockému; na tento týden posl. Hauptovi, Szentiványimu - pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se posl. Windirsch.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. dr Markoviče za posl. dr Wintra; klub poslanců komunistické strany Československa posl. Kopeckého za posl. Krosnáře.

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Dietla za posl. Macouna; klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. dr Rosche za posl. Jelinka; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. Stenzla za posl. Prauseho.

Předseda: Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Súrné interpelácie:

posl. Suroviaka a druhov ministru železníc o prenasledovaní prednostu stanice Šahy pre jeho slovenské presvedčenie, posl. Siváka a druhov ministru školstva a nár. osvety o štátnej meštianskej škole v Handlovej.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého:

ministru školství a nár. osvěty:

o připravovaném zrušení stát. odborné školy pilařské ve Valašském Meziříčí (č. D 571-III),

o učebných osnovách pro měšťanské školy (č. D 573-III),

ministru pro zásobování lidu o provokativních úmyslech, zdražujících nejdůležitější potraviny na Ostravsku (č. D 572-III);

posl. inž. Kalliny:

ministru vnitra:

o těžkém poškození německých civilních inženýrů a jejich dorostu tím, že ministerstvo vnitra neuznalo dosud právního stavu vytvořeného nálezem nejvyššího správního soudu ze dne 18. února 1929 (č. D 543-III),

že pražský zemský úřad otálí s vyřízením žádosti města Vejprt o půjčku (č. D 545-III),

ministru financí o výdělkové a důchodové dani elektrárny v Božím Daru (č. D 535-III),

ministru průmyslu, obchodu a živností, že v zájmu lázeňských míst jest nutno udělovati dovozní povolení na drůbež (č. D 542-III),

ministru soc. péče o pensijním pojištění soukromých úředníků, zvláště o tom, že stále ještě nebyly vráceny premie zaplacené v letech 1894 do 1909 pensijnímu spolku pro obchodní a průmyslové zaměstnance ve Vídni (č. D 544-III);

posl. dr Hassolda ministru železnic o nezákonité diskvalifikaci železničních zřízenců Ondřeje Kurze a Jos. Bauera v Boru u Tachova (č. D 538-III);

posl. Husnaje ministru financí o trvalém neobsazení systemisovaných míst v berní službě na Podkarpatsku (č. D 574-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. vnitra na dotazy:

posl. Kurťaka o nezákonitých činech obvodního notáře Adolfa Bureše z obce Majdanu v okrese volovském (č. D 516-III),

posl. Adámka a druhů o vydání zvláštního zákona o požární policii (č. D 540-III);

vlády na dotaz posl. dr Mičuru, Šamalíka a druhov pre okamžitú pomoc poškodeným polnohospodárom na ozimných obilninách hrbáčom osením (Zabrus gibbus) (č. D 198-III).

Předseda: Počátkem schůze bylo rozdáno tištěné odepření odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1272. Odepření odpovědi ministra pro zásobování lidu na interp. posl. Hrubého a soudr. o důsledcích zlevňovací akce (tisk 937/I).

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 124. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1263. Návrh posl. Zápotockého a soudr. na poskytnutí náhrady škod obětem střílení v Košutech.

1264. Návrh posl. Nového, Remeše, Pika, V. Beneše a soudr. na poskytnutí pomoci pohořelým v obci Bílově, okr. Kralovice u Plzně.

1265. Návrh posl. Chalupníka a soudr., aby neprodleně poskytnuta byla vydatná pomoc obyvatelstvu obce Zděchova, Lužné, Leskovce, Johanové a Ústí v okrese vsetínském na Moravě, postiženému těžkou živelní pohromou.

1266. Návrh posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů na zařazení města Brandýsa n. L. do skupiny míst B činovného stát. zaměstnanců.

1267. Návrh posl. Vaculíka, Rýpara a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu na Hranicku a Holešovsku postiženému živelní pohromou.

Předseda: Posl. Vallo a Dvořák ve svých řečech ve 129. schůzi sněmovny dne 19. června 1931 pronesli výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé; posl. dr Stern v pozměňovacím návrhu k osnově zákona o státním vězení (tisk 1138), podaném v téže schůzi, uvedl projevy ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké o uvedené schůzi.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu (tisk 1191) zákona o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídajícím započtení poloviny nepojištěné doby služební (tisk 1215).

Zpravodajem jest p. posl. Klein.

Budeme pokračovati v rozpravě, zahájené ve 129. schůzi sněmovny dne 19. června t. r.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" posl. Šalát, Štětka, Horpynka; na straně "pro" posl. Bergmann, Schäfer, Čuřík, Chloupek.

Dávám slovo panu posl. Bergmannovi.

Posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Pensijní zákon pro soukromé zaměstnance ve vyšších službách jest jedním z nejmladších pensijních pojištění. Byl v Předlitavsku zaveden teprve od 1. ledna 1909, naproti tomu v Německu teprve od 1. ledna 1913, v Polsku pak teprve od 1. ledna 1928. V Zalitavsku nebylo vůbec povinnosti pensijního pojištění. Proto také nevztahoval se tento zákon na Slovensko a Podkarpatskou Rus a teprve 2. ledna 1922 zákonem č. 484 z r. 1921 byly normy pensijní prohlášeny platnými i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Zákon č. 26 z r. 1929 znamená značný pokrok, zejména pro mladou generaci pojištěnců. Bohužel však nároky a důchody starší generace jsou nižší a v mnoha případech dokonce značně nízké. Jednou z příčin, proč podle dosavadních zákonů nemohli tito zaměstnanci dostati vyšší pensijní dávky, je okolnost, že nebyla hodnocena nepojištěná doba, to jest ona doba služební, kterou zaměstnanci ztrávili před vydáním pensijního zákona. Předloha, kterou projednáváme, jest j en nepatrnou splátkou na velký dluh soukromým zaměstnancům. Již po 12 let domáhají se soukromí zaměstnanci splnění různých svých požadavků, bohužel však, ačkoliv tyto požadavky jsou úplně uznávány, jde jejich splnění příliš pomalu a protahuje se do nekonečna. Nynější hospodářská krise dotkla se nejvíce soukromých zaměstnanců, poněvadž krise výroby převaluje se především na ně. Nezaměstnanost zavinila pokles kupní síly občanstva, racionalisace a reformy zavinily nezaměstnanost soukromých zaměstnanců. Vedle toho ovšem zaměstnavatelé snaží se na úkor zaměstnanců pomáhati si z nynějších hospodářských obtíží. Snaha podnikatelů, udržeti nenormální zisky válečné a poválečné konjunktury, vybíjí se většinou na zaměstnancích soukromých. Zaměstnavatelé snaží se propouštěním zaměstnanců, snižováním mezd a zkracováním výpovědních lhůt, rušením nabytých nároků čeliti hospodářským důsledkům nynější krise.

Bylo zde mnoho mluveno, že osnova, kterou právě projednáváme, je prý výronem solidarity zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zdá se mi, že je v tom hodně optimismu, jestliže někdo předpokládá od našich zaměstnavatelů, že jsou skutečně schopni solidarity, a to solidarity do důsledků v nynější době hospodářské mizerie. Metody, kterých se v podnicích používá, naprosto nenasvědčují, že by měli také zaměstnavatelé skutečně pochopení pro solidaritu se zaměstnanci a nepostupovali vůči nim tak příkře, jak se to u nás děje. Zpráva o sloučení 3 automobilek, při němž má dojíti k propuštění asi 1.500 dělníků a zaměstnanců, myslím, že také nepoukazuje, že by naši podnikatelé a zaměstnavatelé skutečně měli pochopení pro solidaritu s bídou zaměstnanců.

Krise soukromých zaměstnanců se ovšem zostřuje ještě některými jinými příčinami, zejména že při nezaměstnanosti jsou postiženi odborníci, kteří těžko nalézají jiná zaměstnání. Dále je zde nadbytek studované inteligence, nadbytek nabídek na trhu práce. Zaměstnávání cizinců a protežování jich na místa vedoucí, konkurenční podbízení práce nedostatečně placených aktivních i pensionovaných veřejných zaměstnanců, konečně i konkurence vysokých i dobře placených úředníků státních, kteří jsou podnikateli vylákáváni ze státních služeb, aby jejich znalosti a konexe mohli využíti ve prospěch podniků, často ovšem na úkor zájmů státních, zhoršují situaci na pracovním trhu.

Když už se některý z požadavků soukromých zaměstnanců splní, vykazuje zákon vždy mnoho nedostatků, anebo se jeho provádění protahuje do nekonečna. Důkazem toho je provádění nového pensijního zákona č. 26 z r. 1929, pomalé vyřizování žádostí o přiznání důchodu, schází dosud prováděcí předpis o pojisťování presenční doby, o přiznání státního příspěvku za válečnou službu, o převodu, zákupu let, o zhodnocení prémiových reserv převedených podle §u 68 zákona č. 89 z r. 1929 a §u 114 zákona č. 26 z r. 1929; dále je zde protizákonné udržování nynějšího složení správních orgánů, které byly před 11 lety jmenovány pouze pro přechodnou dobu, než budou vypsány volby. To vše nepřispívá k uklidnění v řadách soukromých zaměstnanců, nýbrž naopak zvyšuje jejich nespokojenost kritickými poměry beztak již vybičovanou.

O osnově samé budiž mi dovoleno prohlásiti toto: R. 1928 při projednávání zákona č. 26 z r. 1929 jsme žádali, aby na podkladě příspěvku státního byla započítána celá nepojištěná doba. Náklad měl býti rozvržen na roční částky odpovídající zvýšenému vydání Všeobecného pensijního ústavu. Jestliže stát přispívá na jiné druhy pensijního pojištění, mohl by i zde, když jinak pensijní pojištění soukromých zaměstnanců žádných nároků na státní pokladnu nečiní, přispívati.

Tehdejší vládní většina naše návrhy zamítla. Reklamovali jsme při každé příležitosti a dali jsme také do programu činnosti nynější vládní majority požadavky soukromých zaměstnanců, a to na prvním místě také novelu pensijního pojištění. Rovněž i v senátě uchopili jsme se iniciativy tím, že kol sen. Pánek podal návrh tisk 9 z r. 1929. Vstoupili jsme do vlády s malým programem, v němž pamatováno bylo nejen na státní, nýbrž i na soukromé zaměstnance. Naši zástupci ve vládě poctivě se přičinili, aby tento program byl splněn, a předložená osnova je jednou splátkou zaměstnancům soukromým. Budeme se ovšem nadále snažiti ve vládě, aby i ostatní požadavky byly co nejdříve realisovány.

Jako každá osnova, má i tato osnova přednosti, výhody, ale má také své vady a nedostatky. K přednostem náleží, že se týká tato osnova 161.867 pojištěnců. Z toho 36.387 žen a 125.480 mužů. Dále pak 28.640 důchodců, kteří od 1. dubna t. r. budou již participovati na zvýšených důchodech. Dále umožněn odchod starší generaci a otevřeno zaměstnání generaci mladší. K 31. prosinci r. 1925 vykazoval Všeobecný pensijní ústav 12.800 pojištěnců starších 55 let, k 31. prosinci 1928 pak 3.400 pojištěnců starších 65 let, t. j. dohromady 16.200 pojištěnců, jimž se umožní projednáním této osnovy odchod na zasloužený odpočinek.

Dále přiznává tato osnova nárok pro pojištěnce, kteří si důchod zvýšili zákupem let, dále zvýšení důchodů vdoveckých, vdovských i sirotčích. To jsou v celku všecky výhody a přednosti této osnovy.

Její vady a nedostatky jsou ovšem četnější. Přirážku k pojistnému budou platiti všichni pojištěnci bez rozdílu i ti, kteří jsou z dobrodiní zákona vyloučeni, protože jejich dřívější pracovní poměr nezakládal pojistnou povinnost pensijní. Dalo by se to při dobré vůli snad vyřešiti, poněvadž o úhradu mohlo býti postaráno zvýšením kvoty přirážky pro pojištěnce ve 2. až 5. třídě započitatelných služebních požitků o pouhých 50 haléřů až na 1 Kč ve 2. až 11. třídě; dále z přebytků jmění nositelů pensijního pojištění, dále z příplatku státu analogicky jako u pojištěných podle zákona č. 221/1924. Mohlo býti použito i přebytků jmění nositelů pensijního pojištění, vyplývajících z pojistně-matematických propočtů individuelních, t. j. z nepoužitých prémiových reserv, dále není-li oprávněných pozůstalých, jež by měli po smrti pojištěnce nárok na důchod vdovský, vdovecký, sirotčí a rodičů. A dále, není-li oprávněných pozůstalých, jež by měli po předčasné smrti pojištěnce nárok na odbytné a pohřebné. Jsou to zejména svobodní pojištěnci a sirotci. Dále z výbavného, neboť všechny pojištěnky se nevdají; dále ze sníženého důchodu vdovského a vdoveckého, příp. sirotčího a rodičů, když pojištěnec dosáhne 420 příp. 480 příspěvkových měsíců, nastane nápad důchodu a on zemře; dále z bezmocnosti při důchodu invalidním nebo starobním podle §u 23 pensijního zákona, dále z výhodně uložených kapitálů a konečně z Masarykova jubilejního fondu u Všeobecného pensijního ústavu.

Podle našeho odhadu jde asi o 25.000 pojištěnců, kteří z poměru pracovního, zakládajícího pojistnou povinnost podle zákona č. 221/24 - t. j. dělnické starobní pojištění vstoupili do poměru služebního, zakládajícího pojistnou povinnost pensijní podle zákona č. 26/29 a zákonů předcházejících. Jsou to zejména mistři, strojmistři, dílovedoucí, zástupci dílovedoucích, skladníci, kontroloři, rysovači a jiní zřízenci v kovodělném, textilním průmyslu a příbuzných odvětvích, kteří na základě své odborné znalosti a zdatnosti byli jmenováni úředníky z řad dělníků, tedy z dřívějšího poměru pracovního.

Dále má osnova nedostatek, že zvyšovací částky jsou nespravedlivé: kdo má vyšší důchod, obdrží i vyšší částky zvyšovací, ačkoli již na toto opatření přispívati nebude. Jsou zejména postiženi důchodci před 1. červencem 1920 do důchodu vstoupivší.

Pojištěnec nebo důchodce, který sloužil na území k naší republice nepatřícím, nemá nárok na započtení, třeba byl i naším státním příslušníkem. Naproti tomu cizinec, který dnes slouží na území republiky, nárok z tohoto zákona má.

Znění 1. odstavce §u 117 a): "který by byl zakládal pojistnou povinnost", dává možnost vylučovati z dobrodiní zákona kategorie, jichž pojistná povinnost byla předmětem soudních sporů; i v budoucnosti mohl by býti osud některých kategorií nejistý, poněvadž cesty naší judikatury jsou někdy nevyzpytatelné. Jde zejména o smluvní zaměstnance státních podniků, na příklad o faktory, korektory státních tiskáren, litografy u státu zaměstnané atd. Nezapočtená doba ve službě státu nebo veřejnoprávních korporací je odkázána na možnost dohody.

Obtíže bude působit i opatření průkazů o služebním poměru, zakládajícím pojistnou povinnost a nepojištěném, u pozůstalých po důchodcích, kde už není ani tehdejšího zaměstnavatele a kde se o něm snad ani neví. Je nutno reklamovati co nejbenevolentnější a liberální provádění zákona, aby strohým a tvrdým uplatňováním paragrafů nebylo mnoho osob z dobrodiní zákona vyloučeno.

Nynější hospodářská krise nutí nás k hledání cest, jak chrániti zemědělství, průmysl i obchod nejen pro dobu nynější, nýbrž i budoucí před následky krisí, jakou prožíváme dnes.

Naše strana prokázala dostatek dobré vůle, pochopení a ochoty pro ochranu vrstev výrobních, ale musí stejně reklamovati dobrou vůli, pochopení a ochotu pro ochranu vrstev pracujících, t. j. dělníka a zaměstnance. (Výborně!) Máme-li z této krise pro nynější dobu vyjít, aniž bychom tím zadávali konečnému cíli přeměně kapitalistického, společenského, hospodářského a výrobního řádu v řád socialistický, stojíce na principu evoluce, vidíme východisko z příští krise nejen v zabezpečení zemědělské a průmyslové výroby, nýbrž hlavně také v dokonalé ochraně a pojištění práce.

Proto dnes znovu důrazně reklamujeme: další zlepšení pensijního pojištění soukromých zaměstnanců, vydání zákona o zaměstnancích ve vyšších službách, vydání zákona o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců, zrovnoprávnění staropensistů velkostatkářských a další zlepšení zákona o podporách v nezaměstnanosti. Nevyhýbáme se jednání o otázce pojištění proti nezaměstnanosti, bude-li břemeno jeho solidárně nésti zaměstnanec, zaměstnavatel a stát. (Výborně!)

Další zostření ochrany domácího trhu práce. Toho dožadoval se i kolega posl. Ježek. Bylo by dobře, kdyby se podíval do podniků, kde strana, k níž on náleží, má rozhodující vliv, a přesvědčil se, kolik tam zbytečně je zaměstnáno cizích příslušníků na úkor příslušníků našeho státu.

Dále domáháme se uzákonění závaznosti kolektivních smluv, zkrácení pracovní doby, bezpodmínečného dodržování zákona o pracovní době ve všech odvětvích zaměstnání, zostření živnostenského dozoru, reformy živnostenského řádu, zejména §u 82, vydání zákona o celonedělním klidu v obchodech, novelisace zákona o svátcích a památných dnech, úpravy otevírací a zavírací hodiny v obchodech, vydání zákona o uzavírání obchodů o Štědrém dnu v 5 hod.

odpoledne, zrušení zákona o poplatku ze služebních smluv, prodloužení výpovědních lhůt, urychlení připomínkového řízení o osnově zákona o zprostředkování práce a komorách práce, vydání zákona o úpravě poměrů kupeckých učňů a praktikantů, vydání zákona o reformě učňovského školství a provedení voleb do sociálně pojišťovacích ústavů.

Projednávání osnovy o započtení poloviny nepojištěné doby služební, osnovy zákona o pracovních soudech jsou nám dostiučiněním za naši iniciativu a úsilí o ochranu a pojištění práce a novou etapou našeho zápasu o zlepšení sociálního postavení soukromých zaměstnanců. Na této cestě budeme pokračovati a proto, i když předložená osnova má své nedostatky a vady, budeme pro ni hlasovati. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Šalát. Dávám mu slovo.

Posl. Šalát: Slávna snemovňa! Terajšia koaličná vláda "veľkej hospodárskej koncentrácie ", ako je všeobecne známo, započala svoje dejstvovanie veľkými gestami, hodenými zvlášť neraz posmešne voči Hlinkovej slovenskej ľudovej strane. Boly až úboho britké, neraz až naivné oné posmešné úškľabky, ktorých sa dopúšťaly niektoré vládné časopisy voči najsilnejšej reprezentantke slovenského. kresťanského, občiansko-solidného smeru politického na Slovensku, voči našej strane. Boly články vo vládnych časopisoch, z ktorých až kričal povyk radosti nad tým, ako sa vraj podarilo vysánkovať z vlády tých nenávidených ľudákov, nebezpečných autonomistov. Nám tieto úškľlabky sa zdaly hneď nesmyselným smiechom opilca, u ktorého po hlučnom smiechu sa čoskoro dostaví tupá repressia, kvílenie a ošklivý kaztenjammer. Po pyšne-opojnom nadýmaní sa nad ľudákov, po rozmrhaní štátnych rezerv, po stúpnutí štátneho dlhu, po všeobecnom úpadku daňovníkov konečne nastal u naších slávou omámených koaličníkov stav politického katzenjammeru, hašterenia sa. (Výkřiky.) Koaličníci kvília a klebetia nesmysly, vyvolávajú aféry, keď už nevedia von zo závozu hospodárskej krízy.

Klebetia ich novinky "Lidovky ", že sa ľudáci cpú do vlády, že predseda Hlinka len preto sa vrátil vraj prv od mora, aby bol tu doma na porúdzi "kdyby se něco stalo s vládou."

Nuž toto sú praobyčajné nesmysly, novinárske kačice, zlomyseľná tendencia. Po slovensky sa na to povie: Čo sa babe chcelo, to sa jej zdalo. Blížia sa obecné voľby, z ktorých niektoré vládné strany, zvlášť na Slovensku, majú strach. Obávajú sa, že po toľkých zvadách a pokleskoch vládnych strán porastie početne verná ochrankyňa slovenských záujmov, Hlinkova slovenská ľudová strana. A preto by ju vládné kruhy rady chcely diskreditovať pred ľudom, ako túžiacu po vláde a spoluzodpovednú za smutný stav financií, priemyslu, hospodárstva, výživných pomerov v Československej republike. Ubezpečujeme terajšiu vládu "veľkej hospodárskej" skôr hádam "nehospodárskej - koncentrácie" - že vodcovstvo strany Hlinkovej je si plne vedomé zodpovednosti voči republike a voči svojmu voličstvu slovenskému. (Tak je!) Ale práve toto vedomie mu diktuje uvážiť si, či má len nemo, mlčky hľadieť na márnotratné mrhanie štátneho majetku, na nesmierné zaťažovanie daňovníkov, na hlad, zúfalost ľudu atď., a či ako nestranná opozícia má zlo verejne bičovať, krivdy odhaľovať a v mene národa Slovenského stále nepodplateno a neohroženo volať celému svetu: My Slováci tu sme, chceme žiť a krivdiť si nedáme od nikoho, ani od vlády "velkej hospodárskej koncentrácie". (Tak je!)

Nedávno si v sociálno-politickom výbore dovolil tvrdiť posl. Čuřík, že práca terajšej veľkej koalície je biedne príštipkárstvo, preto, že nevie, nechce riešiť meritórne hospodársku krízu, len malými príštipkami nových nariadení a zákonov probuje zapchávať diery spoločenského života. (Výkřiky posl. Hatiny.) A čo my Slováci máme na to riecť? Jednoducho to, že tu už neplatí ani heslo: Ut desint vires, tamen est laudanda voluntas. Síl - čo do počtu hlasov vládnych by tu bolo až nazbyť, ale niet vôle, chcenia, mravnej síly: Chcieť pomáhať celku, státu, celému občianstvu.

Nám Slovákom sa vytýka, že sme partikularisti, ale pánom koaličníkom sa oprávneno môže riecť, že vo svojej stranníckosti sú až ješitní šovéni. Každý ich návrh zákona má na sebe krikľavú pečať niektorej vládnej strany. Pri každom vládnom návrhu sa strháva protivná búrka škriepok, smlúvania, no není to boj vlády s opozíciou, ale úboho smiešny boj vládnych strán medzi sebou. Každá z nich len pre svojich politických stúpencov by chcela vyárendovať štát a výhody z neho plynúce. Je to praobyčajná polovka na hlasy voličov a nie rozšafné spravovanie štátu.

Na poslednom zasadnutí sociálno-politického výboru niektorí socialistickí poslanci zadali celú hŕbu návrhov, aby rôzne české mestečká boly zaradené do vyššej skupiny činovného. Je to agitácia k získaniu si dôvery a hlasov štátnych zamestnancov, pôsobiacich v dotyčných mestečkách. Chce sa im ukázať, na koľko sa vládné strany starajú o čím väčšie príjmy, miestné prídavky štátnych zamestnancov. Na jednej strane sa bedáka: štátna kasa je prázdna, nevládze snášať verejné ťarchy, daňovníci ani exekúciami nevládzu do štátnej kasy vplatiť toľko, čo by stačilo k zaokrývaniu verejných tiarch. Ale toto všetko niektorým poslancom není nič. Len čím väčšmi zaťažiť štátnú kasu, i keď to praskne. Však to niekto zaplatí!

Na Slovensku nikomu ani nenapadá po trinástom mesiaci forsírovať ešte preraďovanie do vyšších stupníc činovného, keď je toľko vyhodencov z práce, toľko licitácií pre daňové nedoplatky! Obávame sa, že to zvýšenie činovného by sa uhradilo len tak, že by zase stovky Slovákov vyhodili z práce.

Už by bolo na čase, že by vládné strany prikročily k vážnemu vychovávaniu svojich politických stúpencov. Maly by mať odvahy občas aj obstrihávať prehnanú náročivosť svojich voličov, maly by im vštepovať do srdca, že od štátu nielen chcieť čím viac brať, ale zaň aj niečo snášať, niečoho sa zriecť. Či neni to chorobný zjav ješitnej náročivosti voličskej, keď ten alebo onen klub čsl. vládnej strany, ako mám informácie, dostane tvrdý prípis od svojej miestnej skupinky z mestečka českého, v ktorom si skupinka rezolútne žiada: Ak nám nevymôžete okamžité preradenie do vyššieho činovného, prejdeme do inej strany! - Pod takýmito diktátikami sa rodia vládné návrhy o preradení českých mestečiek do vyššieho činovného.

Od začiatku republiky inšie sa u nás ani nerobí, len sa prepočitúva, preraďuje, započitúva. Drangá, žobre, vyžaduje sa od republiky, až daňovníkom nervy pukajú a existencie remeselnícke a hospodárske praštia. A sa hovorí starým daňovníkom toto - čo mám zistené: "Keď nevládzete platiť dane, predajte, čo máte, bude platiť dane nový majiteľ!" - To je pekná starost o daňovníkov, občanov. (Hanba!)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP