Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

211 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Meissner, Mlčoch.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 128. schůzi posl. sněmovny.

Poslanec Knejzlík oznámil spolu s klubem poslanců čsl. strany nár.-socialistické, že vzdal se mandátu poslaneckého.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 16. června 1931, č. 41.641/1931-7, že na místo posl. Josefa Knejzlíka povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Petra Solfronka, majitele tiskárny a komerčního radu v Prostějově, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Pan posl. Petr Solfronk dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan posl. Solfronk ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. Solfronka žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Solfronk (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Posl. Solfronk oznámil spolu s klubem poslanců československé strany nár. socialistické, že stal se členem tohoto klubu.

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. Platzerovi, V. Benešovi, Jašovi, dru Buzkovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Stanislavovi; na tento týden posl. Halkemu; do 21. t. m. posl. Greifovi - pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se posl. Eckert.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Hlinka, Náprstek.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Köhlera za posl. Schuberta.

Do výboru vyšetřovacího vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Štětku za posl. dr Sterna a posl. Kopeckého za posl. Klimenta; klub poslanců "Deutsche christl. - soz. Volkspartei" posl. Kunze za posl. dr Luschku.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Zajička za posl. Scharnagla.

Do výboru branného vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Ravasze za posl. Danihela.

Předseda: Od vlády došlo sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Předseda vlády sdělil přípisem z dne 13. června 1931, č. j. 11851/31 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace.

Předseda: Ze senátu došla sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 10. června 1931, že senát NSRČ usnesl se ve 102. schůzi dne 10. června 1931 k návrhu posl. sněmovny, aby prodlouženy byly lhůty, dané §em 43 úst. listiny:

o další 1 měsíc k projednání usnesení senátu o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (k tisku 2245-I sen.);

o dalších 6 měsíců k projednání usnesení senátu o osnovách zákonů:

o veřejné stráži zemědělské (k tisku 699-II sen.),

o ochraně polního majetku (k tisku 702-II sen.),

o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (k tisku 2016-I sen.).

Předseda: Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Klimenta, dr Sterna a druhů ministru veř. prací, že správa mosteckých dolů porušuje zákonné ustanovení o dovolených a revírní úřad v Teplicích-Šanově odmítl stížnost do tohoto jednání,

posl. Suroviaka a druhov ministrovi železníc o prezradzovaní úradnej tajnosti neznámymi pachateľmi od riaditeľstva štátnych železníc v Košiciach a dráž. úradu v Žiline.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Tučného ministru školství a nár. osvěty v záležitosti soukromých obchodních škol (č. D 561-III),

posl. Richtra ministru financí o vyřízení

žádosti soudců býv. V. hodn. třídy za zlepšení poměrů pensijních (č. D 562-III),

posl. Kurťaka:

vládě:

o veřejných politických schůzích v obcích ťačovského okresu na Podkarpatské Rusi (č. D 547-III),

o násilném odnětí pozemků drobným zemědělcům v obci Dubovém i jiných v okrese ťačovském (č. D 551-III),

o pokutách uložených chudým zemědělcům z obce Krásné v okrese ťačovském za kácení sporného lesa (č. D 554-III),

že četník zbil Vasila Iv. Bělince z obce Lipča v okrese ťačovském (č. D 556-III),

ministru soc. péče:

o důchodu válečného invalidy Dimitrije Košeruka z obce Bohdan na Podkarpatské Rusi (č. D 550-III),

že nebyl přiznán důchod předků Ivanu Stanovi, synu Vasila z obce Uhly (č. D 553-III),

že nebyl přiznán sirotčí důchod sirotkům po Vasilu Muržovi z obce Vonihova v okrese ťačovském (č. D 555-III),

o sirotčím důchodu po zemřelém Mikuláši Ficajovi, válečném invalidovi z obce Trnova nad Terešvou v okrese ťačovském, pro jeho čtyři sirotky (č. D 557-III),

o nesprávném určení procentní nezpůsobilosti k práci válečného invalidy Vasila Cubery, syna Jiřího z obce Dubového v okrese ťačovském (č. D 558-III),

že Jakubovi Šorbanovi z obce Bohdanu na Podkarpatské Rusi nebyl přiznán invalidní důchod (č. D 559-III),

o pojistné podpoře vdovy Marie Deketové, roz. Lesnuchové z obce Dubového v okrese ťačovském, po jejím zemřelém muži Jiřím (č. D 560-III),

ministru financí o revisi daní na Podkarpatské Rusi (č. D 546-III),

ministru zemědělství o náhradě škod Vasilu Rybárovi z obce Dubového v okrese ťačovském, způsobených mu povodní řeky Terešvy (č. D 552-III);

posl. Knotka, Staška, Myslivce a druhů ministru školství a nár. osvěty o protizákonném postupu místního školního výboru v Kobylisích (č. D 563-III);

posl. Knotka, Staška a druhů ministru financí o postupu berní správy v Pelhřimově (č. D 564-III);

posl. Adámka ministru nár. obrany o poškozování majetku stavitele V. Vachka v Krucemburku zaměstnanci vojenských lesních podniků (kancelář ve Ždírci u Chotěboře) (č. D 565-III);

posl. Petrovického a druhů ministru vnitra o zavedení protialkoholního týdne na Slovensku - na území okresu Sabinovského (č. D 568-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. dr Daňka o odebrání sirotčí agendy berním úřadům (č. D 145-III),

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. inž. Kalliny o velkém zatížení majetníků hotelů a lázeňských domů ve větších lázeňských místech tím, že se předpisy telefonního řádu o zavádění státního telefonu do jednotlivých hotelových pokojů a pokojů pro lázeňské hosty vykládají méně blahovolně (č. D 411-III),

min. zemědělství na dotaz posl. Kurťaka o pastvině, kterou od státu najímá obec Kosťova Pastil (na Podkarpatské Rusi) (č. D 460-III),

vlády na dotaz posl. Kurťaka o penězích Petra Timovteje z obce Ruské Pole v okrese ťačovském, uložených v Pesti Magyar kereskedelmi bank (č. D 464-III),

min. nár. obrany na dotaz posl. dr Hassolda o přeložení cvičení ve zbrani (č. D 485-III).

Předseda: Počátkem schůze byl rozdán tištěný vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1242. Vládní návrh zákona o podpoře zahraničního obchodu.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1223. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna (přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem).

1224. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích za souhlas s trest. stíháním poslance Kremsera (přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem).

1226. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. súdu v Č. Lípe za súhlas s trest. stíháním posl. Höhnela (prečiny podla §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky, §§ 81, 279, 283 tr. z. a priestupok podla §u 312 tr. z.).

1227. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka (přečin urážky na cti).

1228. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka (přečin urážky na cti).

1229. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka (přečin urážky na cti).

1230. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera (zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a přečin pomluvy podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914).

1231. Zpráva výboru imunitního o žiadosti okr. súdu v Zbraslave, ktorou žiada vydať k trest. stíhaniu posl. dr Sterna a Hrušku (priestupok podľa §u 314 tr. z.).

1232. Zpráva výboru imunitního o žiadosti kraj. súdu v Uh. Hradišti, ktorou žiadá vydať k trest. stíhaniu posl. J. Svobodu (zločin podľa §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).

1233. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. K. Procházky (zločin podle §u 81 tr. z.).

1234. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky (zločin podle §§ 81, 82 tr. z., přečin podle §§ 283, 284 tr. z. a přestupek podle §u 312 tr. z.).

1243. Zpráva výborů ústavně-právního a technicko-dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 1202), kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé prozatímní předpisy o jízdě motorovými vozidly.

1256. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Gottwalda (zločin podle §u 81 tr. z., přečin podle §§ 279, 283, 284 tr. z. a přestupek podle §u 312 tr. z.).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 126. a 127. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byla rozdána tištěná Těsnopisecká zpráva o 125. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1218. Návrh posl. Mojtu, Hlinku a druhov na vydanie zákona, ktorým sa mení zákon zo 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n., o úprave právnych pomerov sporiteľní.

1219. Návrh posl. inž. Nečase, Koudelky, Stivína a soudr., aby neprodleně poskytnuta byla vydatná pomoc občanům obcí Bartoušova, Jičiněvse, Žitětína, Dolan a Pševse v okrese jičínském, postiženým těžkou živelní pohromou.

1220. Návrh posl. J. Svobody, Hrušky a soudr. na zachování zaměstnanců ve třídách nemocenského pojištění.

1221. Návrh posl. Kubače, Novotného a soudr. na zavedení soc. pojištění domkářů, malých a středních rolníků proti všem zemědělským škodám, pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří.

1222. Návrh posl. Seidla, Staňka, Tayerle a soudr. na zařazení města Aše do skupiny míst B činovného.

1235. Návrh posl. Stundu, Vanču, Doriča a druhov na rychlé poskytnutie pomoci postihnutým katastrofálnym krúpobitím, prietržou mračien a inými živelnými pohromami na Abaujsku, Šarišsku a Zemplínsku.

1236. Návrh posl. Janalíka, dr Dolanského a druhů na poskytnutí okamžité pomoci živelní pohromou postiženým občanům v okresích mor. krumlovském a třebíčském.

1237. Návrh posl. Mojtu a druhov na zaradenie obce Vajnory pri Bratislave do skupiny A činovného štát. zamestnancov.

1246. Návrh posl. Machníka, Kočandrle a druhů, aby byla poskytnuta pomoc pohořelým v obci Bílově, okres Kralovice u Plzně.

1254. Návrh posl. dr Tisu a druhov na sriadenie pobočného ústavu Poštovej sporiteľne v Bratislave.

1255. Návrh posl. dr Tisu a druhov na vydanie vkladných knižiek Poštovej sporiteľne v Prahe vkladatelom býv. Poštovej sporiteľne uhorskej.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 28. května 1931, č. Nt XIV 13/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupky podle §§ 3, 19 zákona shromažďovacího, §u 312 tr. z. a přečiny podle §§ 283, 284, §u 279, lit. a) tr. z. (č. J 363-III),

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 26. května 1931, č. Nt XIV 12/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupek podle §§ 3, 19 zákona shromažďovacího a přečiny podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a §u 283 tr. z. (č. J 364-III),

okr. soudu v Litomyšli ze dne 9. června 1931, č. Nt 111/31, Nt 109/31, Nt 110/31, Nt 108/31 a Nt 107/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přestupky proti bezpečnosti cti (č. J 365, 366, 367, 368 a 369-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 12. června 1931, č. Nt XVII 12/31, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Nováka a dr Noska pro přestupek podle §u 25 a přečin podle §u 27 zákona ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n. (č. J 370-III),

kraj. soudu v Jihlavě ze dne 1. června 1931, č. Nt X 51/31, za souhlas s trest. stíháním

posl. dr Sterna pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 371-III),

okr. soudu ve Vys. Mýtě ze dne 16. června 1931, č. T 663/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. J 372-III).

Předseda: Posl. Štětka ve své řeči ve 126. schůzi posl. sněmovny dne 11. června 1931 pronesl výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti výroky ty z těsnopisecké zprávy o uvedené schůzi.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 1061) zákona o státním vězení (tisk 1138).

Zpravodajem jest p. posl. dr Ivanka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Ivanka: Slávna snemovňa! Zákonodarstvo našej republiky spláca svoj dávny dlh, keď ide uzákoniť inštitúciu štátneho väzenia. Nielen právnická veda, publicistika a celá verejnosť dožadovala sa už dávno vynesenia tohoto zákona, ale i Národné shromaždenie ešte v r. 1921 vyslovilo sa, že je jeho úlohou v čase čím kratšom uviesť do zákona túto prepotrebnú inštitúciu. Netrpí žiadnej pochybnosti, že je veľký rozdiel medzi politickým a iným, obyčajným previnilcom, a že i tresty majú byť iné na politických previnilcov a iné na obyčajných previnilcov: (Výkřiky komunistických poslanců.)

V debate v ústavne-právnom výbore najväčšiu starosť robila nám otázka, či majú byť tie delikty, ktoré by maly byť trestané štátnym väzením, taxativne vymenované, alebo či má byť len vo všeobecnosti postavená definicia tých činov, ktoré môžu byť štátnym politickým väzením trestané.

Ústavno-právny výbor priklonil sa k myšlienke, že zákon má podať všeobecnú definiciu, určité náležitosti deliktov, za ktoré má byť vymeraný trest štátneho väzenia. Vládny návrh bol na málo miestach premenený. Prijali sme ho temer doslovne. Zmenili sme v ňom na pr. ustanovenie, aby, kto je odsúdený už dnes na ztratu slobody a jeho trest presahuje jeden mesiac, mal právo ešte dožadovať sa, aby jeho delikt bol znova posúdený, či môže byť trestaný štátnym väzením, alebo či má ostať jeho tresť na slobode nezmenený. Ústavno-právny výbor zmenil návrh vlády a vyslovil, že len na také delikty môže mať zpätnú účinnosť tento zákon, ktoré boly trestané viac ako trojmesačnou ztratou na slobode.

I návrh zákona, i inštitucia štátneho väzenia sú ctenej snemovni tak dobre známé, i celá naša verejnosť tak správne chápe potrebu tejto inštitúcie, že držím za zbytočné rozširovať as o nej, a odporúčam slavnej snemovni, aby prijala vládny návrh zákona v úprave ústavno-právneho výboru bez všetkých zmien. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. dr Törköly, dr Ravasz, dr Hassold, Kopecký, dr Jabloniczky, dr Stern, Vallo, Jos. Svoboda.

Dávám slovo prvému přihlášenému řečníku, panu posl. dr Törkölymu.

Posl. dr Törköly (maďarsky): Ctená poslanecká snemovňa! Československý parlamentarizmus v dnešnom svojom stave skvele dokazuje naprostú nezamestnanosť. Čas stále uteká práve vtedy, keď je tu celá hromada úkolov a zákonodarných prác nutných v záujme verejnosti, a parlament je odsúdený k nezamestnanosti a nečinnosti.

Týmto je dokázané, že parlamentarizmus sám je fikciou, že parlamentarizmus je hračkou v rukách výkonnej moci, čo dokazuje najvýznačnejšie existenciu absolutizmu. Parlament je alebo mal by byť prejavom vôle ľudu, avšak vôla ľudu nedostane sa k tomu, aby dala výraz svojej vôle, ktorá si požaduje slobodu, pravdu a život.

K tomu samozrejme musí chcieť i k tomu potrebnú prácu a túto musí aj vykonať; mocenská politika však to nepripustí. Práci zabraňuje, donucuje zákonodarstvo k nezamestnanosti, nečinnosti, a tedy k tomu, aby celý boj proti všeobecnej nezamestnanosti bol bezvýsledný, a predsa úkolom zákonodarstva by bolo vyjadrovať vôlu ľudu.

Tento stav znamená však i to, že v republike Československej trvá všemohúcnosť násilia, ktoré na poli právneho stavu vyjadruje sa tak, že tu schádza vláda práva. A následkom toho, že tu nie je vláda práva, nie je tu pre každého obyvateľa zaistená ochrana života a slobody, naprostá rovnoprávnosť pred štátom a zákonom a rovnaké zachádzanie.

Však ani moc hospodárska a ani snaha po moci politickej nie je v rukách tých, ktoré by pokladaly záujmy národné za prvotriedne, ale v rukách, ktoré chcú svojím záujmom podrobiť záujmy národné, chcú ich podrobiť záujmom plutokracie, bankokracie, ktorá už má v rukách moc hospodársku a snaží sa i po moci politickej, nedbajúc o to, že osud všetkých národov stále uberá sa k ochudobneniu, čo v konečnom výsledku znamená tiež ruinu národnú a ruinu štátneho hospodárstva.

Za takýchto pomerov sa domnievam, že vo verejnej mienke Europy zahniezdi sa názor, že tu nieto právneho štátu, ale že je tu zem nespravedlností. Uznávam, že na tom nenesie vinu len úradný vládny režím, ale tiež sám parlament, ktorý by sa sám nemal na toľko dešpektovať, ktorý by nemal byť na toľko bez sebavedomia a hrdosti, aby bol iba prostou hračkou výkonnej moci: mal by pre seba požadovať taký obor pôsobnosti, aby vyjadroval vôľu ľudu a aby sa ľudu dostalo spravedlnosti a voľnosti.

Sú takí myslitelia štátníci, ktorí hovoria, že cesta vývoja vede od právneho štátu ku štátu kultúrnemu. Nuže prosím, v dôsledkoch ušľachtilosti duše možno do istej miery postrádať v kultúrnom štáte práva, avšak miera práva, ktorá musí byť realizovaná v štáte právnom, vyžaduje sa i v štáte kultúrnom. Avšak akože možno o tomto vývoji hovoriť tam, kde právneho štátu niet?

Môžem dokázať a tvrdím, že štát Československý nie je právnym štátom. Tu vláda práva dokázateľne chýba. Tu bolo konfiškované sebaurčovacie právo národov, lebo národnostné právo menšinové je v tomto štáte takmer len illuziou. Právo voľnosti, práva občianské, práva ľudské a práva politické ležia tu všetky nevybudované a tedy nevydané, lebo veď musím len na to poukázať, že rozkazy ústavy nesplnilo dosiaľ ani zákonodárstvo ani výkonná moc, lebo veď je tu celá spústa zákonov, ktoré sú predpísané v rámci ústavného zákona a 12 rokov nestačilo, aby tieto zákony mohly byť vynesené.

Ako možno za takýchto okolností hovoriť o vláde práva? A predsa bez tejto vlády nemožno tvoriť diela, ktoré sú povolané plniť svoje poslanie cez celé storočia v záujme ľudského blahobytu a šťastia.

Organizácia bez práva vlády už v sebe samej nosí zárodok smrti a tedy musí to byť s každého záujmového hľadiska, s hľadiska štátneho, s hľadiska národného ba i s hľadiska človeka ako jednotlivca uskutočnené. A tu prichádzam na to, čo musím vo skutočnosti vlastne vytýkať dnes u príležitosti pojednávania dnešného návrhu zákona o štátnom väzení.

Otázku túto chápem tak, že tvrdím, že vládna správa justičná nesplnila svoju povinnosť a nie je na výške svojho poslania. Minister spravedlnosti musí byť právnym svedomím vlády a toto právne svedomie musí vytýčiť, že sú tu povinnosti a že tieto povinnosti nie sú splnené.

Prvotriednou povinnosťou justičnej vládnej správy je napomáhať vynášaniu všetkých tých zákonov, ktoré už podľa ústavy majú byť kautelami slobody. Tieto chýbajú a tento nedostatok musí vládna správa justičná nahradiť. Eminentnou povinnosťou pána ministra spravedlnosti je, aby s týmito návrhy prišiel konečne sem pred Národné shromaždenie po uplynutí 12 rokov.

Podívajme sa, ktoré sú to tie zákony a hneď budeme videť, že ich vynesenie bolo by v záujme slobody. Pri predkladaní a vynášaní takýchto návrhov zákonov musel by minister spravedlnosti predchádzať dobrým príkladom, musel by sa domáhať tých návrhov zákonov, ktoré sa už od 12 rokov odkladajú, avšak naďalej odložené byť nemôžu.

Tu máme ustanovenie ústavy, že o ministerstvách a o obore pôsobnosti ministerstiev bude vydaný zvláštny zákon. Takýto zákon ešte ani do dnes nebol predložený, a predsa bolo by to veľmi dôležité, lebo veď tento zákon musel by obsahovať ustanovenia, ktoré zaisťujú rovnosť moci sudcovskej s mocou výkonnou a ktoré by nepripustily, aby výkonná moc dopúšťala sa zneužití z politicko-mocenských tendencií. Každá definicia, ktorá tento obor pôsobnosti vymedzí, je kautelou slobody.