Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že lhůta řečnická již uplynula.

Posl. Štětka (pokračuje): Jsem za chvíli hotov.

Zároveň jsme se přesvědčili, že v případě imperialistické intervence bude dílo socialistické výstavby nadšeně hájiti nejen rudá armáda, nýbrž všichni pracující Sovětského svazu, a co více, třídně uvědomělí proletáři celého světa. Prohlašujeme, že i my jsme hotovi v tomto boji, jak jsme se dobrovolně sovětským dělníkům zavázali, splniti svou povinnost a že budeme proti imperialistické intervenci brániti Sovětský svaz všemi silami.

Po svém návratu do Československé republiky staneme se nejen členy svazu přátel SSSR, nýbrž učiníme zároveň vše pro získání dělníků do Svazu přátel.

Velmi nás, jako příslušníky státu, který potlačuje t. zv. národnostní menšiny, a částečně jako přímé účastníky těchto menšin, zajímalo řešení národnostní otázky v dělnickém státě. V Moskvě, v běloruské, sovětské Moskvě, kterou jsme projížděli, v ukrajinské sovětské republice a v autonomní republice krymské, kde jsme delší dobu pobyli, mohli jsme se přesvědčiti, že diktatura proletariátu řeší národnostní otázky v duchu osvobození všech národů, v duchu jejich rovnoprávnosti a bratrského soužití, v duchu uplatnění zásady sebeurčení národů až do odtržení. Nezpozorovali jsme nikde národnostních ani jazykových sporů, naopak, každý národ svobodně uplatňuje svůj jazyk ve škole, ve vědě, v umění, v úřadech a stát proletářské diktatury všechny národy ve svobodném vývoji jejich kultury plně podporuje. Ba u zaostalých národů ji pomáhá tvořit. Nikde jsme nezpozorovali ani stopy po nějakém útlaku některého národa úředníky cizí řeči. Naopak, všude je snaha všechna důležitá správní místa obsaditi příslušníky příslušného národa. Nijak jsme nezpozorovali hospodářské potlačování území vládnoucím národem a hlavním městem na úkor zemí druhých národů, jak to bývá ve všech kapitalistických státech. Naopak na Ukrajině jsme viděli, že do území kdysi potlačovaných národů, zanedbaných carismem a buržoasií, investuje diktatura největší prostředky na hospodářské a kulturní stavby, větší na příklad než na výstavbu hlavního města svazu. Nikde jsme neviděli vykořisťování příslušníků t. zv. menšin. Utlačovaných národů v Sovětském svazu vůbec není. Každá z nesčetných národností Sovětského svazu má právo na sebeurčení až do odtržení a podle vlastní volby větší či menší autonomii či samosprávu. A všechny společně a svorně pracují o díle socialistické výstavby. Národnostní otázka je rozřešena stejně vzorně, jak se řeší otázka dělnická.

Oceňujíce skvělé výsledky socialistické výstavby a diktatury proletariátu, nemůžeme jako dělníci pominouti mlčením cesty, po kterých ruský proletariát svého osvobození došel. Nalezli jsme dosti dokladů a památek o tom, že to byla cesta svízelná, plná obětí a těžkých bojů, ale nabyli jsme také přesvědčení, že tato cesta, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] tato cesta, kterou se dal ruský proletariát pod vedením své bolševické komunistické strany, jest jedinou, kterou se může vykoupiti z pekla kapitalistického řádu a dojíti k socialismu i pracující lid ostatních zemí.

Jako budeme pracujícímu lidu své země mluviti čistou a úplnou pravdu o výsledcích budování, tak mu povíme i čistou a úplnou pravdu o mohutnosti revoluční cesty z kapitalistického otroctví. Ať žije jednotná proletářská fronta! [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. června 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen; rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji Richtrovi, jako zpravodaji za oba výbory.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Páni řečníci, kteří se přihlásili k debatě o této osnově zákona, nedotkli se celkem ve svých referátech obsahu zákona, až snad na kol. Štětku, který ovšem mylně se domnívá, že projednáváme zákon o řízení vyrovnacím, kdežto ve skutečnosti tu jde o řízení nesporné, o řízení, které má svou důležitost a jehož unifikace a zejména normování pro Slovensko a Podkarpatskou Rus má význam velmi značný. Z toho důvodu již, jak jsem uvedl, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi norem obecních, upravujících nesporné řízení, vůbec nebylo, ačkoli zejména od převratu byla vydána spousta zákonů, které se dovolávají zásad řízení nesporného, byly normovány zásady pro Slovensko a Podkarpatskou Rus a společně ovšem také unifikováno celé řízení nesporné v celé republice.

Dovolil jsem si poukázati ve své zprávě na některá ustanovení zákona, která jsou nová, která některé otázky řízení nesporného upravují zásadně a odchylně od ustanovení dosavadních.

Je to zejména § 2, obsahující ustanovení o příslušnosti pro řízení nesporné a ustanovující, že příslušným je soud okresní, pokud ovšem v některých zákonech výjimky nejsou zvlášť uvedeny, v jehož obvodě má obecný soud ve sporech osoba řízení zúčastněná. Není-li takové osoby, nebo koná-li se řízení z úřední moci, je příslušný okresní soud, v jehož obvodě má svůj obecný soud ten, v jehož zájmu se řízení koná.

Významné je ustanovení §u 6, který mluví o účastnících nesporného řízení a přesně ustanovuje, že účastníkem je, kdo může býti rozhodnutím soudu ve svých právech přímo dotčen, nebo kdo uplatňuje právní zájem, aby soud učinil nějaké rozhodnutí.

§ 8 upravuje otázku zmocnění. Důležité je ustanovení §u 11, jednajícího o nákladech nesporného řízení a právu chudých. V těchto ustanoveních je novota, která se dotýká otázky rozpočtové, poněvadž se mluví také o povinnosti k náhradě nákladů, částečně se strany státu, což má za následek zatížení, pokud sám stát musí náklady řízení nesporného hraditi. Zásadní ustanovení je, že náklad jde na vrub účastníka, v jehož zájmu se koná řízení nesporné. Ovšem v případě, že by bylo řízení nesporné podníceno návrhem, který se objeví bez podstaty, jde náklad řízení nesporného na útraty navrhovatele samého.

V §u 12 je upraveno velice podrobně právo chudých v řízení nesporném.

V §u 22 je zásadně stanovena neveřejnost jednání. Je omezena potud, že každému z účastníků je volno přibrati si k jednání důvěrníky, ovšem nejvýše dva. Vyloučeni jsou z tohoto důvěrnictví osoby známé jako pokoutníci. A není opravného prostředku proti tomu, jestliže soud odmítne takovou osobu nepožívající důvěry připustiti k jednání nespornému.

§ 25 jedná o otázkách předurčujících a specielně ustanovuje, že je právo soudce nesporného, aby je rozhodl ve své vlastní kompetenci, ovšem jen pro určitý případ, což je ovšem pravidlo každého řízení soudního.

§ 26 má ustanovení, jaké následky stíhají toho, kdo se nedostaví k jednání, k němuž byl pozván. Řízení sporné má za následek, že se tvrzení protivná prohlašují za správná. Toto ustanovení pro řízení nesporné neplatí a nemá následek pro práva účastníků, ovšem je zde zvláštní ustanovení pro případ, že by účastník byl upozorněn na následky svého nedostavení a že by mu bylo výslovně naznačeno, že jeho nedostavení by mělo za následek, jakoby souhlasil s návrhy v řízení nesporném uvedenými. V takovém případě se mohou skutečnosti uvedené považovati za správné, případně jeho nedostavení se za souhlas mlčky k zákroku soudnímu.

§ 28 rozeznává, co jsou to svědkové a osoby přezvědné. Svědky rozumíme osoby, které vypovídají do minulosti o otázkách, v nichž byly svědky toho, co se stalo. Naproti tomu osobami přezvědnými rozumí zákon osoby, které mohou dáti soudu potřebné k jeho rozhodování informace. Pro oba dva případy má zákon ustanovení o odměnách ve formě svědečného. To se týká svědků i osob přezvědných, stejně.

Toto ustanovení naprosto nové má za následek zatížení státu ovšem celkem nepatrnou částku 200.000 Kč ročně v dobách normálních.

Významná jsou ustanovení rekursu, zejména § 41, jenž uvádí specielně a taxativně důvody zmatečnosti.

Zákon připouští zásadně v §u 46 také právo dovolacího rekursu, až na výjimku, že nejsou přípustné rekursy proti rozhodnutí druhé stolice v otázce nákladů řízení nebo znalečného.

Z toho vyplývá, že tento zákon přes některé pochybnosti zde vyslovené má v naší soudní administrativě svou důležitou funkci, a proto navrhuji jménem ústavně-právního a rozpočtového výboru, jako jsem navrhl na počátku aby byl návrh tento schválen ve znění, jak byl usnesen senátem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní):

Přistoupíme k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 61 paragrafů rozdělených na 3 části a v části druhé na 8 oddělení, dále nadpis zákona, nadpisy částí, nadpisy oddělení, pokud se týče nadpisy jednotlivých paragrafů nebo jejich skupin, a konečně úvodní formuli.

Pozměňovacích návrhů není.

Dám tedy hlasovati o celé osnově najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 61 paragrafy, nadpisem zákona a ostatními nadpisy v osnově se vyskytujícími, jakož i s úvodní formulí zákona ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto podle znění zprávy výborové ve čtení prvém, a to shodně s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem (tisk 1124).

Zpravodajem výboru technicko-dopravního jest p. posl. Staněk, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Ježek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Staněk: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Ježek: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona a její přílohou tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona i s přílohou také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Druhé čtení osnovy zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem (tisk 1125).

Zpravodajem výboru technicko-dopravního jest p. posl. B. Procházka, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Ježek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. B. Procházka: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Ježek: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona a její přílohou tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona i s přílohou také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Druhé čtení osnovy zákona o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem (tisk 1109).

Zpravodajem výboru technicko-dopravního jest p. posl. B. Procházka, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Ježek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. B. Procházka: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Ježek: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona a její přílohou tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona i s přílohou také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Rozhodneme ještě o resolučních návrzích, souvislých s touto osnovou.

Jest to především resoluce otištěná ve zprávě výborové.

Dále posl. Simm a druzi podali 4 návrhy resoluční.

Žádám o přečtení jich.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Resoluční návrhy posl. Simma a druhů:

1. Vládě se ukládá, aby zahájila vhodné kroky, aby nádraží v Jablonci nad Nisou bylo přestavěno, jak to vyžadují dnešní a budoucí dopravní potřeby, aby bylo zvětšeno a aby na hlavním nádraží v Jablonci nad Nisou byly poskytnuty celnímu úřadu větší místnosti.

2. Vládě se ukládá, aby zahájila vhodné kroky, aby dopravní spojení na trati Josefodol-Maxov-Smržovka na trati Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy bylo zlepšeno, případně zařazením motorového vozu.

3. Vládě se ukládá, aby zahájila vhodné kroky, aby sazby dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald byly propočítány se sazbami hlavní železniční trati.

4. Vládě se ukládá, aby zahájila vhodné kroky, aby město Jablonec nad Nisou dostalo přímé spojení na hlavní železniční trať.

Předseda (zvoní): Žádám pány zpravodaje, aby se o těchto resolucích vyjádřili.

Zpravodaj posl. B. Procházka: Slavná sněmovno! Navrhuji, aby resoluce otištěná ve zprávě výborové byla přijata. První a druhý resoluční návrh pp. posl. Simma a druhů znějí:

"Vládě se ukládá, aby zahájila vhodné kroky, aby nádraží v Jablonci nad Nisou bylo přestavěno, jak to vyžadují dnešní a budoucí dopravní potřeby, aby bylo zvětšeno a aby na hlavním nádraží v Jablonci nad Nisou byly poskytovány celnímu úřadu větší místnosti."

"Vládě se ukládá aby zahájila vhodné kroky, aby dopravní spojení na trati Josefodol-Maxov-Smržovka na trati liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy bylo zlepšeno, případně zařazením motorového vozu."

Navrhuji, aby tyto dva resoluční návrhy byly postoupeny výboru technicko-dopravnímu. Pokud se týče obou dalších resolucí, navrhuji, aby byly zamítnuty.

Předseda (zvoní): Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, otištěným ve zprávě výborové a doporučeným p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato resoluce jest přijata.

Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, aby resoluční návrhy posl. Simma a druhů, týkající se jednak přestavby nádraží v Jablonci nad Nisou, jednak zlepšení dopravy na trati Smržovka-Josefodol, přikázány byly výboru technicko-dopravnímu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Kdo souhlasí s dalšími dvěma resolučními návrhy posl. Simma a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Nikdo. Jsou zamítnuty.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu této schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohlo býti přikázáno výborům usnesení senátu dnes tiskem rozdané, jest potřebí konati dnes ještě jednu schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 3 minuty, to jest v 7 hod. 10 min. večer s

Nevyřízené odstavce pořadu 126. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.