Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Chalupník, Pik.

174 poslanců podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr dr Trapl.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 123. schůzi posl. sněmovny.

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. Mojtovi, dr Dolanskému, Mašatovi, dr Markovičovi, Chalupníkovi, Chalupovi, dr Marešovi pro neodkladné zaměstnání. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím o klid.

Došla oznámení o změnách ve výboru.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte u. der Deutschen Arbeits- u. Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Viereckla za posl. Wagnera; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Häuslera za posl. Katze.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení. (Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Vičánka a druhů ministru financí o neobsazování systemisovaných úřednických míst u zemské finanční správy na Moravě (č. D 536-III),

posl. Šamalíka a druhů ministru železnic o snížení dopravních tarifů při převozu cukru v zemi Moravsko-Slezské (č. D 537-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. Sladkého o zřízení řádně vybudovaného Sociálního ústavu pro Valašsko (č. D 397-III),

min. spravedlnosti na dotaz posl. Vančo, Stundy a druhů o trestním stíhání funkcionářů "Banque Commerciale de Prague" v Paříži 27, Rue Turbigo, Frant. Švestky a Frant. Valentina (č. D 376-III),

min. veř. prací na dotaz posl. Adámka a druhů o novém ložisku kamenné soli u obce Drahobratové na Podkarpatské Rusi (č. D 486-III),

min. financí na dotaz posl. Sladkého o denaturování lihu (č. D 500-III),

min. soc. péče na dotaz posl. Adámka o rozdělení podpor ze "Státního podpůrného fondu československých invalidů a nepřiznání důchodu manželům Antonínu a Anně Zavřelovým ve Vojtěchově u Hlinska v Čechách (č. D 409-III),

min. financí a min. zemědělství na dotaz posl. Bezděka, dr Daňka a druhů o zřízení lihovaru v Řečici na Novoměstsku (č. D 44-III),

min. zemědělství na dotazy:

posl. Sedláčka, Vičánka a druhů o nevyřízených žádostech na podporu z nouzového fondu občanům krupobitím postiženým v obci Kostelci u Kyjova (č. D 345-III),

posl. Kurťaka o náhradě ztrát zemědělců v obci Zlatárech v okrese chustském, které způsobili medvědi na jejich majetku (č. D 462-III),

posl. Polívku v záležitosti odpredaja dřeva štátnými pilami (č. D 488-III).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy. (Výkřiky posl. Jurana.)

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1162. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Falknově za souhlas s trest. stíháním posl. Haiblicka (přestupek podle §u 411 tr. zák.).

1163. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Husnaje (přečin podle §u 1, §u 2, §u 3, č. 1 zák. čl. XLI/1914).

1164. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Stříbrného (přečin proti bezpečnosti cti).

1165. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jihlavě za souhlas s trest. stíháním posl. Wagnera (zločin podle §u 81 tr. z., přečin podle §u 14, č. 4 zákona na ochranu republiky a přestupky podle §§ 312, 488 a 491 tr. z. a čl. V zákona č. 8 ř. z. z r. 1863).

1166. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky (přečiny podle §u 14, č. 5, §u 15, č. 2, §u 16, č. 1 a §u 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky).

1167. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Jirkově za souhlas s trest. stíháním posl. Kuhnové (přestupek podle §u 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n.).

1168. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr Polyáka (přečin podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914).

1169. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. trest. soudu v Brně za souhlas s trest. stíháním posl. Barši (přestupek urážky na cti podle §u 491 tr. z.).

1170. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Chrudimi za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy (přestupek urážky na cti podle §§ 489, 491 tr. z.).

1171. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Pardubicích za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy (přestupek urážky na cti podle §§ 489, 491 tr. z.).

1172. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Přelouči za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy (přestupek urážky na cti podle §§ 489, 491 tr. z.).

1177. Zpráva výboru rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 1159) zákona, ktorým sa zmocňuje minister financií, aby sjednal štátnu požičku.

Předseda: Počátkem schůze bylo dále rozdáno.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1173. Odepření odpovědi ministra spravedlnosti na interp. posl. Novotného a soudr. o surovém jednání s vězněm Šoupalem (tisk 937/IV). (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1155. Návrh posl. Krosnáře, Haiblicka a soudr. na vydání zákona o opatření práce nezaměstnaným a částečně zaměstnaným dělníkům.

1156. Návrh posl. Kubače, Majora a soudr. na vydání zákona na potírání drahoty.

1160. Návrh posl. Biňovce, dr Wintra a soudr. na poskytnutí pomoci obyvatelstvu postiženému živelní pohromou.

1161. Návrh posl. Adámka a druhů na poskytnutí podpory živelní pohromou postiženým na okresu Vysoké Mýto jmenovitě v obci Doly-Hlubočice.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, a to ke společnému jednání o prvých třech odstavcích, jimiž jsou:

1. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1101) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 411 a 423) o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem (tisk 1124) (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1102) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 412 a 424) o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem (tisk 1125) (podle §u 35 jedn. řádu).

3. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1024) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 351 a 379) o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem (tisk 1109).

Budeme pokračovati ve společné rozpravě, započaté ve včerejší 121. schůzi posl. sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" p. posl. Babel; na straně "pro" p. posl. Bečko.

Dávám slovo přihlášenému řečníku na straně "pro", p. posl. Bečkovi. (Výkřiky Komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Posl. Bečko: Ctená snemovňa! Predloha o poštátnení miestnej železnice Margecany-Gelnice, Gelnice-Smolník dáva mi príležitosť prehovoriť o niektorých dopravných otázkach, ktoré zapríčiňujú zvýšenie hospodárskej krize a tým nezamestnanosť, zvlášte na Slovensku. Znova tiež treba poukázať na postup zoštátňovania súkromných železníc, ktoré sú v programe dnešnej vlády a boly v programoch všetkých vlád tohoto štátu a nie sú dosiaľ poštátnené. V súvislosti so stavbou železnice Červená Skála-Margecany musím upozorniť na také zjavy, ktoré nie sú zdravé a ktoré sú dokladom o bezplánovitosti postupu pri takýchto prácach.

V poslednom období zvlášte prevzal štát miestnu železnicu Zaječí-Hodonín a Mutěnice-Kyjov, ale bez prepočítania tarifov. Na Slovensku nebol z 1.735 km súkromných železníc dosiaľ poštátnený ani 1 km. K tomu neboly prepočítané dopravné tarify a presvedčíme sa, že preprava tovarov na Slovensku je dražšia o 10-28%. Tarifná otázka je podstatnou otázkou hospodárskej unifikácie štátu a pre Slovensko znamená vytvorenie snesiteľnej základny pre podnikanie každého druhu, pre priemysel a zemedelstvo a do určitej miery tiež riešenie dnešnej hospodárskej kríze, lebo otázka tarifná v dnešnom stave bude Slovensku spôsobovať hospodárske a sociálne ťažkosti aj vtedy, keď už v našom štáte v zemiach mimoslovenských hospodárskej krize a nezamestnanosti nebude.

Sväz priemyselníkov uvádza vo svojej výročnej zpráve za r. 1930, aké sú dopravné sadzby dnes platné a aké by boly, keby boly prepočítané. Doprava tovarov z Dunajskej Stredy do Plaveckého Sv. Mikuláša, alebo opačne za rýchlotovar obyčajný za 100 kg sadzba činí teraz 3.828 halierov, prepočítané by bolo 3.445 halierov, to znamená sníženie sadzby o 383 halierov alebo o 10%. Nákladný tovar dľa tried kusového tovaru a síce v I. triede pri tej istej vzdialenosti 1.644 halierov, prepočítané 1.395 halierov, tedy o 249 halierov menej, čili o 15.2%. V III. triede teraz platnej sadzba dopravná 1.464 halierov, prepočítané by bolo 1.219 halierov, snížené o 245 halierov alebo o 16·7%. V VIII., XII a XVII triede pri dnešných sadzbách je stav, že 100 kg zbožia prepravovaného v tej istej vzdialenosti stojí 1.053 halierov, prepočítané 864 halierov, menej o 189 halierov rešp. o 18%.

Tak sa to stupňuje až do dopravy v XVII. triede. Pri dnešnej sadzbe je 711 halierov, prepočítané by to bolo 507 halierov, nižšie o 204 halierov rešp. o 28˙7%.

Toto sa už opakovalo, v mnohých prípadoch boly dané ministrami a vládami sľuby, ale ku ích splneniu pri týchto na výsosť samozrejmých požiadavkách nedošlo. To sú požiadavky, ktoré nevyplývajú zo žiadneho politicko-agitačného hľadiska alebo stranického, to sú požiadavky, ktoré každý sporiadaný hospodár musí mať v poriadku a zvlášte u nás, jestli sa jedná o hospodárske sceľovanie štátu, predovšetkým je potrebné riešiť otázku prepočitania a odstupňovania na vzdialenosť dopravných tarifov.

Posledné zjavy na Slovensku sú zvlášte markantným dokladom toho, že práve neriešenie dopravnej otázky tarifnej a poštátňovania soukromých železnic zapríčiňuje to, že posledné zbytky priemyslu, ktorý ostal na Slovensku, sú odbúrané na trvalo, lebo nie sú vstave konkurovať za žiadnych okolností. A jestliže sa dokazuje, keby prišlo k prepočítaniu dopravných tarifov a k ich odstupňovaniu na vzdialenosti, že by v tom prípade Slovensko bolo zaplavované výrobkami z historických zemí, je to naprosto nepravdivé. Práve naopak prepočítanie dopravných tarifov, sjednotenie dopravne-tarifnej politiky v našom štáte musí priniesť konsolidáciu podnikania v hospodárskom živote našom, a nielen v priemysle, ale tiež v zemedelstve a bude to prospešné štátu celému.

Jestliže sa v dôvodovej zpráve hovorí, že poštátňovanie železnice Margecany-Gelnice a Gelnice-Smolník robí sa mimo programu, to je otázka, ktorá práve je najlepším dokladom toho, že sa veľké otázky u nás riešia nie podľa vopred náležite premyslených plánov a dosť rýchle. Železnica táto bude spojovať železnicu Červená Skala-Margecany. Železnica táto má byť pokračovaním slovenskej transverzálky, preto musí to byť prvotriedna dráha, a keď sa podívame, ako vypadá dopravné riešenie dráh z oboch strán dráhy Červená Skala-Margecany, tak sa presvedčíme, že sú to dráhy treťotriedné, lebo ani v jednom prípade nie je možno dopravovať 15-20 tunové nákladné vozy, takže paralelne so stavbou železnice Červená Skala-Margecany musí byť prevedené na niekoľko 100 km vzdialenosti sosílenie svršku železničného, lebo len takto bude mať táto dráha ten význam, ktorý sa od nej očakáva. Alebo inak, keby sa postavila len podľa toho, ako je dráha Zvolen-Brezno, Červená Skala a Smolník-Gelnica, Gelnica-Margecany, tak by to znamenalo zasa opätné prekladanie tovarov a tým samozrejme jeho zdražovanie a nedosiahlo by sa toho účelu, ktorý sa plne očekáva od vybudovania dráhy Červená Skala-Margecany.

Je treba poukázať na niektoré zjavy, ktoré sa dejú práve pri započatí stavobných prác na tejto dráhe. Je tam už na 400 robotníkov, ktorí pracujú 10 až 11 hodin denne a stále sa ich hlásí na celé stovky, ba skôr bysme mohli povedať, na tisíce o zamestnanie na stavbe tejto železnice. Stavia sa len 1 úsek, ktorý, keď všetky práce budú rozostavané podľa toho, ako sú rozdelené, môže zamestnať najviac 1.500, prípadne pozdejšie 2.000 robotníkov. Kraj, v ktorom sa toto podniká, je jeden z tých, ktorý prišiel o všetok priemysel, ktorý tam jestvoval. Takže kriza, na ktorú sme už akosi zvykli, je dnes doplnená našou neúčinnou zahranično-obchodnou politikou, predovšetkým fedrovanou jednotlivými silnými hospodárskymi skupinami tohoto štátu, a tá zapríčiňuje úplnú katastrofu v drevárstve a tým samozrejme tiež zväčšuje nezamestnanosť. Pravdaže, táto stavba nemôže úplne odpomôcť nezamestnanosti, aká panuje, a preto je nabídka pracovných síl tak veľká, že je odôvodnená obava, že podnikatelia budú hľadeť zasa tejto nabídky po práci využiť k obohacovaniu seba, k ochudzovaniu a vykoristovaniu robotníkov na tejto práci zamestnaných. Dokladom toho je dosavádny postup predovšetkým firiem z Čiech, ktoré majú filiálky na Slovensku a užívajú slovenskej 5% výhody, ale neplatia ani zďaleka také mzdy, aké platia ich ústredné správy pri podnikaní na silniciach v zemiach historických. Na Slovensku týmto firmám, ktoré prichádzajú k vyššiemu zisku, čo je z toho dôvodu, že sú iné podmienky, drahšie, životné pomery robotníckych rodín sú tiež drahšie, povoľuje sa 5% výhoda, ale mzdy za ten čas, pokiaľ v historických zemiach platia za 1 hodinu 1˙80 Kč alebo 2 Kč aj viac, na Slovensku platia 1·20 a 1·40 Kč. Toto sú opravdu mzdy, u ktorých nie je uplatňované žiadné hľadisko ľudskosti a tým menej nejaké uznanie a hodnotenie práce, ktorú robotník vykonáva. Je treba, aby tieto veci boly odstránené. Upozorňujeme zvlášte na to, že pri stavbe železnice Červené Skala-Margecany budeme veľmi bedlive sledovať, aby nebol zahniezďovaný protekcionizmus, totiž aby pánovia z tábora agrárneho neusadzovali tuna svojich bližných, myslím, v politickom smysle slova, ktorí sú hospodársky dostatočne situovaní a ktorí by na túto prácu išli len za účelom vedľajšieho výdelku. Je tam dostatočné množstvo, na tisíce nezamestnaných ľudí, ktorí sú odkázaní na zárobok, a preto je treba, aby tam boli zamestnaní len títo robotníci.

Ten počet, ktorý sa o túto prácu hlási, je zasa dokladom, že tvrdenie, ktoré sa uvádza - to platí strane ľudovej - že sa vyplácajú štátne podpory darebákom, ktorým sa nechce robiť, je tým úplne vyvrátené. Zvlášte u nás robotník slovenský v každom prípade radšej prijíma groš za prácu a je nepriateľom toho, aby žil z almužny, ktorá sa mu dáva vo forme podpory v nezamestnanosti alebo chlebenky. Je veľmi nepekné od strany, ktorá je hlásateľkou katolicizmu, jestli takými argumenty chodí po shromaždeniach tam, kde prípadne nezamestnaných niet, a dokazuje, že štát vyrába nezamestnaných, aby mohol podporovať darebákov, pre ktorých sú vysoké dane.

Je treba poukázať teraz, keď sa prejednáva vec hospodárskeho rázu, na to, čo sa zo Slovenska vytvára pre budúcnosť. Volá sa po budovaní náhradného priemyslu, na druhej strane sa uznáva u povolaných činiteľov, že je treba, aby sa tak dialo. Ale my sme svedkami niečoho iného. Zo Slovenska si tvoria bohaté hospodársky silné skupiny podnikateľov rezervár na ďalekú budúcnosť. Je otázka, nakoľko je toho potreba. Je na čase, aby si všimnuli tohoto na kompetentných miestach, aby sa toto dialo len v snesiteľnej miere pre hospodársky život.

Západomoravské kaolinové továrne majú svoje magnezitové bane a továrne na Slovensku, práve v tej časti slovenskej, kde opravdu zanikol všetok priemysel a na dlhé desaťročie niet výhľadu, aby sa tam mohlo niečo započať. Utvorila sa spoločnosť, ktorá sa rozhodla zastavené závody a bane magnesitové v Muranskej doline znova otvoriť a dať do prevozu. Bol to kapitál zahraničný. Nám robotníkom nezáleží na tom, čí je to kapitál, lebo nás vykorisťuje jeden jako druhý, ale predsa silné skupiny domáce uplatnily svoj vliv v prospech Západomoravských kaolinových továrieň, že bolo zamedzené vytvorenie tohoto podniku, terén, na ktorom sa nachádzajú veľké ložiská magnezitové, je zakúpený a je rezervovaný pre menované továrne. Niekoľko sto rokov sa bude čakať na vyčerpanie dnes otvorených ložisiek magnezitu. Magnezit má odbyt i na trhu a je možno produkovať viac, než sa dnes produkuje.

Podívajme sa, ako to vypadá s banskými kutacími prácami. Slovensko má 27.586 výhradných kutísk. Keby na každom tomto kutisku bol zamestnaný jeden robotník, bolo by ich pracovalo skoro 30.000. Ale čo sa deje? Štát neprevádza žiadné kutacie práce, naopak, sme svedkami, že správa štátnych baní a hutí ešte nemilosrdnejším spôsobom ako súkromný podnikateľ prikročuje k obmedzovaniu pracovnej doby a k reštringovaniu delnictva, ktoré dosiaľ bolo zamestnané. Aj v tomto smere bolo by na mieste, by pán minister verejných prác urobil opatrenie, aby vtedy, keď sa zakladajú výhradné kutiská, boli viazaní majitelia k ich povinnosti zamestnávať ľudí a pracovať na týchto vyhradených kutiskách.

To je treba ešte podotknúť, pokiaľ ide o stavbu dráh, že program stavobný, ktorý sa urobil r. 1920 stavbou železnice Červená Skala -Margecany, dochádza svojho splnenia. To však neznamená, že už máme vybudovanú komunikačnú sieť železničnej dopravy tak, aby sme nepotrebovali ďalej o tejto veci myslieť a spokojovali sa s tým, čo je vykonané a sa vykonalo. Máme za to, že je nezbytne potrebné, aby bol sostavený nový stavebný program na ďalší rad rokov, aby sa mohlo zasa plánovite pokračovať v budovaní našich dopravných ciest. Je treba tiež aj, pokiaľ ide o riešenie dopravných nedostatkov autobusami, aby i v tomto smere bol urobený patričný program, aby práve tam, kde je možné vybudovať autobusové spojenie, bolo urýchlene vybudované, aby sa takýmto spôsobom odpomáhalo nedostatkom dopravným.

K nastupovaniu práce pri stavbe železnice Červená Skala-Margecany poznamenávam ešte toľko: Tu je najúčinnejším spôsobom vidieť, ako je nezbytne potrebná sieť zprostredkovateľne práce na Slovensku. A jestliže včera p. kol. Polívka poznamenal, že pri zahajovacích prácach, ktorých sa súčastnia p. minister železníc a iní reprezentanti štátu, mohlo by sa niečo udať, poznamenávam, že na Slovensku ľud není tak zabudnutý, aby vtedy, keď prijde najvyšší správca štátnych železníc, dopúšťal sa vecí nepredložených. Dokladom toho je aj to, že nedopustí sa v takých prípadoch tých výčinov, ktorých sa dopúšťajú pánovia zo Štátneho pozemkového úradu pri organizáciách veľkolepých polovačiek. Mám však za to, že môže k niečomu príjsť pri nastupovaní práce následkom veľkej nezamestnanosti, že tu práve príjde niekoľko sto nezamestnaných ľudí po nejakom čase, ktorí budú vytlačovať tých, ktorí už nejaký čas zamestnaní boli, a to zase môže byť zapríčinené len preto, že Slovensko nemá zprostredkovateľne práce a že stále je tu snaha, aby nedošlo k uskutečneniu zákona o organizácii zprostredkovateľne práce v celom štáte. Je nezbytne potrebné, aby v Brezňanskom okrese so sídlom Brezno ihneď bolo prikročené k vybudovaniu zprostredkovateľne práce.

Pokiaľ ide o predlohu, ktorú prejednávame, ktorá soštátňuje železnicu Margecany-Gelnice, Gelnice-Smolník, poznamenávam len toľko, že s predlohou súhlasíme, ale nie je dosť, jestli bude prevedené len prevzatie tejto železnice do majetku štátu, - vo správe štátu už je - ale je potrebné tiež, aby došlo na tejto dráhe k prepočítaniu dopravných tarifov; lebo len takto môže byť splnený starý oprávnený požiadavok Gelnickej doliny, ktorý sa od poštátnenia železnice právom očakáva. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Babel. Dávám mu slovo.

Posl. Babel (německy): Hned na počátku dnešní schůze protestujeme co nejostřeji proti neslýchané vyzývavosti, kterou si vládní strany dovolily v iniciativním výboru proti nezaměstnaným. Komunistická strana podala v zájmu nezaměstnaných dva návrhy, a to jeden, že se nesmějí prováděti škrty v rozpočtu pro nezaměstnané, a druhý, že obce jsou povinny poskytovati nezaměstnaným podporu a požadovati od státu příspěvků. Proti těmto naléhavým návrhům pro nezaměstnané hlasovaly všechny strany s výjimkou komunistické strany a odůvodňovaly to tím, že tyto návrhy nelze bráti vážně. Nezaměstnaní vám na to dají správnou odpověď! Jest zcela jasné, že dnešní vládní systém za vedení sociálfašistů právě tak jako dřívější koalice nejen stejným tempem postupuje proti bídě a proti nejchudším vrstvám tohoto státu, nýbrž v době největší nouze přímo vyzývavě zamítá návrhy podané v zájmu nezaměstnaných.

Pokud jde o návrhy o převzetí soukromých drah státem, musím poznamenati, že zde jde o ohromné dary několika beztoho bohatým akcionářům. Ještě nikdy se po celou dobu trvání této republiky nepřejímaly soukromé dráhy tak rychle jako právě v posledních měsících. S velkým spěchem usilujete zestátniti soukromé dráhy tak rychle, jak to jest jen možno. Všechny strany, které zde k tomuto bodu mluvily, schvalovaly tato opatření a demagogicky kladou k tomu některé požadavky, aby vzbudily dojem, že při těchto návrzích zákonů jednají zde ve sněmovně v zájmu pracujících. Ve skutečnosti jest tomu tak, že Československá republika především usiluje soustřediti veškeré dopravnictví a dostati v moc svého státního aparátu proto, aby pro případ války byla zajištěna. Není to nic jiného než nový důkaz, že se československá vláda připravuje k válce.

Jest přímo příznačné při této nynější ohromné nouzi, že vláda tolik let nepomýšlela na to, aby odňala dráhy soukromým akcionářům a zestátnila je, kdy tito v době tučné konjunktury vytloukali z nich ohromné milionové zisky. Právě nyní, v době, kdy soukromé dráhy vykazují milionové schodky, přichází československá vláda a pokouší se vrhnouti do tlamy těmto akcionářům milionové dary, aby na dosavadní zisky zase nedoplatili nynějšími schodky. Československá vláda dá akcionářům miliony na útraty chudých poplatníků, na útraty nejchudších vrstev obyvatelstva, jimž se právě letos znovu zvýšily daně o dalších 500 milionů Kč. Těmito penězi z kapes nejchudších platí se miliony několika akcionářům za převzetí soukromých drah. Akcionáři budou rádi, že se jim podaří zbaviti se těchto drah. Ohromné schodky uhradí státní pokladna, t. j. ve skutečnosti nejchudší vrstvy obyvatelstva. Zde máme znovu důkaz, jaké starosti má československá vláda, která v době největší hospodářské krise poskytuje milionové dary několika akcionářům. Rovnoběžně s těmito dary buržoasii pokračují úsporná opatření na personálu u československých státních drah. Ukáži na několika konkrétních příkladech, jak se na personálu šetří, aby se tyto peníze zase dostaly zpět, a jakými methodami se proti personálu postupuje, aby se všemi možnými způsoby, hromadným propouštěním, rušením sociálních práv, snižováním mzdy, snižováním akordů a jiným omezováním dosavadních požitků vymačkalo z personálu vše, aby schodek státních drah byl aspoň částečně uhrazen.

Jest přímo neslýchané, že se sahá dokonce k tomu, že se dlouho sloužící železničáři všemi způsoby špiclovské práce pronásledují tak dlouho, až jsou chyceni při nějakém malém nedopatření, aby byli připraveni o svou pensi a propuštěni. Právě v poslední době množí se takové případy. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Jeden případ týká se zaměstnance nymburských dílen, který jest 23 let v železniční službě a těžce onemocněl chorobou míchy. Třebaže jej železniční lékaři uznali nemocným, mladý revisní šéflékař ředitelství Praha-Jih, jménem dr Burian, jej prostě prohlásil za zdravého a rozkázal mu, aby ihned nastoupil službu. Tento člověk, Rudolf Turek z Nymburka, byl nucen podle konstatování revisního lékaře dáti se do služby dovézti. Přednosta musil jej znovu povozem poslati domů, poněvadž tento muž nemohl vůbec choditi. Železniční lékaři uznali ho znovu nemocným. Tak se to několikráte opakovalo, až nemocný jednoho dne nemohl přijíti do služby. To vzali za podnět, aby ho pohnali k disciplinárnímu řízení proto, že odepřel konati službu. Nejnehoráznější na této věci jest, že tento muž byl zatím přeložen z nymburských dílen do choceňské výtopny, kde jako dílenský sklenář neměl vůbec zaměstnání, tedy trýznění, jímž nechtěli dosíci nic jiného, než aby odepřel práci, čehož potřebovali, aby ho mohli bez pense vyhoditi. Disciplinární řízení se skutečně skončilo pro muže, který byl 23 let ve službě, propuštěním bez pense s odůvodněním, že odepřel konati službu. Příslušný revisní lékař, mladý 34letý člověk, zatím zmizel. Nový šéflékař dr Švehla, jenž nastoupil na jeho místo a k němuž onen muž po disciplinárním řízení byl znovu povolán, konstatoval, že skutečně jest úplně k práci neschopný. Třebaže setrvává dále ve stavu nemocných, zůstává propuštění z trestu bez pense v platnosti. Zde vidíme, jak se provádějí úsporná opatření, pokud hromadné propouštění nestačí.