Teprve r. 1866/67 tehdejší jablonecký starosta Josef Pfeifer a prozíraví mužové počali se zabývati návrhem dráhy do Jablonce. Měla se vystavěti trať Železný Brod-Tanvald- Jablonec-Dlouhý Most. Ale Pfeifer předčasně zemřel, takže ke své iniciativě nemohl připojiti konečného výsledku. Tak znovu minula léta. Teprve r. 1870 dalo okresní zastupitelstvo, v jehož čele byl tehdy Adolf Hübner, vypracovati návrh na trať Liberec-Tanvald a předložilo r. 1871 příslušný stavební plán ministrovi obchodu. Můžeme si představiti, jaké to bylo zklamání, když i tehdy byly plány zamítnuty. Volba dr Grosse skupinou měst Jablonec, Hodkovice, Frýdlant, Smržovka, Nové Město, Raspenava a Rochlice u Liberce, která byla provedena r. 1875 a jejímž účelem bylo, aby tento vlivný muž byl pohnut ke změně názorů ve svém odporu proti plánům železnice do Jablonce, rovněž nepomohla.

Tak se utvořil r. 1882 pod předsednictvím pozdějšího říšského posl. Emila Müllera z Jablonce agitační a výkonný výbor pro stavbu dráhy a tak se konečně věcí hnulo. Dne 3. července 1886 dostala firma Lindheim a spol. ve Vídni právo ke stavbě a provozu "dráhy, která se měla provésti jako normálně rozchodná s lokomotivním provozem ze stanice Liberce c. k. výsadní Jihoseveroněmecké spojovací dráhy přes Vratislavice do Jablonce n. N. kromě případného pokračování z Jablonce do Tanvaldu". R. 1888 ustavila se a. s. místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald, stavba dráhy byla zahájena bez státních veřejných příspěvků. V listopadu 1888 byla otevřena dráha z Liberce do Jablonce, r. 1894 trať tanvaldská, r. 1907 byl zahájen provoz na trati Tanvald-Polubný (státní hranice).

Tyto dějiny jsou dosti poučné, poněvadž ukazují, jak si přes staromodní smýšlení a zkostnatělou správu státu jeho zdravé údy přece dovedly pomoci, i když s mnoha obětmi a nesnázemi. Dějiny liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy ukazují, že ve starém Rakousku platila obměna slov jako jinde: "Rakousko jest veliké, císař daleko." Vídenské ústřední úřady neměly jistě mnoho času nazbyt, aby pozorovaly neočekávaný hospodářský rozkvět četných státních území, a to se ukazuje zvláště při zacházení s plány jablonecké železnice. Jak by jinak bylo bývalo možné, aby inspekce přímo trestuhodně nedbaly takového vývoje, jaký se projevil na př. v jabloneckém území v osmdesátých letech minulého století.

Očekávali jsme nyní, že se toto šosáctví napraví, když převrat setřásl jaksi z paruk prach. Konečně v novém státě bylo lze také lépe přehlédnouti poměry. Poznatky nutnosti dopravně-technického vybudování jabloneckého okresu musily směřovati i k tomu, aby pro nový stát byl uznán význam tohoto hospodářského území. Naděje na novou éru byly ovšem rovněž tak trpce zklamány, neboť nyní se zanedbávalo, pokud jde o zvláštní případ Jablonce, nejen pečlivě prozkoumati dopravní potřeby, což bylo již proto naléhavé, že poválečný vývoj k tomu významně nutil, nýbrž potlačovaly se i úmysly autonomní úpravy jako byla výše vylíčena, tak že se věci vytvářely přímo nesnesitelně. (Výkřiky na levici.)

Jede-li cestující z Liberce do Jablonce nebo Tanvaldu, poznává jedno z nejvýznamnějších průmyslových území státu a poměrně k jeho významu i Evropy a celého světa. Ústředí, Jablonec, jest město se 40.000 obyvateli, jehož jméno jest častěji jmenováno a známo, než mnohého evropského hlavního města. Zřídka má nějaké území na světě v poměru ke své velikosti tak velký obchodní význam jako Jablonec n. N. Trhem tohoto města jest celý svět, jeho obor působnosti sahá skutečně od pólu k pólu.

Na dráze, která vede tímto územím, nedá se to všechno ovšem poznati. Po nádražích není na tratích této dráhy ani stopy. Skromné, ba velice skromné zastávky jsou skoro výlučně nádražními stavbami. Cizinci přijíždějící do Jablonce - jsou jich ročně tisíce z celého světa - sotva mohou při vstupu na půdu tohoto města v obvodu nádraží poznati, že přijeli do známého vývozního města Jablonce. Již jednou jsem poukazoval na nedostatečná zařízení železniční a zvláště nádražní v Jablonci n. N., když jsem pana ministra železnic interpeloval stran novostavby nádraží v Jablonci n. N. Ve své tehdejší interpelaci poukázal jsem nikoli na posledním místě na to, že bude-li zachován dnešní stav, jest to přímo nebezpečné životu a zdraví cestujících. Na to odpověděl mi pan ministr železnic dne 20. května 1930 takto:

"Dopravní a technické nedostatky místní dráhy Liberec-Jablonec n. N.-Tanvald jsou ministerstvu železnic dobře známé.

Mohu vysloviti očekávání, že zestátnění místní dráhy, o němž se právě vyjednává, urychlí nápravu, neboť státní správa železniční má již pro případ převzetí dráhy do majetku státu vypracovaný obsáhlý investiční program, v jehož rámci má býti v prvé řadě provedena přestavba nádraží v Jablonci n. N. Nemají-li však vzejíti průtahy, nelze projekt tento uváděti v souvislost s vybudováním železniční spojky mezi Jabloncem n. N. a tratí Praha-Turnov-Liberec-Seidenberg, která náleží pro nedostatek potřebných finančních prostředků a pro pochybnou toho času rentabilitu teprve vzdálenější budoucnosti. (Výkřiky posl. Geyera.) Propočítání tarifů nelze uskutečniti před zestátněním všech zbývajících soukromých místních drah".

Pan starosta města Jablonce n. N. Fischer uvedl ve svém výkladu o dopravních poměrech v Jablonci n. N. ve schůzi zájemců ze dne 8. května 1929 toto: "Vystupování a nastupování na jabloneckém nádraží jest nebezpečné. Koleje jsou velmi krátké a jednotlivé vlaky často stojí za sebou, takže aby se došlo k zadnímu vlaku, musí se přecházeti přes bližší vlak. Dlužno procházeti po dlouhých nástupištích mezi blízko stojícími řadami vozů, kde zvláště v zimě za náledí nelze se vyhnouti. Mezi tím jsou sloupy se svítilnami a vodní jeřáby, takže se zvláště cestujícím se zavazadly znemožňuje přístup k vlakům a vystupování. Vlakové soupravy nemohou býti připraveny na volných kolejích, jsou tedy stále v pohybu, provádějíce nutné přesuny. Nastupovati se musí v okamžiku, jelikož na tuto kolej nebo na přístup ke vlakům musí vjeti jiný vlak. Při roční frekvenci skoro 1 milionu cestujících mělo by se umožniti vydávání jízdenek u několika pokladen zároveň. Nával před odjezdem vlaků jest takový, že kupování jízdenek jest v Jablonci n. N. velkým utrpením. Výpravna zavazadel jest naprosto nepostačující. Větší kufry, zvláště vzorkové, nemohou tam býti uschovány, ba dokonce ani ruční zavazadla nemohou tam býti v postačitelné míře přechována, poněvadž není zvláštní místnosti pro úschovnu zavazadel. Zvláštní čekárna tam vůbec není, nádražní restaurace jest více než primitivní.

Jak takové poměry posuzuje cestující, přicházejí ze zemí s bezvadnými dopravními zařízeními, nemusím zvlášť zdůrazňovati.

O nešvarech v nákladní dopravě uvedou bližší podrobnosti jiné povolané osoby. Chci zde krátce jen poukázati, že se na jabloneckém nádraží ročně nakládá a vykládá nejméně 15.000 vozů. Na jediné celní koleji, která tam jest, odbavuje se ročně přes 3000 vozů. Klidně lze tvrditi, že skutečnost, že město Jablonec n. N. není připojeno k žádné hlavní dráze, ukládá na ně kontribuci nejméně 5 milionů Kč ročně jen na dopravních sazbách. Nepřihlíží se při tom k účinkům, které působí ztížené zásobování v cenách potravin.

Poměry v celním úřadě jsou rovněž neudržitelné a nedůstojné vývozního města. Již dávno jest naléhavě nutno vybudovati celní úřad a zříditi svobodné celní skladiště".

Ale hlavním požadavkem pro město Jablonec n. N. a celé jablonecké sklářské území jest a zůstává, aby bylo připojeno k hlavní trati. Kdyby byl tento požadavek proveden, přineslo by to onomu území velký užitek a žádnému jinému městu nebo obci by se tím neublížilo. Tento požadavek jest proto hlavní, že v dnešní době ještě nutnějších příznivějších dopravních podmínek má větší význam než kdysi. Konečně musí se takovému hospodářskému území, jako jest jablonecké průmyslové území, dostati spravedlnosti při jeho dopravně-technických požadavcích, neboť nelze pochopiti, že toto území pro své nepříznivé dopravní poměry musí ročně přímo nebo nepřímo platiti poplatek mnoha milionů Kč tím spíše, když lze na jiné straně konstatovati, že náprava zaostalých poměrů nevyžaduje ani těch nedosažitelných obětí, o nichž jest řeč v odpovědi pana ministra.

Přehledně dají se dopravní požadavky města Jablonce n. N. a jeho území, v jejichž prospěch chci dnes znovu mluviti, shrnouti takto:

1. Dopravní situace města Jablonce n. N. a území sklářského průmyslu může býti zásadně a přiměřeně k dnešním hospodářským poměrům zlepšena jen připojením na hlavní dopravní trať a vybudováním trati Rádlo- Jablonec n. N.-Liberec jako hlavní trati.

2. Každá změna hlavního nádraží v Jablonci n. N., jehož přestavby jest nutně zapotřebí, smí se provésti jen se zřetelem na žádané připojení na trať Rádlo-Jablonec-Liberec.

3. Každé zlepšení dopravy na trati Liberec-Jablonec-Polubný jest vítáno, při tom však nesmí se přehlížeti požadavek města Jablonce n. N., aby bylo připojeno ke hlavní trati.

O dopravních požadavcích Jablonce n. N. bylo ministerstvo železnic vyrozuměno také žádostí liberecké obchodní a průmyslové komory. Aby slavná sněmovna byla zpravena o předmětu dnešního denního pořadu, přečtu doslovně tuto žádost:

"V příloze dovolujeme si předložiti zápis porady o dopravních požadavcích města Jablonce n. N. a okolí, která se konala dne 8. května t. r. v radniční síni města Jablonce n. N. Všechna přednesená přání a požadavky, a to:

1. aby město Jablonec n. N. bylo přímo připojeno na hlavní trať,

2. aby nádraží v Jablonci n. N. bylo přiměřeně ke dnešním a příštím dopravním potřebám přestavěno a rozšířeno a aby na hlavním nádraží v Jablonci n. N. byly celnímu úřadu poskytnuty větší místnosti,

3. aby byly vybudovány i jiné stanice a zastávky na liberecko-jablonecko-tanvaldské dráze,

4. aby byla zvýšena dopravní výkonnost této dráhy,

5. aby sazby místní dráhy byly propočítány se sazbami hlavní trati se zřetelem na neobyčejně vysoce vyvinutý průmysl města Jablonce n. N. a celého údolí horní Nisy, které úhrnem tvoří hustě osídlené, hospodářsky rozličnými styky úzce spojené území, mající ohromný význam pro zahraniční obchod Československé republiky.

jsou úplně oprávněna.

Poněvadž splnění všech těch požadavků by vyžadovalo peněz, jichž správa československých státních drah v této chvíli a v nejbližší době pro omezení tak zvaného zákona o prohlášení za obchodní podnik sotva bude míti po ruce, podepsaná komora označuje za zvlášť naléhavá tato opatření:

1. zestátnění místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald a propočítání sazeb,

2. přestavbu jabloneckého nádraží, aby vyhovovalo dnešním dopravním požadavkům se zřetelem na příští připojení města Jablonce na hlavní trať, jakož i přidělení větších místností celnímu úřadu,

3. zvýšení dopravní výkonnosti dráhy, jehož lze jistě očekávati od elektrisace, na kterou se beztoho pomýšlí,

4. vybudování také jiných stanic, zvláště stanice Jablonecké Paseky a

5. zlepšení spojení na trati Smržovka-Josefodol-Maxov, případně přidělením motorového vozu.

Komora ví, že i tato opatření budou vyžadovati zcela značných částek, domnívá se však, že musí zdůrazniti, že konečně dlužno jednou vyhověti hospodářskému významu jabloneckého průmyslového území a že až dopravní poměry budou zlepšeny, stoupnou i dopravní příjmy, jelikož velmi značné množství zboží, které dnes dráze uniká, bude znovu přepravovati ona.

Přes to přese všechno však nesmí se návrh na přímé připojení Jablonce na hlavní trať odsunovati do pozadí, neboť trvalé a účinné zlepšení dopravních poměrů jest jen takto možné.

Žádáme vážené ministerstvo železnic, aby již pro nejbližší dobu pomýšlelo na provedení nejdůležitějších zlepšení dopravy, která jsme navrhli a aby nás zpravilo o tom, co zařídilo.

V Liberci dne 17. května 1929.

Vyzývám slavnou sněmovnu, aby nejen teoreticky uznala, že vylíčené dopravní požadavky města Jablonce n. N. jsou oprávněny, nýbrž aby usilovala, aby tyto požadavky byly prakticky provedeny. To se může nejlépe státi tím, že se slavná sněmovna dnes usnese, že naléhavě vybízí příslušná správní místa, aby tyto dopravní požadavky uskutečnila. K tomuto účelu podal jsem k poradě o tomto návrhu příslušné resoluční návrhy. Prosím slavnou sněmovnu, aby pro ně hlasovala. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Přerušuji projednávání těchto odstavců, jakož i pořadu schůze.

Před ukončením schůze sděluji.

Došla oznámení o změnách ve výboru.

Zástupce sněm. taj. Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Jurana za posl. Kubače; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Hackenberga.

Místopředseda Špatný (zvoní): Sděluji, že výbor rozpočtový bude konat schůzi dnes o 5. hodině.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 21. května 1931 v 10 hod. dopol. s

1. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1101) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 411 a 423) o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem (tisk 1124) [podle §u 35 jedn. řádu].

2. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk 1102) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 412 a 424) o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem (tisk 1125) [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk sn. 1024) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 351 a 379) o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald státem (tisk 1109).

4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 1123).

5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1159) zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku (tisk 1177).

6. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku.

7. Návrh, aby posl. sněmovně prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení senátu o vládních návrzích zákonů:

a) o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 2),

b) o změně §§ 82 a 54 živn. řádu a §u 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 3),

c) o veřejné stráži zemědělské (tisk 4),

d) o ochraně polního majetku (tisk 5).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Gajdy (tisk 1112).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci v trest. věci posl. Hadka (tisk 1114).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Ščereckého (tisk 1116).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Ščereckého (tisk 1117).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. úřadu v Sobranicích v trest. věci posl. Rjevaje (tisk 1118).

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Prokopa (tisk 1120).

Jsou proti tomuto návrhu námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.