Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, dr Lukavský, Roudnický, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: Langr, Rýpar.

158 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Meissner, Mlčoch, dr Viškovský.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 119. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi pp. posl. Světlíkovi, Kaňourkovi a Rýparovi - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Pozdílka za posl. Ščereckého; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Geyera za posl. Schuberta.

Do výboru imunitního vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Ravasze za posl. dr Fritze.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Ivanku za posl. Špačka.

Předseda: Ze senátu došla sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu NSRČ sdělil, že senát projednal a přijal:

v 90. a 92. schůzi dne 22. a 24. dubna 1931 osnovu zákona o nabytí místní dráhy v údolí Gelnice státem (k tisku 423 sen.) - (přípis ze dne 24. dubna 1931),

v 92. a 93. schůzi dne 24. a 29. dubna 1931 osnovu zákona o nabytí místní dráhy Litovel-Senice státem (k tisku 424 sen.) - (přípis ze dne 29. dubna 1931),

v 93. a 95. schůzi dne 29. dubna a 6. května 1931

dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednanou výměnou not dne 20. února 1931 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. března 1931, č. 32 Sb. z. a n. (k tisku 438 sen.),

osnovu zákona o řízení nesporném (k tisku 437 sen.) - (přípisy ze dne 6. května 1931),

řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu, ve znění usneseném posl. sněmovnou:

v 94. a 95. schůzi dne 5. a 6. května 1931 osnovu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu (k tisku 445 sen.), a

v 95. schůzi dne 6. května 1931 osnovu zákona o spotřební dani z minerálních olejů (k tisku 446 sen.) - (přípisy ze dne 6. května 1931).

Předseda: Došel dotaz. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Jaši ministru zemědělství a ministru veř. prací, zda hodlají v nejbližší době přikročiti k regulačním úpravám řeky Vláry a jejího přítoku Bystřiny ve Sv. Štěpáně na Vláře, který každoročně svou dravostí působí mnoho škod (č. D 519-III).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1075. Odpověď ministra spravedlnosti na interp. posl. Štětky a soudr. o konfiskaci časopisu "Trn" (tisk 1006).

1080. Odpověď ministra železnic na interp. posl. Babela, Tylla a soudr. o propuštění dlouhosloužícího železničáře Aloise Rambouska (tisk 1030).

1099. Odpověď ministra sociální péče na interp. posl. Sedorjaka a soudr. o koloniálním chování úřadů, pokud jde o podporu nezaměstnaných (tisk 1022).

1103. Odpověď ministra zemědělství na interp. posl. Siváka, dr Fritze a druhů pro porušení honebního zákona zemským úřadem v Bratislavě a pro hubení užitkové zvěře (tisk 1015).

1104. Odpověď ministra vnitra na interp. posl. Adámka a druhů, že okresní úřad ve Vysokém Mýtě nezákonitě rozpustil obecní zastupitelstvo a jmenoval vládního komisaře v obci Leštince u Skutče (tisk 1044).

Předseda: Počátkem schůze byla rozdána tištěná Těsnopisecká zpráva o 116. schůzi posl. sněmovny.

Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Užhorodě ze dne 7. dubna 1931, č. Nt 28/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 30. dubna 1931, č. 3987/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přestupek podle §u 28, č. 2 zák. čl. XIV z r. 1914 (č. J 336-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 20. dubna 1931, č. Tk XX 5646/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky pro zločin podle §u 2, odst. 3 a přečin podle §u 17, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 345-III),

kraj. soudu v Olomouci ze dne 25. dubna 1931, č. Nt XII 20/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro zločin podle §§ 9, 87 tr. z. (č. J 346-III),

kraj. trest. soudu v Praze ze dne 5. května 1931, č. Nt XIX 2/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Neumeistra pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. J 347-III).

Předseda: Přikazuji výborům zahraničnímu a živnostensko-obchodnímu:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1092. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi Československem a Tureckem podepsaná v Ankaře dne 17. ledna 1931.

Předseda: Přikazuji výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1106. Usnesení senátu NSRČ k vládnímu návrhu zákona o řízení nesporném.

Předseda: Posl. Kopecký podal podle §u 23, odst. 6 jedn. řádu návrh, aby iniciativní návrh posl. Kopeckého a soudr. tisk 1012 na zřízení vyšetřovacího výboru k zjištění jmění poslanců a ministrů, o jehož přidělení výbor iniciativní nerozhodl v 30tidenní zákonné lhůtě, byl přikázán předsedou sněmovny výboru ústavně-právnímu.

Posl. Stříbrný jako spolunavrhovatel podal podle citovaného paragrafu jedn. řádu návrh, aby iniciativní návrh posl. dr Perglera a druhů (tisk 977) na zřízení výboru k zjišťování původu a výše majetku bývalých i aktivních ministrů, o jehož přidělení iniciativní výbor v zákonné lhůtě nerozhodl, byl přikázán výboru, který předseda sněmovny za příslušný uzná.

Poněvadž předpoklady §u 23, odst. 6. jedn. řádu jsou dány, přikazuji oba návrhy, totiž návrhy tisky 1912 a 977 výboru ústavně-právnímu.

Posl. Kubač a K. Procházka ve svých řečech ve včerejší 118. schůzi posl. sněmovny pronesli výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé. Posl. Hrubý v téže schůzi pronesl ve své řeči výrok hrubě urážlivý.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké o včerejší schůzi.

Přistoupíme k projednávání pořadu, a to ke společnému jednání o prvých dvou odstavcích, jimiž jsou:

1. Zpráva výborů ústavně-právního, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 898) zákona, kterým se vydávají další předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový) (tisk 1105).

2. Zpráva výborů ústavně-právního a zemědělského o vládním návrhu (tisk 1034) zákona, kterým se mění zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům (Novela IV) (tisk 1107).

Zpravodaji o odstavci 1 jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Černý, za výbor zemědělský p. posl. dr Zadina, za výbor rozpočtový p. posl. Koudelka; zpravodaji o odstavci 2 jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Černý, za výbor zemědělský p. posl. Nejezchleb-Marcha.

Budeme pokračovati ve společné rozpravě, zahájené ve včerejší, 118. schůzi sněmovny.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Sedorjak, Scharnagl; na straně "pro" p. posl. dr Suchý.

Dávám slovo p. posl. Sedorjakovi.

Posl. Sedorjak (malorusky): Dnes se má zde změniti zákon o tak zvané pozemkové reformě. Chci zde ukázati nikoliv vám, nýbrž našim chudým sedlákům na Zakarpatí, jaký užitek tento zákon přinesl a komu jej přinesl.

Když r. 1918 pracující sedláci přišli z fronty ozbrojení, buržoasie před hněvem chudých sedláků a dělníků si vymyslila, že podá návrh zákona, jímž bude klamati pracující tak, že jim bude rozdělovati půdu velkých majetníků statků, t. j. bývalé maďarské feudální šlechty.

Tento podvod se buržoasii povedl, povedlo se jí chudé sedláky oklamati sliby, že dostanou půdu, aby byli klidní. Jak to vypadá nyní? Kdo dostal tuto půdu? Povím vám, kdo ji dostal u nás. Nedostali jí chudí sedláci, nýbrž prostřednictvím pozemkového úřadu dostala ji do svých rukou nejen zde, ale i u nás, na Zakarpatí a na Slovensku, agrární strana. Tím zákonem o pozemkové reformě agrární strana vyvlastnila naše chudé sedláky na Zakarpatí a zabrala jejich půdu pro sebe jako tak zv. zbytkové statky. Nebylo pochybnosti, kdo dostane příděl půdy staré maďarské šlechty. Dostali jej především agrární kortešové, zbytkáři, Latorice a naše ukrajinská buržoasie: pan páter Vološin, Bolog ve Velikých Lučkách, Ostapčuk v Gorondě, dr Braščajko a dr Beskid.

Ti dostali půdu při pozemkové reformě. A co dostali naši chudí sedláci? Tam, kde dostali malé příděly této půdy, musili si v agrárních bankách vypůjčiti peníze na lichvářské úroky, na 16 až 20%, aby si mohli koupiti několik jiter od pozemkového úřadu.

Jaké čachry se dále děly s pozemkovým úřadem? Nyní si stěžují sedláci v našem kraji a vůbec všude, že nevědí, podle jakého odhadu mají platiti za přidělenou půdu. Nejprve bylo odhadnuto, že se za jedno jitro přidělené půdy má platiti 400 Kč a nyní pozemkový úřad zvýšil cenu na 600 až 800 Kč za jedno jitro a rozeslal složenky, aby tyto peníze, které nebyly zaplaceny, chudí sedláci najednou zaplatili, neboť v opačném případě pozemkový úřad odebéře zpět přidělenou půdu a peníze, které sedláci za ni dosud zaplatili, budou ztraceny. Sedláci dosud nemají žádné smlouvy, žádného vtělení do knih, žádného provedení v katastru.

Jako příklad uvádím okolí rachovské. V Luhu, Kobylecké Polaně, v Rozsošce atd. dostali nyní sedláci příkaz zaplatiti za tyto pozemky a zadlužení sedláci nemohou platiti, neboť současná zemědělská, hospodářská a průmyslová krise uvedla lidi pro nezaměstnanost do velikých dluhů. Agrární strana před volbami r. 1929 slibovala sedlákům, že po volbách budou zvýšeny ceny dobytka, že chléb bude dražší a daně budou sníženy. Ale co se stalo? Stalo se to, co sedláci nyní vidí. Sedláci na Zakarpatí jsou nyní strašně zadluženi v bankách a nemohou platiti úroků z půjček, takže nastávají feudální doby před r. 1848, když sedláci pracovali na robotě pro feudální agrární buržoasii, když byli biti holemi atd. Tak nyní banky mohou sedláky vůbec zničiti.

A nyní jak vypadá pozemková reforma v Sovětském svazu? Tam je skutečně stát chudých dělníků a sedláků, tam sedláci dostali půdu a dělníci továrny. A to proto, že tam dělníci a chudí zemědělci bojovali pod vedením komunistické strany, bolševiků a podařilo se jim přemoci svého třídního nepřítele, jak agrární buržoasii, tak i průmyslovou buržoasii a sedláci dostali půdu zadarmo a dělníci továrny.

A u nás co zbylo z těch slibů? Chudí sedláci a dělníci se přesvědčili, co se stalo z těch překrásných mastných řečí, které pronášela buržoasie v letech 1919 a 1920.

Sedláci a dělníci na našem ubohém Zakarpatí trpí nyní strašný hlad, ještě horší než byl dosud, a to proto, že byla zastavena svalavská továrna. Pociťuje to značně svalavská vrchovina, nejchudší naše vrchovina vůbec. Následkem toho 5000 až 6000 chudých dělníků a chudých sedláků se svými rodinami ztratilo kus chleba a když přišli sem do Prahy v deputaci se stížností k panu ministrovi soc. péče, co jim řekl pan dr Czech? Radil jim, aby se obrátili na zemského presidenta Rozsypala, neboť on prý nemůže donutiti továrníky, aby továrny pracovaly a nezastavovaly práci. Okresní úřad posílá deputaci k Rozsypalovi, Rozsypal do Prahy k ministerstvu, ministr k Rozsypalovi a Rozsypal znovu k okresnímu úřadu. Takto balamutíte naše dělníky a sedláky, ale oni pomalu přicházejí k rozumu.

Čtu nyní v "Podkarpatských Hlasech", oficielním orgánu zemského úřadu, že pan president Rozsypal je uražen tím, co napsaly naše noviny o něm, že totiž pan ministr dr Czech poslal deputaci zpět k němu. Je uražen tím, že deputaci posílá jeden k druhému. Vidíme, že buržoasie, která již nemůže vyjíti z té slepé uličky, do které vlezla, má ráda balamucení, užívá klamu a čachru.

Čeho vlastně chce buržoasie dosáhnouti tímto návrhem zákona? Chce těm chudým sedlákům, kteří dostali kousek půdy při tak zv. pozemkové reformě, za nějž nemohou zaplatiti, opět jej vzíti prostřednictvím pozemkového úřadu. A s penězi, které sedláci dosud zaplatili, kdo ví, co se stane. Buržoasie chce pozemky, na kterých byly vykáceny lesy a které sedláci vyčistili, znovu zalesniti.

Nyní dále. Říkáme našim chudým sedlákům na Zakarpatí, jaký je zde stát. Stát je zde v rukou bankéřů a velkostatkářů a sedláci a dělníci jsou jejich nástrojem. Říkáme jim to, aby poznali rozdíl, jaký je stát v Sovětském svazu a jaký zde. V Sovětském svazu pracující sedláci a dělníci zničili buržoasii a tam je skutečně stát v rukou dělníků a sedláků. Tam jest půda skutečně v rukou těch, kteří na půdě pracují. A zde u nás? U nás je to tak, jak to bylo pod maďarským režimem. Jedněm spekulantům, zlodějům vzali půdu a druhým ji dali. A těm, kdož bojovali 4 léta, kdož strádali, co dali? Nezaměstnanost, hlad, velké daně. Na př. u nás daně od r. 1919 do r. 1930 vzrostly dvanácteronásobně a nyní vidíme, že našim sedlákům berou poslední kozu, poslední krávu a na druhé straně se velkým statkářům a průmyslové buržoasii odpisují miliony.

Nyní vám, pánové, dokáži fakty a čísly, co ten t. zv. zákon o pozemkové reformě přinesl našim chudým sedlákům. Přinesl jim na př. ve svalavském okrese toto: Latorice dostala prostřednictvím české agrární strany přes 200.000 katastrálních jiter pozemků a lesa. Dokud tento majetek byl ještě v rukou šlechtice, hraběte Schönborna, jaksi to dosti ucházelo pro ty vrchovince, neboť hrabě přece nedělal takové ostudy, jaké dělá Latorice.

A nyní vám, pánové, dokáži číslicemi, jak byli naši sedláci na vrchovině utiskováni. 40.622 Kč pokut zaplatili chudí sedláci a 2460 dní vězení odseděli pro Latorici. Latorice s pomocí úřadů vymačkává poslední šťávy z pracujících sedláků. 2 až 3krát zvýšila nájemné za pastviska a za senoseče. Na př. r. 1930 zaplatili sedláci nájemného (číslice v závorkách označují nájemné, které tato obec zaplatila Schönbornovi r. 1927): Brustura 871 Kč (485), Dusina 6000 Kč (2400), Sasovka 3500 Kč (2500), Strojno 1400 Kč (800), Rozsoška 9401 Kč (3500), Pavlovo 3800 Kč (2500), Uklín 2595 Kč (610). Tedy 7 obcí zaplatilo v r. 1930 o 15.272 Kč více nájemného Latorici než před 3 lety Schönbornovi.

Ale Latorice takto vykořisťuje pracující obyvatelstvo nejen ve svalavském okrese, nýbrž na celé vrchovině. Krutým způsobem rdousí sedláky pro pastviny, nejen vysokým nájemným, nýbrž i vysokými tresty. Hle, co mluví fakta, sebraná z několika obcí:

R. 1930 v Dusině odseděli sedláci 600 dnů vězení za tresty pro Latorici. Nelipeno zaplatilo 20.000 Kč pokut a odsedělo 600 dnů vězení, Oleňovo 12.000 Kč pokut a 100 dnů vězení, Strojno 350 dní vězení, Rozsoška 560 Kč pokuty a 250 dní vězení a Uklín 1750 Kč pokut a 175 dní vězení. Slovem jen 8 obcí za jeden rok zaplatilo Latorici 40.622 Kč peněžních pokut za dříví a pastviska a odsedělo úhrnem 2460 dní vězení za latorické roští. Tak, pánové, vypadá vaše t. zv. pozemková reforma.

Nyní pokud jde o t. zv. státní pastviny na poloninách, stát zvýšil ještě jednou nájemné za pastviska. Když zemědělské výrobky klesly na nulu, když selský dobytek klesl na nulu, stát zvyšuje nájemné za pastviska ještě o jednou tolik, než co se platilo v letech 1927 a 1928. Co to znamená? To znamená, že buržoasie všechno to dělá bez hlavy. Jde slepě proti pracujícímu lidu a neohlíží se, zdali něco má nebo nemá, ale béře mu všechno, úplně jej ničí a šlape po něm nohama.

Uvedu fakty, co dělají exekutorové v jednotlivých obcích. Exekutoři vůbec u nás, na tom ubohém Zakarpatí, jsou každodenními hosty jak u chudých sedláků, tak i u dělníků, jak u chudých řemeslníků, tak i u kramářů. Mukačevští řemeslníci dvakrát protestovali na veřejných schůzích proti daňovému útisku a žádali, aby berní úřady a finanční ředitelství odepsaly nezaplacené daně a neprodleně zastavily exekuci. Důkazem nesnesitelných poměrů v tomto směru jest také návrh naší frakce, podaný zemskému úřadu, aby exekuce byly zastaveny. Zemský úřad byl nucen vydati nařízení a zemské zastupitelstvo musilo se usnésti na návrhu, aby byly zastaveny exekuce.

Když mluvíme o nezaměstnanosti, tedy na Zakarpatí máme přes 60.000 nezaměstnaných. Na odstranění hospodářské krise stát dal 150 mil. Kč a na investice přes 1000 mil. Kč. Nastalo jaro a z těchto milionů není zde nic, ani se práce nezahájily. Stát se nestará, aby dělníci mohli vydělati kus chleba, ale postaral se, aby byla vystavěna úzkokolejná železnice, jako na př. v Jasini, kde vzala chléb bokarášům, to jest těm, kdož plaví dřevo po Tise od Terešvy až do Jasině. A dále ve Velikém Bočkově vystavěl úzkokolejnou trať Veliký Bočkov-Kobylecká Polana, kde rovněž vzal práci nejen dělníkům, nýbrž i sedlákům. Ale nedosti na tom. Sedlákům zabral půdu na trať, dále r. 1928 na státní silnici Veliký Bočkov-Slatina, a ještě nyní ohromné části sedláků nezaplatil peněz za půdu, vyvlastnil jim ji, soudní cestou zabral jim půdu na trať. Od r. 1930 Veliký Bočkov a Kobylecká Polana nedostaly za to nic. Nejen že jim vzali práci, ale zároveň zničili i louku, neboť po louce vedli úzkokolejnou trať Veliký Bočkov-Kobylecká Polana. Jelikož byla vystavena železnice, bokarášové nemohou plaviti dříví po vodě a tak lze říci, že nejméně několik desítek tisíc lidí ztratilo chléb a práci.

A nyní byly dále zastaveny továrny svalavské, bylo propuštěno asi 2000 dělníků jak z horní, tak i z dolní továrny a zároveň byl odňat chléb i těm sedlákům, kteří pracovali v lesích, jak jsem se zmínil dříve, v úhrnném počtu 5000 až 6000 lidí, jelikož byla tato svalavská továrna zastavena.

A nyní co je s podporami? Byl jsem tento týden s dělnickou deputací u svalavského okresního úřadu tázati se, bylo-li něco učiněno v tom směru, aby továrny pracovaly dále a nepropouštěly dělníky, a když se již propouštějí, aby se stát postaral o podporu pro nezaměstnané. Začíná se již druhý týden, ale dělníci dosud nedostali žádnou podporu.

Jaká jest příčina všeho toho? Především hospodářská válka mezi Maďarskem a Československem, a potom mezi Rakouskem a Německem. Pro t. zv. politiku celní unie mezi Rakouskem a Německem také náš průmysl trpí nezaměstnaností a s druhé strany kapitalisté jak rakouští, tak i němečtí nebudou platiti ohromná cla za výrobky. Proto jedna továrna za druhou upadá a sám ministr dr Czech prohlásil svalavské deputaci, že nebude zastavena jen svalavská továrna, ale zároveň že zakrátko bude zastavena i chemická továrna ve Vel. Bočkově a perečínská chemická továrna. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Ostatně sám pan okresní náčelník Procházka, který odeslal deputaci svalavských dělníků do Prahy, řekl, že tyto továrny budou zastaveny pro poměry mezi Maďarskem a Československem a s druhé strany pro spor firmy Latorice s druhou firmou.

Z tohoto obrazu dělnictvo vidí, že není zde jiného východiska, než utvořiti jednotnou frontu pod praporem komunistické strany a jíti do boje proti buržoasii o chléb, práci a svobodu.

Ještě se zde chci zmíniti o t. zv. Malé Dohodě mezi Československem, Rumunskem a Jugoslavií. Co znamenají tyto čachry buržoasie s Malou Dohodou? To znamená, že se organisuje útok na Sovětský svaz, na stát dělníků a sedláků. Dne 5. t. m. českoslovenští generálové jeli přes Košice s generálem Syrovým v čele do Rumunska. To znamená, že pánové jeli na poradu, neboť jim zde země hoří pod nohami, den ze dne je zde hůře a hůře, krise je čím dále tím větší. Ale buržoasie ať nezapomíná, že komunistická strana sleduje tuto její čachrářskou politiku, kterou provozuje. Komunistická strana v Československu v čele celého utiskovaného pracujícího lidu ukázala 1. května buržoasii svou mozolnou pěst, ukázala, že pracující lid chce žíti, že chce, aby kapitalismus zdechl.

Chci se ještě zmíniti o čachrářské autonomii, kterou připravuje na Zakarpatí československá buržoasie s naší ukrajinskou buržoasií. Kdo bude míti užitek z této autonomie? Několik našich buržoů dostane dobrý stůl, lepší místo, ale pracující sedláci a dělníci se dostanou ještě pod horší sociální, národní a kulturní útisk a počešťování bude pokračovati ještě hůře než dosud. Československá buržoasie není lepší než maďarská. Maďarská buržoasie chtěla z našich ukrajinských sedláků a dělníků nadělati Maďary a česká buržoasie je chce počeštiti. Dokazuje to jasně skutečnost, že na Zakarpatí je přes 200 českých škol. Čachrářská saint-germainská smlouva zaručuje širokou autonomii, široká práva. Ale my máme tato práva na papíře a ve skutečnosti se ve všech úřadech celá administrace vede česky. Tak na příklad mohu připomenouti svůj případ, velmi zajímavý pro charakteristiku poměrů. Byl jsem obviněn pro schůzi v Orlově podle zákona na ochranu republiky. Státní zastupitelství v Košicích podalo na mne obžalobu, byl jsem souzen u krajského soudu v Prešově, kde jsem byl po prvé odsouzen na 3 měsíce. Proti rozsudku jsem podal odvolání, odvolání přišlo ke košickému vrchnímu soudu a tam jsem dostal 8 měsíců. Rachovský okresní úřad poslal mi rozsudek v českém jazyku, já jsem požádal, aby mi byl poslán v ukrajinském jazyce a vrátil jsem rozsudek prešovskému vrchnímu soudu. Poté jsem dostal znovu týž rozsudek, který mi byl poslán po prvé. Dvakrát jsem jej vrátil a žádal, aby mi byl poslán v mateřském, ukrajinském jazyce. Nato jsem dostal oznámení, ve kterém se mi píše, že rozsudek je pravoplatný. Nato jsem podal protest k nejvyššímu soudu v Brně. Potom jsem dostal příkaz, abych nastoupil trest. Tak respektuje československá buržoasie své zákony, tak respektuje práva menšin vůbec. Pracujícímu lidu z toho vyplývá poučení, že jen tehdy může dosáhnouti svých práv, když zničí svého třídního nepřítele.

Nechť tedy vědí naši sedláci a dělníci, že tato autonomie, kterou dělá česká buržoasie s naší ukrajinskou buržoasií, je kompromis mezi těmito oběma tábory, že autonomii nedostanou naši dělníci a sedláci, nýbrž naše ukrajinská buržoasie, že jen ona bude míti široká práva a bude nás ještě více utlačovati a s českou buržoasií bude nás ještě více počešťovati.

Proto my komunisté říkáme a dokazujeme chudému pracujícímu lidu bez ohledu na národní a náboženská přesvědčení, že za svá národní, sociální a kulturní práva musí bojovati pod praporem komunistické internacionály, pod praporem komunistických stran všech utlačovaných národů bez rozdílu, ale zvláště národa ukrajinského, který úpí pod útiskem sociálním, národním a kulturním v Rumunsku, Polsku a zde u nás v Československu, a že se může osvoboditi jen pod praporem komunistické strany v jednotné frontě chudých sedláků s dělníky a bojovati až k vítězství nad buržoasií, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. května 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 32 této těsnopisecké zprávy.] Jen pod vedením komunistické strany, v jednotné frontě pracujících dělníků a sedláků může se pracující lid osvoboditi. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Scharnagl. Uděluji mu slovo.

Posl. Scharnagl (německy): Slavná sněmovno! Bohatá kytice zákonů o pozemkové reformě má býti zvětšena novým zákonem, který nikoli nepodstatně zasahuje do přídělu půdy, zabrané pozemkovou reformou; na jedné straně sice časově omezuje pravomoc pozemkového úřadu proti přídělcům, na druhé straně však rozšiřuje zásahové právo pozemkového úřadu způsobem, jehož nelze podceňovati. Nám, Němcům, nemůžete míti za zlé, jestliže na každý návrh zákona, který se týká pozemkového úřadu a na každé konání pozemkového úřadu, pohlížíme s největším podezřením a s nedůvěrou, oprávněnou dlouholetými zkušenostmi. (Souhlas.) Tato nedůvěra jest mnohostranná. Jako Němec musím především nedůvěřovati všemu, co pozemkový úřad činí, jako vědomému jednání v boji proti německé državě, jako vědomému jednání proti naší rodné půdě a všem, kteří na ní a pro ni žijí a jsou jí živeni. Ale nejen jako Němec, nýbrž i jako rolník musím nedůvěřovati pozemkovému úřadu, který svým počínáním ničí konstruktivní a tvůrčí práci, a místo aby sloužil pokroku, slouží zpátečnictví v zemědělství.

Toto mé zásadní stanovisko ke všemu, co přichází z pozemkového úřadu a co souvisí s pozemkovou reformou, nezaslepuje mne však pro ona ustanovení nového zákona, která časově omezují pravomoc pozemkového úřadu, která této činnosti potěšitelně stanoví konečnou lhůtu, a spatřujeme v nich, i když bohužel v daleké budoucnosti, prvý zákonodárný předpoklad pro to, že se na odpovědném místě bohužel příliš pozdě - pomýšlí na likvidaci činnosti tohoto úřadu a že se stanoví konečná lhůta pro činnost těchto důtek na německý lid a na veškeré zemědělské i lesní hospodářství.