Akční výbory scházejí se podle obvodů s akčními odbory ostatních služebních míst a usnášejí se o konferenci delegátů pro celé ředitelství a na konferencích ředitelských na delegaci pro celou říši k říšské konferenci, kde se usnesou konečné přípravy, odevzdání ústředních požadavků ministerstvu železnic a budou-li zamítnuty, o lhůtě k zahájení boje. Ústřední vedení a organisace takovéto akce, která jedině poskytuje záruku pro plný úspěch železničářů, vezme tedy do rukou jen jediná odborová organisace, a železničáře bude v boji skutečně podporovati, to jest revoluční odborová organisace železničářů, Mezinárodní federace. Proto mohou se železničáři obraceti při své akci o pomoc, radu a podporu jen na Mezinárodní federaci, která jim bude pomáhati všemi silami a povede vítězně boj, nikoliv však na ostatní reakční odborářské vůdce, kteří od svého souhlasu s válečnými úvěry 1914 spáchali na proletariátu celého světa takový řetěz zrady a zločinů a stali se nejužšími spojenci všech imperialistických lupičů, takže patří k smrtelným nepřátelům dělnické třídy a musí býti potíráni a odstraněni právě tak jako vykořisťovatelé.

Jaký jest význam akčních výborů? Akční výbory musí zůstati trvale vedoucími jednotkami, které volí železničáři bez rozdílu politické, odborové nebo národní příslušnosti na veřejných závodních schůzích sami a proto mají důvěru většiny železničářů každého služebního místa a tedy opírajíce se o jednotnou massu zaměstnanectva, jsou skutečnými vůdci železničářů proti každému útoku vykořisťovatelů. Akční výbory služebních míst spolu s oblastními a ředitelskými výbory, zůstanou-li trvalým zřízením, mohou kdykoliv svolati říšskou konferenci železničářů, která v sobě soustřeďuje všechny železničáře z celé republiky. Železničáři uposlechnou tohoto vedení a každého jeho nařízení, takže se vykořisťovatelům a jejich spojencům, sociálfašistickým a fašistickým vůdcům, již nikdy nebude moci podařiti, aby uskutečnili své další zhoršovací záměry proti železničářům a svůj ďábelský plán války proti Sovětskému svazu. Takové osobní zastoupení budou a musí vykořisťovatelé uznávati, proto uznávají dnes jen vůdce 23 reakčních železničářských odborových organisací a jednají jen s nimi, nejkrutějšími nepřáteli každého zřízení akčních výborů na podkladě jednotné fronty od dola s revolučním vedením. Železničáři s touto skutečně jednotnou frontou, vybudovanou na bojovném duchu massy a vedenou revoluční železničářskou odborovou organisací, Mezinárodní federací, jedinou organisací, která podporuje a povzbuzuje k této jednotné frontě, jsou nejnebezpečnější a nejobávanější zbraní proti vykořisťovatelům a jejich trabantům. Ona může kdykoliv vynutiti požadavky železničářů a odraziti každý útok, nejen hájiti jejich zájmů a je vybojovati, nýbrž i poskytnouti nejlepší praktickou solidaritu a podporu bojujícímu proletariátu jiného stavu, jako horníkům zamezením dopravy stávkokazeckého uhlí atd., a což jest nejdůležitější v této chvíli zvýšeného nebezpečí války, zkřížiti plány buržoasie zamezením veškeré dopravy vojska, zbraní a střeliva.

Za jaký nejmenší požadavek dlužno na československých státních drahách ihned zorganisovati a zahájiti boj? Za zabezpečení existence a opětné přijetí všech propuštěných železničářů, proti každému propuštění, za přísné dodržování práva železničářů na dovolenou, osmihodinné doby pracovní a rozdělování turnusů důvěrníky, proti každé práci přes čas; za okamžité přeložení do výslužby všech železničářů, kteří dosáhli 55 let věku a mají 30 let služební doby, s plnou pensí a za započtení dopravnímu personálu na stanicích a ve výtopnách o polovici více let do pense, (Předsednictví se ujal místopředseda Malypetr.) proti vražedným racionalisačním a úsporným opatřením personálním, za okamžité odvolání všech výnosů ministerstva železnic, jimiž se zaměstnancům snižují a zdražují věcné platy, proti každému snížení mezd a omezování práv železničářů, oprávněných k pensi a nemocných, proti zvýšení pojišťovacích příspěvků na nemocenské a pensijní pojištění, pro placení všech pojišťovacích příspěvků úplně podnikem a za rozšíření práv na příslušníky rodin; za okamžitou resystemisaci všech služebních míst, aby všichni zaměstnanci byli systemisováni na svých místech a placeni podle hodnosti, které již dosáhli, za zlepšení platů, okamžitou stabilisaci všech provisorních zaměstnanců s více než pětiletou služební dobou a jmenování všech smluvních dělníků po tříměsíčním zaměstnání provisorními zaměstnanci bez jakékoliv podmínky, především bez jazykových zkoušek a služebních zkoušek v českém jazyku a s plnými právy na režijní výhody; za 100 % ní 13. měsíční plat se všemi přídavky všem aktivním a pensionovaným železničářům, těm, kdo požívají pense z milosti a pozůstalým vdovám nebo sirotkům, ve dvou splátkách, 1. července a 1. prosince, proti fašistickému teroru, za okamžité zastavení a odstranění veškerého disciplinárního řízení a disciplinárních trestů srážkou mzdy, zastavením postupu, přeložením a propuštěním a za zastavení jazykových zkoušek, za rozepsání nových voleb do nemocenských pojišťoven, při nichž železničáři byli zterorisováni a podvedeni. Pryč s fašistickým jmenováním polovice zástupců ministerstvem železnic! Okamžité rozepsání voleb do důvěrnických výborů a jejich pojetí do zákona o závodních radách, jimž fašistickým terorem a násilným, bezdůvodným propuštěním bylo znemožněno vykonávati funkce a které téměř všude byly terorem zlikvidovány.

Železničáři, kteří ve válečných přípravách československé vlády mají význam, jehož nelze podceňovati, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] poznali při posledních volbách do výborů nemocenských pojišťoven pravou tvář tohoto demokratického státu. Vlastní zkušeností byli poučeni, jaké záměry vláda má, že jí jde o násilné potlačení všech revolučních železničářů a o získání tohoto důležitého dopravního dělnictva pro své válečné plány. Úplně rafinovanými metodami uměle vyrobené vítězné nálady pro fašismus a sociálfašismus měly volby železničářů odvrátiti železničáře od boje za jejich požadavky pod vedením revoluční odborové organisace a komunistické strany a železničářů mělo se zneužíti jako nástroje proti Sovětskému svazu. Železničáři nemohou sice vypuknutí války vůbec zameziti, ale vybojováním svých požadavků mohou těžce otřásti plány buržoasie, totiž přesunouti všechna břemena na dělnickou třídu a na jejich útraty vybudovati dále mocenský aparát a militarismus a válku na základě mocenských posic dělnické třídy stále více odsunovati. Další odsunutí války proti Sovětskému svazu stane se však nanejvýš osudným pro vykořisťovatele, neboť právě tím získá Sovětský svaz čas, aby dokončil svou pětiletku a svou moc více a více rozvinul ve prospěch dělnické třídy celého světa. Proto jest úkolem všech železničářů, aby zahájili boj a aby nejostřejšími prostředky, které mají po ruce, bojovali generální stávkou železničářů až k úplnému vítězství svých požadavků. Proto zřizování akčních výborů ve všech služebních místech, spojování jich delegáty v oblastní, ředitelské a říšské akční výbory, bez rozdílu politické a odborové příslušnosti, ze železničářů, kteří požívají největší důvěry mezi lidem, bez jakéhokoliv dorozumění s reakčními odborovými vůdci "Jednoty", "Unie", "Verbandu", křesťanských, fašistických a žlutých odborových organisací a tak zvaných nepolitických sdružení, kteří se staví proti každému jednotnému boji, snaží se zachrániti buržoasii a proti nimž proto musíme bojovati jako proti smrtelným nepřátelům železničářů. Tím však není ještě ani zdaleka odvráceno nebezpečí vypuknutí války. Buržoasie pro svůj hroutící se systém, plný rozporů, musí sáhnouti k tomuto poslednímu svému východisku. Proto musí železničáři určitě počítati s válkou a pro tento případ býti připraveni, míti připraveny akční výbory k trvalému vedení a pro svůj boj zvoliti jako program toto heslo: Válka každé imperialistické válce! [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Mezinárodní federace jest na nejlepší cestě, aby si opět dobyla důvěry železničářů a aby vzrostla v davovou organisaci. Bude-li Mezinárodní federace vysvětlovati záměry vykořisťovatelů před volbami a jak sociálfašističtí vůdcové zatajili tyto útoky před volbami, aby vyloudili hlasy železničářů, pro skutečné zhoršení, které nyní po volbách nastalo, vzplane všude mocné pobouření proti sociálfašistickým vůdcům. Nyní musí přistoupiti Mezinárodní federace železničářů ke svému záměru a postaviti se v čelo nespokojených železničářů s bojovným heslem, které jest jejím přímým bojovným heslem a které jest krátké a lehce srozumitelné, a to...