Předseda: Počátkem schůze bylo dále rozdáno.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1069. Odepření odpovědi min. spravedlnosti na interp. posl. Novotného a soudr. o konfiskaci periodického časopisu "Naše brázda" (tisk 1007/IV).

1071. Odepření odpovědi min. spravedlnosti na interp. posl. Štětky, Kopeckého a soudr. o neslýchaném zacházení s dělnickým poslancem Janem Harusem (tisk 905).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 113. až 115. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 111. až 115. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1042. Návrh posl. dr Törköly a druhov na vydanie zákona, ktorým sa mení zákon o prezatýmnej úprave sriadenia obcí na Slovensku.

1054. Návrh posl. Štětky a soudr. na změnu zákona z 9. října 1920, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ve znění zákona ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n.

1055. Návrh posl. Richtra, Langra, Knejzlíka, Malého a druhů na poskytnutí pomoci obyvatelstvu v povodí řeky Hané, postiženému povodní.

1056. Návrh posl. Bergmanna, Tučného, B. Procházky a druhů na zařazení obcí Chřibské, Horní Chřibské, Krásného Pole a Dolní Chřibské do skupiny míst C činovného.

1057. Návrh posl. Bergmanna, Hrušovského, Polívky a druhů na zařazení města Košic do skupiny míst A činovného.

1058. Návrh posl. Chalupníka, Jaši, Jurnečkové a soudr. na vydání zákona o povinné péči o školní mládež.

1059. Návrh posl. Kučery, Fr. Svobody, Polacha a soudr. na poskytnutí pomoci obyvatelstvu střední a severozápadní části země Moravskoslezské, postiženému živelní katastrofou.

1062. Návrh posl. Knotka, Staška, Kaňourka, Myslivce a druhů na urychlenou státní pomoc požárem postiženým obyvatelům obce Chrástova.

1066. Návrh posl. Jurana, Barši a soudr. na poskytnutí 4 milionů Kč obyvatelům vyškovského okresu na Moravě k náhradě škod způsobených povodní.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Benešově n. Ploučnicí ze dne 5. března 1931, č. Nt 4/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Böhma pro přestupek urážky na cti (č. J 327-III),

okr. soudu v Benešově n. Ploučnicí ze dne 15. března 1931, č. Nt 4/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Böhma pro přestupek urážky na cti (č. J 328-III),

okr. soudu v Tišnově ze dne 20. března 1931, č. Nt 39/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Polacha pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 491 tr. z. (č. J 330-III),

kraj. soudu v N. Jičíně ze dne 24. března 1931, č. Nt IX 52/31, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Hassolda pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 331-III),

okr. soudu v Chrudimi ze dne 3. dubna 1931, č. T 211/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přestupek §§ 489, 491 tr. z. (č. J 332-III),

okr. soudu v Šluknově ze dne 2. dubna 1931, č. Nt 10/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Schweichharta pro přestupek podle §u 488 tr. z. (č. J 333-III),

kraj. soudu v Košicích ze dne 24. března 1931, č. Tk XII 39/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 7. dubna 1931, č. 3284/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Vallo pro zločin podle §u 175 tr. z. a přečiny podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a §u 4, odst. II zák. čl. XL/1914 (č. J 334-III),

okr. soudu v Pardubicích ze dne 10. dubna 1931, č. Nt VII 20/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 489, 491 tr. z. (č. J 335-III),

okr. trest. soudu v Praze ze dne 31. března 1931, č. Nt VI 7/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Davida pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z. (č. J 337-III),

kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 16. dubna 1931, č. Nt IX 52/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela pro přečin podle §u 16, č. 1 zákona na ochranu republiky, §§ 81, 279, 283 tr. z. a přestupek podle §u 312 tr. z. (č. J 33 8-III),

okr. úřadu v Žilině ze dne 15. dubna 1931, č. 3773/30, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro přestupek shromažďovacího zákona (č. J 339-III),

okr. soudu v Přelouči ze dne 17. dubna 1931, č. Nt 28/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Gajdy pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. J 340-III),

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 5. března 1931, č. Nt X 14/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 17. dubna 1931, č. 3643/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Ščereckého pro přečin podle §u 2 a §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 spáchaný tiskem (č. J 341-III),

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 5. března 1931, č. Nt X 12/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 17. dubna 1931, č. 3642/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Ščereckého pro přečin podle §u 2 a §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 342-III),

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 4. března 1931, č. Nt X 13/31, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 17. dubna 1931, č. 3641/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Ščereckého pro přečin podle §u 1 a §u 3, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 343-III).

Předseda (zvoní): Odvolána byla žádost imunitní.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Kraj. trest. soud v Brně přípisem ze dne 16. března 1931, č. Tl VII 130/30, odvolal žádost ze dne 29. ledna 1931 za souhlas s trest. stíháním posl. dr Sterna pro přečin proti bezpečnosti cti (č. J 317-III, presid. sděl. 109. schůze).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů zahraničního a technicko-dopravního k vládnímu návrhu (tisk 984), kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Dohoda mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsaná v Praze dne 26. května 1925, a Dodatkový protokol k této dohodě, podepsaný v Antverpách dne 25. června 1930 (tisk 1047).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl. Šeba, zpravodajem výboru technicko-dopravního p. posl. Srba.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Šebovi.

Zpravodaj posl. Šeba: Slavná sněmovno! Mám jako zpravodaj zahraničního výboru promluviti k předložené československo-francouzské letecké dohodě. K tomu, co bylo otištěno ve vládním návrhu tisk 984, je třeba si uvědomiti, že Praha neleží zeměpisně nejvýhodněji, aby se stala uzlem letecké dopravy. Velké státy, usilující o vybudování mezinárodních dálkových spojů Evropy s leteckými liniemi na východ, jako Německo, Anglie a Francie, mají zájem, aby jejich letecká síť byla bez ohledu na politické úvahy umístěna zeměpisně, komerčně a technicky co nejúčelněji, a proto také nelze počítati, že by se rozhodly pro pražské centrum bez houževnatého a obratného úsilí se strany naší vlády o smluvní zajištění leteckého směru republikou Československou a se sestupem na letišti v Praze. Možno tedy právem mluviti o úspěchu, podařilo-li se získati po úsilí trvajícím řadu let alespoň jednu z uvedených aviatik k přijetí programu, jímž se stává z Prahy důležitá křižovatka leteckých linií.

Pro budoucno je ovšem nutno, aby účelnými investicemi byly vybudovány tyto naše cesty a vypravena letiště tak, aby byla přitažlivými pro cizí letecké linie. Je to zejména vybudování služby meteorologické, opatření radiotelegrafických přístrojů pro všechna dopravní letadla a zejména zařízení goniometrických stanic na hlavních tratích republiky.

Radiogoniometrie, slavná sněmovno, je velmi důležitý vynález a prostředek pro rozšíření a zdokonalení aviatiky, zejména pokud se týče její jistoty. Radiogoniometrické stanice na základě matematiky goniometrické nauky o úhlech jsou schopny určiti letadlu, jsoucímu ve vzduchu, jeho posici. Letadlo, jež je ve vzduchu v mlze a které může komunikovat radioaparátem se stanicemi radiogoniometrickými, může dostati od těchto stanic zprávu, kde se samo nalézá a jakým směrem se má bráti. Proto toto zařízení je velmi důležité a letecké cesty budou vybírány tam, kde těmito zařízeními státy jsou vyzbrojeny.

Je známo, že u nás v těchto směrech se již začalo pracovati, že zejména máme dobrou balisáž neboli osvětlování leteckých tratí majáky v noci na úseku Cheb-Praha a máme zařízení vysílající, stanice radiotelegrafické pro dorozumění s letadly. Bohužel, rozpočtové poměry brzdí, aby bylo toto zařízení vybudováno ještě dokonaleji.

Břemena, která ukládá tato Dohoda státu subvenčními předpisy, jsou daleko vyvážena výhodami, které přináší smlouva po stránce obchodně-politické, tím že umožňuje rychlý dopravní styk Prahy s důležitými evropskými středisky jako Paříží, Varšavou, Vídní, Budapeští, Bělehradem, Bukureští, Sofií, Cařihradem a přes Angoru na blízký východ.

Dodatkový protokol, k jehož podpisu mohlo dojíti pro stálý vliv leteckého rozvoje na postupnou úpravu vzájemného poměru až za 5 let po podpisu Dohody, stanovil celoroční a vyjma neděli každodenní provoz letecké společnosti Cidny (Compagnie internationale de navigation aérienne), kde dříve před smlouvou létalo se pouze za příznivého počasí na jaře a v létě.

Subvence budou se vypláceti ve výši odstupňované podle motorické síly letadel, při čemž republika Československá bude platiti 25% z toho, co platí Francie, a nejvýše ročně obnos 4,600.000 Kč.

Důležité je ustanovení, že v republice Československé musí společnost nakupovati část leteckého materiálu (asi 20%). Jako doklad toho mohu vám sděliti, že právě nedávno společnost tato zakoupila letadlo třímotorové typu Fokker od továrny Avia, pracující u nás. Mezi personálem technickým a piloty musí býti podle Dohody zaměstnáni i Čechoslováci podle stejného klíče, podle jakého platí subvence a podle jakého se také bude nakupovat materiál. Tato podmínka je zejména důležitá proto, že bude přispívat k zaměstnání našich pilotů vojenských, kteří po absolvování výcviku vojenského jinak těžko mohou najíti zaměstnání.

Budiž mně dovoleno, abych při této příležitosti upozornil na nutnost, aby našemu letectví věnována byla větší péče finanční, než se děje dosud. Pro porovnání chci, dámy a pánové, sděliti několik dat, jak sousední státy evropské pamatují na své letectví. Říše německá, která v důsledku mírových smluv na př. nesmí budovat vojenské letectví, pamatuje v rozpočtu na r. 1931 315 mil. na potřeby letecké. Je to rozpočet o 10 milionů větší, než byl r. 1930. Pamatuje subvencemi 90 mil. Kč na podporu leteckých společností, zejména Lufthansy; k účelům studijním věnuje Německo 62 mil. Kč, službě meteorologické 9 mil. Kč, podpoře průmyslu leteckého 56 mil. Kč, pro civilní leteckou školu 17 mil. Kč, na osvětlení tratí 3 mil. Kč atd.

Německo má proto zařízena velmi dokonalá letiště pro noční lety a má postaráno o studium navigačních a meteorologických dat, jakož i řadu jiných opatření, na něž v důsledku nedostatku rozpočtových prostředků není u nás pamatováno; ne snad proto, že by naše orgány, ministerstva anebo soukromé korporace neburcovaly stále tento zájem, nýbrž proto, že rozpočet nedostačuje.

Také Maďarsko - což je zajímavé - přesáhlo o 10% svůj letecký rozpočet přes to, že je vázáno také podmínkou smlouvy trianonské, že nesmí budovat vojenské letectví. Buduje letectví civilní, které je kamuflovaným, dobře maskovaným letectvím vojenským. Kromě rozpočtu zjevného, na který Maďarsko dává 60 mil. Kč, má ještě velkou částku, kterou dostává soukromou akcí iniciativní, sbírkami atd.

V Polsku je věnováno na letectví 250 mil. dotace rozpočtové kromě ostatních příspěvků soukromou iniciativou. V Italii, kde letectví spravuje ministerstvo vzduchoplavby, je pamatováno na letectví částkou 1332 mil. Subvence společnostem dosahují nákladu 129 mil. Kč. Také rozpočet italský je o 61 mil. větší než roku předchozího. Francie věnuje na aviatiku ještě více než Italie. Náš rozpočet proti tomu je opravdu i na naše poměry, na naši sílu a náš význam nepatrný. Armáda dostává celkem 90 mil. Kč a civilní aviatika ani ne 50 mil. Kč. Proto také letecká propagace je u nás slabá, ačkoli letecké organisace, zejména Masarykova letecká liga a jiné, činí se, seč jsou, aby letání a zájem o aviatiku učinily populární.

Je však nutno konstatovati a opakovati zejména zde v parlamentě, že přednášky pro propagaci letectví nestačí. Je třeba přitahovati mládež, zejména studentstvo k zájmu o letání. V tomto směru velmi vydatně pracuje Anglie, Německo, Amerika a Italie, kde leteckým spolkům, zejména v Německu a v Anglii, dávají se ze státních prostředků dobrá letadla, aby sloužila za školní letadla adeptům létání. Zejména studentské spolky v Anglii a v Německu dostávají od státu letadla, na kterých studenti se učí létat, a tak budí se v mládeži zájem pro službu leteckou. U nás letecké spolky na nejvýše dostanou nějaké staré harampádí, vyřazený stroj, na němž létání je opravdu nebezpečné.

Při této příležitosti budiž mi dovoleno, abych se zmínil o našem leteckém průmyslu. Můžeme se pochlubiti, že náš letecký průmysl je na takové výši, jako letecký průmysl velmocí, jež mohly věnovati letectví daleko větší kapitály a zájem než náš poměrně malý stát. Je potěšitelným zjevem, že 99% celého našeho leteckého rozpočtu se konsumuje ve výrobcích domácích, pouze 1%, magnety a jiné detaily, objednáváme za hranicemi.

Bylo by záhodno, aby domácí výroba byla doplněna, zejména výroba filmová, aby vojenská správa studovala možnosti, aby filmy, tak důležitý materiál pro obranu a letectví, byly vyráběny doma. Dovoluji si poukázati pánům z národní obrany na opakovaný pokus, aby svěřila firmě Fotochema v Hradci Král. úkol vybudovati filmový průmysl.

Náš letecký průmysl je v dosti těžké situaci. Není v míru tak zaměstnán, aby udržel výrobu na výši, jaká se na něm požaduje, aby byl mobilisován v případě potřeby, zejména je těžko, aby se věnoval výrobě prototypů, modelů na zkoušku, podle kterých by teprve stát objednával.

Také náš motorový průmysl, dík zdatnosti našich inženýrů a zejména vyspělosti našeho dělnictva, je na světové výši. Nedávno potvrdil výhodu a skvělost výrobků našich motorových firem letec světového jména Bernardi, který zde létal a který zdůraznil zejména výbornost leteckých motorů Walter a také velké naší továrny Českomoravské, která na základě zakoupení licence "Asso" vyrábí motory o 600 HP, a Škodovky, která na základě licence Hispana vyrábí silné motory o 500 HP Škoda L.

Náš průmysl byl podporován vládou naší, ale i vládami spojeneckými.

Prosím, abyste mně neměli za zlé, že vzpomenu dnes jednoho velkého podporovatele našeho leteckého průmyslu. Je to vzpomínka smutná, a dovolte, abych ji s tohoto místa přednesl. Týká se našeho velkého přítele, bývalého ministra generála Hadžiče, který dnes ráno v Bělehradě zemřel. (Poslanci povstávají.) Generál Hadžič byl skvělým vojákem, Slovanem, demokratem, který důstojně representoval nejen svůj národ, nýbrž i celou slovanskou rasu. My, Čechoslováci máme k Hadžičovi poměr nad jiné vřelý. Hadžič byl jedním z velitelů naší armády, velitelem dobrudžské divise, v níž bojovalo za samostatnost národa sta důstojníků a vojáků československých. Ve světové válce uvažoval velký náš president, tenkráte vůdce našeho odboje, že by bylo vhodno, aby voják tak milovaný a ctěný našimi vojáky, jako byl generál Hadžič, postavil se v čelo naší armády v Rusku. Bohužel důsledek, že šef vojenské misse generál Hadžič a velitel divise v Jasech r. 1917 se nemohl domluviti s Pašičem, který byl na Korfu, zabránil realisaci té myšlenky, která by byla přinesla mnoho dobrého našemu státu a naší armádě.

Generál Hadžič byl v Praze, všichni pamatujete na ty nezapomenutelné okamžiky, kdy ho národ vítal. Lásku našeho národa vyjádřil r. 1927 nynější ministerský předseda, bývalý ministr nár. obrany Udržal, když věnoval Hadžičovi na památku naší spolupráce zlatou šavli. Hadžič byl obdivovatelem našeho průmyslu, podporoval náš průmysl, zejména průmysl vojenský, a byl jedním z podporovatelů letů kolem Malé dohody, které tak přispěly k tomu, že se naše letecká výroba stala známou za hranicemi. Byl propagátorem spolupráce letecké mezi námi a Francií a právě smlouva, kterou dnes ratifikujeme, je výrazem té spolupráce mezi naší zemí a Francií. Česť Hadžičově památce! (Poslanci usedají.)

V této smlouvě je velmi důležité ustanovení, že společnost, která provozuje dálkové lety na této lince, musí část svých potřeb nakupovati v Československu. Máme, jak jsem řekl, vynikající letecký průmysl a můžeme s hrdostí poukázati, že na příklad naše továrna Aero dobyla v poslední době 8 světových leteckých rekordů a že naše továrny, jež dodaly již letadla pro dálkové lety, mají vysvědčení, že dodaly letadla prvního řádu. Společnost Avia dodala, jak jsem se zmínil, již typ třímotorového letadla Fokker pro Cidnu. Je naděje, že budou zadány práce další. Za tento věhlas jsme vděčni jednak našim inženýrům, jich duchu a práci a jednak odborné vyspělosti našeho dělnictva, které tak skvěle pracuje. Je symptomatické, že dělnictvo naše tak zdatně pracuje i při velmi nízkých mzdách. Slavnou sněmovnu snad bude zajímati, že nízká úroveň našich mezd v Praze byla příčinou, proč Mezinárodní letecká společnost koncentruje do Prahy všechny správkárny z celé Evropy. (Slyšte!) Z celé střední Evropy budou správkárny mezinárodní letecké společnosti v Praze. Když jsem pátral po příčinách této koncentrace, bylo mi sděleno, že společnost tak činí proto, že v Praze se dostane nejlepší práce od dělníků za nejnižší mzdy. Bylo by záhodno, aby si tento fakt připamatovali všichni pánové, kteří chtějí léčiti nynější krisi snižováním mezd. Tam, kde mzdy byly několikráte zvýšeny, je možno snižovati. Porovnáme-li statistiku mezd v poměru k roku 1924, vidíme, že máme-li pro poválečný stav číslici 100, má Švýcarsko index 246, Německo 189, Československo 130. Proto mohou jinde snad slevovati, ale my ne.

Smlouva, kterou máme schváliti, zaručuje, jak jsem již řekl, zaměstnání našich pilotů. Shrnuji proto, slavná sněmovno, důvody, mluvící pro ratifikaci konvence, tyto hlavní body:

1. Konvence má význam pro výcvik personálu, pilotů, mechaniků, radiotelegrafistů, ježto jak naše civilní letectvo, tak i zájmy obrany státu vyžadují, aby tento výcvik byl pokud možno nejdokonalejší.

2. Provádění konvence bude rozšiřovati naše zkušenosti v dálkových přeletech, jež jsou zase pro obranu státu velmi důležité.

3. Plnění ustanovení konvence bude míti v zápětí doplněni vybavení letišť nejmodernějšími zařízeními, zejména zařízením pro noční lety.

4. Ve službách společnosti bude možno umísťovati vysloužilý letecký vojenský personál a udržovat jej na výši výcviku.

5. Ustanovení smlouvy odst. 2 a 3 čl. IV budou přispívati k rozmachu leteckého průmyslu, leteckých studií a pokusnictví.

6. Smlouva bude přispívati k zařízení dokonalé meteorologické sítě, jejíž nedostatek pociťovali jsme zejména loni při katastrofě nad Něm. Brodem.

7. Jest možno počítati s dalším rozšířením leteckých linií, jež bude míti v zápětí rozhojnění parku leteckého materiálu, zejména těžkých letounů, instalaci dílen, zásoby pohonných látek, zařízení pro uschování těchto zásob, zkrátka všech věcí pro stát velmi důležitých.

Z těchto důvodů se přimlouvám, aby slavná sněmovna schválila tento návrh usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Dohodou mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsanou v Praze dne 26. května 1925 a s Dodatkovým protokolem k této dohodě, podepsaným v Antverpách dne 25. června 1930. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji výboru technicko-dopravního, p. posl. Srbovi.

Zpravodaj posl. Srba: Slavná sněmovno! Francouzská smlouva letecká, kterou dnes po 10 letech teprve pro různé překážky ratifikujeme, byla vyvolána potřebou, abychom měli hned v počátku republiky nějaké spojení jednak se spojeneckými státy, jednak se širším zahraničím. Nebylo nám možno z důvodů mezinárodních utvořiti toto spojení vlastními silami, poněvadž v oněch dobách ještě byly otázky letecké na př. mezi Německem a ostatními evropskými státy naprosto nevyjasněné a Německo zakazovalo jednoduše přelet přes své vlastní území. Jedině Francie ve svém zvláštním postavení byla schopná, aby buď území Německa přelétla nebo zákazu toho jistou měrou nedbala.

Dostali jsme tedy tratí Paříž-Štrasburg-Praha-Varšava na jedné straně, Praha-Vídeň-Budapešť-Bělehrad-Bukurešt-Sofia-Stambul-Angora na druhé straně spojení s hlavními státy evropskými, které zbývalo potom doplniti zvláštním spojením na Berlín a na Vídeň, které jsme také vytvořili v souvislosti s touto smlouvou, abychom nabyli přímého kontaktu leteckého s ostatními státy evropskými.

Tato smlouva vykonala svůj úkol. Připojili jsme se k jedné velké mezinárodní letecké trati, jejíž konce nejsou dány stanicemi Varšava na jedné straně a Angora nebo Stambul na druhé straně, nýbrž která, podle letošního jízdního řádu, který mám po ruce, rozšiřuje se již na jedné straně na Soluň a Atheny, na druhé straně počítá se spojením resp. navázáním na velké tratě asijské, kterými létají dnes Holanďané a Angličané přes Persii do Indie, do holandských osad, do Zadní Indie francouzské a případně až na Dálný východ. Zároveň jedná se o prodloužení trati z Varšavy na Litvu, Lotyšsko a Finsko a přirozeně také na Moskvu, jak jest již původně v plánu, kde by rovněž bylo možno připojiti se k novým liniím, které německá Lufthansa společně s Ruskem provádí na dálný východ čínský a japonský. Znamená tedy pro nás tato francouzská trať zároveň spojení s celým ostatním světem, a to po linii spřátelené republiky, kde máme možnost jednak z důvodů subvence, kterou vyplácíme, jednak z důvodů kapitálové účasti, kterou tam máme, nejen účastniti se svým materiálem a svými piloty letů, nýbrž kde máme také možnost sbírati jisté zkušenosti správní a technicko-letecké a zaučovati se, abych tak řekl, pro budoucí velké trati zámořské. Neboť na to chci, slavná sněmovno, zvláště upozorniti - a zde jsem také velmi vděčen panu kolegovi zpravodaji za výhor zahraniční za jeho uznalá slova pro naše letectví - že musíme počítati pro budoucnost nejen s touto tratí, kterou máme společně s Francouzi, ale že budoucnost celého našeho letectví a jeho výnosnost spočívá v tratích dálkových, hlavně zámořských.

Tuto věc si uvědomíme nejlépe, když si představíme, že na př. dnes, kdy nelétá se ještě v noci, létá se z Londýna do Indie až do Delhi 7 a půl dne, že se létá za přibližně stejnou dobu z Amsterodamu až do Batavie na Javu. Dnes je možno při částečné dopravě pomořské dosíci spojení mezi Paříží a Rio de Janeiro na jižní polokouli během 8 dní, které bude lze při zavedení chystaných přeletů, které jsou připravovány zvláště také Němci na Kanárských ostrovech, zkrátiti na nějakých 5 dní. Tím stává se svět velkou jednotkou, tím se přibližuje jeho sjednocení duševní, a myslím, že je to také jedním z velkých úkolů a důležitých služeb, které vykonává letectví kultuře, protože chce národy spojiti, umožňuje jejich vzájemné poznání. Tím přispívá i k pokroku lidstva a vedle toho má všechny výhody, které můžeme přikládati každé rychlé dopravě. Když uvážíme, že se na př. do Indie musí cestovati normálně čtyři neděle a že se to vyřídí dnes letadlem za 7 dní, lehce spočítáme, že tyto trati budou soběstačné, nebudou potřebovati žádných subvencí, což souvisí s neustálým vývojem technického pokroku leteckého, zvláště zavedením motorů Dieselových. Můžeme tedy takřka na 2, 3 roky napřed označiti bod, kdy letectví přestane býti věcí subvencovanou a stane se věcí, která se vyplatí sama ze sebe. V té chvíli se ukáže jeho ohromný vývin a ukáže se, jak správně řekl pan kol. Šeba, co jsme všechno v letectví zameškali, poněvadž právě my, u nichž vzduch jest jediným mořem, kteří máme míti největší zájem na tom, abychom si vytvořili skutečnosti a uchovali možnosti vývinu, abychom nenechali obsaditi jinými státy všechny linky a posice, a abychom, až přijde doba, kdy bude možno létati z vlastních prostředků bez subvencí a kdy rozvoj aviatiky to dovolí, byli schopni provozovati vzdušnou mořeplavbu podle vzoru jiných národů.

Zde musíme provozovati politiku takovou, jakou provozují malí národové námořní, a kdybychom měli létati do toho Tokia a Moskvy atd. třebas jen jedenkrát týdně, tedy vždycky s vlastním personálem a pod vlastní vlajkou, (Výborně!) a ne spoléhati na to, že nás budou voziti jiní národové, kteří nás při tom budou obchodně vykořisťovat. Tedy z této stránky také má pro nás účast kapitálová na mezinárodní společnosti dopravní, na Cidně, zkráceně zvané, veliký význam, poněvadž se tam učíme účastniti se na takovýchto velikých podnicích a máme možnost, abychom provozovali dálkové letectví na jedné straně společně s Francií a na druhé straně abychom měli možnost podnikati tyto věci sami.

Konstatuji, což jest jistě málo známo, jak vzrůstá doprava této společnosti. R. 1921 činil počet letů 621, r. 1930 již 1745, počet cestujících činil r. 1921 608 a r. 1930 2220.

Pošty bylo dopraveno r. 1921 1070 kg, r. 1930 již 14.934 kg. Zboží a zavazadla činily r. 1921 30.050 kg, r. 1930 již 471.398 kg. Prvý rok činilo průměrné zatížení jednoho letadla 123 kg, v minulém roce pak již 531 kg. Tedy je viděti, jak stoupá tato doprava a jak velikou pošetilost činí náš československý stát, že poskytuje prostředky tak zcela nepatrné na rozvoj věci, právě pro něj tak důležité. Řekl jsem to již v rozpočtovém výboru a konstatuji to také dnes, že mi připadá naše stanovisko k letectví tak jako stanovisko našich starých starostů a poštmistrů, když se zaváděla železnice, jak jednotlivá místa protestovala proti tomu, aby železniční trať šla přes ně, že by to prý mělo škodlivé následky, že by je to stálo peníze atd. a že bude lépe, když to povede daleko od nich. Dnes vidí jejich synové důsledky této pošetilé politiky; a také my zde ve srovnání, které uvedl kol. Šeba, a které bych mohl doplniti ciframi, které vyjdou z memoranda leteckých korporací, vidíme, že dáváme na letectví prostředky směšně nepatrné, které neodpovídají zdaleka jeho významu pro náš stát a jeho budoucnost.

Jako jiný moment v dopravě uvádím, že letadla této společnosti námi subvencované vykonala r. 1930 dráhu 4,200.000 km, t. j. stokrát kolem rovníku. Při tom se přihodil pouze jeden lehký úraz (zlomení nohy), a to při nuceném přistání v noci, takže tato statistika je pravděpodobně nejlepší mezi veškerými leteckými společnostmi nejen francouzskými, ale světovými vůbec, neboť oficielní statistika uvádí pro Francii jako průměrná čísla veškerých leteckých společností tyto číslice: r. 1930 1 úraz na 910.000 km, r. 1929 1 úraz na 550.000 km. Tedy myslím, že stěží bychom našli dopravu relativně tak bezpečnou, jako je doprava letecká.

Co bylo možno říci k těmto věcem, bylo otištěno také již ve zprávě výboru zahraničního a technicko-dopravního a nehodlám to zvláště opakovati, ale pokládám za nutné při této příležitosti něco zvláště zdůrazniti.

Vláda naše je povinna po ratifikaci této smlouvy vyžádati si od vlády francouzské některá objasnění, týkající se letecké dohody mezi Polskem a Francií, která byla uzavřena roku loňského a nedávno byla Polskem ratifikována. Některá ustanovení této smlouvy mohla by vzbuditi domnění, že francouzská vláda při jejím uzavírání nebyla si jasně vědoma starších závazků, které jí vyplývají z dohody s naší republikou. Tato dohoda, třeba teprve nyní ratifikována je již celé desítiletí fakticky prováděna, což jeví se nejlépe v sumě 32 mil. Kč vyplacené na subvencích společnosti Compagnie internationale de navigation aerienne, oběma státy společně autorisované. Poněvadž pak v odst. 5 článku I. zavazují se obě smluvní strany, že budou hájit zájmy této společnosti, v tomto případě tedy "Cidny", kde kromě toho je náš stát zastoupen pětinou akciového kapitálu a má tedy i vedle subvencí přímý zájem na výsledku jejího hospodaření, dlužno uvážiti, jakým způsobem mají býti chráněny naše zájmy v případě praktického provádění této nové úmluvy s Polskem, jehož leteckému rozvoji také v našem vlastním zájmu přejeme přirozeně největšího zdaru.

Upozorňuji na př., že smlouva francouzskopolská pomýšlí na zřízení druhé, jistou měrou konkurenční linie Paříž-Varšava přes Berlín a Poznaň. V jejím prvém článku dává Francie Polsku právo vzájemnosti nejen na této trati, nýbrž i na společně s námi provozované a jedině námi peněžně subvencované trati Varšava-Praha-Paříž. V protokolu k tomuto ujednání zavazuje se Francie mimo jiné neprotiviti se provozování letů polskou společností na tratích Bukarešť-Cařihrad a Bukarešť-Sofia-Soluň, které jsou již rovněž Cidnou buď provozovány, nebo právě připravovány.

Kdyby letectví bylo již tak daleko, že by nepotřebovalo státních subvencí, byla by celá věc jenom soukromou konkurenční otázkou. Ježto však, jak jsme již poznamenal, jsme na Cidně zúčastněni pětinou kapitálu a roční subvencí do 4,600.000 Kč, nemůže nám býti lhostejno, co by mohlo snížiti její mezinárodní význam nebo její finanční výsledky.

Smlouvou, kterou právě ratifikujeme, je Francie zavázána postupovati s námi v této věci jednotně. Nepochybuji, že při praktickém provádění smlouvy polsko-francouzské i naší mohou být zájmy všech tří států uvedeny v dokonalý soulad.

Zároveň připomínám v tomto případě zvláště ministerstvu veř. prací, že nyní je povinno přezkoumati i za uplynulou dobu, zda splněna byla do poslední písmeny ustanovení článku 4 a 5 smlouvy o objednání leteckého materiálu a zaměstnávání tuzemského personálu dle poměru naší účasti na společnosti Cidně.

Konečně chci podotknouti, že kapitálová naše účast na Cidně i suma subvencí jí vyplácených dává nám právo, abychom měli nejenom zájem na její prosperitě, ale abychom usilovali o uplatnění našeho vlivu v ní také v tom smyslu, aby naši piloti měli možnost létat nejenom na úsecích přímo námi podporovaných, nýbrž i na celém rozsahu tratí touto společností dnes nebo v budoucnosti provozovaných. Právě letecká doprava zámořská bude nejdříve schopna obejít se bez subvencí. Je v zájmu státu vycvičiti si včas zdatné vzduchoplavce.

Doporučuji proto, v souhlase s návrhem p. kolegy za výbor zahraniční, přijetí návrhu vládou předloženého. (Souhlas.)