Značné pochybnosti mám i k výpočtu rentability kanalisovaných tratí, které se opírají o odhady, po mém názoru, příliš optimistické. Tak se počítá na trati Mělník-Pardubice s dopravou 4 mil. tun, což se zdá nepravděpodobným, uvážíme-li, že na labském toku u Ústí, kde se dosavadní doprava koncentruje, činí kvantum dopravy něco přes 3 mil. tun, trať Mělník-Pardubice bude vystavena ostré konkurenci železniční, která znemožní vybírání poplatků 10 hal. za jednu tunu a jeden kilometr, čímž se ocitá rentabilitní výpočet důvodové zprávy na podkladě neudržitelném. Jest ovšem těžko zde býti prorokem a lze s těmito mými názory vždycky polemisovati, ale hospodářský rozvoj v poslední době ukazuje, že asi neporoste doprava ať vodní, ať železniční, takovým tempem, jak jsme si představovali. Nesmíme zapomínati, že doba moderní přináší nám každých několik let nové dopravní nám dosud neznámé prostředky. Viděli jste to s automobilem. V budoucnosti jistě to budou aeroplány, velké vzducholodi - nejsme již daleko od toho a kdoví co nám ještě budoucnost přinese, neboť nezáleží vždycky na tom, co je v dopravě nejlevnější, ale velmi často jde také o rychlost. A tu ovšem vodní doprava není nejrychlejší, poněvadž naráží velmi často, zvláště v zimě, na překážky vůbec nepřemožitelné, jindy zase, v létě, přílišným suchem se omezuje doprava tak, že se nelze na ni spolehnouti jako na př. na železnici anebo jiný dopravní prostředek.

Ale tytéž pochybnosti mám i o odhadu zátěže a o výši poplatků na Sázavě a Otavě. Konečně je nutno, aby při provádění tohoto zákona - na to kladu zvláště důraz - bylo v hojné míře používáno §u 18, kterým se zřídí při ministerstvu veř. prací poradní sbor, povolaný k tomu, aby podával o stavbách a pracích uvedených v §u 1 posudky a návrhy, k nimž je přihlížeti při stanovení rozvrhu staveb a prací, kteréžto zákonné nařízení jest jistě nejen velmi demokratické, ale má také hlubší význam hospodářský. Jest ovšem třeba, aby do tohoto sboru povoláváni byli jen lidé praktičtí, dobře vyzbrojení, kteří nepostrádají ovšem také teoretického vzdělání a kteří by měli poctivou a upřímnou snahu prospěti věci a nešli snad za nějakými politickými nebo jinými hesly.

Rovněž vítáme § 22, podle něhož dlužno přiznati spolupráci resortním ministerstvům, zejména ministerstvu obchodu, které v tomto zákoně, jako vůbec ve vodní dopravě, vždycky mělo a bude míti velkou úlohu, neboť řada ustanovení tohoto zákona jak v oboru vnitřní plavby, tak také v oboru vodních děl dotýká se velmi značně zájmu průmyslu a živnosti. Jest jen v zájmu jednotné průmyslové a živnostenské politiky, aby při uvádění tohoto zákona v praxi resortní ministerstvo, to jest ministerstvo obchodu, mohlo se náležitě všech předběžných prací zúčastniti, asi tak, jako v zákoně melioračním platí to o ministerstvu zemědělství.

To není projev nedůvěry jaksi k nikomu, poněvadž kontroly je potřebí, a já ji ještě zvlášť ihned odůvodním.

Ke konci budiž mi dovoleno připomenouti, že jsem během projednávání zákona vodocestného ve výboru dopravním požádal přítomného člena vlády, pana ministra zemědělství, aby tlumočil vládě přání většiny členů zmíněného výboru, aby vláda předložila parlamentu pokud možná nejdříve návrh, dotýkající se fondového hospodářství, který by umožnil revisi činnosti jednotlivých fondů nejen po stránce ryze finanční, jak se projevuje v každoroční účetní závěrce, nýbrž po stránce technické, o které nezbytně musí býti parlament pravidelně zpravován, což se týče zvláště fondu vodocestného, melioračního i připravovaného zákona o fondu silničním. A opakuji zase, že to není projev nedůvěry k nikomu, mám však za to, že je nezbytně třeba, aby zákonodárné sbory byly pravidelně informovány a zpravovány o hospodářství jednotlivých fondů i po stránce technické. Máme dnes už řadu fondů a není vyloučeno, že jich budeme míti v budoucnosti ještě více přes to, že i toto fondové hospodářství má své stinné stránky a že je dosti nesnadno kontrolovatelné, neboť zákony o fondech jsou i přes svou důkladnost přece jen zákony pouze rámcovými, shodné s mnohomluvnými důvodovými zprávami i obšírnými prováděcími nařízeními, která ovšem nemají moci zákonné, jak jsme se už častěji podle judikatury Nejvyššího soudu přesvědčili. Je tudíž přímo povinností zákonodárných sborů, aby přesně sledovaly provádění všech zákonů o fondech, a bude dobře, bude-li se způsob této kontroly říditi zvláštním zákonem, po němž voláme.

Doporučuji ještě jednou pozměňovací návrh, jejž jsem předložil slavnému presidiu poslanecké sněmovny a o němž jsem se na počátku svých vývodů obšírně již zmínil, neboť jsem přesvědčen, že tento zákon jako zákon meliorační splní své poslání a že prispěje k uklidnění těch, kteří se obávali, aby zvláště reka Morava nezůstala opominuta při splavňování našich hlavních toků.

Oba zákony, které právě projednáváme, mají dojista svůj hluboký hospodářský význam a my si jistě všichni přejeme, aby i jejich provádění odpovídalo vždycky tomuto jejich významu a bylo prodchnuto duchem těch, kteří je s láskou a nevšedním porozuměním vytvořili, neboť jen tak mohou splniti svůj veliký a krásný úkol. (Potlesk.)