Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu, a nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání odst. 3 a následujících. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy projednávání odst. 3, jímž jest:

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o rozdělení odpočivných a zaopatřovacích požitků bývalých pragmatikálních zaměstnanců (pozůstalých) správy jmění druhdy vázaného pro rod Habsbursko-Lotrinský nebo pro některou jeho pobočnou větev, podepsanou dne 30. listopadu 1923, a Protokolem z téhož dne (tisk 791).

Zpravodaji jsou. Za výbor ústavně-právní p. posl. Richter za výbor zahraniční p. posl Světlík, za výbor rozpočtový p. posl. Rýpar.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Richter: Nemám změn.

Zpravodaj posl. Světlík: Rovněž ne.

Zpravodaj posl. Rýpar: Není změn.

Předseda (zvoní): Změn není.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

4. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě některých právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu (tisk 995).

Zpravodajem výboru technicko-dopravního je p. posl. Staněk, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Ježek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Staněk: Není změn.

Zpravodaj posl. Ježek: Nejsou změny.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Karlových Varech v trest. věci posl. Haiblicka (tisk 737).

Zpravodajem jest p. posl. Košek.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Okr. soud v Karl. Varech žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Haiblicka pro přestupek §§ 13 a 19 zákona o právu shromažďovacím a §u 279 tr. z. tím, že posl. Haiblick dne 1. května 1930 na náměstí v Karl. Varech konal nedovolené shromáždění lidu za účasti asi 50 osob.

Klid porušen nebyl a imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Haiblick k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Haiblicka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Haiblicka.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. trest. soudu v Praze v trest. věci posl. dr Beneše (tisk 738).

Zpravodajem jest p. posl. Jan Tůma.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! Okr. soud pro přestupky žádá za vydání posl. dr E. Beneše, ministra zahraničních věcí, aby mohl býti stíhán pro přestupek proti bezpečnosti cti, spáchaný na posl. Gajdovi.

Proti panu dr Benešovi zahájeno bylo pod č. j. T III 615/28 dne 30. března 1928 trest. řízení pro přestupek proti bezpečnosti cti na základě soukromé žaloby p. Gajdy, které z technických příčin dosud skončeno býti nemohlo.

Ježto při posledních všeobecných volbách do Národního shromáždění byl dr Beneš zvolen poslancem, nemůže býti v dalším řízení proti němu pokračováno, pokud nebude posl. sněmovnou dán souhlas k dalšímu stíhání.

Přestupku proti bezpečnosti cti měl se žalovaný posl. dr Beneš dopustiti dne 16. února 1928 ve svém prohlášení v zahraničním výboru senátu NSRČ.

Imunitní výbor jednaje o tomto došel k přesvědčení, že prohlášení učiněné ministrem zahraničních věcí v zahraničním výboru senátu bylo potřebí, vzhledem na předcházející útoky tisku i ve veřejnosti podnikané, k vyjasněni skutečných okolností, aby tak zjištěn byl pravý stav věcí a rozptýleny byly všechny nejasnosti v souvislosti s tak zvanou "Gajdovou aférou" rozšiřované.

Imunitní výbor tudíž navrhuje poslanecké sněmovně, aby k trest. stíhání posl. dr Beneš vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. dr E. Beneše.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Beneše.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Bojkovicích v trest. věci posl. Jaši (tisk 739).

Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Daněk: Slavná sněmovno! Okr. soud v Bojkovicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Jaši pro přestupek podle §u 488 tr. z.

Imunitní výbor projednav trestní věc shledal, že s hlediska imunity poslance nelze v daném případě soukromé žaloby Ladislava Zbořila spatřovati překročení mezí činnosti poslancem v takové míře, aby výkon povinností spojených s poslaneckým mandátem byl omezován trest. stíháním, a navrhuje posl. sněmovně, aby nesvolila k trest. stíhání posl. Jaši.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Jaši.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Jaši.

Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Litoměřicích v trest. věci posl. Krebse (tisk 841).

Zpravodajem jest p. posl. Richter.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Richter: Slavná sněmovno! Krajský soud v Litoměřicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Krebse pro přečin podle §u 24 tiskového zákona.

Stát. zastupitelství v Litoměřicích stíhalo Štěpána Tietze a Josefa Galleho pro přečin §u 24 tiskového zákona, jehož se měli dopustiti tím, že koncem února 1929 v Ústí n. L. uveřejnili v neperiodickém časopise "Der Teplitz-Schönauer Parteitag der Deutschen nationalsozialistischen Arbeiterpartei vom 19., 20., 21. Oktober 1928" obsah časopisu "Der Tag", č. 204 ze dne 23. října 1928, přes to, že nálezem kraj. soudu v Litoměřicích byl vysloven zákaz rozšiřování a náležitě vyhlášen. Josef Galle prohlásil, ze obsah zabaveného tiskopisu neznal a dal jej tisknouti na rozkaz posl. Krebse. Posl. Krebs je tedy označen za intelektuálního původce (spolupachatele) činu, pro který už dva občani státním zastupitelstvím byli žalováni.

Mezitím však obviněný Tietze zemřel a řízení trestní bylo proti němu podle §u 527 tr. z. zastaveno. Josef Galle byl rozsudkem z 19. března 1930 pravoplatně osvobozen.

Vzhledem k tomuto stavu věci a potom vzhledem k tomu, že i pokud jde o posl. Krebse, podezření je založeno na výpovědi obviněného, má imunitní výbor za to, že zájem na trest. stíhání posl. Krebse nepřevyšuje zájem na nerušeném výkonu jeho mandátu, a navrhuje, aby posl. Krebs k trest. stíhání vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Krebse.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Krebse.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Liberci v trest. věci posl. Höhnela (tisk 852).

Zpravodajem za nepřítomného a omluveného posl. dr Kalaše je p. posl. Ježek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Okresní soud v Liberci žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Höhnela pro přestupek urážky na cti podle §u 496. tr. z., poněvadž dne 13. dubna 1930 v tiskárně fy Runge & komp. soukromému žalobci Rungeovi nadával veřejně a před více lidmi "Schuft".

Imunitní výbor má za to, že poslanecká imunita nemůže zabraňovati soukromému žalobci, aby domáhal se satisfakce v případě shora uvedeném, ježto jde o nadávku učiněnou veřejně a před více lidmi, a že nemůže brániti obžalovanému, aby týž event. při řízení tvrzení žalobce vyvrátil, a v důsledku toho navrhuje imunitní výbor posl. sněmovně, aby posl. Höhnel byl vydán.

Předseda (zvoní): K této věci došla řečnická přihláška. Zahájím proto rozpravu.

Navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Ke slovu je přihlášen pan posl. Höhnel. Dávám mu slovo.

Posl. Höhnel (německy): Dvakrát se zde žádá, abych byl vydán.

O prvním případě vydání nebudu ztráceti mnoho slov. Věc se měla takto: Komunistická strana jest v Liberci vlastníkem tiskárny. Na veřejnost spravuje tuto tiskárnu 5 společníků. Těchto 5 společníků je ve skutečnosti jen 5 důvěrníků strany. Tato tiskárna byla postavena z peněz severočeských dělníků. A kdo má ponětí, jak to dlouho trvalo, než severočeský textilní proletariát to dovedl tak daleko, a jakých obětí k tomu bylo zapotřebí, aby si mohl opatřiti vlastní tiskárnu, může pochopiti, jak tato stavba přirostla k srdci severočeskému dělnictvu, především komunistické straně. Vlastnické právo komunistické strany na tuto tiskárnu bylo právě před několika týdny zřetelně projeveno, když dokonce soud vyjasnil poměr tohoto vlastnictví. Dva členové společnosti musili vystoupiti, poněvadž je k tomu strana vyzvala. Tím byl zřetelně konstatován poměr vlastnictví komunistické strany k této tiskárně. Sociální demokrati dostali před několika lety větší odbytné, několik set tisíc korun, a vlastníkem jest dělnictvo ze severozápadních Čech pod vedením komunistické strany. Tu si usmyslili společníci této tiskárny, kteří jsou důvěrníky strany, že severočeskému dělnictvu ukradnou tento majetek a také to provedli. Dokonce za pomoci policie vyhodili stranu z jejího vlastnictví, z jejího vlastního domu.

Nuže, tu jsem nazval člověka jménem, které si sám stokrát dal. Neboť on sám velmi často na schůzích prohlašoval, tento tak zvaný starý Runge, člověk, jejž po celý jeho život platilo severočeské dělnictvo, jenž po celý svůj život žil ze severočeského dělnictva, na schůzích konsorcia a také na schůzích krajského vedení velmi často prohlašoval: "Jen si nemyslete, že provedu takový lotrovský kousek, takový darebák nejsem, to si raději vezmu flašinet." Ale viděli jsme, že si Runge nevzal flašinet, nýbrž také působil při krádeži. Proto jsem starého Rungeho nazval jménem, jež si dal sám, jak se již zmínil. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.)

To jest několika málo slovy to, co jsem chtěl říci ke svému prvnímu vydání.

Ale dnes mám býti vydán ještě po druhé a zde jde o něco jiného.

Zde jde o tu starou písničku, že se komunističtí poslanci všude rvou s četnictvem. Stránský šel proti četníkům a chtěl na ně útočiti anebo je dokonce zabíti nebo něco takového, Haiblick prý sám s pozdviženými pěstmi šel na četníky a já prý jsem také šel na četníky.

Ve skutečnosti měla se věc takto: Loni v únoru zahájili dělníci firmy Kuhnertovy stávku. Statečně tam bojovali, až tento boj sociálfašisté zradili. Soudruzi také tam, jako všude při každém boji a stávce, který vedou dělníci, bojovali o nejzákladnější právo, o právo dělníků na stávku a o právo spolčovací a byly tam postaveny stávkové hlídky. Ale stále byly odháněny dále. Nyní napadlo jednomu pánovi z četnictva, aby byli dělníci odehnáni i s místa, odkud dělníci, stávkové hlídky, mohli viděti právě jen ještě ke vratům továrny. Bylo dosti chladné dopoledne. Jedna četnická hlídka, zřejmě aby se dostala do pohybu, počala pažbou zatlačovati lidi, ačkoliv neměla k tomu rozkazu. Stálo tam nanejvýš 20 lidí a na jednom místě jen 3 nebo 4 nedospělí, mladiství dělníci. Četník je napadl a zpracovával je pažbou. Ovšem že jsem tam zakročil a upozornil jsem ho, že jeho jednání není zákonité. Následek byl, že jsem byl prohlášen za zatčena. Řekl jsem: "Proč mne zatýkáte?" Na to se na mne vrhlo 7 nebo 8 četníků a častovali mne ranami pažbou, pěstí atd. Žádný člověk se ovšem nedá rád bíti a bránil jsem se proti těmto ranám. Najednou vrhl se na mne četnický strážmistr Wanka. Škrtil mne, utrhl mi límec, roztrhl mi košili, a když jsem se již dusil, odstrčil jsem ho. To jest útok, který jsem prý podnikl proti státní moci. Byl jsem v poutech odveden a dodán k okresnímu soudu. Uvádím to jen proto, poněvadž je typické jak se stále znovu pronásledují a vydávají komunističtí poslanci, především v německém území. Chcete-li nás tím zdržeti, abychom nechodili tam, kde dělníci bojují, pak se vám to nepodaří. My jsme zvolení činovníci dělníků a kde dělníci vedou třídní boj, ať to jest demonstrace nebo stávka, tam budou také zvolení vůdcové komunistických dělníků.

Došlo proti mně ještě velmi mnoho takových návrhů na vydání, které budou vyřízeny ještě v tomto roce. Zde bych se zmínil jen ještě o jednom případě, poněvadž jest rovněž typický. V loni v létě byl jeden z našich zaměstnanců, který 6 měsíců ztrávil v žaláři, propuštěn a na nádraží ho očekávalo rumburské dělnictvo, které chtělo tohoto zaměstnance uvítati. Bylo tam ovšem asi 40 četníků. Šlo o soudr. Wenderlicha. Očekávaným vlakem nepřijel. Jeden mladistvý dělník to oznámil čekajícím dělníkům. Neřekl nic jiného, než že soudruh Wenderlich nepřijel a že asi přijede příštím vlakem. Těchto slov využilo četnictvo a přítomný zástupce vlády, aby uspořádali štvanici na dělníky tam čekající. Viděl jsem tam vlastníma očima, jak velitel četníků s tasenou šavlí pronásledoval jednoho dělníka. Tento muž skočil ve svém smrtelném strachu přes plot. Velitel rumburského četnictva bodal po něm ještě zezadu a pokoušel se ho bodnouti do zad. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz těsnopiseckou zprávu o 112. schůzi posl. sněmovny.] "To jest štvanice na lidi, co zde pořádáte!" A proto jsem tam byl zatčen. Při svém zatčení jsem se nebránil, byl jsem dodán k okresnímu soudu, bylo mi vzato všechno, co jsem měl v kapsách, byl jsem tam přímo oloupen a pak jsem byl příštího dne dopraven pro tato slova ke krajskému soudu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 17. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Řekl jsem, že věci, které mi byly vzaty z kapes, naprosto se nevztahují k věci, pro kterou jsem byl zatčen a žádal jsem, aby mi byly vydány. Do dneška jsem od krajského soudu nedostal svých zápisníků, jsou ještě dnes uloženy u krajského soudu a odpírá se mi vydati tyto mé zápisníky, poněvadž se říká, že je dostanu teprve tehdy, až se jasně zjistí, že pro tuto rumburskou aféru nebudu volán k odpovědnosti.

To jest jen několik případů z těch, proč se vydávají komunističtí poslanci. Ale tyto případy, tyto metody jsou typické, ukazují jasně a zřetelně, na jak kolísavých, prohnilých nohou dnes asi stojí kapitalistický systém. Můžete nás dnes vydati, my jsme jen prostí vojáci velkého revolučního proletářského vojska. A zavřete-li někoho do žaláře, nedomnívejte se, že jste tím umlčeli hlas proletariátu. Přijdou jiní a přes veškerý teror a všechna pronásledování bude mezi dělnickou třídou vzrůstati revoluční hnutí a nabývati moci a vlivu až dělnická třída bude tak silná, že tomuto zpráchnivělému, prohnilému systému bude moci dáti poslední kopanec. Pak budou ti, kdo jsou dnes štváni soudy, kteří jsou dnes vrháni do žaláře, konati soud nad vámi. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno! Předešlý řečník mluvil o více případech, které se dotýkají jeho osoby. Jako zpravodaj o případu, týkajícího se soukromého žalobce Rungea proti posl. Höhnelovi, mám přirozeně právo a povinnost mluviti pouze o této věci. A tu musím konstatovati, že jsme v imunitním výboru zachovávali a snažíme se zachovávati vždy pravidlo, že při soukromých urážkách jakýchkoliv má býti vždycky dotyčný poslanec vydán, poněvadž jistě není správné, jestliže jde o soukromou urážku mezi jednotlivými osobami, aby osoba mohla býti urážena, poslanec měl však privilegium, aby nešel eventuálně pro tuto urážku před řádný soud.

Z toho důvodu setrvávám na usnesení imunitního výboru, o kterém jsem referoval, a žádám slavnou sněmovnu, aby toto usnesení imunitního výboru schválila. (Souhlas.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Höhnela.

Kdo s tímto návrhem p. zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Höhnela.

Tím vyřízen je 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupitelstva v Bratislave v trest. veci posl. Rjevaje a Majora (tisk 853).

Zpravodajem je p. posl. dr Markovič. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Markovič: Slávna snemovňa! Hlav. štát. zastupiteľstvo v Bratislave žiada za súhlas k trest. stíhaniu posl. Rjevaja a Majora pre zločiny, prečiny a priestupok, ktoré sú podrobne uvedené vo zpráve imunitného výboru.

Týchto trestných skutkov dopustili sa podla trest. oznámenia menovaní poslanci tým, že posl. Rjevaj doviezol vraj letáky pod názvom "Čo žiada čsl. vojín" vo znení českom, nemeckom a maďarskom v júni 1930. V balíku na nádražie v Bratislave, kde balík uložil v šatni a lístok od nej odovzdal posl. Majorovi s tým, aby letáky dal dopraviť do sekretariátu komunistickej strany. Major poveril vraj tým Fabiániča a tento zas Štefana Egyenesa, ktorý po vymenení balíku zo šatne bol zadržaný dňa 28. júna 1930.

Imunitný výbor menovite vzhľadom na to, že letáky boly zhabané pred rozširovaním, nespatruje v tomto prípade tak vážneho ohroženia verejného záujmu, že by tým bol prevýšený záujem na nerušenom výkone posl. mandátu, preto navrhuje, aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu oboch pp. poslancov.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Rjevaje a Majora.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Rjevaje a Majora.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě v trest. věci posl. Höhnela (tisk 854).

Zpravodajem jest p. posl. Jan Tůma. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Jan Tůma: Slavná sněmovno! Stát. zastupitelství v Č. Lípě podalo návrh, aby byl vyžádán souhlas Národního shromáždění ke stíhání posl. Höhnela pro zločin podle §u 81 tr. z., přečin podle §u 284 tr. z. a přestupek podle §u 312 tr. z., spáchané tím, že dne 25. února 1930 ve Varnsdorfu při shluknutí neuposlechl opětovného vyzvání stráže, aby se dav rozešel, nýbrž s četníky se pohádal a urazil je výrokem "Ihr seid die Kosaken der kapitalistischen Regierung" a byv vyzván, (Výkřiky komunistických poslanců.), aby následoval velitele hlídky za účelem předvedení k úřadu ke zjištění totožnosti, neuposlechl, držel se plotu, prohlásil, že nepůjde a udeřil vrchního strážmistra Wanku pěstí do prsou a když byl zatčen, prohlásil, že nepůjde a počal pěstmi útočiti na četníky.

Imunitní výbor jednaje o tomto, navrhuje posl. sněmovně, aby posl. Höhnel k trestnímu stíhání vydán byl.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Höhnela.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Höhnela.

Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Před ukončením schůze sděluji:

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. Frant. Svobodovi, inž. Nečasovi, Chobotovi, Rázusovi, Novému, Husnajovi - pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvili se posl. Srba a Knotek.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kremsera za posl. Dietla.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Gažíka za posl. dr Fritze.

Místopředseda dr Lukavský (zvoní):

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 19. března 1931 v 10 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 895) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 253 a 362), kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí (tisk 1008).

2. Zpráva výborů zemědělského, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 961) zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace (tisk 1025).

3. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 689) zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (tisk 1026).

4. Návrh, aby zkráceným jednáním podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:

a) zákona, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí (tisk 1008),

b) zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace (tisk 1025),

c) zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (tisk 1026).

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Jurana (tisk 859).

6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Kojetíne v trest. veci posl. Jurana (tisk 860).

7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Sedorjaka (tisk 861).

8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti policajného riaditeľstva v Bratislave v trest. veci posl. Steinera (tisk 862).

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Mor. Ostrave v trest. veci posl. Śliwku (tisk 863).

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach v trest. veci posl. Sedorjaka (tisk 864).

11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu vo Falknove v trest. veci posl. Haiblicka (tisk 865).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. dr Reisze (tisk 866).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.