Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Zierhut, dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub.

Zapisovatelé: Dubický, Vávra.

182 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Dérer, inž. Dostálek, dr Meissner, dr Šrámek, dr Viškovský; za ministerstvo financí min. rada dr Hladký.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 111. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi posl. Jos. Tůmovi, Polívkovi, Hodinovi, Kurťakovi a Böhmovi - pro neodkladně zaměstnání; na tento týden posl. Horpynkovi pro cestu do ciziny, posl. dr Keiblovi, Zajícovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvili se posl. Pechmanová, dr Kafka.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Geyer, dr Polyák, Petrovič.

Došla oznámení o změnách ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Koudelku za posl. Fr. Svobodu; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické posl. Richtera za posl. Slavíčka; klub poslanců čsl. živn. obchod. strany středostavovské posl. Ostrého za posl. Pekárka; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Pružinského za posl. dr Polyáka; klub poslanců "Országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei és Deutsche Gewerbepartei" posl. dr Jabloniczkyho za posl. Nitsche; klub poslanců "Bund der Landwirte und die Deutsche Arbeits- und Wirtschaftsgemeinschaft" posl. Platzera za posl. Böllmana.

Do výboru technicko-dopravního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 10. března t. r. posl. Nejezchleba-Marchu za posl. Marka, dne 11. března t. r. posl. Marka za posl. Nejezchleba-Marchu a posl. Machníka za posl. Kočandrle, dne 12. března t. r. posl. Kočandrle za posl. Machníka; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. Tauba za posl. Grünznera a posl. Kremsera za posl. Krebse; klub poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Geyera.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu dne 12. března t. r. posl. Vencla za posl. Skopala-Procházku, na další posl. Skopala-Procházku za posl. Vencla; klub poslanců čsl. strany nár. socialistické dne 11. března t. r. posl. dr Moudrého za posl. dr Stránského, dne 12. března t. r. posl. dr Stránského za posl. dr Moudrého; klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" posl. de Witte za posl. Dietla.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Koudelku za posl. Kleina; klub poslanců čsl. nár. demokracie dne 10. března t. r. posl. inž. dr Touška za posl. dr Ivanku, dne 13. března t. r. posl. dr Ivanku za posl. inž. dr Touška; klub poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Krebse.

Do výboru živnostensko-obchodního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Biňovce za posl. Kleina.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. soc. dem strany dělnické posl. inž. Nečase za posl. Bečko; klub poslanců "Deutsche nat. soz. Arbeiterpartei" posl. Schuberta za posl. Geyera.

Předseda: Došly naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Súrna interpelácia posl. Siváka, dr Fritza a druhov ministru zemedelstva a ministru vnútra pre porušenie poľovného zákona krajinským úradom v Bratislave a pre kynoženie úžitkovej zveriny.

Naléhavá interpelace posl. Sedorjaka a soudr.: ministrům vnitra a soc. péče o úředním teroru proti nezaměstnaným a jejich akčním výborům, ministrovi soc. péče o koloniálním chování úřadů pokud jde o podporu nezaměstnaných.

Předseda: Došly dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Kurťaka:

ministru zemědělství o náhradě ztrát zemědělců v obci Zlatárech v okrese chustském, které způsobili medvědi na jejich dobytku (č. D 462-III),

vládě:

o náhradě škody Fedoru Petričkovi, z obce Izky v okrese volovském (č. D 463-III),

o penězích Petra Timovteje z obce Ruské Pole v okrese ťačovském, uložených v Pesti magyar kereskedelmi bank (č. D 464-III),

ministru soc. péče:

že nebyl přiznán invalidní důchod ženě Vasila Kucina, roz. Kelemenové z obce Nové Barovo (č. D 457-III),

že nebyl přiznán vdovský důchod Marii Hyncakové, rozené Telemaničové z Chustu po jejím zemřelém manželu Jiřím Hyncakovi (č. D 458-III),

ministru vnitra o pokutě, kterou uložil okresní úřad Petrovi Lemarkovi z obce Novoselice v okrese sevlušském (č. D 456-III),

ministru spravedlnosti, aby Martin David z Malé Kopaně v okrese sevlušském byl ihned vyzván, aby nastoupil trest (č. D 459-III),

ministru školství a nár. osvěty o české škole v ruské obci Zňacovu (č. D 465-III);

posl. inž. Junga ministru nár. obrany o bývalém vojáku Thielovi z Kronsdorfu u Krnova (č. D 469-III);

posl. dr Hassolda ministru zemědělství o neudržitelných poměrech v 57. oddělení zemského úřadu (č. D 470-III);

posl. dr Mareše, Jaši a soudr. ministrům vnitra a financí o zařazení města Znojma do skupiny B činovného (č. D 466-III);

posl. dr Daňka a druhů ministru obchodu, průmyslu a živností o pomíjení kondicinujících farmaceutů při odborných anketách (č. D 467-III);

posl. Sedláčka a druhů ministru veř. prací a ministru obchodu, průmyslu a živností o podpoře domácího radioprůmyslu (č. D 4468-III);

posl. inž. Kalliny:

ministru pro věci zahraniční, že se nevyřizuje nárok na náhradu škod rodiny Skanderovy v Litoměřicích (č. D 434-III),

ministru nár. obrany, že nebylo povoleno povolati náhradní záložníky ze stavu obchodnického a živnostenského z lázeňských míst na dobu mimo lázeňskou sezonu (č. D 471-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. financí na dotazy:

posl. Jurnečkové o odstraňování dvojího veřejného zaměstnání (č. D 359-III),

posl. Adámka o odpisech pozemkové daně pro krupobitím poškozené zemědělce na okresu Polička v r. 1929 (č. D 406-III);

min. věcí zahraničních na dotazy:

posl. Kurťaka o daňové věci Ivana Palinčaka z obce Chyše v politickém okrese sevlušském, týkající se pozemků na území rumunském (č. D 307-III),

posl. Richtra o zabitém legionáři Ant. Krkoškovi (č. D 381-III);

min. železnic na dotaz posl. Tylla o dílenském zaměstnanci Rudolfu Turkovi z Nymburka (č. D 400-III);

min. školství a nár. osvěty na dotazy:

posl. Vičánka a druhů o jmenování PhDr E. Švagra mimořádným profesorem českého vysokého učení technického v Praze (č. D 347-III),

posl. Sladkého o uznání školských služeb učitelek bývalých matičních a menšinových škol za rovnocenné se službou na mateřských školách veřejných (č. D 350-III);

vlády na dotaz posl. Sladkého ve věci nápravy neutěšených národnostních poměrů na Bruntálsku v býv. Slezsku (č. D 290-III);

min. pošt. a telegrafů na dotaz poslance inž. Kalliny, že truhlářskému mistru Janu Udovi v Přísečnici nebylo zaplaceno účtovaných 700 Kč za dodané truhlářské práce (č. D 412-III).

Předseda: Dne 11. března 1931 byla poštou rozeslána tištěná zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1008. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk sněm. 895) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 253 a 362), kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí.

Předseda: Počátkem schůze byl rozdán tištěný vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1021. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 20. února 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. března 1931, č. 32 Sb. z. a n.

Předseda: Počátkem schůze bylo rozdáno tištěné usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1024. Usnesení senátu NSRČ k vládnímu návrhu (tisk sen. 351 a 379) zákona o nabytí místní dráhy Liberec-Jablonec-Tannvald státem.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1013. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trestním stíháním posl. Hrubého (zločin podle §u 15, č. 3, přečin podle §u 18, č. 1 až 3 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §§ 14 a 19 zákona o právu shromažďovacím).

1014. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Klimkovicích za souhlas s trest. stíháním posl. Rýpara (přestupek proti bezpečnosti cti podle §§ 487 a 491 tr. zák.).

1020. Zpráva výborů zahraničního a zemědělského o vládním návrhu (tisk 847), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu zdravotně-veterinární úmluva mezi Československem a Francií, podepsaná v Paříži dne 3. října 1930.

1025. Zpráva výborů zemědělského, technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 961) zákona o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.

1026. Zpráva výborů technicko-dopravního a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 689) zákona o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil.

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

973. Interpelace:

I. posl. Stejskala, Šeby a druhů min. soc. péče o zoufalém postavení sklářů-perlařů na okresech králodvorském a novopackém,

II. posl. Sladkého a druhů min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a min. financí o stavbě Masarykovy jubilejní nemocnice v Čes. Těšíně,

III. posl. Jurana, Klimenta, Barši a soudr. min. zemědělství a spravedlnosti o záhadném rozdělování podpor z akce pro postižené živelními pohromami v Brtnici na Moravě,

IV. posl. Simma, inž. Junga a druhů min. školství a nár. osvěty o systemisaci místa pedela na Karlově universitě,

V. posl. Hokky a druhov min. spravedlnosti o domnelom (či zamýšľanom) zrušení sedrie v Berehove,

VI. posl. Hokky a druhov min. školstva a nár. osvety o učiteľskom ústave s vyučovacím jazykom maďarským v Podkarpatskej Rusi,

VII. posl. Krebse a druhů min. železnic o stavbě projektované železnice do Dubé,

VIII. posl. Krebse a druhů vládě o vlivu Národní Jednoty Pošumavské při zadávání v určitých státních úřadech,

IX. posl. Krebse, Knirsche a druhů min. veř. prací o ustavení předsednictva mostecké revírní bratrské pokladny,

X. posl. Petrovického, Sedláčka a druhů min. nár. obrany o knihvazačském kursu v Milovicích,

XI. posl. Slavíčka, Netolického a druhů min. obchodu ve věci porušování jazykového zákona v Patentním úřadě,

XII. posl. inž. Junga, Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o pobuřujícím obsahu české učebnice,

XIII. posl. dr Schollicha, dr Luschky, Simma a druhů min. školství a nár. osvěty o úpravě služebního poměru a služebních požitků pěstounek mateřských škol,

XIV. posl. dr Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o Bláhově německé učebnici těsnopisu,

XV. posl. Krebse, inž. Junga a druhů min. vnitra o neoprávněné censuře chebského časopisu "Deutsche Wehr".

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

968. Odpovědi:

I. min. veř. prací na interp, posl. Šaláta a druhů ve věci staropensistů na Španej Doline (tisk 628/XII),

II. min. soc. péče na interp. posl. Špatného, Zeminové, Bergmanna, Hatiny a druhů o zlepšení pensijního pojištění soukr. úřednictva a zřízenectva (tisk 705/VIII),

III. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Rázusa a druhov o štátnych cenách za umenie a literatúru (tisk 801/IV),

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Majora a soudr. o kulturním skandálu v Čejkově u Trebišova (tisk 809/II),

V. vlády na interp. posl. Jaši a soudr. o škodách způsobených obyvatelstvu jižní a východní Moravy řekou Moravou a přítoky, dále sněhovými vánicemi v karpatských obvodech Moravy a o rychlé pomoci obyvatelstvu (tisk 754/XII),

VI. vlády na interp. posl. Kučery a soudr. o škodách způsobených povodní na severní a střední Moravě a pomoci postiženému obyvatelstvu (tisk 754/XI),

VII. min. financí na interp. posl. dr Luschky a druhů, že bylo zastaveno vyplácení úroků z vinkulovaných úpisů předválečného státního dluhu (tisk 769/I),

VIII. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a druhů o styku s předsedy zemědělských komisí pro chov dobytka po stránce jazykové (tisk 686/VIII),

IX. min. vnitra na interp. posl. Hokky a druhů o tom, že název "Rusínsko" je protistátní (tisk 769/IV),

X. min. financí na interp. posl. inž. Kalliny, Matznera a druhů o ponechání berního úřadu ve Starém Městě (tisk 320/V),

XI. min. železnic na interp. posl. Geyera a druhů o úrazu způsobeném nedbalostí v obvodu stanice Jesenické (tisk 658/XII),

XII. min. soc. péče na interp. posl. dr Luschky a druhů o započítání nepojištěné doby do pensijního pojištění (tisk 809/XV),

XIII. min. financí na interp. posl. Simma a druhů o přísném postupu liberecké berní správy (tisk 747/IV),

XIV. předsedy vlády a min. soc. péče na interp. posl. dr Mayr-Hartinga, Greifa a druhů o přeložení rotavských železáren do Karlovy Huti (tisk 675/II),

XV. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Mojtu a druhov o súpise školopovinnej mládeže na Slovensku (tisk 769/XV),

XVI. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Šamalíka, dr Daňka, Bezděka a druhů o provádění teroru na svobodném přesvědčení občanstva při akci soupisové v Brně (tisk 809/XI),

XVII. min. soc. péče na interp. posl. Šaláta a druhů stran rozšíření stravovací akce pro nezaměstnané i na okres brezňanský na Slovensku (tisk 686/XV),

XVIII. min. vnitra na interp. posl. Majora a soudr. o špiclovských manýrách v Bratislavě (tisk 809/V),

XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha a druhů o zajištění zástavních věřitelů při požárních škodách (tisk 432/XVI),

XX. min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dr Schollicha a druhů o právním postavení nemocnic (tisk 432/XVII),

XXI. předsedy vlády na interp. posl. dr Schollicha a druhů o novelování zákona o správní reformě (tisk 844/II).

Předseda: Počátkem schůze byly rozdány tištěné Zápisy o 109. a 110. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly rozdány tištěné Těsnopisecké zprávy o 106. až 108. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

999. Návrh posl. Hlinku, dr Tisu, Mojtu a druhov na vydanie zákona o úprave správy školstva na Slovensku.

1011. Návrh posl. K. Procházky, Haiblicka, Kuhnové a soudr. na poskytnutí náhrady škod pozůstalým po duchcovských obětech.

1012. Návrh posl. Kopeckého a soudr. na zřízení vyšetřovacího výboru o jmění bývalých ministrů, poslanců a senátorů, o jejich účasti ve správních radách kapitalistických podniků.

1016. Návrh posl. Kaspera a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o státních starobních podporách.

1027. Návrh posl. dr Dolanského a druhů na přeřazení katastrální obce Tvořihráze v politickém okrese znojemském na Moravě z oblasti řepařské do oblasti obilnářsko-bramborářské.

1028. Návrh posl. Biňovce a soudr. na zařazení městyse Roztoky n. Vlt. do skupiny B činovného.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 6. března 1931, č. Nt X 1/31, za souhlas s trest. stíháním poslance Dvořáka pro zločin podle §u 81 tr. z. a přečin podle §u 279 tr. z. (č. J 322-III),

okr. trest. soudu v Brně ze dne 7. března 1931, č. Nt 57/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro přestupek urážky na cti podle §u 491 tr. z. (č. J 323-III),

okr. trest. soudu v Brně ze dne 12. března 1931, č. Nt 58/31, za souhlas s trest. stíháním posl. Barši pro přestupek urážky na cti podle §u 491 tr. z. (č. J 324-III).

Předseda (zvoní): Posl. dr Stern a Štětka ve svých prvých a druhých řečech a posl. Kubač a Sedorjak ve svých řečech ve 110. schůzi posl. sněmovny dne 6. března 1931 pronesli výroky ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Posl. Gajda v téže schůzi pronesl výroky hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy ty ze zprávy těsnopisecké o uvedené schůzi.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 895) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 253 a 362), kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí (tisk 1008).

Zpravodajem jest p. posl. dr Mareš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Vláda předložila návrh zákona tisk sen. 253, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí. Tento vládní návrh byl pak zpracován ústavně-právním výborem senátu, o čemž podává zprávu příslušná zpráva ústavně-právního výboru. Ústavně-právní výbor senátu ve své zprávě (tisk sen. 362) učinil ve vládním návrhu řadu změn, jednak meritorních, jednak stilistických a předlohu doplnil některými novými ustanoveními.

K návrhu tohoto zákona dochází ze dvou důvodů: jednak proto, že se zase jedná o unifikaci určitého úseku práva, v tomto případě práva konkursního, vyrovnacího a odpůrčího v obou právních oblastech republiky Československé, jednak že jde o reformu, která byla naléhavá zejména při mimokonkursním právu vyrovnacím, a konečně proto, že vládním návrhem jsou vydány předpisy v mimokonkursním právu odpůrčím, které na Slovensku a Podkarpatské Rusi dosud scházelo. Tam odpůrčího řádu vůbec nebylo.

S hlediska všeobecného lze říci, že základem vládního návrhu byly předpisy, které byly platné v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vydané cís. nařízením ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z., které nabyly platnosti 1. ledna 1915. Vládní návrh se opírá o tyto předpisy, poněvadž konkursní řád platný na Slovensku a Podkarpatské Rusi z r. 1881 a vyrovnací řád, vydaný vládním nařízením č. 4070 z r. 1915 nejsou tak dokonalé. Odpůrčí řád pochopitelně basíruje jedině na odpůrčím řádu z r. 1914, poněvadž, jak shora již řečeno, zákonné úpravy této materie na Slovensku a Podkarpatské Rusi vůbec dosud nebylo.

Důvodová zpráva vládního návrhu shrnuje důvody, proč za podklad vládního návrhu bylo vzato platné právo v historickém území, tedy v zemích mimoslovenských. Především to byly zkušenosti s dosavadní praksí, které vzetí tohoto podkladu odůvodnily, jednak poněvadž věřitelé na území mimoslovenském dosáhli, jak dokazuje prakse, mnohem lepších výsledků v konkursním i vyrovnacím řízení, a jednak proto, že konkursní řízení je mnohem kratší než na území mimoslovenském.

Dlužno vyzvednouti, že vládní návrh sjednoceného konkursního řádu nepřináší mnoho změn proti dosud platným zákonům konkursním na rozdíl od řádu vyrovnacího, který v tomto směru vykazuje řadu i podstatných změn proti dosud platným zákonům. Obě osnovy jsou také pokusem zasáhnouti do hospodářských poměrů zákonnou úpravou. Je-li možno uvítati návrhy zákona s hlediska unifikace, tedy s hlediska, že zase byl učiněn jeden krok kupředu na poli unifikace, je nutno uvítati osnovy také s hlediska hospodářského. Jestliže řada jiných zákonů snaží se hospodářské poměry usměrniti, hospodářskou činnost vyvolati a ji regulovati, mají tyto zákony ovšem hospodářský účel poněkud odlišný. Regulují na jedné straně hospodářské poměry ve stavu jich deprese a tam, kde hrozí jejich zničení, a na druhé straně, kde hospodářská existence opět může býti postižena úpadkem hospodářské existence druhé. Tam může býti jaksi tento zákon prostředkem k zachycení takové ohrožené existence a k upevnění jeho poměrů.

Zejména má zákon vyrovnací odpomoci dosavadní nejistotě a stížnostem. Nepoctivým dlužníkům má býti ztíženo navrhnouti zahájeni vyrovnacího řízení a má zaručiti lepší plnění závazků, které dlužník a jeho ručitel vzali vyrovnáním na sebe. Jsou to různá ustanovení, která v tomto směru zasahují účinněji do dosavadní nejistoty. Je to především zvýšení kvoty z 35% na 50% resp. na 40% a jednak ustanovení, podle kterého schválené vyrovnání - přijaté věřiteli a soudem schválené - je exekučním titulem. Vládní návrh navrhoval - a chci se zmíniti již nyní v souvislosti s tímto bodem o změnách, které provedl ústavně-právní výbor kvotu 50% a teprve na návrh v plénu senátu, resp. po jednání mezi stranami došlo k přijetí návrhu, že má býti vládnímu nařízení ponecháno, aby se v mimořádných případech umožnilo nabídnouti kvotu 35%. Tedy zásadně 50% a jen v některých naléhavých, nutných případech kvotu 35%.

Ústavně-právní výbor posl. sněmovny nesouhlasil, resp. nemohl se připojiti k odůvodnění tohoto návrhu v senátě, poněvadž nechtěl ponechati vládnímu nařízení, nehledě ke stanovisku řekl bych ústavnímu, také z hospodářských důvodů příliš volné pole pro stanovení podmínek, za nichž možno navrhnouti nižší kvotu než 50%. Ústavně-právní výbor v tomto směru chtěl míti jakousi stabilisaci, chtěl vyloučiti z nahodilé souvislosti možnost navrhnouti menší kvotu než 50% a chtěl také věřitelům, resp. dlužníkům dáti pevné směrnice, buď 50 nebo 40, aby zde jakýkoliv kalkul o možnosti snad mimořádného zdůraznění individuelních poměrů dlužníka byl vyloučen. Dlužník ví, s čím má počítati. Buď s kvotou 40% nebo 50%. To ví také věřitel. Byly tu dány pro to pevné směrnice.

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zmiňuje se a statisticky vypočítává, o jaké značné částky v celém souboru těchto otázek jde. Jsou to desítky milionů československých korun, o které při úpadcích a insolvencích mezi věřiteli i dlužníky jde. Bylo-li r. 1922 480 konkursů hlášeno s pasivy 136 milionů, r. 1923 je jich již 759 s pasivy 211 milionů a tak v dalších letech nelze se vyhnouti poznání, že tento úsek hospodářského života vyžadoval korektury a příslušná zákonná opatření, přizpůsobení se novým poměrům. Je ovšem nutno přiznati, že tato předloha, resp. tato úprava této zákonodárné materie měla se státi již před několika léty, při nejmenším alespoň před dvěma lety. Do dnešní hospodářské deprese přichází tato úprava poněkud opožděně; nechci ovšem tvrditi, že pozdě. Je stále ještě velice nutná a velice naléhavá. Obtížná materie z důvodů parlamentní techniky nemohla býti tak rychle projednávána a jsou proto neodůvodněny stesky hospodářského a obchodního světa do zdlouhavého snad vyřizování těchto předloh. Tyto předlohy nejsou jen vypočteny pro tuto dobu. Byly vypočteny jako směrnice pro dlouhá desetiletí a je samozřejmo, že těmto předlohám pro jejich hluboký zásah do hospodářského života musí býti věnován plný zřetel a plná pozornost.