Jeden z nejhloupějších argumentů našich nepřátel je, že prý zneužíváme bídy nezaměstnaných pro své politické cíle. To říkala buržoasie proti socialistům vždycky. Ale jaký byl politický cíl socialistů v předválečných dobách a jaký jest náš politický cíl? Osvobození dělnické třídy a všech pracujících z jařma kapitalismu!

Nu, ano, pro tento politický cíl zneužíváme a budeme zneužívati každého útlaku, každé nespokojenosti, každého dílčího boje mas. Ano, politickému cíli svržení hanebného kapitalistického řádu podřizujeme každý dílčí zápas dělnické třídy. Činíme to v zájmu milionů dělníků, zbídačených malorolníků, zproletarisovaných příslušníků středních stavů, [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. března 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] K tomu vedeme masy na základě jejich vlastních zkušeností v dílčích bojích a k tomu je vždycky povedeme, děj se co děj. Víme, že před námi stojí veliké úkoly. Jen hlupáci se domnívají, že politika komunistické strany se plně vyčerpává terminovanými demonstračními akcemi, t. zv. rudými dny. Tyto dny jsou jen zkouškami sil, bojovnými přehlídkami, uzly soustavně vedeného třídního boje.

Na celé frontě se teď rozvíjí útok na dělnické mzdy. Odraziti jej v čele jednotné dělnické fronty, zaraziti ofensivu buržoasie to je náš první úkol. To je možné jen rozvinutím velikých hospodářských zápasů. Přední stráže dělnické armády, skláři v Boru, textiláci ve Frýdku, papírenští dělníci u Kubíků v Praze už stojí v bitvě. Za nimi musí státi celá moc dělnické třídy, a velké armády kovodělníků, horníků, textiláků, zemědělských dělníků se musí urychleně šikovati k boji na podkladě jednotné fronty zdola, nechtějí-li si dáti líbiti zbídačení až na kost, nechtějí-li se dáti prodati sociálfašisty, kteří už tajně vyjednávají o svolení ke snížení mezd a o zardousení dělnického odporu.

Druhým naším úkolem je pevnější zorganisování hnutí nezaměstnaných. Voláme ty desetitisíce nezaměstnaných, kteří postupují v jednotné frontě proti buržoasii a jejím pomahačům, a další desetitisíce, které se k nim ještě přidruží, aby se pevněji semkli kolem svých akčních výborů, aby vytvořili registrací všech svých kamarádů a širokých sborů důvěrníků mohutnou a rozvětvenou síť skupin nezaměstnaných, aby tak postavili svou sílu organisovaně do třídního boje po boku svých kamarádů ve fabrikách. Za několik dní se sejde říšský sjezd nezaměstnaných a sta delegátů volených na širokých schůzích pozvednou svůj hlas a učiní opatření ku sešikování své armády. Voláme celou dělnickou třídu, aby věnovala sjezdu největší pozornost, obklopila jej svou účastí a ochranou a pomáhala plniti jeho usnesení.

Buržoasie teď nebývalým způsobem stupňuje svůj teror. Dne 25. února pracující lid úspěšně bojoval za volnou ulici, bude stupňovati svůj boj proti všem projevům teroru, které znamenají nástup buržoasie k potlačení odporu pracujících mas fašistickou diktaturou. Zmařiti její plány a odraziti její teror, rozvinouti proti teroristickým útokům a plánům fašistické diktatury celou moc dělnické třídy v mohutnou akci, těsně spojenou s bojem proti ofensivě kapitálu; k tomuto boj i voláme s tohoto místa všechen pracující lid. Den ode dne stupňuje buržoasie přípravy k válce proti Sovětskému svazu. Den ode dne zuřivější je štvaní buržoasního tisku proti státu dělníků. Den ode dne nestydatěji se staví sociálfašisté otevřeně do prvních řad válečných štváčů.

Nedávno odhalil Ramsinův proces zločinné plány mezinárodní buržoasie; nový proces s ruskými menševiky odhaluje hanebnou úlohu mezinárodní soc. demokracie, která připravuje protisovětskou válku v těsném spojení s ruskými kontrarevolucionáři.

Rozvinout masový odpor proti imperialistické válce, to je úkol, který splníme v těsné souvislosti s bojem za chléb a práci, s bojem za svržení kapitalistického řádu. 25. únor byl nejen změřením sil, nýbrž také východiskem k dalším velikým třídním bojům. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 5. března 1931 podle §u 9 lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. dr Szüllö.

Posl. dr Szüllő (maďarsky): Ctená snemovňa! V mene spoločného klubu zemskej kresťansko-sociálnej strany, maďarskej národnej strany a spišskej nemeckej strany činím tento prejav:

Naše strany bojovaly a bojujú vždy za to, aby sa pravda uplatnila. Vhodným prostriedkom pre utlačovanie pravdy bolo vždy vyostrenie formalizmu, čo spatrujeme v prípade Perglerove.

Prípad Perglerov jasne dokazuje pred verejnosťou celej Europy, že duch pána ministra Beneša a vládneho režimu nie je demokratický, ale je pokračovaním ducha starej benátskej republiky, je samovoľný a zaklada sa na mste. Absolutizmus balí do zachovávania zovňajšej formy.

Tento prípad dôtklive dokazuje i to, že bolo-li s jedným zo zakladateľov československého státu takto naložené, aký osud bol a je údelom tuná tých veľa tisícov Maďarov.

Naše strany bojujú za vnúternú spravodlivosť a preto odsudzujú samovoľnosť vládneho režimu, zaujímajú stanovisko najostrejšej opozície a požadujú, aby otázka štátneho občianstva bola-definitívne, zákonom upravená. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. Böhmovi, Gläselovi, Halkemu pro neodkladné zaměstnání. Mezi schůzí byl rozdán tištěný návrh a současně přikázán výboru iniciativnímu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1005. Návrh posl. Böhma a druhů, aby byl vydán zákon o obnovení drobných zemědělských pachtů k ochraně pachtýřů pozemků, jímž se upravuje pachtovní poměr drobných majitelů pozemků a drobných živnostníků.

Místopředseda Stivín: Páni posl. Štětka a soudr. podali předsedovi sněmovny dotaz podle §u 70 jedn. řádu o vylučování podle §u 9, lit. m) jedn. řádu z řečí, pronesených poslanci komunistické strany v posl. sněmovně mezi 5. prosincem 1930 a 21. lednem 1931.

Poukazuji na odpověď, danou v 95. schůzi sněmovny dne 16. prosince 1930 na podobný dotaz posl. Gottwalda a soudr., a sděluji, že § 9, lit. m) jedn. řádu neobsahuje jenom právo, nýbrž také povinnost předsednictva sněmovny vylučovati projevy velezrádné, ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážející mravnost. Předsednictvo koná tedy toliko svoji povinnost, když závadné projevy vylučuje.

Tím dotaz pp. posl. Štětky a soudr. považuji za zodpověděný.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 6. března 1931 v 10 hod. dopol. s

Nevyřízené odstavce pořadu 109. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.